keyboard_tab Digital Market Act 2022/1925 CS

1.   Na žádost nebo z vlastního podnětu může Komise rozhodnutí o označení přijaté podle článku 3 kdykoli přehodnotit, změnit nebo zrušit z jednoho z těchto důvodů:

2.   Komise pravidelně, avšak nejméně jednou za tři roky přezkoumá, zda strážci přístupu i nadále splňují požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1. V tomto přezkumu se rovněž posoudí, zda je třeba seznam hlavních služeb platforem strážce přístupu, které jsou jednotlivě důležitou branou pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1 písm. b), změnit. Tyto přezkumy nemají z hlediska povinností strážců přístupu odkladný účinek.

Komise rovněž nejméně jednou ročně posoudí, zda uvedené požadavky splňují nové podniky poskytující hlavní služby platforem.

Pokud Komise na základě přezkumů podle prvního pododstavce zjistí, že se změnily skutečnosti, na nichž bylo označení podniků poskytujících hlavní služby platforem za strážce přístupu založeno, přijme rozhodnutí, jímž příslušné rozhodnutí o označení potvrdí, změní nebo zruší.

3.   Komise průběžně zveřejňuje a aktualizuje seznam strážců přístupu a seznam hlavních služeb platforem, u nichž musí strážci přístupu plnit povinnosti stanovené v kapitole III.

1.   Poskytuje-li strážce přístupu interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, které jsou uvedeny na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9, zajistí interoperabilitu základních funkcí svých interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech jiného poskytovatele, který takové služby v Unii nabízí nebo hodlá nabízet, a to tím, že na požádání a bezplatně poskytne nezbytná technická rozhraní nebo podobná řešení, která interoperabilitu usnadňují.

2.   Strážce přístupu zajistí interoperabilitu alespoň těchto základních funkcí podle odstavce 1, pokud tyto funkce sám poskytuje svým vlastním koncovým uživatelům:

3.   Úroveň zabezpečení, případně včetně šifrování mezi koncovými body, kterou strážce přístupu poskytuje svým vlastním koncovým uživatelům, musí být zachována ve všech interoperabilních službách.

4.   Strážce přístupu uveřejní referenční nabídku, která stanoví technické náležitosti a všeobecné podmínky interoperability s jeho interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech, včetně nezbytných podrobností o úrovni zabezpečení a šifrování mezi koncovými body. Tuto referenční nabídku uveřejní strážce přístupu ve lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 10 a v případě potřeby ji aktualizuje.

5.   Po uveřejnění referenční nabídky podle odstavce 4 může kterýkoli poskytovatel interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, jenž tyto služby nabízí nebo hodlá nabízet v Unii, požádat o interoperabilitu s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech poskytovanými strážcem přístupu. Tato žádost se může týkat některých nebo všech základních funkcí vyjmenovaných v odstavci 2. Strážce přístupu vyhoví každé přiměřené žádosti o interoperabilitu do tří měsíců od jejího obdržení tím, že požadované základní funkce zprovozní.

6.   Na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu může Komise výjimečně lhůty pro splnění povinností podle odstavců 2 nebo 5 prodloužit, pokud strážce přístupu prokáže, že je to nezbytné k zajištění účinné interoperability a případně zachování nezbytné úrovně zabezpečení, včetně šifrování mezi koncovými body.

7.   Koncoví uživatelé interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech strážce přístupu a žádajícího poskytovatele interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech se mohou rozhodnout, zda využijí interoperabilních základních funkcí, které může poskytovat strážce přístupu podle odstavce 1.

8.   Strážce přístupu shromažďuje a s poskytovatelem interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech podávajícím žádost o interoperabilitu si vyměňuje pouze ty osobní údaje koncových uživatelů, které jsou striktně nezbytné k zajištění účinné interoperability. Jakékoli takové shromažďování a výměna osobních údajů koncových uživatelů musí být v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES.

9.   Strážci přístupu není bráněno přijmout opatření s cílem zajistit, aby poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, kteří jsou třetími stranami a kteří žádají o interoperabilitu, neohrozili integritu, zabezpečení a soukromí jeho služeb, pokud jsou tato opatření nezbytně nutná a přiměřená a strážce přístupu je řádně odůvodnil.

1.   Strážce přístupu zajistí a prokáže dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 tohoto nařízení. Opatření zavedená strážcem přístupu k zajištění souladu s uvedenými články musí účinně dosahovat cílů tohoto nařízení i příslušné povinnosti. Strážce přístupu zajistí, aby provádění těchto opatření bylo v souladu s použitelnými právními předpisy, zejména s nařízením (EU) 2016/679, směrnicí 2002/58/ES, s právními předpisy o kybernetické bezpečnosti, ochraně spotřebitele, bezpečnosti výrobků i s požadavky na přístupnost.

2.   Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost strážce přístupu podle odstavce 3 tohoto článku zahájit řízení podle článku 20.

Komise může přijmout prováděcí akt, v němž upřesní opatření, která má dotčený strážce přístupu uplatnit s cílem účinně splnit povinnosti stanovené v článcích 6 a 7. Tento prováděcí akt se přijme do šesti měsíců od zahájení řízení podle článku 20 poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

Při zahájení řízení z vlastního podnětu z důvodu obcházení povinností stanoveného podle článku 13 se mohou tato opatření týkat povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7.

3.   Strážce přístupu může požádat Komisi, aby konstatovala, zda opatření, která strážce přístupu hodlá zavést nebo zavedl k zajištění souladu s články 6 a 7, jsou pro dosažení cíle příslušné povinnosti za konkrétních okolností, v nichž se strážce přístupu nachází, účinná. Komise rozhoduje podle vlastního uvážení o tom, zda se do tohoto postupu určení zapojí, přičemž dodržuje zásady rovného zacházení, proporcionality a řádné správy.

Strážce přístupu ve své žádosti uvede odůvodněný návrh, v němž vysvětlí opatření, která hodlá zavést nebo zavedl. Vedle toho poskytne nedůvěrné znění svého odůvodněného návrhu, které může být sdíleno se třetími stranami podle odstavce 6.

4.   Odstavci 2 a 3 tohoto článku nejsou dotčeny pravomoci Komise podle článků 29, 30 a 31.

5.   Za účelem přijetí rozhodnutí podle odstavce 2 sdělí Komise strážci přístupu svá předběžná zjištění do tří měsíců od zahájení řízení podle článku 20. V předběžných zjištěních Komise vysvětlí opatření, která zvažuje přijmout, nebo o nichž má za to, že by je měl dotčený strážce přístupu přijmout, aby na předběžná zjištění účinně reagoval.

6.   Aby Komise umožnila zúčastněným třetím stranám účinné uplatnění í připomínek, zveřejní při sdělení předběžných zjištění podle odstavce 5 strážci přístupu nebo co nejdříve poté shrnutí případu, které nemá důvěrnou povahu, a opatření, která zvažuje přijmout, nebo o nichž se domnívá, že by je měl dotčený strážce přístupu přijmout. Komise stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být tyto připomínky uplatněny.

7.   Při stanovování opatření podle odstavce 2 Komise zajistí, aby tato opatření byla účinná při dosahování cílů tohoto nařízení i příslušné povinnosti a aby byla přiměřená okolnostem, v nichž se nachází strážce přístupu a příslušné služby.

8.   Pro účely upřesnění povinností podle čl. 6 odst. 11 a 12 Komise rovněž posoudí, zda zamýšlená nebo zavedená opatření zajišťují, aby nedošlo k nerovnováze mezi právy a povinnostmi podnikatelských uživatelů a zda samotná opatření neposkytují strážci přístupu výhodu, která je nepřiměřená službě, kterou strážce přístupu poskytuje podnikatelským uživatelům.

9.   Komise se může na žádost nebo z vlastního podnětu rozhodnout, že řízení podle odstavce 2 opětovně zahájí, pokud:

1.   Do šesti měsíců od označení podle článku 3 a v souladu s čl. 3 odst. 10 poskytne strážce přístupu Komisi zprávu, v níž podrobně a transparentně popíše opatření, která uplatnil s cílem zajistit dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7.

2.   Strážce přístupu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 zveřejní a poskytne Komisi shrnutí uvedené zprávy, které nemá důvěrnou povahu.

Strážce přístupu tuto zprávu i nedůvěrné shrnutí nejméně jednou ročně aktualizuje.

Komise uvede odkaz na nedůvěrné shrnutí na své webové stránce.

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o povinnosti stanovené v článcích 5 a 6. Tyto akty v přenesené pravomoci musí vycházet ze šetření trhu podle článku 19, které identifikuje potřebu zajistit, aby byly uvedené povinnosti stále aktuální, a bylo tak možné řešit praktiky, jež omezují otevřenost hospodářské soutěž hlavních služeb platforem nebo jsou nekalé, stejným způsobem jako praktiky, na které se vztahují povinnosti stanovené v článcích 5 a 6.

2.   Oblast působnosti aktu v přenesené pravomoci přijatého v souladu s odstavcem 1 se týká pouze:

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem změny tohoto nařízení, pokud jde o seznam základních funkcí vymezených v čl. 7 odst. 2 doplněním nebo odstraněním funkcí interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech.

Tyto akty v přenesené pravomoci musí vycházet ze šetření trhu podle článku 19, které identifikuje potřebu zajistit, aby byly uvedené povinnosti stále aktuální, a bylo tak možné řešit praktiky, jež omezují otevřenou soutěž hlavních služeb platforem nebo jsou nekalé, stejným způsobem jako praktiky, na které se vztahují povinnosti stanovené v článku 7.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o povinnosti podle článku 7, upřesněním způsobu, jakým mají být tyto povinnosti plněny s cílem zajistit jejich účinné dodržování. Tyto akty v přenesené pravomoci musí vycházet ze šetření trhu podle článku 19, které identifikuje potřebu zajistit, aby byly uvedené povinnosti stále aktuální, a bylo tak možné řešit praktiky, jež omezují otevřenou soutěž hlavních služeb platforem nebo jsou nekalé, stejným způsobem jako praktiky, na které se vztahují povinnosti stanovené v článku 7.

5.   Praktika uvedená v odstavcích 1, 3 a 4 se považuje za omezující otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži či za nekalou, pokud:

1.   Podnik poskytující hlavní služby platforem nesmí tyto služby prostřednictvím smluvních, obchodních, technických nebo jiných prostředků segmentovat, dělit, dále členit, tříštit nebo štěpit, aby obešel kvantitativní prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2. Žádná z takových praktik podniku nebrání Komisi v tom, aby jej označila za strážce přístupu podle čl. 3 odst. 4.

2.   Má-li Komise podezření, že podnik poskytující hlavní služby platforem uplatňuje praktiku stanovenou v odstavci 1, může od takového podniku požadovat jakékoli informace, které považuje za nezbytné ke zjištění toho, zda dotčený podnik takovou praktiku uplatňuje.

3.   Strážce přístupu zajišťuje, aby byly plně a účinně dodržovány povinnosti stanovené v článcích 5, 6 a 7.

4.   Strážce přístupu se nesmí chovat způsobem, který narušuje účinné dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 bez ohledu na to, zda je toto chování smluvní, obchodní, technické nebo jakékoli jiné povahy nebo zahrnuje používání behaviorálních technik či provedení rozhraní.

5.   Je-li pro zajištění souladu s tímto nařízením nezbytný souhlas se shromažďováním, zpracováním, křížovým používáním a předáváním osobních údajů, přijme strážce přístupu nezbytná opatření, aby buď podnikatelským uživatelům umožnil přímo získat požadovaný souhlas se zpracováním, pokud je tento souhlas vyžadován nařízením (EU) 2016/679 nebo směrnicí 2002/58/ES, nebo aby dodržoval pravidla a zásady Unie v oblasti ochrany údajů a soukromí jinými způsoby, včetně případného poskytování řádně anonymizovaných údajů podnikatelským uživatelům. Strážce přístupu nesmí získání tohoto souhlasu činit pro podnikatelského uživatele obtížnější než v případě vlastních služeb.

6.   Strážce přístupu nezhoršuje podmínky ani kvalitu žádné z hlavních služeb platforem poskytovaných podnikatelským nebo koncovým uživatelům, kteří využívají práv nebo možností stanovených v článcích 5, 6 a 7, nebo nadměrně neztěžuje uplatnění těchto práv či možností, a to ani tím, že by koncovému uživateli nabízel možnosti jiným než neutrálním způsobem nebo že by oslabil autonomii koncových nebo podnikatelských uživatelů, jejich rozhodování nebo možnosti prostřednictvím struktury, provedení, funkce nebo způsobu fungování uživatelského rozhraní nebo jeho části.

7.   Pokud strážce přístupu obchází nebo se pokouší obcházet některou z povinností uvedených v článcích 5, 6 nebo 7 způsobem popsaným v odstavcích 4, 5 a 6 tohoto článku, může Komise zahájit řízení podle článku 20 a přijmout prováděcí akt podle čl. 8 odst. 2 s cílem stanovit opatření, která má strážce přístupu provést.

8.   Odstavcem 6 tohoto článku nejsou dotčeny pravomoci Komise podle článků 29, 30 a 31.

1.   Komise může provést šetření trhu za účelem posouzení toho, zda by měl být podnik poskytující hlavní služby platforem označen za strážce přístupu podle čl. 3 odst. 8, nebo za účelem určení hlavních služeb platforem, které budou uvedeny na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9. Komise se vynasnaží uzavřít své šetření trhu do 12 měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a). Za účelem uzavření šetření trhu přijme Komise prováděcí akt, v němž stanoví své rozhodnutí. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2.   V průběhu šetření trhu podle odstavce 1 tohoto článku se Komise vynasnaží sdělit dotčenému podniku poskytujícímu hlavní služby platforem svá prozatímní zjištění do šesti měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a). V prozatímních zjištěních Komise vysvětlí, zda má na základě prozatímních důvodů za to, že je vhodné, aby byl dotčený podnik označen za strážce přístupu podle čl. 3 odst. 8 a aby byly uvedeny příslušné hlavní služby platforem podle čl. 3 odst. 9.

3.   Pokud dotčený podnik poskytující hlavní služby platforem dosahuje prahových hodnot stanovených v čl. 3 odst. 2, avšak v souladu s čl. 3 odst. 5 předložil dostatečně podložené argumenty, jimiž je zjevně zpochybněna domněnka uvedená v čl. 3 odst. 2, Komise se vynasnaží uzavřít šetření trhu do pěti měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a).

V takovém případě se Komise vynasnaží sdělit dotčenému podniku svá prozatímní zjištění podle odstavce 2 tohoto článku do tří měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a).

4.   Pokud Komise v souladu s čl. 3 odst. 8 označí za strážce přístupu podnik poskytující hlavní služby platforem, který ve své činnosti dosud nezískal zavedené a trvalé postavení, ale u něhož lze předpokládat, že je v blízké budoucnosti získá, pak může Komise prohlásit, že se na tohoto strážce přístupu vztahuje pouze jedna nebo více povinností stanovených v čl. 5 odst. 3 až 6 a čl. 6 odst. 4, 7, 9, 10 a 13, jak je uvedeno v rozhodnutí o označení. Komise prohlásí za relevantní pouze ty povinnosti, které jsou vhodné a nezbytné, aby se zabránilo tomu, že dotčený strážce přístupu ve své činnosti nespravedlivě získá zavedené a trvalé postavení. Uvedené označení Komise přezkoumá v souladu s postupem podle článku 4.

1.   Komise může vést šetření trhu, aby zjistila, zda se strážce přístupu dopouští systematického nedodržování nařízení. Komise ukončí šetření trhu do 12 měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a). Pokud šetření trhu ukáže, že strážce přístupu systematicky porušuje jednu nebo více povinností stanovených v článcích 5, 6 nebo 7 a zachoval, posílil nebo rozšířil své postavení strážce přístupu ve vztahu k požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 1, může Komise přijmout prováděcí akt, v němž takovému strážci přístupu uloží nápravná opatření behaviorální nebo strukturální povahy, která jsou přiměřená a nezbytná k zajištění účinného souladu s tímto nařízením. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2.   V nápravném opatření uloženém v souladu s odstavcem 1 tohoto článku může být v rozsahu, v němž je to přiměřené a nezbytné k zachování nebo obnovení spravedlnosti a otevřenosti hospodářské soutěži, jež byly narušeny v důsledku systematického nedodržování nařízení, strážci přístupu zakázáno, aby se účastnil spojení podniků ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 139/2004, a to v souvislosti s hlavními službami platforem poskytovanými v digitálním odvětví nebo za účelem shromažďování dat, jež jsou dotčena systematickým nesouladem.

3.   Má se za to, že strážce přístupu systematicky nedodržuje povinnosti stanovené v článcích 5, 6 a 7, pokud Komise vydala vůči strážci přístupu v souvislosti s jakoukoli z jeho hlavních služeb platforem, v období osmi let před přijetím rozhodnutí o zahájení šetření trhu s ohledem na případné přijetí rozhodnutí podle tohoto článku, alespoň tři rozhodnutí o nedodržování povinností podle článku 29.

4.   Komise sdělí dotčenému strážci přístupu svá prozatímní zjištění do šesti měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a). Ve svých prozatímních zjištěních Komise vysvětlí, zda se prozatímně domnívá, že podmínky odstavce 1 tohoto článku jsou splněny a jaké nápravné prostředky nebo nápravná opatření prozatímně považuje za nezbytné a přiměřené.

5.   Aby Komise umožnila zúčastněným třetím stranám účinně předkládat připomínky, zveřejní zároveň se sdělením prozatímních zjištění strážci přístupu podle odstavce 4 nebo co nejdříve poté shrnutí věci, které nemá důvěrnou povahu, a nápravná opatření, o jejichž uložení uvažuje. Komise stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být tyto připomínky předloženy.

6.   Pokud má Komise v úmyslu přijmout rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku spočívající v konstatování závaznosti závazků navržených klíčovým poskytovatelem podle článku 25, zveřejní shrnutí věci, které nemá důvěrnou povahu, a hlavní obsah těchto závazků. Zúčastněné třetí strany mohou předkládat připomínky v přiměřené lhůtě, kterou Komise stanoví.

7.   Během šetření trhu může Komise prodloužit dobu jeho trvání, je-li toto prodloužení objektivně odůvodněno a přiměřené. Prodloužit lze lhůtu, v níž musí Komise zveřejnit prozatímní zjištění, nebo lhůtu pro přijetí konečného rozhodnutí. Celková délka prodloužení podle tohoto odstavce nebo jakéhokoli dalšího prodloužení nepřekročí šest měsíců.

8.   S cílem zajistit účinné dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 ze strany strážce přístupu Komise pravidelně přezkoumává nápravná opatření, která ukládá v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku. Komise je oprávněna tato nápravná opatření změnit, pokud na základě nového šetření trhu zjistí, že nejsou účinná.

1.   Komise může vést šetření trhu, aby zjistila, zda by na seznam hlavních služeb platforem stanovených v čl. 2 bodě 2 měla být doplněna jedna nebo více služeb v rámci digitálního odvětví, nebo za účelem odhalení praktik, které omezují otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži nebo které jsou nekalé a nejsou tímto nařízením účinně upraveny. Komise ve svém posouzení zohlední veškerá relevantní zjištění z řízení podle článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU týkajících se digitálních trhů, jakož i jakýkoli další relevantní vývoj.

2.   Komise může kdykoli během šetření trhu podle odstavce 1 vést konzultace s třetími stranami, včetně s podnikatelskými a koncovými uživateli služeb v rámci digitálního odvětví, vůči nimž je šetření vedeno, a s podnikatelskými a koncovými uživateli, jichž se týkají šetřené praktiky.

3.   Komise svá zjištění zveřejní prostřednictvím zprávy do 18 měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a).

Tato zpráva se předloží Evropskému parlamentu a Radě a v příslušných případech se k ní připojí:

V příslušných případech může legislativní návrh na změnu tohoto nařízení podle písm. a) druhého pododstavce rovněž zahrnovat vynětí stávajících služeb ze seznamu hlavních služeb platforem stanoveného v čl. 2 bodě 2, nebo vynětí stávajících povinností z článků 5, 6 nebo 7.

1.   Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení může Komise provádět veškeré nezbytné inspekce u podniku nebo sdružení podniků.

2.   Úředníci a ostatní doprovázející osoby zmocněné Komisí k inspekci jsou oprávněni:

3.   K provedení inspekcí může Komise požadovat pomoc auditorů nebo odborníků jmenovaných Komisí podle čl. 26 odst. 2, jakož i pomoc příslušného vnitrostátního orgánu prosazujícího pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce uskutečněna.

4.   Během inspekcí mohou Komise, auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí a vnitrostátní příslušný orgán prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, požadovat, aby podnik nebo sdružení podniků poskytly přístup ke své organizaci, fungování, systému IT, algoritmům, zpracování dat a obchodnímu chování a vysvětlily je. Komise a auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí a vnitrostátní příslušný orgán prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, mohou klást otázky kterémukoli zástupci nebo zaměstnanci.

5.   Úředníci a ostatní doprovázející osoby zmocněné Komisí k inspekci vykonávají své pravomoci po předložení písemného zmocnění, v němž je uveden předmět a účel inspekce a pokuty podle článku 30 pro případ, že by požadované účetní knihy nebo jiné obchodní záznamy byly předloženy neúplné, nebo že by odpovědi na otázky podle odstavců 2 a 4 tohoto článku byly nesprávné nebo zavádějící. S dostatečným předstihem před uskutečněním inspekce zašle Komise oznámení o inspekci vnitrostátnímu příslušnému orgánu členského státu prosazujícímu pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6, na jehož území má být inspekce provedena.

6.   Podniky nebo sdružení podniků jsou povinny se podřídit inspekci, která je nařízena rozhodnutím Komise. Uvedené rozhodnutí upřesňuje předmět a účel inspekce, stanoví datum, kdy má být inspekce zahájena, a uvádí pokuty a penále stanovené v článku 30 a penále stanovené v článku 31 a právo podniku nechat uvedené rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem.

7.   Úředníci vnitrostátního příslušného orgánu členského státu a osoby pověřené nebo jmenované příslušným orgánem prosazujícím pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, jsou na žádost tohoto orgánu nebo Komise aktivně nápomocni úředníkům a dalším doprovázejícím osobám pověřeným Komisí. Za tímto účelem disponují pravomocemi uvedenými v odstavcích 2 a 4 tohoto článku.

8.   Pokud úředníci a další doprovázející osoby zmocněné Komisí zjistí, že podnik nebo sdružení podniků odmítá inspekci nařízenou podle tohoto článku, poskytne jim dotčený členský stát nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, aby jim umožnily inspekci provést.

9.   Jestliže pomoc stanovená v odstavci 8 tohoto článku vyžaduje podle vnitrostátních právních předpisů povolení soudního orgánu, Komise či vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 nebo úředníci zmocnění uvedenými orgány musí o toto povolení požádat. O takové povolení lze žádat také jako o zajišťovací opatření.

10.   Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 9 tohoto článku, vnitrostátní soudní orgán ověří, že je rozhodnutí Komise autentické a že navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při přezkumu přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní soudní orgán Komisi požádat přímo nebo prostřednictvím vnitrostátního příslušného orgánu členského státu prosazujícího pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 o podrobné vysvětlení, a to zejména důvodů, o které Komise opírá své podezření, že bylo toto nařízení porušeno, jakož i závažnosti údajného porušení a povahy zapojení dotčeného podniku. Vnitrostátní soudní orgán však nemůže zpochybňovat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace z písemností ve spisu Komise. Zákonnost rozhodnutí Komise přezkoumává pouze Soudní dvůr.

1.   Pokud v průběhu řízení podle článku 18 navrhne dotčený strážce přístupu závazky týkající se příslušných hlavních služeb platforem s cílem zajistit dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7, může Komise přijmout prováděcí akt, v němž stanoví závaznost těchto závazků pro uvedeného strážce přístupu, a konstatuje, že neexistují žádné další důvody pro další opatření. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2.   Komise může na žádost nebo z vlastního podnětu rozhodnout o opětovném otevření příslušného řízení, pokud:

3.   Pokud se Komise domnívá, že závazky navržené dotčeným strážcem přístupu nemohou zajistit účinné dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7, uvede v rozhodnutí o ukončení příslušného řízení důvody, proč nestanovila závaznost těchto závazků.

1.   Komise přijme nezbytná opatření ke sledování účinného výkonu a dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 a rozhodnutí přijatých podle článků 8, 18, 24, 25 a 29. V rámci těchto opatření může být strážci přístupu zejména uložena povinnost uchovávat veškeré dokumenty, které jsou považovány za relevantní k posouzení plnění těchto povinností a rozhodnutí a souladu s nimi.

2.   Opatření podle odstavce 1 mohou zahrnovat jmenování nezávislých externích odborníků a auditorů, jakož i jmenování úředníků z vnitrostátních příslušných orgánů členských států, kteří budou Komisi nápomocni při sledování povinností a opatření a při poskytování specifických odborných zkušeností nebo znalostí Komisi.

1.   Komise přijme prováděcí akt, v němž konstatuje nesoulad (dále jen „rozhodnutí o nesouladu“), pokud zjistí, že strážce přístupu nesplňuje některou z těchto položek:

Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2.   Komise se vynasnaží přijmout rozhodnutí o nesouladu do 12 měsíců od zahájení řízení podle článku 20.

3.   Před přijetím rozhodnutí o nesouladu sdělí Komise dotčenému strážci přístupu svá prozatímní zjištění. V těchto prozatímních zjištěních Komise vysvětlí opatření, jejichž přijetí zvažuje nebo o nichž se domnívá, že by měl strážce přístupu přijmout k zajištění účinné reakce na prozatímní zjištění.

4.   Jestliže Komise hodlá přijmout rozhodnutí o nesouladu, může vést konzultace se třetími stranami.

5.   V rozhodnutí o nesouladu Komise strážci přístupu uloží, aby v přiměřené lhůtě nesoulad ukončil a upustil od něj a podal vysvětlení, jak uvedenému rozhodnutí hodlá vyhovět.

6.   Strážce přístupu poskytne Komisi popis opatření, která přijal, aby povinnostem stanoveným v rozhodnutí o nesouladu vyhověl.

7.   Jestliže Komise rozhodnutí o nesouladu nepřijme, ukončí řízení rozhodnutím.

1.   V rozhodnutí o nesouladu může Komise uložit strážci přístupu pokuty nepřesahující 10 % jeho celkového celosvětového obratu za předchozí účetní období, pokud zjistí, že strážce přístupu úmyslně nebo z nedbalosti nedodržuje:

2.   Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku může Komise v rozhodnutí o nesouladu uložit strážci přístupu pokuty až do výše 20 % jeho celkového celosvětového obratu za předchozí finanční rok, pokud konstatuje, že se v souvislosti se stejnou hlavní službou platformy strážce přístupu dopustil stejného nebo podobného porušení povinnosti stanovené v článcích 5, 6 nebo 7, jak již bylo shledáno v rozhodnutí o nesouladu přijatém v předchozích osmi letech.

3.   Komise může přijmout rozhodnutí, kterým ukládá podnikům, a to v příslušných případech i strážcům přístupu, a sdružením podniků pokuty nepřesahující 1 % jejich celkového celosvětového obratu za předchozí účetní období, pokud úmyslně nebo z nedbalosti:

4.   Při stanovování výše pokuty přihlíží Komise k závažnosti, době trvání, opakování a v případě pokut uložených podle odstavce 3 k průtahům, k nimž v řízení došlo.

5.   Je-li sdružení podniků uložena pokuta s přihlédnutím k celosvětovému obratu jeho členů a takové sdružení není solventní, je povinno příspěvky na pokrytí výše pokuty požadovat od svých členů.

Pokud tyto příspěvky nebyly sdružení podniků poskytnuty ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise požadovat, aby byla pokuta zaplacena přímo některým z podniků, jejichž zástupci byli členy příslušných rozhodovacích orgánů uvedeného sdružení.

Poté co Komise požadovala platbu v souladu s druhým pododstavcem, může požadovat platbu zůstatku od kteréhokoli člena sdružení podniků, je-li to nezbytné k zajištění úplného zaplacení pokuty.

Komise však nevyžaduje platbu podle druhého nebo třetího pododstavce od podniků, které prokáží, že rozhodnutí sdružení podniků, jež porušilo toto nařízení, neuplatnily a buď o jeho existenci nevěděly nebo se od něj aktivně distancovaly před tím, než Komise zahájila řízení podle článku 20.

Finanční odpovědnost každého podniku za zaplacení pokuty nepřesáhne 20 % jeho celkového celosvětového obratu za předchozí účetní období.

1.   Tři nebo více členských států mohou Komisi požádat o zahájení šetření trhu podle článku 17, neboť se domnívají, že existuje důvodné podezření, že by měl být určitý podnik označen za strážce přístupu.

2.   Jeden nebo více členských států mohou požádat Komisi, aby zahájila šetření trhu podle článku 18, protože se domnívají, že existuje důvodné podezření, že strážce přístupu systematicky porušuje jednu nebo více povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 a udržuje, posiluje nebo rozšiřuje své postavení strážce přístupu ve vztahu k požadavkům podle čl. 3 odst. 1.

3.   Tři nebo více členských států mohou Komisi požádat o provedení šetření trhu podle článku 19, neboť se domnívají, že existuje důvodné podezření, že:

4.   Členské státy předkládají důkazy na podporu svých žádostí podle odstavců 1, 2 a 3. Pro žádosti podle odstavce 3 mohou tyto důkazy zahrnovat informace o nově zavedených nabídkách produktů, služeb, softwaru nebo vlastností, které vzbuzují obavy ohledně otevřenosti hospodářské soutěži nebo spravedlnosti, ať už jsou prováděny v souvislosti se stávajícími hlavními službami platforem, nebo jinak.

5.   Do čtyř měsíců od obdržení žádosti podle tohoto článku Komise posoudí, zda existují přiměřené důvody pro zahájení šetření trhu podle odstavců 1, 2 nebo 3. Výsledky tohoto posouzení Komise zveřejní.

1.   Do 3. května 2026 a poté každé tři roky Komise toto nařízení vyhodnotí a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

2.   Účelem hodnocení je posoudit, zda jsou dosaženy cíle tohoto nařízení, tedy zajištění spravedlivých trhů otevřených hospodářské soutěži, a jaký je dopad tohoto nařízení na podnikatelské uživatele, zejména malé a střední podniky, a koncové uživatele. Komise navíc zhodnotí, zda lze působnost článku 7 rozšířit i na služby online sociálních sítí.

3.   Hodnocení stanoví, zda je zapotřebí změnit pravidla, včetně pravidel týkajících se seznamu hlavních služeb platforem stanoveného v čl. 2 bodě 2, povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 a jejich prosazování, aby bylo zajištěno, že digitální trhy v celé Unii budou otevřené hospodářské soutěži a spravedlivé. Komise v návaznosti na tato hodnocení přijme vhodná opatření, která mohou zahrnovat legislativní návrhy.

4.   Příslušné orgány členských států poskytnou veškeré relevantní informace, kterými disponují a které Komise může požadovat pro účely vypracování zprávy uvedené v odstavci 1.