Digital Market Act 2022/1925 CS

v souvislosti s odst. 1 písm. a), pokud dosahuje v každém z posledních tří účetních období v Unii ročního obratu nejméně 7,5 miliardy EUR, nebo pokud jeho průměrná tržní kapitalizace nebo rovnocenná reálná tržní hodnota dosáhly v posledním účetním období nejméně 75 miliard EUR, a poskytuje stejnou hlavní službu platformy alespoň ve třech členských státech;

v souvislosti s odst. 1 písm. b), pokud poskytuje hlavní službu platformy, jež měla v uplynulém účetním období nejméně 45 milionů aktivních koncových uživatelů usazených nebo nacházejících se v Unii a ročně nejméně 10 000 aktivních podnikatelských uživatelů usazených v Unii, jejichž identifikace a výpočet se provádí v souladu s metodikou a ukazateli uvedenými v příloze;

c)	v souvislosti s odst. 1 písm. c), pokud byly prahové hodnoty uvedené v písmenu b) tohoto odstavce dosaženy v každém z posledních tří účetních období.

3. Pokud podnik poskytující hlavní služby platforem dosáhne všech prahových hodnot uvedených v odstavci 2, oznámí tuto skutečnost bezodkladně a v každém případě do dvou měsíců po jejich dosažení Komisi a poskytne jí příslušné informace stanovené v odstavci 2. Uvedené oznámení obsahuje příslušné informace stanovené v odstavci 2 pro každou z hlavních služeb platforem podniku, která dosahuje prahových hodnot uvedených v odst. 2 písm. b). Kdykoli prahových hodnot uvedených v odst. 2 písm. b) a c) dosáhne další hlavní služba platformy poskytovaná podnikem, který byl dříve označen za strážce přístupu, daný podnik oznámí tuto skutečnost Komisi do dvou měsíců od dosažení uvedených prahových hodnot.

Neučiní-li podnik poskytující hlavní službu platformy oznámení Komisi podle prvního pododstavce tohoto odstavce a neposkytne-li ve lhůtě stanovené Komisí v žádosti o informace podle článku 21 všechny relevantní informace, které jsou nezbytné k tomu, aby Komise mohla dotčený podnik označit za strážce přístupu podle odstavce 4 tohoto článku, je Komise i tak oprávněna daný podnik označit za strážce přístupu na základě informací, které má k dispozici.

Vyhoví-li podnik poskytující hlavní služby platforem žádosti o informace podle druhého pododstavce tohoto odstavce, nebo jsou-li informace poskytnuty po uplynutí lhůty podle uvedeného pododstavce, Komise postupuje podle odstavce 4.

4. Komise označí bez zbytečného odkladu a nejpozději do 45 pracovních dnů po obdržení úplných informací uvedených v odstavci 3 podnik poskytující hlavní služby platforem, který dosahuje všech prahových hodnot uvedených v odstavci 2, za strážce přístupu.

5. Podnik poskytující hlavní služby platforem může spolu se svým oznámením předložit dostatečně podložené argumenty, aby prokázal, že výjimečně z důvodu okolností, za nichž příslušná hlavní služba platformy působí, nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 1, přestože dosahuje všech prahových hodnot uvedených v odstavci 2.

Má-li Komise za to, že argumenty předložené podle prvního pododstavce podnikem poskytujícím hlavní služby platforem nejsou dostatečně podložené, protože jimi nejsou zjevně zpochybněny domněnky podle odstavce 2 tohoto článku, může tyto argumenty ve lhůtě uvedené v odstavci 4 odmítnout, aniž použije postup stanovený v čl. 17 odst. 3.

Pokud podnik poskytující hlavní služby platforem předloží takové dostatečně podložené argumenty, kterými jsou zjevně zpochybněny domněnky podle odstavce 2 tohoto článku, může Komise bez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce ve lhůtě uvedené v odstavci 4 tohoto článku zahájit postup stanovený v čl. 17 odst. 3.

Dospěje-li Komise k závěru, že podnik poskytující hlavní služby platforem nebyl schopen prokázat, že příslušné hlavní služby platforem, které poskytuje, nesplňují požadavky odstavce 1 tohoto článku, označí uvedený podnik za strážce přístupu v souladu s postupem stanoveným v čl. 17 odst. 3.

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním metodiky k určení toho, zda jsou dosaženy kvantitativní prahové hodnoty stanovené v odstavci 2 tohoto článku, a případně za účelem pravidelného přizpůsobování uvedené metodiky vývoji na trhu a vývoji technologií.

7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem změny tohoto nařízení aktualizací metodiky a seznamu ukazatelů stanovených v příloze.

8. Komise označí postupem podle článku 17 za strážce přístupu každý podnik poskytující hlavní služby platforem, který splňuje všechny požadavky podle odstavce 1 tohoto článku, ale nedosahuje všech prahových hodnot podle odstavce 2 tohoto článku.

Za tímto účelem vezme Komise v úvahu některé nebo všechny následující prvky v rozsahu, v němž jsou pro daný podnik poskytující hlavní služby platforem relevantní:

a)	velikost, včetně obratu a tržní kapitalizace, činnosti a postavení daného podniku;

b)	počet podnikatelských uživatelů, kteří používají hlavní službu platformy k oslovení koncových uživatelů, a počet koncových uživatelů;

c)	síťové účinky a výhody založené na datech, zejména v souvislosti s přístupem podniku k osobním i neosobním údajům a jejich shromažďováním nebo s jeho analytickými schopnostmi;

d)	veškeré úspory z rozsahu a množství, z nichž má podnik prospěch, mimo jiné i pokud jde o data a případně o činnosti mimo Unii;

e)	tzv. lock-in účinek na podnikatelského uživatele nebo koncového uživatele, včetně nákladů na změnu poskytovatele a behaviorálního zkreslení, jež snižují schopnost podnikatelských uživatelů a koncových uživatelů změnit poskytovatele nebo zvolit multi-homing;

f)	konglomerátní korporátní struktura nebo vertikální integrace podniku, jež mu například umožňují provádět křížové subvencování, kombinovat data z různých zdrojů nebo posílit své postavení využitím pákového efektu, nebo

g)	další strukturální charakteristiky podniku nebo služby.

Při posuzování podle tohoto odstavce přihlédne Komise k předvídatelnému vývoji ve vztahu k prvkům vyjmenovaným ve druhém pododstavci, mimo jiné k jakémukoli plánovanému spojování zahrnujícímu jiný podnik poskytující hlavní služby platforem nebo jiné služby v digitálním odvětví nebo umožňujícím sběr dat.

Jestliže podnik poskytující hlavní službu platformy, který nedosahuje kvantitativních prahových hodnot podle odstavce 2, závažným způsobem nedodržuje opatření nařízená v rámci šetření Komisí, a to ani poté, co byl vyzván, aby v přiměřené lhůtě dosáhl souladu a předložil připomínky, může jej Komise označit za strážce přístupu na základě skutečností, které má k dispozici.

9. U každého podniku označeného za strážce přístupu podle odstavce 4 nebo 8 uvede Komise v rozhodnutí o označení výčet příslušných hlavních služeb platforem, které jsou poskytovány v rámci téhož podniku a které jednotlivě jsou důležitou branou pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů, jak je uvedeno v odst. 1 písm. b).

10. Strážce přístupu splní povinnosti stanovené v článcích 5, 6 a 7 do šesti měsíců poté, co byla hlavní služba platformy uvedena v rozhodnutí o označení podle odstavce 9 tohoto článku.

Článek 7

Povinnost strážců přístupu týkající se interoperability interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech

1. Poskytuje-li strážce přístupu interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, které jsou uvedeny na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9, zajistí interoperabilitu základních funkcí svých interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech jiného poskytovatele, který takové služby v Unii nabízí nebo hodlá nabízet, a to tím, že na požádání a bezplatně poskytne nezbytná technická rozhraní nebo podobná řešení, která interoperabilitu usnadňují.

2. Strážce přístupu zajistí interoperabilitu alespoň těchto základních funkcí podle odstavce 1, pokud tyto funkce sám poskytuje svým vlastním koncovým uživatelům:

po uvedení v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9:

i)	zasílání textových zpráv mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

ii)	sdílení obrázků, hlasových zpráv, videí a dalších přiložených souborů v komunikaci mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

do dvou let od označení:

i)	zasílání textových zpráv mezi koncovými body uvnitř skupin jednotlivých koncových uživatelů;

ii)	sdílení obrázků, hlasových zpráv, videí a dalších přiložených souborů v komunikaci mezi koncovými body mezi skupinovým chatem a jednotlivým koncovým uživatelem;

do čtyř let od označení:

i)	hlasové hovory mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

ii)	video hovory mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

iii)	hlasové hovory mezi koncovými body mezi skupinovým chatem a jednotlivým koncovým uživatelem;

iv)	video hovory mezi koncovými body mezi skupinovým chatem a jednotlivým koncovým uživatelem.

3. Úroveň zabezpečení, případně včetně šifrování mezi koncovými body, kterou strážce přístupu poskytuje svým vlastním koncovým uživatelům, musí být zachována ve všech interoperabilních službách.

4. Strážce přístupu uveřejní referenční nabídku, která stanoví technické náležitosti a všeobecné podmínky interoperability s jeho interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech, včetně nezbytných podrobností o úrovni zabezpečení a šifrování mezi koncovými body. Tuto referenční nabídku uveřejní strážce přístupu ve lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 10 a v případě potřeby ji aktualizuje.

5. Po uveřejnění referenční nabídky podle odstavce 4 může kterýkoli poskytovatel interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, jenž tyto služby nabízí nebo hodlá nabízet v Unii, požádat o interoperabilitu s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech poskytovanými strážcem přístupu. Tato žádost se může týkat některých nebo všech základních funkcí vyjmenovaných v odstavci 2. Strážce přístupu vyhoví každé přiměřené žádosti o interoperabilitu do tří měsíců od jejího obdržení tím, že požadované základní funkce zprovozní.

6. Na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu může Komise výjimečně lhůty pro splnění povinností podle odstavců 2 nebo 5 prodloužit, pokud strážce přístupu prokáže, že je to nezbytné k zajištění účinné interoperability a případně zachování nezbytné úrovně zabezpečení, včetně šifrování mezi koncovými body.

7. Koncoví uživatelé interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech strážce přístupu a žádajícího poskytovatele interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech se mohou rozhodnout, zda využijí interoperabilních základních funkcí, které může poskytovat strážce přístupu podle odstavce 1.

8. Strážce přístupu shromažďuje a s poskytovatelem interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech podávajícím žádost o interoperabilitu si vyměňuje pouze ty osobní údaje koncových uživatelů, které jsou striktně nezbytné k zajištění účinné interoperability. Jakékoli takové shromažďování a výměna osobních údajů koncových uživatelů musí být v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES.

9. Strážci přístupu není bráněno přijmout opatření s cílem zajistit, aby poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, kteří jsou třetími stranami a kteří žádají o interoperabilitu, neohrozili integritu, zabezpečení a soukromí jeho služeb, pokud jsou tato opatření nezbytně nutná a přiměřená a strážce přístupu je řádně odůvodnil.

Článek 10

Výjimka z důvodů veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti

1. Komise může na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu nebo z vlastního podnětu přijmout prováděcí akt, v němž rozhodne, že se strážce přístupu zcela nebo zčásti zprošťuje konkrétní povinnosti stanovené v článku 5, 6 nebo 7 ve vztahu k určité hlavní službě platformy uvedené v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9, pokud je tato výjimka ospravedlněna důvody uvedenými v odstavci 3 tohoto článku (dále jen „rozhodnutí o výjimce“). Komise přijme rozhodnutí o výjimce do tří měsíců od obdržení úplné odůvodněné žádosti a uvede odůvodnění, v němž vysvětlí důvody udělení této výjimky. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2. Je-li výjimka podle odstavce 1 udělena, Komise své rozhodnutí o výjimce přezkoumá, pokud důvod pro výjimku zanikl, nebo alespoň jednou ročně. Po tomto přezkumu Komise výjimku buď zcela či zčásti zruší, nebo rozhodne, že podmínky stanovené v odstavci 1 jsou nadále splněny.

3. Výjimku podle odstavce 1 lze udělit pouze z důvodů veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti.

4. V naléhavých případech může Komise na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu nebo z vlastního podnětu prozatímně pozastavit uplatňování konkrétní povinnosti uvedené v odstavci 1 týkající se jedné nebo více jednotlivých hlavních služeb platforem již před přijetím rozhodnutí podle zmíněného odstavce. Tuto žádost lze podat a lze jí vyhovět kdykoli, dokud Komise nerozhodne podle odstavce 1.

5. Při posuzování žádosti podle odstavců 1 a 4 Komise zohlední zejména dopad dodržování konkrétní povinnosti z důvodů uvedených v odstavci 3, jakož i účinky na dotčeného strážce přístupu a na třetí strany. Komise může pro pozastavení stanovit podmínky a povinnosti, aby zajistila spravedlivou rovnováhu mezi cíli, jež sledují důvody uvedené v odstavci 3, a cíli tohoto nařízení.

Článek 12

Aktualizace povinností strážců přístupu

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o povinnosti stanovené v článcích 5 a 6. Tyto akty v přenesené pravomoci musí vycházet ze šetření trhu podle článku 19, které identifikuje potřebu zajistit, aby byly uvedené povinnosti stále aktuální, a bylo tak možné řešit praktiky, jež omezují otevřenost hospodářské soutěž hlavních služeb platforem nebo jsou nekalé, stejným způsobem jako praktiky, na které se vztahují povinnosti stanovené v článcích 5 a 6.

2. Oblast působnosti aktu v přenesené pravomoci přijatého v souladu s odstavcem 1 se týká pouze:

a)	rozšíření povinnosti, která se vztahuje pouze na některé hlavní služby platforem, i na další hlavní služby platforem uvedené v čl. 2 bodě 2;

b)	rozšíření povinnosti, z níž mají prospěch určití podnikatelští nebo koncoví uživatelé tak, aby z ní měli prospěch i další podnikatelští nebo koncoví uživatelé;

c)	upřesnění způsobu, jakým mají strážci přístupu plnit povinnosti stanovené v článcích 5 a 6 s cílem zajistit jejich účinné dodržování;

d)	rozšíření povinnosti, která se vztahuje pouze na určité služby poskytované společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu, i na jiné služby poskytované společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu;

e)	rozšíření povinnosti, která se uplatňuje pouze ve vztahu k určitým druhům dat, na další druhy dat;

f)	doplnění dalších podmínek, pokud určitá povinnost ukládá určité podmínky týkající se chování strážce přístupu; nebo

g)	uplatnění povinnosti, kterou se řídí vztah mezi několika hlavními službami platformy strážce přístupu, na vztah mezi určitou hlavní službou platformy a jinými službami strážce přístupu.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem změny tohoto nařízení, pokud jde o seznam základních funkcí vymezených v čl. 7 odst. 2 doplněním nebo odstraněním funkcí interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech.

Tyto akty v přenesené pravomoci musí vycházet ze šetření trhu podle článku 19, které identifikuje potřebu zajistit, aby byly uvedené povinnosti stále aktuální, a bylo tak možné řešit praktiky, jež omezují otevřenou soutěž hlavních služeb platforem nebo jsou nekalé, stejným způsobem jako praktiky, na které se vztahují povinnosti stanovené v článku 7.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o povinnosti podle článku 7, upřesněním způsobu, jakým mají být tyto povinnosti plněny s cílem zajistit jejich účinné dodržování. Tyto akty v přenesené pravomoci musí vycházet ze šetření trhu podle článku 19, které identifikuje potřebu zajistit, aby byly uvedené povinnosti stále aktuální, a bylo tak možné řešit praktiky, jež omezují otevřenou soutěž hlavních služeb platforem nebo jsou nekalé, stejným způsobem jako praktiky, na které se vztahují povinnosti stanovené v článku 7.

5. Praktika uvedená v odstavcích 1, 3 a 4 se považuje za omezující otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži či za nekalou, pokud:

tato praktika je použita strážci přístupu a je schopna bránit inovacím a omezovat podnikatelským a koncovým uživatelům možnost výběru, protože:

tato praktika trvale ovlivňuje nebo hrozí, že takto ovlivní, otevřenost hlavní služby platforem nebo jiných služeb v digitálním odvětví hospodářské soutěži v důsledku vytvoření nebo zvýšení překážek pro vstup jiných podniků na trh nebo jejich expanzi jakožto poskytovatelů hlavní služby platformy nebo jiných služeb v digitálním odvětví; nebo

ii)	brání jiným provozovatelům v tom, aby měli stejný přístup ke klíčovým vstupům jako strážce přístupu; nebo

b)	existuje nerovnováha mezi právy a povinnostmi podnikatelských uživatelů a strážce přístupu získává oproti podnikatelským uživatelům výhodu, která je nepřiměřená službě, již tento strážce přístupu poskytuje uvedeným podnikatelským uživatelům.

Článek 13

Opatření proti obcházení

1. Podnik poskytující hlavní služby platforem nesmí tyto služby prostřednictvím smluvních, obchodních, technických nebo jiných prostředků segmentovat, dělit, dále členit, tříštit nebo štěpit, aby obešel kvantitativní prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2. Žádná z takových praktik podniku nebrání Komisi v tom, aby jej označila za strážce přístupu podle čl. 3 odst. 4.

2. Má-li Komise podezření, že podnik poskytující hlavní služby platforem uplatňuje praktiku stanovenou v odstavci 1, může od takového podniku požadovat jakékoli informace, které považuje za nezbytné ke zjištění toho, zda dotčený podnik takovou praktiku uplatňuje.

3. Strážce přístupu zajišťuje, aby byly plně a účinně dodržovány povinnosti stanovené v článcích 5, 6 a 7.

4. Strážce přístupu se nesmí chovat způsobem, který narušuje účinné dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 bez ohledu na to, zda je toto chování smluvní, obchodní, technické nebo jakékoli jiné povahy nebo zahrnuje používání behaviorálních technik či provedení rozhraní.

5. Je-li pro zajištění souladu s tímto nařízením nezbytný souhlas se shromažďováním, zpracováním, křížovým používáním a předáváním osobních údajů, přijme strážce přístupu nezbytná opatření, aby buď podnikatelským uživatelům umožnil přímo získat požadovaný souhlas se zpracováním, pokud je tento souhlas vyžadován nařízením (EU) 2016/679 nebo směrnicí 2002/58/ES, nebo aby dodržoval pravidla a zásady Unie v oblasti ochrany údajů a soukromí jinými způsoby, včetně případného poskytování řádně anonymizovaných údajů podnikatelským uživatelům. Strážce přístupu nesmí získání tohoto souhlasu činit pro podnikatelského uživatele obtížnější než v případě vlastních služeb.

6. Strážce přístupu nezhoršuje podmínky ani kvalitu žádné z hlavních služeb platforem poskytovaných podnikatelským nebo koncovým uživatelům, kteří využívají práv nebo možností stanovených v článcích 5, 6 a 7, nebo nadměrně neztěžuje uplatnění těchto práv či možností, a to ani tím, že by koncovému uživateli nabízel možnosti jiným než neutrálním způsobem nebo že by oslabil autonomii koncových nebo podnikatelských uživatelů, jejich rozhodování nebo možnosti prostřednictvím struktury, provedení, funkce nebo způsobu fungování uživatelského rozhraní nebo jeho části.

7. Pokud strážce přístupu obchází nebo se pokouší obcházet některou z povinností uvedených v článcích 5, 6 nebo 7 způsobem popsaným v odstavcích 4, 5 a 6 tohoto článku, může Komise zahájit řízení podle článku 20 a přijmout prováděcí akt podle čl. 8 odst. 2 s cílem stanovit opatření, která má strážce přístupu provést.

8. Odstavcem 6 tohoto článku nejsou dotčeny pravomoci Komise podle článků 29, 30 a 31.

Článek 18

Šetření trhu ohledně systematického nesouladu

1. Komise může vést šetření trhu, aby zjistila, zda se strážce přístupu dopouští systematického nedodržování nařízení. Komise ukončí šetření trhu do 12 měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a). Pokud šetření trhu ukáže, že strážce přístupu systematicky porušuje jednu nebo více povinností stanovených v článcích 5, 6 nebo 7 a zachoval, posílil nebo rozšířil své postavení strážce přístupu ve vztahu k požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 1, může Komise přijmout prováděcí akt, v němž takovému strážci přístupu uloží nápravná opatření behaviorální nebo strukturální povahy, která jsou přiměřená a nezbytná k zajištění účinného souladu s tímto nařízením. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2. V nápravném opatření uloženém v souladu s odstavcem 1 tohoto článku může být v rozsahu, v němž je to přiměřené a nezbytné k zachování nebo obnovení spravedlnosti a otevřenosti hospodářské soutěži, jež byly narušeny v důsledku systematického nedodržování nařízení, strážci přístupu zakázáno, aby se účastnil spojení podniků ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 139/2004, a to v souvislosti s hlavními službami platforem poskytovanými v digitálním odvětví nebo za účelem shromažďování dat, jež jsou dotčena systematickým nesouladem.

3. Má se za to, že strážce přístupu systematicky nedodržuje povinnosti stanovené v článcích 5, 6 a 7, pokud Komise vydala vůči strážci přístupu v souvislosti s jakoukoli z jeho hlavních služeb platforem, v období osmi let před přijetím rozhodnutí o zahájení šetření trhu s ohledem na případné přijetí rozhodnutí podle tohoto článku, alespoň tři rozhodnutí o nedodržování povinností podle článku 29.

4. Komise sdělí dotčenému strážci přístupu svá prozatímní zjištění do šesti měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a). Ve svých prozatímních zjištěních Komise vysvětlí, zda se prozatímně domnívá, že podmínky odstavce 1 tohoto článku jsou splněny a jaké nápravné prostředky nebo nápravná opatření prozatímně považuje za nezbytné a přiměřené.

5. Aby Komise umožnila zúčastněným třetím stranám účinně předkládat připomínky, zveřejní zároveň se sdělením prozatímních zjištění strážci přístupu podle odstavce 4 nebo co nejdříve poté shrnutí věci, které nemá důvěrnou povahu, a nápravná opatření, o jejichž uložení uvažuje. Komise stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být tyto připomínky předloženy.

6. Pokud má Komise v úmyslu přijmout rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku spočívající v konstatování závaznosti závazků navržených klíčovým poskytovatelem podle článku 25, zveřejní shrnutí věci, které nemá důvěrnou povahu, a hlavní obsah těchto závazků. Zúčastněné třetí strany mohou předkládat připomínky v přiměřené lhůtě, kterou Komise stanoví.

7. Během šetření trhu může Komise prodloužit dobu jeho trvání, je-li toto prodloužení objektivně odůvodněno a přiměřené. Prodloužit lze lhůtu, v níž musí Komise zveřejnit prozatímní zjištění, nebo lhůtu pro přijetí konečného rozhodnutí. Celková délka prodloužení podle tohoto odstavce nebo jakéhokoli dalšího prodloužení nepřekročí šest měsíců.

8. S cílem zajistit účinné dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 ze strany strážce přístupu Komise pravidelně přezkoumává nápravná opatření, která ukládá v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku. Komise je oprávněna tato nápravná opatření změnit, pokud na základě nového šetření trhu zjistí, že nejsou účinná.

Článek 19

Šetření trhu týkající se nových služeb a nových praktik

1. Komise může vést šetření trhu, aby zjistila, zda by na seznam hlavních služeb platforem stanovených v čl. 2 bodě 2 měla být doplněna jedna nebo více služeb v rámci digitálního odvětví, nebo za účelem odhalení praktik, které omezují otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži nebo které jsou nekalé a nejsou tímto nařízením účinně upraveny. Komise ve svém posouzení zohlední veškerá relevantní zjištění z řízení podle článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU týkajících se digitálních trhů, jakož i jakýkoli další relevantní vývoj.

2. Komise může kdykoli během šetření trhu podle odstavce 1 vést konzultace s třetími stranami, včetně s podnikatelskými a koncovými uživateli služeb v rámci digitálního odvětví, vůči nimž je šetření vedeno, a s podnikatelskými a koncovými uživateli, jichž se týkají šetřené praktiky.

3. Komise svá zjištění zveřejní prostřednictvím zprávy do 18 měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a).

Tato zpráva se předloží Evropskému parlamentu a Radě a v příslušných případech se k ní připojí:

a)	legislativní návrh na změnu tohoto nařízení s cílem zahrnout další služby v rámci digitálního odvětví do seznamu hlavních služeb platforem stanoveného v čl. 2 bodě 2, nebo doplnit nové povinnosti do kapitoly III; nebo

b)	návrh aktu v přenesené pravomoci, kterým se toto nařízení doplňuje s ohledem na povinnosti stanovené v článcích 5 a 6, nebo návrh aktu v přenesené pravomoci, kterým se mění nebo doplňuje toto nařízení, pokud jde o povinnosti stanovené v článku 7, jak je stanoveno v článku 12.

V příslušných případech může legislativní návrh na změnu tohoto nařízení podle písm. a) druhého pododstavce rovněž zahrnovat vynětí stávajících služeb ze seznamu hlavních služeb platforem stanoveného v čl. 2 bodě 2, nebo vynětí stávajících povinností z článků 5, 6 nebo 7.

KAPITOLA V

PRAVOMOCI V OBLASTI VYŠETŘOVÁNÍ, PROSAZOVÁNÍ A SLEDOVÁNÍ

Článek 21

Žádosti o informace

1. Za účelem výkonu pravomocí podle tohoto nařízení si Komise může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat od podniků a sdružení podniků veškeré nezbytné informace. Prostou žádostí nebo rozhodnutím může Komise rovněž požádat o přístup k jakýmkoli datům a algoritmům podniků a informacím o testování, jakož i o jejich vysvětlení.

2. Při zaslání prosté žádosti o informace podniku nebo sdružení podniků uvede Komise právní základ a účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou vyžadovány, a stanoví lhůtu, v níž mají být tyto informace poskytnuty, jakož i pokuty stanovené článkem 30, jež lze uložit v případě předložení neúplných, nepřesných nebo zavádějících informací nebo vysvětlení.

3. Pokud Komise požaduje od podniků nebo sdružení podniků informace na základě rozhodnutí, uvede právní základ a účel své žádosti, upřesní, jaké informace požaduje, a stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty. Pokud Komise žádá podniky, aby umožnily přístup k veškerým datům, algoritmům a informacím o testování, uvede účel žádosti a stanoví lhůtu, v níž musí být informace poskytnuty. Také uvede pokuty stanovené v článku 30 a určí nebo uloží penále stanovená v článku 31. Rovněž upozorní na právo na přezkum takového rozhodnutí Soudním dvorem.

4. Podniky nebo sdružení podniků nebo jejich zástupci poskytují požadované informace jménem dotčeného podniku nebo sdružení podniků. Řádně zmocnění právní zástupci mohou poskytovat informace jménem svých klientů. Ti však nesou plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5. Na žádost Komise poskytnou příslušné orgány členských států Komisi veškeré informace, které mají k dispozici a které jsou nezbytné k plnění úkolů, jež jí ukládá toto nařízení.

Článek 23

Pravomoci provádět inspekce

1. Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení může Komise provádět veškeré nezbytné inspekce u podniku nebo sdružení podniků.

2. Úředníci a ostatní doprovázející osoby zmocněné Komisí k inspekci jsou oprávněni:

a)	vstupovat do všech prostor, na pozemky a do dopravních prostředků podniků a sdružení podniků;

b)	kontrolovat účetní knihy a jiné obchodní záznamy, bez ohledu na nosič, na němž jsou uloženy;

c)	pořizovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z těchto knih či záznamů;

d)	požadovat, aby podnik nebo sdružení podniků umožnily přístup ke své organizaci, fungování, systému informačních technologií, algoritmům, manipulaci s daty a obchodním postupům a vysvětlily je, jakož i zaznamenávat nebo dokumentovat podaná vysvětlení jakýmikoli technickými prostředky;

e)	zapečetit jakékoli podnikatelské prostory a účetní knihy nebo záznamy po dobu a v rozsahu, které jsou nezbytné pro inspekci;

f)	požádat kteréhokoli zástupce nebo zaměstnance podniku nebo sdružení podniků o vysvětlení skutečností nebo dokumentů týkajících se předmětu a účelu inspekce a zaznamenávat odpovědi jakýmikoli technickými prostředky.

3. K provedení inspekcí může Komise požadovat pomoc auditorů nebo odborníků jmenovaných Komisí podle čl. 26 odst. 2, jakož i pomoc příslušného vnitrostátního orgánu prosazujícího pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce uskutečněna.

4. Během inspekcí mohou Komise, auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí a vnitrostátní příslušný orgán prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, požadovat, aby podnik nebo sdružení podniků poskytly přístup ke své organizaci, fungování, systému IT, algoritmům, zpracování dat a obchodnímu chování a vysvětlily je. Komise a auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí a vnitrostátní příslušný orgán prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, mohou klást otázky kterémukoli zástupci nebo zaměstnanci.

5. Úředníci a ostatní doprovázející osoby zmocněné Komisí k inspekci vykonávají své pravomoci po předložení písemného zmocnění, v němž je uveden předmět a účel inspekce a pokuty podle článku 30 pro případ, že by požadované účetní knihy nebo jiné obchodní záznamy byly předloženy neúplné, nebo že by odpovědi na otázky podle odstavců 2 a 4 tohoto článku byly nesprávné nebo zavádějící. S dostatečným předstihem před uskutečněním inspekce zašle Komise oznámení o inspekci vnitrostátnímu příslušnému orgánu členského státu prosazujícímu pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6, na jehož území má být inspekce provedena.

6. Podniky nebo sdružení podniků jsou povinny se podřídit inspekci, která je nařízena rozhodnutím Komise. Uvedené rozhodnutí upřesňuje předmět a účel inspekce, stanoví datum, kdy má být inspekce zahájena, a uvádí pokuty a penále stanovené v článku 30 a penále stanovené v článku 31 a právo podniku nechat uvedené rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem.

7. Úředníci vnitrostátního příslušného orgánu členského státu a osoby pověřené nebo jmenované příslušným orgánem prosazujícím pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, jsou na žádost tohoto orgánu nebo Komise aktivně nápomocni úředníkům a dalším doprovázejícím osobám pověřeným Komisí. Za tímto účelem disponují pravomocemi uvedenými v odstavcích 2 a 4 tohoto článku.

8. Pokud úředníci a další doprovázející osoby zmocněné Komisí zjistí, že podnik nebo sdružení podniků odmítá inspekci nařízenou podle tohoto článku, poskytne jim dotčený členský stát nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, aby jim umožnily inspekci provést.

9. Jestliže pomoc stanovená v odstavci 8 tohoto článku vyžaduje podle vnitrostátních právních předpisů povolení soudního orgánu, Komise či vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 nebo úředníci zmocnění uvedenými orgány musí o toto povolení požádat. O takové povolení lze žádat také jako o zajišťovací opatření.

10. Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 9 tohoto článku, vnitrostátní soudní orgán ověří, že je rozhodnutí Komise autentické a že navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při přezkumu přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní soudní orgán Komisi požádat přímo nebo prostřednictvím vnitrostátního příslušného orgánu členského státu prosazujícího pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 o podrobné vysvětlení, a to zejména důvodů, o které Komise opírá své podezření, že bylo toto nařízení porušeno, jakož i závažnosti údajného porušení a povahy zapojení dotčeného podniku. Vnitrostátní soudní orgán však nemůže zpochybňovat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace z písemností ve spisu Komise. Zákonnost rozhodnutí Komise přezkoumává pouze Soudní dvůr.

Článek 26

Sledování povinností a opatření

1. Komise přijme nezbytná opatření ke sledování účinného výkonu a dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 a rozhodnutí přijatých podle článků 8, 18, 24, 25 a 29. V rámci těchto opatření může být strážci přístupu zejména uložena povinnost uchovávat veškeré dokumenty, které jsou považovány za relevantní k posouzení plnění těchto povinností a rozhodnutí a souladu s nimi.

2. Opatření podle odstavce 1 mohou zahrnovat jmenování nezávislých externích odborníků a auditorů, jakož i jmenování úředníků z vnitrostátních příslušných orgánů členských států, kteří budou Komisi nápomocni při sledování povinností a opatření a při poskytování specifických odborných zkušeností nebo znalostí Komisi.

Článek 28

Funkce pro zajišťování souladu s předpisy

1. Strážci přístupu zřídí funkci pro zajišťování souladu s předpisy (dále jen „útvar zajišťování souladu“), jenž je nezávislý na provozních funkcích strážce přístupu a je tvořen jednou nebo více osobami pověřenými výkonem činnosti zajišťování souladu (dále jen „osoby pověřené výkonem zajišťování souladu“), včetně vedoucího útvaru zajišťování souladu.

2. Strážce přístupu zajišťuje, aby měl útvar zajišťování souladu uvedený v odstavci 1 dostatečné pravomoci, postavení a zdroje, jakož i přístup k řídícímu orgánu strážce přístupu, a mohl tak sledovat, zda strážce přístupu dodržuje toto nařízení.

3. Řídící orgán strážce přístupu zajistí, aby osoby pověřené výkonem zajišťování souladu jmenované podle odstavce 1 měly odbornou kvalifikaci, znalosti, zkušenosti a schopnosti nezbytné pro plnění úkolů uvedených v odstavci 5.

Řídící orgán strážce přístupu rovněž zajistí, aby byl vedoucí útvaru zajišťování souladu nezávislým členem vyššího vedení se zvláštní odpovědností za útvar zajišťování souladu

4. Aniž jsou dotčeny povinnosti řídícího orgánu v rámci jeho dozorčích a řídících funkcí, vedoucí útvaru zajišťování souladu podává zprávy řídícímu orgánu strážce přístupu a může mu vyjádřit své obavy a varovat jej v případě, že vnikne riziko nesouladu s tímto nařízením.

Vedoucí útvaru zajišťování souladu nemůže být odvolán bez předchozího souhlasu řídícího orgánu strážce přístupu.

5. Osoby pověřené výkonem zajišťování souladu, jež byly jmenovány strážcem přístupu podle odstavce 1, mají tyto úkoly:

a)	připravovat a sledovat opatření a činnosti strážců přístupu, jejichž cílem je zajistit dodržování tohoto nařízení, a dohlížet nad nimi;

b)	informovat vedení a zaměstnance strážce přístupu o dodržování tohoto nařízení a poskytovat jim poradenství;

c)	případně sledovat soulad se závazky, které se staly závaznými podle článku 25, aniž je dotčena možnost Komise jmenovat nezávislé externí odborníky podle čl. 26 odst. 2;

d)	spolupracovat s Komisí pro účely tohoto nařízení.

6. Strážci přístupu sdělí Komisi jméno a kontaktní údaje vedoucího útvaru zajišťování souladu.

7. Řídící orgán strážce přístupu stanoví mechanismy správy a řízení strážce přístupu, které zajišťují nezávislost útvaru zajišťování souladu, včetně rozdělení odpovědnosti v organizaci strážce přístupu a předcházení střetům zájmů, vykonává nad těmito mechanismy dohled a je odpovědný za jejich provádění.

8. Řídící orgán schvaluje a pravidelně, alespoň jednou ročně, přezkoumává strategie a politiky, jejichž cílem je zajistit, řídit a sledovat soulad s tímto nařízením.

9. Řídící orgán vynaloží na řízení a sledování souladu s tímto nařízením dostatek času. Aktivně se podílí na rozhodnutích týkajících se řízení a prosazování, pokud jde o toto nařízení, a zajišťuje, aby k tomu byly přiděleny odpovídající zdroje.

Článek 34

Právo být vyslechnut a přístup ke spisu

1. Před přijetím rozhodnutí podle článku 8, čl. 9 odst. 1, čl. 10 odst. 1, článků 17, 18, 24, 25, 29 a 30 a čl. 31 odst. 2 poskytne Komise strážci přístupu nebo podniku či sdružení podniků příležitost vyjádřit se k:

a)	prozatímním zjištěním Komise, včetně veškerých záležitostí, k nimž Komise vznesla námitky; a

b)	opatřením, která Komise může mít v úmyslu přijmout s ohledem na prozatímní zjištění podle písmene a) tohoto odstavce.

2. Dotčení strážci přístupu, podniky a sdružení podniků mohou Komisi předložit své připomínky týkající se prozatímních zjištění Komise ve lhůtě, kterou Komise stanoví ve svých prozatímních zjištěních a která nesmí být kratší než 14 dnů.

3. Komise svá rozhodnutí zakládá pouze na takových prozatímních zjištěních, včetně jakýchkoli otázek, k nimž Komise vznesla výhradu, ke kterým se dotčení strážci přístupu, podniky a sdružení podniků mohli vyjádřit.

4. Při každém řízení musí být plně respektováno právo strážce přístupu, podniku či sdružení podniků na obhajobu. Dotčený strážce přístupu, podnik či sdružení podniků mají právo nahlížet do spisu Komise za podmínek zpřístupnění, s výhradou oprávněného zájmu podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. V případě neshody mezi stranami může Komise přijmout rozhodnutí, v nichž jsou takové podmínky zpřístupnění stanoveny. Právo nahlížet do spisu Komise se nevztahuje na důvěrné informace a interní dokumenty Komise nebo příslušných orgánů členských států. Právo na přístup se zejména nevztahuje na korespondenci mezi Komisí a příslušnými orgány členských států. Nic v tomto odstavci nebrání Komisi sdělovat a používat informace nezbytné k prokázání protiprávního jednání.

Článek 41

Žádost o zahájení šetření trhu

1. Tři nebo více členských států mohou Komisi požádat o zahájení šetření trhu podle článku 17, neboť se domnívají, že existuje důvodné podezření, že by měl být určitý podnik označen za strážce přístupu.

2. Jeden nebo více členských států mohou požádat Komisi, aby zahájila šetření trhu podle článku 18, protože se domnívají, že existuje důvodné podezření, že strážce přístupu systematicky porušuje jednu nebo více povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 a udržuje, posiluje nebo rozšiřuje své postavení strážce přístupu ve vztahu k požadavkům podle čl. 3 odst. 1.

3. Tři nebo více členských států mohou Komisi požádat o provedení šetření trhu podle článku 19, neboť se domnívají, že existuje důvodné podezření, že:

a)	na seznam hlavních služeb platforem uvedený v čl. 2 bodě 2 by měla být doplněna jedna nebo více služeb v digitálním odvětví; nebo

b)	tímto nařízením není účinně řešena jedna nebo více praktik, jež mohou omezit otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži nebo být nekalé.

4. Členské státy předkládají důkazy na podporu svých žádostí podle odstavců 1, 2 a 3. Pro žádosti podle odstavce 3 mohou tyto důkazy zahrnovat informace o nově zavedených nabídkách produktů, služeb, softwaru nebo vlastností, které vzbuzují obavy ohledně otevřenosti hospodářské soutěži nebo spravedlnosti, ať už jsou prováděny v souvislosti se stávajícími hlavními službami platforem, nebo jinak.

5. Do čtyř měsíců od obdržení žádosti podle tohoto článku Komise posoudí, zda existují přiměřené důvody pro zahájení šetření trhu podle odstavců 1, 2 nebo 3. Výsledky tohoto posouzení Komise zveřejní.

Článek 48

Standardizace

Je-li to vhodné a nezbytné, Komise může pověřit evropské normalizační organizace, aby vypracováním vhodných norem usnadnily plnění povinností stanovených v tomto nařízení.

whereas

keyboard_tab Digital Market Act 2022/1925 CS

Digital Market Act 2022/1925 CS