Digital Market Act 2022/1925 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2022/1925 CS cercato: 'prostřednictvím' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl

expand index prostřednictvím:

1 Článek 1 Předmět a oblast působnosti

5 Článek 2 Definice

7 Článek 5 Povinnosti strážců přístupu

4 Článek 6 Povinnosti strážců přístupu, které lze dále upřesnit podle článku 8

2 Článek 13 Opatření proti obcházení

1 Článek 19 Šetření trhu týkající se nových služeb a nových praktik

1 Článek 23 Pravomoci provádět inspekce

2 Článek 38 Spolupráce a koordinace s příslušnými orgány prosazujícími pravidla hospodářské soutěže

whereas prostřednictvím:

definitions:

cloud tag:

and the number of total unique words without stopwords is: 2116

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Účelem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením harmonizovaných pravidel zajišťujících pro všechny podniky spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví v celé Unii, kde působí strážci přístupu, ve prospěch podnikatelských i koncových uživatelů.

2. Toto nařízení se vztahuje na hlavní služby platforem, které poskytují nebo nabízejí strážci přístupu podnikatelským uživatelům usazeným v Unii nebo koncovým uživatelům usazeným nebo nacházejícím se v Unii, bez ohledu na místo usazení nebo sídlo strážců přístupu a bez ohledu na právo, kterým by se jinak řídilo poskytování takové služby.

3. Toto nařízení se nevztahuje na trhy související:

a)	se sítěmi elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/1972;

b)	se službami elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/1972 jinými než souvisejícími s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech.

4. Pokud jde o interpersonální komunikační služby ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice (EU) 2018/1972, nejsou tímto nařízením dotčeny pravomoci a odpovědnosti svěřené vnitrostátním regulačním a jiným příslušným orgánům na základě článku 61 uvedené směrnice.

5. S cílem zamezit roztříštění vnitřního trhu členské státy neukládají strážcům přístupu další povinnosti prostřednictvím právních a správních předpisů či opatření za účelem zajištění spravedlivých trhů otevřených hospodářské soutěži. Žádné ustanovení tohoto nařízení nebrání členským státům ukládat podnikům, včetně podniků poskytujících hlavní služby platforem, povinnosti v souvislosti s otázkami, jež spadají mimo působnost tohoto nařízení, pokud jsou takové povinnosti slučitelné s právem Unie a nevyplývají ze skutečnosti, že dotčené podniky mají postavení strážce přístupu ve smyslu tohoto nařízení.

6. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU. Rovněž jím není dotčeno uplatňování:

a)	vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících protisoutěžní dohody, rozhodnutí sdružení podniků, jednání ve vzájemné shodě a zneužívání dominantního postavení;

b)	vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících jiné formy jednostranného jednání v rozsahu, v jakém se uplatňují na jiné podniky, než jsou strážci přístupu, nebo pokud znamenají uložení dalších povinností strážcům přístupu; a

c)	nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (23) a vnitrostátních předpisů týkajících se kontroly spojování podniků.

7. Vnitrostátní orgány nepřijmou rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí podle tohoto nařízení. Komise a členské státy úzce spolupracují a koordinují svá opatření v oblasti vymáhání na základě zásad stanovených v článcích 37 a 38.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„strážcem přístupu“ podnik poskytující hlavní služby platforem označený podle článku 3;

„hlavní službou platformy“ kterákoli z těchto služeb:

a)	online zprostředkovatelské služby;

b)	internetové vyhledávače;

c)	služby online sociálních sítí;

d)	služby platforem pro sdílení videonahrávek;

e)	interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech;

f)	operační systémy;

g)	webové prohlížeče;

h)	virtuální asistenti;

i)	služby cloud computingu;

j)	online reklamní služby, včetně reklamních sítí, reklamních výměn a dalších služeb zprostředkování reklamy, poskytované podnikem poskytujícím kteroukoli z hlavních služeb platforem uvedených v písmenech a) až i);

3)	„službou informační společnosti“ služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535;

4)	„digitálním odvětvím“ odvětví produktů a služeb poskytovaných prostřednictvím služeb informační společnosti;

5)	„online zprostředkovatelskými službami“ online zprostředkovatelské služby ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2019/1150;

6)	„internetovým vyhledávačem“ internetový vyhledávač ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) 2019/1150;

7)	„službou online sociálních sítí“ platforma, která koncovým uživatelům umožňuje spojit se a vzájemně komunikovat, sdílet obsah a vyhledávat další uživatele a obsah na více zařízeních, a to zejména prostřednictvím chatů, příspěvků, videí a doporučení;

8)	„službou platformy pro sdílení videonahrávek“ služba platformy pro sdílení videonahrávek ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. aa) směrnice 2010/13/EU;

9)	„interpersonální komunikační službou nezávislou na číslech“ interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice (EU) 2018/1972;

10)	„operačním systémem“ systémový software, který řídí základní funkce hardwaru nebo softwaru a umožňuje, aby na něm byly používány softwarové aplikace;

11)

„webovým prohlížečem“ softwarová aplikace, která koncovým uživatelům umožňuje přístup k webovému obsahu umístěnému na serverech, které jsou připojeny k sítím, jako je internet, včetně samostatných webových prohlížečů a webových prohlížečů integrovaných nebo začleněných do softwaru nebo jejich obdoby, a interakci s tímto obsahem;

12)

„virtuálním asistentem“ software, který může zpracovávat požadavky, úkoly nebo otázky, včetně těch, které jsou založeny na zvukových, vizuálních, písemných vstupech, gestech nebo pohybech, a který na základě těchto požadavků, úkolů nebo otázek poskytuje přístup k jiným službám nebo ovládá připojená fyzická zařízení;

13)	„službou cloud computingu“ služba cloud computingu ve smyslu čl. 4 bodu 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 (24);

14)	„obchody se softwarovými aplikacemi“ typ online zprostředkovatelských služeb, který je zaměřen na softwarové aplikace jako zprostředkovaný produkt nebo službu;

15)	„softwarovou aplikací“ digitální produkt nebo služba, které jsou provozovány na operačním systému;

16)	„platební službou“ platební služba ve smyslu čl. 4 bodu 3 směrnice (EU) 2015/2366;

17)	„technickou službou podporující platební službu“ služba ve smyslu čl. 3 písm. j) směrnice (EU) 2015/2366;

18)	„platebním systémem pro nákupy v aplikaci“ softwarová aplikace, služba nebo uživatelské rozhraní, které usnadňují nákup digitálního obsahu nebo digitálních služeb uvnitř softwarové aplikace, včetně obsahu, předplatného, prvků nebo funkcí, a platbu za tyto nákupy;

19)	„službou identifikace“ typ služby poskytované společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu, který umožňuje jakýkoli druh ověření totožnosti koncových uživatelů nebo podnikatelských uživatelů bez ohledu na použitou technologii;

20)	„koncovým uživatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba využívající hlavních služeb platforem s výjimkou podnikatelských uživatelů;

21)	„podnikatelským uživatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba jednající v rámci obchodní nebo profesní činnosti, která využívá hlavních služeb platforem pro účely poskytování nebo v průběhu poskytování zboží nebo služeb koncovým uživatelům;

22)

„pořadím“ relativní důležitost připisovaná zboží nebo službám nabízeným prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb, služeb online sociálních sítí, služeb platforem pro sdílení videonahrávek či virtuálních asistentů nebo relevantnost připisovaná výsledkům vyhledávání internetovými vyhledávači, jak je prezentují, uspořádávají nebo sdělují podniky poskytující online zprostředkovatelské služby, služby online sociálních sítí, služby platforem pro sdílení videonahrávek, virtuální asistenty nebo internetové vyhledávače, bez ohledu na technické prostředky používané pro takovou prezentaci, uspořádání nebo sdělení a bez ohledu na to, zda je prezentován nebo sdělován pouze jeden výsledek;

23)

„výsledky vyhledávání“ veškeré informace v jakémkoli formátu, včetně textového, grafického, hlasového nebo jiného výstupu, které jsou nalezeny v reakci na příkaz k vyhledávání a v souvislosti s ním, bez ohledu na to, zda nalezené informace představují placený nebo neplacený výsledek, přímou odpověď nebo jakýkoli produkt, službu či informace nabízené v souvislosti s organickými výsledky nebo jsou spolu s nimi zobrazeny nebo do nich částečně či zcela začleněny;

24)	„daty“ jakékoli digitální znázornění úkonů, skutečností nebo informací a jakákoli kompilace těchto úkonů, skutečností nebo informací, a to i ve formě zvukové, vizuální nebo audiovizuální nahrávky;

25)	„osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

26)	„neosobními daty“ data jiná než osobní údaje;

27)	„podnikem“ subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní status a způsob, jakým je financován, včetně všech propojených společností nebo spojených podniků, které tvoří skupinu prostřednictvím přímé nebo nepřímé kontroly určitého podniku nad jiným podnikem;

28)	„kontrolou“ možnost podnik rozhodujícím způsobem ovlivňovat ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 139/2004;

29)	„interoperabilitou“ schopnost vyměňovat si informace a vyměněné informace vzájemně využívat prostřednictvím rozhraní nebo jiných řešení tak, aby všechny prvky hardwaru nebo softwaru fungovaly s jiným hardwarem a softwarem a s uživateli všemi způsoby, kterými fungovat mají;

30)	„obratem“ částka nabytá podnikem ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 139/2004;

31)	„profilováním“ profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679;

32)	„souhlasem“ souhlas ve smyslu čl. 4 bodu 11 nařízení (EU) 2016/679;

33)	„vnitrostátním soudem“ soud členského státu ve smyslu článku 267 Smlouvy o fungování EU.

KAPITOLA II

STRÁŽCI PŘÍSTUPU

Článek 5

Povinnosti strážců přístupu

1. Strážce přístupu dodržuje veškeré povinnosti stanovené v tomto článku ve vztahu ke každé ze svých hlavních služeb platforem uvedených v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9.

2. Strážce přístupu nesmí:

a)	zpracovávat pro účely poskytování online reklamních služeb osobní údaje koncových uživatelů využívajících služby třetích stran, které využívají hlavních služeb platforem strážce přístupu;

b)	kombinovat osobní údaje z příslušné hlavní služby platformy s osobními údaji z jakýchkoli dalších hlavních služeb platforem nebo z jakýchkoli dalších služeb poskytovaných strážcem přístupu nebo s osobními údaji ze služeb třetích stran;

c)	používat osobní údaje z příslušné hlavní služby platformy křížovým způsobem v dalších službách poskytovaných strážcem přístupu samostatně, včetně dalších hlavních služeb platforem, a naopak; a

d)	přihlásit koncové uživatele k dalším službám strážce přístupu s cílem kombinovat osobní údaje,

ledaže byla koncovému uživateli předložena konkrétní možnost volby a on udělil souhlas ve smyslu čl. 4 bodu 11 a článku 7 nařízení (EU) 2016/679.

Pokud koncový uživatel odmítl udělit souhlas pro účely prvního pododstavce, nebo pokud jej odvolal, nesmí strážce přístupu svou žádost o souhlas ke stejnému účelu opakovat více než jednou v rámci období jednoho roku.

Tímto odstavcem není dotčena možnost, aby strážce přístupu v příslušném případě uplatnil čl. 6 odst. 1 písm. c), d) a e) nařízení (EU) 2016/679.

3. Strážce přístupu nesmí bránit podnikatelským uživatelům v tom, aby nabízeli stejné produkty nebo služby koncovým uživatelům prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb třetí strany nebo prostřednictvím jejich vlastního přímého kanálu online prodeje za ceny nebo za podmínek, které jsou odlišné od cen nebo podmínek nabízených prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb strážce přístupu.

4. Strážce přístupu umožní podnikatelským uživatelům bezplatně sdělovat a propagovat nabídky, a to i za různých podmínek, koncovým uživatelům získaným prostřednictvím jeho hlavní služby platformy nebo prostřednictvím jiných kanálů a uzavírat s těmito koncovými uživateli smlouvy bez ohledu na to, zda za tímto účelem využívají jeho hlavní služby platforem.

5. Strážce přístupu povolí koncovým uživatelům prostřednictvím svých hlavních služeb platforem přístup k obsahu, předplatnému, prvkům nebo jiným položkám a k jejich používání s využitím softwarové aplikace podnikatelského uživatele, a to i v případě, že dotčení koncoví uživatelé tyto položky získali od příslušného podnikatelského uživatele, aniž by využívali hlavní služby platforem strážce přístupu.

6. Strážce přístupu nesmí přímo ani nepřímo bránit podnikatelským uživatelům ani koncovým uživatelům v tom, aby v souvislosti s jakoukoli praktikou strážce přístupu upozornili příslušný orgán veřejné moci, včetně vnitrostátních soudů, na jakoukoli záležitost nesouladu s příslušnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy ze strany strážce přístupu, ani je v tomto nesmí nijak omezovat. Tím není dotčeno právo podnikatelských uživatelů a strážců přístupu stanovit ve svých dohodách podmínky použití zákonných mechanismů pro vyřizování stížností.

7. Strážce přístupu nesmí vyžadovat, aby v souvislosti se službami poskytovanými podnikatelskými uživateli prostřednictvím jeho hlavních služeb platforem koncoví uživatelé využívali nebo dotčení podnikatelští uživatelé využívali či nabízeli identifikační službu, vykreslovací jádro webového prohlížeče, nebo platební službu, nebo technické služby uvedeného strážce přístupu podporující poskytování platební služby, jako jsou platební systémy pro nákupy v aplikaci, nebo s nimi byli podnikatelští uživatelé interoperabilní.

8. Strážce přístupu nesmí vyžadovat, aby se podnikatelští nebo koncoví uživatelé přihlásili k jakýmkoli dalším hlavním službám platforem uvedeným v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9 nebo dosahujícím prahových hodnot podle čl. 3 odst. 2 písm. b) nebo se k nim zaregistrovali jako podmínku pro to, aby mohli využívat kteroukoli z hlavních služeb platforem takového strážce přístupu uvedených podle zmíněného článku, mít k takové hlavní službě platforem přístup, přihlásit se k ní nebo se k ní zaregistrovat.

9. Strážce přístupu poskytne každému inzerentovi, jemuž poskytuje online reklamní služby, nebo na žádost inzerenta třetím stranám se zmocněním od inzerentů na denním základě bezplatně ke každé reklamě umístěné daným inzerentem informace o:

a)	ceně a poplatcích uhrazených daným inzerentem, včetně veškerých srážek a příplatků, za každou z příslušných online reklamních služeb poskytnutých strážcem přístupu;

b)	odměně, kterou obdržel vydavatel, včetně veškerých srážek a příplatků, s výhradou jeho souhlasu a

c)	metrice, na jejímž základě se vypočítává každá cena, poplatek a odměna.

Pokud vydavatel se sdělením informací o obdržené odměně podle písm. b) prvního pododstavce nesouhlasí, poskytne strážce přístupu každému inzerentovi bezplatně informace o denní průměrné odměně, včetně veškerých srážek a příplatků, obdržené daným vydavatelem za příslušnou reklamu.

10. Strážce přístupu poskytne každému vydavateli, jemuž poskytuje online reklamní služby, nebo na žádost vydavatele třetím stranám se zmocněním od vydavatelů na denním základě bezplatně ke každé reklamě zobrazené v inventáři vydavatele informace o:

a)	odměně obdržené a poplatcích uhrazených daným vydavatelem, včetně veškerých srážek a příplatků, za každou z příslušných online reklamních služeb poskytnutých strážcem přístupu;

b)	ceně uhrazené inzerentem, včetně veškerých srážek a příplatků, s výhradou jeho souhlasu; a

c)	metrice, na jejímž základě se vypočítává každá cena a odměna.

Pokud inzerent se sdělením informací nesouhlasí, poskytne strážce přístupu každému vydavateli bezplatně informace o denní průměrné ceně, včetně veškerých srážek a příplatků, uhrazené daným vydavatelem za příslušnou reklamu.

Článek 6

Povinnosti strážců přístupu, které lze dále upřesnit podle článku 8

2. Strážce přístupu nesmí v hospodářské soutěži s podnikatelskými uživateli použít žádná data, která nejsou veřejně dostupná, která jsou těmito podnikatelskými uživateli generována nebo poskytována v souvislosti s využíváním příslušných hlavních služeb platforem nebo služeb poskytovaných společně s nimi nebo na jejich podporu, včetně dat generovaných nebo poskytovaných zákazníky těchto podnikatelských uživatelů.

Pro účely prvního pododstavce jsou součástí dat, která nejsou veřejně dostupná, veškerá agregovaná i neagregovaná data generovaná podnikatelskými uživateli, která lze odvodit z obchodních činností podnikatelských uživatelů nebo jejich zákazníků, nebo která mohou být jejich prostřednictvím shromážděna, včetně dat o kliknutích, vyhledáváních, zobrazeních a hlasových dat, v rámci příslušných hlavních služeb platforem strážce přístupu nebo v rámci služeb poskytovaných společně s nimi nebo na jejich podporu.

3. Strážce přístupu koncovým uživatelům povolí a technicky umožní snadno odinstalovat jakékoli softwarové aplikace v operačním systému strážce přístupu, aniž je dotčena možnost, aby takový strážce přístupu omezil odinstalování ve vztahu k softwarovým aplikacím, které jsou nezbytné pro fungování operačního systému nebo zařízení a které třetí strany technicky nemohou samostatně nabídnout.

Strážce přístupu koncovým uživatelům povolí a technicky umožní snadno změnit výchozí nastavení v operačním systému, virtuálním asistentovi a webovém prohlížeči strážce přístupu, jež koncové uživatele směrují nebo navádějí k produktům nebo službám, jež poskytuje tento strážce přístupu. Sem patří i vybídnutí koncových uživatelů k tomu, aby si v okamžiku prvního použití internetového vyhledávače, virtuálního asistenta nebo webového prohlížeče strážce přístupu uvedeného v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9 vybrali ze seznamu hlavních dostupných poskytovatelů služeb internetový vyhledávač, virtuálního asistenta nebo webový prohlížeč, k nimž operační systém strážce přístupu uživatele standardně směruje, a internetový vyhledávač, k němuž uživatele standardně směruje nebo navádí virtuální asistent a webový prohlížeč strážce přístupu.

4. Strážce přístupu koncovým uživatelům povolí a technicky umožní instalaci a účinné využívání softwarových aplikací nebo obchodů se softwarovými aplikacemi třetích stran, které používají jeho operační systém nebo s ním jsou interoperabilní, a povolí přístup k těmto softwarovým aplikacím nebo obchodům se softwarovými aplikacemi jinými způsobem než přes příslušné hlavní služby platforem tohoto strážce přístupu. Strážce přístupu nesmí bránit v příslušných případech staženým softwarovým aplikacím nebo obchodům se softwarovými aplikacemi třetích stran v tom, aby koncové uživatele vybídly k rozhodnutí, zda si přejí danou staženou softwarovou aplikaci nebo obchod se softwarovými aplikacemi nastavit jako výchozí. Koncovým uživatelům, kteří se rozhodnou, že si staženou softwarovou aplikaci nebo obchod se softwarovými aplikacemi nastaví jako výchozí, strážce přístupu technicky umožní snadné provedení této změny.

Strážce přístupu je oprávněn přijmout opatření k zajištění toho, aby softwarové aplikace nebo obchody se softwarovými aplikacemi třetích stran neohrožovaly integritu hardwaru nebo operačního systému poskytovaného strážcem přístupu, a to v rozsahu, v němž jsou tato opatření striktně nezbytná a přiměřená, a strážce přístupu je řádně odůvodnil.

Strážci přístupu je dále oprávněn uplatňovat opatření a nastavení jiná než výchozí, jež koncovým uživatelům umožňují účinnou ochranu zabezpečení ve vztahu k softwarovým aplikacím nebo obchodům se softwarovými aplikacemi třetích stran, a to v rozsahu, v něm jsou tato opatření a jiná než výchozí nastavení striktně nezbytná a přiměřená, a strážce přístupu je řádně odůvodnil.

5. Strážce přístupu nesmí při určování pořadí a souvisejícím indexování a automatickém procházení (crawling) zvýhodňovat služby a produkty nabízené jím samým před podobnými službami nebo produkty třetí strany. Při určování pořadí uplatňuje transparentní, spravedlivé a nediskriminační podmínky.

6. Strážce přístupu nesmí technicky či jinak omezovat možnost koncových uživatelů přecházet mezi různými softwarovými aplikacemi a službami, k nimž se přistupuje prostřednictvím jeho hlavních služeb platforem, a přihlašovat se k nim, a to i pokud jde o volbu služeb přístupu k internetu pro koncové uživatele.

7. Strážce přístupu povolí poskytovatelům služeb a poskytovatelům hardwaru bezplatně zajištění účinné interoperability se stejnými hardwarovými a softwarovými prvky, k nimž se přistupuje nebo jež jsou ovládány prostřednictvím operačního systému nebo virtuálního asistenta uvedeného na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9, jak jsou k dispozici pro jím poskytované služby nebo hardware, a přístup k nim pro účely zajištění interoperability. Strážce přístupu dále povolí podnikatelským uživatelům a alternativním poskytovatelům služeb poskytovaných společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu bezplatně zajištění účinné interoperability se stejnými prvky operačního systému, hardwaru či softwaru a přístup k nim pro účely zajištění interoperability bez ohledu na to, zda jsou tyto prvky součástí operačního systému, jak je strážce přístupu má k dispozici nebo využívá při poskytování takovýchto služeb.

Strážci přístupu není bráněno v přijetí nezbytně nutných a přiměřených opatření k zajištění toho, aby interoperabilita neohrožovala integritu jím poskytovaného operačního systému, virtuálního asistenta, hardwarových nebo softwarových prvků, pokud tato opatření řádně odůvodnil.

8. Strážce přístupu poskytne inzerentům a vydavatelům i třetím stranám se zmocněním od inzerentů a vydavatelů na jejich žádost a bezplatně přístup ke svým nástrojům pro měření výkonnosti a k datům nezbytným k tomu, aby inzerenti a vydavatelé mohli provést vlastní nezávislé ověření reklamního inventáře, včetně agregovaných i neagregovaných dat. Uvedená data musí být poskytnuta způsobem, který inzerentům a vydavatelům umožní využít vlastní nástroje pro ověřování a měření k tomu, aby posoudili výkonnost hlavních služeb platforem poskytovaných strážcem přístupu.

9. Strážce přístupu zajistí koncovým uživatelům a třetím stranám se zmocněním od koncového uživatele na jejich žádost a bezplatně účinnou přenositelnost dat poskytnutých koncovým uživatelem nebo generovaných jeho činností v rámci příslušné hlavní služby platformy, mimo jiné tím, že bezplatně poskytne nástroje usnadňující účinný výkon této přenositelnosti dat, a mimo jiné poskytováním nepřetržitého přístupu k těmto datům v reálném čase.

10. Strážce přístupu poskytne podnikatelským uživatelům a třetím stranám se zmocněním od podnikatelského uživatele na jejich žádost bezplatný, účinný, vysoce kvalitní a nepřetržitý přístup v reálném čase k agregovaným i neagregovaným datům a možnost použití těchto dat, včetně osobních údajů, jež jsou poskytována nebo generována v souvislosti s využíváním příslušných hlavních služeb platforem nebo služeb poskytovaných společně s nimi nebo na jejich podporu těmito podnikatelskými uživateli a koncovými uživateli, kteří využívají produkty nebo služby poskytované těmito podnikatelskými uživateli. V souvislosti s osobními údaji poskytne strážce přístupu takový přístup k osobním údajům a možnost jejich použití pouze tehdy, pokud jsou data přímo spojena s použitím, které koncový uživatel uskutečnil v souvislosti s produkty nebo službami nabízenými příslušným podnikatelským uživatelem prostřednictvím příslušné hlavní služby platformy, a pokud se koncoví uživatelé rozhodnou pro takové sdílení udělením svého souhlasu.

11. Strážce přístupu poskytne kterémukoli podniku poskytujícímu internetové vyhledávače, který je třetí stranou, na jeho žádost přístup za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek k datům o pořadí, vyhledávání, kliknutích a zobrazeních týkajícím se bezplatného a placeného vyhledávání a generovaným koncovými uživateli v jeho internetových vyhledávačích. Veškerá data o těchto vyhledáváních, kliknutích a zobrazeních, jež představují osobní údaje, jsou anonymizována.

12. Strážce přístupu uplatňuje spravedlivé, přiměřené a nediskriminační všeobecné podmínky přístupu podnikatelských uživatelů k obchodům se softwarovými aplikacemi, internetovým vyhledávačům a službám online sociálních sítí uvedeným na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9.

Za tímto účelem strážce přístupu zveřejní všeobecné podmínky přístupu, včetně mechanismu alternativního řešení sporů.

Komise posoudí, zda jsou zveřejněné všeobecné podmínky přístupu v souladu s tímto odstavcem.

13. Strážce přístupu nesmí používat nepřiměřené všeobecné podmínky pro ukončení poskytování hlavní služby platformy. Strážce přístupu zajistí, aby podmínky pro ukončení mohly být uplatněny bez zbytečných obtíží.

Článek 13

Opatření proti obcházení

1. Podnik poskytující hlavní služby platforem nesmí tyto služby prostřednictvím smluvních, obchodních, technických nebo jiných prostředků segmentovat, dělit, dále členit, tříštit nebo štěpit, aby obešel kvantitativní prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2. Žádná z takových praktik podniku nebrání Komisi v tom, aby jej označila za strážce přístupu podle čl. 3 odst. 4.

2. Má-li Komise podezření, že podnik poskytující hlavní služby platforem uplatňuje praktiku stanovenou v odstavci 1, může od takového podniku požadovat jakékoli informace, které považuje za nezbytné ke zjištění toho, zda dotčený podnik takovou praktiku uplatňuje.

3. Strážce přístupu zajišťuje, aby byly plně a účinně dodržovány povinnosti stanovené v článcích 5, 6 a 7.

4. Strážce přístupu se nesmí chovat způsobem, který narušuje účinné dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 bez ohledu na to, zda je toto chování smluvní, obchodní, technické nebo jakékoli jiné povahy nebo zahrnuje používání behaviorálních technik či provedení rozhraní.

5. Je-li pro zajištění souladu s tímto nařízením nezbytný souhlas se shromažďováním, zpracováním, křížovým používáním a předáváním osobních údajů, přijme strážce přístupu nezbytná opatření, aby buď podnikatelským uživatelům umožnil přímo získat požadovaný souhlas se zpracováním, pokud je tento souhlas vyžadován nařízením (EU) 2016/679 nebo směrnicí 2002/58/ES, nebo aby dodržoval pravidla a zásady Unie v oblasti ochrany údajů a soukromí jinými způsoby, včetně případného poskytování řádně anonymizovaných údajů podnikatelským uživatelům. Strážce přístupu nesmí získání tohoto souhlasu činit pro podnikatelského uživatele obtížnější než v případě vlastních služeb.

6. Strážce přístupu nezhoršuje podmínky ani kvalitu žádné z hlavních služeb platforem poskytovaných podnikatelským nebo koncovým uživatelům, kteří využívají práv nebo možností stanovených v článcích 5, 6 a 7, nebo nadměrně neztěžuje uplatnění těchto práv či možností, a to ani tím, že by koncovému uživateli nabízel možnosti jiným než neutrálním způsobem nebo že by oslabil autonomii koncových nebo podnikatelských uživatelů, jejich rozhodování nebo možnosti prostřednictvím struktury, provedení, funkce nebo způsobu fungování uživatelského rozhraní nebo jeho části.

7. Pokud strážce přístupu obchází nebo se pokouší obcházet některou z povinností uvedených v článcích 5, 6 nebo 7 způsobem popsaným v odstavcích 4, 5 a 6 tohoto článku, může Komise zahájit řízení podle článku 20 a přijmout prováděcí akt podle čl. 8 odst. 2 s cílem stanovit opatření, která má strážce přístupu provést.

8. Odstavcem 6 tohoto článku nejsou dotčeny pravomoci Komise podle článků 29, 30 a 31.

Článek 19

Šetření trhu týkající se nových služeb a nových praktik

1. Komise může vést šetření trhu, aby zjistila, zda by na seznam hlavních služeb platforem stanovených v čl. 2 bodě 2 měla být doplněna jedna nebo více služeb v rámci digitálního odvětví, nebo za účelem odhalení praktik, které omezují otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži nebo které jsou nekalé a nejsou tímto nařízením účinně upraveny. Komise ve svém posouzení zohlední veškerá relevantní zjištění z řízení podle článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU týkajících se digitálních trhů, jakož i jakýkoli další relevantní vývoj.

2. Komise může kdykoli během šetření trhu podle odstavce 1 vést konzultace s třetími stranami, včetně s podnikatelskými a koncovými uživateli služeb v rámci digitálního odvětví, vůči nimž je šetření vedeno, a s podnikatelskými a koncovými uživateli, jichž se týkají šetřené praktiky.

3. Komise svá zjištění zveřejní prostřednictvím zprávy do 18 měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a).

Tato zpráva se předloží Evropskému parlamentu a Radě a v příslušných případech se k ní připojí:

a)	legislativní návrh na změnu tohoto nařízení s cílem zahrnout další služby v rámci digitálního odvětví do seznamu hlavních služeb platforem stanoveného v čl. 2 bodě 2, nebo doplnit nové povinnosti do kapitoly III; nebo

b)	návrh aktu v přenesené pravomoci, kterým se toto nařízení doplňuje s ohledem na povinnosti stanovené v článcích 5 a 6, nebo návrh aktu v přenesené pravomoci, kterým se mění nebo doplňuje toto nařízení, pokud jde o povinnosti stanovené v článku 7, jak je stanoveno v článku 12.

V příslušných případech může legislativní návrh na změnu tohoto nařízení podle písm. a) druhého pododstavce rovněž zahrnovat vynětí stávajících služeb ze seznamu hlavních služeb platforem stanoveného v čl. 2 bodě 2, nebo vynětí stávajících povinností z článků 5, 6 nebo 7.

KAPITOLA V

PRAVOMOCI V OBLASTI VYŠETŘOVÁNÍ, PROSAZOVÁNÍ A SLEDOVÁNÍ

Článek 23

Pravomoci provádět inspekce

1. Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení může Komise provádět veškeré nezbytné inspekce u podniku nebo sdružení podniků.

2. Úředníci a ostatní doprovázející osoby zmocněné Komisí k inspekci jsou oprávněni:

a)	vstupovat do všech prostor, na pozemky a do dopravních prostředků podniků a sdružení podniků;

b)	kontrolovat účetní knihy a jiné obchodní záznamy, bez ohledu na nosič, na němž jsou uloženy;

c)	pořizovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z těchto knih či záznamů;

d)	požadovat, aby podnik nebo sdružení podniků umožnily přístup ke své organizaci, fungování, systému informačních technologií, algoritmům, manipulaci s daty a obchodním postupům a vysvětlily je, jakož i zaznamenávat nebo dokumentovat podaná vysvětlení jakýmikoli technickými prostředky;

e)	zapečetit jakékoli podnikatelské prostory a účetní knihy nebo záznamy po dobu a v rozsahu, které jsou nezbytné pro inspekci;

f)	požádat kteréhokoli zástupce nebo zaměstnance podniku nebo sdružení podniků o vysvětlení skutečností nebo dokumentů týkajících se předmětu a účelu inspekce a zaznamenávat odpovědi jakýmikoli technickými prostředky.

3. K provedení inspekcí může Komise požadovat pomoc auditorů nebo odborníků jmenovaných Komisí podle čl. 26 odst. 2, jakož i pomoc příslušného vnitrostátního orgánu prosazujícího pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce uskutečněna.

4. Během inspekcí mohou Komise, auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí a vnitrostátní příslušný orgán prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, požadovat, aby podnik nebo sdružení podniků poskytly přístup ke své organizaci, fungování, systému IT, algoritmům, zpracování dat a obchodnímu chování a vysvětlily je. Komise a auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí a vnitrostátní příslušný orgán prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, mohou klást otázky kterémukoli zástupci nebo zaměstnanci.

5. Úředníci a ostatní doprovázející osoby zmocněné Komisí k inspekci vykonávají své pravomoci po předložení písemného zmocnění, v němž je uveden předmět a účel inspekce a pokuty podle článku 30 pro případ, že by požadované účetní knihy nebo jiné obchodní záznamy byly předloženy neúplné, nebo že by odpovědi na otázky podle odstavců 2 a 4 tohoto článku byly nesprávné nebo zavádějící. S dostatečným předstihem před uskutečněním inspekce zašle Komise oznámení o inspekci vnitrostátnímu příslušnému orgánu členského státu prosazujícímu pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6, na jehož území má být inspekce provedena.

6. Podniky nebo sdružení podniků jsou povinny se podřídit inspekci, která je nařízena rozhodnutím Komise. Uvedené rozhodnutí upřesňuje předmět a účel inspekce, stanoví datum, kdy má být inspekce zahájena, a uvádí pokuty a penále stanovené v článku 30 a penále stanovené v článku 31 a právo podniku nechat uvedené rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem.

7. Úředníci vnitrostátního příslušného orgánu členského státu a osoby pověřené nebo jmenované příslušným orgánem prosazujícím pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, jsou na žádost tohoto orgánu nebo Komise aktivně nápomocni úředníkům a dalším doprovázejícím osobám pověřeným Komisí. Za tímto účelem disponují pravomocemi uvedenými v odstavcích 2 a 4 tohoto článku.

8. Pokud úředníci a další doprovázející osoby zmocněné Komisí zjistí, že podnik nebo sdružení podniků odmítá inspekci nařízenou podle tohoto článku, poskytne jim dotčený členský stát nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, aby jim umožnily inspekci provést.

9. Jestliže pomoc stanovená v odstavci 8 tohoto článku vyžaduje podle vnitrostátních právních předpisů povolení soudního orgánu, Komise či vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 nebo úředníci zmocnění uvedenými orgány musí o toto povolení požádat. O takové povolení lze žádat také jako o zajišťovací opatření.

10. Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 9 tohoto článku, vnitrostátní soudní orgán ověří, že je rozhodnutí Komise autentické a že navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při přezkumu přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní soudní orgán Komisi požádat přímo nebo prostřednictvím vnitrostátního příslušného orgánu členského státu prosazujícího pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 o podrobné vysvětlení, a to zejména důvodů, o které Komise opírá své podezření, že bylo toto nařízení porušeno, jakož i závažnosti údajného porušení a povahy zapojení dotčeného podniku. Vnitrostátní soudní orgán však nemůže zpochybňovat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace z písemností ve spisu Komise. Zákonnost rozhodnutí Komise přezkoumává pouze Soudní dvůr.

Článek 38

Spolupráce a koordinace s příslušnými orgány prosazujícími pravidla hospodářské soutěže

1. Komise a vnitrostátní příslušné orgány členských států prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 vzájemně spolupracují a vzájemně se informují o svých příslušných činnostech v oblasti prosazování prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. Mají pravomoc si vzájemně poskytovat jakékoli informace týkající se skutkových nebo právních okolností, včetně důvěrných informací. Jestliže příslušný orgán není členem Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, přijme Komise nezbytná opatření pro spolupráci a výměnu informací o případech těchto orgánů týkajících se prosazování tohoto nařízení, jakož i o případech prosazování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 6. Komise může taková opatření stanovit prostřednictvím prováděcího aktu podle čl. 46 odst. 1 písm. l).

2. Pokud vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 hodlá zahájit šetření týkající se strážců přístupu na základě vnitrostátních právních předpisů podle čl. 1 odst. 6, písemně informuje Komisi o prvním formálním opatření šetření před zahájením takového opatření nebo bezprostředně po jeho zahájení. Tyto informace mohou být rovněž poskytnuty vnitrostátním příslušným orgánům jiných členských států prosazujícím pravidla podle čl. 1 odst. 6.

3. Pokud vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6 hodlá uložit strážcům přístupu povinnosti na základě vnitrostátních právních předpisů podle čl. 1 odst. 6, oznámí Komisi návrh opatření s uvedením jeho odůvodnění nejpozději 30 dnů před přijetím daného opatření. V případě předběžných opatření vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6 oznámí Komisi co nejdříve návrhy plánovaných opatření, nejpozději však ihned po přijetí těchto opatření. Tyto informace mohou být rovněž poskytnuty vnitrostátním příslušným orgánům jiných členských států prosazujícím pravidla podle čl. 1 odst. 6.

4. Informační mechanismy stanovené v odstavcích 2 a 3 se nepoužijí na plánovaná rozhodnutí podle vnitrostátních pravidel pro spojování podniků.

5. Informace vyměňované podle odstavců 1 až 3 tohoto článku se vyměňují a používají pouze pro účely koordinace prosazování tohoto nařízení a pravidel podle čl. 1 odst. 6.

6. Komise může požádat vnitrostátní příslušné orgány členských států prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6, aby podpořily kterékoli z jejích šetření trhu podle tohoto nařízení.

7. Vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6 může na svém území provést z vlastního podnětu šetření případu možného nesouladu s články 5, 6 a 7 tohoto nařízení, je-li k tomu oprávněn a má-li k tomu vyšetřovací pravomoci podle vnitrostátního práva. Před přijetím prvního formálního opatření šetření o tom tento orgán písemně informuje Komisi.

Zahájení řízení ze strany Komise podle článku 20 zbavuje vnitrostátní příslušné orgány členských států prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 možnosti takové šetření vést, nebo má za následek jeho ukonční, pokud již probíhá. Tyto orgány podají Komisi o výsledcích takového šetření zprávu s cílem podpořit úlohu Komise jakožto jediného orgánu prosazujícího toto nařízení.

Článek 54

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 2. května 2023.

Článek 3 odst. 6 a 7 a články 40, 46, 47, 48, 49 a 50 se však použijí od 1. listopadu 2022 a článek 42 a článek 43 se použijí od 25. června 2023.

Pokud však datum 25. června 2023 předchází datu použitelnosti uvedenému v druhém pododstavci tohoto článku, použitelnost článků 42 a 43 se odloží do data použitelnosti uvedeného v druhém pododstavci tohoto článku.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 14. září 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

M. BEK

(1) Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 64.

(2) Úř. věst. C 440, 29.10.2021, s. 67.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. července 2022.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

(12) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(18) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

(19) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1).

(22) Úř. věst. C 147, 26.4.2021, s. 4.

(23) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

PŘÍLOHA

A. „Obecně“

Cílem této přílohy je upřesnit metodiku pro identifikaci a výpočet „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“ pro každou hlavní službu platformy uvedenou v čl. 2 bodě 2. Poskytuje vzor umožňující podniku posoudit, zda jeho hlavní služby platforem dosahují kvantitativních prahových hodnot stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. b), a proto se předpokládá, že splňují požadavek uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. b). Tento vzor proto bude rovněž relevantní pro jakékoli širší posouzení podle čl. 3 odst. 8. Povinností podniku je dosáhnout co největšího souladu se společnými zásadami a konkrétní metodikou, které jsou stanoveny v této příloze. Nic v této příloze nebrání Komisi v tom, aby ve lhůtě stanovené v příslušných ustanoveních tohoto nařízení vyžadovala od podniku poskytujícího hlavní služby platforem předložení veškerých informací nezbytných k identifikaci a výpočtu „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“. Nic v této příloze by nemělo představovat právní základ pro sledování uživatelů. Metodikou obsaženou v této příloze nejsou dotčeny ani žádné z povinností stanovených v tomto nařízení, zejména v čl. 3 odst. 3 a 8 a čl. 13 odst. 3. Požadovaný soulad s čl. 13 odst. 3 zejména znamená rovněž identifikaci a výpočet „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“ na základě přesného měření nebo nejlepšího dostupného odhadu, v souladu se skutečnými kapacitami pro identifikaci a výpočty, které má podnik poskytující hlavní služby platforem v příslušném okamžiku k dispozici. Tato měření nebo nejlepší dostupný odhad musí být v souladu s měřeními vykázanými podle článku 15 a musí je zahrnovat.

Ustanovení čl. 2 bodu 20 a 21 stanoví definice „koncového uživatele“ a „podnikatelského uživatele“, které jsou společné pro všechny hlavní služby platforem.

Za účelem určení a stanovení počtu „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“ používá tato příloha pojem „jedineční uživatelé“. Pojem „jedinečný uživatel“ zahrnuje „aktivní koncové uživatele“ a „aktivní podnikatelské uživatele“ započítávané pouze jednou pro příslušnou hlavní službu platformy v průběhu určitého časového období (tj. měsíc v případě „aktivních koncových uživatelů“ a rok v případě „aktivních podnikatelských uživatelů“), bez ohledu na to, kolikrát se během tohoto období do příslušné hlavní služby platformy zapojili. Tím není dotčena skutečnost, že tatáž fyzická nebo právnická osoba může pro různé hlavní služby platforem současně představovat „aktivního koncového uživatele“ nebo „aktivního podnikatelského uživatele“.

B. „Aktivní koncoví uživatelé“

Počet „jedinečných uživatelů“, kteří jsou „aktivními koncovými uživateli“, se identifikuje podle nejpřesnějšího měření vykázaného podnikem poskytujícím jakoukoli hlavní službu platformy, konkrétně:

Má se za to, že shromažďování dat o využívání hlavních služeb platforem z přihlašovacího prostředí by zjevně představovalo nejnižší riziko zdvojování, například ve vztahu k chování uživatelů napříč zařízeními nebo platformami. Podnik proto předloží souhrn anonymizovaných dat o počtu jedinečných koncových uživatelů pro každou příslušnou hlavní službu platformy na základě přihlašovacího prostředí, pokud taková data existují.

V případě hlavních služeb platforem, k nimž mají rovněž přístup koncoví uživatelé mimo přihlašovací prostředí, podnik dodatečně předloží souhrn anonymizovaných dat o počtu jedinečných koncových uživatelů příslušné hlavní služby platforem na základě alternativního měření zachycujícího rovněž koncové uživatele mimo přihlašovací prostředí, jako jsou adresy internetového protokolu, identifikátory cookies nebo jiné identifikátory, například štítky pro identifikaci na základě rádiové frekvence, pokud jsou tyto adresy nebo identifikátory objektivně nezbytné pro poskytování hlavních služeb platforem.

Počet „měsíčních aktivních koncových uživatelů“ je založen na průměrném počtu aktivních koncových uživatelů v průběhu největší části účetního období. Smyslem pojmu „největší část účetního období“ je umožnit podniku poskytujícímu hlavní služby platforem, aby ve výpočtu odhlédl od hodnot, jež se v daném roce vymykají. Vymykající se hodnoty jsou ze své podstaty ty, které se od běžných a předvídatelných hodnot významně liší. Příkladem vymykajících se hodnot by mohl být nepředvídaný nárůst nebo pokles zapojení uživatelů, k němuž došlo během jednoho měsíce finančního roku. Hodnoty týkající se každoročně se opakujících událostí, jako jsou roční podpory prodeje, vymykající se hodnoty nepředstavují.

C. „Aktivní podnikatelští uživatelé“

Počet „jedinečných uživatelů“, kteří jsou „aktivními podnikatelskými uživateli“, se případně určí na úrovni účtu pro každý jedinečný podnikatelský účet spojený s používáním hlavní služby platformy poskytované podnikem, který představuje jednoho jedinečného podnikatelského uživatele příslušné hlavní služby platformy. Pokud se pojem „podnikatelský účet“ nevztahuje na danou hlavní službu platformy, příslušný podnik poskytující hlavní služby platforem určí počet jedinečných podnikatelských uživatelů odkazem na příslušný podnik.

D. „Předkládání informací“

Podnik předkládající informace Komisi podle čl. 3 odst. 3 o počtu aktivních koncových uživatelů a aktivních podnikatelských uživatelů v jednotlivých hlavních službách platforem odpovídá za zajištění úplnosti a přesnosti těchto informací. V tomto ohledu:

Podnik odpovídá za předkládání údajů za příslušnou hlavní službu platformy, kde nedochází k nedostatečnému ani nadměrnému započítání počtu aktivních koncových uživatelů a aktivních podnikatelských uživatelů (například pokud mají uživatelé přístup k hlavním službám platforem napříč různými platformami nebo zařízeními).

Podnik odpovídá za poskytnutí přesných a stručných vysvětlení metodiky použité k získání informací a dále odpovídá za veškerá rizika nedostatečného nebo nadměrného započítání počtu aktivních koncových uživatelů a aktivních podnikatelských uživatelů pro příslušnou hlavní službu platformy a za opatření přijatá k řešení tohoto rizika.

c.	Podnik poskytne data, která vycházejí z alternativního měření, má-li Komise pochybnosti o přesnosti dat předložených podnikem poskytujícím hlavní služby platforem.

Pro účely výpočtu „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“:

Podnik poskytující hlavní služby platforem neidentifikuje hlavní služby platforem, které patří do stejné kategorie hlavních služeb platforem podle čl. 2 bodu 2, jako odlišné zejména na základě toho, že jsou poskytovány s použitím různých doménových jmen, ať už se jedná o národní domény nejvyšší úrovně (ccTLD) či generické domény nejvyššího řádu (gTLD), nebo jakýchkoli zeměpisných atributů.

Podnik poskytující hlavní služby platforem pokládá za samostatné hlavní služby platforem ty hlavní služby platforem, které jsou využívány pro různé účely buď jejich koncovými uživateli, nebo jejich podnikatelskými uživateli, nebo platí obojí, a to i v případě, že jejich koncoví uživatelé nebo podnikatelští uživatelé mohou být titíž, a i přesto, že patří do stejné kategorie hlavních služeb platforem podle čl. 2 bodu 2.

Podnik poskytující hlavní služby platforem pokládá za samostatné hlavní služby platforem ty služby, které příslušný podnik nabízí integrovaným způsobem, ale které:

i)	nepatří do stejné kategorie hlavních služeb platforem podle čl. 2 bodu 2, nebo

ii)	jsou využívány pro různé účely buď jejich koncovými uživateli, nebo jejich podnikatelskými uživateli, nebo platí obojí, a to i v případě, že jejich koncoví uživatelé a podnikatelští uživatelé mohou být titíž, a i přesto, že patří do stejné kategorie hlavních služeb platforem podle čl. 2 bodu 2.

E. „Zvláštní definice“

Níže uvedená tabulka stanoví zvláštní definice „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“ pro každou hlavní službu platformy.

Hlavní služby platforem	Aktivní koncoví uživatelé	Aktivní podnikatelští uživatelé
Online zprostředkovatelské služby	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří se nejméně jednou v měsíci zapojili do online zprostředkovatelské služby, například aktivním přihlášením, vyhledáváním, kliknutím či rolováním, nebo alespoň jednou v měsíci uzavřeli transakci prostřednictvím online zprostředkovatelské služby.	Počet jedinečných podnikatelských uživatelů, kteří měli během celého roku uvedenou v online zprostředkovatelské službě alespoň jednu položku nebo během roku uzavřeli transakci prostřednictvím online zprostředkovatelské služby.
Internetové vyhledávače	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří využili internetového vyhledávače alespoň jednou v měsíci, například vyhledáváním.	Počet jedinečných podnikatelských uživatelů s podnikatelskými webovými stránkami (tj. webové stránky využívané k obchodním nebo profesním účelům) zařazený do indexu nebo části indexu internetového vyhledávače během roku.
Služby online sociálních sítí	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří se alespoň jednou v měsíci zapojili do služby online sociálních sítí, například aktivním přihlášením, otevřením stránky, rolováním, kliknutím, lajkováním, vyhledáváním, vložením příspěvku nebo komentáře.	Počet jedinečných podnikatelských uživatelů, kteří mají v rámci služby online sociálních sítí zařazen produkt nebo službu nebo mají podnikatelský účet a kteří se do této služby jakýmkoli způsobem zapojili alespoň jednou v průběhu roku, například aktivním přihlášením, otevřením stránky, rolováním, kliknutím, lajkováním, vyhledáváním, vložením příspěvku nebo komentáře nebo za použití jejích nástrojů pro podniky.
Služby platforem pro sdílení videonahrávek	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří se alespoň jednou v měsíci zapojili do služby platformy pro sdílení videonahrávek, například přehráním segmentu audiovizuálního obsahu, vyhledáváním nebo nahráním určitého audiovizuálního obsahu, zejména včetně videonahrávek vytvořených uživateli.	Počet jedinečných podnikatelských uživatelů, kteří během roku poskytli alespoň jeden audiovizuální obsah nahraný nebo zobrazený v rámci služby platformy pro sdílení videonahrávek.
Interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří alespoň jednou v měsíci iniciovali komunikaci prostřednictvím interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech nebo se jí jakýmkoli způsobem účastnili.	Počet jedinečných podnikatelských uživatelů, kteří alespoň jednou v průběhu roku využili podnikatelský účet nebo jakýmkoli způsobem iniciovali nebo se podíleli na komunikaci prostřednictvím interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech za účelem přímé komunikace s koncovým uživatelem.
Operační systémy	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří použili zařízení s operačním systémem, který byl aktivován, aktualizován nebo používán alespoň jednou za měsíc.	Počet jedinečných vývojářů, kteří během roku zveřejnili, aktualizovali nebo nabídli alespoň jednu softwarovou aplikaci nebo softwarový program, které využívají programovací jazyk nebo jakékoli nástroje pro vývoj softwaru daného operačního systému nebo které nějakým způsobem fungují v daném operačním systému.
Virtuální asistent	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří s virtuálním asistentem jakýmkoli způsobem alespoň jednou v měsíci navázali kontakt, například jeho aktivací, položením dotazu, využitím služby prostřednictvím příkazu nebo ovládáním zařízení inteligentní domácnosti.	Počet jedinečných vývojářů, kteří během roku nabídli alespoň jednu softwarovou aplikaci pro virtuálního asistenta nebo funkcionalitu zpřístupňující stávající softwarovou aplikaci prostřednictvím virtuálního asistenta.
Webové prohlížeče	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří webový prohlížeč použili alespoň jednou v měsíci, například vložením dotazu nebo webové adresy do adresního řádku webového prohlížeče.	Počet jedinečných podnikatelských uživatelů, jejichž podnikové webové stránky (tj. webové stránky používané v rámci obchodní nebo profesní činnosti) byly alespoň jednou v průběhu roku navštíveny prostřednictvím webového prohlížeče nebo kteří nabízeli zásuvný modul (plug-in), rozšíření nebo doplňky používané v průběhu roku ve webovém prohlížeči.
Služby cloud computingu	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří se alespoň jednou v měsíci zapojili do služeb cloud computingu od příslušného poskytovatele služeb cloud computingu, a to za jakýkoli druh odměny, bez ohledu na to, zda je tato odměna poskytnuta ve stejném měsíci.	Počet podnikatelských jedinečných uživatelů, kteří během roku poskytovali služby cloud computingu v rámci cloudové infrastruktury příslušného poskytovatele služeb cloud computingu.
Online reklamní služby	V případě vlastního prodeje reklamního prostoru: Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří byli alespoň jednou za měsíc vystaveni působení reklamního sdělení. V případě služeb pro zprostředkování reklamy (včetně reklamních sítí, reklamních výměn a jakýchkoli jiných služeb pro zprostředkování reklamy): Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří byli alespoň jednou za měsíc vystaveni působení reklamního sdělení, které vyvolalo zájem o službu pro zprostředkování reklamy.	V případě vlastního prodeje reklamního prostoru: Počet jedinečných inzerentů, jejichž alespoň jedno reklamní sdělení bylo v průběhu roku zobrazeno. V případě služeb pro zprostředkování reklamy (včetně reklamních sítí, reklamních výměn a jakýchkoli jiných služeb pro zprostředkování reklamy): Počet jedinečných podnikatelských uživatelů (včetně inzerentů, vydavatelů nebo jiných zprostředkovatelů), kteří v průběhu roku komunikovali prostřednictvím služby zprostředkování reklamy nebo této služby využili.

whereas

keyboard_tab Digital Market Act 2022/1925 CS

Digital Market Act 2022/1925 CS