(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES (5), 2005/29/ES a 2011/83/EU (6) obsahují požadavky, aby členské státy zajistily účinné, přiměřené a odrazující sankce za protiprávní jednání v rozporu s vnitrostátními právními předpisy, které tyto směrnice provádějí.
Dále článek 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 (7) vyžaduje, aby členské státy přijaly donucovací opatření, včetně účinného, účelného a koordinovaného ukládání sankcí s cílem dosáhnout ukončení nebo zákazu rozsáhlých protiprávních jednání nebo rozsáhlých protiprávních jednání s unijním rozměrem.
- = -
(11) Jak stanoví články 9 a 10 nařízení (EU) 2017/2394, při ukládání sankcí by měla být případně věnována náležitá pozornost povaze, závažnosti a době trvání daného protiprávního jednání.
Uložení sankcí by mělo být přiměřené a mělo by být v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, včetně příslušných procesních záruk a zásad podle Listiny.
Uložené sankce by měly být přiměřené povaze protiprávního jednání porušujícího právní předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitele a celkové skutečné nebo potencionální újmě jím způsobené.
Pravomoc ukládat sankce má být vykonávána buď přímo příslušnými orgány v rámci jejich vlastní kompetence, nebo případně s pomocí jiných příslušných orgánů nebo dalších orgánů veřejné moci, nebo případně vydáním pokynů určeným subjektům, nebo prostřednictvím podání k soudům příslušným k přijetí nezbytného rozhodnutí, včetně případného opravného prostředku, není-li žádosti o přijetí nezbytného rozhodnutí vyhověno.
- = -
(19) Jako pořadí se označuje relativní důležitost nabídek obchodníků nebo relevantnost připisovaná výsledkům vyhledávání v podobě, v jaké je poskytovatelé funkce online vyhledávání prezentují, uspořádávají nebo oznamují, včetně výsledků uplatnění algoritmického řazení, mechanismů hodnocení či recenzí, vizuálních označení či jiných nástrojů pro zvýraznění nebo jejich kombinace.
- = -
(20) V tomto ohledu by měla být změněna příloha I směrnice 2005/29/ES, aby se upřesnilo, že postupy, kdy obchodník poskytuje spotřebiteli informace v podobě výsledků vyhledávání v reakci na dotaz spotřebitele při online vyhledávání, aniž by jasně sdělil, že jde o placenou reklamu nebo specifickou platbu za účelem dosažení lepšího pořadí produktu v rámci výsledků vyhledávání, by měly být zakázány.
Pokud obchodník přímo nebo nepřímo zaplatil poskytovateli funkce online vyhledávání za lepší pořadí produktu v rámci výsledků vyhledávání, měl by o tom poskytovatel funkce online vyhledávání spotřebitele stručnou, snadno dostupnou a srozumitelnou formou informovat.
Nepřímá platba by mohla mít podobu přijetí dalších povinností ze strany obchodníka vůči poskytovateli funkce online vyhledávání jakéhokoli druhu, jejichž konkrétním dopadem je lepší pořadí.
Nepřímou platbu by mohla tvořit zvýšená provize za transakci a různé systémy kompenzace, které konkrétně vedou k lepšímu pořadí.
Platby za obecné služby, jako jsou poplatky za zařazení na seznam nebo členské příspěvky, které řeší širokou škálu funkcí nabízených poskytovatelem funkce online vyhledávání obchodníkovi, by neměly být považovány za specifickou platbu za účelem dosažení lepšího pořadí produktu za předpokladu, že tyto platby neslouží k dosažení lepšího pořadí.
Funkci internetového vyhledávání mohou poskytovat různé typy internetových obchodníků, včetně zprostředkovatelů, jako jsou online tržiště, vyhledávače a srovnávací internetové stránky.
- = -
(21) Požadavky na transparentnost, pokud jde o hlavní parametry určující pořadí, upravuje také nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 (9).
Požadavky na transparentnost podle uvedeného nařízení se vztahují na širokou škálu internetových zprostředkovatelů, včetně online tržišť, uplatňují se však pouze mezi obchodníky a internetovými zprostředkovateli.
Podobné požadavky na transparentnost by tedy měly být zavedeny ve směrnici 2005/29/ES s cílem zajistit náležitou transparentnost vůči spotřebitelům, s výjimkou poskytovatelů internetových vyhledávačů, kteří již mají na základě uvedeného nařízení povinnost stanovit hlavní parametry, jež jsou jednotlivě nebo společně nejvýznamnější při určování pořadí, a relativní váhu těchto hlavních parametrů tím, že zajistí snadno a veřejně dostupný popis svých internetových vyhledávačů napsaný jednoduchým a srozumitelným jazykem.
- = -
(23) Těmito požadavky na informace ohledně hlavních parametrů určujících pořadí není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 (10).
Obchodníci by neměli mít povinnost sdělovat podrobné fungování svých mechanismů určování pořadí, včetně algoritmů.
Obchodníci by měli poskytnout obecný popis hlavních parametrů určujících pořadí, který by vysvětlil hlavní výchozí parametry používané daným obchodníkem a jejich relativní váhu oproti ostatním parametrům, ale tento popis nemusí být uváděn speciálně upravený pro každý jednotlivý dotaz při vyhledávání.
- = -
(25) Online tržiště by měla být pro účely směrnic 2005/29/ES a 2011/83/EU vymezena podobně jako v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 (11) a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 (12).
Definice „online tržiště“ by ale měla být aktualizována a měla by být technologicky neutrálnější, aby zahrnovala i nové technologie.
Je tedy vhodné místo na „internetové stránky“ odkazovat na software, včetně internetových stránek, části internetových stránek nebo aplikace, který je provozován obchodníkem nebo jeho jménem, v souladu s pojmem „online rozhraní“, jak uvádí nařízení (EU) 2017/2394 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 (13).
- = -
(31) Digitální obsah a digitální služby se často poskytují online na základě smluv, podle kterých spotřebitel neplatí cenu, ale poskytuje obchodníkovi osobní údaje.
Směrnice 2011/83/EU se již vztahuje na smlouvy o poskytování digitálního obsahu, který není poskytován na hmotném nosiči (tj.
poskytnutí digitálního obsahu online), bez ohledu na to, zda spotřebitel platí cenu v penězích nebo poskytne osobní údaje.
Uvedená směrnice se však vztahuje pouze na smlouvy o poskytování služeb, včetně smluv o poskytování digitálních služeb, podle kterých spotřebitel zaplatí nebo se zavazuje zaplatit cenu.
Proto se uvedená směrnice nevztahuje na smlouvy o poskytování digitálních služeb, podle kterých spotřebitel poskytne osobní údaje, aniž by zaplatil cenu.
S ohledem na jejich podobnost a zastupitelnost placených digitálních služeb a digitálních služeb poskytovaných výměnou za osobní údaje by se na ně měla vztahovat stejná ustanovení uvedené směrnice.
- = -
(37) Ustanovení čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 8 směrnice 2011/83/EU po obchodnících vyžadují, aby v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory a smluv uzavřených na dálku získali předchozí výslovný souhlas spotřebitele se zahájením plnění ještě před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy.
Ustanovení čl. 14 odst. 4 písm.
a) uvedené směrnice stanoví smluvní sankci při nesplnění tohoto požadavku obchodníkem, a sice že spotřebitel nemusí za poskytované služby platit.
Požadavek na získání předchozího výslovného souhlasu spotřebitele má tedy význam pouze u služeb, včetně digitálních služeb, které se poskytují za úplatu.
Je tedy nezbytné změnit čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 8 tak, aby se požadavek, že obchodníci musí získat předchozí výslovný souhlas spotřebitele, vztahoval pouze na smlouvy o poskytování služeb, které stanoví povinnost spotřebitele zaplatit.
- = -
(41) Ustanovení čl. 6 odst. 1 písm.
h) směrnice 2011/83/EU vyžaduje, aby obchodníci poskytovali spotřebitelům předsmluvní informace o právu odstoupit od smlouvy, včetně vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy podle části B přílohy I uvedené směrnice.
Ustanovení čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice stanoví jednodušší požadavky na předsmluvní informace, pokud se smlouva uzavírá prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, který poskytuje jen omezený prostor nebo čas pro uvedení informací, například telefonicky, pomocí nákupních asistentů ovládaných hlasem nebo přes SMS.
Mezi povinné předsmluvní informace, které musí být v daném prostředku komunikace na dálku nebo prostřednictvím daného prostředku komunikace na dálku poskytnuty, patří informace o právu odstoupit od smlouvy podle čl. 6 odst. 1 písm.
h).
Dále mezi ně patří předložení vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy podle části B přílohy I.
Poskytnutí formuláře pro odstoupení od smlouvy ale není možné, pokud je smlouva uzavřena například telefonicky nebo pomocí nákupního asistenta ovládaného hlasem, a nemusí být uživatelsky přívětivým způsobem technicky proveditelné ani u jiných prostředků komunikace na dálku, na které se vztahuje čl. 8 odst. 4.
Je tedy vhodné vyjmout poskytnutí vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy z informací, které obchodníci musí v každém případě poskytovat v daném prostředku komunikace na dálku nebo prostřednictvím daného prostředku komunikace na dálku použitého k uzavření smlouvy podle čl. 8 odst. 4.
- = -
(45) Obchodníci mohou přizpůsobit cenu svých nabídek pro konkrétní spotřebitele nebo konkrétních kategorie spotřebitelů na základě automatizovaného rozhodování a sestavování profilů chování spotřebitelů, které obchodníkům umožní posoudit kupní sílu spotřebitele.
Spotřebitelé by tedy měli být jasně informováni, pokud je cena, která jim je předkládána, přizpůsobena na základě automatizovaného rozhodování, aby mohli zvážit možná rizika svého rozhodnutí o koupi.
V důsledku toho by měl být do směrnice 2011/83/EU doplněn konkrétní požadavek na informace za účelem informování spotřebitele v případech, kdy je cena přizpůsobena na základě automatizovaného rozhodování.
Tento požadavek na informace by se neměl vztahovat na metody, jako je „dynamické“ stanovení ceny nebo stanovení ceny „v reálném čase“, které zahrnují velmi flexibilní a rychlé změny cen v reakci na poptávku na trhu, pokud jejich součástí není přizpůsobení na základě automatizovaného rozhodování.
Tímto požadavkem na informace není dotčeno nařízení (EU) 2016/679, které mimo jiné stanoví právo jednotlivce nebýt předmětem automatizovaného individuálního rozhodování, včetně profilování.
- = -
(58) Aby se zajistilo, že občané mají přístup k aktuálním informacím o svých spotřebitelských právech a mimosoudním řešení sporů, mělo by být online kontaktní místo, které zřídí Komise, v co největší míře uživatelsky vstřícné, dostupné prostřednictvím aplikací v mobilních telefonech, snadno přístupné a využitelné ze strany všech, včetně osob se zdravotním postižením („design pro všechny“).
- = -