keyboard_tab Digital Market Act 2022/1925 CS

1.   Strážce přístupu dodržuje veškeré povinnosti stanovené v tomto článku ve vztahu ke každé ze svých hlavních služeb platforem uvedených v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9.

2.   Strážce přístupu nesmí v hospodářské soutěži s podnikatelskými uživateli použít žádná data, která nejsou veřejně dostupná, která jsou těmito podnikatelskými uživateli generována nebo poskytována v souvislosti s využíváním příslušných hlavních služeb platforem nebo služeb poskytovaných společně s nimi nebo na jejich podporu, včetně dat generovaných nebo poskytovaných zákazníky těchto podnikatelských uživatelů.

Pro účely prvního pododstavce jsou součástí dat, která nejsou veřejně dostupná, veškerá agregovaná i neagregovaná data generovaná podnikatelskými uživateli, která lze odvodit z obchodních činností podnikatelských uživatelů nebo jejich zákazníků, nebo která mohou být jejich prostřednictvím shromážděna, včetně dat o kliknutích, vyhledáváních, zobrazeních a hlasových dat, v rámci příslušných hlavních služeb platforem strážce přístupu nebo v rámci služeb poskytovaných společně s nimi nebo na jejich podporu.

3.   Strážce přístupu koncovým uživatelům povolí a technicky umožní snadno odinstalovat jakékoli softwarové aplikace v operačním systému strážce přístupu, aniž je dotčena možnost, aby takový strážce přístupu omezil odinstalování ve vztahu k softwarovým aplikacím, které jsou nezbytné pro fungování operačního systému nebo zařízení a které třetí strany technicky nemohou samostatně nabídnout.

Strážce přístupu koncovým uživatelům povolí a technicky umožní snadno změnit výchozí nastavení v operačním systému, virtuálním asistentovi a webovém prohlížeči strážce přístupu, jež koncové uživatele směrují nebo navádějí k produktům nebo službám, jež poskytuje tento strážce přístupu. Sem patří i vybídnutí koncových uživatelů k tomu, aby si v okamžiku prvního použití internetového vyhledávače, virtuálního asistenta nebo webového prohlížeče strážce přístupu uvedeného v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9 vybrali ze seznamu hlavních dostupných poskytovatelů služeb internetový vyhledávač, virtuálního asistenta nebo webový prohlížeč, k nimž operační systém strážce přístupu uživatele standardně směruje, a internetový vyhledávač, k němuž uživatele standardně směruje nebo navádí virtuální asistent a webový prohlížeč strážce přístupu.

4.   Strážce přístupu koncovým uživatelům povolí a technicky umožní instalaci a účinné využívání softwarových aplikací nebo obchodů se softwarovými aplikacemi třetích stran, které používají jeho operační systém nebo s ním jsou interoperabilní, a povolí přístup k těmto softwarovým aplikacím nebo obchodům se softwarovými aplikacemi jinými způsobem než přes příslušné hlavní služby platforem tohoto strážce přístupu. Strážce přístupu nesmí bránit v příslušných případech staženým softwarovým aplikacím nebo obchodům se softwarovými aplikacemi třetích stran v tom, aby koncové uživatele vybídly k rozhodnutí, zda si přejí danou staženou softwarovou aplikaci nebo obchod se softwarovými aplikacemi nastavit jako výchozí. Koncovým uživatelům, kteří se rozhodnou, že si staženou softwarovou aplikaci nebo obchod se softwarovými aplikacemi nastaví jako výchozí, strážce přístupu technicky umožní snadné provedení této změny.

Strážce přístupu je oprávněn přijmout opatření k zajištění toho, aby softwarové aplikace nebo obchody se softwarovými aplikacemi třetích stran neohrožovaly integritu hardwaru nebo operačního systému poskytovaného strážcem přístupu, a to v rozsahu, v němž jsou tato opatření striktně nezbytná a přiměřená, a strážce přístupu je řádně odůvodnil.

Strážci přístupu je dále oprávněn uplatňovat opatření a nastavení jiná než výchozí, jež koncovým uživatelům umožňují účinnou ochranu zabezpečení ve vztahu k softwarovým aplikacím nebo obchodům se softwarovými aplikacemi třetích stran, a to v rozsahu, v něm jsou tato opatření a jiná než výchozí nastavení striktně nezbytná a přiměřená, a strážce přístupu je řádně odůvodnil.

5.   Strážce přístupu nesmí při určování pořadí a souvisejícím indexování a automatickém procházení (crawling) zvýhodňovat služby a produkty nabízené jím samým před podobnými službami nebo produkty třetí strany. Při určování pořadí uplatňuje transparentní, spravedlivé a nediskriminační podmínky.

6.   Strážce přístupu nesmí technicky či jinak omezovat možnost koncových uživatelů přecházet mezi různými softwarovými aplikacemi a službami, k nimž se přistupuje prostřednictvím jeho hlavních služeb platforem, a přihlašovat se k nim, a to i pokud jde o volbu služeb přístupu k internetu pro koncové uživatele.

7.   Strážce přístupu povolí poskytovatelům služeb a poskytovatelům hardwaru bezplatně zajištění účinné interoperability se stejnými hardwarovými a softwarovými prvky, k nimž se přistupuje nebo jež jsou ovládány prostřednictvím operačního systému nebo virtuálního asistenta uvedeného na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9, jak jsou k dispozici pro jím poskytované služby nebo hardware, a přístup k nim pro účely zajištění interoperability. Strážce přístupu dále povolí podnikatelským uživatelům a alternativním poskytovatelům služeb poskytovaných společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu bezplatně zajištění účinné interoperability se stejnými prvky operačního systému, hardwaru či softwaru a přístup k nim pro účely zajištění interoperability bez ohledu na to, zda jsou tyto prvky součástí operačního systému, jak je strážce přístupu má k dispozici nebo využívá při poskytování takovýchto služeb.

Strážci přístupu není bráněno v přijetí nezbytně nutných a přiměřených opatření k zajištění toho, aby interoperabilita neohrožovala integritu jím poskytovaného operačního systému, virtuálního asistenta, hardwarových nebo softwarových prvků, pokud tato opatření řádně odůvodnil.

8.   Strážce přístupu poskytne inzerentům a vydavatelům i třetím stranám se zmocněním od inzerentů a vydavatelů na jejich žádost a bezplatně přístup ke svým nástrojům pro měření výkonnosti a k datům nezbytným k tomu, aby inzerenti a vydavatelé mohli provést vlastní nezávislé ověření reklamního inventáře, včetně agregovaných i neagregovaných dat. Uvedená data musí být poskytnuta způsobem, který inzerentům a vydavatelům umožní využít vlastní nástroje pro ověřování a měření k tomu, aby posoudili výkonnost hlavních služeb platforem poskytovaných strážcem přístupu.

9.   Strážce přístupu zajistí koncovým uživatelům a třetím stranám se zmocněním od koncového uživatele na jejich žádost a bezplatně účinnou přenositelnost dat poskytnutých koncovým uživatelem nebo generovaných jeho činností v rámci příslušné hlavní služby platformy, mimo jiné tím, že bezplatně poskytne nástroje usnadňující účinný výkon této přenositelnosti dat, a mimo jiné poskytováním nepřetržitého přístupu k těmto datům v reálném čase.

10.   Strážce přístupu poskytne podnikatelským uživatelům a třetím stranám se zmocněním od podnikatelského uživatele na jejich žádost bezplatný, účinný, vysoce kvalitní a nepřetržitý přístup v reálném čase k agregovaným i neagregovaným datům a možnost použití těchto dat, včetně osobních údajů, jež jsou poskytována nebo generována v souvislosti s využíváním příslušných hlavních služeb platforem nebo služeb poskytovaných společně s nimi nebo na jejich podporu těmito podnikatelskými uživateli a koncovými uživateli, kteří využívají produkty nebo služby poskytované těmito podnikatelskými uživateli. V souvislosti s osobními údaji poskytne strážce přístupu takový přístup k osobním údajům a možnost jejich použití pouze tehdy, pokud jsou data přímo spojena s použitím, které koncový uživatel uskutečnil v souvislosti s produkty nebo službami nabízenými příslušným podnikatelským uživatelem prostřednictvím příslušné hlavní služby platformy, a pokud se koncoví uživatelé rozhodnou pro takové sdílení udělením svého souhlasu.

11.   Strážce přístupu poskytne kterémukoli podniku poskytujícímu internetové vyhledávače, který je třetí stranou, na jeho žádost přístup za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek k datům o pořadí, vyhledávání, kliknutích a zobrazeních týkajícím se bezplatného a placeného vyhledávání a generovaným koncovými uživateli v jeho internetových vyhledávačích. Veškerá data o těchto vyhledáváních, kliknutích a zobrazeních, jež představují osobní údaje, jsou anonymizována.

12.   Strážce přístupu uplatňuje spravedlivé, přiměřené a nediskriminační všeobecné podmínky přístupu podnikatelských uživatelů k obchodům se softwarovými aplikacemi, internetovým vyhledávačům a službám online sociálních sítí uvedeným na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9.

Za tímto účelem strážce přístupu zveřejní všeobecné podmínky přístupu, včetně mechanismu alternativního řešení sporů.

Komise posoudí, zda jsou zveřejněné všeobecné podmínky přístupu v souladu s tímto odstavcem.

13.   Strážce přístupu nesmí používat nepřiměřené všeobecné podmínky pro ukončení poskytování hlavní služby platformy. Strážce přístupu zajistí, aby podmínky pro ukončení mohly být uplatněny bez zbytečných obtíží.

1.   Poskytuje-li strážce přístupu interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, které jsou uvedeny na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9, zajistí interoperabilitu základních funkcí svých interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech jiného poskytovatele, který takové služby v Unii nabízí nebo hodlá nabízet, a to tím, že na požádání a bezplatně poskytne nezbytná technická rozhraní nebo podobná řešení, která interoperabilitu usnadňují.

2.   Strážce přístupu zajistí interoperabilitu alespoň těchto základních funkcí podle odstavce 1, pokud tyto funkce sám poskytuje svým vlastním koncovým uživatelům:

a)

po uvedení v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9: i) zasílání textových zpráv mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli; ii) sdílení obrázků, hlasových zpráv, videí a dalších přiložených souborů v komunikaci mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

b)	do dvou let od označení: i) zasílání textových zpráv mezi koncovými body uvnitř skupin jednotlivých koncových uživatelů; ii) sdílení obrázků, hlasových zpráv, videí a dalších přiložených souborů v komunikaci mezi koncovými body mezi skupinovým chatem a jednotlivým koncovým uživatelem;

c)

do čtyř let od označení: i) hlasové hovory mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli; ii) video hovory mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli; iii) hlasové hovory mezi koncovými body mezi skupinovým chatem a jednotlivým koncovým uživatelem; iv) video hovory mezi koncovými body mezi skupinovým chatem a jednotlivým koncovým uživatelem.

3.   Úroveň zabezpečení, případně včetně šifrování mezi koncovými body, kterou strážce přístupu poskytuje svým vlastním koncovým uživatelům, musí být zachována ve všech interoperabilních službách.

4.   Strážce přístupu uveřejní referenční nabídku, která stanoví technické náležitosti a všeobecné podmínky interoperability s jeho interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech, včetně nezbytných podrobností o úrovni zabezpečení a šifrování mezi koncovými body. Tuto referenční nabídku uveřejní strážce přístupu ve lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 10 a v případě potřeby ji aktualizuje.

5.   Po uveřejnění referenční nabídky podle odstavce 4 může kterýkoli poskytovatel interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, jenž tyto služby nabízí nebo hodlá nabízet v Unii, požádat o interoperabilitu s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech poskytovanými strážcem přístupu. Tato žádost se může týkat některých nebo všech základních funkcí vyjmenovaných v odstavci 2. Strážce přístupu vyhoví každé přiměřené žádosti o interoperabilitu do tří měsíců od jejího obdržení tím, že požadované základní funkce zprovozní.

6.   Na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu může Komise výjimečně lhůty pro splnění povinností podle odstavců 2 nebo 5 prodloužit, pokud strážce přístupu prokáže, že je to nezbytné k zajištění účinné interoperability a případně zachování nezbytné úrovně zabezpečení, včetně šifrování mezi koncovými body.

7.   Koncoví uživatelé interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech strážce přístupu a žádajícího poskytovatele interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech se mohou rozhodnout, zda využijí interoperabilních základních funkcí, které může poskytovat strážce přístupu podle odstavce 1.

8.   Strážce přístupu shromažďuje a s poskytovatelem interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech podávajícím žádost o interoperabilitu si vyměňuje pouze ty osobní údaje koncových uživatelů, které jsou striktně nezbytné k zajištění účinné interoperability. Jakékoli takové shromažďování a výměna osobních údajů koncových uživatelů musí být v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES.

9.   Strážci přístupu není bráněno přijmout opatření s cílem zajistit, aby poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, kteří jsou třetími stranami a kteří žádají o interoperabilitu, neohrozili integritu, zabezpečení a soukromí jeho služeb, pokud jsou tato opatření nezbytně nutná a přiměřená a strážce přístupu je řádně odůvodnil.

1.   Komise může vést šetření trhu, aby zjistila, zda se strážce přístupu dopouští systematického nedodržování nařízení. Komise ukončí šetření trhu do 12 měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a). Pokud šetření trhu ukáže, že strážce přístupu systematicky porušuje jednu nebo více povinností stanovených v článcích 5, 6 nebo 7 a zachoval, posílil nebo rozšířil své postavení strážce přístupu ve vztahu k požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 1, může Komise přijmout prováděcí akt, v němž takovému strážci přístupu uloží nápravná opatření behaviorální nebo strukturální povahy, která jsou přiměřená a nezbytná k zajištění účinného souladu s tímto nařízením. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2.   V nápravném opatření uloženém v souladu s odstavcem 1 tohoto článku může být v rozsahu, v němž je to přiměřené a nezbytné k zachování nebo obnovení spravedlnosti a otevřenosti hospodářské soutěži, jež byly narušeny v důsledku systematického nedodržování nařízení, strážci přístupu zakázáno, aby se účastnil spojení podniků ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 139/2004, a to v souvislosti s hlavními službami platforem poskytovanými v digitálním odvětví nebo za účelem shromažďování dat, jež jsou dotčena systematickým nesouladem.

3.   Má se za to, že strážce přístupu systematicky nedodržuje povinnosti stanovené v článcích 5, 6 a 7, pokud Komise vydala vůči strážci přístupu v souvislosti s jakoukoli z jeho hlavních služeb platforem, v období osmi let před přijetím rozhodnutí o zahájení šetření trhu s ohledem na případné přijetí rozhodnutí podle tohoto článku, alespoň tři rozhodnutí o nedodržování povinností podle článku 29.

4.   Komise sdělí dotčenému strážci přístupu svá prozatímní zjištění do šesti měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a). Ve svých prozatímních zjištěních Komise vysvětlí, zda se prozatímně domnívá, že podmínky odstavce 1 tohoto článku jsou splněny a jaké nápravné prostředky nebo nápravná opatření prozatímně považuje za nezbytné a přiměřené.

5.   Aby Komise umožnila zúčastněným třetím stranám účinně předkládat připomínky, zveřejní zároveň se sdělením prozatímních zjištění strážci přístupu podle odstavce 4 nebo co nejdříve poté shrnutí věci, které nemá důvěrnou povahu, a nápravná opatření, o jejichž uložení uvažuje. Komise stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být tyto připomínky předloženy.

6.   Pokud má Komise v úmyslu přijmout rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku spočívající v konstatování závaznosti závazků navržených klíčovým poskytovatelem podle článku 25, zveřejní shrnutí věci, které nemá důvěrnou povahu, a hlavní obsah těchto závazků. Zúčastněné třetí strany mohou předkládat připomínky v přiměřené lhůtě, kterou Komise stanoví.

7.   Během šetření trhu může Komise prodloužit dobu jeho trvání, je-li toto prodloužení objektivně odůvodněno a přiměřené. Prodloužit lze lhůtu, v níž musí Komise zveřejnit prozatímní zjištění, nebo lhůtu pro přijetí konečného rozhodnutí. Celková délka prodloužení podle tohoto odstavce nebo jakéhokoli dalšího prodloužení nepřekročí šest měsíců.

8.   S cílem zajistit účinné dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 ze strany strážce přístupu Komise pravidelně přezkoumává nápravná opatření, která ukládá v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku. Komise je oprávněna tato nápravná opatření změnit, pokud na základě nového šetření trhu zjistí, že nejsou účinná.

1.   Za účelem výkonu pravomocí podle tohoto nařízení si Komise může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat od podniků a sdružení podniků veškeré nezbytné informace. Prostou žádostí nebo rozhodnutím může Komise rovněž požádat o přístup k jakýmkoli datům a algoritmům podniků a informacím o testování, jakož i o jejich vysvětlení.

2.   Při zaslání prosté žádosti o informace podniku nebo sdružení podniků uvede Komise právní základ a účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou vyžadovány, a stanoví lhůtu, v níž mají být tyto informace poskytnuty, jakož i pokuty stanovené článkem 30, jež lze uložit v případě předložení neúplných, nepřesných nebo zavádějících informací nebo vysvětlení.

3.   Pokud Komise požaduje od podniků nebo sdružení podniků informace na základě rozhodnutí, uvede právní základ a účel své žádosti, upřesní, jaké informace požaduje, a stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty. Pokud Komise žádá podniky, aby umožnily přístup k veškerým datům, algoritmům a informacím o testování, uvede účel žádosti a stanoví lhůtu, v níž musí být informace poskytnuty. Také uvede pokuty stanovené v článku 30 a určí nebo uloží penále stanovená v článku 31. Rovněž upozorní na právo na přezkum takového rozhodnutí Soudním dvorem.

4.   Podniky nebo sdružení podniků nebo jejich zástupci poskytují požadované informace jménem dotčeného podniku nebo sdružení podniků. Řádně zmocnění právní zástupci mohou poskytovat informace jménem svých klientů. Ti však nesou plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5.   Na žádost Komise poskytnou příslušné orgány členských států Komisi veškeré informace, které mají k dispozici a které jsou nezbytné k plnění úkolů, jež jí ukládá toto nařízení.

1.   Za účelem výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení může Komise provádět pohovor s každou fyzickou či právnickou osobou, které s tím souhlasí, s cílem shromáždit informace týkající se předmětu šetření. Komise je oprávněna zaznamenat takové pohovory jakýmikoli technickými prostředky.

2.   Je-li pohovor podle odstavce 1 tohoto článku proveden v prostorách podniku, informuje Komise vnitrostátní příslušný orgán, který prosazuje pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě a na jehož území se pohovor koná. Pokud o to uvedený orgán požádá, mohou jeho úředníci při dotazování pomáhat úředníkům a ostatním doprovázejícím osobám zmocněným Komisí.

1.   Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení může Komise provádět veškeré nezbytné inspekce u podniku nebo sdružení podniků.

2.   Úředníci a ostatní doprovázející osoby zmocněné Komisí k inspekci jsou oprávněni:

a)	vstupovat do všech prostor, na pozemky a do dopravních prostředků podniků a sdružení podniků;

b)	kontrolovat účetní knihy a jiné obchodní záznamy, bez ohledu na nosič, na němž jsou uloženy;

c)	pořizovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z těchto knih či záznamů;

d)	požadovat, aby podnik nebo sdružení podniků umožnily přístup ke své organizaci, fungování, systému informačních technologií, algoritmům, manipulaci s daty a obchodním postupům a vysvětlily je, jakož i zaznamenávat nebo dokumentovat podaná vysvětlení jakýmikoli technickými prostředky;

e)	zapečetit jakékoli podnikatelské prostory a účetní knihy nebo záznamy po dobu a v rozsahu, které jsou nezbytné pro inspekci;

f)	požádat kteréhokoli zástupce nebo zaměstnance podniku nebo sdružení podniků o vysvětlení skutečností nebo dokumentů týkajících se předmětu a účelu inspekce a zaznamenávat odpovědi jakýmikoli technickými prostředky.

3.   K provedení inspekcí může Komise požadovat pomoc auditorů nebo odborníků jmenovaných Komisí podle čl. 26 odst. 2, jakož i pomoc příslušného vnitrostátního orgánu prosazujícího pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce uskutečněna.

4.   Během inspekcí mohou Komise, auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí a vnitrostátní příslušný orgán prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, požadovat, aby podnik nebo sdružení podniků poskytly přístup ke své organizaci, fungování, systému IT, algoritmům, zpracování dat a obchodnímu chování a vysvětlily je. Komise a auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí a vnitrostátní příslušný orgán prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, mohou klást otázky kterémukoli zástupci nebo zaměstnanci.

5.   Úředníci a ostatní doprovázející osoby zmocněné Komisí k inspekci vykonávají své pravomoci po předložení písemného zmocnění, v němž je uveden předmět a účel inspekce a pokuty podle článku 30 pro případ, že by požadované účetní knihy nebo jiné obchodní záznamy byly předloženy neúplné, nebo že by odpovědi na otázky podle odstavců 2 a 4 tohoto článku byly nesprávné nebo zavádějící. S dostatečným předstihem před uskutečněním inspekce zašle Komise oznámení o inspekci vnitrostátnímu příslušnému orgánu členského státu prosazujícímu pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6, na jehož území má být inspekce provedena.

6.   Podniky nebo sdružení podniků jsou povinny se podřídit inspekci, která je nařízena rozhodnutím Komise. Uvedené rozhodnutí upřesňuje předmět a účel inspekce, stanoví datum, kdy má být inspekce zahájena, a uvádí pokuty a penále stanovené v článku 30 a penále stanovené v článku 31 a právo podniku nechat uvedené rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem.

7.   Úředníci vnitrostátního příslušného orgánu členského státu a osoby pověřené nebo jmenované příslušným orgánem prosazujícím pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, jsou na žádost tohoto orgánu nebo Komise aktivně nápomocni úředníkům a dalším doprovázejícím osobám pověřeným Komisí. Za tímto účelem disponují pravomocemi uvedenými v odstavcích 2 a 4 tohoto článku.

8.   Pokud úředníci a další doprovázející osoby zmocněné Komisí zjistí, že podnik nebo sdružení podniků odmítá inspekci nařízenou podle tohoto článku, poskytne jim dotčený členský stát nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, aby jim umožnily inspekci provést.

9.   Jestliže pomoc stanovená v odstavci 8 tohoto článku vyžaduje podle vnitrostátních právních předpisů povolení soudního orgánu, Komise či vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 nebo úředníci zmocnění uvedenými orgány musí o toto povolení požádat. O takové povolení lze žádat také jako o zajišťovací opatření.

10.   Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 9 tohoto článku, vnitrostátní soudní orgán ověří, že je rozhodnutí Komise autentické a že navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při přezkumu přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní soudní orgán Komisi požádat přímo nebo prostřednictvím vnitrostátního příslušného orgánu členského státu prosazujícího pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 o podrobné vysvětlení, a to zejména důvodů, o které Komise opírá své podezření, že bylo toto nařízení porušeno, jakož i závažnosti údajného porušení a povahy zapojení dotčeného podniku. Vnitrostátní soudní orgán však nemůže zpochybňovat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace z písemností ve spisu Komise. Zákonnost rozhodnutí Komise přezkoumává pouze Soudní dvůr.

1.   V rozhodnutí o nesouladu může Komise uložit strážci přístupu pokuty nepřesahující 10 % jeho celkového celosvětového obratu za předchozí účetní období, pokud zjistí, že strážce přístupu úmyslně nebo z nedbalosti nedodržuje:

a)	kteroukoli z povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7;

b)	opatření uvedená Komisí v rozhodnutí přijatém podle čl. 8 odst. 2;

c)	nápravná opatření uložená podle čl. 18 odst. 1;

d)	předběžná opatření nařízená podle článku 24, nebo

e)	závazky, jež se staly podle článku 25 právně závaznými.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku může Komise v rozhodnutí o nesouladu uložit strážci přístupu pokuty až do výše 20 % jeho celkového celosvětového obratu za předchozí finanční rok, pokud konstatuje, že se v souvislosti se stejnou hlavní službou platformy strážce přístupu dopustil stejného nebo podobného porušení povinnosti stanovené v článcích 5, 6 nebo 7, jak již bylo shledáno v rozhodnutí o nesouladu přijatém v předchozích osmi letech.

3.   Komise může přijmout rozhodnutí, kterým ukládá podnikům, a to v příslušných případech i strážcům přístupu, a sdružením podniků pokuty nepřesahující 1 % jejich celkového celosvětového obratu za předchozí účetní období, pokud úmyslně nebo z nedbalosti:

a)	neposkytnou ve stanovené lhůtě informace potřebné k posouzení jejich označení za strážce přístupu podle článku 3, nebo poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace;

b)	neplní oznamovací povinnost vůči Komisi podle čl. 3 odst. 3;

c)	v případě informací, jež jsou vyžadovány podle článku 14, tyto informace neoznámí nebo je poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící;

d)	v případě informací, jež jsou vyžadovány podle článku 15, nepředloží popis nebo je poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící;

e)	v odpovědi na žádost podanou podle čl. 21 odst. 3 neposkytnou přístup k datům, algoritmům nebo informace o testování;

f)	neposkytnou požadované informace ve lhůtě stanovené podle čl. 21 odst. 3, nebo poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace či vysvětlení, jež jsou vyžádány podle článku 21 nebo poskytnuty během pohovoru podle článku 22;

g)	ve lhůtě stanovené Komisí neopraví nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace poskytnuté jejich zástupcem nebo pracovníkem nebo neposkytnou nebo odmítnou poskytnout úplné informace o skutečnostech týkajících se předmětu a účelu inspekce podle článku 23;

h)	se odmítnou podrobit inspekci podle článku 23;

i)	neplní povinnosti uložené Komisí podle článku 26; nebo

j)	nezavedou funkci pro zajišťování souladu s předpisy podle článku 28; nebo

k)	neplní podmínky pro přístup ke spisu Komise podle čl. 34 odst. 4.

4.   Při stanovování výše pokuty přihlíží Komise k závažnosti, době trvání, opakování a v případě pokut uložených podle odstavce 3 k průtahům, k nimž v řízení došlo.

5.   Je-li sdružení podniků uložena pokuta s přihlédnutím k celosvětovému obratu jeho členů a takové sdružení není solventní, je povinno příspěvky na pokrytí výše pokuty požadovat od svých členů.

Pokud tyto příspěvky nebyly sdružení podniků poskytnuty ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise požadovat, aby byla pokuta zaplacena přímo některým z podniků, jejichž zástupci byli členy příslušných rozhodovacích orgánů uvedeného sdružení.

Poté co Komise požadovala platbu v souladu s druhým pododstavcem, může požadovat platbu zůstatku od kteréhokoli člena sdružení podniků, je-li to nezbytné k zajištění úplného zaplacení pokuty.

Komise však nevyžaduje platbu podle druhého nebo třetího pododstavce od podniků, které prokáží, že rozhodnutí sdružení podniků, jež porušilo toto nařízení, neuplatnily a buď o jeho existenci nevěděly nebo se od něj aktivně distancovaly před tím, než Komise zahájila řízení podle článku 20.

Finanční odpovědnost každého podniku za zaplacení pokuty nepřesáhne 20 % jeho celkového celosvětového obratu za předchozí účetní období.

1.   Před přijetím rozhodnutí podle článku 8, čl. 9 odst. 1, čl. 10 odst. 1, článků 17, 18, 24, 25, 29 a 30 a čl. 31 odst. 2 poskytne Komise strážci přístupu nebo podniku či sdružení podniků příležitost vyjádřit se k:

a)	prozatímním zjištěním Komise, včetně veškerých záležitostí, k nimž Komise vznesla námitky; a

b)	opatřením, která Komise může mít v úmyslu přijmout s ohledem na prozatímní zjištění podle písmene a) tohoto odstavce.

2.   Dotčení strážci přístupu, podniky a sdružení podniků mohou Komisi předložit své připomínky týkající se prozatímních zjištění Komise ve lhůtě, kterou Komise stanoví ve svých prozatímních zjištěních a která nesmí být kratší než 14 dnů.

3.   Komise svá rozhodnutí zakládá pouze na takových prozatímních zjištěních, včetně jakýchkoli otázek, k nimž Komise vznesla výhradu, ke kterým se dotčení strážci přístupu, podniky a sdružení podniků mohli vyjádřit.

4.   Při každém řízení musí být plně respektováno právo strážce přístupu, podniku či sdružení podniků na obhajobu. Dotčený strážce přístupu, podnik či sdružení podniků mají právo nahlížet do spisu Komise za podmínek zpřístupnění, s výhradou oprávněného zájmu podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. V případě neshody mezi stranami může Komise přijmout rozhodnutí, v nichž jsou takové podmínky zpřístupnění stanoveny. Právo nahlížet do spisu Komise se nevztahuje na důvěrné informace a interní dokumenty Komise nebo příslušných orgánů členských států. Právo na přístup se zejména nevztahuje na korespondenci mezi Komisí a příslušnými orgány členských států. Nic v tomto odstavci nebrání Komisi sdělovat a používat informace nezbytné k prokázání protiprávního jednání.

1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nařízení a o pokroku, jehož bylo při dosahování jeho cílů dosaženo.

2.   Zpráva uvedená v odstavci 1 zahrnuje:

a)	shrnutí činností Komise, včetně jakýchkoli přijatých opatření nebo rozhodnutí a šetření trhu probíhajících v souvislosti s tímto nařízením;

b)	zjištění vyplývající ze sledování toho, jak strážci přístupu plní povinnosti podle tohoto nařízení;

c)	posouzení auditem ověřeného popisu uvedeného v článku 15;

d)	přehled spolupráce mezi Komisí a vnitrostátními orgány v souvislosti s tímto nařízením;

e)	přehled činností a úkolů prováděných skupinou na vysoké úrovni pro digitální regulační orgány, včetně toho, jak mají být prováděna její doporučení týkající se prosazování tohoto nařízení.

3.   Komise zprávu zveřejní na svých webových stránkách.

1.   Komise a vnitrostátní příslušné orgány členských států prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 vzájemně spolupracují a vzájemně se informují o svých příslušných činnostech v oblasti prosazování prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. Mají pravomoc si vzájemně poskytovat jakékoli informace týkající se skutkových nebo právních okolností, včetně důvěrných informací. Jestliže příslušný orgán není členem Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, přijme Komise nezbytná opatření pro spolupráci a výměnu informací o případech těchto orgánů týkajících se prosazování tohoto nařízení, jakož i o případech prosazování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 6. Komise může taková opatření stanovit prostřednictvím prováděcího aktu podle čl. 46 odst. 1 písm. l).

2.   Pokud vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 hodlá zahájit šetření týkající se strážců přístupu na základě vnitrostátních právních předpisů podle čl. 1 odst. 6, písemně informuje Komisi o prvním formálním opatření šetření před zahájením takového opatření nebo bezprostředně po jeho zahájení. Tyto informace mohou být rovněž poskytnuty vnitrostátním příslušným orgánům jiných členských států prosazujícím pravidla podle čl. 1 odst. 6.

3.   Pokud vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6 hodlá uložit strážcům přístupu povinnosti na základě vnitrostátních právních předpisů podle čl. 1 odst. 6, oznámí Komisi návrh opatření s uvedením jeho odůvodnění nejpozději 30 dnů před přijetím daného opatření. V případě předběžných opatření vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6 oznámí Komisi co nejdříve návrhy plánovaných opatření, nejpozději však ihned po přijetí těchto opatření. Tyto informace mohou být rovněž poskytnuty vnitrostátním příslušným orgánům jiných členských států prosazujícím pravidla podle čl. 1 odst. 6.

4.   Informační mechanismy stanovené v odstavcích 2 a 3 se nepoužijí na plánovaná rozhodnutí podle vnitrostátních pravidel pro spojování podniků.

5.   Informace vyměňované podle odstavců 1 až 3 tohoto článku se vyměňují a používají pouze pro účely koordinace prosazování tohoto nařízení a pravidel podle čl. 1 odst. 6.

6.   Komise může požádat vnitrostátní příslušné orgány členských států prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6, aby podpořily kterékoli z jejích šetření trhu podle tohoto nařízení.

7.   Vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6 může na svém území provést z vlastního podnětu šetření případu možného nesouladu s články 5, 6 a 7 tohoto nařízení, je-li k tomu oprávněn a má-li k tomu vyšetřovací pravomoci podle vnitrostátního práva. Před přijetím prvního formálního opatření šetření o tom tento orgán písemně informuje Komisi.

Zahájení řízení ze strany Komise podle článku 20 zbavuje vnitrostátní příslušné orgány členských států prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 možnosti takové šetření vést, nebo má za následek jeho ukonční, pokud již probíhá. Tyto orgány podají Komisi o výsledcích takového šetření zprávu s cílem podpořit úlohu Komise jakožto jediného orgánu prosazujícího toto nařízení.

1.   V řízení souvisejícím s uplatňováním tohoto nařízení mohou vnitrostátní soudy požádat Komisi, aby jim předala informace, které má k dispozici, nebo své stanovisko k otázkám týkajícím se uplatňování tohoto nařízení.

2.   Členské státy předají Komisi kopie všech písemných rozsudků vnitrostátních soudů týkající se používání tohoto nařízení. Tato kopie se předává co nejdříve po doručení úplného písemného rozsudku stranám.

3.   Pokud to vyžaduje soudržné uplatňování tohoto nařízení, může Komise z vlastního podnětu předložit vnitrostátním soudům písemná vyjádření. Se svolením dotčeného soudu může předkládat rovněž ústní vyjádření.

4.   Komise může výlučně pro účely přípravy svých vyjádření požádat relevantní vnitrostátní soud členského státu, aby jí zaslal nebo zajistil zaslání jakýchkoli dokumentů nezbytných pro posouzení věci.

5.   Vnitrostátní soudy nevydají rozhodnutí v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí podle tohoto nařízení. Rovněž se vyvarují rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím, jehož přijetí Komise zvažuje v řízení zahájeném podle tohoto nařízení. Za tímto účelem může vnitrostátní soud posoudit, zda je nezbytné, aby své řízení přerušil. Tím není dotčena možnost vnitrostátních soudů podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle článku 267 Smlouvy o fungování EU.

1.   Tři nebo více členských států mohou Komisi požádat o zahájení šetření trhu podle článku 17, neboť se domnívají, že existuje důvodné podezření, že by měl být určitý podnik označen za strážce přístupu.

2.   Jeden nebo více členských států mohou požádat Komisi, aby zahájila šetření trhu podle článku 18, protože se domnívají, že existuje důvodné podezření, že strážce přístupu systematicky porušuje jednu nebo více povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 a udržuje, posiluje nebo rozšiřuje své postavení strážce přístupu ve vztahu k požadavkům podle čl. 3 odst. 1.

3.   Tři nebo více členských států mohou Komisi požádat o provedení šetření trhu podle článku 19, neboť se domnívají, že existuje důvodné podezření, že:

a)	na seznam hlavních služeb platforem uvedený v čl. 2 bodě 2 by měla být doplněna jedna nebo více služeb v digitálním odvětví; nebo

b)	tímto nařízením není účinně řešena jedna nebo více praktik, jež mohou omezit otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži nebo být nekalé.

4.   Členské státy předkládají důkazy na podporu svých žádostí podle odstavců 1, 2 a 3. Pro žádosti podle odstavce 3 mohou tyto důkazy zahrnovat informace o nově zavedených nabídkách produktů, služeb, softwaru nebo vlastností, které vzbuzují obavy ohledně otevřenosti hospodářské soutěži nebo spravedlnosti, ať už jsou prováděny v souvislosti se stávajícími hlavními službami platforem, nebo jinak.

5.   Do čtyř měsíců od obdržení žádosti podle tohoto článku Komise posoudí, zda existují přiměřené důvody pro zahájení šetření trhu podle odstavců 1, 2 nebo 3. Výsledky tohoto posouzení Komise zveřejní.