13) | Článek 24 se nahrazuje tímto: Článek 6 Podávání zpráv Komisí a přezkum Do 28. května 2024 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice. V této zprávě zejména posoudí ustanovení této směrnice týkající se: a) | akcí pořádaných na jiných místech, než jsou prostory obchodníka a | b) | případů zboží uváděného na trh jako totožné, jež má však podstatně odlišné složení nebo znaky, včetně toho, zda by tyto případy měly podléhat přísnějším požadavkům, včetně zákazu podle přílohy I směrnice 2005/29/ES, a zda jsou nezbytná podrobnější ustanovení o poskytování informací o rozdílech mezi zbožím. | V případě potřeby se k této zprávě připojí legislativní návrh.
Článek 3 Změny směrnice 2005/29/ES Směrnice 2005/29/ES se mění takto: 1) | Článek 2 první pododstavec se mění takto: a) | písmeno c) se nahrazuje tímto: „c) | „produktem“ zboží nebo služba, včetně nemovitosti, digitální služby a digitálního obsahu, jakož i práva a závazky;“; | | b) | doplňují se nová písmena, která znějí: „m) | „pořadím“ relativní důležitost připisovaná produktům, jak je obchodník prezentuje, uspořádává nebo oznamuje, bez ohledu na technologické prostředky používané pro tuto prezentaci, uspořádání nebo oznámení; | n) | „online tržištěm“ služba využívající software, včetně internetových stránek, části internetových stránek nebo aplikace, který je provozován obchodníkem nebo jeho jménem, a umožňující spotřebitelům uzavírat na dálku smlouvy s jinými obchodníky nebo spotřebiteli.“ | | | 2) | V článku 3 se odstavce 5 a 6 nahrazují tímto: „5. Tato směrnice nebrání členským státům přijímat právní předpisy na ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů před agresivními či klamavými marketingovými nebo prodejními praktikami v souvislosti s nevyžádanými návštěvami obchodníka u spotřebitele doma nebo se zájezdy organizovanými obchodníkem s cílem nebo účinkem propagace a prodeje produktů spotřebitelům. Tyto právní předpisy musí být přiměřené, nediskriminační a odůvodněny ochranou spotřebitele. 6. Členské státy neprodleně oznámí Komisi veškeré vnitrostátní předpisy přijaté na základě odstavce 5 a všechny jejich následné změny. Komise zajistí spotřebitelům a obchodníkům snadný přístup k těmto informacím na zvláštních internetových stránkách.“ | 3) | V čl. 6 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní: „c) | jakékoliv uvádění zboží na trh v jednom členském státě jako zboží totožné se zbožím uváděným na trh v jiných členských státech, ačkoliv takové zboží má podstatně odlišné složení nebo znaky, není-li to odůvodněno oprávněnými a objektivními faktory.“ | | 4) | Článek 7 se mění takto: a) | odstavec 4 se mění takto: i) | písmeno d) se nahrazuje tímto: „d) | ujednání o platebních podmínkách, dodání a plnění, pokud se odchylují od požadavků náležité profesionální péče;“; | | ii) | doplňuje se nové písmeno, které zní: „f) | u produktů nabízených na online tržištích, zda je třetí strana nabízející produkty obchodníkem, či nikoliv, a to na základě prohlášení této třetí strany poskytovateli online tržiště.“; | | | b) | vkládá se nový odstavec, který zní: „4a. Pokud je spotřebitelům umožněno vyhledávat produkty nabízené různými obchodníky nebo spotřebiteli na základě dotazu v podobě klíčového slova, fráze nebo jiných vstupů, bez ohledu na to, kde jsou transakce nakonec uzavřeny, považují se za podstatné obecné informace zpřístupněné v konkrétním oddílu online rozhraní, které jsou přímo a snadno dostupné ze stránky, na níž jsou prezentovány výsledky dotazu, o hlavních parametrech určujících pořadí produktů prezentovaných spotřebiteli jako výsledek dotazu při vyhledávání a relativní váze těchto parametrů oproti ostatním parametrům. Tento odstavec se neuplatní na poskytovatele internetových vyhledávačů ve smyslu čl. 2 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 (*3). (*3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).“;" | c) | doplňuje se nový odstavec, který zní: „6. Pokud obchodník poskytuje přístup ke spotřebitelským recenzím produktů, za podstatné se považují informace o tom, zda a jak obchodník zajišťuje, aby zveřejněné recenze pocházely od spotřebitelů, kteří produkt skutečně použili nebo si jej zakoupili.“ | | 5) | Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 13 Sankce 1. Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 2. Členské státy zajistí, aby byl při ukládání sankcí zohledněn tento demonstrativní a orientační seznam kritérií: a) | povaha, závažnost, rozsah a doba trvání protiprávního jednání; | b) | opatření přijatá obchodníkem ke zmírnění nebo nápravě újmy utrpěné spotřebiteli; | c) | předchozí protiprávní jednání obchodníka; | d) | získaný finanční prospěch nebo omezení ztrát obchodníka z důvodu protiprávního jednání, pokud jsou dostupné příslušné údaje; | e) | sankce uložené obchodníkovi za totéž protiprávní jednání v jiných členských státech v přeshraničních případech, kdy jsou informace o těchto sankcích dostupné prostřednictvím mechanismu zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 (*4); | f) | jiná přitěžující nebo polehčující okolnost vztahující se na daný případ. | 3. Členské státy zajistí, aby v případech, kdy mají být uloženy sankce podle článku 21 nařízení (EU) 2017/2394, tyto sankce zahrnovaly možnost buď uložit pokutu ve správním řízení nebo možnost zahájit soudní řízení o uložení pokuty, nebo obojí, přičemž maximální výše této pokuty bude činit alespoň 4 % ročního obratu obchodníka v dotčeném členském státě nebo dotčených členských státech. Aniž je dotčeno uvedené nařízení, členské státy mohou z vnitrostátních ústavněprávních důvodů omezit ukládání pokut na případy: a) | porušení článků 6, 7, 8, 9 a přílohy I této směrnice a | b) | trvalého používání obchodních praktik, které příslušný vnitrostátní orgán nebo soud prohlásily za nekalé, obchodníkem, pokud uvedenou obchodní praktikou není jedno z porušení uvedených v písmenu a). | 4. V případech, kdy má být uložena pokuta podle odstavce 3, ale informace o ročním obratu obchodníka nejsou dostupné, členské státy zavedou možnost uložit pokutu, jejíž maximální výše bude činit alespoň 2 miliony EUR. 5. Členské státy oznámí Komisi sankce a opatření uvedené v odstavci 1 nejpozději 28. listopadu 2021 a neprodleně jí oznámí i všechny jejich následné změny. (*4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 1).“" | 7) | Příloha I se mění takto: a) | vkládá se nový bod, který zní: „11a. | Poskytnutí výsledků vyhledávání v reakci na dotaz spotřebitele při online vyhledávání bez jasného uvedení placené reklamy nebo platby za účelem dosažení lepšího pořadí produktu v rámci výsledků vyhledávání.“; | | b) | vkládají se nové body, které znějí: „23a. | Přeprodej vstupenek spotřebitelům, pokud je obchodník získal na základě využití automatizovaných prostředků s cílem obejít stanovené limity pro počet vstupenek, které může zakoupit jedna osoba, nebo jakákoli jiná pravidla použitelná pro nákup vstupenek. | 23b. | Tvrzení, že recenze produktu podávají spotřebitelé, kteří produkt skutečně použili nebo jej zakoupili, aniž by byly přijaty rozumné a přiměřené kroky k ověření toho, zda pocházejí od těchto spotřebitelů. | 23c. | Prezentace falešných spotřebitelských recenzí či doporučení nebo zadávání jiným právnickým či fyzickým osobám, aby takové recenze či doporučení podaly, nebo zkreslování spotřebitelských recenzí či doporučení na sociálních sítích s cílem propagovat produkty.“ | | | Článek 4 Změny směrnice 2011/83/EU Směrnice 2011/83/EU se mění takto: 1) | V článku 2 se první pododstavec mění takto: a) | bod 3 se nahrazuje tímto: „3) | „zbožím“ zboží ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 (*5); | (*5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 28).“;" | b) | vkládá se nový bod, který zní: „4a) | „osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (*6); | (*6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“;" | c) | body 5 a 6 se nahrazují tímto: „5) | „kupní smlouvou“ smlouva, na jejímž základě obchodník převádí vlastnictví zboží spotřebiteli nebo se zavazuje k převedení tohoto vlastnictví, včetně smluv majících za předmět zboží i služby; | 6) | „smlouvou o poskytování služeb“ jakákoli smlouva jiná než kupní smlouva, na jejímž základě obchodník poskytuje službu, včetně digitální služby, spotřebiteli nebo se zavazuje k jejímu poskytnutí;“; | | d) | bod 11 se nahrazuje tímto: „11) | „digitálním obsahem“ digitální obsah ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 (*7); | (*7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 1).“;" | e) | doplňují se nové body, které znějí: „16) | „digitální službou“ digitální služba ve smyslu v čl. 2 bodu 2 směrnice (EU) 2019/770; | 17) | „online tržištěm“ služba využívající software, včetně internetových stránek, části internetových stránek nebo aplikace, který je provozován obchodníkem nebo jeho jménem, a umožňující spotřebitelům uzavírat na dálku smlouvy s jinými obchodníky nebo spotřebiteli; | 18) | „poskytovatelem online tržiště“ jakýkoli obchodník poskytující online tržiště spotřebitelům; | 19) | „kompatibilitou“ kompatibilita ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice (EU) 2019/770; | 20) | „funkčností“ funkčnost ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice (EU) 2019/770; | 21) | „interoperabilitou“ interoperabilita ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice (EU) 2019/770.“ | | | 2) | Článek 3 se mění takto: a) | odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Tato směrnice se použije za podmínek a v rozsahu uvedeném v jejích ustanoveních na smlouvy uzavírané mezi obchodníkem a spotřebitelem v případech, kdy spotřebitel platí nebo se zavazuje platit cenu. Vztahuje se na smlouvy týkající se dodávek vody, plynu, elektřiny nebo tepla z dálkového vytápění, též zajišťovaných veřejnými poskytovateli, v rozsahu, ve kterém jsou tyto komodity poskytovány na smluvním základě.“; | b) | vkládá se nový odstavec, který zní: „1a. Tato směrnice se použije rovněž v případech, kdy obchodník poskytuje nebo se zavazuje poskytovat digitální obsah, který není poskytnut na hmotném nosiči, nebo digitální službu spotřebiteli a spotřebitel poskytne nebo se zavazuje poskytnout obchodníkovi své osobní údaje, s výjimkou případů, v nichž obchodník osobní údaje poskytnuté spotřebitelem zpracovává výlučně pro účely poskytování digitálního obsahu, který není poskytnut na hmotném nosiči, nebo digitální služby v souladu s touto směrnicí nebo pro účely toho, aby dodržel zákonné požadavky, jež se na něho vztahují, přičemž obchodník tyto údaje nezpracovává k žádným jiným účelům.“; | c) | odstavec 3 se mění takto: i) | písmeno k) se nahrazuje tímto: „k) | týkající se služeb v oblasti přepravy cestujících, s výjimkou čl. 8 odst. 2 a článků 19, 21 a 22;“; | | ii) | doplňuje se nové písmeno, které zní: „n) | týkající se zboží, které se prodává na základě výkonu rozhodnutí nebo jiných soudních opatření.“ | | | | 3) | V článku 5 se odstavec 1 mění takto: a) | písmeno e) se nahrazuje tímto: „e) | kromě připomenutí existence zákonné záruky za soulad zboží, digitálního obsahu a digitálních služeb se smlouvou i existenci a podmínky případného poprodejního servisu a obchodních záruk;“; | | b) | písmena g) a h) se nahrazují tímto: „g) | případně funkčnost zboží s digitálními prvky, digitálního obsahu a digitálních služeb, včetně příslušných technických ochranných opatření; | h) | případně informace o jakékoli příslušné kompatibilitě a interoperabilitě zboží s digitálními prvky, digitálního obsahu a digitálních služeb, které jsou obchodníkovi známy nebo o nichž lze rozumně očekávat, že by mu měly být známy.“ | | | 4) | Článek 6 se mění takto: a) | odstavec 1 se mění takto: i) | písmeno c) se nahrazuje tímto: „c) | zeměpisnou adresu, na níž je obchodník usazen, a jeho telefonní číslo a e-mailovou adresu. Kromě toho v případě, že obchodník poskytuje jiné prostředky online komunikace, které zaručují, že si spotřebitel může uchovat veškerou písemnou korespondenci s obchodníkem, včetně data a času této korespondence, na trvalém nosiči, tyto informace zahrnují také podrobnosti o těchto jiných prostředcích. Všechny tyto prostředky komunikace poskytované obchodníkem umožňují spotřebiteli urychleně obchodníka kontaktovat a efektivně s ním komunikovat. Obchodník případně uvede také zeměpisnou adresu a totožnost obchodníka, v jehož zastoupení jedná.“; | | ii) | vkládá se nový bod, který zní: „ea) | případně informaci, že cena byla přizpůsobena na základě automatizovaného rozhodování;“; | | iii) | písmeno l) se nahrazuje tímto: „l) | připomenutí existence zákonné záruky za soulad zboží, digitálního obsahu a digitálních služeb se smlouvou;“; | | iv) | písmena r) a s) se nahrazují tímto: „r) | případně funkčnost zboží s digitálními prvky, digitálního obsahu a digitálních služeb, včetně příslušných technických ochranných opatření; | s) | případně informace o jakékoli příslušné kompatibilitě a interoperabilitě zboží s digitálními prvky, digitálního obsahu a digitálních služeb, které jsou obchodníkovi známy nebo u nichž lze rozumně očekávat, že by mu měly být známy.“; | | | b) | odstavec 4 se nahrazuje tímto: „4. Informace uvedené v odst. 1 písm. h), i) a j) tohoto článku mohou být poskytnuty prostřednictvím vzorového poučení o odstoupení od smlouvy uvedeného v části A přílohy I. Pokud obchodník poskytl spotřebiteli toto poučení se správně vyplněnými údaji, splnil informační požadavky uvedené v odst. 1 písm. h), i) a j) tohoto článku. Odkazy na čtrnáctidenní lhůtu pro odstoupení od smlouvy ve vzorovém poučení o odstoupení od smlouvy uvedené v části A přílohy I se nahrazují odkazy na třicetidenní lhůtu pro odstoupení od smlouvy v případech, kdy členské státy přijaly předpisy podle čl. 9 odst. 1a.“ | | 5) | Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 6a Další zvláštní požadavky na informace v případě smluv uzavřených na online tržištích 1. Předtím, než je spotřebitel vázán smlouvou uzavřenou na dálku nebo jakoukoli odpovídající nabídkou na online tržišti, poskytne poskytovatel online tržiště, aniž je dotčena směrnice 2005/29/ES, spotřebiteli jasným a srozumitelným způsobem, který je vhodný pro prostředky komunikace na dálku, tyto informace: a) | obecné informace zpřístupněné v konkrétním oddílu online rozhraní, které jsou přímo a snadno dostupné ze stránky, na níž jsou předloženy nabídky, o hlavních parametrech určujících pořadí nabídek předkládaných spotřebiteli, jak je vymezeno v čl. 2 odst. 1 písm. m) směrnice 2005/29/ES, jako výsledek dotazu při vyhledávání a o jejich relativní váze oproti ostatním parametrům; | b) | zda je třetí strana nabízející zboží, služby nebo digitální obsah obchodníkem či nikoliv, a to na základě prohlášení této třetí strany určeného poskytovateli online tržiště; | c) | pokud třetí strana nabízející zboží, služby nebo digitální obsah není obchodníkem, skutečnost, že se na smlouvu neuplatní práva spotřebitele vyplývající z právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele; | d) | případně skutečnost, jak jsou povinnosti související se smlouvou rozděleny mezi třetí stranu nabízející zboží, služby nebo digitální obsah a poskytovatele online tržiště. Těmito informacemi není dotčena jakákoli odpovědnost, kterou poskytovatel online tržiště nebo externí obchodník nese v souvislosti se smlouvou podle ostatních unijních nebo vnitrostátních právních předpisů. | 2. Aniž je dotčena směrnice 2000/31/ES, tento článek nebrání členským státům v tom, aby poskytovatelům online tržišť uložily další požadavky na informace. Tyto právní předpisy musí být přiměřené, nediskriminační a odůvodněny ochranou spotřebitele.“ | 6) | V článku 7 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Pokud si spotřebitel přeje, aby poskytování služeb nebo dodávka vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo ve stanoveném množství, či tepla z dálkového vytápění začaly během lhůty pro odstoupení od smlouvy stanovené v čl. 9 odst. 2, a smlouva stanoví povinnost spotřebitele zaplatit, obchodník požádá spotřebitele, aby podal výslovnou žádost na trvalém nosiči a aby vzal na vědomí, že jakmile obchodník své závazky ze smlouvy zcela splní, zaniká spotřebiteli právo odstoupit od smlouvy.“ | 7) | Článek 8 se mění takto: a) | odstavec 4 se nahrazuje tímto: „4. Pokud se smlouva uzavírá prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, který poskytuje jen omezený prostor nebo čas pro uvedení informací, obchodník před uzavřením takové smlouvy v daném prostředku nebo jeho prostřednictvím uvede alespoň předsmluvní informace o hlavních znacích zboží nebo služeb, svou totožnost, celkovou cenu, informace o právu odstoupit od smlouvy a době platnosti smlouvy a v případě smlouvy na dobu neurčitou podmínky ukončení smlouvy podle čl. 6 odst. 1 písm. a), b), e), h) a o), s výjimkou vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy podle části B přílohy I, který je uveden v písmenu h). Ostatní informace podle čl. 6 odst. 1, včetně vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy, poskytne obchodník spotřebiteli vhodným způsobem v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.“; | b) | odstavec 8 se nahrazuje tímto: „8. Pokud si spotřebitel přeje, aby poskytování služeb nebo dodávka vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo ve stanoveném množství, či tepla z dálkového vytápění začaly během lhůty pro odstoupení od smlouvy stanovené v čl. 9 odst. 2, a smlouva stanoví povinnost spotřebitele zaplatit, obchodník požádá spotřebitele, aby podal výslovnou žádost a aby vzal na vědomí, že jakmile obchodník své závazky ze smlouvy zcela splní, zaniká spotřebiteli právo odstoupit od smlouvy.“ | | 8) | Článek 9 se mění takto: a) | vkládá se nový odstavec, který zní: „1a. Členské státy mohou na ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů před agresivními či klamavými marketingovými nebo prodejními praktikami přijmout právní předpisy, na jejichž základě bude čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy uvedená v odstavci 1 prodloužena na 30 dnů v případě smluv uzavřených v souvislosti s nevyžádanými návštěvami obchodníka u spotřebitele doma nebo se zájezdy organizovanými obchodníkem s cílem a s účinkem propagace a prodeje produktů spotřebitelům. Tyto právní předpisy musí být přiměřené, nediskriminační a odůvodněny ochranou spotřebitele.“; | b) | v odstavci 2 se návětí nahrazuje tímto: „2. Aniž je dotčen článek 10, lhůta pro odstoupení od smlouvy uvedená v odstavci 1 tohoto článku končí uplynutím 14 dnů, nebo, pokud členské státy přijaly právní předpisy v souladu s odstavcem 1a tohoto článku, uplynutím 30 dnů:“. | | 9) | V článku 10 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Pokud obchodník poskytl spotřebiteli informace podle odstavce 1 tohoto článku do 12 měsíců ode dne uvedeného v čl. 9 odst. 2, končí lhůta pro odstoupení od smlouvy uplynutím 14 dnů nebo v případě, kdy členské státy přijaly právní předpisy v souladu s čl. 9 odst. 1a, uplynutím 30 dnů ode dne, kdy spotřebitel tyto informace obdrží.“ | 10) | V článku 13 se doplňují nové odstavce, které znějí: „4. Pokud jde o osobní údaje spotřebitele, dodržuje obchodník povinnosti vyplývající z nařízení (EU) 2016/679. 5. Obchodník se zdrží používání jakéhokoli jiného obsahu než osobních údajů, který poskytl nebo vytvořil spotřebitel při používání digitálního obsahu nebo digitální služby poskytnuté obchodníkem, s výjimkou případů, kdy tento obsah: a) | nelze využít mimo rámec digitálního obsahu nebo digitální služby poskytnutých obchodníkem; | b) | souvisí pouze s činností spotřebitele při používání digitálního obsahu nebo digitální služby poskytnutých obchodníkem; | c) | byl obchodníkem sloučen s jinými daty a nemůže být, nebo jen s vynaložením nepřiměřeného úsilí, oddělen; nebo | d) | vytvořil spotřebitel společně s dalšími osobami a jiní spotřebitelé tento obsah mohou i nadále používat. | 6. S výjimkou situací uvedených v odst. 5 písm. a), b) nebo c) zajistí obchodník spotřebiteli na jeho vlastní žádost dostupnost jakéhokoli jiného obsahu než osobních údajů, který poskytl nebo vytvořil spotřebitel při používání digitálního obsahu nebo digitální služby poskytnuté obchodníkem. 7. Spotřebitel má nárok na opětovné získání uvedeného digitálního obsahu bezplatně, bez překážek ze strany obchodníka, v přiměřené době a v běžně používaném strojově čitelném formátu. 8. V případě odstoupení od smlouvy může obchodník zabránit jakémukoli dalšímu používání digitálního obsahu nebo digitální služby ze strany spotřebitele, zejména tím, že digitální obsah nebo digitální službu spotřebiteli znepřístupní nebo deaktivuje uživatelský účet spotřebitele, aniž je tím dotčen odstavec 6.“ | 11) | Článek 14 se mění takto: a) | vkládá se nový odstavec, který zní: „2a. V případě odstoupení od smlouvy se spotřebitel zdrží používání digitálního obsahu nebo digitální služby a jejich poskytování třetím stranám.“; | b) | v odst. 4 písm. b) se bod i) nahrazuje tímto: „i) | spotřebitel nedal předchozí výslovný souhlas k zahájení jeho poskytování před uplynutím čtrnáctidenní nebo třicetidenní lhůty uvedené v článku 9;“. | | | 12) | Článek 16 se mění takto: a) | první pododstavec se mění takto: i) | písmeno a) se nahrazuje tímto: „a) | smlouvy o poskytování služeb poté, co tyto služby byly v plném rozsahu poskytnuty, avšak jestliže smlouva stanoví povinnost spotřebitele zaplatit, pouze pokud plnění těchto smluv začalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele a s jeho vědomím, že jakmile obchodník své závazky ze smlouvy zcela splní, zaniká jeho právo odstoupit od smlouvy;“; | | ii) | písmeno m) se nahrazuje tímto: „m) | smlouvy o poskytování digitálního obsahu, který není poskytnut na hmotném nosiči, pokud plnění již začalo a, jestliže smlouva stanoví povinnost spotřebitele zaplatit, pokud: i) | spotřebitel poskytl svůj předchozí výslovný souhlas k zahájení plnění během lhůty pro odstoupení od smlouvy; | ii) | spotřebitel vzal na vědomí, že tím jeho právo odstoupit od smlouvy zaniká; a | iii) | obchodník poskytl potvrzení podle čl. 7 odst. 2 nebo čl. 8 odst. 7.“; | | | | b) | doplňují se nové odstavce, které znějí: „Členské státy se mohou na ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů před agresivními či klamavými marketingovými nebo prodejními praktikami odchýlit od výjimek z práva na odstoupení od smlouvy stanovených v prvním pododstavci písm. a), b), c) a e) v případě smluv uzavřených v souvislosti s nevyžádanými návštěvami obchodníka u spotřebitele doma nebo se zájezdy organizovanými obchodníkem s cílem a s účinkem propagace a prodeje produktů spotřebitelům. Taková ustanovení musí být přiměřená, nediskriminační a odůvodněna ochranou spotřebitele. V případě smluv o poskytování služeb, které stanoví povinnost spotřebitele zaplatit, pokud spotřebitel výslovně požádá obchodníka o to, aby jej navštívil za účelem provedení opravy, mohou členské státy stanovit, že spotřebitelovo právo odstoupit od smlouvy zaniká poté, co byla služba zcela poskytnuta, a pokud plnění dané smlouvy začalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele.“ | | 13) | Článek 24 se nahrazuje tímto:
whereas
(14) Ustanovení o sankcích by měla být doplněna ve směrnici 93/13/EHS s cílem posílit její odrazující účinek. Pro uplatňování sankcí za porušení uvedené směrnice mohou členské státy zvolit správní nebo soudní postupy. Zejména by správní orgány nebo vnitrostátní soudy mohly ukládat sankce, jestliže shledají, že povaha smluvních ujednání je zneužívající, mimo jiné na základě soudních řízení zahájených správním orgánem. Sankce by mohly správní orgány nebo vnitrostátní soudy uložit také v případě, že prodávající nebo poskytovatel použije smluvní ujednání, která jsou podle vnitrostátního práva výslovně označena jako zneužívající za všech okolností, nebo byla za zneužívající prohlášena pravomocným závazným rozhodnutím. Členské státy by mohly rozhodnout, že správní orgány mají také právo stanovit, že povaha smluvních ujednání je zneužívající. Správní orgány nebo vnitrostátní soudy by také mohly uložit sankci prostřednictvím téhož rozhodnutí, které stanoví zneužívající povahu smluvních ujednání. Členské státy by mohly rovněž stanovit vhodné mechanismy koordinace veškerých postupů na vnitrostátní úrovni, které se týkají individuálního zjednání nápravy a sankcí.
- = -
(21) Požadavky na transparentnost, pokud jde o hlavní parametry určující pořadí, upravuje také nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 (9). Požadavky na transparentnost podle uvedeného nařízení se vztahují na širokou škálu internetových zprostředkovatelů, včetně online tržišť, uplatňují se však pouze mezi obchodníky a internetovými zprostředkovateli. Podobné požadavky na transparentnost by tedy měly být zavedeny ve směrnici 2005/29/ES s cílem zajistit náležitou transparentnost vůči spotřebitelům, s výjimkou poskytovatelů internetových vyhledávačů, kteří již mají na základě uvedeného nařízení povinnost stanovit hlavní parametry, jež jsou jednotlivě nebo společně nejvýznamnější při určování pořadí, a relativní váhu těchto hlavních parametrů tím, že zajistí snadno a veřejně dostupný popis svých internetových vyhledávačů napsaný jednoduchým a srozumitelným jazykem.
- = -
(26) Ve směrnicích 2005/29/ES a 2011/83/EU by tedy měly být uvedeny konkrétní informační požadavky na online tržiště, na jejichž základě by měli být spotřebitelé používající tato online tržiště informováni o hlavních parametrech určujících pořadí nabídek a o tom, zda uzavírají smlouvu s obchodníkem nebo jinou osobou, například s jiným spotřebitelem.
- = -
(27) Poskytovatelé online tržišť by měli informovat spotřebitele o tom, zda je třetí strana nabízející zboží, služby nebo digitální obsah obchodníkem či nikoliv, a to na základě prohlášení jim poskytnutého touto třetí stranou. Pokud třetí strana nabízející zboží, služby nebo digitální obsah prohlásí, že není obchodníkem, poskytovatelé online tržišť by měli poskytnout za tímto účelem stručné prohlášení uvádějící, že práva spotřebitelů vyplývající z právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele se na uzavřenou smlouvu neuplatní. Kromě toho by spotřebitelé měli být informováni o tom, jak jsou povinnosti související se smlouvou rozděleny mezi třetí strany nabízející zboží, služby nebo digitální obsah a poskytovatele online tržišť. Tyto informace by měly být uvedeny jasným a srozumitelným způsobem a nikoliv pouze jako odkaz ve všeobecných obchodních podmínkách či podobných smluvních dokumentech. Požadavky na informace pro poskytovatele online tržišť by měly být přiměřené. Těmito požadavky musí být dosaženo rovnováhy mezi vysokou úrovní ochrany spotřebitele a konkurenceschopností poskytovatelů online tržišť. Poskytovatelé online tržišť by neměli mít povinnost uvádět konkrétní práva spotřebitelů, když spotřebitele informují o tom, že je nelze uplatnit. Tím nejsou dotčeny požadavky na informace pro spotřebitele stanovené ve směrnici 2011/83/EU, zejména čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice. Informace, které mají být poskytnuty o odpovědnosti za zajištění práv spotřebitelů, závisí na smluvních ujednáních mezi poskytovateli online tržišť a příslušnými externími obchodníky. Poskytovatel online tržiště by mohl uvést, že je externí obchodník výlučně odpovědný za zajištění práv spotřebitelů, nebo popsat své konkrétní povinnosti, pokud nese odpovědnost za určité aspekty smlouvy, například za dodávku nebo uplatnění práva odstoupit od smlouvy.
- = -
(31) Digitální obsah a digitální služby se často poskytují online na základě smluv, podle kterých spotřebitel neplatí cenu, ale poskytuje obchodníkovi osobní údaje. Směrnice 2011/83/EU se již vztahuje na smlouvy o poskytování digitálního obsahu, který není poskytován na hmotném nosiči (tj. poskytnutí digitálního obsahu online), bez ohledu na to, zda spotřebitel platí cenu v penězích nebo poskytne osobní údaje. Uvedená směrnice se však vztahuje pouze na smlouvy o poskytování služeb, včetně smluv o poskytování digitálních služeb, podle kterých spotřebitel zaplatí nebo se zavazuje zaplatit cenu. Proto se uvedená směrnice nevztahuje na smlouvy o poskytování digitálních služeb, podle kterých spotřebitel poskytne osobní údaje, aniž by zaplatil cenu. S ohledem na jejich podobnost a zastupitelnost placených digitálních služeb a digitálních služeb poskytovaných výměnou za osobní údaje by se na ně měla vztahovat stejná ustanovení uvedené směrnice.
- = -
(45) Obchodníci mohou přizpůsobit cenu svých nabídek pro konkrétní spotřebitele nebo konkrétních kategorie spotřebitelů na základě automatizovaného rozhodování a sestavování profilů chování spotřebitelů, které obchodníkům umožní posoudit kupní sílu spotřebitele. Spotřebitelé by tedy měli být jasně informováni, pokud je cena, která jim je předkládána, přizpůsobena na základě automatizovaného rozhodování, aby mohli zvážit možná rizika svého rozhodnutí o koupi. V důsledku toho by měl být do směrnice 2011/83/EU doplněn konkrétní požadavek na informace za účelem informování spotřebitele v případech, kdy je cena přizpůsobena na základě automatizovaného rozhodování. Tento požadavek na informace by se neměl vztahovat na metody, jako je „dynamické“ stanovení ceny nebo stanovení ceny „v reálném čase“, které zahrnují velmi flexibilní a rychlé změny cen v reakci na poptávku na trhu, pokud jejich součástí není přizpůsobení na základě automatizovaného rozhodování. Tímto požadavkem na informace není dotčeno nařízení (EU) 2016/679, které mimo jiné stanoví právo jednotlivce nebýt předmětem automatizovaného individuálního rozhodování, včetně profilování.
- = -
(52) Takový postup tedy může být na základě individuálního posouzení příslušných prvků považován za porušení směrnice 2005/29/ES. Aby se usnadnilo uplatňování stávajících unijních právních předpisů orgány členských států v oblasti potravin a ochrany spotřebitele, jsou v oznámení Komise ze dne 29. září 2017„o uplatňování právních předpisů EU v oblasti potravin a ochrany spotřebitele v případech dvojí kvality výrobků – konkrétní případ potravin“ uvedeny pokyny pro uplatňování stávajících unijních pravidel v situacích dvojí kvality potravin. V této souvislosti Společné výzkumné středisko Komise představilo dne 25. dubna 2018„Rámec pro výběr a testování potravin k posouzení kvality jejich vlastností: harmonizovaná testovací metoda EU“.
- = -
(54) Zatímco prodej mimo obchodní prostory představuje legitimní a zavedený prodejní kanál, jakým je například i prodej v obchodních prostorech obchodníka a prodej na dálku, mohou některé obzvláště agresivní či klamavé marketingové nebo prodejní praktiky související s návštěvami u spotřebitele doma nebo se zájezdy, uvedenými v čl. 2 bodu 8 směrnice 2011/83/EU, nutit spotřebitele ke koupi zboží nebo služeb, které by jinak nekoupil, nebo aby je koupil za přemrštěnou cenu, často s okamžitou platbou. Tyto praktiky jsou často zacíleny na starší osoby nebo jiné zranitelné spotřebitele. Některé členské státy považují tyto praktiky za nežádoucí a mají za to, že je nezbytné omezit určité formy a aspekty prodeje mimo obchodní prostory ve smyslu směrnice 2011/83/EU, například agresivní a klamavý marketing či prodej produktu v souvislosti s nevyžádanou návštěvou u spotřebitele doma nebo se zájezdy. Pokud jsou tato omezení přijata na základě jiného důvodu, než je ochrana spotřebitele, například z důvodu veřejného zájmu nebo respektování soukromého života spotřebitelů, jenž je chráněn článkem 7 Listiny, spadají mimo oblast působnosti směrnice 2005/29/ES.
- = -
(56) Pokud jde o agresivní a klamavé praktiky v souvislosti s akcemi pořádanými na jiných místech, než jsou prostory obchodníka, nejsou směrnicí 2005/29/ES dotčeny žádné podmínky pro usazování ani režimy vydávání povolení, které mohou členské státy obchodníkům ukládat. Kromě toho uvedenou směrnicí není dotčeno vnitrostátní smluvní právo, zejména ustanovení týkající se platnosti, uzavírání nebo účinků smlouvy. Agresivní a klamavé praktiky v souvislosti s akcemi pořádanými na jiných místech, než jsou prostory obchodníka, mohou být zakázány na základě posouzení jednotlivých případů podle článků 5 až 9 uvedené směrnice. Navíc příloha I uvedené směrnice obsahuje obecný zákaz praktik, kdy obchodník vzbuzuje dojem, že nejedná za účelem souvisejícím s jeho profesí, a praktik, které vytvářejí dojem, že spotřebitel nemůže provozovnu opustit bez uzavření smlouvy. Komise by měla posoudit, zda stávající ustanovení poskytují náležitou úroveň ochrany spotřebitelů a vhodné nástroje, které členským státům umožňují účinně se těmito praktikami zabývat.
- = -
| |