Contratti digitali 2019/0770 CS

Účelem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu a zároveň poskytovat vysokou úroveň ochrany spotřebitele tím, že stanoví společná pravidla týkající se určitých požadavků na smlouvy o poskytování digitálního obsahu nebo digitálních služeb uzavírané mezi obchodníky a spotřebiteli, zejména pravidla týkající se:

—	souladu digitálního obsahu nebo digitální služby se smlouvou,

—	prostředků nápravy v případě nesouladu se smlouvou nebo neposkytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby a podmínek pro uplatnění těchto prostředků nápravy, a

—	úpravy digitálního obsahu nebo digitální služby.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)	„digitálním obsahem“ data, která jsou vytvořena a poskytována v digitální podobě;

„digitální službou“:

a)	služba, která umožňuje spotřebiteli vytvářet, zpracovávat nebo uchovávat data v digitální podobě nebo k nim mít přístup, nebo

b)	služba, která umožňuje sdílení dat v digitální podobě nahraných nebo vytvořených spotřebitelem či jinými uživateli této služby nebo jakoukoli jinou interakci s těmito daty;

„zbožím s digitálními prvky“ veškeré hmotné movité předměty, jež obsahují digitální obsah či digitální službu nebo jsou s digitálním obsahem či digitální službou propojeny, a to takovým způsobem, že by nepřítomnost digitálního obsahu či digitální služby bránila tomu, aby dané zboží plnilo své funkce;

4)	„integrací“ propojení digitálního obsahu nebo digitální služby s komponenty digitálního prostředí spotřebitele a jejich začlenění do těchto komponentů, aby mohly být digitální obsah nebo digitální služba použity podle požadavků na soulad stanovených touto směrnicí;

„obchodníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba bez ohledu na to, zda je v soukromém či veřejném vlastnictví, která v souvislosti se smlouvami, na které se vztahuje tato směrnice, jedná, a to i prostřednictvím jiné osoby jednající jménem nebo v zastoupení této fyzické či právnické osoby, za účelem, který lze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

6)	„spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, která v souvislosti se smlouvami, na něž se vztahuje tato směrnice, jedná za účelem, jejž nelze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

7)	„cenou“ peněžní částka nebo digitální vyjádření hodnoty, jež mají být poskytnuty za poskytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby;

8)	„osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

9)	„digitálním prostředím“ hardware, software a veškerá síťová připojení užívané spotřebitelem pro přístup nebo používání digitálního obsahu nebo digitální služby;

10)	„kompatibilitou“ schopnost digitálního obsahu nebo digitální služby fungovat s hardwarem nebo softwarem, který se běžně používá se stejným druhem digitálního obsahu nebo digitální služby, aniž by bylo třeba daný digitální obsah či digitální službu převádět;

11)	„funkčností“ schopnost digitálního obsahu nebo digitální služby plnit své funkce s ohledem na svůj účel;

12)	„interoperabilitou“ schopnost digitálního obsahu nebo digitální služby fungovat s hardwarem nebo softwarem, které jsou odlišné od hardwaru či softwaru, které se běžně používají s digitálním obsahem či digitální službou stejného druhu;

13)	„trvalým nosičem“ jakýkoli nástroj, který umožňuje spotřebiteli nebo obchodníkovi ukládat informace určené jemu osobně, a to způsobem vhodným pro jejich budoucí použití, po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu.

Článek 8

Objektivní požadavky na soulad

1. Kromě toho, že splňují veškeré subjektivní požadavky na soulad, digitální obsah nebo digitální služba musí:

být vhodné k účelům, pro něž by se digitální obsah nebo digitální služba stejného druhu obvykle použily, s případným přihlédnutím ke stávajícímu unijnímu a vnitrostátnímu právu, technickým normám, nebo pokud takové technické normy neexistují, k použitelným kodexům chování a osvědčeným postupům daného odvětví;

být v množství a mít vlastnosti a výkonnostní parametry, a to i co se týče funkčnosti, kompatibility, přístupnosti, kontinuity a bezpečnosti, které jsou obvyklé pro digitální obsah či digitální služby stejného druhu a které může spotřebitel rozumně očekávat vzhledem k povaze digitálního obsahu či digitální služby a s přihlédnutím k případným veřejným prohlášením učiněným obchodníkem nebo v jeho zastoupení nebo jinými osobami v předcházejících fázích řetězce transakcí, zejména v reklamě nebo v označení, pokud obchodník neprokáže, že:

i)	si nebyl a ani si nemohl být rozumně vědom daného veřejného prohlášení,

ii)	v době uzavření smlouvy bylo toto veřejné prohlášení opraveno stejným nebo srovnatelným způsobem, jakým bylo učiněno, nebo

iii)	rozhodnutí pořídit si digitální obsah nebo digitální službu nemohlo být tímto veřejným prohlášením ovlivněno;

c)	být poskytnuty s veškerým příslušenstvím a pokyny, jež může spotřebitel rozumně očekávat; a

d)	být v souladu s jakoukoli zkušební verzí nebo náhledem digitálního obsahu nebo digitální služby, jejichž dostupnost obchodník před uzavřením smlouvy zajistil.

2. Obchodník zajistí, aby byl spotřebitel informován o aktualizacích digitálního obsahu nebo digitální služby, včetně aktualizací zabezpečení, které jsou nezbytné pro uvedení digitálního obsahu nebo digitální služby do souladu, a aby mu byly tyto aktualizace poskytovány, po dobu, :

a)	po kterou mají být poskytovány podle smlouvy, stanoví-li smlouva jejich nepřetržité poskytování po určitou dobu; nebo

b)	po kterou to může spotřebitel rozumně očekávat vzhledem k druhu a účelu digitálního obsahu nebo digitální služby a s přihlédnutím k okolnostem a povaze smlouvy, stanoví-li smlouva jediný úkon poskytnutí nebo sled jednotlivých úkonů poskytování.

3. Pokud spotřebitel nenainstaluje aktualizace poskytnuté obchodníkem v souladu s odstavcem 2 v přiměřené době, obchodník neodpovídá za jakýkoli nesoulad, který vznikl pouze v souvislosti s chybějící příslušnou aktualizací, za předpokladu, že:

a)	obchodník spotřebitele informoval o dostupnosti aktualizace a o důsledcích nenaistalováni aktualizace pro spotřebitele; a

b)	skutečnost, že spotřebitel aktualizaci nenainstaloval nebo ji nainstaloval nesprávně, nebyla způsobena nedostatky v návodu k instalaci poskytnutém obchodníkem.

4. Pokud smlouva stanoví, že digitální obsah nebo digitální služba mají být poskytovány nepřetržitě po určitou dobu, musí být tento digitální obsah nebo digitální služba v souladu po celé toto období.

5. Podmínky souladu ve smyslu odstavce 1 nebo 2 jsou splněny, pokud byl spotřebitel v době uzavření smlouvy výslovně informován, že se určitá vlastnost digitálního obsahu nebo digitální služby odchyluje od objektivních požadavků na soulad stanovených v odstavci 1 nebo 2, a pokud spotřebitel při uzavření smlouvy s touto odchylkou vyjádřil výslovný zvláštní souhlas.

6. Pokud se strany nedohodnou jinak, musejí být digitální obsah nebo digitální služba poskytnuty v nejnovější verzi, jež je dostupná v době uzavření smlouvy.

Článek 10

Práva třetích stran

Pokud omezení vyplývající z porušení jakéhokoli práva třetí strany, zejména práva duševního vlastnictví, brání nebo omezuje použití digitálního obsahu nebo digitální služby v souladu s články 7 a 8, členské státy zajistí, aby měl spotřebitel právo na nápravu nesouladu se smlouvou podle článku 14, ledaže vnitrostátní právo stanoví pro takové případy neplatnost smlouvy nebo možnost odstoupení od smlouvy o poskytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby.

Článek 11

Odpovědnost obchodníka

1. Obchodník odpovídá za veškeré neposkytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby v souladu s článkem 5.

2. Pokud smlouva stanoví jediný úkon poskytnutí nebo sled jednotlivých úkonů poskytování, odpovídá obchodník podle článků 7, 8 a 9 za jakýkoli nesoulad existující v době poskytnutí, aniž je dotčen čl. 8 odst. 2 písm. b).

Odpovídá-li podle vnitrostátního práva obchodník pouze za nesoulad, který se projeví během určité doby po poskytnutí, nesmí být tato doba kratší než dva roky od okamžiku poskytnutí, aniž je dotčen čl. 8 odst. 2 písm. b).

Podléhají-li podle vnitrostátního práva práva stanovená v článku 14 rovněž promlčecí lhůtě, nebo podléhají-li pouze jí, členské státy zajistí, aby tato promlčecí lhůta umožňovala spotřebiteli uplatnit prostředky nápravy stanovené v článku 14 v případě jakéhokoli nesouladu existujícího v době uvedené v prvním pododstavci, který se projeví během doby uvedené v druhém pododstavci.

3. Pokud smlouva zajišťuje nepřetržité poskytování po určitou dobu, odpovídá obchodník za nesoulad digitálního obsahu nebo digitální služby podle článků 7, 8 a 9, který nastane nebo se projeví během doby, po kterou mají být digitální obsah nebo digitální služba podle smlouvy poskytovány.

Podléhají-li podle vnitrostátního práva práva stanovená v článku 14 rovněž promlčecí lhůtě, nebo podléhají-li pouze jí, členské státy zajistí, aby tato promlčecí lhůta umožňovala spotřebiteli uplatnit prostředky nápravy stanovené v článku 14 v případě nesouladu, který nastane nebo se projeví během doby uvedené v prvním pododstavci.

Článek 12

Důkazní břemeno

1. Pokud jde o otázku, zda byly digitální obsah nebo digitální služba poskytnuty v souladu s článkem 5, nese důkazní břemeno obchodník.

2. V případech uvedených v čl. 11 odst. 2, pokud jde o otázku, zda byly digitální obsah nebo digitální služba v době jejich poskytnutí v souladu, nese důkazní břemeno ohledně nesouladu, jenž se projeví do jednoho roku od okamžiku, kdy byly digitální obsah nebo digitální služba poskytnuty, obchodník.

3. V případech uvedených v čl. 11 odst. 3, pokud jde o otázku, zda byly digitální obsah nebo digitální služba v souladu po dobu, během níž měly být poskytovány podle smlouvy, nese důkazní břemeno ohledně nesouladu, jenž se projeví během této doby, obchodník.

4. Odstavce 2 a 3 se nepoužijí, pokud obchodník prokáže, že digitální prostředí spotřebitele není kompatibilní s technickými požadavky digitálního obsahu nebo digitální služby, a pokud obchodník spotřebitele o těchto požadavcích před uzavřením smlouvy jasně a srozumitelně informoval.

5. Spotřebitel s obchodníkem spolupracuje v míře přiměřeně možné a nezbytné pro zjištění toho, zda příčina nesouladu digitálního obsahu nebo digitální služby v době stanovené v čl. 11 odst. 2 nebo případně v čl. 11 odst. 3 tkví v digitálním prostředí spotřebitele. Povinnost spolupráce je omezena na takové technicky dostupné prostředky, které jsou pro spotřebitele co nejméně rušivé. Pokud spotřebitel nespolupracuje a pokud obchodník spotřebitele před uzavřením smlouvy o tomto požadavku spolupráce jasně a srozumitelně informoval, důkazní břemeno ohledně toho, zda nesoulad existoval v době uvedené v čl. 11 odst. 2 nebo 3, nese spotřebitel.

Článek 13

Prostředek nápravy v případě neposkytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby

1. Pokud obchodník neposkytl digitální obsah nebo digitální službu v souladu s článkem 5, vyzve spotřebitel obchodníka, aby digitální obsah nebo digitální službu poskytl. Pokud obchodník neposkytne digitální obsah nebo digitální službu bez zbytečného odkladu nebo během dodatečné lhůty, na které se strany výslovně dohodly, je spotřebitel oprávněn smlouvu ukončit.

2. Odstavec 1 se nepoužije a spotřebitel je oprávněn smlouvu okamžitě ukončit, pokud:

a)	obchodník prohlásil nebo je z okolností zřejmé, že obchodník digitální obsah nebo digitální službu neposkytne;

b)	spotřebitel a obchodník se dohodli nebo je zřejmé z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, že pro spotřebitele má zásadní význam určitá doba poskytnutí a že obchodník digitální obsah nebo digitální službu do této doby nebo v danou dobu neposkytne.

3. Pokud spotřebitel ukončí smlouvu podle odstavce 1 či 2 tohoto článku, použijí se obdobně články 15 až 18.

Článek 20

Právo na nápravu

Pokud obchodník odpovídá spotřebiteli za jakékoli neposkytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby, nebo za nesoulad, který je důsledkem jednání nebo opomenutí některé osoby v předchozích článcích řetězce transakcí, má obchodník právo domáhat se nápravy vůči dotyčné osobě nebo osobám odpovědným v řetězci obchodních transakcí. Osobu, vůči níž má obchodník právo domáhat se nápravy, a příslušná opatření a podmínky výkonu tohoto práva, určí vnitrostátní právo.

Článek 22

Kogentní povaha

1. Pokud není v této směrnici stanoveno jinak, jakékoli smluvní ujednání, které k újmě spotřebitele vylučuje použití vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici, odchyluje se od nich nebo mění jejich účinek před tím, než byl obchodník upozorněn spotřebitelem na neposkytnutí či na nesoulad, nebo před tím, než obchodník upozorní spotřebitele na úpravu digitálního obsahu nebo digitální služby v souladu s článkem 19, není pro spotřebitele závazné.

2. Tato směrnice nebrání obchodníku v tom, aby nabízel spotřebiteli smluvní podmínky, které přesahují rámec ochrany poskytované touto směrnicí.

whereas

(11) Tato směrnice by měla stanovit společná pravidla pro určité požadavky na smlouvy o poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby uzavírané mezi obchodníky a spotřebiteli.
Za tímto účelem je třeba plně harmonizovat pravidla pro soulad digitálního obsahu nebo digitální služby se smlouvou, prostředky nápravy v případě nesouladu nebo neposkytnutí a podmínky uplatňování těchto prostředků nápravy a pro úpravy digitálního obsahu a digitální služby.
Plně harmonizovaná pravidla pro některé podstatné prvky spotřebitelského smluvního práva by usnadnila podnikům, zejména malým a středním podnikům, nabízet své produkty v jiných členských státech.
Spotřebitelům by plná harmonizace klíčových pravidel přinesla vysokou úroveň ochrany a vyšší kvalitu života. Členské státy nesmí v rámci působnosti této směrnice přijímat další formální ani věcné požadavky. Členské státy by například neměly stanovit pravidla týkající se obrácení důkazního břemene, která jsou odlišná od pravidel stanovených v této směrnici, ani stanovit povinnost spotřebitele oznámit obchodníkovi nesoulad v určité lhůtě.

- = -

(14) Členské státy by rovněž měly mít nadále možnost upravovat například důsledky neposkytnutí nebo nesouladu digitálního obsahu nebo digitální služby, pokud je toto neposkytnutí či nesoulad způsoben překážkou, na niž nemá obchodník vliv, a pokud nebylo možné očekávat, že obchodník této překážce či jejím důsledkům předejde nebo že tuto překážku či její důsledky odstraní, například v případě vyšší moci.

- = -

(20) Tato směrnice a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 (3) by se měly navzájem doplňovat.
Zatímco tato směrnice stanoví pravidla týkající se určitých požadavků na smlouvy o poskytování digitálního obsahu nebo digitálních služeb, směrnice (EU) 2019/771 stanoví pravidla týkající se určitých požadavků na smlouvy o prodeji zboží.
S cílem splnit očekávání spotřebitelů a zajistit jasný a jednoduchý právní rámec pro obchodníky s digitálním obsahem, měla by se tato směrnice rovněž vztahovat na digitální obsah dodávaný na hmotných nosičích, jako jsou DVD, CD, paměťová média USB a paměťové karty, jakož i na samotné hmotné nosiče, pokud tyto hmotné nosiče slouží výhradně k přenosu digitálního obsahu.
Namísto ustanovení této směrnice o povinnosti obchodníka poskytnout digitální obsah či službu a o prostředcích nápravy, které má spotřebitel k dispozici v případě jejich neposkytnutí, by se však měla použít ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (4) o povinnostech souvisejících s dodáním zboží a o prostředcích nápravy v případě nedodání.
Na tyto hmotné nosiče a na digitální obsah na nich dodaný by se měla i nadále vztahovat ustanovení směrnice 2011/83/EU, například ta o právu na odstoupení od smlouvy a o povaze smlouvy, na jejímž základě je zboží dodáváno.
Touto směrnicí by rovněž nemělo být dotčeno právo na rozšiřování použitelné na toto zboží podle autorského práva.

- = -

(21) Směrnice (EU) 2019/771 by se měla vztahovat na smlouvy o prodeji zboží, včetně zboží s digitálními prvky.
Pojmem zboží s digitálními prvky by mělo být označováno zboží, jež obsahuje digitální obsah nebo digitální službu nebo je s digitálním obsahem nebo digitální službou propojeno, a to takovým způsobem, že by nepřítomnost digitálního obsahu nebo digitální služby bránila tomu, aby dané zboží plnilo své funkce.
Digitální obsah nebo digitální služba tímto způsobem obsažené ve zboží nebo s ním propojené by měly spadat do oblasti působnosti směrnice (EU) 2019/771, pokud jsou poskytovány se zbožím na základě smlouvy o prodeji tohoto zboží.
Zda je poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby, které jsou ve zboží obsaženy nebo s ním propojeny, součástí kupní smlouvy s prodávajícím, by mělo záviset na obsahu této smlouvy.
To by se mělo týkat rovněž digitálního obsahu nebo digitálních služeb obsažených ve zboží nebo s ním propojených, jejichž poskytování je ve smlouvě výslovně požadováno.
To by se mělo vztahovat i na kupní smlouvy, které lze chápat tak, že zahrnují poskytnutí konkrétního digitálního obsahu nebo konkrétní digitální služby, protože tento digitální obsah nebo digitální služba jsou běžnou součástí zboží stejného druhu a spotřebitel by je mohl rozumně očekávat vzhledem k povaze tohoto zboží a s ohledem na jakékoli veřejné prohlášení učiněné prodávajícím nebo v jeho zastoupení nebo jinými osobami v předchozích článcích řetězce transakcí, včetně výrobce.
Pokud by například bylo v reklamě uvedeno, že chytrá TV obsahuje určitou video aplikaci, tato aplikace by měla být součástí kupní smlouvy.
To platí bez ohledu na to, zda jsou digitální obsah nebo digitální služba předem nainstalovány ve vlastním zboží, nebo zda je nutné je následně stáhnout do jiného zařízení, a jsou tedy se zbožím pouze propojené.

- = -

(22) Pokud naproti tomu nepřítomnost digitálního obsahu nebo digitální služby, které jsou ve zboží obsaženy nebo se zbožím propojeny, nebrání tomu, aby zboží plnilo svou funkci, nebo pokud spotřebitel uzavře smlouvu o poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby, které nejsou součástí kupní smlouvy na zboží s digitálními prvky, tato smlouva by se měla považovat za odlišnou od smlouvy o prodeji zboží, a to i pokud prodávající působí jako zprostředkovatel této druhé smlouvy vůči třetí straně, a mohla by spadat do působnosti této směrnice.
Pokud například spotřebitel stáhne herní aplikaci z obchodu s aplikacemi do chytrého telefonu, smlouva o poskytnutí herní aplikace je odlišná od smlouvy o prodeji samotného chytrého telefonu.
Směrnice (EU) 2019/771 by se tudíž měla vztahovat pouze na kupní smlouvu týkající se chytrého telefonu, zatímco poskytnutí herní aplikace by mohlo spadat do oblasti působnosti této směrnice, pokud jsou splněny podmínky v ní stanovené.
Jiným příkladem by byl případ, kdy je výslovně dohodnuto, že spotřebitel kupuje chytrý telefon bez určitého operačního systému a následně uzavře smlouvu o poskytnutí operačního systému s třetí stranou.
V takovém případě by poskytnutí samostatně zakoupeného operačního systému nebylo součástí kupní smlouvy, a proto by nespadalo do oblasti působnosti směrnice (EU) 2019/771, ale mohlo by spadat do oblasti působnosti této směrnice, pokud jsou splněny podmínky v ní stanovené.

- = -

(41) Existují různé způsoby, jimiž může obchodník poskytovat digitální obsah nebo digitální služby spotřebitelům.
Je vhodné stanovit jednoduchá a jasná pravidla týkající se podmínek a lhůty pro splnění této povinnosti poskytnutí, která je hlavním smluvním závazkem obchodníka, zajištěním dostupnosti a přístupnosti digitálního obsahu nebo digitální služby pro spotřebitele.
Digitální obsah nebo digitální služba by měly být považovány za dostupné a přístupné pro spotřebitele, pokud se tento digitální obsah nebo tato digitální služba nebo vhodné prostředky pro přístup k tomuto obsahu nebo službě nebo k jejich stažení ocitnou v dosahu spotřebitele a obchodník již nemusí činit žádné další úkony k tomu, aby spotřebitel mohl digitální obsah nebo digitální službu používat v souladu se smlouvou.
Vzhledem k tomu, že obchodník není v zásadě odpovědný za jednání nebo opomenutí třetí strany, která provozuje fyzické nebo virtuální zařízení, například elektronickou platformu nebo cloudové úložiště, které si spotřebitel zvolil pro příjem či ukládání digitálního obsahu nebo digitální služby, mělo by být dostačující, aby poskytovatel poskytl digitální obsah nebo digitální službu uvedené třetí straně.
Nelze však mít za to, že si spotřebitel fyzické nebo virtuální zařízení zvolil, je-li toto zařízení pod kontrolou obchodníka nebo je-li s obchodníkem smluvně vázán, a dále ani v případě, kdy si spotřebitel dotyčné fyzické nebo virtuální zařízení pro příjem digitálního obsahu nebo digitální služby sice zvolil, avšak jednalo se o jedinou volbu, kterou mu obchodník k přijetí digitálního obsahu nebo digitální služby či k přístupu k nim nabídl.

- = -

(44) Vzhledem k tomu, že se digitální obsah a digitální služby neustále vyvíjejí, mohou se obchodníci se spotřebiteli dohodnout, že jim budou poskytovat aktualizace a funkce, jakmile budou k dispozici.
Soulad digitálního obsahu nebo digitální služby by měl být proto posuzován rovněž ve vztahu k tomu, zda jsou digitální obsah nebo digitální služba aktualizovány způsobem uvedeným ve smlouvě.
Neposkytnutí aktualizací, které byly dohodnuty ve smlouvě, by mělo být považováno za nesoulad digitálního obsahu nebo digitální služby.
Za nesoulad digitálního obsahu nebo digitální služby by měly být považovány navíc i vadné či neúplné aktualizace, neboť to by znamenalo, že aktualizace nebyly provedeny způsobem stanoveným ve smlouvě.

- = -

(55) Obchodník by měl být vůči spotřebiteli odpovědný v případě nesouladu digitálního obsahu nebo digitální služby a v případě neposkytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby.
Protože digitální obsah nebo digitální služby mohou být spotřebitelům poskytnuty jedním či několika jednotlivými úkony poskytnutí nebo mohou být poskytovány nepřetržitě po určitou dobu, je vhodné, aby byl příslušný okamžik pro účely stanovení souladu dotčeného digitálního obsahu či digitální služby stanoven s ohledem na tyto různé typy poskytování.

- = -

(56) Digitální obsah nebo digitální služby mohou být spotřebitelům poskytnuty jedním úkonem poskytnutí například v případě, kdy si spotřebitelé stáhnou e-knihu a uloží si ji do svého osobního zařízení.
poskytnutí může obdobně spočívat ve sledu takovýchto jednotlivých úkonů, například pokud spotřebitelé obdrží odkaz umožňující každý týden stáhnout novou e-knihu.
Určujícím prvkem této kategorie digitálního obsahu nebo digitální služby je to, že spotřebitelé mají následně přístup k digitálnímu obsahu nebo digitální službě a možnost je používat bez časového omezení.
V těchto případech je třeba soulad digitálního obsahu nebo digitální služby posuzovat v okamžiku poskytnutí, takže obchodník by měl odpovídat pouze za nesoulad existující v okamžiku uskutečnění jediného úkonu poskytnutí nebo každého jednotlivého úkonu poskytování.
Pro zajištění právní jistoty by mělo být možné, aby se obchodníci a spotřebitelé mohli spolehnout na určité harmonizované minimální období, během něhož by obchodník měl odpovídat za nesoulad.
Pokud jde o smlouvy, podle nichž se digitální obsah nebo digitální služba poskytují v jediném úkonu poskytnutí nebo ve sledu jednotlivých úkonů poskytování, měly by členské státy zajistit, aby obchodníci odpovídali za nesoulad po dobu alespoň dvou let ode dne poskytnutí digitálního obsahu či digitální služby, pokud je podle příslušného vnitrostátního práva obchodník odpovědný pouze za nesoulad, který se projeví po určité době po jejich poskytnutí.

- = -

(57) Digitální obsah nebo digitální služby by mohly být rovněž poskytovány nepřetržitě po určitou dobu.
Toto nepřetržité poskytování může zahrnovat případy, kdy obchodník zajistí spotřebitelům dostupnost digitální služby na stanovenou dobu nebo na dobu neurčitou, například v případě dvouleté smlouvy o poskytnutí cloudového úložiště nebo časově neomezeného členství v platformě sociálního média.
Určujícím prvkem této kategorie je skutečnost, že digitální obsah nebo digitální služba jsou spotřebitelům dostupné nebo přístupné pouze po určitou dobu nebo dokud je v platnosti smlouva uzavřená na dobu neurčitou.
Je tudíž odůvodněné, aby v takových případech byl obchodník odpovědný pouze za případy nesouladu, ke kterým dojde během uvedeného období.
Prvek nepřetržitého poskytování by neměl vždy nutně znamenat, že jde o poskytování dlouhodobé.
Jako na nepřetržité poskytování po určitou dobu by mělo být nahlíženo na případy, jako jsou online streaming videa, a to bez ohledu na skutečnou délku příslušného audiovizuálního souboru.
Případy, kdy jsou určité prvky digitálního obsahu nebo digitální služby poskytovány pravidelně nebo při několika příležitostech po určitou dobu stanovenou ve smlouvě nebo po dobu platnosti smlouvy uzavřené na dobu neurčitou, by měly být rovněž považovány za nepřetržité poskytování po určitou dobu, například pokud smlouva stanoví, že kopie antivirového softwaru může být používána po dobu jednoho roku a automaticky se aktualizuje vždy prvního dne každého měsíce v průběhu tohoto období, nebo pokud obchodník vydává aktualizace vždy, když jsou k dispozici nové funkce digitální hry, a spotřebitelé mohou získat digitální obsah nebo digitální službu nebo k nim získat přístup pouze po dobu stanovenou ve smlouvě nebo po dobu platnosti smlouvy uzavřené na dobu neurčitou.

- = -

(59) Vzhledem k tomu, že se digitální obsah a digitální služby vyznačují specifickým charakterem a vysokou komplexností a že obchodník má lepší znalosti a přístup k know-how, technickým informacím a vysoce technologické pomoci, je obchodník pravděpodobně oproti spotřebiteli ve výhodě, pokud jde o znalost toho, proč digitální obsah nebo digitální služba nejsou v souladu se smlouvou.
Obchodník může pravděpodobně lépe posoudit, zda je příčinou neposkytnutí nebo nesouladu nekompatibilita digitálního prostředí spotřebitele s technickými požadavky pro digitální obsah nebo digitální službu.
Ačkoli by v případě sporu mělo být povinností spotřebitele doložit, že digitální obsah nebo digitální služba není v souladu se smlouvou, spotřebitel by neměl mít povinnost doložit, že nesoulad existoval již v okamžiku poskytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby nebo, pokud smlouva stanoví nepřetržité poskytování po určitou dobu, v době platnosti smlouvy.

- = -

(60) Aniž je dotčeno základní právo na ochranu soukromí, včetně důvěrnosti komunikace, a na ochranu osobních údajů spotřebitele, měl by spotřebitel spolupracovat s obchodníkem, aby obchodník mohl zjistit, zda příčina nesouladu spočívá v digitálním prostředí spotřebitele, přičemž použije technicky dostupné prostředky, které jsou pro spotřebitele co nejméně rušivé.
To lze provést například tak, že se obchodníkovi zasílají automaticky generovaná hlášení o incidentech nebo podrobnosti o internetovém připojení spotřebitele.
Pouze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy po vyčerpání všech ostatních prostředků neexistuje žádný jiný způsob, lze vyžadovat, aby spotřebitel umožnil virtuální přístup ke svému digitálnímu prostředí.
Pokud však spotřebitel s obchodníkem nespolupracuje, přestože byl informován o důsledcích nespolupráce, je na spotřebiteli, aby prokázal nejen to, že digitální obsah nebo digitální služba nejsou v souladu, nýbrž také to, že digitální obsah nebo digitální služba nebyly v souladu v okamžiku poskytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby, stanoví-li smlouva jediný úkon poskytnutí nebo sled jednotlivých úkonů poskytování, nebo po dobu platnosti smlouvy, stanoví-li smlouva nepřetržité poskytování po určitou dobu.

- = -

(61) Pokud obchodník neposkytl digitální obsah nebo digitální službu, spotřebitel by jej měl k poskytnutí dotčeného digitálního obsahu nebo digitální služby vyzvat.
V těchto případech by měl obchodník jednat bez zbytečného odkladu nebo v dodatečné lhůtě, na které se strany výslovně dohodly.
Vzhledem k tomu, že se digitální obsah nebo digitální služba poskytují v digitální podobě, nemělo by jejich poskytnutí ve většině případů vyžadovat dodatečnou dobu pro zajištění dostupnosti digitálního obsahu nebo digitální služby spotřebiteli.
V těchto případech by proto povinnost obchodníka poskytnout digitální obsah nebo digitální službu bez zbytečného odkladu měla znamenat, že k poskytnutí musí dojít okamžitě.
Pokud obchodník digitální obsah nebo digitální službu neposkytne ani poté, je spotřebitel oprávněn ukončit smlouvu.
Za určitých okolností, například pokud je zřejmé, že obchodník digitální obsah nebo digitální službu neposkytne, nebo pokud má pro spotřebitele zásadní význam, aby k poskytnutí došlo v určité době, měl by být spotřebitel oprávněn ukončit smlouvu bez předchozího vyzvání obchodníka k poskytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby.

- = -

(73) Zásada odpovědnosti obchodníka za újmu je základním prvkem smluv o poskytování digitálního obsahu nebo digitálních služeb.
Spotřebitel by proto měl mít právo žádat náhradu újmy způsobené v důsledku nesouladu se smlouvou nebo v důsledku neposkytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby.
Náhrada újmy by měla spotřebiteli zajistit situaci, která se co nejvíce blíží situaci, ve které by se spotřebitel nacházel, kdyby byly digitální obsah nebo digitální služba řádně poskytnuty a byly v souladu se smlouvou.
Jelikož takové právo na náhradu újmy již existuje ve všech členských státech, neměla by být touto směrnicí dotčena vnitrostátní pravidla pro odškodňování spotřebitelů za újmu způsobenou porušením těchto pravidel.

- = -

keyboard_tab Contratti digitali 2019/0770 CS

Contratti digitali 2019/0770 CS