Contratti digitali 2019/0770 CS

Účelem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu a zároveň poskytovat vysokou úroveň ochrany spotřebitele tím, že stanoví společná pravidla týkající se určitých požadavků na smlouvy o poskytování digitálního obsahu nebo digitálních služeb uzavírané mezi obchodníky a spotřebiteli, zejména pravidla týkající se:

—	souladu digitálního obsahu nebo digitální služby se smlouvou,

—	prostředků nápravy v případě nesouladu se smlouvou nebo neposkytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby a podmínek pro uplatnění těchto prostředků nápravy, a

—	úpravy digitálního obsahu nebo digitální služby.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)	„digitálním obsahem“ data, která jsou vytvořena a poskytována v digitální podobě;

„digitální službou“:

a)	služba, která umožňuje spotřebiteli vytvářet, zpracovávat nebo uchovávat data v digitální podobě nebo k nim mít přístup, nebo

b)	služba, která umožňuje sdílení dat v digitální podobě nahraných nebo vytvořených spotřebitelem či jinými uživateli této služby nebo jakoukoli jinou interakci s těmito daty;

„zbožím s digitálními prvky“ veškeré hmotné movité předměty, jež obsahují digitální obsah či digitální službu nebo jsou s digitálním obsahem či digitální službou propojeny, a to takovým způsobem, že by nepřítomnost digitálního obsahu či digitální služby bránila tomu, aby dané zboží plnilo své funkce;

4)	„integrací“ propojení digitálního obsahu nebo digitální služby s komponenty digitálního prostředí spotřebitele a jejich začlenění do těchto komponentů, aby mohly být digitální obsah nebo digitální služba použity podle požadavků na soulad stanovených touto směrnicí;

„obchodníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba bez ohledu na to, zda je v soukromém či veřejném vlastnictví, která v souvislosti se smlouvami, na které se vztahuje tato směrnice, jedná, a to i prostřednictvím jiné osoby jednající jménem nebo v zastoupení této fyzické či právnické osoby, za účelem, který lze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

6)	„spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, která v souvislosti se smlouvami, na něž se vztahuje tato směrnice, jedná za účelem, jejž nelze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

7)	„cenou“ peněžní částka nebo digitální vyjádření hodnoty, jež mají být poskytnuty za poskytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby;

8)	„osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

9)	„digitálním prostředím“ hardware, software a veškerá síťová připojení užívané spotřebitelem pro přístup nebo používání digitálního obsahu nebo digitální služby;

10)	„kompatibilitou“ schopnost digitálního obsahu nebo digitální služby fungovat s hardwarem nebo softwarem, který se běžně používá se stejným druhem digitálního obsahu nebo digitální služby, aniž by bylo třeba daný digitální obsah či digitální službu převádět;

11)	„funkčností“ schopnost digitálního obsahu nebo digitální služby plnit své funkce s ohledem na svůj účel;

12)	„interoperabilitou“ schopnost digitálního obsahu nebo digitální služby fungovat s hardwarem nebo softwarem, které jsou odlišné od hardwaru či softwaru, které se běžně používají s digitálním obsahem či digitální službou stejného druhu;

13)	„trvalým nosičem“ jakýkoli nástroj, který umožňuje spotřebiteli nebo obchodníkovi ukládat informace určené jemu osobně, a to způsobem vhodným pro jejich budoucí použití, po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu.

Článek 3

Oblast působnosti

1. Tato směrnice se použije na každou smlouvu, na jejímž základě obchodník poskytuje nebo se zavazuje poskytovat digitální obsah nebo digitální službu spotřebiteli a spotřebitel platí nebo se zavazuje platit cenu.

Tato směrnice se použije rovněž tehdy, pokud obchodník poskytuje nebo se zavazuje poskytovat digitální obsah nebo digitální službu spotřebiteli a spotřebitel poskytne nebo se zavazuje poskytnout obchodníkovi své osobní údaje, s výjimkou případů, v nichž obchodník osobní údaje poskytnuté spotřebitelem zpracovává výlučně pro účely poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby v souladu s touto směrnicí nebo pro účely toho, aby dodržel zákonné požadavky, jež se na něho vztahují, přičemž obchodník tyto údaje nezpracovává k žádným jiným účelům.

2. Tato směrnice se použije rovněž tehdy, pokud jsou digitální obsah nebo digitální služba vytvořeny podle specifikací spotřebitele.

3. S výjimkou článků 5 a 13 se tato směrnice použije rovněž na každý hmotný nosič, který slouží výhradně jako nosič digitálního obsahu.

4. Tato směrnice se nepoužije na digitální obsah nebo digitální služby, které jsou obsaženy ve zboží ve smyslu čl. 2 bodu 3 nebo jsou s tímto zbožím propojeny, a které jsou podle kupní smlouvy poskytovány s tímto zbožím, a to bez ohledu na to, zda tento digitální obsah nebo tuto digitální službu poskytuje prodávající, nebo třetí strana. Pokud vzniknou pochybnosti o tom, zda je poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby, které jsou ve zboží obsaženy nebo s ním propojeny, součástí kupní smlouvy, má se za to, že se na digitální obsah nebo digitální službu kupní smlouva vztahuje.

5. Tato směrnice se nepoužije na smlouvy týkající se:

a)	poskytování služeb, které nejsou digitálními službami, bez ohledu na to, zda obchodník používá digitální formy či prostředky k produkci služby, nebo k jejímu dodání spotřebiteli či jejímu přenosu k němu.

b)	služeb elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/1972, s výjimkou interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech ve smyslu čl. 2 bodu 7 uvedené směrnice;

c)	zdravotní péče ve smyslu čl. 3 písm. a) směrnice 2011/24/EU;

služeb hazardních her, totiž služeb spojených s peněžitým vkladem do her s prvkem náhody, včetně her s prvkem dovednosti, jako jsou loterie, hry v kasinu, pokerové hry a sázky, poskytované elektronicky nebo jakoukoli jinou technologií pro usnadnění komunikace a na individuální žádost příjemce těchto služeb;

e)	finančních služeb ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice 2002/65/ES;

f)	softwaru nabízeného obchodníkem na základě bezplatné licence s otevřeným zdrojovým kódem, za kterou spotřebitel neplatí cenu a pokud osobní údaje poskytnuté spotřebitelem zpracovává obchodník výlučně za účelem zlepšení bezpečnosti, kompatibility nebo interoperability tohoto konkrétního softwaru;

g)	poskytování digitálního obsahu, při němž je digitální obsah učiněn dostupným široké veřejnosti jinak než přenosem signálu jako součást představení nebo akce, jako například digitální kinematografické projekce;

h)	digitálního obsahu poskytnutého v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES (21) subjekty veřejného sektoru členských států.

6. Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, jsou-li v jediné smlouvě mezi týmž obchodníkem a týmž spotřebitelem zahrnuty v balíčku prvky poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby a prvky poskytování jiných služeb nebo zboží, tato směrnice se použije pouze na prvky smlouvy týkající se digitálního obsahu nebo digitální služby.

Článek 19 této směrnice se nepoužije, pokud jsou součástí balíčku ve smyslu směrnice (EU) 2018/1972 prvky služby přístupu k internetu ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 (22) nebo interpersonální komunikační služby založené na číslech ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice (EU) 2018/1972.

Aniž je dotčen čl. 107 odst. 2 směrnice (EU) 2018/1972, účinky, které může mít ukončení jednoho prvku smlouvy zahrnující balíček na jiné prvky této smlouvy, se řídí vnitrostátním právem.

7. Pokud je jakékoli ustanovení této směrnice v rozporu s ustanovením jiného aktu Unie upravujícího konkrétní odvětví nebo předmět, má ustanovení uvedeného jiného aktu Unie přednost před touto směrnicí.

8. Na zpracování veškerých osobních údajů v souvislosti se smlouvami uvedenými v odstavci 1 se použijí právní předpisy Unie o ochraně osobních údajů.

Touto směrnicí není zejména dotčeno nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2002/58/ES. V případě rozporu mezi ustanoveními této směrnice a právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů mají právní předpisy Unie o ochraně osobních údajů přednost před touto směrnicí.

9. Touto směrnicí nejsou dotčeny unijní a vnitrostátní právní předpisy v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES (23).

10. Touto směrnicí není dotčena svoboda členských států upravovat aspekty obecného smluvního práva, například pravidla uzavírání, platnosti, neplatnosti nebo účinku smluv, včetně důsledků ukončení smlouvy, pokud nejsou upraveny v této směrnici, nebo právo na náhradu újmy.

Článek 5

Poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby

1. Obchodník poskytuje digitální obsah nebo digitální službu spotřebiteli. Pokud se strany nedohodly jinak, obchodník poskytne digitální obsah nebo digitální službu bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy.

2. Povinnost obchodníka poskytnout digitální obsah nebo digitální službu se považuje za splněnou, pokud:

a)	je digitální obsah nebo jakýkoli prostředek vhodný k přístupu či stažení digitálního obsahu učiněn dostupným či přístupným spotřebiteli nebo fyzickému či virtuálnímu zařízení, které si spotřebitel pro tento účel zvolil;

b)	je digitální služba zpřístupněna spotřebiteli nebo fyzickému či virtuálnímu zařízení, které si spotřebitel pro tento účel zvolil.

Článek 6

Soulad digitálního obsahu nebo digitální služby

Aniž je dotčen článek 10, obchodník poskytuje spotřebiteli digitální obsah nebo digitální službu, které splňují požadavky stanovené v článcích 7, 8 a 9.

Článek 11

Odpovědnost obchodníka

1. Obchodník odpovídá za veškeré neposkytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby v souladu s článkem 5.

2. Pokud smlouva stanoví jediný úkon poskytnutí nebo sled jednotlivých úkonů poskytování, odpovídá obchodník podle článků 7, 8 a 9 za jakýkoli nesoulad existující v době poskytnutí, aniž je dotčen čl. 8 odst. 2 písm. b).

Odpovídá-li podle vnitrostátního práva obchodník pouze za nesoulad, který se projeví během určité doby po poskytnutí, nesmí být tato doba kratší než dva roky od okamžiku poskytnutí, aniž je dotčen čl. 8 odst. 2 písm. b).

Podléhají-li podle vnitrostátního práva práva stanovená v článku 14 rovněž promlčecí lhůtě, nebo podléhají-li pouze jí, členské státy zajistí, aby tato promlčecí lhůta umožňovala spotřebiteli uplatnit prostředky nápravy stanovené v článku 14 v případě jakéhokoli nesouladu existujícího v době uvedené v prvním pododstavci, který se projeví během doby uvedené v druhém pododstavci.

3. Pokud smlouva zajišťuje nepřetržité poskytování po určitou dobu, odpovídá obchodník za nesoulad digitálního obsahu nebo digitální služby podle článků 7, 8 a 9, který nastane nebo se projeví během doby, po kterou mají být digitální obsah nebo digitální služba podle smlouvy poskytovány.

Podléhají-li podle vnitrostátního práva práva stanovená v článku 14 rovněž promlčecí lhůtě, nebo podléhají-li pouze jí, členské státy zajistí, aby tato promlčecí lhůta umožňovala spotřebiteli uplatnit prostředky nápravy stanovené v článku 14 v případě nesouladu, který nastane nebo se projeví během doby uvedené v prvním pododstavci.

Článek 14

Prostředky nápravy v případě nesouladu

1. V případě nesouladu má spotřebitel nárok na to, aby byly digitální obsah nebo digitální služba uvedeny do souladu, aby byla poměrně snížena cena nebo aby byla ukončena smlouva za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Spotřebitel má nárok na uvedení digitálního obsahu nebo digitální služby do souladu, ledaže by uvedení do souladu bylo nemožné nebo by obchodníku způsobilo náklady, jež by byly nepřiměřené s ohledem na všechny okolnosti případu, mezi něž mimo jiné patří:

a)	hodnota, jakou by digitální obsah nebo digitální služba měly, kdyby byly v souladu; a

b)	závažnost nesouladu.

3. Obchodník uvede digitální obsah nebo digitální službu do souladu podle odstavce 2 v přiměřené lhůtě od okamžiku, kdy byl spotřebitelem o nesouladu informován, a učiní tak bezplatně a bez významných obtíží pro spotřebitele, s přihlédnutím k povaze digitálního obsahu nebo digitální služby a k účelu, pro nějž spotřebitel tento digitální obsah nebo digitální službu požadoval.

4. Spotřebitel má nárok buď na poměrné snížení ceny podle odstavce 5, pokud byly digitální obsah nebo digitální služba poskytnuty za úplatu, nebo na ukončení smlouvy podle odstavce 6, pokud nastal některý z těchto případů:

a)	uvedení digitálního obsahu nebo digitální služby do souladu se smlouvou je jakožto prostředek nápravy nemožné nebo nepřiměřené podle odstavce 2;

b)	obchodník neuvedl digitální obsah nebo digitální službu do souladu podle odstavce 3;

c)	navzdory snaze obchodníka o uvedení digitálního obsahu nebo digitální služby do souladu dojde k nesouladu;

d)	nesoulad je tak závažné povahy, že odůvodňuje okamžité snížení ceny nebo ukončení smlouvy; nebo

e)	obchodník prohlásil nebo je z okolností zřejmé, že digitální obsah nebo digitální službu do souladu se smlouvou neuvede v přiměřené lhůtě či bez významných obtíží pro spotřebitele.

5. Snížení ceny musí být poměrné k poklesu hodnoty digitálního obsahu nebo digitální služby, které byly spotřebiteli poskytnuty, ve srovnání s hodnotou, kterou by digitální obsah nebo digitální služba měly, kdyby byly v souladu.

Pokud smlouva stanoví, že digitální obsah nebo digitální služba jsou poskytovány po určitou dobu za úplatu, snížení ceny se uplatní na dobu, po kterou nebyly digitální obsah nebo digitální služba v souladu.

6. Pokud byly digitální obsah nebo digitální služba poskytnuty za úplatu, má spotřebitel právo ukončit smlouvu pouze v případě, že je nesoulad významný. Důkazní břemeno ohledně toho, zda je nesoulad významný, nebo nikoli, nese obchodník.

Článek 16

Povinnosti obchodníka v případě ukončení smlouvy

1. V případě ukončení smlouvy vrátí obchodník spotřebiteli veškeré částky zaplacené podle smlouvy.

Avšak v případech, v nichž smlouva stanoví poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby za úplatu a po určitou dobu a v nichž digitální obsah nebo digitální služba během doby předcházející ukončení smlouvy byly v souladu, vrátí obchodník spotřebiteli pouze poměrnou část zaplacené ceny, která odpovídá době, po kterou digitální obsah nebo digitální služba v souladu nebyly, a jakoukoli část ceny, kterou spotřebitel zaplatil předem za jakoukoli zbývající dobu platnosti smlouvy, za předpokladu, že smlouva nebyla ukončena.

2. Co se týče osobních údajů spotřebitele, dodržuje obchodník povinnosti podle nařízení (EU) 2016/679.

3. Obchodník se rovněž zdrží používání jakéhokoli jiného obsahu než osobních údajů, který poskytl nebo vytvořil spotřebitel při používání digitálního obsahu nebo digitální služby poskytnuté obchodníkem, s výjimkou případů, kdy tento obsah:

a)	nelze využít mimo rámec digitálního obsahu nebo digitální služby poskytnutých obchodníkem;

b)	souvisí pouze s činností spotřebitele při používání digitálního obsahu nebo digitální služby poskytnutých obchodníkem;

c)	byl obchodníkem sloučen s jinými daty a nemůže být, nebo jen s vynaložením nepřiměřeného úsilí, oddělen; nebo

d)	vytvořil spotřebitel společně s dalšími osobami a jiní spotřebitelé tento obsah mohou i nadále používat.

4. S výjimkou situací uvedených v odst. 3 písm. a), b) nebo c) zajistí obchodník na žádost spotřebitele spotřebiteli dostupnost jakéhokoli jiného obsahu než osobních údajů, který poskytl nebo vytvořil spotřebitel při používání digitálního obsahu nebo digitální služby poskytnuté obchodníkem.

Spotřebitel má nárok na opětovné získání uvedeného digitálního obsahu bezplatně, bez překážek ze strany obchodníka, v přiměřené lhůtě a v běžně používaném strojově čitelném formátu.

5. Po ukončení smlouvy může obchodník zabránit jakémukoli dalšímu používání digitálního obsahu nebo digitální služby ze strany spotřebitele, zejména tím, že digitální obsah nebo digitální službu spotřebiteli znepřístupní nebo deaktivuje uživatelský účet spotřebitele, aniž je tím dotčen odstavec 4.

Článek 18

Lhůty a způsoby vrácení platby obchodníkem

1. Jakékoliv vrácení platby, již obchodník dluží spotřebiteli podle čl. 14 odst. 4 a 5 nebo čl. 16 odst. 1 v důsledku snížení ceny či ukončení smlouvy, se provede bez zbytečného odkladu a v každém případě do 14 dnů ode dne, kdy byl obchodník informován o rozhodnutí spotřebitele uplatnit svůj nárok na snížení ceny nebo právo ukončit smlouvu.

2. Obchodník k tomuto vrácení platby použije stejný platební prostředek jako spotřebitel při placení za digitální obsah nebo digitální službu, s výjimkou případů, kdy spotřebitel výslovně souhlasí s jiným způsobem vrácení platby, a za předpokladu, že spotřebiteli tím nevzniknou žádné poplatky.

3. V souvislosti s vracením zaplacených částek neuloží obchodník spotřebiteli žádné poplatky.

Článek 19

Úpravy digitálního obsahu nebo digitální služby

1. Pokud smlouva stanoví, že digitální obsah nebo digitální služba mají být poskytovány nebo zpřístupňovány spotřebiteli po určitou dobu, může obchodník upravit digitální obsah nebo digitální službu nad rámec toho, co je nezbytné pro zachování digitálního obsahu nebo digitální služby v souladu podle článků 7 a 8, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	smlouva takovou úpravu umožňuje a stanoví pro ni oprávněný důvod;

b)	úprava se poskytuje bez dodatečných nákladů pro spotřebitele;

c)	spotřebitel je informován o úpravě jasným a srozumitelným způsobem; a

d)	v případech uvedených v odstavci 2 je spotřebitel v přiměřeném předstihu informován na trvalém nosiči o prvcích a době úpravy a o právu ukončit smlouvu v souladu s odstavcem 2 nebo o možnosti zachovat digitální obsah nebo digitální službu bez takové úpravy v souladu s odstavcem 4.

2. Spotřebitel je oprávněn ukončit smlouvu, pokud daná úprava negativně ovlivňuje jeho přístup k digitálnímu obsahu či digitální službě nebo jejich používání a pokud tento negativní dopad není nevýznamný. V takovém případě má spotřebitel právo bezplatně ukončit smlouvu do 30 dnů od obdržení dotyčné informace nebo od okamžiku, kdy byly digitální obsah nebo digitální služba obchodníkem upraveny, podle toho, co nastane později.

3. Pokud spotřebitel ukončí smlouvu podle odstavce 2 tohoto článku, použijí se obdobně články 15 až 18.

4. Odstavce 2 a 3 tohoto článku se nepoužijí, pokud obchodník umožnil spotřebiteli ponechat si bez dodatečných nákladů digitální obsah nebo digitální službu bez úpravy a digitální obsah nebo digitální služba jsou i nadále v souladu.

Článek 20

Právo na nápravu

Pokud obchodník odpovídá spotřebiteli za jakékoli neposkytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby, nebo za nesoulad, který je důsledkem jednání nebo opomenutí některé osoby v předchozích článcích řetězce transakcí, má obchodník právo domáhat se nápravy vůči dotyčné osobě nebo osobám odpovědným v řetězci obchodních transakcí. Osobu, vůči níž má obchodník právo domáhat se nápravy, a příslušná opatření a podmínky výkonu tohoto práva, určí vnitrostátní právo.

Článek 22

Kogentní povaha

1. Pokud není v této směrnici stanoveno jinak, jakékoli smluvní ujednání, které k újmě spotřebitele vylučuje použití vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici, odchyluje se od nich nebo mění jejich účinek před tím, než byl obchodník upozorněn spotřebitelem na neposkytnutí či na nesoulad, nebo před tím, než obchodník upozorní spotřebitele na úpravu digitálního obsahu nebo digitální služby v souladu s článkem 19, není pro spotřebitele závazné.

2. Tato směrnice nebrání obchodníku v tom, aby nabízel spotřebiteli smluvní podmínky, které přesahují rámec ochrany poskytované touto směrnicí.

whereas

(11) Tato směrnice by měla stanovit společná pravidla pro určité požadavky na smlouvy o poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby uzavírané mezi obchodníky a spotřebiteli.
Za tímto účelem je třeba plně harmonizovat pravidla pro soulad digitálního obsahu nebo digitální služby se smlouvou, prostředky nápravy v případě nesouladu nebo neposkytnutí a podmínky uplatňování těchto prostředků nápravy a pro úpravy digitálního obsahu a digitální služby.
Plně harmonizovaná pravidla pro některé podstatné prvky spotřebitelského smluvního práva by usnadnila podnikům, zejména malým a středním podnikům, nabízet své produkty v jiných členských státech.
Spotřebitelům by plná harmonizace klíčových pravidel přinesla vysokou úroveň ochrany a vyšší kvalitu života. Členské státy nesmí v rámci působnosti této směrnice přijímat další formální ani věcné požadavky. Členské státy by například neměly stanovit pravidla týkající se obrácení důkazního břemene, která jsou odlišná od pravidel stanovených v této směrnici, ani stanovit povinnost spotřebitele oznámit obchodníkovi nesoulad v určité lhůtě.

- = -

(15) Členské státy by rovněž měly mít nadále možnost upravovat například práva stran přerušit zcela či částečně plnění svých povinností do té doby, než své povinnosti splní druhá strana. Členské státy by měly mít možnost upravovat například otázku, zda je spotřebitel oprávněn v případech nesouladu nezaplatit cenu nebo její část do té doby, než obchodník uvede digitální obsah nebo digitální službu do souladu, nebo otázku, zda je obchodník oprávněn pozdržet jakékoli vrácení platby, jež po ukončení smlouvy náleží spotřebiteli, a to do té doby, než spotřebitel splní svou povinnost podle této směrnice vrátit obchodníkovi hmotný nosič.

- = -

(16) Členské státy by rovněž měly mít nadále možnost rozšířit použití pravidel této směrnice na smlouvy, které jsou z působnosti této směrnice vyňaty, nebo možnost tyto smlouvy jinak upravovat. Členské státy by měly mít i nadále možnost například rozšířit ochranu uplatňovanou na spotřebitele podle této směrnice také na fyzické či právnické osoby, které nejsou spotřebiteli ve smyslu této směrnice, jako jsou například nevládní organizace a začínající podniky nebo malé a střední podniky.

- = -

(18) Tato směrnice by se měla použít na veškeré smlouvy, na jejichž základě obchodník poskytuje nebo se zavazuje poskytovat digitální obsah nebo digitální službu spotřebiteli.
Poskytovatelé platforem by mohli být považováni za obchodníky podle této směrnice, pokud jednají za účelem souvisejícím s jejich vlastním podnikáním a jako přímý smluvní partner spotřebitele pro poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby. Členské státy by měly mít i nadále možnost rozšířit uplatňování pravidel této směrnice na poskytovatele platforem, kteří nesplňují požadavky na to, aby mohli být považováni za obchodníka podle této směrnice.

- = -

(24) Digitální obsah nebo digitální služby se často poskytují také v případech, kdy spotřebitel za ně neplatí, nýbrž poskytuje obchodníkovi osobní údaje.
Takové obchodní modely se již používají v různých formách na velké části trhu.
Ačkoli tato směrnice plně uznává, že ochrana osobních údajů je jedním ze základních práv a osobní údaje tudíž nemohou být považovány za komoditu, měla by zajistit, aby spotřebitelé měli v souvislosti s těmito obchodními modely právo na smluvní prostředky nápravy.
Tato směrnice by se proto měla vztahovat na smlouvy, na jejichž základě poskytovatel poskytuje nebo se zavazuje poskytovat digitální obsah nebo digitální službu spotřebiteli a spotřebitel poskytne nebo se zavazuje poskytnout osobní údaje.
Osobní údaje by mělo být možné poskytnout obchodníkovi buď v okamžiku uzavření smlouvy, nebo později, například v okamžiku, kdy spotřebitel dává obchodníkovi souhlas s použitím osobních údajů, které by si spotřebitel mohl nahrát nebo vytvořit pomocí digitálního obsahu nebo digitální služby.
Právní předpisy Unie o ochraně osobních údajů stanovují úplný seznam právních důvodů pro zákonné zpracování osobních údajů.
Tato směrnice by se měla vztahovat na veškeré smlouvy, na jejichž základě spotřebitel poskytne nebo se zavazuje poskytnout obchodníkovi osobní údaje.
Tato směrnice by se měla použít například v případech, kdy spotřebitel založí účet na sociální síti a poskytne své jméno a adresu elektronické pošty, které jsou použity pro jiné účely než pro výlučné poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby či jiné účely než splnění zákonných požadavků.
Měla by se rovněž použít na případy, kdy spotřebitel dává souhlas k tomu, aby obchodník zpracovával materiály představující osobní údaje, jako jsou fotografie nebo zprávy nahrané spotřebitelem, pro marketingové účely. Členské státy by nicméně měly mít možnost stanovit, zda jsou požadavky na uzavírání, existenci a platnost smlouvy splněny podle vnitrostátního práva.

- = -

(27) Vzhledem k tomu, že by se tato směrnice měla vztahovat na smlouvy, jejichž předmětem je poskytování digitálního obsahu nebo digitálních služeb spotřebiteli, neměla by se vztahovat na případy, kdy je hlavním předmětem smlouvy poskytování odborných služeb, jako jsou překladatelské služby, architektonické služby, právní služby nebo jiné odborné poradenské služby, které jsou často prováděny osobně obchodníkem, bez ohledu na to, zda digitální prostředky obchodník používá s cílem produkovat výsledek služby, nebo jej dodávat či přenášet spotřebiteli.
Stejně tak by se tato směrnice neměla vztahovat na veřejné služby, jako jsou sociální zabezpečení či veřejné rejstříky, u nichž se digitální prostředky využívají pouze pro přenos nebo sdělování služby spotřebiteli.
Tato směrnice by se rovněž neměla vztahovat na veřejné listiny a jiné notářské zápisy o právních úkonech, bez ohledu na to, zda jsou prováděny, zaznamenávány, rozmnožovány nebo přenášeny pomocí digitálních prostředků.

- = -

(33) Digitální obsah nebo digitální služby jsou často spojeny s poskytováním zboží nebo jiných služeb a nabízeny spotřebiteli v rámci stejné smlouvy zahrnující balíček s různými prvky, jako je poskytování digitální televize a nákup elektronického vybavení.
V takových případech zahrnuje smlouva mezi spotřebitelem a obchodníkem prvky smlouvy o poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby, ale rovněž prvky jiných typů smluv, jako jsou smlouvy o prodeji zboží nebo poskytování služeb.
Tato směrnice by se měla použít pouze na ty prvky celé smlouvy, které spočívají v poskytování digitálního obsahu nebo digitálních služeb.
Ostatní prvky smlouvy by se měly řídit pravidly platnými pro tyto smlouvy v rámci vnitrostátních právních předpisů nebo případně jiných aktů Unie upravujících určité odvětví nebo předmět.
Případné účinky ukončení platnosti jednoho prvku smlouvy zahrnující balíček na ostatní prvky by se měly řídit vnitrostátním právem.
V zájmu zajištění souladu s odvětvovými ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (10), jimiž se řídí smlouvy zahrnující balíček, v nichž obchodník nabízí ve smyslu uvedené směrnice digitální obsah nebo digitální službu ve spojení s interpersonální komunikační službou založenou na číslech, neměly by se na prvek balíčku spočívající v digitálním obsahu nebo digitální službě vztahovat ustanovení této směrnice o úpravách digitálního obsahu.
Na všechny prvky balíčku, včetně digitálního obsahu a digitální služby, by se měla namísto toho vztahovat příslušná ustanovení směrnice (EU) 2018/1972 upravující tento aspekt.

- = -

(34) Ustanovení této směrnice týkající se smluv zahrnujících balíčky by se měla vztahovat pouze na případy, kdy různé prvky balíčku nabízí tentýž obchodník témuž spotřebiteli na základě jediné smlouvy.
Touto směrnicí by neměly být dotčeny vnitrostátní předpisy, jimiž se upravují podmínky, podle nichž mohou být smlouvy o poskytování digitálního obsahu nebo digitálních služeb považovány za vázané na doplňkovou nebo jinou smlouvu, kterou spotřebitel uzavřel s týmž nebo jiným obchodníkem, prostředky nápravy, jež mají být podle každé smlouvy uplatňovány, nebo účinek ukončení jedné smlouvy na smlouvu druhou.

- = -

(44) Vzhledem k tomu, že se digitální obsah a digitální služby neustále vyvíjejí, mohou se obchodníci se spotřebiteli dohodnout, že jim budou poskytovat aktualizace a funkce, jakmile budou k dispozici.
Soulad digitálního obsahu nebo digitální služby by měl být proto posuzován rovněž ve vztahu k tomu, zda jsou digitální obsah nebo digitální služba aktualizovány způsobem uvedeným ve smlouvě.
Neposkytnutí aktualizací, které byly dohodnuty ve smlouvě, by mělo být považováno za nesoulad digitálního obsahu nebo digitální služby.
Za nesoulad digitálního obsahu nebo digitální služby by měly být považovány navíc i vadné či neúplné aktualizace, neboť to by znamenalo, že aktualizace nebyly provedeny způsobem stanoveným ve smlouvě.

- = -

(47) Po dobu, po kterou by to mohl spotřebitel rozumně očekávat, by obchodník měl spotřebiteli poskytovat aktualizace, včetně aktualizací zabezpečení, aby byly digitální obsah nebo digitální služba v souladu se smlouvou a bezpečné.
Pokud jde například o digitální obsah nebo digitální služby, jejichž účel je omezen na určitou dobu, povinnost poskytovat aktualizace by měla být omezena pouze na tuto dobu, zatímco u ostatních druhů digitálního obsahu nebo digitální služby by se doba, po kterou by měly být poskytovány aktualizace spotřebiteli, mohla rovnat době, po kterou je obchodník odpovědný za nesoulad, nebo být delší, což by mohl být zejména případ aktualizací zabezpečení.
Spotřebitel by měl mít i nadále možnost volby, zda tyto aktualizace nainstaluje.
Pokud se spotřebitel rozhodne, že tyto aktualizace nenainstaluje, neměl by však očekávat, že digitální obsah nebo digitální služba budou i nadále v souladu.
Obchodník by měl spotřebitele informovat o tom, že rozhodnutí spotřebitele nenainstalovat aktualizace, které jsou nezbytné pro zachování souladu digitálního obsahu nebo digitální služby, včetně aktualizací zabezpečení, bude mít dopad na odpovědnost obchodníka za soulad těch vlastností digitálního obsahu nebo digitální služby, jejichž soulad by měly příslušné aktualizace zachovávat.
Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti poskytovat aktualizace stanovené v unijním a vnitrostátním právu.

- = -

(51) Mnoho druhů digitálního obsahu nebo digitálních služeb se poskytuje nepřetržitě po určitou dobu, jako je přístup ke službám cloud computingu.
Je proto nutné zajistit, aby byl tento digitální obsah nebo digitální služba v souladu se smlouvou po celou dobu její platnosti.
Krátkodobé výpadky dodávek digitálního obsahu nebo digitální služby by měly být považovány za nesoulad v případě, že tyto výpadky jsou nezanedbatelné nebo se vyskytují opakovaně.
Kromě toho, vzhledem k častému vylepšování digitálního obsahu a digitálních služeb, zejména prostřednictvím aktualizací, by verze digitálního obsahu nebo digitální služby poskytnutá spotřebiteli měla být nejaktuálnější verzí dostupnou v době uzavření smlouvy, pokud se strany nedohodnou jinak.

- = -

(53) Omezení stanovená držitelem práv k duševnímu vlastnictví v souladu s právními předpisy na ochranu duševního vlastnictví by mohla mít za následek omezení v používání digitálního obsahu nebo digitální služby ze strany spotřebitele v souladu s touto směrnicí.
Uvedená omezení mohou vyplývat z licenční dohody s koncovým uživatelem, na jejímž základě jsou digitální obsah nebo digitální služba poskytovány spotřebiteli.
Tak tomu může být například tehdy, zakazuje-li licenční dohoda s koncovým uživatelem spotřebiteli, aby používal některé prvky související s funkčností digitálního obsahu nebo digitální služby.
Pokud by se takové omezení týkalo prvků, které se obvykle vyskytují v digitálním obsahu nebo digitálních službách stejného druhu a které spotřebitel může rozumně očekávat, mohlo by to znamenat, že digitální obsah nebo digitální služba nesplňují objektivní požadavky na soulad stanovené touto směrnicí.
V těchto případech by spotřebitel měl mít právo uplatnit vůči obchodníkovi, který poskytl digitální obsah či digitální službu, prostředky nápravy stanovené touto směrnicí pro případ nesouladu.
Obchodník by měl mít možnost se této odpovědnosti zprostit pouze tehdy, splní-li podmínky pro odchylku od objektivních požadavků na soulad podle této směrnice, konkrétně pokud obchodník výslovně informuje spotřebitele před uzavřením smlouvy, že se určitá vlastnost digitálního obsahu nebo digitální služby odchyluje od objektivních požadavků na soulad a pokud spotřebitel s touto odchylkou vyjádřil svůj výslovný zvláštní souhlas.

- = -

(54) Pro digitální obsah a digitální služby, na něž se vztahují práva k duševnímu vlastnictví, jsou zvláště závažným problémem právní nedostatky.
Omezení v používání digitálního obsahu nebo digitální služby spotřebitelem by mohlo být důsledkem porušení práv třetí strany.
Toto porušení by mohlo spotřebiteli účinně bránit v používání digitálního obsahu nebo digitální služby nebo některých jejich prvků, například tehdy, pokud spotřebitel nemůže získat k digitálnímu obsahu nebo digitální službě přístup nebo pokud jej nemůže získat legálně.
Důvodem by mohlo být to, že třetí strana oprávněně nutí obchodníka, aby přestal porušovat uvedená práva a aby ukončil poskytování daného digitálního obsahu nebo digitální služby nebo aby spotřebitel nemohl používat digitální obsah nebo digitální službu bez porušování práva.
V případě porušení práv třetí strany, které má za následek omezení bránící nebo omezující používání digitálního obsahu nebo digitální služby v souladu se subjektivními a objektivními požadavky na soulad, měl by být spotřebitel oprávněn použít k zajištění souladu prostředky nápravy, ledaže vnitrostátní právo umožňuje prohlásit smlouvu za neplatnou nebo od ní odstoupit, například z důvodu porušení zákonné záruky za právní vady.

- = -

(55) Obchodník by měl být vůči spotřebiteli odpovědný v případě nesouladu digitálního obsahu nebo digitální služby a v případě neposkytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby.
Protože digitální obsah nebo digitální služby mohou být spotřebitelům poskytnuty jedním či několika jednotlivými úkony poskytnutí nebo mohou být poskytovány nepřetržitě po určitou dobu, je vhodné, aby byl příslušný okamžik pro účely stanovení souladu dotčeného digitálního obsahu či digitální služby stanoven s ohledem na tyto různé typy poskytování.

- = -

(59) Vzhledem k tomu, že se digitální obsah a digitální služby vyznačují specifickým charakterem a vysokou komplexností a že obchodník má lepší znalosti a přístup k know-how, technickým informacím a vysoce technologické pomoci, je obchodník pravděpodobně oproti spotřebiteli ve výhodě, pokud jde o znalost toho, proč digitální obsah nebo digitální služba nejsou v souladu se smlouvou.
Obchodník může pravděpodobně lépe posoudit, zda je příčinou neposkytnutí nebo nesouladu nekompatibilita digitálního prostředí spotřebitele s technickými požadavky pro digitální obsah nebo digitální službu.
Ačkoli by v případě sporu mělo být povinností spotřebitele doložit, že digitální obsah nebo digitální služba není v souladu se smlouvou, spotřebitel by neměl mít povinnost doložit, že nesoulad existoval již v okamžiku poskytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby nebo, pokud smlouva stanoví nepřetržité poskytování po určitou dobu, v době platnosti smlouvy.

- = -

(60) Aniž je dotčeno základní právo na ochranu soukromí, včetně důvěrnosti komunikace, a na ochranu osobních údajů spotřebitele, měl by spotřebitel spolupracovat s obchodníkem, aby obchodník mohl zjistit, zda příčina nesouladu spočívá v digitálním prostředí spotřebitele, přičemž použije technicky dostupné prostředky, které jsou pro spotřebitele co nejméně rušivé.
To lze provést například tak, že se obchodníkovi zasílají automaticky generovaná hlášení o incidentech nebo podrobnosti o internetovém připojení spotřebitele.
Pouze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy po vyčerpání všech ostatních prostředků neexistuje žádný jiný způsob, lze vyžadovat, aby spotřebitel umožnil virtuální přístup ke svému digitálnímu prostředí.
Pokud však spotřebitel s obchodníkem nespolupracuje, přestože byl informován o důsledcích nespolupráce, je na spotřebiteli, aby prokázal nejen to, že digitální obsah nebo digitální služba nejsou v souladu, nýbrž také to, že digitální obsah nebo digitální služba nebyly v souladu v okamžiku poskytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby, stanoví-li smlouva jediný úkon poskytnutí nebo sled jednotlivých úkonů poskytování, nebo po dobu platnosti smlouvy, stanoví-li smlouva nepřetržité poskytování po určitou dobu.

- = -

(61) Pokud obchodník neposkytl digitální obsah nebo digitální službu, spotřebitel by jej měl k poskytnutí dotčeného digitálního obsahu nebo digitální služby vyzvat.
V těchto případech by měl obchodník jednat bez zbytečného odkladu nebo v dodatečné lhůtě, na které se strany výslovně dohodly.
Vzhledem k tomu, že se digitální obsah nebo digitální služba poskytují v digitální podobě, nemělo by jejich poskytnutí ve většině případů vyžadovat dodatečnou dobu pro zajištění dostupnosti digitálního obsahu nebo digitální služby spotřebiteli.
V těchto případech by proto povinnost obchodníka poskytnout digitální obsah nebo digitální službu bez zbytečného odkladu měla znamenat, že k poskytnutí musí dojít okamžitě.
Pokud obchodník digitální obsah nebo digitální službu neposkytne ani poté, je spotřebitel oprávněn ukončit smlouvu.
Za určitých okolností, například pokud je zřejmé, že obchodník digitální obsah nebo digitální službu neposkytne, nebo pokud má pro spotřebitele zásadní význam, aby k poskytnutí došlo v určité době, měl by být spotřebitel oprávněn ukončit smlouvu bez předchozího vyzvání obchodníka k poskytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby.

- = -

(63) V závislosti na technických vlastnostech digitálního obsahu nebo digitální služby by měl mít obchodník možnost zvolit si určitý způsob uvedení digitálního obsahu nebo digitální služby do souladu, například tak, že vydá aktualizaci nebo že zajistí, aby byla nová kopie digitálního obsahu či digitální služby spotřebiteli dostupná.

- = -

(70) Spotřebitel by mohl být odrazen od uplatnění prostředků nápravy v případě nesouladu digitálního obsahu či digitální služby, pokud by spotřebitel neměl přístup k jinému obsahu než k osobním údajům, které spotřebitel poskytl či vytvořil prostřednictvím využívání digitálního obsahu či digitální služby.
S cílem zajistit účinnou ochranu spotřebitele, pokud jde o právo ukončit smlouvu, by proto obchodník měl na žádost spotřebitele po ukončení smlouvy zajistit dostupnost tohoto obsahu spotřebiteli.

- = -

(71) Spotřebitel by měl mít nárok na opětovné získání obsahu v přiměřené lhůtě, bez překážek od obchodníka, v běžně používaném strojově čitelném formátu a bezplatně, s výjimkou nákladů vzniklých v rámci vlastního digitálního prostředí spotřebitele, například nákladů na připojení k síti, neboť nejsou výslovně spojeny se zpětným získáváním obsahu.
Povinnost obchodníka zajistit dostupnost tohoto obsahu by se však neměla uplatnit, pokud má obsah užitek pouze v souvislosti s použitím digitálního obsahu nebo digitální služby, nebo se vztahuje pouze na činnost spotřebitele, pokud využívá digitální obsah nebo digitální službu, nebo byl obchodníkem sloučen s jinými daty a nemůže být, nebo pouze s vynaložením nepřiměřeného úsilí, oddělen.
V těchto případech nemá obsah pro spotřebitele významné praktické použití ani významný zájem, přičemž je třeba brát v úvahu také zájmy obchodníka.
Kromě toho by povinnost obchodníka zajistit spotřebiteli po ukončení smlouvy dostupnost jakéhokoli obsahu, který není osobními údaji a byl poskytnut či vytvořen spotřebitelem, neměla mít vliv na právo obchodníka zveřejnit určitý obsah v souladu s platným právem.

- = -

(73) Zásada odpovědnosti obchodníka za újmu je základním prvkem smluv o poskytování digitálního obsahu nebo digitálních služeb.
Spotřebitel by proto měl mít právo žádat náhradu újmy způsobené v důsledku nesouladu se smlouvou nebo v důsledku neposkytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby.
Náhrada újmy by měla spotřebiteli zajistit situaci, která se co nejvíce blíží situaci, ve které by se spotřebitel nacházel, kdyby byly digitální obsah nebo digitální služba řádně poskytnuty a byly v souladu se smlouvou.
Jelikož takové právo na náhradu újmy již existuje ve všech členských státech, neměla by být touto směrnicí dotčena vnitrostátní pravidla pro odškodňování spotřebitelů za újmu způsobenou porušením těchto pravidel.

- = -

(74) Tato směrnice by se měla zabývat také úpravami prováděnými obchodníky na digitálním obsahu nebo digitální službě, které jsou spotřebiteli poskytovány po určitou dobu či jsou mu zpřístupněny, jako jsou například aktualizace či přechody na novou verzi.
Vzhledem k rychle se měnící povaze digitálního obsahu a digitálních služeb mohou být tyto aktualizace, přechody na nové verze či podobné úpravy nezbytné a často jsou spotřebiteli ku prospěchu.
Některé z těchto úprav mohou být vymezeny ve smlouvě například jako aktualizace, a představovat tak součást smluvního závazku.
Další úpravy mohou být nezbytné pro splnění objektivních požadavků na soulad digitálního obsahu nebo digitální služby podle této směrnice.
Avšak jiné změny, které by se odchylovaly od objektivních požadavků na soulad a které jsou předvídatelné v okamžiku uzavření smlouvy, by měly být se spotřebitelem výslovně dohodnuty při uzavírání smlouvy.

- = -

(76) Spotřebitel by měl být o úpravách jasně a srozumitelně informován.
Pokud úprava negativně ovlivňuje přístup nebo používání digitálního obsahu nebo digitální služby spotřebitelem, měl by být informován takovým způsobem, který umožňuje uchovávání informací na trvalém nosiči.
Trvalý nosič by měl umožnit spotřebiteli uchovávat informace po dobu, která je nezbytná k ochraně zájmů spotřebitele plynoucích z jeho vztahu s obchodníkem.
Mezi tyto nosiče by měl patřit zejména papír, DVD, CD, zařízení USB, paměťové karty nebo pevné disky počítačů a elektronická pošta.

- = -

(77) Má-li taková úprava nepříznivý dopad na přístup k digitálnímu obsahu nebo digitální službě nebo na jejich využívání ze strany spotřebitele a tento dopad není nevýznamný, spotřebitel by v důsledku takové úpravy měl mít právo bezplatně ukončit smlouvu.
Alternativně může obchodník rozhodnout, že spotřebiteli umožní zachovat přístup k digitálnímu obsahu nebo digitální službě bez jakýchkoli dodatečných nákladů a v souladu se smlouvou; v takovém případě by spotřebitel neměl mít právo smlouvu ukončit.
Pokud však digitální obsah nebo digitální služba, které obchodník umožnil, již nejsou v souladu se subjektivními a objektivními požadavky na soulad, spotřebitel by měl mít možnost spoléhat na prostředky nápravy pro případ nesouladu se smlouvou podle této směrnice.
Pokud požadavky na takovou úpravu, jak je stanoveno v této směrnici, nejsou splněny a tato úprava má za následek nesoulad se smlouvou, neměla by být práva spotřebitele na uvedení digitálního obsahu nebo digitální služby do souladu se smlouvou, na snížení ceny nebo na ukončení smlouvy podle této směrnice tímto dotčena.
Obdobně pak v případě, kdy po úpravě následně dojde k nesouladu digitálního obsahu nebo digitální služby, jenž nebyl danou úpravou způsoben, měl by být spotřebitel i nadále oprávněn využít prostředků nápravy podle této směrnice stanovených pro případy nesouladu dotčeného digitálního obsahu nebo digitální služby.

- = -

(78) Nesoulad v případě digitálního obsahu nebo digitální služby v podobě, v jaké jsou poskytnuty spotřebiteli, je často způsoben jednou z transakcí v řetězci od původního tvůrce až po konečného obchodníka.
Konečný obchodník by sice měl být odpovědný vůči spotřebiteli v případě nesouladu, je však nutné zajistit, aby obchodník měl odpovídající práva vůči různým osobám řetězce transakcí, aby byl schopen dostát své odpovědnosti vůči spotřebiteli.
Tato práva by se měla omezovat na obchodní transakce a neměla by se proto vztahovat na situace, kdy je obchodník odpovědný vůči spotřebiteli za nesoulad digitálního obsahu nebo digitální služby, který sestává ze softwaru, který byl poskytnut bez zaplacení ceny na základě bezplatné licence s otevřeným zdrojovým kódem osobou v předchozích článcích řetězce transakcí, nebo je na něm postaven.
Osoby řetězce transakcí, na které může konečný obchodník přenést odpovědnost, a podmínky takových kroků by však měly určit členské státy podle svého použitelného vnitrostátního práva.

- = -

keyboard_tab Contratti digitali 2019/0770 CS

Contratti digitali 2019/0770 CS