5) | Vkládá se nový článek, který zní: Článek 4 Změny směrnice 2011/83/EU Směrnice 2011/83/EU se mění takto: 1) | V článku 2 se první pododstavec mění takto: a) | bod 3 se nahrazuje tímto: „3) | „zbožím“ zboží ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 (*5); | (*5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 28).“;" | b) | vkládá se nový bod, který zní: „4a) | „osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (*6); | (*6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“;" | c) | body 5 a 6 se nahrazují tímto: „5) | „kupní smlouvou“ smlouva, na jejímž základě obchodník převádí vlastnictví zboží spotřebiteli nebo se zavazuje k převedení tohoto vlastnictví, včetně smluv majících za předmět zboží i služby; | 6) | „smlouvou o poskytování služeb“ jakákoli smlouva jiná než kupní smlouva, na jejímž základě obchodník poskytuje službu, včetně digitální služby, spotřebiteli nebo se zavazuje k jejímu poskytnutí;“; | | d) | bod 11 se nahrazuje tímto: „11) | „digitálním obsahem“ digitální obsah ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 (*7); | (*7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 1).“;" | e) | doplňují se nové body, které znějí: „16) | „digitální službou“ digitální služba ve smyslu v čl. 2 bodu 2 směrnice (EU) 2019/770; | 17) | „online tržištěm“ služba využívající software, včetně internetových stránek, části internetových stránek nebo aplikace, který je provozován obchodníkem nebo jeho jménem, a umožňující spotřebitelům uzavírat na dálku smlouvy s jinými obchodníky nebo spotřebiteli; | 18) | „poskytovatelem online tržiště“ jakýkoli obchodník poskytující online tržiště spotřebitelům; | 19) | „kompatibilitou“ kompatibilita ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice (EU) 2019/770; | 20) | „funkčností“ funkčnost ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice (EU) 2019/770; | 21) | „interoperabilitou“ interoperabilita ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice (EU) 2019/770.“ | | | 2) | Článek 3 se mění takto: a) | odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Tato směrnice se použije za podmínek a v rozsahu uvedeném v jejích ustanoveních na smlouvy uzavírané mezi obchodníkem a spotřebitelem v případech, kdy spotřebitel platí nebo se zavazuje platit cenu. Vztahuje se na smlouvy týkající se dodávek vody, plynu, elektřiny nebo tepla z dálkového vytápění, též zajišťovaných veřejnými poskytovateli, v rozsahu, ve kterém jsou tyto komodity poskytovány na smluvním základě.“; | b) | vkládá se nový odstavec, který zní: „1a. Tato směrnice se použije rovněž v případech, kdy obchodník poskytuje nebo se zavazuje poskytovat digitální obsah, který není poskytnut na hmotném nosiči, nebo digitální službu spotřebiteli a spotřebitel poskytne nebo se zavazuje poskytnout obchodníkovi své osobní údaje, s výjimkou případů, v nichž obchodník osobní údaje poskytnuté spotřebitelem zpracovává výlučně pro účely poskytování digitálního obsahu, který není poskytnut na hmotném nosiči, nebo digitální služby v souladu s touto směrnicí nebo pro účely toho, aby dodržel zákonné požadavky, jež se na něho vztahují, přičemž obchodník tyto údaje nezpracovává k žádným jiným účelům.“; | c) | odstavec 3 se mění takto: i) | písmeno k) se nahrazuje tímto: „k) | týkající se služeb v oblasti přepravy cestujících, s výjimkou čl. 8 odst. 2 a článků 19, 21 a 22;“; | | ii) | doplňuje se nové písmeno, které zní: „n) | týkající se zboží, které se prodává na základě výkonu rozhodnutí nebo jiných soudních opatření.“ | | | | 3) | V článku 5 se odstavec 1 mění takto: a) | písmeno e) se nahrazuje tímto: „e) | kromě připomenutí existence zákonné záruky za soulad zboží, digitálního obsahu a digitálních služeb se smlouvou i existenci a podmínky případného poprodejního servisu a obchodních záruk;“; | | b) | písmena g) a h) se nahrazují tímto: „g) | případně funkčnost zboží s digitálními prvky, digitálního obsahu a digitálních služeb, včetně příslušných technických ochranných opatření; | h) | případně informace o jakékoli příslušné kompatibilitě a interoperabilitě zboží s digitálními prvky, digitálního obsahu a digitálních služeb, které jsou obchodníkovi známy nebo o nichž lze rozumně očekávat, že by mu měly být známy.“ | | | 4) | Článek 6 se mění takto: a) | odstavec 1 se mění takto: i) | písmeno c) se nahrazuje tímto: „c) | zeměpisnou adresu, na níž je obchodník usazen, a jeho telefonní číslo a e-mailovou adresu. Kromě toho v případě, že obchodník poskytuje jiné prostředky online komunikace, které zaručují, že si spotřebitel může uchovat veškerou písemnou korespondenci s obchodníkem, včetně data a času této korespondence, na trvalém nosiči, tyto informace zahrnují také podrobnosti o těchto jiných prostředcích. Všechny tyto prostředky komunikace poskytované obchodníkem umožňují spotřebiteli urychleně obchodníka kontaktovat a efektivně s ním komunikovat. Obchodník případně uvede také zeměpisnou adresu a totožnost obchodníka, v jehož zastoupení jedná.“; | | ii) | vkládá se nový bod, který zní: „ea) | případně informaci, že cena byla přizpůsobena na základě automatizovaného rozhodování;“; | | iii) | písmeno l) se nahrazuje tímto: „l) | připomenutí existence zákonné záruky za soulad zboží, digitálního obsahu a digitálních služeb se smlouvou;“; | | iv) | písmena r) a s) se nahrazují tímto: „r) | případně funkčnost zboží s digitálními prvky, digitálního obsahu a digitálních služeb, včetně příslušných technických ochranných opatření; | s) | případně informace o jakékoli příslušné kompatibilitě a interoperabilitě zboží s digitálními prvky, digitálního obsahu a digitálních služeb, které jsou obchodníkovi známy nebo u nichž lze rozumně očekávat, že by mu měly být známy.“; | | | b) | odstavec 4 se nahrazuje tímto: „4. Informace uvedené v odst. 1 písm. h), i) a j) tohoto článku mohou být poskytnuty prostřednictvím vzorového poučení o odstoupení od smlouvy uvedeného v části A přílohy I. Pokud obchodník poskytl spotřebiteli toto poučení se správně vyplněnými údaji, splnil informační požadavky uvedené v odst. 1 písm. h), i) a j) tohoto článku. Odkazy na čtrnáctidenní lhůtu pro odstoupení od smlouvy ve vzorovém poučení o odstoupení od smlouvy uvedené v části A přílohy I se nahrazují odkazy na třicetidenní lhůtu pro odstoupení od smlouvy v případech, kdy členské státy přijaly předpisy podle čl. 9 odst. 1a.“ | | 5) | Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 6a Další zvláštní požadavky na informace v případě smluv uzavřených na online tržištích 1. Předtím, než je spotřebitel vázán smlouvou uzavřenou na dálku nebo jakoukoli odpovídající nabídkou na online tržišti, poskytne poskytovatel online tržiště, aniž je dotčena směrnice 2005/29/ES, spotřebiteli jasným a srozumitelným způsobem, který je vhodný pro prostředky komunikace na dálku, tyto informace: a) | obecné informace zpřístupněné v konkrétním oddílu online rozhraní, které jsou přímo a snadno dostupné ze stránky, na níž jsou předloženy nabídky, o hlavních parametrech určujících pořadí nabídek předkládaných spotřebiteli, jak je vymezeno v čl. 2 odst. 1 písm. m) směrnice 2005/29/ES, jako výsledek dotazu při vyhledávání a o jejich relativní váze oproti ostatním parametrům; | b) | zda je třetí strana nabízející zboží, služby nebo digitální obsah obchodníkem či nikoliv, a to na základě prohlášení této třetí strany určeného poskytovateli online tržiště; | c) | pokud třetí strana nabízející zboží, služby nebo digitální obsah není obchodníkem, skutečnost, že se na smlouvu neuplatní práva spotřebitele vyplývající z právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele; | d) | případně skutečnost, jak jsou povinnosti související se smlouvou rozděleny mezi třetí stranu nabízející zboží, služby nebo digitální obsah a poskytovatele online tržiště. Těmito informacemi není dotčena jakákoli odpovědnost, kterou poskytovatel online tržiště nebo externí obchodník nese v souvislosti se smlouvou podle ostatních unijních nebo vnitrostátních právních předpisů. | 2. Aniž je dotčena směrnice 2000/31/ES, tento článek nebrání členským státům v tom, aby poskytovatelům online tržišť uložily další požadavky na informace. Tyto právní předpisy musí být přiměřené, nediskriminační a odůvodněny ochranou spotřebitele.“ | 6) | V článku 7 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Pokud si spotřebitel přeje, aby poskytování služeb nebo dodávka vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo ve stanoveném množství, či tepla z dálkového vytápění začaly během lhůty pro odstoupení od smlouvy stanovené v čl. 9 odst. 2, a smlouva stanoví povinnost spotřebitele zaplatit, obchodník požádá spotřebitele, aby podal výslovnou žádost na trvalém nosiči a aby vzal na vědomí, že jakmile obchodník své závazky ze smlouvy zcela splní, zaniká spotřebiteli právo odstoupit od smlouvy.“ | 7) | Článek 8 se mění takto: a) | odstavec 4 se nahrazuje tímto: „4. Pokud se smlouva uzavírá prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, který poskytuje jen omezený prostor nebo čas pro uvedení informací, obchodník před uzavřením takové smlouvy v daném prostředku nebo jeho prostřednictvím uvede alespoň předsmluvní informace o hlavních znacích zboží nebo služeb, svou totožnost, celkovou cenu, informace o právu odstoupit od smlouvy a době platnosti smlouvy a v případě smlouvy na dobu neurčitou podmínky ukončení smlouvy podle čl. 6 odst. 1 písm. a), b), e), h) a o), s výjimkou vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy podle části B přílohy I, který je uveden v písmenu h). Ostatní informace podle čl. 6 odst. 1, včetně vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy, poskytne obchodník spotřebiteli vhodným způsobem v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.“; | b) | odstavec 8 se nahrazuje tímto: „8. Pokud si spotřebitel přeje, aby poskytování služeb nebo dodávka vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo ve stanoveném množství, či tepla z dálkového vytápění začaly během lhůty pro odstoupení od smlouvy stanovené v čl. 9 odst. 2, a smlouva stanoví povinnost spotřebitele zaplatit, obchodník požádá spotřebitele, aby podal výslovnou žádost a aby vzal na vědomí, že jakmile obchodník své závazky ze smlouvy zcela splní, zaniká spotřebiteli právo odstoupit od smlouvy.“ | | 8) | Článek 9 se mění takto: a) | vkládá se nový odstavec, který zní: „1a. Členské státy mohou na ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů před agresivními či klamavými marketingovými nebo prodejními praktikami přijmout právní předpisy, na jejichž základě bude čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy uvedená v odstavci 1 prodloužena na 30 dnů v případě smluv uzavřených v souvislosti s nevyžádanými návštěvami obchodníka u spotřebitele doma nebo se zájezdy organizovanými obchodníkem s cílem a s účinkem propagace a prodeje produktů spotřebitelům. Tyto právní předpisy musí být přiměřené, nediskriminační a odůvodněny ochranou spotřebitele.“; | b) | v odstavci 2 se návětí nahrazuje tímto: „2. Aniž je dotčen článek 10, lhůta pro odstoupení od smlouvy uvedená v odstavci 1 tohoto článku končí uplynutím 14 dnů, nebo, pokud členské státy přijaly právní předpisy v souladu s odstavcem 1a tohoto článku, uplynutím 30 dnů:“. | | 9) | V článku 10 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Pokud obchodník poskytl spotřebiteli informace podle odstavce 1 tohoto článku do 12 měsíců ode dne uvedeného v čl. 9 odst. 2, končí lhůta pro odstoupení od smlouvy uplynutím 14 dnů nebo v případě, kdy členské státy přijaly právní předpisy v souladu s čl. 9 odst. 1a, uplynutím 30 dnů ode dne, kdy spotřebitel tyto informace obdrží.“ | 10) | V článku 13 se doplňují nové odstavce, které znějí: „4. Pokud jde o osobní údaje spotřebitele, dodržuje obchodník povinnosti vyplývající z nařízení (EU) 2016/679. 5. Obchodník se zdrží používání jakéhokoli jiného obsahu než osobních údajů, který poskytl nebo vytvořil spotřebitel při používání digitálního obsahu nebo digitální služby poskytnuté obchodníkem, s výjimkou případů, kdy tento obsah: a) | nelze využít mimo rámec digitálního obsahu nebo digitální služby poskytnutých obchodníkem; | b) | souvisí pouze s činností spotřebitele při používání digitálního obsahu nebo digitální služby poskytnutých obchodníkem; | c) | byl obchodníkem sloučen s jinými daty a nemůže být, nebo jen s vynaložením nepřiměřeného úsilí, oddělen; nebo | d) | vytvořil spotřebitel společně s dalšími osobami a jiní spotřebitelé tento obsah mohou i nadále používat. | 6. S výjimkou situací uvedených v odst. 5 písm. a), b) nebo c) zajistí obchodník spotřebiteli na jeho vlastní žádost dostupnost jakéhokoli jiného obsahu než osobních údajů, který poskytl nebo vytvořil spotřebitel při používání digitálního obsahu nebo digitální služby poskytnuté obchodníkem. 7. Spotřebitel má nárok na opětovné získání uvedeného digitálního obsahu bezplatně, bez překážek ze strany obchodníka, v přiměřené době a v běžně používaném strojově čitelném formátu. 8. V případě odstoupení od smlouvy může obchodník zabránit jakémukoli dalšímu používání digitálního obsahu nebo digitální služby ze strany spotřebitele, zejména tím, že digitální obsah nebo digitální službu spotřebiteli znepřístupní nebo deaktivuje uživatelský účet spotřebitele, aniž je tím dotčen odstavec 6.“ | 11) | Článek 14 se mění takto: a) | vkládá se nový odstavec, který zní: „2a. V případě odstoupení od smlouvy se spotřebitel zdrží používání digitálního obsahu nebo digitální služby a jejich poskytování třetím stranám.“; | b) | v odst. 4 písm. b) se bod i) nahrazuje tímto: „i) | spotřebitel nedal předchozí výslovný souhlas k zahájení jeho poskytování před uplynutím čtrnáctidenní nebo třicetidenní lhůty uvedené v článku 9;“. | | | 12) | Článek 16 se mění takto: a) | první pododstavec se mění takto: i) | písmeno a) se nahrazuje tímto: „a) | smlouvy o poskytování služeb poté, co tyto služby byly v plném rozsahu poskytnuty, avšak jestliže smlouva stanoví povinnost spotřebitele zaplatit, pouze pokud plnění těchto smluv začalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele a s jeho vědomím, že jakmile obchodník své závazky ze smlouvy zcela splní, zaniká jeho právo odstoupit od smlouvy;“; | | ii) | písmeno m) se nahrazuje tímto: „m) | smlouvy o poskytování digitálního obsahu, který není poskytnut na hmotném nosiči, pokud plnění již začalo a, jestliže smlouva stanoví povinnost spotřebitele zaplatit, pokud: i) | spotřebitel poskytl svůj předchozí výslovný souhlas k zahájení plnění během lhůty pro odstoupení od smlouvy; | ii) | spotřebitel vzal na vědomí, že tím jeho právo odstoupit od smlouvy zaniká; a | iii) | obchodník poskytl potvrzení podle čl. 7 odst. 2 nebo čl. 8 odst. 7.“; | | | | b) | doplňují se nové odstavce, které znějí: „Členské státy se mohou na ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů před agresivními či klamavými marketingovými nebo prodejními praktikami odchýlit od výjimek z práva na odstoupení od smlouvy stanovených v prvním pododstavci písm. a), b), c) a e) v případě smluv uzavřených v souvislosti s nevyžádanými návštěvami obchodníka u spotřebitele doma nebo se zájezdy organizovanými obchodníkem s cílem a s účinkem propagace a prodeje produktů spotřebitelům. Taková ustanovení musí být přiměřená, nediskriminační a odůvodněna ochranou spotřebitele. V případě smluv o poskytování služeb, které stanoví povinnost spotřebitele zaplatit, pokud spotřebitel výslovně požádá obchodníka o to, aby jej navštívil za účelem provedení opravy, mohou členské státy stanovit, že spotřebitelovo právo odstoupit od smlouvy zaniká poté, co byla služba zcela poskytnuta, a pokud plnění dané smlouvy začalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele.“ | | 13) | Článek 24 se nahrazuje tímto: Článek 9 Určení Tato směrnice je určena členským státům. Ve Štrasburku dne 27. listopadu 2019. Za Evropský parlament Předseda D. M. SASSOLI Za Radu Předsedkyně T. TUPPURAINEN (1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 66. (2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. listopadu 2019. (3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22). (4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES ze dne 23. dubna 2009 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů (Úř. věst. L 110, 1.5.2009, s. 30). (5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27). (6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64). (7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 1). (8) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29). (9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57). (10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1). (11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1). (12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1). (13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 60, 2.3.2018, s. 1). (14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1). (15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 1). (16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1). (17) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14. (18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).
whereas
(30) Definice digitálního obsahu a digitálních služeb ve směrnici 2011/83/EU by měly být uvedeny do souladu s příslušnými definicemi ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 (15). Digitální obsah, na který se vztahuje směrnice (EU) 2019/770, se týká jediného úkonu poskytnutí, sledu jednotlivých úkonů poskytování nebo nepřetržitého poskytování po určitou dobu. Prvek nepřetržitého poskytování by neměl vždy nutně znamenat, že jde o poskytování dlouhodobé. Jako na nepřetržité poskytování po určitou dobu by mělo být nahlíženo na případy, jako jsou online streaming videa, a to bez ohledu na skutečnou délku příslušného audiovizuálního souboru. Může být tedy obtížné rozlišit mezi určitými typy digitálního obsahu a digitálních služeb, neboť obojí může zahrnovat nepřetržité poskytování ze strany obchodníka po celou dobu trvání smlouvy. Mezi příklady digitálních služeb patří sdílení videa a audiozáznamů a jiné sdílení souborů, zpracování textu nebo hry nabízené v cloudu, ukládání dat v cloudu, internetový e-mail, sociální média a cloudové aplikace. Nepřetržité zapojení poskytovatele služeb odůvodňuje uplatňování ustanovení o právu odstoupit od smlouvy uvedených ve směrnici 2011/83/EU, která fakticky umožňují spotřebiteli vyzkoušet si službu a během 14 dnů od uzavření smlouvy se rozhodnout, zda si ji ponechá. Smlouvy o poskytování digitálního obsahu, který není poskytován na hmotném nosiči, se často vyznačují jediným úkonem poskytnutí spotřebiteli konkrétní položky nebo položek digitálního obsahu, například konkrétních hudebních nebo video souborů.
- = -
(31) Digitální obsah a digitální služby se často poskytují online na základě smluv, podle kterých spotřebitel neplatí cenu, ale poskytuje obchodníkovi osobní údaje. Směrnice 2011/83/EU se již vztahuje na smlouvy o poskytování digitálního obsahu, který není poskytován na hmotném nosiči (tj. poskytnutí digitálního obsahu online), bez ohledu na to, zda spotřebitel platí cenu v penězích nebo poskytne osobní údaje. Uvedená směrnice se však vztahuje pouze na smlouvy o poskytování služeb, včetně smluv o poskytování digitálních služeb, podle kterých spotřebitel zaplatí nebo se zavazuje zaplatit cenu. Proto se uvedená směrnice nevztahuje na smlouvy o poskytování digitálních služeb, podle kterých spotřebitel poskytne osobní údaje, aniž by zaplatil cenu. S ohledem na jejich podobnost a zastupitelnost placených digitálních služeb a digitálních služeb poskytovaných výměnou za osobní údaje by se na ně měla vztahovat stejná ustanovení uvedené směrnice.
- = -
(32) Měla by být zajištěna konzistentnost mezi oblastí působnosti směrnice 2011/83/EU a směrnice (EU) 2019/770, jež se vztahuje na smlouvy o poskytování digitálního obsahu nebo digitálních služeb, podle kterých spotřebitel obchodníkovi poskytne nebo se zavazuje poskytnout své osobní údaje.
- = -
(37) Ustanovení čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 8 směrnice 2011/83/EU po obchodnících vyžadují, aby v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory a smluv uzavřených na dálku získali předchozí výslovný souhlas spotřebitele se zahájením plnění ještě před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy. Ustanovení čl. 14 odst. 4 písm. a) uvedené směrnice stanoví smluvní sankci při nesplnění tohoto požadavku obchodníkem, a sice že spotřebitel nemusí za poskytované služby platit. Požadavek na získání předchozího výslovného souhlasu spotřebitele má tedy význam pouze u služeb, včetně digitálních služeb, které se poskytují za úplatu. Je tedy nezbytné změnit čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 8 tak, aby se požadavek, že obchodníci musí získat předchozí výslovný souhlas spotřebitele, vztahoval pouze na smlouvy o poskytování služeb, které stanoví povinnost spotřebitele zaplatit.
- = -
(42) V ustanovení čl. 16 prvního pododstavce písm. a) směrnice 2011/83/EU je stanovena výjimka z práva odstoupit od smlouvy v případě smluv o poskytování služeb poté, co tyto služby byly v plném rozsahu poskytnuty, přičemž plnění těchto smluv začalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele a s jeho vědomím, že jakmile obchodník své závazky ze smlouvy zcela splní, spotřebitelovo právo odstoupit od smlouvy zaniká. Naproti tomu čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 8 uvedené směrnice, které stanoví povinnosti obchodníka v situacích, kdy plnění smlouvy začne ještě před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, vyžadují po obchodnících pouze získání předchozího výslovného souhlasu spotřebitele, aniž by ale spotřebitel potvrdil, že si je vědom toho, že po splnění smlouvy zaniká jeho právo od ní odstoupit. K zajištění konzistentnosti těchto ustanovení je nezbytné doplnit v čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 8 povinnost obchodníka rovněž získat od spotřebitele potvrzení, že si je vědom toho, že jakmile je smlouva splněna, zaniká jeho právo odstoupit od smlouvy, pokud smlouva stanoví povinnost spotřebitele zaplatit. Kromě toho by mělo být změněno ustanovení čl. 16 prvního pododstavce písm. a), aby zohlednilo změny provedené v čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 8 tak, aby se požadavek pro obchodníky získat předchozí výslovný souhlas a potvrzení spotřebitele vztahoval pouze na smlouvy o poskytování služeb, které stanoví povinnost spotřebitele zaplatit. Členské státy by nicméně měly mít možnost neuplatňovat požadavek na získání potvrzení spotřebitele, že si je vědom toho, že jeho právo odstoupit od smlouvy zaniká, jakmile je smlouva splněna, na smlouvy o poskytování služeb, u nichž spotřebitel výslovně požádal obchodníka o to, aby jej navštívil za účelem provedení opravy. Ustanovení čl. 16 prvního pododstavce písm. c) uvedené směrnice stanoví výjimku z práva odstoupit od smlouvy v případě smluv o dodání zboží vyrobeného podle požadavků spotřebitele nebo zboží přizpůsobeného osobním potřebám. Tato výjimka se vztahuje například na výrobu nábytku na zakázku a jeho instalaci doma u zákazníka, pokud jsou předmětem jediné kupní smlouvy.
- = -
(44) V ustanovení čl. 14 odst. 4 směrnice 2011/83/EU jsou stanoveny podmínky, za nichž v případě uplatnění práva odstoupit od smlouvy spotřebitel nenese náklady na poskytování služeb, dodávku veřejných služeb a dodání digitálního obsahu, který není poskytován na hmotném nosiči. Pokud je splněna jakákoliv z těchto podmínek, nemusí spotřebitel zaplatit cenu obdržené služby, veřejných služeb nebo digitálního obsahu před uplatněním svého práva odstoupit od smlouvy. Pokud jde o digitální obsah, jednou z těchto nekumulativních podmínek, zejména v souladu s čl. 14 odst. 4 písm. b) bodem iii), je neposkytnutí potvrzení smlouvy, které zahrnuje potvrzení předchozího výslovného souhlasu spotřebitele se zahájením plnění smlouvy před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a potvrzení, že spotřebitel vzal na vědomí, že v důsledku toho jeho právo odstoupit od smlouvy zaniká. Tato podmínka však není zahrnuta mezi podmínky pro zánik práva odstoupit od smlouvy v čl. 16 prvním pododstavci písm. m) uvedené směrnice, což vede k nejistotě, pokud jde o možnost spotřebitele uplatnit čl. 14 odst. 4 písm. b) bod iii), pokud jsou splněny další dvě podmínky stanovené v čl. 14 odst. 4 písm. b) a v důsledku toho zaniklo právo odstoupit od smlouvy podle čl. 16 prvního pododstavce písm. m). Podmínka stanovená v čl. 14 odst. 4 písm. b) bodě iii) by tedy měla být doplněna do čl. 16 prvního pododstavce písm. m), aby se tak umožnilo spotřebiteli uplatnit právo odstoupit od smlouvy, pokud není uvedená podmínka splněna, a v souladu s tím nárokovat práva stanovená v čl. 14 odst. 4.
- = -
(54) Zatímco prodej mimo obchodní prostory představuje legitimní a zavedený prodejní kanál, jakým je například i prodej v obchodních prostorech obchodníka a prodej na dálku, mohou některé obzvláště agresivní či klamavé marketingové nebo prodejní praktiky související s návštěvami u spotřebitele doma nebo se zájezdy, uvedenými v čl. 2 bodu 8 směrnice 2011/83/EU, nutit spotřebitele ke koupi zboží nebo služeb, které by jinak nekoupil, nebo aby je koupil za přemrštěnou cenu, často s okamžitou platbou. Tyto praktiky jsou často zacíleny na starší osoby nebo jiné zranitelné spotřebitele. Některé členské státy považují tyto praktiky za nežádoucí a mají za to, že je nezbytné omezit určité formy a aspekty prodeje mimo obchodní prostory ve smyslu směrnice 2011/83/EU, například agresivní a klamavý marketing či prodej produktu v souvislosti s nevyžádanou návštěvou u spotřebitele doma nebo se zájezdy. Pokud jsou tato omezení přijata na základě jiného důvodu, než je ochrana spotřebitele, například z důvodu veřejného zájmu nebo respektování soukromého života spotřebitelů, jenž je chráněn článkem 7 Listiny, spadají mimo oblast působnosti směrnice 2005/29/ES.
- = -
| |