search

keyboard_tab Contratti digitali 2019/0770 CS

 BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2019/0770 CS cercato: 'právo' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl




whereas právo:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 567

 

Článek 3

Oblast působnosti

1.   Tato směrnice se použije na každou smlouvu, na jejímž základě obchodník poskytuje nebo se zavazuje poskytovat digitální obsah nebo digitální službu spotřebiteli a spotřebitel platí nebo se zavazuje platit cenu.

Tato směrnice se použije rovněž tehdy, pokud obchodník poskytuje nebo se zavazuje poskytovat digitální obsah nebo digitální službu spotřebiteli a spotřebitel poskytne nebo se zavazuje poskytnout obchodníkovi své osobní údaje, s výjimkou případů, v nichž obchodník osobní údaje poskytnuté spotřebitelem zpracovává výlučně pro účely poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby v souladu s touto směrnicí nebo pro účely toho, aby dodržel zákonné požadavky, jež se na něho vztahují, přičemž obchodník tyto údaje nezpracovává k žádným jiným účelům.

2.   Tato směrnice se použije rovněž tehdy, pokud jsou digitální obsah nebo digitální služba vytvořeny podle specifikací spotřebitele.

3.   S výjimkou článků 5 a 13 se tato směrnice použije rovněž na každý hmotný nosič, který slouží výhradně jako nosič digitálního obsahu.

4.   Tato směrnice se nepoužije na digitální obsah nebo digitální služby, které jsou obsaženy ve zboží ve smyslu čl. 2 bodu 3 nebo jsou s tímto zbožím propojeny, a které jsou podle kupní smlouvy poskytovány s tímto zbožím, a to bez ohledu na to, zda tento digitální obsah nebo tuto digitální službu poskytuje prodávající, nebo třetí strana. Pokud vzniknou pochybnosti o tom, zda je poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby, které jsou ve zboží obsaženy nebo s ním propojeny, součástí kupní smlouvy, má se za to, že se na digitální obsah nebo digitální službu kupní smlouva vztahuje.

5.   Tato směrnice se nepoužije na smlouvy týkající se:

a)

poskytování služeb, které nejsou digitálními službami, bez ohledu na to, zda obchodník používá digitální formy či prostředky k produkci služby, nebo k jejímu dodání spotřebiteli či jejímu přenosu k němu.

b)

služeb elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/1972, s výjimkou interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech ve smyslu čl. 2 bodu 7 uvedené směrnice;

c)

zdravotní péče ve smyslu čl. 3 písm. a) směrnice 2011/24/EU;

d)

služeb hazardních her, totiž služeb spojených s peněžitým vkladem do her s prvkem náhody, včetně her s prvkem dovednosti, jako jsou loterie, hry v kasinu, pokerové hry a sázky, poskytované elektronicky nebo jakoukoli jinou technologií pro usnadnění komunikace a na individuální žádost příjemce těchto služeb;

e)

finančních služeb ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice 2002/65/ES;

f)

softwaru nabízeného obchodníkem na základě bezplatné licence s otevřeným zdrojovým kódem, za kterou spotřebitel neplatí cenu a pokud osobní údaje poskytnuté spotřebitelem zpracovává obchodník výlučně za účelem zlepšení bezpečnosti, kompatibility nebo interoperability tohoto konkrétního softwaru;

g)

poskytování digitálního obsahu, při němž je digitální obsah učiněn dostupným široké veřejnosti jinak než přenosem signálu jako součást představení nebo akce, jako například digitální kinematografické projekce;

h)

digitálního obsahu poskytnutého v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES (21) subjekty veřejného sektoru členských států.

6.   Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, jsou-li v jediné smlouvě mezi týmž obchodníkem a týmž spotřebitelem zahrnuty v balíčku prvky poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby a prvky poskytování jiných služeb nebo zboží, tato směrnice se použije pouze na prvky smlouvy týkající se digitálního obsahu nebo digitální služby.

Článek 19 této směrnice se nepoužije, pokud jsou součástí balíčku ve smyslu směrnice (EU) 2018/1972 prvky služby přístupu k internetu ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 (22) nebo interpersonální komunikační služby založené na číslech ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice (EU) 2018/1972.

Aniž je dotčen čl. 107 odst. 2 směrnice (EU) 2018/1972, účinky, které může mít ukončení jednoho prvku smlouvy zahrnující balíček na jiné prvky této smlouvy, se řídí vnitrostátním právem.

7.   Pokud je jakékoli ustanovení této směrnice v rozporu s ustanovením jiného aktu Unie upravujícího konkrétní odvětví nebo předmět, má ustanovení uvedeného jiného aktu Unie přednost před touto směrnicí.

8.   Na zpracování veškerých osobních údajů v souvislosti se smlouvami uvedenými v odstavci 1 se použijí právní předpisy Unie o ochraně osobních údajů.

Touto směrnicí není zejména dotčeno nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2002/58/ES. V případě rozporu mezi ustanoveními této směrnice a právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů mají právní předpisy Unie o ochraně osobních údajů přednost před touto směrnicí.

9.   Touto směrnicí nejsou dotčeny unijní a vnitrostátní právní předpisy v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES (23).

10.   Touto směrnicí není dotčena svoboda členských států upravovat aspekty obecného smluvního práva, například pravidla uzavírání, platnosti, neplatnosti nebo účinku smluv, včetně důsledků ukončení smlouvy, pokud nejsou upraveny v této směrnici, nebo právo na náhradu újmy.

Článek 10

Práva třetích stran

Pokud omezení vyplývající z porušení jakéhokoli práva třetí strany, zejména práva duševního vlastnictví, brání nebo omezuje použití digitálního obsahu nebo digitální služby v souladu s články 7 a 8, členské státy zajistí, aby měl spotřebitel právo na nápravu nesouladu se smlouvou podle článku 14, ledaže vnitrostátní právo stanoví pro takové případy neplatnost smlouvy nebo možnost odstoupení od smlouvy o poskytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby.

Článek 14

Prostředky nápravy v případě nesouladu

1.   V případě nesouladu má spotřebitel nárok na to, aby byly digitální obsah nebo digitální služba uvedeny do souladu, aby byla poměrně snížena cena nebo aby byla ukončena smlouva za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Spotřebitel má nárok na uvedení digitálního obsahu nebo digitální služby do souladu, ledaže by uvedení do souladu bylo nemožné nebo by obchodníku způsobilo náklady, jež by byly nepřiměřené s ohledem na všechny okolnosti případu, mezi něž mimo jiné patří:

a)

hodnota, jakou by digitální obsah nebo digitální služba měly, kdyby byly v souladu; a

b)

závažnost nesouladu.

3.   Obchodník uvede digitální obsah nebo digitální službu do souladu podle odstavce 2 v přiměřené lhůtě od okamžiku, kdy byl spotřebitelem o nesouladu informován, a učiní tak bezplatně a bez významných obtíží pro spotřebitele, s přihlédnutím k povaze digitálního obsahu nebo digitální služby a k účelu, pro nějž spotřebitel tento digitální obsah nebo digitální službu požadoval.

4.   Spotřebitel má nárok buď na poměrné snížení ceny podle odstavce 5, pokud byly digitální obsah nebo digitální služba poskytnuty za úplatu, nebo na ukončení smlouvy podle odstavce 6, pokud nastal některý z těchto případů:

a)

uvedení digitálního obsahu nebo digitální služby do souladu se smlouvou je jakožto prostředek nápravy nemožné nebo nepřiměřené podle odstavce 2;

b)

obchodník neuvedl digitální obsah nebo digitální službu do souladu podle odstavce 3;

c)

navzdory snaze obchodníka o uvedení digitálního obsahu nebo digitální služby do souladu dojde k nesouladu;

d)

nesoulad je tak závažné povahy, že odůvodňuje okamžité snížení ceny nebo ukončení smlouvy; nebo

e)

obchodník prohlásil nebo je z okolností zřejmé, že digitální obsah nebo digitální službu do souladu se smlouvou neuvede v přiměřené lhůtě či bez významných obtíží pro spotřebitele.

5.   Snížení ceny musí být poměrné k poklesu hodnoty digitálního obsahu nebo digitální služby, které byly spotřebiteli poskytnuty, ve srovnání s hodnotou, kterou by digitální obsah nebo digitální služba měly, kdyby byly v souladu.

Pokud smlouva stanoví, že digitální obsah nebo digitální služba jsou poskytovány po určitou dobu za úplatu, snížení ceny se uplatní na dobu, po kterou nebyly digitální obsah nebo digitální služba v souladu.

6.   Pokud byly digitální obsah nebo digitální služba poskytnuty za úplatu, má spotřebitel právo ukončit smlouvu pouze v případě, že je nesoulad významný. Důkazní břemeno ohledně toho, zda je nesoulad významný, nebo nikoli, nese obchodník.

Článek 15

Uplatnění práva na ukončení smlouvy

Spotřebitel uplatní své právo na ukončení smlouvy prohlášením určeným obchodníkovi, ve kterém sdělí své rozhodnutí ukončit smlouvu.

Článek 18

Lhůty a způsoby vrácení platby obchodníkem

1.   Jakékoliv vrácení platby, již obchodník dluží spotřebiteli podle čl. 14 odst. 4 a 5 nebo čl. 16 odst. 1 v důsledku snížení ceny či ukončení smlouvy, se provede bez zbytečného odkladu a v každém případě do 14 dnů ode dne, kdy byl obchodník informován o rozhodnutí spotřebitele uplatnit svůj nárok na snížení ceny nebo právo ukončit smlouvu.

2.   Obchodník k tomuto vrácení platby použije stejný platební prostředek jako spotřebitel při placení za digitální obsah nebo digitální službu, s výjimkou případů, kdy spotřebitel výslovně souhlasí s jiným způsobem vrácení platby, a za předpokladu, že spotřebiteli tím nevzniknou žádné poplatky.

3.   V souvislosti s vracením zaplacených částek neuloží obchodník spotřebiteli žádné poplatky.

Článek 19

Úpravy digitálního obsahu nebo digitální služby

1.   Pokud smlouva stanoví, že digitální obsah nebo digitální služba mají být poskytovány nebo zpřístupňovány spotřebiteli po určitou dobu, může obchodník upravit digitální obsah nebo digitální službu nad rámec toho, co je nezbytné pro zachování digitálního obsahu nebo digitální služby v souladu podle článků 7 a 8, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

smlouva takovou úpravu umožňuje a stanoví pro ni oprávněný důvod;

b)

úprava se poskytuje bez dodatečných nákladů pro spotřebitele;

c)

spotřebitel je informován o úpravě jasným a srozumitelným způsobem; a

d)

v případech uvedených v odstavci 2 je spotřebitel v přiměřeném předstihu informován na trvalém nosiči o prvcích a době úpravy a o právu ukončit smlouvu v souladu s odstavcem 2 nebo o možnosti zachovat digitální obsah nebo digitální službu bez takové úpravy v souladu s odstavcem 4.

2.   Spotřebitel je oprávněn ukončit smlouvu, pokud daná úprava negativně ovlivňuje jeho přístup k digitálnímu obsahu či digitální službě nebo jejich používání a pokud tento negativní dopad není nevýznamný. V takovém případě má spotřebitel právo bezplatně ukončit smlouvu do 30 dnů od obdržení dotyčné informace nebo od okamžiku, kdy byly digitální obsah nebo digitální služba obchodníkem upraveny, podle toho, co nastane později.

3.   Pokud spotřebitel ukončí smlouvu podle odstavce 2 tohoto článku, použijí se obdobně články 15 až 18.

4.   Odstavce 2 a 3 tohoto článku se nepoužijí, pokud obchodník umožnil spotřebiteli ponechat si bez dodatečných nákladů digitální obsah nebo digitální službu bez úpravy a digitální obsah nebo digitální služba jsou i nadále v souladu.

Článek 20

právo na nápravu

Pokud obchodník odpovídá spotřebiteli za jakékoli neposkytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby, nebo za nesoulad, který je důsledkem jednání nebo opomenutí některé osoby v předchozích článcích řetězce transakcí, má obchodník právo domáhat se nápravy vůči dotyčné osobě nebo osobám odpovědným v řetězci obchodních transakcí. Osobu, vůči níž má obchodník právo domáhat se nápravy, a příslušná opatření a podmínky výkonu tohoto práva, určí vnitrostátní právo.

Článek 21

Vymáhání

1.   Členské státy zajistí, aby byly k dispozici odpovídající a účinné prostředky pro zajištění souladu s touto směrnicí.

2.   Prostředky uvedené v odstavci 1 zahrnují ustanovení o tom, že jeden nebo několik z následujících subjektů, které určí vnitrostátní právo, mohou podle vnitrostátního práva podat žalobu u soudu nebo u příslušných správních orgánů, aby se zajistilo, že se použijí vnitrostátní ustanovení, kterými se provádí tato směrnice:

a)

veřejnoprávní subjekty nebo jejich zástupci;

b)

spotřebitelské organizace, které mají oprávněný zájem na ochraně spotřebitelů;

c)

profesní organizace, které mají oprávněný zájem na žalobě;

d)

neziskové subjekty, organizace nebo sdružení působící v oblasti ochrany práv a svobod subjektů údajů ve smyslu článku 80 nařízení (EU) 2016/679.

whereas
keyboard_arrow_down