search


keyboard_tab Digital Market Act 2022/1925 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2022/1925 CS cercato: 'byla' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index byla:


whereas byla:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 1196

 

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Účelem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením harmonizovaných pravidel zajišťujících pro všechny podniky spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví v celé Unii, kde působí strážci přístupu, ve prospěch podnikatelských i koncových uživatelů.

2.   Toto nařízení se vztahuje na hlavní služby platforem, které poskytují nebo nabízejí strážci přístupu podnikatelským uživatelům usazeným v Unii nebo koncovým uživatelům usazeným nebo nacházejícím se v Unii, bez ohledu na místo usazení nebo sídlo strážců přístupu a bez ohledu na právo, kterým by se jinak řídilo poskytování takové služby.

3.   Toto nařízení se nevztahuje na trhy související:

a)

se sítěmi elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/1972;

b)

se službami elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/1972 jinými než souvisejícími s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech.

4.   Pokud jde o interpersonální komunikační služby ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice (EU) 2018/1972, nejsou tímto nařízením dotčeny pravomoci a odpovědnosti svěřené vnitrostátním regulačním a jiným příslušným orgánům na základě článku 61 uvedené směrnice.

5.   S cílem zamezit roztříštění vnitřního trhu členské státy neukládají strážcům přístupu další povinnosti prostřednictvím právních a správních předpisů či opatření za účelem zajištění spravedlivých trhů otevřených hospodářské soutěži. Žádné ustanovení tohoto nařízení nebrání členským státům ukládat podnikům, včetně podniků poskytujících hlavní služby platforem, povinnosti v souvislosti s otázkami, jež spadají mimo působnost tohoto nařízení, pokud jsou takové povinnosti slučitelné s právem Unie a nevyplývají ze skutečnosti, že dotčené podniky mají postavení strážce přístupu ve smyslu tohoto nařízení.

6.   Tímto nařízením není dotčeno uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU. Rovněž jím není dotčeno uplatňování:

a)

vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících protisoutěžní dohody, rozhodnutí sdružení podniků, jednání ve vzájemné shodě a zneužívání dominantního postavení;

b)

vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících jiné formy jednostranného jednání v rozsahu, v jakém se uplatňují na jiné podniky, než jsou strážci přístupu, nebo pokud znamenají uložení dalších povinností strážcům přístupu; a

c)

nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (23) a vnitrostátních předpisů týkajících se kontroly spojování podniků.

7.   Vnitrostátní orgány nepřijmou rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí podle tohoto nařízení. Komise a členské státy úzce spolupracují a koordinují svá opatření v oblasti vymáhání na základě zásad stanovených v článcích 37 a 38.

Článek 3

Označení za strážce přístupu

1.   Podnik je označen za strážce přístupu, pokud:

a)

má významný dopad na vnitřní trh;

b)

poskytuje hlavní službu platformy, která je klíčovou branou pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů; a

c)

má ve své činnosti zavedené a trvalé postavení nebo lze předpokládat, že takové postavení v blízké budoucnosti získá.

2.   Má se za to, že podnik příslušné požadavky uvedené v odstavci 1 splňuje:

a)

v souvislosti s odst. 1 písm. a), pokud dosahuje v každém z posledních tří účetních období v Unii ročního obratu nejméně 7,5 miliardy EUR, nebo pokud jeho průměrná tržní kapitalizace nebo rovnocenná reálná tržní hodnota dosáhly v posledním účetním období nejméně 75 miliard EUR, a poskytuje stejnou hlavní službu platformy alespoň ve třech členských státech;

b)

v souvislosti s odst. 1 písm. b), pokud poskytuje hlavní službu platformy, jež měla v uplynulém účetním období nejméně 45 milionů aktivních koncových uživatelů usazených nebo nacházejících se v Unii a ročně nejméně 10 000 aktivních podnikatelských uživatelů usazených v Unii, jejichž identifikace a výpočet se provádí v souladu s metodikou a ukazateli uvedenými v příloze;

c)

v souvislosti s odst. 1 písm. c), pokud byly prahové hodnoty uvedené v písmenu b) tohoto odstavce dosaženy v každém z posledních tří účetních období.

3.   Pokud podnik poskytující hlavní služby platforem dosáhne všech prahových hodnot uvedených v odstavci 2, oznámí tuto skutečnost bezodkladně a v každém případě do dvou měsíců po jejich dosažení Komisi a poskytne jí příslušné informace stanovené v odstavci 2. Uvedené oznámení obsahuje příslušné informace stanovené v odstavci 2 pro každou z hlavních služeb platforem podniku, která dosahuje prahových hodnot uvedených v odst. 2 písm. b). Kdykoli prahových hodnot uvedených v odst. 2 písm. b) a c) dosáhne další hlavní služba platformy poskytovaná podnikem, který byl dříve označen za strážce přístupu, daný podnik oznámí tuto skutečnost Komisi do dvou měsíců od dosažení uvedených prahových hodnot.

Neučiní-li podnik poskytující hlavní službu platformy oznámení Komisi podle prvního pododstavce tohoto odstavce a neposkytne-li ve lhůtě stanovené Komisí v žádosti o informace podle článku 21 všechny relevantní informace, které jsou nezbytné k tomu, aby Komise mohla dotčený podnik označit za strážce přístupu podle odstavce 4 tohoto článku, je Komise i tak oprávněna daný podnik označit za strážce přístupu na základě informací, které má k dispozici.

Vyhoví-li podnik poskytující hlavní služby platforem žádosti o informace podle druhého pododstavce tohoto odstavce, nebo jsou-li informace poskytnuty po uplynutí lhůty podle uvedeného pododstavce, Komise postupuje podle odstavce 4.

4.   Komise označí bez zbytečného odkladu a nejpozději do 45 pracovních dnů po obdržení úplných informací uvedených v odstavci 3 podnik poskytující hlavní služby platforem, který dosahuje všech prahových hodnot uvedených v odstavci 2, za strážce přístupu.

5.   Podnik poskytující hlavní služby platforem může spolu se svým oznámením předložit dostatečně podložené argumenty, aby prokázal, že výjimečně z důvodu okolností, za nichž příslušná hlavní služba platformy působí, nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 1, přestože dosahuje všech prahových hodnot uvedených v odstavci 2.

Má-li Komise za to, že argumenty předložené podle prvního pododstavce podnikem poskytujícím hlavní služby platforem nejsou dostatečně podložené, protože jimi nejsou zjevně zpochybněny domněnky podle odstavce 2 tohoto článku, může tyto argumenty ve lhůtě uvedené v odstavci 4 odmítnout, aniž použije postup stanovený v čl. 17 odst. 3.

Pokud podnik poskytující hlavní služby platforem předloží takové dostatečně podložené argumenty, kterými jsou zjevně zpochybněny domněnky podle odstavce 2 tohoto článku, může Komise bez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce ve lhůtě uvedené v odstavci 4 tohoto článku zahájit postup stanovený v čl. 17 odst. 3.

Dospěje-li Komise k závěru, že podnik poskytující hlavní služby platforem nebyl schopen prokázat, že příslušné hlavní služby platforem, které poskytuje, nesplňují požadavky odstavce 1 tohoto článku, označí uvedený podnik za strážce přístupu v souladu s postupem stanoveným v čl. 17 odst. 3.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním metodiky k určení toho, zda jsou dosaženy kvantitativní prahové hodnoty stanovené v odstavci 2 tohoto článku, a případně za účelem pravidelného přizpůsobování uvedené metodiky vývoji na trhu a vývoji technologií.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem změny tohoto nařízení aktualizací metodiky a seznamu ukazatelů stanovených v příloze.

8.   Komise označí postupem podle článku 17 za strážce přístupu každý podnik poskytující hlavní služby platforem, který splňuje všechny požadavky podle odstavce 1 tohoto článku, ale nedosahuje všech prahových hodnot podle odstavce 2 tohoto článku.

Za tímto účelem vezme Komise v úvahu některé nebo všechny následující prvky v rozsahu, v němž jsou pro daný podnik poskytující hlavní služby platforem relevantní:

a)

velikost, včetně obratu a tržní kapitalizace, činnosti a postavení daného podniku;

b)

počet podnikatelských uživatelů, kteří používají hlavní službu platformy k oslovení koncových uživatelů, a počet koncových uživatelů;

c)

síťové účinky a výhody založené na datech, zejména v souvislosti s přístupem podniku k osobním i neosobním údajům a jejich shromažďováním nebo s jeho analytickými schopnostmi;

d)

veškeré úspory z rozsahu a množství, z nichž má podnik prospěch, mimo jiné i pokud jde o data a případně o činnosti mimo Unii;

e)

tzv. lock-in účinek na podnikatelského uživatele nebo koncového uživatele, včetně nákladů na změnu poskytovatele a behaviorálního zkreslení, jež snižují schopnost podnikatelských uživatelů a koncových uživatelů změnit poskytovatele nebo zvolit multi-homing;

f)

konglomerátní korporátní struktura nebo vertikální integrace podniku, jež mu například umožňují provádět křížové subvencování, kombinovat data z různých zdrojů nebo posílit své postavení využitím pákového efektu, nebo

g)

další strukturální charakteristiky podniku nebo služby.

Při posuzování podle tohoto odstavce přihlédne Komise k předvídatelnému vývoji ve vztahu k prvkům vyjmenovaným ve druhém pododstavci, mimo jiné k jakémukoli plánovanému spojování zahrnujícímu jiný podnik poskytující hlavní služby platforem nebo jiné služby v digitálním odvětví nebo umožňujícím sběr dat.

Jestliže podnik poskytující hlavní službu platformy, který nedosahuje kvantitativních prahových hodnot podle odstavce 2, závažným způsobem nedodržuje opatření nařízená v rámci šetření Komisí, a to ani poté, co byl vyzván, aby v přiměřené lhůtě dosáhl souladu a předložil připomínky, může jej Komise označit za strážce přístupu na základě skutečností, které má k dispozici.

9.   U každého podniku označeného za strážce přístupu podle odstavce 4 nebo 8 uvede Komise v rozhodnutí o označení výčet příslušných hlavních služeb platforem, které jsou poskytovány v rámci téhož podniku a které jednotlivě jsou důležitou branou pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů, jak je uvedeno v odst. 1 písm. b).

10.   Strážce přístupu splní povinnosti stanovené v článcích 5, 6 a 7 do šesti měsíců poté, co byla hlavní služba platformy uvedena v rozhodnutí o označení podle odstavce 9 tohoto článku.

Článek 5

Povinnosti strážců přístupu

1.   Strážce přístupu dodržuje veškeré povinnosti stanovené v tomto článku ve vztahu ke každé ze svých hlavních služeb platforem uvedených v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9.

2.   Strážce přístupu nesmí:

a)

zpracovávat pro účely poskytování online reklamních služeb osobní údaje koncových uživatelů využívajících služby třetích stran, které využívají hlavních služeb platforem strážce přístupu;

b)

kombinovat osobní údaje z příslušné hlavní služby platformy s osobními údaji z jakýchkoli dalších hlavních služeb platforem nebo z jakýchkoli dalších služeb poskytovaných strážcem přístupu nebo s osobními údaji ze služeb třetích stran;

c)

používat osobní údaje z příslušné hlavní služby platformy křížovým způsobem v dalších službách poskytovaných strážcem přístupu samostatně, včetně dalších hlavních služeb platforem, a naopak; a

d)

přihlásit koncové uživatele k dalším službám strážce přístupu s cílem kombinovat osobní údaje,

ledaže byla koncovému uživateli předložena konkrétní možnost volby a on udělil souhlas ve smyslu čl. 4 bodu 11 a článku 7 nařízení (EU) 2016/679.

Pokud koncový uživatel odmítl udělit souhlas pro účely prvního pododstavce, nebo pokud jej odvolal, nesmí strážce přístupu svou žádost o souhlas ke stejnému účelu opakovat více než jednou v rámci období jednoho roku.

Tímto odstavcem není dotčena možnost, aby strážce přístupu v příslušném případě uplatnil čl. 6 odst. 1 písm. c), d) a e) nařízení (EU) 2016/679.

3.   Strážce přístupu nesmí bránit podnikatelským uživatelům v tom, aby nabízeli stejné produkty nebo služby koncovým uživatelům prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb třetí strany nebo prostřednictvím jejich vlastního přímého kanálu online prodeje za ceny nebo za podmínek, které jsou odlišné od cen nebo podmínek nabízených prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb strážce přístupu.

4.   Strážce přístupu umožní podnikatelským uživatelům bezplatně sdělovat a propagovat nabídky, a to i za různých podmínek, koncovým uživatelům získaným prostřednictvím jeho hlavní služby platformy nebo prostřednictvím jiných kanálů a uzavírat s těmito koncovými uživateli smlouvy bez ohledu na to, zda za tímto účelem využívají jeho hlavní služby platforem.

5.   Strážce přístupu povolí koncovým uživatelům prostřednictvím svých hlavních služeb platforem přístup k obsahu, předplatnému, prvkům nebo jiným položkám a k jejich používání s využitím softwarové aplikace podnikatelského uživatele, a to i v případě, že dotčení koncoví uživatelé tyto položky získali od příslušného podnikatelského uživatele, aniž by využívali hlavní služby platforem strážce přístupu.

6.   Strážce přístupu nesmí přímo ani nepřímo bránit podnikatelským uživatelům ani koncovým uživatelům v tom, aby v souvislosti s jakoukoli praktikou strážce přístupu upozornili příslušný orgán veřejné moci, včetně vnitrostátních soudů, na jakoukoli záležitost nesouladu s příslušnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy ze strany strážce přístupu, ani je v tomto nesmí nijak omezovat. Tím není dotčeno právo podnikatelských uživatelů a strážců přístupu stanovit ve svých dohodách podmínky použití zákonných mechanismů pro vyřizování stížností.

7.   Strážce přístupu nesmí vyžadovat, aby v souvislosti se službami poskytovanými podnikatelskými uživateli prostřednictvím jeho hlavních služeb platforem koncoví uživatelé využívali nebo dotčení podnikatelští uživatelé využívali či nabízeli identifikační službu, vykreslovací jádro webového prohlížeče, nebo platební službu, nebo technické služby uvedeného strážce přístupu podporující poskytování platební služby, jako jsou platební systémy pro nákupy v aplikaci, nebo s nimi byli podnikatelští uživatelé interoperabilní.

8.   Strážce přístupu nesmí vyžadovat, aby se podnikatelští nebo koncoví uživatelé přihlásili k jakýmkoli dalším hlavním službám platforem uvedeným v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9 nebo dosahujícím prahových hodnot podle čl. 3 odst. 2 písm. b) nebo se k nim zaregistrovali jako podmínku pro to, aby mohli využívat kteroukoli z hlavních služeb platforem takového strážce přístupu uvedených podle zmíněného článku, mít k takové hlavní službě platforem přístup, přihlásit se k ní nebo se k ní zaregistrovat.

9.   Strážce přístupu poskytne každému inzerentovi, jemuž poskytuje online reklamní služby, nebo na žádost inzerenta třetím stranám se zmocněním od inzerentů na denním základě bezplatně ke každé reklamě umístěné daným inzerentem informace o:

a)

ceně a poplatcích uhrazených daným inzerentem, včetně veškerých srážek a příplatků, za každou z příslušných online reklamních služeb poskytnutých strážcem přístupu;

b)

odměně, kterou obdržel vydavatel, včetně veškerých srážek a příplatků, s výhradou jeho souhlasu a

c)

metrice, na jejímž základě se vypočítává každá cena, poplatek a odměna.

Pokud vydavatel se sdělením informací o obdržené odměně podle písm. b) prvního pododstavce nesouhlasí, poskytne strážce přístupu každému inzerentovi bezplatně informace o denní průměrné odměně, včetně veškerých srážek a příplatků, obdržené daným vydavatelem za příslušnou reklamu.

10.   Strážce přístupu poskytne každému vydavateli, jemuž poskytuje online reklamní služby, nebo na žádost vydavatele třetím stranám se zmocněním od vydavatelů na denním základě bezplatně ke každé reklamě zobrazené v inventáři vydavatele informace o:

a)

odměně obdržené a poplatcích uhrazených daným vydavatelem, včetně veškerých srážek a příplatků, za každou z příslušných online reklamních služeb poskytnutých strážcem přístupu;

b)

ceně uhrazené inzerentem, včetně veškerých srážek a příplatků, s výhradou jeho souhlasu; a

c)

metrice, na jejímž základě se vypočítává každá cena a odměna.

Pokud inzerent se sdělením informací nesouhlasí, poskytne strážce přístupu každému vydavateli bezplatně informace o denní průměrné ceně, včetně veškerých srážek a příplatků, uhrazené daným vydavatelem za příslušnou reklamu.

Článek 8

Dodržování povinností strážců přístupu

1.   Strážce přístupu zajistí a prokáže dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 tohoto nařízení. Opatření zavedená strážcem přístupu k zajištění souladu s uvedenými články musí účinně dosahovat cílů tohoto nařízení i příslušné povinnosti. Strážce přístupu zajistí, aby provádění těchto opatření bylo v souladu s použitelnými právními předpisy, zejména s nařízením (EU) 2016/679, směrnicí 2002/58/ES, s právními předpisy o kybernetické bezpečnosti, ochraně spotřebitele, bezpečnosti výrobků i s požadavky na přístupnost.

2.   Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost strážce přístupu podle odstavce 3 tohoto článku zahájit řízení podle článku 20.

Komise může přijmout prováděcí akt, v němž upřesní opatření, která má dotčený strážce přístupu uplatnit s cílem účinně splnit povinnosti stanovené v článcích 6 a 7. Tento prováděcí akt se přijme do šesti měsíců od zahájení řízení podle článku 20 poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

Při zahájení řízení z vlastního podnětu z důvodu obcházení povinností stanoveného podle článku 13 se mohou tato opatření týkat povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7.

3.   Strážce přístupu může požádat Komisi, aby konstatovala, zda opatření, která strážce přístupu hodlá zavést nebo zavedl k zajištění souladu s články 6 a 7, jsou pro dosažení cíle příslušné povinnosti za konkrétních okolností, v nichž se strážce přístupu nachází, účinná. Komise rozhoduje podle vlastního uvážení o tom, zda se do tohoto postupu určení zapojí, přičemž dodržuje zásady rovného zacházení, proporcionality a řádné správy.

Strážce přístupu ve své žádosti uvede odůvodněný návrh, v němž vysvětlí opatření, která hodlá zavést nebo zavedl. Vedle toho poskytne nedůvěrné znění svého odůvodněného návrhu, které může být sdíleno se třetími stranami podle odstavce 6.

4.   Odstavci 2 a 3 tohoto článku nejsou dotčeny pravomoci Komise podle článků 29, 30 a 31.

5.   Za účelem přijetí rozhodnutí podle odstavce 2 sdělí Komise strážci přístupu svá předběžná zjištění do tří měsíců od zahájení řízení podle článku 20. V předběžných zjištěních Komise vysvětlí opatření, která zvažuje přijmout, nebo o nichž má za to, že by je měl dotčený strážce přístupu přijmout, aby na předběžná zjištění účinně reagoval.

6.   Aby Komise umožnila zúčastněným třetím stranám účinné uplatnění í připomínek, zveřejní při sdělení předběžných zjištění podle odstavce 5 strážci přístupu nebo co nejdříve poté shrnutí případu, které nemá důvěrnou povahu, a opatření, která zvažuje přijmout, nebo o nichž se domnívá, že by je měl dotčený strážce přístupu přijmout. Komise stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být tyto připomínky uplatněny.

7.   Při stanovování opatření podle odstavce 2 Komise zajistí, aby tato opatření byla účinná při dosahování cílů tohoto nařízení i příslušné povinnosti a aby byla přiměřená okolnostem, v nichž se nachází strážce přístupu a příslušné služby.

8.   Pro účely upřesnění povinností podle čl. 6 odst. 11 a 12 Komise rovněž posoudí, zda zamýšlená nebo zavedená opatření zajišťují, aby nedošlo k nerovnováze mezi právy a povinnostmi podnikatelských uživatelů a zda samotná opatření neposkytují strážci přístupu výhodu, která je nepřiměřená službě, kterou strážce přístupu poskytuje podnikatelským uživatelům.

9.   Komise se může na žádost nebo z vlastního podnětu rozhodnout, že řízení podle odstavce 2 opětovně zahájí, pokud:

a)

došlo k podstatné změně některé ze skutečností, na nichž bylo rozhodnutí založeno; nebo

b)

rozhodnutí bylo založeno na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích; nebo

c)

opatření uvedená v rozhodnutí nejsou účinná.

Článek 30

Pokuty

1.   V rozhodnutí o nesouladu může Komise uložit strážci přístupu pokuty nepřesahující 10 % jeho celkového celosvětového obratu za předchozí účetní období, pokud zjistí, že strážce přístupu úmyslně nebo z nedbalosti nedodržuje:

a)

kteroukoli z povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7;

b)

opatření uvedená Komisí v rozhodnutí přijatém podle čl. 8 odst. 2;

c)

nápravná opatření uložená podle čl. 18 odst. 1;

d)

předběžná opatření nařízená podle článku 24, nebo

e)

závazky, jež se staly podle článku 25 právně závaznými.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku může Komise v rozhodnutí o nesouladu uložit strážci přístupu pokuty až do výše 20 % jeho celkového celosvětového obratu za předchozí finanční rok, pokud konstatuje, že se v souvislosti se stejnou hlavní službou platformy strážce přístupu dopustil stejného nebo podobného porušení povinnosti stanovené v článcích 5, 6 nebo 7, jak již bylo shledáno v rozhodnutí o nesouladu přijatém v předchozích osmi letech.

3.   Komise může přijmout rozhodnutí, kterým ukládá podnikům, a to v příslušných případech i strážcům přístupu, a sdružením podniků pokuty nepřesahující 1 % jejich celkového celosvětového obratu za předchozí účetní období, pokud úmyslně nebo z nedbalosti:

a)

neposkytnou ve stanovené lhůtě informace potřebné k posouzení jejich označení za strážce přístupu podle článku 3, nebo poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace;

b)

neplní oznamovací povinnost vůči Komisi podle čl. 3 odst. 3;

c)

v případě informací, jež jsou vyžadovány podle článku 14, tyto informace neoznámí nebo je poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící;

d)

v případě informací, jež jsou vyžadovány podle článku 15, nepředloží popis nebo je poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící;

e)

v odpovědi na žádost podanou podle čl. 21 odst. 3 neposkytnou přístup k datům, algoritmům nebo informace o testování;

f)

neposkytnou požadované informace ve lhůtě stanovené podle čl. 21 odst. 3, nebo poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace či vysvětlení, jež jsou vyžádány podle článku 21 nebo poskytnuty během pohovoru podle článku 22;

g)

ve lhůtě stanovené Komisí neopraví nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace poskytnuté jejich zástupcem nebo pracovníkem nebo neposkytnou nebo odmítnou poskytnout úplné informace o skutečnostech týkajících se předmětu a účelu inspekce podle článku 23;

h)

se odmítnou podrobit inspekci podle článku 23;

i)

neplní povinnosti uložené Komisí podle článku 26; nebo

j)

nezavedou funkci pro zajišťování souladu s předpisy podle článku 28; nebo

k)

neplní podmínky pro přístup ke spisu Komise podle čl. 34 odst. 4.

4.   Při stanovování výše pokuty přihlíží Komise k závažnosti, době trvání, opakování a v případě pokut uložených podle odstavce 3 k průtahům, k nimž v řízení došlo.

5.   Je-li sdružení podniků uložena pokuta s přihlédnutím k celosvětovému obratu jeho členů a takové sdružení není solventní, je povinno příspěvky na pokrytí výše pokuty požadovat od svých členů.

Pokud tyto příspěvky nebyly sdružení podniků poskytnuty ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise požadovat, aby byla pokuta zaplacena přímo některým z podniků, jejichž zástupci byli členy příslušných rozhodovacích orgánů uvedeného sdružení.

Poté co Komise požadovala platbu v souladu s druhým pododstavcem, může požadovat platbu zůstatku od kteréhokoli člena sdružení podniků, je-li to nezbytné k zajištění úplného zaplacení pokuty.

Komise však nevyžaduje platbu podle druhého nebo třetího pododstavce od podniků, které prokáží, že rozhodnutí sdružení podniků, jež porušilo toto nařízení, neuplatnily a buď o jeho existenci nevěděly nebo se od něj aktivně distancovaly před tím, než Komise zahájila řízení podle článku 20.

Finanční odpovědnost každého podniku za zaplacení pokuty nepřesáhne 20 % jeho celkového celosvětového obratu za předchozí účetní období.

Článek 31

Penále

1.   Komise může přijmout rozhodnutí, kterým ukládá podnikům, a to i případným strážcům přístupu, a sdružením podniků, denní penále nepřesahující 5 % průměrného denního celosvětového obratu za předchozí účetní období, počítané ode dne stanoveného uvedeným rozhodnutím, aby je přiměla:

a)

dodržet opatření stanovená Komisí v rozhodnutí přijatém podle čl. 8 odst. 2;

b)

vyhovět rozhodnutí podle čl. 18 odst. 1;

c)

poskytnout správné a úplné informace ve lhůtě požadované na základě žádosti o informace podané rozhodnutím podle článku 21;

d)

zajišťovat přístup k datům, algoritmům a informacím o testování v odpovědi na žádost podle čl. 21 odst. 3 a poskytovat k nim vysvětlení, jak vyžaduje rozhodnutí podle článku 21;

e)

podřídit se inspekci nařízené rozhodnutím přijatým podle článku 23;

f)

vyhovět rozhodnutí nařizujícímu předběžná opatření podle článku 24;

g)

dodržovat závazky, jejichž právní závaznost byla stanovena rozhodnutím podle čl. 25 odst. 1;

h)

vyhovět rozhodnutí podle čl. 29 odst. 1.

2.   Pokud podniky nebo sdružení podniků splnily povinnost, kterou mělo penále vymáhat, může Komise přijmout prováděcí akt, v němž stanoví konečnou výši penále na nižší částku, než jaká by vyplývala z původního rozhodnutí. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

Článek 39

Spolupráce s vnitrostátními soudy

1.   V řízení souvisejícím s uplatňováním tohoto nařízení mohou vnitrostátní soudy požádat Komisi, aby jim předala informace, které má k dispozici, nebo své stanovisko k otázkám týkajícím se uplatňování tohoto nařízení.

2.   Členské státy předají Komisi kopie všech písemných rozsudků vnitrostátních soudů týkající se používání tohoto nařízení. Tato kopie se předává co nejdříve po doručení úplného písemného rozsudku stranám.

3.   Pokud to vyžaduje soudržné uplatňování tohoto nařízení, může Komise z vlastního podnětu předložit vnitrostátním soudům písemná vyjádření. Se svolením dotčeného soudu může předkládat rovněž ústní vyjádření.

4.   Komise může výlučně pro účely přípravy svých vyjádření požádat relevantní vnitrostátní soud členského státu, aby jí zaslal nebo zajistil zaslání jakýchkoli dokumentů nezbytných pro posouzení věci.

5.   Vnitrostátní soudy nevydají rozhodnutí v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí podle tohoto nařízení. Rovněž se vyvarují rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím, jehož přijetí Komise zvažuje v řízení zahájeném podle tohoto nařízení. Za tímto účelem může vnitrostátní soud posoudit, zda je nezbytné, aby své řízení přerušil. Tím není dotčena možnost vnitrostátních soudů podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle článku 267 Smlouvy o fungování EU.


whereas









keyboard_arrow_down