Clausole e vendite online Direttiva EU 2019/2161 CS

„m)	„pořadím“ relativní důležitost připisovaná produktům, jak je obchodník prezentuje, uspořádává nebo oznamuje, bez ohledu na technologické prostředky používané pro tuto prezentaci, uspořádání nebo oznámení;

n)	„online tržištěm“ služba využívající software, včetně internetových stránek, části internetových stránek nebo aplikace, který je provozován obchodníkem nebo jeho jménem, a umožňující spotřebitelům uzavírat na dálku smlouvy s jinými obchodníky nebo spotřebiteli.“

V článku 3 se odstavce 5 a 6 nahrazují tímto:

„5. Tato směrnice nebrání členským státům přijímat právní předpisy na ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů před agresivními či klamavými marketingovými nebo prodejními praktikami v souvislosti s nevyžádanými návštěvami obchodníka u spotřebitele doma nebo se zájezdy organizovanými obchodníkem s cílem nebo účinkem propagace a prodeje produktů spotřebitelům. Tyto právní předpisy musí být přiměřené, nediskriminační a odůvodněny ochranou spotřebitele.

6. Členské státy neprodleně oznámí Komisi veškeré vnitrostátní předpisy přijaté na základě odstavce 5 a všechny jejich následné změny. komise zajistí spotřebitelům a obchodníkům snadný přístup k těmto informacím na zvláštních internetových stránkách.“

V čl. 6 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„c)	jakékoliv uvádění zboží na trh v jednom členském státě jako zboží totožné se zbožím uváděným na trh v jiných členských státech, ačkoliv takové zboží má podstatně odlišné složení nebo znaky, není-li to odůvodněno oprávněnými a objektivními faktory.“

Článek 7 se mění takto:

odstavec 4 se mění takto:

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)	ujednání o platebních podmínkách, dodání a plnění, pokud se odchylují od požadavků náležité profesionální péče;“;

ii)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„f)	u produktů nabízených na online tržištích, zda je třetí strana nabízející produkty obchodníkem, či nikoliv, a to na základě prohlášení této třetí strany poskytovateli online tržiště.“;

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a. Pokud je spotřebitelům umožněno vyhledávat produkty nabízené různými obchodníky nebo spotřebiteli na základě dotazu v podobě klíčového slova, fráze nebo jiných vstupů, bez ohledu na to, kde jsou transakce nakonec uzavřeny, považují se za podstatné obecné informace zpřístupněné v konkrétním oddílu online rozhraní, které jsou přímo a snadno dostupné ze stránky, na níž jsou prezentovány výsledky dotazu, o hlavních parametrech určujících pořadí produktů prezentovaných spotřebiteli jako výsledek dotazu při vyhledávání a relativní váze těchto parametrů oproti ostatním parametrům. Tento odstavec se neuplatní na poskytovatele internetových vyhledávačů ve smyslu čl. 2 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 (*3).

(*3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).“;"

c)	doplňuje se nový odstavec, který zní: „6. Pokud obchodník poskytuje přístup ke spotřebitelským recenzím produktů, za podstatné se považují informace o tom, zda a jak obchodník zajišťuje, aby zveřejněné recenze pocházely od spotřebitelů, kteří produkt skutečně použili nebo si jej zakoupili.“

Vkládá se nový článek, který zní:

Článek 5

Informace o právech spotřebitele

komise zajistí, aby občané, kteří hledají informace o svých právech spotřebitele nebo o mimosoudní řešení sporů, mohli využít online vstupní místo pomocí jednotné digitální brány, zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 (18), které jim umožní:

a)	získat přístup k aktuálním informacím o jejich unijních právech spotřebitele, a to jasným, srozumitelným a snadno dostupným způsobem a

b)	podat stížnost prostřednictvím platformy pro řešení sporů online, zřízené podle nařízení (EU) č. 524/2013, a příslušnému centru zapojenému do sítě evropských spotřebitelských center, podle toho, jaké jsou strany sporu.

Článek 6

Podávání zpráv Komisí a přezkum

Do 28. května 2024 předloží komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice. V této zprávě zejména posoudí ustanovení této směrnice týkající se:

a)	akcí pořádaných na jiných místech, než jsou prostory obchodníka a

případů zboží uváděného na trh jako totožné, jež má však podstatně odlišné složení nebo znaky, včetně toho, zda by tyto případy měly podléhat přísnějším požadavkům, včetně zákazu podle přílohy I směrnice 2005/29/ES, a zda jsou nezbytná podrobnější ustanovení o poskytování informací o rozdílech mezi zbožím.

V případě potřeby se k této zprávě připojí legislativní návrh.

whereas

(2) Právní předpisy na ochranu spotřebitele by měly být účinně uplatňovány v celé Unii.
Komplexní kontrola účelnosti právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele a marketingu, kterou komise provedla v letech 2016 a 2017 v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), dospěla k závěru, že účinnost právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele je ohrožena nedostatečným povědomím obchodníků a spotřebitelů, a že stávající prostředky ke zjednání nápravy by tudíž mohly být využívány častěji.

- = -

(52) Takový postup tedy může být na základě individuálního posouzení příslušných prvků považován za porušení směrnice 2005/29/ES.
Aby se usnadnilo uplatňování stávajících unijních právních předpisů orgány členských států v oblasti potravin a ochrany spotřebitele, jsou v oznámení komise ze dne 29.
září 2017„o uplatňování právních předpisů EU v oblasti potravin a ochrany spotřebitele v případech dvojí kvality výrobků – konkrétní případ potravin“ uvedeny pokyny pro uplatňování stávajících unijních pravidel v situacích dvojí kvality potravin.
V této souvislosti Společné výzkumné středisko komise představilo dne 25.
dubna 2018„Rámec pro výběr a testování potravin k posouzení kvality jejich vlastností: harmonizovaná testovací metoda EU“.

- = -

(55) V souladu se zásadou subsidiarity a k usnadnění vymáhání by se mělo vyjasnit, že směrnicí 2005/29/ES není dotčena možnost členských států přijímat vnitrostátní právní předpisy, které více ochrání oprávněné zájmy spotřebitelů před nekalými obchodními praktikami v souvislosti s nevyžádanými návštěvami obchodníka u nich doma, jejichž cílem je nabízet či prodávat produkty, nebo se zájezdy organizovanými obchodníkem s cílem nebo s účinkem propagace a prodeje produktů spotřebitelům, pokud jsou tato opatření opodstatněná z důvodu ochrany spotřebitele.
Veškeré tyto právní předpisy by měly být přiměřené a nediskriminační a neměly by zakazovat tyto prodejní kanály jako takové.
Vnitrostátní právní předpisy přijaté členskými státy by mohly například vymezit dobu, kdy návštěvy u spotřebitelů doma bez jejich výslovné žádosti nejsou dovoleny, nebo tyto návštěvy zakázat, pokud dal spotřebitel očividně najevo, že tyto návštěvy nejsou přijatelné, nebo stanovit platební postup.
Kromě toho by tyto právní předpisy mohly obsahovat úpravu, která zajistí větší ochranu v oblastech harmonizovaných směrnicí 2011/83/EU.
Směrnice 2011/83/EU by tedy měla být změněna, aby členské státy mohly přijímat vnitrostátní opatření, která stanoví delší lhůtu pro odstoupení od smlouvy a odchylky od zvláštních výjimek z práva odstoupit od smlouvy. Členské státy by měly mít povinnost oznámit veškeré vnitrostátní právní předpisy přijaté v této souvislosti Komisi, aby komise mohla tyto informace poskytnout všem zúčastněným stranám a sledovat přiměřenost a zákonnost těchto opatření.

- = -

(56) Pokud jde o agresivní a klamavé praktiky v souvislosti s akcemi pořádanými na jiných místech, než jsou prostory obchodníka, nejsou směrnicí 2005/29/ES dotčeny žádné podmínky pro usazování ani režimy vydávání povolení, které mohou členské státy obchodníkům ukládat.
Kromě toho uvedenou směrnicí není dotčeno vnitrostátní smluvní právo, zejména ustanovení týkající se platnosti, uzavírání nebo účinků smlouvy.
Agresivní a klamavé praktiky v souvislosti s akcemi pořádanými na jiných místech, než jsou prostory obchodníka, mohou být zakázány na základě posouzení jednotlivých případů podle článků 5 až 9 uvedené směrnice.
Navíc příloha I uvedené směrnice obsahuje obecný zákaz praktik, kdy obchodník vzbuzuje dojem, že nejedná za účelem souvisejícím s jeho profesí, a praktik, které vytvářejí dojem, že spotřebitel nemůže provozovnu opustit bez uzavření smlouvy.
komise by měla posoudit, zda stávající ustanovení poskytují náležitou úroveň ochrany spotřebitelů a vhodné nástroje, které členským státům umožňují účinně se těmito praktikami zabývat.

- = -

(58) Aby se zajistilo, že občané mají přístup k aktuálním informacím o svých spotřebitelských právech a mimosoudním řešení sporů, mělo by být online kontaktní místo, které zřídí komise, v co největší míře uživatelsky vstřícné, dostupné prostřednictvím aplikací v mobilních telefonech, snadno přístupné a využitelné ze strany všech, včetně osob se zdravotním postižením („design pro všechny“).

- = -

(59) Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a komise ze dne 28.
září 2011 o informativních dokumentech (17) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu.
Ve vztahu k této směrnici považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

- = -

keyboard_tab Clausole e vendite online Direttiva EU 2019/2161 CS

Clausole e vendite online Direttiva EU 2019/2161 CS