Digital Market Act 2022/1925 CS

1. Účelem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením harmonizovaných pravidel zajišťujících pro všechny podniky spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví v celé Unii, kde působí strážci přístupu, ve prospěch podnikatelských i koncových uživatelů.

2. Toto nařízení se vztahuje na hlavní služby platforem, které poskytují nebo nabízejí strážci přístupu podnikatelským uživatelům usazeným v Unii nebo koncovým uživatelům usazeným nebo nacházejícím se v Unii, bez ohledu na místo usazení nebo sídlo strážců přístupu a bez ohledu na právo, kterým by se jinak řídilo poskytování takové služby.

3. Toto nařízení se nevztahuje na trhy související:

a)	se sítěmi elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/1972;

b)	se službami elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/1972 jinými než souvisejícími s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech.

4. Pokud jde o interpersonální komunikační služby ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice (EU) 2018/1972, nejsou tímto nařízením dotčeny pravomoci a odpovědnosti svěřené vnitrostátním regulačním a jiným příslušným orgánům na základě článku 61 uvedené směrnice.

5. S cílem zamezit roztříštění vnitřního trhu členské státy neukládají strážcům přístupu další povinnosti prostřednictvím právních a správních předpisů či opatření za účelem zajištění spravedlivých trhů otevřených hospodářské soutěži. Žádné ustanovení tohoto nařízení nebrání členským státům ukládat podnikům, včetně podniků poskytujících hlavní služby platforem, povinnosti v souvislosti s otázkami, jež spadají mimo působnost tohoto nařízení, pokud jsou takové povinnosti slučitelné s právem Unie a nevyplývají ze skutečnosti, že dotčené podniky mají postavení strážce přístupu ve smyslu tohoto nařízení.

6. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU. Rovněž jím není dotčeno uplatňování:

a)	vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících protisoutěžní dohody, rozhodnutí sdružení podniků, jednání ve vzájemné shodě a zneužívání dominantního postavení;

b)	vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících jiné formy jednostranného jednání v rozsahu, v jakém se uplatňují na jiné podniky, než jsou strážci přístupu, nebo pokud znamenají uložení dalších povinností strážcům přístupu; a

c)	nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (23) a vnitrostátních předpisů týkajících se kontroly spojování podniků.

7. Vnitrostátní orgány nepřijmou rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí podle tohoto nařízení. Komise a členské státy úzce spolupracují a koordinují svá opatření v oblasti vymáhání na základě zásad stanovených v článcích 37 a 38.

Článek 5

Povinnosti strážců přístupu

1. Strážce přístupu dodržuje veškeré povinnosti stanovené v tomto článku ve vztahu ke každé ze svých hlavních služeb platforem uvedených v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9.

2. Strážce přístupu nesmí:

a)	zpracovávat pro účely poskytování online reklamních služeb osobní údaje koncových uživatelů využívajících služby třetích stran, které využívají hlavních služeb platforem strážce přístupu;

b)	kombinovat osobní údaje z příslušné hlavní služby platformy s osobními údaji z jakýchkoli dalších hlavních služeb platforem nebo z jakýchkoli dalších služeb poskytovaných strážcem přístupu nebo s osobními údaji ze služeb třetích stran;

c)	používat osobní údaje z příslušné hlavní služby platformy křížovým způsobem v dalších službách poskytovaných strážcem přístupu samostatně, včetně dalších hlavních služeb platforem, a naopak; a

d)	přihlásit koncové uživatele k dalším službám strážce přístupu s cílem kombinovat osobní údaje,

ledaže byla koncovému uživateli předložena konkrétní možnost volby a on udělil souhlas ve smyslu čl. 4 bodu 11 a článku 7 nařízení (EU) 2016/679.

Pokud koncový uživatel odmítl udělit souhlas pro účely prvního pododstavce, nebo pokud jej odvolal, nesmí strážce přístupu svou žádost o souhlas ke stejnému účelu opakovat více než jednou v rámci období jednoho roku.

Tímto odstavcem není dotčena možnost, aby strážce přístupu v příslušném případě uplatnil čl. 6 odst. 1 písm. c), d) a e) nařízení (EU) 2016/679.

3. Strážce přístupu nesmí bránit podnikatelským uživatelům v tom, aby nabízeli stejné produkty nebo služby koncovým uživatelům prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb třetí strany nebo prostřednictvím jejich vlastního přímého kanálu online prodeje za ceny nebo za podmínek, které jsou odlišné od cen nebo podmínek nabízených prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb strážce přístupu.

4. Strážce přístupu umožní podnikatelským uživatelům bezplatně sdělovat a propagovat nabídky, a to i za různých podmínek, koncovým uživatelům získaným prostřednictvím jeho hlavní služby platformy nebo prostřednictvím jiných kanálů a uzavírat s těmito koncovými uživateli smlouvy bez ohledu na to, zda za tímto účelem využívají jeho hlavní služby platforem.

5. Strážce přístupu povolí koncovým uživatelům prostřednictvím svých hlavních služeb platforem přístup k obsahu, předplatnému, prvkům nebo jiným položkám a k jejich používání s využitím softwarové aplikace podnikatelského uživatele, a to i v případě, že dotčení koncoví uživatelé tyto položky získali od příslušného podnikatelského uživatele, aniž by využívali hlavní služby platforem strážce přístupu.

6. Strážce přístupu nesmí přímo ani nepřímo bránit podnikatelským uživatelům ani koncovým uživatelům v tom, aby v souvislosti s jakoukoli praktikou strážce přístupu upozornili příslušný orgán veřejné moci, včetně vnitrostátních soudů, na jakoukoli záležitost nesouladu s příslušnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy ze strany strážce přístupu, ani je v tomto nesmí nijak omezovat. Tím není dotčeno právo podnikatelských uživatelů a strážců přístupu stanovit ve svých dohodách podmínky použití zákonných mechanismů pro vyřizování stížností.

7. Strážce přístupu nesmí vyžadovat, aby v souvislosti se službami poskytovanými podnikatelskými uživateli prostřednictvím jeho hlavních služeb platforem koncoví uživatelé využívali nebo dotčení podnikatelští uživatelé využívali či nabízeli identifikační službu, vykreslovací jádro webového prohlížeče, nebo platební službu, nebo technické služby uvedeného strážce přístupu podporující poskytování platební služby, jako jsou platební systémy pro nákupy v aplikaci, nebo s nimi byli podnikatelští uživatelé interoperabilní.

8. Strážce přístupu nesmí vyžadovat, aby se podnikatelští nebo koncoví uživatelé přihlásili k jakýmkoli dalším hlavním službám platforem uvedeným v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9 nebo dosahujícím prahových hodnot podle čl. 3 odst. 2 písm. b) nebo se k nim zaregistrovali jako podmínku pro to, aby mohli využívat kteroukoli z hlavních služeb platforem takového strážce přístupu uvedených podle zmíněného článku, mít k takové hlavní službě platforem přístup, přihlásit se k ní nebo se k ní zaregistrovat.

9. Strážce přístupu poskytne každému inzerentovi, jemuž poskytuje online reklamní služby, nebo na žádost inzerenta třetím stranám se zmocněním od inzerentů na denním základě bezplatně ke každé reklamě umístěné daným inzerentem informace o:

a)	ceně a poplatcích uhrazených daným inzerentem, včetně veškerých srážek a příplatků, za každou z příslušných online reklamních služeb poskytnutých strážcem přístupu;

b)	odměně, kterou obdržel vydavatel, včetně veškerých srážek a příplatků, s výhradou jeho souhlasu a

c)	metrice, na jejímž základě se vypočítává každá cena, poplatek a odměna.

Pokud vydavatel se sdělením informací o obdržené odměně podle písm. b) prvního pododstavce nesouhlasí, poskytne strážce přístupu každému inzerentovi bezplatně informace o denní průměrné odměně, včetně veškerých srážek a příplatků, obdržené daným vydavatelem za příslušnou reklamu.

10. Strážce přístupu poskytne každému vydavateli, jemuž poskytuje online reklamní služby, nebo na žádost vydavatele třetím stranám se zmocněním od vydavatelů na denním základě bezplatně ke každé reklamě zobrazené v inventáři vydavatele informace o:

a)	odměně obdržené a poplatcích uhrazených daným vydavatelem, včetně veškerých srážek a příplatků, za každou z příslušných online reklamních služeb poskytnutých strážcem přístupu;

b)	ceně uhrazené inzerentem, včetně veškerých srážek a příplatků, s výhradou jeho souhlasu; a

c)	metrice, na jejímž základě se vypočítává každá cena a odměna.

Pokud inzerent se sdělením informací nesouhlasí, poskytne strážce přístupu každému vydavateli bezplatně informace o denní průměrné ceně, včetně veškerých srážek a příplatků, uhrazené daným vydavatelem za příslušnou reklamu.

Článek 7

Povinnost strážců přístupu týkající se interoperability interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech

1. Poskytuje-li strážce přístupu interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, které jsou uvedeny na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9, zajistí interoperabilitu základních funkcí svých interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech jiného poskytovatele, který takové služby v Unii nabízí nebo hodlá nabízet, a to tím, že na požádání a bezplatně poskytne nezbytná technická rozhraní nebo podobná řešení, která interoperabilitu usnadňují.

2. Strážce přístupu zajistí interoperabilitu alespoň těchto základních funkcí podle odstavce 1, pokud tyto funkce sám poskytuje svým vlastním koncovým uživatelům:

po uvedení v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9:

i)	zasílání textových zpráv mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

ii)	sdílení obrázků, hlasových zpráv, videí a dalších přiložených souborů v komunikaci mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

do dvou let od označení:

i)	zasílání textových zpráv mezi koncovými body uvnitř skupin jednotlivých koncových uživatelů;

ii)	sdílení obrázků, hlasových zpráv, videí a dalších přiložených souborů v komunikaci mezi koncovými body mezi skupinovým chatem a jednotlivým koncovým uživatelem;

do čtyř let od označení:

i)	hlasové hovory mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

ii)	video hovory mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

iii)	hlasové hovory mezi koncovými body mezi skupinovým chatem a jednotlivým koncovým uživatelem;

iv)	video hovory mezi koncovými body mezi skupinovým chatem a jednotlivým koncovým uživatelem.

3. Úroveň zabezpečení, případně včetně šifrování mezi koncovými body, kterou strážce přístupu poskytuje svým vlastním koncovým uživatelům, musí být zachována ve všech interoperabilních službách.

4. Strážce přístupu uveřejní referenční nabídku, která stanoví technické náležitosti a všeobecné podmínky interoperability s jeho interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech, včetně nezbytných podrobností o úrovni zabezpečení a šifrování mezi koncovými body. Tuto referenční nabídku uveřejní strážce přístupu ve lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 10 a v případě potřeby ji aktualizuje.

5. Po uveřejnění referenční nabídky podle odstavce 4 může kterýkoli poskytovatel interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, jenž tyto služby nabízí nebo hodlá nabízet v Unii, požádat o interoperabilitu s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech poskytovanými strážcem přístupu. Tato žádost se může týkat některých nebo všech základních funkcí vyjmenovaných v odstavci 2. Strážce přístupu vyhoví každé přiměřené žádosti o interoperabilitu do tří měsíců od jejího obdržení tím, že požadované základní funkce zprovozní.

6. Na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu může Komise výjimečně lhůty pro splnění povinností podle odstavců 2 nebo 5 prodloužit, pokud strážce přístupu prokáže, že je to nezbytné k zajištění účinné interoperability a případně zachování nezbytné úrovně zabezpečení, včetně šifrování mezi koncovými body.

7. Koncoví uživatelé interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech strážce přístupu a žádajícího poskytovatele interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech se mohou rozhodnout, zda využijí interoperabilních základních funkcí, které může poskytovat strážce přístupu podle odstavce 1.

8. Strážce přístupu shromažďuje a s poskytovatelem interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech podávajícím žádost o interoperabilitu si vyměňuje pouze ty osobní údaje koncových uživatelů, které jsou striktně nezbytné k zajištění účinné interoperability. Jakékoli takové shromažďování a výměna osobních údajů koncových uživatelů musí být v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES.

9. Strážci přístupu není bráněno přijmout opatření s cílem zajistit, aby poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, kteří jsou třetími stranami a kteří žádají o interoperabilitu, neohrozili integritu, zabezpečení a soukromí jeho služeb, pokud jsou tato opatření nezbytně nutná a přiměřená a strážce přístupu je řádně odůvodnil.

Článek 8

Dodržování povinností strážců přístupu

1. Strážce přístupu zajistí a prokáže dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 tohoto nařízení. Opatření zavedená strážcem přístupu k zajištění souladu s uvedenými články musí účinně dosahovat cílů tohoto nařízení i příslušné povinnosti. Strážce přístupu zajistí, aby provádění těchto opatření bylo v souladu s použitelnými právními předpisy, zejména s nařízením (EU) 2016/679, směrnicí 2002/58/ES, s právními předpisy o kybernetické bezpečnosti, ochraně spotřebitele, bezpečnosti výrobků i s požadavky na přístupnost.

2. Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost strážce přístupu podle odstavce 3 tohoto článku zahájit řízení podle článku 20.

Komise může přijmout prováděcí akt, v němž upřesní opatření, která má dotčený strážce přístupu uplatnit s cílem účinně splnit povinnosti stanovené v článcích 6 a 7. Tento prováděcí akt se přijme do šesti měsíců od zahájení řízení podle článku 20 poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

Při zahájení řízení z vlastního podnětu z důvodu obcházení povinností stanoveného podle článku 13 se mohou tato opatření týkat povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7.

3. Strážce přístupu může požádat Komisi, aby konstatovala, zda opatření, která strážce přístupu hodlá zavést nebo zavedl k zajištění souladu s články 6 a 7, jsou pro dosažení cíle příslušné povinnosti za konkrétních okolností, v nichž se strážce přístupu nachází, účinná. Komise rozhoduje podle vlastního uvážení o tom, zda se do tohoto postupu určení zapojí, přičemž dodržuje zásady rovného zacházení, proporcionality a řádné správy.

Strážce přístupu ve své žádosti uvede odůvodněný návrh, v němž vysvětlí opatření, která hodlá zavést nebo zavedl. Vedle toho poskytne nedůvěrné znění svého odůvodněného návrhu, které může být sdíleno se třetími stranami podle odstavce 6.

4. Odstavci 2 a 3 tohoto článku nejsou dotčeny pravomoci Komise podle článků 29, 30 a 31.

5. Za účelem přijetí rozhodnutí podle odstavce 2 sdělí Komise strážci přístupu svá předběžná zjištění do tří měsíců od zahájení řízení podle článku 20. V předběžných zjištěních Komise vysvětlí opatření, která zvažuje přijmout, nebo o nichž má za to, že by je měl dotčený strážce přístupu přijmout, aby na předběžná zjištění účinně reagoval.

6. Aby Komise umožnila zúčastněným třetím stranám účinné uplatnění í připomínek, zveřejní při sdělení předběžných zjištění podle odstavce 5 strážci přístupu nebo co nejdříve poté shrnutí případu, které nemá důvěrnou povahu, a opatření, která zvažuje přijmout, nebo o nichž se domnívá, že by je měl dotčený strážce přístupu přijmout. Komise stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být tyto připomínky uplatněny.

7. Při stanovování opatření podle odstavce 2 Komise zajistí, aby tato opatření byla účinná při dosahování cílů tohoto nařízení i příslušné povinnosti a aby byla přiměřená okolnostem, v nichž se nachází strážce přístupu a příslušné služby.

8. Pro účely upřesnění povinností podle čl. 6 odst. 11 a 12 Komise rovněž posoudí, zda zamýšlená nebo zavedená opatření zajišťují, aby nedošlo k nerovnováze mezi právy a povinnostmi podnikatelských uživatelů a zda samotná opatření neposkytují strážci přístupu výhodu, která je nepřiměřená službě, kterou strážce přístupu poskytuje podnikatelským uživatelům.

9. Komise se může na žádost nebo z vlastního podnětu rozhodnout, že řízení podle odstavce 2 opětovně zahájí, pokud:

a)	došlo k podstatné změně některé ze skutečností, na nichž bylo rozhodnutí založeno; nebo

b)	rozhodnutí bylo založeno na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích; nebo

c)	opatření uvedená v rozhodnutí nejsou účinná.

Článek 9

Přerušení

1. Pokud strážce přístupu v odůvodněné žádosti prokáže, že dodržování konkrétní povinnosti stanovené v článku 5, 6 nebo 7 by v případě určité hlavní služby platformy uvedené na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9 ohrozilo vzhledem k mimořádným okolnostem mimo jeho kontrolu ekonomickou životaschopnost jeho činnosti v Unii, může Komise přijmout prováděcí akt, v němž rozhodne, že se uplatňování konkrétní povinnosti uvedené ve zmíněné odůvodněné žádosti výjimečně v plném či částečném rozsahu přerušuje (dále jen „rozhodnutí o přerušení“). V uvedeném prováděcím aktu Komise své rozhodnutí o přerušení zdůvodní tím, že uvede mimořádné okolnosti odůvodňující přerušení. Tento prováděcí akt musí být omezen na rozsah a dobu trvání, které jsou nezbytné k řešení takového ohrožení životaschopnosti strážce přístupu. Komise usiluje o přijetí prováděcího aktu co nejdříve a nejpozději do tří měsíců od obdržení úplné odůvodněné žádosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2. Je-li přerušení podle odstavce 1 přiznáno, Komise své rozhodnutí o přerušení každoročně přezkoumá, ledaže by v takovém rozhodnutí bylo uvedeno kratší období. Po tomto přezkumu Komise přerušení buď v plném nebo částečném rozsahu zruší, nebo rozhodne, že jsou i nadále naplňovány podmínky podle odstavce 1.

3. V naléhavých případech může Komise na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu prozatímně přerušit uplatňování konkrétní povinnosti uvedené v odstavci 1 týkající se jedné nebo více jednotlivých hlavních služeb platforem již před přijetím rozhodnutí podle zmíněného odstavce. Tuto žádost lze podat a lze jí vyhovět kdykoli, dokud Komise neprovede posouzení podle odstavce 1.

4. Při posuzování žádosti podle odstavců 1 a 3 Komise zohlední zejména dopad dodržování konkrétní povinnosti na ekonomickou životaschopnost činnosti strážce přístupu v Unii, jakož i na třetí strany, zejména na malé a střední podniky a na spotřebitele. Pozastavení může podléhat podmínkám a povinnostem, které stanoví Komise s cílem zajistit spravedlivou rovnováhu mezi uvedenými zájmy a cíli tohoto nařízení.

Článek 11

Podávání zpráv

1. Do šesti měsíců od označení podle článku 3 a v souladu s čl. 3 odst. 10 poskytne strážce přístupu Komisi zprávu, v níž podrobně a transparentně popíše opatření, která uplatnil s cílem zajistit dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7.

2. Strážce přístupu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 zveřejní a poskytne Komisi shrnutí uvedené zprávy, které nemá důvěrnou povahu.

Strážce přístupu tuto zprávu i nedůvěrné shrnutí nejméně jednou ročně aktualizuje.

Komise uvede odkaz na nedůvěrné shrnutí na své webové stránce.

Článek 12

Aktualizace povinností strážců přístupu

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o povinnosti stanovené v článcích 5 a 6. Tyto akty v přenesené pravomoci musí vycházet ze šetření trhu podle článku 19, které identifikuje potřebu zajistit, aby byly uvedené povinnosti stále aktuální, a bylo tak možné řešit praktiky, jež omezují otevřenost hospodářské soutěž hlavních služeb platforem nebo jsou nekalé, stejným způsobem jako praktiky, na které se vztahují povinnosti stanovené v článcích 5 a 6.

2. Oblast působnosti aktu v přenesené pravomoci přijatého v souladu s odstavcem 1 se týká pouze:

a)	rozšíření povinnosti, která se vztahuje pouze na některé hlavní služby platforem, i na další hlavní služby platforem uvedené v čl. 2 bodě 2;

b)	rozšíření povinnosti, z níž mají prospěch určití podnikatelští nebo koncoví uživatelé tak, aby z ní měli prospěch i další podnikatelští nebo koncoví uživatelé;

c)	upřesnění způsobu, jakým mají strážci přístupu plnit povinnosti stanovené v článcích 5 a 6 s cílem zajistit jejich účinné dodržování;

d)	rozšíření povinnosti, která se vztahuje pouze na určité služby poskytované společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu, i na jiné služby poskytované společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu;

e)	rozšíření povinnosti, která se uplatňuje pouze ve vztahu k určitým druhům dat, na další druhy dat;

f)	doplnění dalších podmínek, pokud určitá povinnost ukládá určité podmínky týkající se chování strážce přístupu; nebo

g)	uplatnění povinnosti, kterou se řídí vztah mezi několika hlavními službami platformy strážce přístupu, na vztah mezi určitou hlavní službou platformy a jinými službami strážce přístupu.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem změny tohoto nařízení, pokud jde o seznam základních funkcí vymezených v čl. 7 odst. 2 doplněním nebo odstraněním funkcí interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech.

Tyto akty v přenesené pravomoci musí vycházet ze šetření trhu podle článku 19, které identifikuje potřebu zajistit, aby byly uvedené povinnosti stále aktuální, a bylo tak možné řešit praktiky, jež omezují otevřenou soutěž hlavních služeb platforem nebo jsou nekalé, stejným způsobem jako praktiky, na které se vztahují povinnosti stanovené v článku 7.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o povinnosti podle článku 7, upřesněním způsobu, jakým mají být tyto povinnosti plněny s cílem zajistit jejich účinné dodržování. Tyto akty v přenesené pravomoci musí vycházet ze šetření trhu podle článku 19, které identifikuje potřebu zajistit, aby byly uvedené povinnosti stále aktuální, a bylo tak možné řešit praktiky, jež omezují otevřenou soutěž hlavních služeb platforem nebo jsou nekalé, stejným způsobem jako praktiky, na které se vztahují povinnosti stanovené v článku 7.

5. Praktika uvedená v odstavcích 1, 3 a 4 se považuje za omezující otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži či za nekalou, pokud:

tato praktika je použita strážci přístupu a je schopna bránit inovacím a omezovat podnikatelským a koncovým uživatelům možnost výběru, protože:

tato praktika trvale ovlivňuje nebo hrozí, že takto ovlivní, otevřenost hlavní služby platforem nebo jiných služeb v digitálním odvětví hospodářské soutěži v důsledku vytvoření nebo zvýšení překážek pro vstup jiných podniků na trh nebo jejich expanzi jakožto poskytovatelů hlavní služby platformy nebo jiných služeb v digitálním odvětví; nebo

ii)	brání jiným provozovatelům v tom, aby měli stejný přístup ke klíčovým vstupům jako strážce přístupu; nebo

b)	existuje nerovnováha mezi právy a povinnostmi podnikatelských uživatelů a strážce přístupu získává oproti podnikatelským uživatelům výhodu, která je nepřiměřená službě, již tento strážce přístupu poskytuje uvedeným podnikatelským uživatelům.

Článek 13

Opatření proti obcházení

1. Podnik poskytující hlavní služby platforem nesmí tyto služby prostřednictvím smluvních, obchodních, technických nebo jiných prostředků segmentovat, dělit, dále členit, tříštit nebo štěpit, aby obešel kvantitativní prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2. Žádná z takových praktik podniku nebrání Komisi v tom, aby jej označila za strážce přístupu podle čl. 3 odst. 4.

2. Má-li Komise podezření, že podnik poskytující hlavní služby platforem uplatňuje praktiku stanovenou v odstavci 1, může od takového podniku požadovat jakékoli informace, které považuje za nezbytné ke zjištění toho, zda dotčený podnik takovou praktiku uplatňuje.

3. Strážce přístupu zajišťuje, aby byly plně a účinně dodržovány povinnosti stanovené v článcích 5, 6 a 7.

4. Strážce přístupu se nesmí chovat způsobem, který narušuje účinné dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 bez ohledu na to, zda je toto chování smluvní, obchodní, technické nebo jakékoli jiné povahy nebo zahrnuje používání behaviorálních technik či provedení rozhraní.

5. Je-li pro zajištění souladu s tímto nařízením nezbytný souhlas se shromažďováním, zpracováním, křížovým používáním a předáváním osobních údajů, přijme strážce přístupu nezbytná opatření, aby buď podnikatelským uživatelům umožnil přímo získat požadovaný souhlas se zpracováním, pokud je tento souhlas vyžadován nařízením (EU) 2016/679 nebo směrnicí 2002/58/ES, nebo aby dodržoval pravidla a zásady Unie v oblasti ochrany údajů a soukromí jinými způsoby, včetně případného poskytování řádně anonymizovaných údajů podnikatelským uživatelům. Strážce přístupu nesmí získání tohoto souhlasu činit pro podnikatelského uživatele obtížnější než v případě vlastních služeb.

6. Strážce přístupu nezhoršuje podmínky ani kvalitu žádné z hlavních služeb platforem poskytovaných podnikatelským nebo koncovým uživatelům, kteří využívají práv nebo možností stanovených v článcích 5, 6 a 7, nebo nadměrně neztěžuje uplatnění těchto práv či možností, a to ani tím, že by koncovému uživateli nabízel možnosti jiným než neutrálním způsobem nebo že by oslabil autonomii koncových nebo podnikatelských uživatelů, jejich rozhodování nebo možnosti prostřednictvím struktury, provedení, funkce nebo způsobu fungování uživatelského rozhraní nebo jeho části.

7. Pokud strážce přístupu obchází nebo se pokouší obcházet některou z povinností uvedených v článcích 5, 6 nebo 7 způsobem popsaným v odstavcích 4, 5 a 6 tohoto článku, může Komise zahájit řízení podle článku 20 a přijmout prováděcí akt podle čl. 8 odst. 2 s cílem stanovit opatření, která má strážce přístupu provést.

8. Odstavcem 6 tohoto článku nejsou dotčeny pravomoci Komise podle článků 29, 30 a 31.

Článek 18

Šetření trhu ohledně systematického nesouladu

1. Komise může vést šetření trhu, aby zjistila, zda se strážce přístupu dopouští systematického nedodržování nařízení. Komise ukončí šetření trhu do 12 měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a). Pokud šetření trhu ukáže, že strážce přístupu systematicky porušuje jednu nebo více povinností stanovených v článcích 5, 6 nebo 7 a zachoval, posílil nebo rozšířil své postavení strážce přístupu ve vztahu k požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 1, může Komise přijmout prováděcí akt, v němž takovému strážci přístupu uloží nápravná opatření behaviorální nebo strukturální povahy, která jsou přiměřená a nezbytná k zajištění účinného souladu s tímto nařízením. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2. V nápravném opatření uloženém v souladu s odstavcem 1 tohoto článku může být v rozsahu, v němž je to přiměřené a nezbytné k zachování nebo obnovení spravedlnosti a otevřenosti hospodářské soutěži, jež byly narušeny v důsledku systematického nedodržování nařízení, strážci přístupu zakázáno, aby se účastnil spojení podniků ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 139/2004, a to v souvislosti s hlavními službami platforem poskytovanými v digitálním odvětví nebo za účelem shromažďování dat, jež jsou dotčena systematickým nesouladem.

3. Má se za to, že strážce přístupu systematicky nedodržuje povinnosti stanovené v článcích 5, 6 a 7, pokud Komise vydala vůči strážci přístupu v souvislosti s jakoukoli z jeho hlavních služeb platforem, v období osmi let před přijetím rozhodnutí o zahájení šetření trhu s ohledem na případné přijetí rozhodnutí podle tohoto článku, alespoň tři rozhodnutí o nedodržování povinností podle článku 29.

4. Komise sdělí dotčenému strážci přístupu svá prozatímní zjištění do šesti měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a). Ve svých prozatímních zjištěních Komise vysvětlí, zda se prozatímně domnívá, že podmínky odstavce 1 tohoto článku jsou splněny a jaké nápravné prostředky nebo nápravná opatření prozatímně považuje za nezbytné a přiměřené.

5. Aby Komise umožnila zúčastněným třetím stranám účinně předkládat připomínky, zveřejní zároveň se sdělením prozatímních zjištění strážci přístupu podle odstavce 4 nebo co nejdříve poté shrnutí věci, které nemá důvěrnou povahu, a nápravná opatření, o jejichž uložení uvažuje. Komise stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být tyto připomínky předloženy.

6. Pokud má Komise v úmyslu přijmout rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku spočívající v konstatování závaznosti závazků navržených klíčovým poskytovatelem podle článku 25, zveřejní shrnutí věci, které nemá důvěrnou povahu, a hlavní obsah těchto závazků. Zúčastněné třetí strany mohou předkládat připomínky v přiměřené lhůtě, kterou Komise stanoví.

7. Během šetření trhu může Komise prodloužit dobu jeho trvání, je-li toto prodloužení objektivně odůvodněno a přiměřené. Prodloužit lze lhůtu, v níž musí Komise zveřejnit prozatímní zjištění, nebo lhůtu pro přijetí konečného rozhodnutí. Celková délka prodloužení podle tohoto odstavce nebo jakéhokoli dalšího prodloužení nepřekročí šest měsíců.

8. S cílem zajistit účinné dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 ze strany strážce přístupu Komise pravidelně přezkoumává nápravná opatření, která ukládá v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku. Komise je oprávněna tato nápravná opatření změnit, pokud na základě nového šetření trhu zjistí, že nejsou účinná.

Článek 19

Šetření trhu týkající se nových služeb a nových praktik

1. Komise může vést šetření trhu, aby zjistila, zda by na seznam hlavních služeb platforem stanovených v čl. 2 bodě 2 měla být doplněna jedna nebo více služeb v rámci digitálního odvětví, nebo za účelem odhalení praktik, které omezují otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži nebo které jsou nekalé a nejsou tímto nařízením účinně upraveny. Komise ve svém posouzení zohlední veškerá relevantní zjištění z řízení podle článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU týkajících se digitálních trhů, jakož i jakýkoli další relevantní vývoj.

2. Komise může kdykoli během šetření trhu podle odstavce 1 vést konzultace s třetími stranami, včetně s podnikatelskými a koncovými uživateli služeb v rámci digitálního odvětví, vůči nimž je šetření vedeno, a s podnikatelskými a koncovými uživateli, jichž se týkají šetřené praktiky.

3. Komise svá zjištění zveřejní prostřednictvím zprávy do 18 měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a).

Tato zpráva se předloží Evropskému parlamentu a Radě a v příslušných případech se k ní připojí:

a)	legislativní návrh na změnu tohoto nařízení s cílem zahrnout další služby v rámci digitálního odvětví do seznamu hlavních služeb platforem stanoveného v čl. 2 bodě 2, nebo doplnit nové povinnosti do kapitoly III; nebo

b)	návrh aktu v přenesené pravomoci, kterým se toto nařízení doplňuje s ohledem na povinnosti stanovené v článcích 5 a 6, nebo návrh aktu v přenesené pravomoci, kterým se mění nebo doplňuje toto nařízení, pokud jde o povinnosti stanovené v článku 7, jak je stanoveno v článku 12.

V příslušných případech může legislativní návrh na změnu tohoto nařízení podle písm. a) druhého pododstavce rovněž zahrnovat vynětí stávajících služeb ze seznamu hlavních služeb platforem stanoveného v čl. 2 bodě 2, nebo vynětí stávajících povinností z článků 5, 6 nebo 7.

KAPITOLA V

PRAVOMOCI V OBLASTI VYŠETŘOVÁNÍ, PROSAZOVÁNÍ A SLEDOVÁNÍ

Článek 22

Pravomoc provádět pohovor a zaznamenávat prohlášení

1. Za účelem výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení může Komise provádět pohovor s každou fyzickou či právnickou osobou, které s tím souhlasí, s cílem shromáždit informace týkající se předmětu šetření. Komise je oprávněna zaznamenat takové pohovory jakýmikoli technickými prostředky.

2. Je-li pohovor podle odstavce 1 tohoto článku proveden v prostorách podniku, informuje Komise vnitrostátní příslušný orgán, který prosazuje pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě a na jehož území se pohovor koná. Pokud o to uvedený orgán požádá, mohou jeho úředníci při dotazování pomáhat úředníkům a ostatním doprovázejícím osobám zmocněným Komisí.

Článek 25

Závazky

1. Pokud v průběhu řízení podle článku 18 navrhne dotčený strážce přístupu závazky týkající se příslušných hlavních služeb platforem s cílem zajistit dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7, může Komise přijmout prováděcí akt, v němž stanoví závaznost těchto závazků pro uvedeného strážce přístupu, a konstatuje, že neexistují žádné další důvody pro další opatření. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2. Komise může na žádost nebo z vlastního podnětu rozhodnout o opětovném otevření příslušného řízení, pokud:

a)	došlo k podstatné změně kterékoli ze skutečností, na nichž bylo rozhodnutí založeno;

b)	dotčený strážce přístupu jedná v rozporu se svými závazky;

c)	rozhodnutí bylo založeno na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích poskytnutých stranami;

d)	závazky nejsou účinné.

3. Pokud se Komise domnívá, že závazky navržené dotčeným strážcem přístupu nemohou zajistit účinné dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7, uvede v rozhodnutí o ukončení příslušného řízení důvody, proč nestanovila závaznost těchto závazků.

Článek 28

Funkce pro zajišťování souladu s předpisy

1. Strážci přístupu zřídí funkci pro zajišťování souladu s předpisy (dále jen „útvar zajišťování souladu“), jenž je nezávislý na provozních funkcích strážce přístupu a je tvořen jednou nebo více osobami pověřenými výkonem činnosti zajišťování souladu (dále jen „osoby pověřené výkonem zajišťování souladu“), včetně vedoucího útvaru zajišťování souladu.

2. Strážce přístupu zajišťuje, aby měl útvar zajišťování souladu uvedený v odstavci 1 dostatečné pravomoci, postavení a zdroje, jakož i přístup k řídícímu orgánu strážce přístupu, a mohl tak sledovat, zda strážce přístupu dodržuje toto nařízení.

3. Řídící orgán strážce přístupu zajistí, aby osoby pověřené výkonem zajišťování souladu jmenované podle odstavce 1 měly odbornou kvalifikaci, znalosti, zkušenosti a schopnosti nezbytné pro plnění úkolů uvedených v odstavci 5.

Řídící orgán strážce přístupu rovněž zajistí, aby byl vedoucí útvaru zajišťování souladu nezávislým členem vyššího vedení se zvláštní odpovědností za útvar zajišťování souladu

4. Aniž jsou dotčeny povinnosti řídícího orgánu v rámci jeho dozorčích a řídících funkcí, vedoucí útvaru zajišťování souladu podává zprávy řídícímu orgánu strážce přístupu a může mu vyjádřit své obavy a varovat jej v případě, že vnikne riziko nesouladu s tímto nařízením.

Vedoucí útvaru zajišťování souladu nemůže být odvolán bez předchozího souhlasu řídícího orgánu strážce přístupu.

5. Osoby pověřené výkonem zajišťování souladu, jež byly jmenovány strážcem přístupu podle odstavce 1, mají tyto úkoly:

a)	připravovat a sledovat opatření a činnosti strážců přístupu, jejichž cílem je zajistit dodržování tohoto nařízení, a dohlížet nad nimi;

b)	informovat vedení a zaměstnance strážce přístupu o dodržování tohoto nařízení a poskytovat jim poradenství;

c)	případně sledovat soulad se závazky, které se staly závaznými podle článku 25, aniž je dotčena možnost Komise jmenovat nezávislé externí odborníky podle čl. 26 odst. 2;

d)	spolupracovat s Komisí pro účely tohoto nařízení.

6. Strážci přístupu sdělí Komisi jméno a kontaktní údaje vedoucího útvaru zajišťování souladu.

7. Řídící orgán strážce přístupu stanoví mechanismy správy a řízení strážce přístupu, které zajišťují nezávislost útvaru zajišťování souladu, včetně rozdělení odpovědnosti v organizaci strážce přístupu a předcházení střetům zájmů, vykonává nad těmito mechanismy dohled a je odpovědný za jejich provádění.

8. Řídící orgán schvaluje a pravidelně, alespoň jednou ročně, přezkoumává strategie a politiky, jejichž cílem je zajistit, řídit a sledovat soulad s tímto nařízením.

9. Řídící orgán vynaloží na řízení a sledování souladu s tímto nařízením dostatek času. Aktivně se podílí na rozhodnutích týkajících se řízení a prosazování, pokud jde o toto nařízení, a zajišťuje, aby k tomu byly přiděleny odpovídající zdroje.

Článek 33

Promlčecí lhůty pro vymáhání pokut

1. Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle článků 30 a 31 podléhá promlčecí lhůtě pěti let.

2. Promlčecí lhůta začíná běžet dnem, kdy rozhodnutí nabude právní moci.

3. Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se přerušuje:

a)	oznámením rozhodnutí, kterým se mění původní částka pokuty nebo penále, nebo kterým se zamítá žádost o takovou změnu; nebo

b)	každým úkonem Komise nebo členského státu jednajícího na žádost Komise, jehož cílem je vymáhat platbu pokuty nebo penále.

4. Po každém přerušení začíná promlčecí lhůta běžet znovu od počátku.

5. Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se přerušuje po dobu, po kterou:

a)	běží lhůta pro zaplacení; nebo

b)	vymáhání platby je přerušeno rozhodnutím Soudního dvora nebo rozhodnutím vnitrostátního soudu.

Článek 38

Spolupráce a koordinace s příslušnými orgány prosazujícími pravidla hospodářské soutěže

1. Komise a vnitrostátní příslušné orgány členských států prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 vzájemně spolupracují a vzájemně se informují o svých příslušných činnostech v oblasti prosazování prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. Mají pravomoc si vzájemně poskytovat jakékoli informace týkající se skutkových nebo právních okolností, včetně důvěrných informací. Jestliže příslušný orgán není členem Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, přijme Komise nezbytná opatření pro spolupráci a výměnu informací o případech těchto orgánů týkajících se prosazování tohoto nařízení, jakož i o případech prosazování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 6. Komise může taková opatření stanovit prostřednictvím prováděcího aktu podle čl. 46 odst. 1 písm. l).

2. Pokud vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 hodlá zahájit šetření týkající se strážců přístupu na základě vnitrostátních právních předpisů podle čl. 1 odst. 6, písemně informuje Komisi o prvním formálním opatření šetření před zahájením takového opatření nebo bezprostředně po jeho zahájení. Tyto informace mohou být rovněž poskytnuty vnitrostátním příslušným orgánům jiných členských států prosazujícím pravidla podle čl. 1 odst. 6.

3. Pokud vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6 hodlá uložit strážcům přístupu povinnosti na základě vnitrostátních právních předpisů podle čl. 1 odst. 6, oznámí Komisi návrh opatření s uvedením jeho odůvodnění nejpozději 30 dnů před přijetím daného opatření. V případě předběžných opatření vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6 oznámí Komisi co nejdříve návrhy plánovaných opatření, nejpozději však ihned po přijetí těchto opatření. Tyto informace mohou být rovněž poskytnuty vnitrostátním příslušným orgánům jiných členských států prosazujícím pravidla podle čl. 1 odst. 6.

4. Informační mechanismy stanovené v odstavcích 2 a 3 se nepoužijí na plánovaná rozhodnutí podle vnitrostátních pravidel pro spojování podniků.

5. Informace vyměňované podle odstavců 1 až 3 tohoto článku se vyměňují a používají pouze pro účely koordinace prosazování tohoto nařízení a pravidel podle čl. 1 odst. 6.

6. Komise může požádat vnitrostátní příslušné orgány členských států prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6, aby podpořily kterékoli z jejích šetření trhu podle tohoto nařízení.

7. Vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6 může na svém území provést z vlastního podnětu šetření případu možného nesouladu s články 5, 6 a 7 tohoto nařízení, je-li k tomu oprávněn a má-li k tomu vyšetřovací pravomoci podle vnitrostátního práva. Před přijetím prvního formálního opatření šetření o tom tento orgán písemně informuje Komisi.

Zahájení řízení ze strany Komise podle článku 20 zbavuje vnitrostátní příslušné orgány členských států prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 možnosti takové šetření vést, nebo má za následek jeho ukonční, pokud již probíhá. Tyto orgány podají Komisi o výsledcích takového šetření zprávu s cílem podpořit úlohu Komise jakožto jediného orgánu prosazujícího toto nařízení.

Článek 40

Skupina na vysoké úrovni

1. Komise zřídí skupinu na vysoké úrovni pro nařízení o digitálních trzích (dále jen „skupina na vysoké úrovni“).

2. Skupinu na vysoké úrovni tvoří tyto evropské orgány a sítě:

a)	Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací,

b)	evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů,

c)	Evropská síť pro hospodářskou soutěž,

d)	síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a

e)	skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby.

3. Evropské orgány a sítě uvedené v odstavci 2 mají ve skupině na vysoké úrovni stejný počet zástupců. Maximální počet členů skupiny na vysoké úrovni nesmí překročit 30 osob.

4. Komise zajistí pro skupinu na vysoké úrovni služby sekretariátu s cílem usnadnit její činnost. Skupině na vysoké úrovni předsedá Komise, která se účastní jejích zasedání. Skupina na vysoké úrovni zasedá na žádost Komise alespoň jednou za kalendářní rok. Komise rovněž svolá zasedání skupiny s cílem řešit konkrétní otázku, požádá-li o to většina členů, kteří skupinu tvoří.

5. Skupina na vysoké úrovni může Komisi poskytovat poradenství a odborné znalosti v oblastech spadajících do pravomocí jejích členů, včetně:

a)	poradenství a doporučení v rámci jejich odborných znalostí týkajících se jakékoli obecné záležitosti v oblasti uplatňování nebo prosazování tohoto nařízení; nebo

b)	poradenství a odborných znalostí podporujících jednotný regulační přístup v rámci různých regulačních nástrojů.

6. Skupina na vysoké úrovni může zejména určit a posoudit stávající a potenciální interakce mezi tímto nařízením a odvětvovými pravidly uplatňovanými vnitrostátními orgány, které tvoří evropské subjekty a sítě uvedené v odstavci 2, a předložit Komisi výroční zprávu, v níž představí toto posouzení a určí možné problémy týkající se více regulačních oblastí. Tuto zprávu mohou doplnit doporučení směřující k soudržným transdisciplinárním přístupům a synergiím, pokud jde o provádění tohoto nařízení a dalších odvětvových pravidel. O zprávě je informován Evropský parlament a Rada.

7. V souvislosti se šetřeními trhu, jež se týkají nových služeb a nových praktik, může skupina na vysoké úrovni poskytnout Komisi odborné znalosti ohledně potřeby změnit, doplnit nebo zrušit pravidla obsažená v tomto nařízení s cílem zajistit, aby digitální trhy v celé Unii byly otevřené hospodářské soutěži a spravedlivé.

Článek 46

Prováděcí ustanovení

1. Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví podrobná opatření pro uplatňování:

a)	formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí oznámení a podání podle článku 3;

b)	formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí technických opatření, která strážci přístupu zavádějí s cílem zajistit soulad s článkem 5, 6 nebo 7;

c)	provozních a technických opatření s cílem zajistit interoperabilitu interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech podle článku 7;

d)	formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí odůvodněné žádosti podle čl. 8 odst. 3;

e)	formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí odůvodněných žádostí podle článků 9 a 10;

f)	formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí povinných zpráv podávaných podle článku 11;

metodiky a postupu, pokud jde o auditem ověřený popis technik používaných pro profilování spotřebitelů podle čl. 15 odst. 1; při vypracovávání návrhu prováděcího aktu za tímto účelem Komise konzultuje evropského inspektora ochrany údajů a může konzultovat Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, občanskou společnost a další příslušné odborníky;

h)	formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí oznámení a podání podle článků 14 a 15;

i)	praktických opatření týkajících se šetření trhu podle článků 17, 18 a 19 a řízení podle článků 24, 25 a 29;

j)	praktických opatření pro výkon práv být slyšen podle článku 34;

k)	praktických opatření pro podmínky zpřístupnění podle článku 34;

l)	praktických opatření pro spolupráci a koordinaci mezi Komisí a vnitrostátními orgány podle článků 37 a 38; a

m)	praktických opatření pro výpočet a prodloužení lhůt.

2. Prováděcí akty uvedené v odst. 1 písm. a) až k) a m) tohoto článku se přijímají poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

Prováděcí akt uvedený v odst. 1 písm. l) tohoto článku se přijímá přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 3.

3. Před přijetím kteréhokoli prováděcího aktu podle odstavce 1 zveřejní Komise jeho návrh a vyzve všechny zúčastněné strany, aby předložily své připomínky ve lhůtě, která nesmí být kratší než jeden měsíc.

Článek 47

Pokyny

Komise může přijmout pokyny týkající se kteréhokoli z aspektů tohoto nařízení s cílem usnadnit jeho účinné uplatňování a prosazování.

Článek 54

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 2. května 2023.

Článek 3 odst. 6 a 7 a články 40, 46, 47, 48, 49 a 50 se však použijí od 1. listopadu 2022 a článek 42 a článek 43 se použijí od 25. června 2023.

Pokud však datum 25. června 2023 předchází datu použitelnosti uvedenému v druhém pododstavci tohoto článku, použitelnost článků 42 a 43 se odloží do data použitelnosti uvedeného v druhém pododstavci tohoto článku.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 14. září 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

M. BEK

(1) Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 64.

(2) Úř. věst. C 440, 29.10.2021, s. 67.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. července 2022.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

(12) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(18) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

(19) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1).

(22) Úř. věst. C 147, 26.4.2021, s. 4.

(23) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

PŘÍLOHA

A. „Obecně“

cílem této přílohy je upřesnit metodiku pro identifikaci a výpočet „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“ pro každou hlavní službu platformy uvedenou v čl. 2 bodě 2. Poskytuje vzor umožňující podniku posoudit, zda jeho hlavní služby platforem dosahují kvantitativních prahových hodnot stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. b), a proto se předpokládá, že splňují požadavek uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. b). Tento vzor proto bude rovněž relevantní pro jakékoli širší posouzení podle čl. 3 odst. 8. Povinností podniku je dosáhnout co největšího souladu se společnými zásadami a konkrétní metodikou, které jsou stanoveny v této příloze. Nic v této příloze nebrání Komisi v tom, aby ve lhůtě stanovené v příslušných ustanoveních tohoto nařízení vyžadovala od podniku poskytujícího hlavní služby platforem předložení veškerých informací nezbytných k identifikaci a výpočtu „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“. Nic v této příloze by nemělo představovat právní základ pro sledování uživatelů. Metodikou obsaženou v této příloze nejsou dotčeny ani žádné z povinností stanovených v tomto nařízení, zejména v čl. 3 odst. 3 a 8 a čl. 13 odst. 3. Požadovaný soulad s čl. 13 odst. 3 zejména znamená rovněž identifikaci a výpočet „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“ na základě přesného měření nebo nejlepšího dostupného odhadu, v souladu se skutečnými kapacitami pro identifikaci a výpočty, které má podnik poskytující hlavní služby platforem v příslušném okamžiku k dispozici. Tato měření nebo nejlepší dostupný odhad musí být v souladu s měřeními vykázanými podle článku 15 a musí je zahrnovat.

Ustanovení čl. 2 bodu 20 a 21 stanoví definice „koncového uživatele“ a „podnikatelského uživatele“, které jsou společné pro všechny hlavní služby platforem.

Za účelem určení a stanovení počtu „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“ používá tato příloha pojem „jedineční uživatelé“. Pojem „jedinečný uživatel“ zahrnuje „aktivní koncové uživatele“ a „aktivní podnikatelské uživatele“ započítávané pouze jednou pro příslušnou hlavní službu platformy v průběhu určitého časového období (tj. měsíc v případě „aktivních koncových uživatelů“ a rok v případě „aktivních podnikatelských uživatelů“), bez ohledu na to, kolikrát se během tohoto období do příslušné hlavní služby platformy zapojili. Tím není dotčena skutečnost, že tatáž fyzická nebo právnická osoba může pro různé hlavní služby platforem současně představovat „aktivního koncového uživatele“ nebo „aktivního podnikatelského uživatele“.

B. „Aktivní koncoví uživatelé“

Počet „jedinečných uživatelů“, kteří jsou „aktivními koncovými uživateli“, se identifikuje podle nejpřesnějšího měření vykázaného podnikem poskytujícím jakoukoli hlavní službu platformy, konkrétně:

Má se za to, že shromažďování dat o využívání hlavních služeb platforem z přihlašovacího prostředí by zjevně představovalo nejnižší riziko zdvojování, například ve vztahu k chování uživatelů napříč zařízeními nebo platformami. Podnik proto předloží souhrn anonymizovaných dat o počtu jedinečných koncových uživatelů pro každou příslušnou hlavní službu platformy na základě přihlašovacího prostředí, pokud taková data existují.

V případě hlavních služeb platforem, k nimž mají rovněž přístup koncoví uživatelé mimo přihlašovací prostředí, podnik dodatečně předloží souhrn anonymizovaných dat o počtu jedinečných koncových uživatelů příslušné hlavní služby platforem na základě alternativního měření zachycujícího rovněž koncové uživatele mimo přihlašovací prostředí, jako jsou adresy internetového protokolu, identifikátory cookies nebo jiné identifikátory, například štítky pro identifikaci na základě rádiové frekvence, pokud jsou tyto adresy nebo identifikátory objektivně nezbytné pro poskytování hlavních služeb platforem.

Počet „měsíčních aktivních koncových uživatelů“ je založen na průměrném počtu aktivních koncových uživatelů v průběhu největší části účetního období. Smyslem pojmu „největší část účetního období“ je umožnit podniku poskytujícímu hlavní služby platforem, aby ve výpočtu odhlédl od hodnot, jež se v daném roce vymykají. Vymykající se hodnoty jsou ze své podstaty ty, které se od běžných a předvídatelných hodnot významně liší. Příkladem vymykajících se hodnot by mohl být nepředvídaný nárůst nebo pokles zapojení uživatelů, k němuž došlo během jednoho měsíce finančního roku. Hodnoty týkající se každoročně se opakujících událostí, jako jsou roční podpory prodeje, vymykající se hodnoty nepředstavují.

C. „Aktivní podnikatelští uživatelé“

Počet „jedinečných uživatelů“, kteří jsou „aktivními podnikatelskými uživateli“, se případně určí na úrovni účtu pro každý jedinečný podnikatelský účet spojený s používáním hlavní služby platformy poskytované podnikem, který představuje jednoho jedinečného podnikatelského uživatele příslušné hlavní služby platformy. Pokud se pojem „podnikatelský účet“ nevztahuje na danou hlavní službu platformy, příslušný podnik poskytující hlavní služby platforem určí počet jedinečných podnikatelských uživatelů odkazem na příslušný podnik.

D. „Předkládání informací“

Podnik předkládající informace Komisi podle čl. 3 odst. 3 o počtu aktivních koncových uživatelů a aktivních podnikatelských uživatelů v jednotlivých hlavních službách platforem odpovídá za zajištění úplnosti a přesnosti těchto informací. V tomto ohledu:

Podnik odpovídá za předkládání údajů za příslušnou hlavní službu platformy, kde nedochází k nedostatečnému ani nadměrnému započítání počtu aktivních koncových uživatelů a aktivních podnikatelských uživatelů (například pokud mají uživatelé přístup k hlavním službám platforem napříč různými platformami nebo zařízeními).

Podnik odpovídá za poskytnutí přesných a stručných vysvětlení metodiky použité k získání informací a dále odpovídá za veškerá rizika nedostatečného nebo nadměrného započítání počtu aktivních koncových uživatelů a aktivních podnikatelských uživatelů pro příslušnou hlavní službu platformy a za opatření přijatá k řešení tohoto rizika.

c.	Podnik poskytne data, která vycházejí z alternativního měření, má-li Komise pochybnosti o přesnosti dat předložených podnikem poskytujícím hlavní služby platforem.

Pro účely výpočtu „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“:

Podnik poskytující hlavní služby platforem neidentifikuje hlavní služby platforem, které patří do stejné kategorie hlavních služeb platforem podle čl. 2 bodu 2, jako odlišné zejména na základě toho, že jsou poskytovány s použitím různých doménových jmen, ať už se jedná o národní domény nejvyšší úrovně (ccTLD) či generické domény nejvyššího řádu (gTLD), nebo jakýchkoli zeměpisných atributů.

Podnik poskytující hlavní služby platforem pokládá za samostatné hlavní služby platforem ty hlavní služby platforem, které jsou využívány pro různé účely buď jejich koncovými uživateli, nebo jejich podnikatelskými uživateli, nebo platí obojí, a to i v případě, že jejich koncoví uživatelé nebo podnikatelští uživatelé mohou být titíž, a i přesto, že patří do stejné kategorie hlavních služeb platforem podle čl. 2 bodu 2.

Podnik poskytující hlavní služby platforem pokládá za samostatné hlavní služby platforem ty služby, které příslušný podnik nabízí integrovaným způsobem, ale které:

i)	nepatří do stejné kategorie hlavních služeb platforem podle čl. 2 bodu 2, nebo

ii)	jsou využívány pro různé účely buď jejich koncovými uživateli, nebo jejich podnikatelskými uživateli, nebo platí obojí, a to i v případě, že jejich koncoví uživatelé a podnikatelští uživatelé mohou být titíž, a i přesto, že patří do stejné kategorie hlavních služeb platforem podle čl. 2 bodu 2.

E. „Zvláštní definice“

Níže uvedená tabulka stanoví zvláštní definice „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“ pro každou hlavní službu platformy.

Hlavní služby platforem	Aktivní koncoví uživatelé	Aktivní podnikatelští uživatelé
Online zprostředkovatelské služby	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří se nejméně jednou v měsíci zapojili do online zprostředkovatelské služby, například aktivním přihlášením, vyhledáváním, kliknutím či rolováním, nebo alespoň jednou v měsíci uzavřeli transakci prostřednictvím online zprostředkovatelské služby.	Počet jedinečných podnikatelských uživatelů, kteří měli během celého roku uvedenou v online zprostředkovatelské službě alespoň jednu položku nebo během roku uzavřeli transakci prostřednictvím online zprostředkovatelské služby.
Internetové vyhledávače	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří využili internetového vyhledávače alespoň jednou v měsíci, například vyhledáváním.	Počet jedinečných podnikatelských uživatelů s podnikatelskými webovými stránkami (tj. webové stránky využívané k obchodním nebo profesním účelům) zařazený do indexu nebo části indexu internetového vyhledávače během roku.
Služby online sociálních sítí	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří se alespoň jednou v měsíci zapojili do služby online sociálních sítí, například aktivním přihlášením, otevřením stránky, rolováním, kliknutím, lajkováním, vyhledáváním, vložením příspěvku nebo komentáře.	Počet jedinečných podnikatelských uživatelů, kteří mají v rámci služby online sociálních sítí zařazen produkt nebo službu nebo mají podnikatelský účet a kteří se do této služby jakýmkoli způsobem zapojili alespoň jednou v průběhu roku, například aktivním přihlášením, otevřením stránky, rolováním, kliknutím, lajkováním, vyhledáváním, vložením příspěvku nebo komentáře nebo za použití jejích nástrojů pro podniky.
Služby platforem pro sdílení videonahrávek	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří se alespoň jednou v měsíci zapojili do služby platformy pro sdílení videonahrávek, například přehráním segmentu audiovizuálního obsahu, vyhledáváním nebo nahráním určitého audiovizuálního obsahu, zejména včetně videonahrávek vytvořených uživateli.	Počet jedinečných podnikatelských uživatelů, kteří během roku poskytli alespoň jeden audiovizuální obsah nahraný nebo zobrazený v rámci služby platformy pro sdílení videonahrávek.
Interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří alespoň jednou v měsíci iniciovali komunikaci prostřednictvím interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech nebo se jí jakýmkoli způsobem účastnili.	Počet jedinečných podnikatelských uživatelů, kteří alespoň jednou v průběhu roku využili podnikatelský účet nebo jakýmkoli způsobem iniciovali nebo se podíleli na komunikaci prostřednictvím interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech za účelem přímé komunikace s koncovým uživatelem.
Operační systémy	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří použili zařízení s operačním systémem, který byl aktivován, aktualizován nebo používán alespoň jednou za měsíc.	Počet jedinečných vývojářů, kteří během roku zveřejnili, aktualizovali nebo nabídli alespoň jednu softwarovou aplikaci nebo softwarový program, které využívají programovací jazyk nebo jakékoli nástroje pro vývoj softwaru daného operačního systému nebo které nějakým způsobem fungují v daném operačním systému.
Virtuální asistent	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří s virtuálním asistentem jakýmkoli způsobem alespoň jednou v měsíci navázali kontakt, například jeho aktivací, položením dotazu, využitím služby prostřednictvím příkazu nebo ovládáním zařízení inteligentní domácnosti.	Počet jedinečných vývojářů, kteří během roku nabídli alespoň jednu softwarovou aplikaci pro virtuálního asistenta nebo funkcionalitu zpřístupňující stávající softwarovou aplikaci prostřednictvím virtuálního asistenta.
Webové prohlížeče	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří webový prohlížeč použili alespoň jednou v měsíci, například vložením dotazu nebo webové adresy do adresního řádku webového prohlížeče.	Počet jedinečných podnikatelských uživatelů, jejichž podnikové webové stránky (tj. webové stránky používané v rámci obchodní nebo profesní činnosti) byly alespoň jednou v průběhu roku navštíveny prostřednictvím webového prohlížeče nebo kteří nabízeli zásuvný modul (plug-in), rozšíření nebo doplňky používané v průběhu roku ve webovém prohlížeči.
Služby cloud computingu	Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří se alespoň jednou v měsíci zapojili do služeb cloud computingu od příslušného poskytovatele služeb cloud computingu, a to za jakýkoli druh odměny, bez ohledu na to, zda je tato odměna poskytnuta ve stejném měsíci.	Počet podnikatelských jedinečných uživatelů, kteří během roku poskytovali služby cloud computingu v rámci cloudové infrastruktury příslušného poskytovatele služeb cloud computingu.
Online reklamní služby	V případě vlastního prodeje reklamního prostoru: Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří byli alespoň jednou za měsíc vystaveni působení reklamního sdělení. V případě služeb pro zprostředkování reklamy (včetně reklamních sítí, reklamních výměn a jakýchkoli jiných služeb pro zprostředkování reklamy): Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří byli alespoň jednou za měsíc vystaveni působení reklamního sdělení, které vyvolalo zájem o službu pro zprostředkování reklamy.	V případě vlastního prodeje reklamního prostoru: Počet jedinečných inzerentů, jejichž alespoň jedno reklamní sdělení bylo v průběhu roku zobrazeno. V případě služeb pro zprostředkování reklamy (včetně reklamních sítí, reklamních výměn a jakýchkoli jiných služeb pro zprostředkování reklamy): Počet jedinečných podnikatelských uživatelů (včetně inzerentů, vydavatelů nebo jiných zprostředkovatelů), kteří v průběhu roku komunikovali prostřednictvím služby zprostředkování reklamy nebo této služby využili.

whereas

keyboard_tab Digital Market Act 2022/1925 CS

Digital Market Act 2022/1925 CS