keyboard_tab Digital Market Act 2022/1925 CS

1.   Za účelem výkonu pravomocí podle tohoto nařízení si Komise může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat od podniků a sdružení podniků veškeré nezbytné informace. Prostou žádostí nebo rozhodnutím může Komise rovněž požádat o přístup k jakýmkoli datům a algoritmům podniků a informacím o testování, jakož i o jejich vysvětlení.

2.   Při zaslání prosté žádosti o informace podniku nebo sdružení podniků uvede Komise právní základ a účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou vyžadovány, a stanoví lhůtu, v níž mají být tyto informace poskytnuty, jakož i pokuty stanovené článkem 30, jež lze uložit v případě předložení neúplných, nepřesných nebo zavádějících informací nebo vysvětlení.

3.   Pokud Komise požaduje od podniků nebo sdružení podniků informace na základě rozhodnutí, uvede právní základ a účel své žádosti, upřesní, jaké informace požaduje, a stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty. Pokud Komise žádá podniky, aby umožnily přístup k veškerým datům, algoritmům a informacím o testování, uvede účel žádosti a stanoví lhůtu, v níž musí být informace poskytnuty. Také uvede pokuty stanovené v článku 30 a určí nebo uloží penále stanovená v článku 31. Rovněž upozorní na právo na přezkum takového rozhodnutí Soudním dvorem.

4.   Podniky nebo sdružení podniků nebo jejich zástupci poskytují požadované informace jménem dotčeného podniku nebo sdružení podniků. Řádně zmocnění právní zástupci mohou poskytovat informace jménem svých klientů. Ti však nesou plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5.   Na žádost Komise poskytnou příslušné orgány členských států Komisi veškeré informace, které mají k dispozici a které jsou nezbytné k plnění úkolů, jež jí ukládá toto nařízení.

1.   Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení může Komise provádět veškeré nezbytné inspekce u podniku nebo sdružení podniků.

2.   Úředníci a ostatní doprovázející osoby zmocněné Komisí k inspekci jsou oprávněni:

a)	vstupovat do všech prostor, na pozemky a do dopravních prostředků podniků a sdružení podniků;

b)	kontrolovat účetní knihy a jiné obchodní záznamy, bez ohledu na nosič, na němž jsou uloženy;

c)	pořizovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z těchto knih či záznamů;

d)	požadovat, aby podnik nebo sdružení podniků umožnily přístup ke své organizaci, fungování, systému informačních technologií, algoritmům, manipulaci s daty a obchodním postupům a vysvětlily je, jakož i zaznamenávat nebo dokumentovat podaná vysvětlení jakýmikoli technickými prostředky;

e)	zapečetit jakékoli podnikatelské prostory a účetní knihy nebo záznamy po dobu a v rozsahu, které jsou nezbytné pro inspekci;

f)	požádat kteréhokoli zástupce nebo zaměstnance podniku nebo sdružení podniků o vysvětlení skutečností nebo dokumentů týkajících se předmětu a účelu inspekce a zaznamenávat odpovědi jakýmikoli technickými prostředky.

3.   K provedení inspekcí může Komise požadovat pomoc auditorů nebo odborníků jmenovaných Komisí podle čl. 26 odst. 2, jakož i pomoc příslušného vnitrostátního orgánu prosazujícího pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce uskutečněna.

4.   Během inspekcí mohou Komise, auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí a vnitrostátní příslušný orgán prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, požadovat, aby podnik nebo sdružení podniků poskytly přístup ke své organizaci, fungování, systému IT, algoritmům, zpracování dat a obchodnímu chování a vysvětlily je. Komise a auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí a vnitrostátní příslušný orgán prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, mohou klást otázky kterémukoli zástupci nebo zaměstnanci.

5.   Úředníci a ostatní doprovázející osoby zmocněné Komisí k inspekci vykonávají své pravomoci po předložení písemného zmocnění, v němž je uveden předmět a účel inspekce a pokuty podle článku 30 pro případ, že by požadované účetní knihy nebo jiné obchodní záznamy byly předloženy neúplné, nebo že by odpovědi na otázky podle odstavců 2 a 4 tohoto článku byly nesprávné nebo zavádějící. S dostatečným předstihem před uskutečněním inspekce zašle Komise oznámení o inspekci vnitrostátnímu příslušnému orgánu členského státu prosazujícímu pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6, na jehož území má být inspekce provedena.

6.   Podniky nebo sdružení podniků jsou povinny se podřídit inspekci, která je nařízena rozhodnutím Komise. Uvedené rozhodnutí upřesňuje předmět a účel inspekce, stanoví datum, kdy má být inspekce zahájena, a uvádí pokuty a penále stanovené v článku 30 a penále stanovené v článku 31 a právo podniku nechat uvedené rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem.

7.   Úředníci vnitrostátního příslušného orgánu členského státu a osoby pověřené nebo jmenované příslušným orgánem prosazujícím pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, jsou na žádost tohoto orgánu nebo Komise aktivně nápomocni úředníkům a dalším doprovázejícím osobám pověřeným Komisí. Za tímto účelem disponují pravomocemi uvedenými v odstavcích 2 a 4 tohoto článku.

8.   Pokud úředníci a další doprovázející osoby zmocněné Komisí zjistí, že podnik nebo sdružení podniků odmítá inspekci nařízenou podle tohoto článku, poskytne jim dotčený členský stát nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, aby jim umožnily inspekci provést.

9.   Jestliže pomoc stanovená v odstavci 8 tohoto článku vyžaduje podle vnitrostátních právních předpisů povolení soudního orgánu, Komise či vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 nebo úředníci zmocnění uvedenými orgány musí o toto povolení požádat. O takové povolení lze žádat také jako o zajišťovací opatření.

10.   Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 9 tohoto článku, vnitrostátní soudní orgán ověří, že je rozhodnutí Komise autentické a že navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při přezkumu přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní soudní orgán Komisi požádat přímo nebo prostřednictvím vnitrostátního příslušného orgánu členského státu prosazujícího pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 o podrobné vysvětlení, a to zejména důvodů, o které Komise opírá své podezření, že bylo toto nařízení porušeno, jakož i závažnosti údajného porušení a povahy zapojení dotčeného podniku. Vnitrostátní soudní orgán však nemůže zpochybňovat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace z písemností ve spisu Komise. Zákonnost rozhodnutí Komise přezkoumává pouze Soudní dvůr.

1.   V rozhodnutí o nesouladu může Komise uložit strážci přístupu pokuty nepřesahující 10 % jeho celkového celosvětového obratu za předchozí účetní období, pokud zjistí, že strážce přístupu úmyslně nebo z nedbalosti nedodržuje:

a)	kteroukoli z povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7;

b)	opatření uvedená Komisí v rozhodnutí přijatém podle čl. 8 odst. 2;

c)	nápravná opatření uložená podle čl. 18 odst. 1;

d)	předběžná opatření nařízená podle článku 24, nebo

e)	závazky, jež se staly podle článku 25 právně závaznými.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku může Komise v rozhodnutí o nesouladu uložit strážci přístupu pokuty až do výše 20 % jeho celkového celosvětového obratu za předchozí finanční rok, pokud konstatuje, že se v souvislosti se stejnou hlavní službou platformy strážce přístupu dopustil stejného nebo podobného porušení povinnosti stanovené v článcích 5, 6 nebo 7, jak již bylo shledáno v rozhodnutí o nesouladu přijatém v předchozích osmi letech.

3.   Komise může přijmout rozhodnutí, kterým ukládá podnikům, a to v příslušných případech i strážcům přístupu, a sdružením podniků pokuty nepřesahující 1 % jejich celkového celosvětového obratu za předchozí účetní období, pokud úmyslně nebo z nedbalosti:

a)	neposkytnou ve stanovené lhůtě informace potřebné k posouzení jejich označení za strážce přístupu podle článku 3, nebo poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace;

b)	neplní oznamovací povinnost vůči Komisi podle čl. 3 odst. 3;

c)	v případě informací, jež jsou vyžadovány podle článku 14, tyto informace neoznámí nebo je poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící;

d)	v případě informací, jež jsou vyžadovány podle článku 15, nepředloží popis nebo je poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící;

e)	v odpovědi na žádost podanou podle čl. 21 odst. 3 neposkytnou přístup k datům, algoritmům nebo informace o testování;

f)	neposkytnou požadované informace ve lhůtě stanovené podle čl. 21 odst. 3, nebo poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace či vysvětlení, jež jsou vyžádány podle článku 21 nebo poskytnuty během pohovoru podle článku 22;

g)	ve lhůtě stanovené Komisí neopraví nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace poskytnuté jejich zástupcem nebo pracovníkem nebo neposkytnou nebo odmítnou poskytnout úplné informace o skutečnostech týkajících se předmětu a účelu inspekce podle článku 23;

h)	se odmítnou podrobit inspekci podle článku 23;

i)	neplní povinnosti uložené Komisí podle článku 26; nebo

j)	nezavedou funkci pro zajišťování souladu s předpisy podle článku 28; nebo

k)	neplní podmínky pro přístup ke spisu Komise podle čl. 34 odst. 4.

4.   Při stanovování výše pokuty přihlíží Komise k závažnosti, době trvání, opakování a v případě pokut uložených podle odstavce 3 k průtahům, k nimž v řízení došlo.

5.   Je-li sdružení podniků uložena pokuta s přihlédnutím k celosvětovému obratu jeho členů a takové sdružení není solventní, je povinno příspěvky na pokrytí výše pokuty požadovat od svých členů.

Pokud tyto příspěvky nebyly sdružení podniků poskytnuty ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise požadovat, aby byla pokuta zaplacena přímo některým z podniků, jejichž zástupci byli členy příslušných rozhodovacích orgánů uvedeného sdružení.

Poté co Komise požadovala platbu v souladu s druhým pododstavcem, může požadovat platbu zůstatku od kteréhokoli člena sdružení podniků, je-li to nezbytné k zajištění úplného zaplacení pokuty.

Komise však nevyžaduje platbu podle druhého nebo třetího pododstavce od podniků, které prokáží, že rozhodnutí sdružení podniků, jež porušilo toto nařízení, neuplatnily a buď o jeho existenci nevěděly nebo se od něj aktivně distancovaly před tím, než Komise zahájila řízení podle článku 20.

Finanční odpovědnost každého podniku za zaplacení pokuty nepřesáhne 20 % jeho celkového celosvětového obratu za předchozí účetní období.

1.   Komise může přijmout rozhodnutí, kterým ukládá podnikům, a to i případným strážcům přístupu, a sdružením podniků, denní penále nepřesahující 5 % průměrného denního celosvětového obratu za předchozí účetní období, počítané ode dne stanoveného uvedeným rozhodnutím, aby je přiměla:

a)	dodržet opatření stanovená Komisí v rozhodnutí přijatém podle čl. 8 odst. 2;

b)	vyhovět rozhodnutí podle čl. 18 odst. 1;

c)	poskytnout správné a úplné informace ve lhůtě požadované na základě žádosti o informace podané rozhodnutím podle článku 21;

d)	zajišťovat přístup k datům, algoritmům a informacím o testování v odpovědi na žádost podle čl. 21 odst. 3 a poskytovat k nim vysvětlení, jak vyžaduje rozhodnutí podle článku 21;

e)	podřídit se inspekci nařízené rozhodnutím přijatým podle článku 23;

f)	vyhovět rozhodnutí nařizujícímu předběžná opatření podle článku 24;

g)	dodržovat závazky, jejichž právní závaznost byla stanovena rozhodnutím podle čl. 25 odst. 1;

h)	vyhovět rozhodnutí podle čl. 29 odst. 1.

2.   Pokud podniky nebo sdružení podniků splnily povinnost, kterou mělo penále vymáhat, může Komise přijmout prováděcí akt, v němž stanoví konečnou výši penále na nižší částku, než jaká by vyplývala z původního rozhodnutí. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

1.   Na pravomoci svěřené Komisi články 30 a 31 se vztahuje pětiletá promlčecí lhůta.

2.   Lhůta začíná běžet dnem, kdy došlo k protiprávnímu jednání. V případě trvajícího nebo opakovaného protiprávního jednání však lhůta začíná běžet dnem, kdy bylo toto protiprávní jednání ukončeno.

3.   Jakékoli opatření přijaté Komisí za účelem šetření trhu nebo řízení týkajícího se protiprávního jednání přerušuje běh promlčecí lhůty pro uložení pokut nebo penále. K přerušení běhu promlčecí lhůty dochází s účinkem ode dne, kdy byl tento úkon oznámen nejméně jednomu podniku nebo sdružení podniků, které se na protiprávním jednání podílejí. Úkony, kterými se promlčecí lhůta přerušuje, jsou zejména:

a)	žádosti Komise o informace;

b)	písemná zmocnění k provádění inspekcí, která svým úředníkům vydá Komise;

c)	zahájení řízení Komisí podle článku 20.

4.   Promlčecí lhůta začíná po každém přerušení běžet znovu od počátku. Promlčecí lhůta však uplyne nejpozději dnem, kdy uplynula doba v délce dvojnásobku promlčecí lhůty, aniž by Komise uložila pokutu nebo penále. Uvedená lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou je běh promlčecí lhůty podle odstavce 5 přerušen.

5.   Promlčecí lhůta pro uložení pokut nebo penále je přerušena po dobu, kdy je rozhodnutí Komise předmětem řízení u Soudního dvora.

1.   Před přijetím rozhodnutí podle článku 8, čl. 9 odst. 1, čl. 10 odst. 1, článků 17, 18, 24, 25, 29 a 30 a čl. 31 odst. 2 poskytne Komise strážci přístupu nebo podniku či sdružení podniků příležitost vyjádřit se k:

a)	prozatímním zjištěním Komise, včetně veškerých záležitostí, k nimž Komise vznesla námitky; a

b)	opatřením, která Komise může mít v úmyslu přijmout s ohledem na prozatímní zjištění podle písmene a) tohoto odstavce.

2.   Dotčení strážci přístupu, podniky a sdružení podniků mohou Komisi předložit své připomínky týkající se prozatímních zjištění Komise ve lhůtě, kterou Komise stanoví ve svých prozatímních zjištěních a která nesmí být kratší než 14 dnů.

3.   Komise svá rozhodnutí zakládá pouze na takových prozatímních zjištěních, včetně jakýchkoli otázek, k nimž Komise vznesla výhradu, ke kterým se dotčení strážci přístupu, podniky a sdružení podniků mohli vyjádřit.

4.   Při každém řízení musí být plně respektováno právo strážce přístupu, podniku či sdružení podniků na obhajobu. Dotčený strážce přístupu, podnik či sdružení podniků mají právo nahlížet do spisu Komise za podmínek zpřístupnění, s výhradou oprávněného zájmu podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. V případě neshody mezi stranami může Komise přijmout rozhodnutí, v nichž jsou takové podmínky zpřístupnění stanoveny. Právo nahlížet do spisu Komise se nevztahuje na důvěrné informace a interní dokumenty Komise nebo příslušných orgánů členských států. Právo na přístup se zejména nevztahuje na korespondenci mezi Komisí a příslušnými orgány členských států. Nic v tomto odstavci nebrání Komisi sdělovat a používat informace nezbytné k prokázání protiprávního jednání.

1.   Komise zřídí skupinu na vysoké úrovni pro nařízení o digitálních trzích (dále jen „skupina na vysoké úrovni“).

2.   Skupinu na vysoké úrovni tvoří tyto evropské orgány a sítě:

a)	sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací,

b)	evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů,

c)	Evropská síť pro hospodářskou soutěž,

d)	síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a

e)	skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby.

3.   Evropské orgány a sítě uvedené v odstavci 2 mají ve skupině na vysoké úrovni stejný počet zástupců. Maximální počet členů skupiny na vysoké úrovni nesmí překročit 30 osob.

4.   Komise zajistí pro skupinu na vysoké úrovni služby sekretariátu s cílem usnadnit její činnost. Skupině na vysoké úrovni předsedá Komise, která se účastní jejích zasedání. Skupina na vysoké úrovni zasedá na žádost Komise alespoň jednou za kalendářní rok. Komise rovněž svolá zasedání skupiny s cílem řešit konkrétní otázku, požádá-li o to většina členů, kteří skupinu tvoří.

5.   Skupina na vysoké úrovni může Komisi poskytovat poradenství a odborné znalosti v oblastech spadajících do pravomocí jejích členů, včetně:

a)	poradenství a doporučení v rámci jejich odborných znalostí týkajících se jakékoli obecné záležitosti v oblasti uplatňování nebo prosazování tohoto nařízení; nebo

b)	poradenství a odborných znalostí podporujících jednotný regulační přístup v rámci různých regulačních nástrojů.

6.   Skupina na vysoké úrovni může zejména určit a posoudit stávající a potenciální interakce mezi tímto nařízením a odvětvovými pravidly uplatňovanými vnitrostátními orgány, které tvoří evropské subjekty a sítě uvedené v odstavci 2, a předložit Komisi výroční zprávu, v níž představí toto posouzení a určí možné problémy týkající se více regulačních oblastí. Tuto zprávu mohou doplnit doporučení směřující k soudržným transdisciplinárním přístupům a synergiím, pokud jde o provádění tohoto nařízení a dalších odvětvových pravidel. O zprávě je informován Evropský parlament a Rada.

7.   V souvislosti se šetřeními trhu, jež se týkají nových služeb a nových praktik, může skupina na vysoké úrovni poskytnout Komisi odborné znalosti ohledně potřeby změnit, doplnit nebo zrušit pravidla obsažená v tomto nařízení s cílem zajistit, aby digitální trhy v celé Unii byly otevřené hospodářské soutěži a spravedlivé.