search

keyboard_tab EIDAS 2014/0910 CS

 BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2014/0910 CS cercato: 'rámec' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


just index rámec:

    KAPITOLA I
    OBECNÁ USTANOVENÍ
  • 1 Článek 1 Předmět

    • KAPITOLA II
    ELEKTRONICKÁ IDENTIFIKACE

    KAPITOLA III
    SLUŽBY VYTVÁŘEJÍCÍ DŮVĚRU

    ODDÍL 1
    Obecná ustanovení
  • 1 Článek 12 Spolupráce a interoperabilita
    •
  • 1 Článek 13 Odpovědnost za škodu a důkazní břemeno

    • ODDÍL 2
    Dohled

    ODDÍL 3
    Kvalifikované služby vytvářející důvěru

    ODDÍL 4
    Elektronický podpis

    ODDÍL 5
    Elektronické pečetě

    ODDÍL 6
    Elektronická časová razítka

    ODDÍL 7
    Služba elektronického doporučeného doručování

    ODDÍL 8
    Autentizace internetových stránek

    KAPITOLA IV
    ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY

    KAPITOLA V
    PŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ

    KAPITOLA VI
    ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ


whereas rámec:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 291

 

Článek 1

Předmět

S cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu a současně usilovat o odpovídající úroveň bezpečnosti prostředků pro elektronickou identifikaci a služeb vytvářejících důvěru toto nařízení:

a)

stanoví podmínky, za nichž členské státy uznávají prostředky pro elektronickou identifikaci fyzických a právnických osob, které spadají do oznámeného systému elektronické identifikace jiného členského státu;

b)

stanoví pravidla pro služby vytvářející důvěru, zejména u elektronických transakcí; a

c)

stanoví právní rámec pro elektronické podpisy, elektronické pečetě, elektronická časová razítka, elektronické dokumenty, služby elektronického doporučeného doručování a certifikační služby pro autentizaci internetových stránek.

Článek 12

Spolupráce a interoperabilita

1.   Vnitrostátní systémy elektronické identifikace oznámené podle čl. 9 odst. 1 musí být interoperabilní.

2.   Pro účely odstavce 1 se zavede rámec interoperability.

3.   rámec interoperability musí splňovat tato kritéria:

a)

usiluje o to, aby byl z technologického hlediska neutrální, a v rámci členského státu nerozlišuje mezi žádnými zvláštními vnitrostátními technickými řešeními elektronické identifikace;

b)

je-li to možné, řídí se evropskými a mezinárodními normami;

c)

usnadňuje uplatňování zásady ochrany soukromí již od návrhu; a

d)

zajišťuje, aby osobní údaje byly zpracovávány v souladu se směrnicí 95/46/ES.

4.   rámec interoperability sestává z:

a)

odkazu na minimální technické požadavky týkající se úrovní záruky stanovených v článku 8;

b)

mapování vnitrostátních úrovní záruky oznámených systémů elektronické identifikace podle úrovní záruky stanovených v článku 8;

c)

odkazu na minimální technické požadavky pro interoperabilitu;

d)

odkazu na minimální soubor osobních identifikačních údajů jedinečně identifikujících fyzickou nebo právnickou osobu, který je v systémech elektronické identifikace k dispozici;

e)

procesních pravidel;

f)

opatření pro řešení sporů; a

g)

společných norem provozní bezpečnosti.

5.   Členské státy spolupracují ohledně:

a)

interoperability systémů elektronické identifikace oznámených podle čl. 9 odst. 1 a systémů elektronické identifikace, jež členské státy hodlají oznámit; a

b)

bezpečnosti systémů elektronické identifikace.

6.   Spolupráce mezi členskými státy zahrnuje:

a)

výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů v oblasti systémů elektronické identifikace, a zejména v oblasti technických požadavků týkajících se interoperability a úrovní záruky;

b)

výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů v oblasti práce s úrovněmi záruky systémů elektronické identifikace podle článku 8;

c)

vzájemné hodnocení systémů elektronické identifikace, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení; a

d)

posouzení relevantního vývoje v odvětví elektronické identifikace.

7.   Komise do 18. března 2015 prostřednictvím prováděcích aktů stanoví nezbytná procesní opatření pro usnadnění spolupráce mezi členskými státy podle odstavců 5 a 6 v zájmu podpory vysoké úrovně důvěryhodnosti a bezpečnosti odpovídající míře rizika.

8.   Do 18. března 2015 Komise pro účely stanovení jednotných podmínek pro provádění požadavku podle odstavce 1, s výhradou kritérií stanovených v odstavci 3 a s přihlédnutím k výsledkům spolupráce mezi členskými státy, přijme prováděcí akty týkající se rámce interoperability stanoveného v odstavci 4.

9.   Prováděcí akty uvedené v odstavcích 7 a 8 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.

KAPITOLA III

SLUŽBY VYTVÁŘEJÍCÍ DŮVĚRU

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 13

Odpovědnost za škodu a důkazní břemeno

1.   Aniž je dotčen odstavec 2, poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru odpovídají za škodu, kterou úmyslně nebo z nedbalosti způsobí fyzické nebo právnické osobě nesplněním povinností podle tohoto nařízení.

Důkazní břemeno, pokud jde o úmysl nebo nedbalost nekvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru, nese fyzická nebo právnická osoba uplatňující nárok na náhradu škody podle prvního pododstavce.

V případě kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru se úmysl nebo nedbalost předpokládá, pokud daný kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru neprokáže, že škoda podle prvního pododstavce nastala bez jeho úmyslu nebo nedbalosti.

2.   Pokud poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru své zákazníky předem řádně informují o omezeních týkajících se využívání jimi poskytovaných služeb a tato omezení jsou rozpoznatelná pro třetí osoby, neodpovídají poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru za škody způsobené využíváním služeb nad rámec uvedených omezení.

3.   Odstavce 1 a 2 se použijí v souladu s vnitrostátními pravidly upravujícími odpovědnost za škodu.


whereas
keyboard_arrow_down