search


keyboard_tab Digital Market Act 2022/1925 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2022/1925 CS cercato: 'mezi' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index mezi:


whereas mezi:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 1473

 

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Účelem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením harmonizovaných pravidel zajišťujících pro všechny podniky spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví v celé Unii, kde působí strážci přístupu, ve prospěch podnikatelských i koncových uživatelů.

2.   Toto nařízení se vztahuje na hlavní služby platforem, které poskytují nebo nabízejí strážci přístupu podnikatelským uživatelům usazeným v Unii nebo koncovým uživatelům usazeným nebo nacházejícím se v Unii, bez ohledu na místo usazení nebo sídlo strážců přístupu a bez ohledu na právo, kterým by se jinak řídilo poskytování takové služby.

3.   Toto nařízení se nevztahuje na trhy související:

a)

se sítěmi elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/1972;

b)

se službami elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/1972 jinými než souvisejícími s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech.

4.   Pokud jde o interpersonální komunikační služby ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice (EU) 2018/1972, nejsou tímto nařízením dotčeny pravomoci a odpovědnosti svěřené vnitrostátním regulačním a jiným příslušným orgánům na základě článku 61 uvedené směrnice.

5.   S cílem zamezit roztříštění vnitřního trhu členské státy neukládají strážcům přístupu další povinnosti prostřednictvím právních a správních předpisů či opatření za účelem zajištění spravedlivých trhů otevřených hospodářské soutěži. Žádné ustanovení tohoto nařízení nebrání členským státům ukládat podnikům, včetně podniků poskytujících hlavní služby platforem, povinnosti v souvislosti s otázkami, jež spadají mimo působnost tohoto nařízení, pokud jsou takové povinnosti slučitelné s právem Unie a nevyplývají ze skutečnosti, že dotčené podniky mají postavení strážce přístupu ve smyslu tohoto nařízení.

6.   Tímto nařízením není dotčeno uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU. Rovněž jím není dotčeno uplatňování:

a)

vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících protisoutěžní dohody, rozhodnutí sdružení podniků, jednání ve vzájemné shodě a zneužívání dominantního postavení;

b)

vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících jiné formy jednostranného jednání v rozsahu, v jakém se uplatňují na jiné podniky, než jsou strážci přístupu, nebo pokud znamenají uložení dalších povinností strážcům přístupu; a

c)

nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (23) a vnitrostátních předpisů týkajících se kontroly spojování podniků.

7.   Vnitrostátní orgány nepřijmou rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí podle tohoto nařízení. Komise a členské státy úzce spolupracují a koordinují svá opatření v oblasti vymáhání na základě zásad stanovených v článcích 37 a 38.

Článek 6

Povinnosti strážců přístupu, které lze dále upřesnit podle článku 8

1.   Strážce přístupu dodržuje veškeré povinnosti stanovené v tomto článku ve vztahu ke každé ze svých hlavních služeb platforem uvedených v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9.

2.   Strážce přístupu nesmí v hospodářské soutěži s podnikatelskými uživateli použít žádná data, která nejsou veřejně dostupná, která jsou těmito podnikatelskými uživateli generována nebo poskytována v souvislosti s využíváním příslušných hlavních služeb platforem nebo služeb poskytovaných společně s nimi nebo na jejich podporu, včetně dat generovaných nebo poskytovaných zákazníky těchto podnikatelských uživatelů.

Pro účely prvního pododstavce jsou součástí dat, která nejsou veřejně dostupná, veškerá agregovaná i neagregovaná data generovaná podnikatelskými uživateli, která lze odvodit z obchodních činností podnikatelských uživatelů nebo jejich zákazníků, nebo která mohou být jejich prostřednictvím shromážděna, včetně dat o kliknutích, vyhledáváních, zobrazeních a hlasových dat, v rámci příslušných hlavních služeb platforem strážce přístupu nebo v rámci služeb poskytovaných společně s nimi nebo na jejich podporu.

3.   Strážce přístupu koncovým uživatelům povolí a technicky umožní snadno odinstalovat jakékoli softwarové aplikace v operačním systému strážce přístupu, aniž je dotčena možnost, aby takový strážce přístupu omezil odinstalování ve vztahu k softwarovým aplikacím, které jsou nezbytné pro fungování operačního systému nebo zařízení a které třetí strany technicky nemohou samostatně nabídnout.

Strážce přístupu koncovým uživatelům povolí a technicky umožní snadno změnit výchozí nastavení v operačním systému, virtuálním asistentovi a webovém prohlížeči strážce přístupu, jež koncové uživatele směrují nebo navádějí k produktům nebo službám, jež poskytuje tento strážce přístupu. Sem patří i vybídnutí koncových uživatelů k tomu, aby si v okamžiku prvního použití internetového vyhledávače, virtuálního asistenta nebo webového prohlížeče strážce přístupu uvedeného v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9 vybrali ze seznamu hlavních dostupných poskytovatelů služeb internetový vyhledávač, virtuálního asistenta nebo webový prohlížeč, k nimž operační systém strážce přístupu uživatele standardně směruje, a internetový vyhledávač, k němuž uživatele standardně směruje nebo navádí virtuální asistent a webový prohlížeč strážce přístupu.

4.   Strážce přístupu koncovým uživatelům povolí a technicky umožní instalaci a účinné využívání softwarových aplikací nebo obchodů se softwarovými aplikacemi třetích stran, které používají jeho operační systém nebo s ním jsou interoperabilní, a povolí přístup k těmto softwarovým aplikacím nebo obchodům se softwarovými aplikacemi jinými způsobem než přes příslušné hlavní služby platforem tohoto strážce přístupu. Strážce přístupu nesmí bránit v příslušných případech staženým softwarovým aplikacím nebo obchodům se softwarovými aplikacemi třetích stran v tom, aby koncové uživatele vybídly k rozhodnutí, zda si přejí danou staženou softwarovou aplikaci nebo obchod se softwarovými aplikacemi nastavit jako výchozí. Koncovým uživatelům, kteří se rozhodnou, že si staženou softwarovou aplikaci nebo obchod se softwarovými aplikacemi nastaví jako výchozí, strážce přístupu technicky umožní snadné provedení této změny.

Strážce přístupu je oprávněn přijmout opatření k zajištění toho, aby softwarové aplikace nebo obchody se softwarovými aplikacemi třetích stran neohrožovaly integritu hardwaru nebo operačního systému poskytovaného strážcem přístupu, a to v rozsahu, v němž jsou tato opatření striktně nezbytná a přiměřená, a strážce přístupu je řádně odůvodnil.

Strážci přístupu je dále oprávněn uplatňovat opatření a nastavení jiná než výchozí, jež koncovým uživatelům umožňují účinnou ochranu zabezpečení ve vztahu k softwarovým aplikacím nebo obchodům se softwarovými aplikacemi třetích stran, a to v rozsahu, v něm jsou tato opatření a jiná než výchozí nastavení striktně nezbytná a přiměřená, a strážce přístupu je řádně odůvodnil.

5.   Strážce přístupu nesmí při určování pořadí a souvisejícím indexování a automatickém procházení (crawling) zvýhodňovat služby a produkty nabízené jím samým před podobnými službami nebo produkty třetí strany. Při určování pořadí uplatňuje transparentní, spravedlivé a nediskriminační podmínky.

6.   Strážce přístupu nesmí technicky či jinak omezovat možnost koncových uživatelů přecházet mezi různými softwarovými aplikacemi a službami, k nimž se přistupuje prostřednictvím jeho hlavních služeb platforem, a přihlašovat se k nim, a to i pokud jde o volbu služeb přístupu k internetu pro koncové uživatele.

7.   Strážce přístupu povolí poskytovatelům služeb a poskytovatelům hardwaru bezplatně zajištění účinné interoperability se stejnými hardwarovými a softwarovými prvky, k nimž se přistupuje nebo jež jsou ovládány prostřednictvím operačního systému nebo virtuálního asistenta uvedeného na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9, jak jsou k dispozici pro jím poskytované služby nebo hardware, a přístup k nim pro účely zajištění interoperability. Strážce přístupu dále povolí podnikatelským uživatelům a alternativním poskytovatelům služeb poskytovaných společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu bezplatně zajištění účinné interoperability se stejnými prvky operačního systému, hardwaru či softwaru a přístup k nim pro účely zajištění interoperability bez ohledu na to, zda jsou tyto prvky součástí operačního systému, jak je strážce přístupu má k dispozici nebo využívá při poskytování takovýchto služeb.

Strážci přístupu není bráněno v přijetí nezbytně nutných a přiměřených opatření k zajištění toho, aby interoperabilita neohrožovala integritu jím poskytovaného operačního systému, virtuálního asistenta, hardwarových nebo softwarových prvků, pokud tato opatření řádně odůvodnil.

8.   Strážce přístupu poskytne inzerentům a vydavatelům i třetím stranám se zmocněním od inzerentů a vydavatelů na jejich žádost a bezplatně přístup ke svým nástrojům pro měření výkonnosti a k datům nezbytným k tomu, aby inzerenti a vydavatelé mohli provést vlastní nezávislé ověření reklamního inventáře, včetně agregovaných i neagregovaných dat. Uvedená data musí být poskytnuta způsobem, který inzerentům a vydavatelům umožní využít vlastní nástroje pro ověřování a měření k tomu, aby posoudili výkonnost hlavních služeb platforem poskytovaných strážcem přístupu.

9.   Strážce přístupu zajistí koncovým uživatelům a třetím stranám se zmocněním od koncového uživatele na jejich žádost a bezplatně účinnou přenositelnost dat poskytnutých koncovým uživatelem nebo generovaných jeho činností v rámci příslušné hlavní služby platformy, mimo jiné tím, že bezplatně poskytne nástroje usnadňující účinný výkon této přenositelnosti dat, a mimo jiné poskytováním nepřetržitého přístupu k těmto datům v reálném čase.

10.   Strážce přístupu poskytne podnikatelským uživatelům a třetím stranám se zmocněním od podnikatelského uživatele na jejich žádost bezplatný, účinný, vysoce kvalitní a nepřetržitý přístup v reálném čase k agregovaným i neagregovaným datům a možnost použití těchto dat, včetně osobních údajů, jež jsou poskytována nebo generována v souvislosti s využíváním příslušných hlavních služeb platforem nebo služeb poskytovaných společně s nimi nebo na jejich podporu těmito podnikatelskými uživateli a koncovými uživateli, kteří využívají produkty nebo služby poskytované těmito podnikatelskými uživateli. V souvislosti s osobními údaji poskytne strážce přístupu takový přístup k osobním údajům a možnost jejich použití pouze tehdy, pokud jsou data přímo spojena s použitím, které koncový uživatel uskutečnil v souvislosti s produkty nebo službami nabízenými příslušným podnikatelským uživatelem prostřednictvím příslušné hlavní služby platformy, a pokud se koncoví uživatelé rozhodnou pro takové sdílení udělením svého souhlasu.

11.   Strážce přístupu poskytne kterémukoli podniku poskytujícímu internetové vyhledávače, který je třetí stranou, na jeho žádost přístup za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek k datům o pořadí, vyhledávání, kliknutích a zobrazeních týkajícím se bezplatného a placeného vyhledávání a generovaným koncovými uživateli v jeho internetových vyhledávačích. Veškerá data o těchto vyhledáváních, kliknutích a zobrazeních, jež představují osobní údaje, jsou anonymizována.

12.   Strážce přístupu uplatňuje spravedlivé, přiměřené a nediskriminační všeobecné podmínky přístupu podnikatelských uživatelů k obchodům se softwarovými aplikacemi, internetovým vyhledávačům a službám online sociálních sítí uvedeným na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9.

Za tímto účelem strážce přístupu zveřejní všeobecné podmínky přístupu, včetně mechanismu alternativního řešení sporů.

Komise posoudí, zda jsou zveřejněné všeobecné podmínky přístupu v souladu s tímto odstavcem.

13.   Strážce přístupu nesmí používat nepřiměřené všeobecné podmínky pro ukončení poskytování hlavní služby platformy. Strážce přístupu zajistí, aby podmínky pro ukončení mohly být uplatněny bez zbytečných obtíží.

Článek 7

Povinnost strážců přístupu týkající se interoperability interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech

1.   Poskytuje-li strážce přístupu interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, které jsou uvedeny na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9, zajistí interoperabilitu základních funkcí svých interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech jiného poskytovatele, který takové služby v Unii nabízí nebo hodlá nabízet, a to tím, že na požádání a bezplatně poskytne nezbytná technická rozhraní nebo podobná řešení, která interoperabilitu usnadňují.

2.   Strážce přístupu zajistí interoperabilitu alespoň těchto základních funkcí podle odstavce 1, pokud tyto funkce sám poskytuje svým vlastním koncovým uživatelům:

a)

po uvedení v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9:

i)

zasílání textových zpráv mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

ii)

sdílení obrázků, hlasových zpráv, videí a dalších přiložených souborů v komunikaci mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

b)

do dvou let od označení:

i)

zasílání textových zpráv mezi koncovými body uvnitř skupin jednotlivých koncových uživatelů;

ii)

sdílení obrázků, hlasových zpráv, videí a dalších přiložených souborů v komunikaci mezi koncovými body mezi skupinovým chatem a jednotlivým koncovým uživatelem;

c)

do čtyř let od označení:

i)

hlasové hovory mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

ii)

video hovory mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

iii)

hlasové hovory mezi koncovými body mezi skupinovým chatem a jednotlivým koncovým uživatelem;

iv)

video hovory mezi koncovými body mezi skupinovým chatem a jednotlivým koncovým uživatelem.

3.   Úroveň zabezpečení, případně včetně šifrování mezi koncovými body, kterou strážce přístupu poskytuje svým vlastním koncovým uživatelům, musí být zachována ve všech interoperabilních službách.

4.   Strážce přístupu uveřejní referenční nabídku, která stanoví technické náležitosti a všeobecné podmínky interoperability s jeho interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech, včetně nezbytných podrobností o úrovni zabezpečení a šifrování mezi koncovými body. Tuto referenční nabídku uveřejní strážce přístupu ve lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 10 a v případě potřeby ji aktualizuje.

5.   Po uveřejnění referenční nabídky podle odstavce 4 může kterýkoli poskytovatel interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, jenž tyto služby nabízí nebo hodlá nabízet v Unii, požádat o interoperabilitu s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech poskytovanými strážcem přístupu. Tato žádost se může týkat některých nebo všech základních funkcí vyjmenovaných v odstavci 2. Strážce přístupu vyhoví každé přiměřené žádosti o interoperabilitu do tří měsíců od jejího obdržení tím, že požadované základní funkce zprovozní.

6.   Na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu může Komise výjimečně lhůty pro splnění povinností podle odstavců 2 nebo 5 prodloužit, pokud strážce přístupu prokáže, že je to nezbytné k zajištění účinné interoperability a případně zachování nezbytné úrovně zabezpečení, včetně šifrování mezi koncovými body.

7.   Koncoví uživatelé interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech strážce přístupu a žádajícího poskytovatele interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech se mohou rozhodnout, zda využijí interoperabilních základních funkcí, které může poskytovat strážce přístupu podle odstavce 1.

8.   Strážce přístupu shromažďuje a s poskytovatelem interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech podávajícím žádost o interoperabilitu si vyměňuje pouze ty osobní údaje koncových uživatelů, které jsou striktně nezbytné k zajištění účinné interoperability. Jakékoli takové shromažďování a výměna osobních údajů koncových uživatelů musí být v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES.

9.   Strážci přístupu není bráněno přijmout opatření s cílem zajistit, aby poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, kteří jsou třetími stranami a kteří žádají o interoperabilitu, neohrozili integritu, zabezpečení a soukromí jeho služeb, pokud jsou tato opatření nezbytně nutná a přiměřená a strážce přístupu je řádně odůvodnil.

Článek 8

Dodržování povinností strážců přístupu

1.   Strážce přístupu zajistí a prokáže dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 tohoto nařízení. Opatření zavedená strážcem přístupu k zajištění souladu s uvedenými články musí účinně dosahovat cílů tohoto nařízení i příslušné povinnosti. Strážce přístupu zajistí, aby provádění těchto opatření bylo v souladu s použitelnými právními předpisy, zejména s nařízením (EU) 2016/679, směrnicí 2002/58/ES, s právními předpisy o kybernetické bezpečnosti, ochraně spotřebitele, bezpečnosti výrobků i s požadavky na přístupnost.

2.   Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost strážce přístupu podle odstavce 3 tohoto článku zahájit řízení podle článku 20.

Komise může přijmout prováděcí akt, v němž upřesní opatření, která má dotčený strážce přístupu uplatnit s cílem účinně splnit povinnosti stanovené v článcích 6 a 7. Tento prováděcí akt se přijme do šesti měsíců od zahájení řízení podle článku 20 poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

Při zahájení řízení z vlastního podnětu z důvodu obcházení povinností stanoveného podle článku 13 se mohou tato opatření týkat povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7.

3.   Strážce přístupu může požádat Komisi, aby konstatovala, zda opatření, která strážce přístupu hodlá zavést nebo zavedl k zajištění souladu s články 6 a 7, jsou pro dosažení cíle příslušné povinnosti za konkrétních okolností, v nichž se strážce přístupu nachází, účinná. Komise rozhoduje podle vlastního uvážení o tom, zda se do tohoto postupu určení zapojí, přičemž dodržuje zásady rovného zacházení, proporcionality a řádné správy.

Strážce přístupu ve své žádosti uvede odůvodněný návrh, v němž vysvětlí opatření, která hodlá zavést nebo zavedl. Vedle toho poskytne nedůvěrné znění svého odůvodněného návrhu, které může být sdíleno se třetími stranami podle odstavce 6.

4.   Odstavci 2 a 3 tohoto článku nejsou dotčeny pravomoci Komise podle článků 29, 30 a 31.

5.   Za účelem přijetí rozhodnutí podle odstavce 2 sdělí Komise strážci přístupu svá předběžná zjištění do tří měsíců od zahájení řízení podle článku 20. V předběžných zjištěních Komise vysvětlí opatření, která zvažuje přijmout, nebo o nichž má za to, že by je měl dotčený strážce přístupu přijmout, aby na předběžná zjištění účinně reagoval.

6.   Aby Komise umožnila zúčastněným třetím stranám účinné uplatnění í připomínek, zveřejní při sdělení předběžných zjištění podle odstavce 5 strážci přístupu nebo co nejdříve poté shrnutí případu, které nemá důvěrnou povahu, a opatření, která zvažuje přijmout, nebo o nichž se domnívá, že by je měl dotčený strážce přístupu přijmout. Komise stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být tyto připomínky uplatněny.

7.   Při stanovování opatření podle odstavce 2 Komise zajistí, aby tato opatření byla účinná při dosahování cílů tohoto nařízení i příslušné povinnosti a aby byla přiměřená okolnostem, v nichž se nachází strážce přístupu a příslušné služby.

8.   Pro účely upřesnění povinností podle čl. 6 odst. 11 a 12 Komise rovněž posoudí, zda zamýšlená nebo zavedená opatření zajišťují, aby nedošlo k nerovnováze mezi právy a povinnostmi podnikatelských uživatelů a zda samotná opatření neposkytují strážci přístupu výhodu, která je nepřiměřená službě, kterou strážce přístupu poskytuje podnikatelským uživatelům.

9.   Komise se může na žádost nebo z vlastního podnětu rozhodnout, že řízení podle odstavce 2 opětovně zahájí, pokud:

a)

došlo k podstatné změně některé ze skutečností, na nichž bylo rozhodnutí založeno; nebo

b)

rozhodnutí bylo založeno na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích; nebo

c)

opatření uvedená v rozhodnutí nejsou účinná.

Článek 9

Přerušení

1.   Pokud strážce přístupu v odůvodněné žádosti prokáže, že dodržování konkrétní povinnosti stanovené v článku 5, 6 nebo 7 by v případě určité hlavní služby platformy uvedené na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9 ohrozilo vzhledem k mimořádným okolnostem mimo jeho kontrolu ekonomickou životaschopnost jeho činnosti v Unii, může Komise přijmout prováděcí akt, v němž rozhodne, že se uplatňování konkrétní povinnosti uvedené ve zmíněné odůvodněné žádosti výjimečně v plném či částečném rozsahu přerušuje (dále jen „rozhodnutí o přerušení“). V uvedeném prováděcím aktu Komise své rozhodnutí o přerušení zdůvodní tím, že uvede mimořádné okolnosti odůvodňující přerušení. Tento prováděcí akt musí být omezen na rozsah a dobu trvání, které jsou nezbytné k řešení takového ohrožení životaschopnosti strážce přístupu. Komise usiluje o přijetí prováděcího aktu co nejdříve a nejpozději do tří měsíců od obdržení úplné odůvodněné žádosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2.   Je-li přerušení podle odstavce 1 přiznáno, Komise své rozhodnutí o přerušení každoročně přezkoumá, ledaže by v takovém rozhodnutí bylo uvedeno kratší období. Po tomto přezkumu Komise přerušení buď v plném nebo částečném rozsahu zruší, nebo rozhodne, že jsou i nadále naplňovány podmínky podle odstavce 1.

3.   V naléhavých případech může Komise na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu prozatímně přerušit uplatňování konkrétní povinnosti uvedené v odstavci 1 týkající se jedné nebo více jednotlivých hlavních služeb platforem již před přijetím rozhodnutí podle zmíněného odstavce. Tuto žádost lze podat a lze jí vyhovět kdykoli, dokud Komise neprovede posouzení podle odstavce 1.

4.   Při posuzování žádosti podle odstavců 1 a 3 Komise zohlední zejména dopad dodržování konkrétní povinnosti na ekonomickou životaschopnost činnosti strážce přístupu v Unii, jakož i na třetí strany, zejména na malé a střední podniky a na spotřebitele. Pozastavení může podléhat podmínkám a povinnostem, které stanoví Komise s cílem zajistit spravedlivou rovnováhu mezi uvedenými zájmy a cíli tohoto nařízení.

Článek 10

Výjimka z důvodů veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti

1.   Komise může na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu nebo z vlastního podnětu přijmout prováděcí akt, v němž rozhodne, že se strážce přístupu zcela nebo zčásti zprošťuje konkrétní povinnosti stanovené v článku 5, 6 nebo 7 ve vztahu k určité hlavní službě platformy uvedené v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9, pokud je tato výjimka ospravedlněna důvody uvedenými v odstavci 3 tohoto článku (dále jen „rozhodnutí o výjimce“). Komise přijme rozhodnutí o výjimce do tří měsíců od obdržení úplné odůvodněné žádosti a uvede odůvodnění, v němž vysvětlí důvody udělení této výjimky. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2.   Je-li výjimka podle odstavce 1 udělena, Komise své rozhodnutí o výjimce přezkoumá, pokud důvod pro výjimku zanikl, nebo alespoň jednou ročně. Po tomto přezkumu Komise výjimku buď zcela či zčásti zruší, nebo rozhodne, že podmínky stanovené v odstavci 1 jsou nadále splněny.

3.   Výjimku podle odstavce 1 lze udělit pouze z důvodů veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti.

4.   V naléhavých případech může Komise na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu nebo z vlastního podnětu prozatímně pozastavit uplatňování konkrétní povinnosti uvedené v odstavci 1 týkající se jedné nebo více jednotlivých hlavních služeb platforem již před přijetím rozhodnutí podle zmíněného odstavce. Tuto žádost lze podat a lze jí vyhovět kdykoli, dokud Komise nerozhodne podle odstavce 1.

5.   Při posuzování žádosti podle odstavců 1 a 4 Komise zohlední zejména dopad dodržování konkrétní povinnosti z důvodů uvedených v odstavci 3, jakož i účinky na dotčeného strážce přístupu a na třetí strany. Komise může pro pozastavení stanovit podmínky a povinnosti, aby zajistila spravedlivou rovnováhu mezi cíli, jež sledují důvody uvedené v odstavci 3, a cíli tohoto nařízení.

Článek 12

Aktualizace povinností strážců přístupu

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o povinnosti stanovené v článcích 5 a 6. Tyto akty v přenesené pravomoci musí vycházet ze šetření trhu podle článku 19, které identifikuje potřebu zajistit, aby byly uvedené povinnosti stále aktuální, a bylo tak možné řešit praktiky, jež omezují otevřenost hospodářské soutěž hlavních služeb platforem nebo jsou nekalé, stejným způsobem jako praktiky, na které se vztahují povinnosti stanovené v článcích 5 a 6.

2.   Oblast působnosti aktu v přenesené pravomoci přijatého v souladu s odstavcem 1 se týká pouze:

a)

rozšíření povinnosti, která se vztahuje pouze na některé hlavní služby platforem, i na další hlavní služby platforem uvedené v čl. 2 bodě 2;

b)

rozšíření povinnosti, z níž mají prospěch určití podnikatelští nebo koncoví uživatelé tak, aby z ní měli prospěch i další podnikatelští nebo koncoví uživatelé;

c)

upřesnění způsobu, jakým mají strážci přístupu plnit povinnosti stanovené v článcích 5 a 6 s cílem zajistit jejich účinné dodržování;

d)

rozšíření povinnosti, která se vztahuje pouze na určité služby poskytované společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu, i na jiné služby poskytované společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu;

e)

rozšíření povinnosti, která se uplatňuje pouze ve vztahu k určitým druhům dat, na další druhy dat;

f)

doplnění dalších podmínek, pokud určitá povinnost ukládá určité podmínky týkající se chování strážce přístupu; nebo

g)

uplatnění povinnosti, kterou se řídí vztah mezi několika hlavními službami platformy strážce přístupu, na vztah mezi určitou hlavní službou platformy a jinými službami strážce přístupu.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem změny tohoto nařízení, pokud jde o seznam základních funkcí vymezených v čl. 7 odst. 2 doplněním nebo odstraněním funkcí interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech.

Tyto akty v přenesené pravomoci musí vycházet ze šetření trhu podle článku 19, které identifikuje potřebu zajistit, aby byly uvedené povinnosti stále aktuální, a bylo tak možné řešit praktiky, jež omezují otevřenou soutěž hlavních služeb platforem nebo jsou nekalé, stejným způsobem jako praktiky, na které se vztahují povinnosti stanovené v článku 7.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o povinnosti podle článku 7, upřesněním způsobu, jakým mají být tyto povinnosti plněny s cílem zajistit jejich účinné dodržování. Tyto akty v přenesené pravomoci musí vycházet ze šetření trhu podle článku 19, které identifikuje potřebu zajistit, aby byly uvedené povinnosti stále aktuální, a bylo tak možné řešit praktiky, jež omezují otevřenou soutěž hlavních služeb platforem nebo jsou nekalé, stejným způsobem jako praktiky, na které se vztahují povinnosti stanovené v článku 7.

5.   Praktika uvedená v odstavcích 1, 3 a 4 se považuje za omezující otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži či za nekalou, pokud:

a)

tato praktika je použita strážci přístupu a je schopna bránit inovacím a omezovat podnikatelským a koncovým uživatelům možnost výběru, protože:

i)

tato praktika trvale ovlivňuje nebo hrozí, že takto ovlivní, otevřenost hlavní služby platforem nebo jiných služeb v digitálním odvětví hospodářské soutěži v důsledku vytvoření nebo zvýšení překážek pro vstup jiných podniků na trh nebo jejich expanzi jakožto poskytovatelů hlavní služby platformy nebo jiných služeb v digitálním odvětví; nebo

ii)

brání jiným provozovatelům v tom, aby měli stejný přístup ke klíčovým vstupům jako strážce přístupu; nebo

b)

existuje nerovnováha mezi právy a povinnostmi podnikatelských uživatelů a strážce přístupu získává oproti podnikatelským uživatelům výhodu, která je nepřiměřená službě, již tento strážce přístupu poskytuje uvedeným podnikatelským uživatelům.

Článek 34

Právo být vyslechnut a přístup ke spisu

1.   Před přijetím rozhodnutí podle článku 8, čl. 9 odst. 1, čl. 10 odst. 1, článků 17, 18, 24, 25, 29 a 30 a čl. 31 odst. 2 poskytne Komise strážci přístupu nebo podniku či sdružení podniků příležitost vyjádřit se k:

a)

prozatímním zjištěním Komise, včetně veškerých záležitostí, k nimž Komise vznesla námitky; a

b)

opatřením, která Komise může mít v úmyslu přijmout s ohledem na prozatímní zjištění podle písmene a) tohoto odstavce.

2.   Dotčení strážci přístupu, podniky a sdružení podniků mohou Komisi předložit své připomínky týkající se prozatímních zjištění Komise ve lhůtě, kterou Komise stanoví ve svých prozatímních zjištěních a která nesmí být kratší než 14 dnů.

3.   Komise svá rozhodnutí zakládá pouze na takových prozatímních zjištěních, včetně jakýchkoli otázek, k nimž Komise vznesla výhradu, ke kterým se dotčení strážci přístupu, podniky a sdružení podniků mohli vyjádřit.

4.   Při každém řízení musí být plně respektováno právo strážce přístupu, podniku či sdružení podniků na obhajobu. Dotčený strážce přístupu, podnik či sdružení podniků mají právo nahlížet do spisu Komise za podmínek zpřístupnění, s výhradou oprávněného zájmu podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. V případě neshody mezi stranami může Komise přijmout rozhodnutí, v nichž jsou takové podmínky zpřístupnění stanoveny. Právo nahlížet do spisu Komise se nevztahuje na důvěrné informace a interní dokumenty Komise nebo příslušných orgánů členských států. Právo na přístup se zejména nevztahuje na korespondenci mezi Komisí a příslušnými orgány členských států. Nic v tomto odstavci nebrání Komisi sdělovat a používat informace nezbytné k prokázání protiprávního jednání.

Článek 35

Výroční zprávy

1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nařízení a o pokroku, jehož bylo při dosahování jeho cílů dosaženo.

2.   Zpráva uvedená v odstavci 1 zahrnuje:

a)

shrnutí činností Komise, včetně jakýchkoli přijatých opatření nebo rozhodnutí a šetření trhu probíhajících v souvislosti s tímto nařízením;

b)

zjištění vyplývající ze sledování toho, jak strážci přístupu plní povinnosti podle tohoto nařízení;

c)

posouzení auditem ověřeného popisu uvedeného v článku 15;

d)

přehled spolupráce mezi Komisí a vnitrostátními orgány v souvislosti s tímto nařízením;

e)

přehled činností a úkolů prováděných skupinou na vysoké úrovni pro digitální regulační orgány, včetně toho, jak mají být prováděna její doporučení týkající se prosazování tohoto nařízení.

3.   Komise zprávu zveřejní na svých webových stránkách.

Článek 40

Skupina na vysoké úrovni

1.   Komise zřídí skupinu na vysoké úrovni pro nařízení o digitálních trzích (dále jen „skupina na vysoké úrovni“).

2.   Skupinu na vysoké úrovni tvoří tyto evropské orgány a sítě:

a)

Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací,

b)

evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů,

c)

Evropská síť pro hospodářskou soutěž,

d)

síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a

e)

skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby.

3.   Evropské orgány a sítě uvedené v odstavci 2 mají ve skupině na vysoké úrovni stejný počet zástupců. Maximální počet členů skupiny na vysoké úrovni nesmí překročit 30 osob.

4.   Komise zajistí pro skupinu na vysoké úrovni služby sekretariátu s cílem usnadnit její činnost. Skupině na vysoké úrovni předsedá Komise, která se účastní jejích zasedání. Skupina na vysoké úrovni zasedá na žádost Komise alespoň jednou za kalendářní rok. Komise rovněž svolá zasedání skupiny s cílem řešit konkrétní otázku, požádá-li o to většina členů, kteří skupinu tvoří.

5.   Skupina na vysoké úrovni může Komisi poskytovat poradenství a odborné znalosti v oblastech spadajících do pravomocí jejích členů, včetně:

a)

poradenství a doporučení v rámci jejich odborných znalostí týkajících se jakékoli obecné záležitosti v oblasti uplatňování nebo prosazování tohoto nařízení; nebo

b)

poradenství a odborných znalostí podporujících jednotný regulační přístup v rámci různých regulačních nástrojů.

6.   Skupina na vysoké úrovni může zejména určit a posoudit stávající a potenciální interakce mezi tímto nařízením a odvětvovými pravidly uplatňovanými vnitrostátními orgány, které tvoří evropské subjekty a sítě uvedené v odstavci 2, a předložit Komisi výroční zprávu, v níž představí toto posouzení a určí možné problémy týkající se více regulačních oblastí. Tuto zprávu mohou doplnit doporučení směřující k soudržným transdisciplinárním přístupům a synergiím, pokud jde o provádění tohoto nařízení a dalších odvětvových pravidel. O zprávě je informován Evropský parlament a Rada.

7.   V souvislosti se šetřeními trhu, jež se týkají nových služeb a nových praktik, může skupina na vysoké úrovni poskytnout Komisi odborné znalosti ohledně potřeby změnit, doplnit nebo zrušit pravidla obsažená v tomto nařízení s cílem zajistit, aby digitální trhy v celé Unii byly otevřené hospodářské soutěži a spravedlivé.

Článek 41

Žádost o zahájení šetření trhu

1.   Tři nebo více členských států mohou Komisi požádat o zahájení šetření trhu podle článku 17, neboť se domnívají, že existuje důvodné podezření, že by měl být určitý podnik označen za strážce přístupu.

2.   Jeden nebo více členských států mohou požádat Komisi, aby zahájila šetření trhu podle článku 18, protože se domnívají, že existuje důvodné podezření, že strážce přístupu systematicky porušuje jednu nebo více povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 a udržuje, posiluje nebo rozšiřuje své postavení strážce přístupu ve vztahu k požadavkům podle čl. 3 odst. 1.

3.   Tři nebo více členských států mohou Komisi požádat o provedení šetření trhu podle článku 19, neboť se domnívají, že existuje důvodné podezření, že:

a)

na seznam hlavních služeb platforem uvedený v čl. 2 bodě 2 by měla být doplněna jedna nebo více služeb v digitálním odvětví; nebo

b)

tímto nařízením není účinně řešena jedna nebo více praktik, jež mohou omezit otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži nebo být nekalé.

4.   Členské státy předkládají důkazy na podporu svých žádostí podle odstavců 1, 2 a 3. Pro žádosti podle odstavce 3 mohou tyto důkazy zahrnovat informace o nově zavedených nabídkách produktů, služeb, softwaru nebo vlastností, které vzbuzují obavy ohledně otevřenosti hospodářské soutěži nebo spravedlnosti, ať už jsou prováděny v souvislosti se stávajícími hlavními službami platforem, nebo jinak.

5.   Do čtyř měsíců od obdržení žádosti podle tohoto článku Komise posoudí, zda existují přiměřené důvody pro zahájení šetření trhu podle odstavců 1, 2 nebo 3. Výsledky tohoto posouzení Komise zveřejní.

Článek 46

Prováděcí ustanovení

1.   Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví podrobná opatření pro uplatňování:

a)

formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí oznámení a podání podle článku 3;

b)

formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí technických opatření, která strážci přístupu zavádějí s cílem zajistit soulad s článkem 5, 6 nebo 7;

c)

provozních a technických opatření s cílem zajistit interoperabilitu interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech podle článku 7;

d)

formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí odůvodněné žádosti podle čl. 8 odst. 3;

e)

formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí odůvodněných žádostí podle článků 9 a 10;

f)

formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí povinných zpráv podávaných podle článku 11;

g)

metodiky a postupu, pokud jde o auditem ověřený popis technik používaných pro profilování spotřebitelů podle čl. 15 odst. 1; při vypracovávání návrhu prováděcího aktu za tímto účelem Komise konzultuje evropského inspektora ochrany údajů a může konzultovat Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, občanskou společnost a další příslušné odborníky;

h)

formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí oznámení a podání podle článků 14 a 15;

i)

praktických opatření týkajících se šetření trhu podle článků 17, 18 a 19 a řízení podle článků 24, 25 a 29;

j)

praktických opatření pro výkon práv být slyšen podle článku 34;

k)

praktických opatření pro podmínky zpřístupnění podle článku 34;

l)

praktických opatření pro spolupráci a koordinaci mezi Komisí a vnitrostátními orgány podle článků 37 a 38; a

m)

praktických opatření pro výpočet a prodloužení lhůt.

2.   Prováděcí akty uvedené v odst. 1 písm. a) až k) a m) tohoto článku se přijímají poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

Prováděcí akt uvedený v odst. 1 písm. l) tohoto článku se přijímá přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 3.

3.   Před přijetím kteréhokoli prováděcího aktu podle odstavce 1 zveřejní Komise jeho návrh a vyzve všechny zúčastněné strany, aby předložily své připomínky ve lhůtě, která nesmí být kratší než jeden měsíc.


whereas









keyboard_arrow_down