keyboard_tab Digital Market Act 2022/1925 CS

1.   Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení může Komise provádět veškeré nezbytné inspekce u podniku nebo sdružení podniků.

2.   Úředníci a ostatní doprovázející osoby zmocněné Komisí k inspekci jsou oprávněni:

a)	vstupovat do všech prostor, na pozemky a do dopravních prostředků podniků a sdružení podniků;

b)	kontrolovat účetní knihy a jiné obchodní záznamy, bez ohledu na nosič, na němž jsou uloženy;

c)	pořizovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z těchto knih či záznamů;

d)	požadovat, aby podnik nebo sdružení podniků umožnily přístup ke své organizaci, fungování, systému informačních technologií, algoritmům, manipulaci s daty a obchodním postupům a vysvětlily je, jakož i zaznamenávat nebo dokumentovat podaná vysvětlení jakýmikoli technickými prostředky;

e)	zapečetit jakékoli podnikatelské prostory a účetní knihy nebo záznamy po dobu a v rozsahu, které jsou nezbytné pro inspekci;

f)	požádat kteréhokoli zástupce nebo zaměstnance podniku nebo sdružení podniků o vysvětlení skutečností nebo dokumentů týkajících se předmětu a účelu inspekce a zaznamenávat odpovědi jakýmikoli technickými prostředky.

3.   K provedení inspekcí může Komise požadovat pomoc auditorů nebo odborníků jmenovaných Komisí podle čl. 26 odst. 2, jakož i pomoc příslušného vnitrostátního orgánu prosazujícího pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce uskutečněna.

4.   Během inspekcí mohou Komise, auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí a vnitrostátní příslušný orgán prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, požadovat, aby podnik nebo sdružení podniků poskytly přístup ke své organizaci, fungování, systému IT, algoritmům, zpracování dat a obchodnímu chování a vysvětlily je. Komise a auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí a vnitrostátní příslušný orgán prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, mohou klást otázky kterémukoli zástupci nebo zaměstnanci.

5.   Úředníci a ostatní doprovázející osoby zmocněné Komisí k inspekci vykonávají své pravomoci po předložení písemného zmocnění, v němž je uveden předmět a účel inspekce a pokuty podle článku 30 pro případ, že by požadované účetní knihy nebo jiné obchodní záznamy byly předloženy neúplné, nebo že by odpovědi na otázky podle odstavců 2 a 4 tohoto článku byly nesprávné nebo zavádějící. S dostatečným předstihem před uskutečněním inspekce zašle Komise oznámení o inspekci vnitrostátnímu příslušnému orgánu členského státu prosazujícímu pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6, na jehož území má být inspekce provedena.

6.   Podniky nebo sdružení podniků jsou povinny se podřídit inspekci, která je nařízena rozhodnutím Komise. Uvedené rozhodnutí upřesňuje předmět a účel inspekce, stanoví datum, kdy má být inspekce zahájena, a uvádí pokuty a penále stanovené v článku 30 a penále stanovené v článku 31 a právo podniku nechat uvedené rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem.

7.   Úředníci vnitrostátního příslušného orgánu členského státu a osoby pověřené nebo jmenované příslušným orgánem prosazujícím pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, jsou na žádost tohoto orgánu nebo Komise aktivně nápomocni úředníkům a dalším doprovázejícím osobám pověřeným Komisí. Za tímto účelem disponují pravomocemi uvedenými v odstavcích 2 a 4 tohoto článku.

8.   Pokud úředníci a další doprovázející osoby zmocněné Komisí zjistí, že podnik nebo sdružení podniků odmítá inspekci nařízenou podle tohoto článku, poskytne jim dotčený členský stát nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, aby jim umožnily inspekci provést.

9.   Jestliže pomoc stanovená v odstavci 8 tohoto článku vyžaduje podle vnitrostátních právních předpisů povolení soudního orgánu, Komise či vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 nebo úředníci zmocnění uvedenými orgány musí o toto povolení požádat. O takové povolení lze žádat také jako o zajišťovací opatření.

10.   Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 9 tohoto článku, vnitrostátní soudní orgán ověří, že je rozhodnutí Komise autentické a že navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při přezkumu přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní soudní orgán Komisi požádat přímo nebo prostřednictvím vnitrostátního příslušného orgánu členského státu prosazujícího pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 o podrobné vysvětlení, a to zejména důvodů, o které Komise opírá své podezření, že bylo toto nařízení porušeno, jakož i závažnosti údajného porušení a povahy zapojení dotčeného podniku. Vnitrostátní soudní orgán však nemůže zpochybňovat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace z písemností ve spisu Komise. Zákonnost rozhodnutí Komise přezkoumává pouze Soudní dvůr.

1.   Komise může přijmout rozhodnutí, kterým ukládá podnikům, a to i případným strážcům přístupu, a sdružením podniků, denní penále nepřesahující 5 % průměrného denního celosvětového obratu za předchozí účetní období, počítané ode dne stanoveného uvedeným rozhodnutím, aby je přiměla:

a)	dodržet opatření stanovená Komisí v rozhodnutí přijatém podle čl. 8 odst. 2;

b)	vyhovět rozhodnutí podle čl. 18 odst. 1;

c)	poskytnout správné a úplné informace ve lhůtě požadované na základě žádosti o informace podané rozhodnutím podle článku 21;

d)	zajišťovat přístup k datům, algoritmům a informacím o testování v odpovědi na žádost podle čl. 21 odst. 3 a poskytovat k nim vysvětlení, jak vyžaduje rozhodnutí podle článku 21;

e)	podřídit se inspekci nařízené rozhodnutím přijatým podle článku 23;

f)	vyhovět rozhodnutí nařizujícímu předběžná opatření podle článku 24;

g)	dodržovat závazky, jejichž právní závaznost byla stanovena rozhodnutím podle čl. 25 odst. 1;

h)	vyhovět rozhodnutí podle čl. 29 odst. 1.

2.   Pokud podniky nebo sdružení podniků splnily povinnost, kterou mělo penále vymáhat, může Komise přijmout prováděcí akt, v němž stanoví konečnou výši penále na nižší částku, než jaká by vyplývala z původního rozhodnutí. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

1.   Na pravomoci svěřené Komisi články 30 a 31 se vztahuje pětiletá promlčecí lhůta.

2.   Lhůta začíná běžet dnem, kdy došlo k protiprávnímu jednání. V případě trvajícího nebo opakovaného protiprávního jednání však lhůta začíná běžet dnem, kdy bylo toto protiprávní jednání ukončeno.

3.   Jakékoli opatření přijaté Komisí za účelem šetření trhu nebo řízení týkajícího se protiprávního jednání přerušuje běh promlčecí lhůty pro uložení pokut nebo penále. K přerušení běhu promlčecí lhůty dochází s účinkem ode dne, kdy byl tento úkon oznámen nejméně jednomu podniku nebo sdružení podniků, které se na protiprávním jednání podílejí. Úkony, kterými se promlčecí lhůta přerušuje, jsou zejména:

a)	žádosti Komise o informace;

b)	písemná zmocnění k provádění inspekcí, která svým úředníkům vydá Komise;

c)	zahájení řízení Komisí podle článku 20.

4.   Promlčecí lhůta začíná po každém přerušení běžet znovu od počátku. Promlčecí lhůta však uplyne nejpozději dnem, kdy uplynula doba v délce dvojnásobku promlčecí lhůty, aniž by Komise uložila pokutu nebo penále. Uvedená lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou je běh promlčecí lhůty podle odstavce 5 přerušen.

5.   Promlčecí lhůta pro uložení pokut nebo penále je přerušena po dobu, kdy je rozhodnutí Komise předmětem řízení u Soudního dvora.

1.   Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle článků 30 a 31 podléhá promlčecí lhůtě pěti let.

2.   Promlčecí lhůta začíná běžet dnem, kdy rozhodnutí nabude právní moci.

3.   Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se přerušuje:

a)	oznámením rozhodnutí, kterým se mění původní částka pokuty nebo penále, nebo kterým se zamítá žádost o takovou změnu; nebo

b)	každým úkonem Komise nebo členského státu jednajícího na žádost Komise, jehož cílem je vymáhat platbu pokuty nebo penále.

4.   Po každém přerušení začíná promlčecí lhůta běžet znovu od počátku.

5.   Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se přerušuje po dobu, po kterou:

a)	běží lhůta pro zaplacení; nebo

b)	vymáhání platby je přerušeno rozhodnutím Soudního dvora nebo rozhodnutím vnitrostátního soudu.