keyboard_tab Digital Market Act 2022/1925 CS
BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf
- 1 Článek 1 Předmět a oblast působnosti
- 4 Článek 33 Promlčecí lhůty pro vymáhání pokut
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
KAPITOLA II
STRÁŽCI PŘÍSTUPU
KAPITOLA III
PRAKTIKY STRÁŽCŮ PŘÍSTUPU, KTERÉ OMEZUJÍ OTEVŘENOST HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽI NEBO JSOU NEKALÉ
KAPITOLA IV
ŠETŘENÍ TRHU
KAPITOLA V
PRAVOMOCI V OBLASTI VYŠETŘOVÁNÍ, PROSAZOVÁNÍ A SLEDOVÁNÍ
KAPITOLA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
- nebo 19
- lhůta 10
- vymáhání 9
- rozhodnutí 8
- nařízení 8
- komise 7
- přístupu 7
- promlčecí 6
- promlčecí 6
- tohoto 5
- kterým 5
- hospodářské 4
- běžet 4
- začíná 4
- smyslu 4
- pokuty 4
- služby 4
- rozhodnutím 4
- vymáhat 4
- směrnice 4
- penále 4
- sankcí 4
- Článek 3
- pravidel 3
- podniky 3
- čl 3
- povinnosti 3
- podniků 3
- strážci 3
- bodu 3
- podle 3
- článků 3
- částka 2
- usazeným 2
- komunikací 2
- elektronických 2
- takové 2
- ohledu 2
- v unii 2
- uživatelům 2
- pravomoc 2
- platforem 2
- podléhá 2
- toto 2
- lhůtě 2
- pěti 2
- soutěži 2
- dnem 2
- nabude 2
- přijatá 2
Článek 33
Promlčecí lhůty pro vymáhání pokut
1. Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle článků 30 a 31 podléhá promlčecí lhůtě pěti let.
2. Promlčecí lhůta začíná běžet dnem, kdy rozhodnutí nabude právní moci.
3. Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se přerušuje:
a) | oznámením rozhodnutí, kterým se mění původní částka pokuty nebo penále, nebo kterým se zamítá žádost o takovou změnu; nebo |
b) | každým úkonem Komise nebo členského státu jednajícího na žádost Komise, jehož cílem je vymáhat platbu pokuty nebo penále. |
4. Po každém přerušení začíná promlčecí lhůta běžet znovu od počátku.
5. Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se přerušuje po dobu, po kterou:
a) | běží lhůta pro zaplacení; nebo |
b) | vymáhání platby je přerušeno rozhodnutím Soudního dvora nebo rozhodnutím vnitrostátního soudu. |
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Účelem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením harmonizovaných pravidel zajišťujících pro všechny podniky spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví v celé Unii, kde působí strážci přístupu, ve prospěch podnikatelských i koncových uživatelů.
2. Toto nařízení se vztahuje na hlavní služby platforem, které poskytují nebo nabízejí strážci přístupu podnikatelským uživatelům usazeným v Unii nebo koncovým uživatelům usazeným nebo nacházejícím se v Unii, bez ohledu na místo usazení nebo sídlo strážců přístupu a bez ohledu na právo, kterým by se jinak řídilo poskytování takové služby.
3. Toto nařízení se nevztahuje na trhy související:
a) | se sítěmi elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/1972; |
b) | se službami elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/1972 jinými než souvisejícími s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech. |
4. Pokud jde o interpersonální komunikační služby ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice (EU) 2018/1972, nejsou tímto nařízením dotčeny pravomoci a odpovědnosti svěřené vnitrostátním regulačním a jiným příslušným orgánům na základě článku 61 uvedené směrnice.
5. S cílem zamezit roztříštění vnitřního trhu členské státy neukládají strážcům přístupu další povinnosti prostřednictvím právních a správních předpisů či opatření za účelem zajištění spravedlivých trhů otevřených hospodářské soutěži. Žádné ustanovení tohoto nařízení nebrání členským státům ukládat podnikům, včetně podniků poskytujících hlavní služby platforem, povinnosti v souvislosti s otázkami, jež spadají mimo působnost tohoto nařízení, pokud jsou takové povinnosti slučitelné s právem Unie a nevyplývají ze skutečnosti, že dotčené podniky mají postavení strážce přístupu ve smyslu tohoto nařízení.
6. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU. Rovněž jím není dotčeno uplatňování:
a) | vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících protisoutěžní dohody, rozhodnutí sdružení podniků, jednání ve vzájemné shodě a zneužívání dominantního postavení; |
b) | vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících jiné formy jednostranného jednání v rozsahu, v jakém se uplatňují na jiné podniky, než jsou strážci přístupu, nebo pokud znamenají uložení dalších povinností strážcům přístupu; a |
c) | nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (23) a vnitrostátních předpisů týkajících se kontroly spojování podniků. |
7. Vnitrostátní orgány nepřijmou rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí podle tohoto nařízení. Komise a členské státy úzce spolupracují a koordinují svá opatření v oblasti vymáhání na základě zásad stanovených v článcích 37 a 38.
Článek 33
Promlčecí lhůty pro vymáhání pokut
1. Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle článků 30 a 31 podléhá promlčecí lhůtě pěti let.
2. Promlčecí lhůta začíná běžet dnem, kdy rozhodnutí nabude právní moci.
3. Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se přerušuje:
a) | oznámením rozhodnutí, kterým se mění původní částka pokuty nebo penále, nebo kterým se zamítá žádost o takovou změnu; nebo |
b) | každým úkonem Komise nebo členského státu jednajícího na žádost Komise, jehož cílem je vymáhat platbu pokuty nebo penále. |
4. Po každém přerušení začíná promlčecí lhůta běžet znovu od počátku.
5. Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se přerušuje po dobu, po kterou:
a) | běží lhůta pro zaplacení; nebo |
b) | vymáhání platby je přerušeno rozhodnutím Soudního dvora nebo rozhodnutím vnitrostátního soudu. |
whereas