search


keyboard_tab Digital Service Act 2022/2065 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2022/2065 CS cercato: 'uvedou' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index uvedou:


whereas uvedou:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 1570

 

Článek 11

Kontaktní místa pro orgány členských států, Komisi a sbor

1.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb určí jednotné kontaktní místo, aby jim umožnilo přímo komunikovat elektronickými prostředky s orgány členských států, Komisí a sborem uvedeným v článku 61 za účelem uplatňování tohoto nařízení.

2.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zveřejní informace nezbytné pro snadnou identifikaci jejich jednotných kontaktních míst a komunikaci s nimi. Tyto informace musí být snadno přístupné a být průběžně aktualizovány.

3.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb uvedou v informacích podle odstavce 2 úřední jazyk nebo jazyky členských států, které lze vedle jazyka, kterému obecně rozumí co nejvyšší počet občanů Unie, použít při komunikaci s jejich kontaktními místy a mezi kterými je alespoň jeden z úředních jazyků členského státu, v němž má poskytovatel zprostředkovatelských služeb hlavní provozovnu nebo ve kterém má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce.

Článek 14

Smluvní podmínky

1.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb uvedou ve svých smluvních podmínkách informace o veškerých omezeních, která uplatňují v souvislosti s využíváním jejich služby s ohledem na informace poskytnuté příjemci služeb. Mezi tyto informace patří informace o veškerých zásadách, postupech, opatřeních a nástrojích používaných za účelem moderování obsahu, včetně rozhodování založeného na algoritmech a lidského přezkumu, jakož i o pravidlech postupu v jejich interním systému pro vyřizování stížností. Tyto informace se vyjádří srozumitelnou, jasnou, snadno pochopitelnou, uživatelsky vstřícnou a jednoznačnou formou a zveřejní ve snadno přístupném a strojově čitelném formátu.

2.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb informují příjemce služby o každé významné změně smluvních podmínek.

3.   Pokud je zprostředkovatelská služba primárně zaměřena na nezletilé osoby nebo je jimi převážně využívána, vysvětlí poskytovatel této zprostředkovatelské služby podmínky a jakákoli omezení jejího využívání způsobem, kterému nezletilé osoby rozumějí.

4.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb postupují při uplatňování a vymáhání omezení uvedených v odstavci 1 objektivně, přiměřeně a s náležitou péčí, přičemž patřičně přihlížejí k právům a oprávněným zájmům všech dotčených stran, včetně základních práv příjemců služby, například svobody projevu, svobody a plurality médií a jiných základních práv a svobod, jak jsou zakotvena v Listině.

5.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů poskytnou příjemcům služeb stručné, snadno přístupné a strojově čitelné shrnutí smluvních podmínek, včetně dostupných nápravných opatření a mechanismů pro zjednávání nápravy, v jasném a jednoznačném znění.

6.   Velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače ve smyslu článku 33 zveřejní své smluvní podmínky v úředních jazycích všech členských států, ve kterých poskytují své služby.

Článek 16

Mechanismy oznamování a přijímání opatření

1.   Poskytovatelé hostingových služeb zavedou mechanismy, které osobám a subjektům umožňují oznamovat těmto poskytovatelům výskyt konkrétních informací v rámci jejich služby, které dotyčná osoba nebo subjekt považují za nezákonný obsah. Tyto mechanismy musí být snadno dostupné a uživatelsky přívětivé a musí umožňovat podávání oznámení elektronickými prostředky.

2.   Mechanismy uvedené v odstavci 1 musí usnadňovat podávání dostatečně přesných a náležitě odůvodněných oznámení. Za tímto účelem přijmou poskytovatelé hostingových služeb nezbytná opatření, aby umožnili a usnadnili podávání oznámení obsahujících všechny tyto prvky:

a)

dostatečně podložené vysvětlení důvodů, proč daná osoba či subjekt tvrdí, že dotčené informace představují nezákonný obsah;

b)

jednoznačný údaj o přesném elektronickém umístění těchto informací, například přesnou jednotnou adresu URL nebo adresy URL, a v případě potřeby dodatečné informace umožňující identifikovat nezákonný obsah v závislosti na typu obsahu a konkrétním typu hostingové služby;

c)

jméno osoby nebo název subjektu podávajících oznámení a jejich e-mailovou adresu, kromě případu informací, o nichž se usuzuje, že představují jeden z trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 směrnice 2011/93/EU;

d)

prohlášení potvrzující, že se osoba nebo subjekt podávající oznámení v dobré víře domnívají, že informace a tvrzení obsažené v oznámení jsou přesné a úplné.

3.   Má se za to, že oznámení uvedená v tomto článku vedou ke zjištění dotčené informace či dozvědění se o ní pro účely článku 6, pokud pečlivému poskytovateli hostingových služeb umožňují odhalit nezákonnost dotyčné činnosti či informace bez podrobného právního přezkumu.

4.   Pokud oznámení obsahuje elektronické kontaktní informace osoby nebo subjektu podávajících oznámení, zašle jim poskytovatel hostingových služeb bez zbytečného odkladu potvrzení o obdržení oznámení.

5.   Poskytovatel bez zbytečného odkladu též uvědomí osobu či subjekt podávající oznámení o svém rozhodnutí s ohledem na informace, jichž se oznámení týká, a poskytne jim informace o dostupných možnostech nápravy v souvislosti s tímto rozhodnutím.

6.   Poskytovatelé hostingových služeb vyřizují veškerá oznámení, která obdrží na základě mechanismů uvedených v odstavci 1, a přijímají rozhodnutí s ohledem na informace, jichž se oznámení týkají, včas, nesvévolně, objektivně a s náležitou péčí. Pokud při tomto vyřizování nebo rozhodování používají automatizované postupy, uvedou informace o jejich použití v potvrzení podle odstavce 5.

Článek 21

Mimosoudní řešení sporů

1.   Příjemci služby, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení, jimž jsou určena rozhodnutí uvedená v čl. 20 odst. 1, mohou zvolit kterýkoli ze subjektů pro mimosoudní řešení sporů, který byl certifikován v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, aby urovnal spory týkající se těchto rozhodnutí včetně stížností, jež nebyly vyřešeny prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností zmíněného v uvedeném článku.

Poskytovatelé online platforem zajistí, aby informace o možnosti příjemců služby mít přístup k mimosoudnímu řešení sporů, jak je uvedeno v prvním pododstavci, byly snadno přístupné na jejich online rozhraní a byly jasné a uživatelsky vstřícné.

Prvním pododstavcem není dotčeno právo dotčeného příjemce služby zahájit v kterékoli fázi řízení, kterými napadne tato rozhodnutí poskytovatelů online platforem u soudu v souladu s rozhodným právem.

2.   Obě strany v dobré víře spolupracují s vybraným certifikovaným subjektem pro mimosoudní řešení sporů za účelem urovnání sporu.

Poskytovatelé online platforem mohou odmítnout spolupráci s tímto orgánem pro mimosoudní řešení sporů, pokud již byl urovnán spor týkající se stejných informací a stejných důvodů údajné nezákonnosti obsahu nebo jeho neslučitelnosti se smluvními podmínkami.

Certifikovaný subjekt pro mimosoudní řešení sporů nemá pravomoc uložit stranám závazné řešení sporu.

3.   Koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je subjekt pro mimosoudní řešení sporů usazen, tento subjekt certifikuje na dobu nejvýše pěti let s možností prodloužení na jeho žádost, pokud subjekt prokáže, že splňuje všechny níže uvedené podmínky:

a)

je nestranný a nezávislý, a to i finančně, na poskytovatelích online platforem i na příjemcích dané služby poskytované poskytovateli online platforem, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení;

b)

má potřebné odborné znalosti, pokud jde o problematiku jedné či více oblastí nezákonného obsahu nebo pokud jde o uplatňování a vymáhání smluvních podmínek jednoho či více typů online platforem, jež subjektu umožňují účinně přispět k řešení sporu;

c)

jeho členové jsou odměňováni způsobem, který není spojen s výsledkem řízení;

d)

umožňuje snadný přístup k mimosoudnímu řešení sporů prostřednictvím elektronických komunikačních technologií a umožňuje zahájit řešení sporu a podat požadované podpůrné dokumenty online;

e)

je schopen vyřešit spor rychlým, účinným a nákladově efektivním způsobem a alespoň v jednom z úředních jazyků orgánů Unie;

f)

mimosoudní řešení sporu probíhá v souladu s jasným a spravedlivým jednacím řádem, který je snadno a veřejně přístupný a který je v souladu s použitelným právem, včetně požadavků tohoto článku.

Koordinátor digitálních služeb v relevantních případech v osvědčení upřesní:

a)

konkrétní problematiku, jež je předmětem odborných znalostí subjektu, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. b), a

b)

úřední jazyk nebo jazyky orgánů Unie, v nichž je subjekt schopen řešit spory, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. e).

4.   Certifikované subjekty pro mimosoudní urovnávání sporů každoročně podávají zprávu koordinátorovi digitálních služeb, který je certifikoval, o svém fungování, ve které uvedou přinejmenším počet sporů, které jim byly předloženy, informace o výsledcích těchto sporů, průměrnou dobu potřebnou k vyřešení sporu a zjištěné nedostatky či potíže. Na žádost koordinátora digitálních služeb poskytnou další informace.

Koordinátoři digitálních služeb každé dva roky vypracují zprávu o fungování subjektů pro mimosoudní urovnávání sporů, které certifikovali. Tato zpráva zejména:

a)

uvede počet sporů, které každý certifikovaný subjekt pro mimosoudní urovnávání sporů každoročně obdržel;

b)

uvede výsledky řízení u těchto subjektů a průměrnou dobu potřebnou k vyřešení sporu;

c)

uvede a vysvětlí zjištěné systémové nebo odvětvové nedostatky či potíže v souvislosti s fungováním těchto subjektů;

d)

uvede osvědčené postupy týkající se uvedeného fungování;

e)

uvede doporučení, jak případně zlepšit uvedené fungování.

Certifikované subjekty pro mimosoudní řešení sporů svá rozhodnutí dotčeným stranám poskytnou v přiměřené lhůtě, nejpozději však 90 kalendářních dnů po dni obdržení stížnosti. V případě velmi komplikovaných sporů může certifikovaný subjekt pro mimosoudní urovnávání sporů dle vlastního uvážení lhůtu 90 kalendářních dnů prodloužit o dodatečnou dobu nepřesahující 90 dnů, avšak nejvýše na celkovou dobu 180 dnů.

5.   Pokud subjekt pro mimosoudní řešení sporů rozhodne spor ve prospěch příjemce služby, včetně osoby nebo subjektu, které podaly oznámení, uhradí poskytovatel online platformy veškeré poplatky účtované subjektem pro mimosoudní řešení sporů a nahradí uvedenému příjemci, včetně osoby nebo subjektu, veškeré jiné přiměřené výdaje, které v souvislosti s řešením sporu zaplatil. Pokud subjekt pro mimosoudní řešení sporů rozhodne spor ve prospěch poskytovatele online platformy, nemusí příjemce služby, včetně osoby nebo subjektu, hradit žádné poplatky nebo jiné výdaje, jež poskytovatel online platformy v souvislosti s řešením sporu zaplatil nebo má zaplatit, ledaže subjekt pro mimosoudní řešení sporů zjistí, že uvedený příjemce jednal prokazatelně ve zlém úmyslu.

Poplatky, které subjekt pro mimosoudní řešení sporů účtuje poskytovatelům online platforem za vyřešení sporu, musí být přiměřené a v žádném případě nesmějí překročit náklady mu vzniklé. Pro příjemce služby musí být řešení sporu bezplatné nebo za nominální poplatek.

Certifikované subjekty pro mimosoudní řešení sporů informují dotčeného příjemce služby, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení, a poskytovatele online platformy o poplatcích nebo mechanismech používaných ke stanovení poplatků předtím, než se zapojí do řešení sporu.

6.   Členské státy mohou zřídit subjekty pro mimosoudní řešení sporů pro účely odstavce 1 nebo podpořit činnost některých či všech subjektů pro mimosoudní řešení sporů, které certifikovaly v souladu s odstavcem 3.

Členské státy zajistí, aby žádná z činností, které uskuteční podle prvního pododstavce tohoto odstavce, neměla vliv na schopnost jejich koordinátorů digitálních služeb certifikovat dotčené subjekty v souladu s odstavcem 3.

7.   Koordinátor digitálních služeb, který subjekt pro mimosoudní řešení sporů certifikoval, tuto certifikaci odejme, pokud na základě šetření z vlastního podnětu nebo na základě informací obdržených od třetích stran zjistí, že tento subjekt již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 3. Před odnětím certifikace poskytne koordinátor digitálních služeb tomuto subjektu možnost vyjádřit se ke zjištěním vyplývajícím z jeho šetření a k jeho úmyslu odejmout mu certifikaci.

8.   Koordinátoři digitálních služeb oznámí Komisi subjekty pro mimosoudní řešení sporů, které certifikovali podle odstavce 3, včetně případných specifikací podle druhého pododstavce zmíněného odstavce, jakož i subjekty pro mimosoudní řešení sporů, jimž certifikaci odňali. Komise zveřejní seznam těchto subjektů včetně případných specifikací na vyhrazených internetových stránkách, jež jsou snadno přístupné, a průběžně ho aktualizuje.

9.   Tímto článkem není dotčena směrnice 2013/11/EU a postupy a subjekty alternativního řešení sporů, jež mají na základě uvedené směrnice spotřebitelé k dispozici.

Článek 22

Důvěryhodní oznamovatelé

1.   Poskytovatelé online platforem přijmou nezbytná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby oznámením podaným důvěryhodnými oznamovateli v rámci jejich stanovené odborné působnosti prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 16 byla dána přednost a aby byla vyřízena a bylo o nich rozhodnuto bez zbytečného odkladu.

2.   Status „důvěryhodných oznamovatelů“ podle tohoto nařízení uděluje na žádost, již může podat jakýkoli subjekt, koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je žadatel usazen, a to žadateli, který prokáže, že splňuje všechny tyto podmínky:

a)

má zvláštní odborné znalosti a způsobilost pro účely odhalování, určování a oznamování nezákonného obsahu;

b)

není závislý na žádném poskytovateli online platforem;

c)

vykonává činnosti za účelem podávání oznámení důsledně, přesně a objektivně.

3.   Důvěryhodní oznamovatelé zveřejňují nejméně jednou ročně snadno srozumitelné a podrobné zprávy o oznámeních podaných v souladu s článkem 16 během příslušného období. V této zprávě uvedou alespoň počet oznámení rozčleněných do kategorií podle:

a)

totožnosti poskytovatele hostingových služeb,

b)

druhu oznámeného údajně nezákonného obsahu,

c)

opatření přijatých poskytovatelem.

Tyto zprávy obsahují vysvětlení postupů zavedených k zajištění toho, aby si důvěryhodný oznamovatel zachoval svou nezávislost.

Důvěryhodní oznamovatelé zasílají tyto zprávy koordinátorovi digitálních služeb a zpřístupní je veřejnosti. Informace v těchto zprávách nesmějí zahrnovat osobní údaje.

4.   Koordinátoři digitálních služeb sdělí Komisi a sboru názvy, poštovní adresy a e-mailové adresy subjektů, jimž v souladu s odstavcem 2 udělili status důvěryhodného oznamovatele nebo jimž tento status pozastavili v souladu s odstavcem 6, či odňali v souladu s odstavcem 7.

5.   Komise zveřejní informace uvedené v odstavci 4 ve veřejně přístupné databázi ve snadno přístupném a strojově čitelném formátu a tuto databázi aktualizuje.

6.   Má-li poskytovatel online platforem informace nasvědčující tomu, že důvěryhodný oznamovatel podal prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 16 významný počet nedostatečně přesných, nepřesných nebo náležitě neodůvodněných oznámení, včetně informací shromážděných v souvislosti s vyřizováním stížností prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností podle čl. 20 odst. 4, sdělí tyto informace koordinátorovi digitálních služeb, který dotčenému subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, a poskytne potřebná vysvětlení a podklady. Pokud koordinátor digitálních služeb po obdržení informací od poskytovatele online platforem dospěje k názoru, že existují oprávněné důvody pro zahájení vyšetřování, pozastaví status důvěryhodného oznamovatele po dobu vyšetřování. Toto vyšetřování proběhne bez zbytečného odkladu.

7.   Koordinátor digitálních služeb, který subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, tento status odejme, pokud na základě šetření z vlastního podnětu nebo informací obdržených od třetích stran, včetně informací poskytnutých poskytovatelem online platforem podle odstavce 6, zjistí, že dotyčný subjekt již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2. Před odnětím statusu poskytne koordinátor digitálních služeb danému subjektu možnost vyjádřit se ke zjištěním vyplývajícím z jeho šetření a k jeho úmyslu odejmout mu status důvěryhodného oznamovatele.

8.   Komise po konzultaci se sborem v případě nutnosti vydá pokyny nápomocné poskytovatelům online platforem a koordinátorům digitálních služeb při uplatňování odstavců 2, 6 a 7.

Článek 23

Opatření a ochrana proti zneužití

1.   Poskytovatelé online platforem na přiměřenou dobu a po vydání předchozího upozornění pozastaví poskytování svých služeb příjemcům, kteří často poskytují zjevně nezákonný obsah.

2.   Poskytovatelé online platforem na přiměřenou dobu a po vydání předchozího upozornění pozastaví vyřizování oznámení a stížností podaných prostřednictvím mechanismů oznamování a přijímání opatření podle článku 16 nebo interních systémů pro vyřizování stížností podle článku 20 osobami nebo subjekty či stěžovateli, kteří často podávají zjevně neodůvodněné oznámení nebo stížnosti.

3.   Při rozhodování o pozastavení poskytovatelé online platforem v každém jednotlivém případě a včas, objektivně a s náležitou péčí posoudí, zda se příjemce služby, osoba, subjekt nebo stěžovatel dopouští zneužívání, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, přičemž zohlední všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, které jsou zřejmé z informací, jež má poskytovatel online platforem k dispozici. Mezi uvedené okolnosti patří alespoň:

a)

absolutní počty položek zjevně nezákonného obsahu nebo zjevně nepodložených oznámení či stížností podaných v určitém období;

b)

jejich relativní podíl ve vztahu k celkovému počtu poskytnutých informací či podaných oznámení v určitém období;

c)

závažnost zneužití, včetně povahy nezákonného obsahu, a důsledků takového zneužití;

d)

úmysl příjemce služby, osoby, subjektu nebo stěžovatele, je-li možné jej vyvodit.

4.   Poskytovatelé online platforem ve svých smluvních podmínkách jasně a podrobně stanoví svou politiku s ohledem na zneužití uvedené v odstavcích 1 a 2 a uvedou příklady skutečností a okolností, jež zohledňují při posuzování toho, zda určité chování představuje zneužití, a doby případného pozastavení.

Článek 24

Informační povinnosti poskytovatelů online platforem v souvislosti s transparentností

1.   Vedle informací uvedených v článku 15 uvedou poskytovatelé online platforem ve zprávách podle zmíněného článku informace o:

a)

počtu sporů předložených subjektům pro mimosoudní řešení sporů podle článku 21, výsledcích řešení sporu a střední době potřebné pro provedení postupů řešení sporů, jakož i o podílu sporů, u nichž poskytovatel online platformy provedl rozhodnutí daného subjektu;

b)

počtu pozastavení uložených podle článku 23 s rozlišením pozastavení kvůli poskytování zjevně nezákonného obsahu, podávání zjevně nepodložených oznámení a podávání zjevně nepodložených stížností.

2.   Do 17. února 2023 a alespoň každých šest měsíců poté zveřejňují poskytovatelé pro každou online platformu nebo internetový vyhledávač ve veřejně přístupné části svého online rozhraní informace o průměrném měsíčním počtu aktivních příjemců služby v Unii, který se vypočítá jako průměr za období předchozích šesti měsíců a v souladu s metodikou stanovenou v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 33 odst. 3, pokud byly přijaty.

3.   Poskytovatelé online platforem nebo internetových vyhledávačů sdělí koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi na jejich žádost a bez zbytečného odkladu informace uvedené v odstavci 2 aktualizované k okamžiku podání této žádosti. Dotyčný koordinátor digitálních služeb nebo Komise mohou poskytovatele online platformy nebo internetového vyhledávače požádat o poskytnutí dodatečných informací týkajících se výpočtu uvedeného ve zmíněném odstavci, včetně vysvětlení a odůvodnění ve vztahu k použitým údajům. Tyto informace nesmějí obsahovat osobní údaje.

4.   Má-li koordinátor digitálních služeb v zemi usazení důvody se na základě informací obdržených podle odstavců 2 a 3 tohoto článku domnívat, že poskytovatel online platforem nebo internetových vyhledávačů splňuje prahovou hodnotu průměrných měsíčních aktivních příjemců služby v Unii stanovenou v čl. 33 odst. 1, informuje o tom Komisi.

5.   Poskytovatelé online platforem předloží Komisi bez zbytečného odkladu rozhodnutí a odůvodnění uvedená v čl. 17 odst. 1, aby byla zařazena do veřejně přístupné, strojově čitelné databáze spravované Komisí. Poskytovatelé online platforem zajistí, aby předložené informace neobsahovaly osobní údaje.

6.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví šablony týkající se formy, obsahu a dalších prvků zpráv podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

Článek 27

Transparentnost doporučovacích systémů

1.   Poskytovatelé online platforem, které používají doporučovací systémy, uvedou ve svých smluvních podmínkách jasně a srozumitelně vyjádřené hlavní parametry, které jsou v jejich doporučovacích systémech používány, a případné možnosti příjemců služby tyto hlavní parametry měnit či ovlivňovat.

2.   Hlavní parametry uvedené v odstavci 1 vysvětlí, proč jsou příjemci služby navrhovány určité informace. Zahrnují alespoň:

a)

kritéria, která jsou nejvýznamnější pro určování informací navrhovaných příjemci služby;

b)

důvody relativního významu těchto parametrů.

3.   Je-li k dispozici více možností podle odstavce 1 pro doporučovací systémy, které určují relativní pořadí informací prezentovaných příjemcům služby, poskytnou poskytovatelé online platforem také funkci, která příjemci služby umožní kdykoliv si vybrat a změnit preferovanou možnost. Tato funkce musí být přímo a snadno přístupná z konkrétní části online rozhraní dané online platformy, kde se jsou dané informace upřednostňovány.

Článek 37

Nezávislý audit

1.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů se nejméně jednou ročně na vlastní náklady podrobí nezávislým auditům za účelem posouzení dodržování:

a)

povinností stanovených v kapitole III;

b)

veškerých závazků přijatých na základě kodexů chování uvedených v článcích 45 a 46 a krizových protokolů uvedených v článku 48.

2.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů spolupracují s organizacemi provádějícími audity podle tohoto článku a poskytují jim pomoc nezbytnou k tomu, aby mohly tyto audity provádět účinně, efektivně a včas, mimo jiné tak, že jim umožní přístup ke všem relevantním údajům a prostorám a zodpovídají písemné i ústní otázky. Nesmějí bránit provádění auditu ani je nepřiměřeně ovlivňovat nebo oslabovat.

Informacím získaným v souvislosti s audity od poskytovatelů velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů a třetích stran tyto audity zajistí odpovídající úroveň důvěrnosti a profesního tajemství, a to i po ukončení auditů. Splnění tohoto požadavku však nesmí nepříznivě ovlivnit provádění auditů ani jiných ustanovení tohoto nařízení, zejména ustanovení o transparentnosti, dohledu a vymáhání. Je-li to nezbytné pro účely podávání zpráv o transparentnosti podle čl. 42 odst. 4, přiloží se ke zprávě o auditu a zprávě o provádění auditu podle odstavců 4 a 6 tohoto článku verze, které neobsahují žádné informace, jež by mohly být důvodně považovány za důvěrné.

3.   Audity podle odstavce 1 provádějí organizace, které:

a)

jsou nezávislé na dotčeném poskytovateli velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a na jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, a nejsou s nimi ve střetu zájmů; zejména:

i)

v období dvanácti měsíců před zahájením auditu neposkytly dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače ani jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, žádné neauditorské služby týkající se auditovaných záležitostí a zavázaly se, že takové služby neposkytnou ani během dvanácti měsíců následujících po dokončení auditu;

ii)

neposkytují již dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače ani jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, auditorské služby podle tohoto článku po dobu delší než deset po sobě následujících let;

iii)

neprovádějí audit za poplatky, které jsou závislé na výsledku auditu;

b)

mají prokázané odborné znalosti v oblasti řízení rizik, technickou způsobilost a kapacity;

c)

mají prokázanou objektivitu a profesní etiku, jež vychází zejména z dodržování profesních kodexů nebo vhodných norem.

4.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů zajistí, aby organizace, které audity provádějí, vyhotovily pro každý audit zprávu o auditu. Uvedená zpráva musí být odůvodněna a vyhotovena písemně a musí obsahovat alespoň:

a)

název, adresu a kontaktní místo poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, kterého se audit týká, a kontrolované období;

b)

název a adresu organizace nebo organizací provádějících audit;

c)

prohlášení o zájmech;

d)

popis konkrétních kontrolovaných prvků a použité metodiky;

e)

popis a shrnutí hlavních zjištění vyplývajících z auditu;

f)

seznam třetích stran, které byly v rámci auditu konzultovány;

g)

výrok auditora ohledně toho, zda poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, kterého se audit týká, plnil povinnosti a závazky uvedené v odstavci 1, a to kladný, kladný s připomínkami, nebo záporný;

h)

není-li výrok auditora kladný, operativní doporučení týkající se konkrétních opatření k dosažení souladu a doporučený časový rámec k dosažení souladu.

5.   Pokud nebyla organizace provádějící audit schopna provést audit určitých konkrétních prvků nebo vydat na základě svých šetření výrok auditora, zahrne zpráva o auditu vysvětlení okolností a důvodů, proč zmíněné prvky nemohly být předmětem auditu.

6.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, kteří obdrží zprávu o auditu, jež není kladná, náležitě zohlední jim určená operativní doporučení za účelem přijetí potřebných opatření k jejich provedení. Do jednoho měsíce od obdržení těchto doporučení přijmou zprávu o provedení doporučení auditu, v níž tato opatření uvedou. Pokud operativní doporučení neprovedou, zdůvodní ve zprávě o provedení doporučení auditu, proč tak neučinili, a uvedou veškerá alternativní opatření, která přijali k nápravě zjištěných případů nesouladu.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými doplní toto nařízení stanovením pravidel nezbytných pro provádění auditů podle tohoto článku, zejména pokud jde o nezbytná pravidla týkající se procesních kroků, metodik auditů a šablon pro podávání zpráv o auditech prováděných podle tohoto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci zohledňují dobrovolné auditorské standardy uvedené v čl. 44 odst. 1 písm. e).

Článek 60

Společná vyšetřování

1.   Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení může zahájit a vést společná vyšetřování za účasti jednoho nebo více dalších dotčených koordinátorů digitálních služeb:

a)

z vlastního podnětu, za účelem vyšetřování údajného porušování tohoto nařízení určitým poskytovatelem zprostředkovatelských služeb působícím v několika členských státech, nebo

b)

na doporučení sboru jednajícího na žádost nejméně tří koordinátorů digitálních služeb, kteří tvrdí na základě důvodného podezření, že dochází k protiprávnímu jednání určitého poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jež má dopad na příjemce služby v jejich členských státech.

2.   Kterýkoli koordinátor digitálních služeb, jenž prokáže, že má legitimní zájem na tom, zapojit se do společného vyšetřování podle odstavce 1, o to může požádat. Společné vyšetřování se uzavře do tří měsíců od svého zahájení, nedohodnou-li se účastníci jinak.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení sdělí všem koordinátorům digitálních služeb, Komisi a sboru své předběžné stanovisko k údajnému protiprávnímu jednání nejpozději jeden měsíc po uplynutí lhůty uvedené v prvním pododstavci. V předběžném stanovisku se zohlední názory všech ostatních koordinátorů digitálních služeb, kteří jsou zapojeni do společného vyšetřování. uvedou se v něm případně donucovací opatření, jež mají být přijata.

3.   Sbor může věc postoupit Komisi podle článku 59, pokud:

a)

koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nesdělil své předběžné stanovisko ve lhůtě stanovené v odstavci 2 tohoto článku;

b)

sbor zásadně nesouhlasí s předběžným stanoviskem koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, nebo

c)

koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nezahájil neprodleně v návaznosti na doporučení sboru společné vyšetřování podle odst. 1 písm. b) tohoto článku.

4.   Při vedení společného vyšetřování spolupracují zúčastnění koordinátoři digitálních služeb v dobré víře a přihlížejí k případným námětům koordinátora digitálních služeb v zemi usazení a doporučení sboru. Koordinátoři digitálních služeb v zemi určení, kteří se účastní společného vyšetřování, jsou oprávněni na žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo po konzultaci s ním vykonávat své vyšetřovací pravomoci uvedené v čl. 51 odst. 1 ve vztahu k poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, jichž se údajné protiprávní jednání týká, pokud jde o informace a prostory nacházející se na jejich území.

Oddíl 3

Evropský sbor pro digitální služby

Článek 69

Pravomoc provádět kontroly

1.   Za účelem plnění úkolů svěřených jí v tomto oddíle může Komise provádět veškeré nezbytné kontroly v prostorách dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné osoby uvedené v čl. 67 odst. 1.

2.   Úředníci a jiné doprovázející osoby zmocněné Komisí k provedení kontroly jsou oprávněni:

a)

vstupovat do všech prostor, na všechny pozemky a do všech dopravních prostředků dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné dotčené osoby;

b)

kontrolovat účetní knihy a jiné záznamy související s poskytováním dotčené služby bez ohledu na paměťové médium, na němž jsou uloženy;

c)

pořizovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z těchto knih či jiných záznamů;

d)

požadovat, aby poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače nebo jiná dotčená osoba poskytli přístup ke své organizaci, fungování, IT systému, algoritmům, nakládání s údaji a obchodním praktikám a podali k nim vysvětlení, a tato vysvětlení zaznamenat nebo zdokumentovat;

e)

zapečetit jakékoli prostory používané pro účely související s obchodem, podnikáním, řemeslem nebo povoláním dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné dotčené osoby, jakož i knihy nebo jiné záznamy, na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné;

f)

požádat jakéhokoli zástupce nebo zaměstnance dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné dotčené osoby o vysvětlení skutečností nebo dokumentů týkajících se předmětu a účelu kontroly a zaznamenat odpovědi;

g)

položit jakémukoli takovému zástupci nebo zaměstnanci dotazy týkající se předmětu a účelu kontroly a zaznamenat odpovědi.

3.   Kontroly lze provádět rovněž s pomocí auditorů nebo odborníků jmenovaných Komisí podle čl. 72 odst. 2, jakož i koordinátora digitálních služeb nebo příslušných vnitrostátních orgánů členského státu, na jehož území je kontrola prováděna.

4.   Pokud jsou požadované účetní knihy nebo jiné záznamy související s poskytováním dotčené služby neúplné nebo pokud jsou odpovědi na položené otázky podle odstavce 2 tohoto článku nepřesné, neúplné nebo zavádějící, vykonají úředníci a další doprovázející osoby zmocněné Komisí k provedení kontroly své pravomoci na základě písemného pověření, které upřesňuje předmět a účel kontroly a sankce stanovené v článcích 74 a 76. S dostatečným předstihem před kontrolou informuje Komise o plánované kontrole koordinátora digitálních služeb členského státu, na jehož území má být kontrola provedena.

5.   Během kontrol mohou úředníci a další doprovázející osoby pověřené Komisí, auditoři a odborníci jmenovaní Komisí, koordinátor digitálních služeb nebo jiné příslušné orgány členského státu, na jehož území se kontrola provádí, požadovat, aby dotčený poskytovatel velmi velké online platformy či velmi velkého internetového vyhledávače nebo jiná dotčená osoba podali vysvětlení o své organizaci, fungování, informačním systému, algoritmech, nakládání s údaji a obchodní činnosti, a mohou klást otázky jejich klíčovým zaměstnancům.

6.   Dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiná dotčená fyzická nebo právnická osoba se musí podrobit kontrole nařízené rozhodnutím Komise. V rozhodnutí se uvede předmět a účel kontroly, stanoví datum jejího zahájení a uvedou sankce podle článků 74 a 76 a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie. Komise před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje koordinátora digitálních služeb členského státu, na jehož území má být kontrola provedena.

7.   Úředníci příslušného orgánu členského státu a další osoby pověřené nebo jmenované koordinátorem digitálních služeb v členském státě, na jehož území má být kontrola provedena, jsou na žádost koordinátora digitálních služeb nebo Komise aktivně nápomocni úředníkům a dalším doprovázejícím osobám pověřeným Komisí k provedení kontroly. Za tímto účelem mají pravomoci uvedené v odstavci 2.

8.   Pokud úředníci a další doprovázející osoby pověřené Komisí zjistí, že se dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiná dotčená osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, poskytne jim členský stát, na jehož území má být kontrola provedena, na jejich žádost a v souladu s vnitrostátním právem daného členského státu nezbytnou pomoc, včetně, je-li to podle tohoto vnitrostátního práva vhodné, donucovacích opatření přijatých příslušným donucovacím orgánem, aby jim umožnil kontrolu provést.

9.   Pokud pomoc stanovená v odstavci 8 vyžaduje v souladu s vnitrostátním právem svolení vnitrostátního justičního orgánu dotčeného členského státu, požádá o toto svolení koordinátor digitálních služeb dotčeného členského státu na žádost úředníků a dalších doprovázejících osob zmocněných Komisí. O toto svolení lze rovněž požádat jako o preventivní opatření.

10.   Pokud je podána žádost o svolení podle odstavce 9, ověří vnitrostátní justiční orgán, jemuž byla věc předložena, zda je rozhodnutí Komise o nařízení kontroly pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při provádění tohoto ověření může vnitrostátní justiční orgán požádat Komisi přímo nebo prostřednictvím koordinátorů digitálních služeb dotčeného členského státu o podrobné vysvětlení, obzvláště o důvodech, na jejichž základě má Komise podezření z porušení tohoto nařízení, o závažnosti údajného protiprávního jednání a o povaze zapojení dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače nebo jiné dotčené osoby do porušení tohoto nařízení. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí zpochybnit nezbytnost kontroly ani požadovat informace ze spisu Komise. Zákonnost rozhodnutí Komise přezkoumává pouze Soudní dvůr Evropské unie.

Článek 80

Zveřejnění rozhodnutí

1.   Komise zveřejní rozhodnutí, která přijme podle čl. 70 odst. 1, čl. 71 odst. 1 a článků 73 až 76. V tomto zveřejnění se uvedou jména stran a hlavní obsah rozhodnutí, včetně všech uložených sankcí.

2.   Zveřejnění přihlíží k právům a oprávněným zájmům dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, jakékoli jiné osoby uvedené v čl. 67 odst. 1 a všech třetích stran na ochraně jejich důvěrných informací.


whereas









keyboard_arrow_down