search


keyboard_tab Digital Service Act 2022/2065 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2022/2065 CS cercato: 'opatření' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index opatření:


whereas opatření:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 3488

 

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„službou informační společnosti“ služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535;

b)

„příjemcem služby“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která využívá zprostředkovatelskou službu, zejména pro vyhledávání či zpřístupňování informací;

c)

„spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, která jedná za účelem nesouvisejícím s jejím obchodem, živností, řemeslem anebo výkonem jejího povolání;

d)

„nabízením služeb v Unii“ umožnění fyzickým nebo právnickým osobám v jednom nebo více členských státech využívat služby poskytovatele zprostředkovatelských služeb, který má podstatné spojení s Unií;

e)

„podstatným spojením s Unií“ spojení poskytovatele zprostředkovatelských služeb s Unií vyplývající buď z jeho usazení v Unii, nebo z konkrétních skutkových kritérií, jakými jsou:

významný počet příjemců služby v jednom či více členských státech ve vztahu k počtu obyvatel tohoto státu nebo těchto států nebo

zacílení činností na jeden nebo více členských států;

f)

„obchodníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba bez ohledu na to, zda je v soukromém či veřejném vlastnictví, která jedná, a to i prostřednictvím jiné osoby jednající jejím jménem nebo na její účet, za účelem souvisejícím s jejím podnikáním, živností, řemeslem či povoláním;

g)

„zprostředkovatelskou službou“ některá z těchto služeb informační společnosti:

i)

služba „prostého přenosu“ spočívající v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti nebo ve zprostředkování přístupu ke komunikační síti;

ii)

služba „ukládání do mezipaměti“ spočívající v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti a zahrnující automatické dočasné přechodné ukládání informací, které slouží pouze pro co nejúčinnější následný přenos informací jiným příjemcům na jejich žádost;

iii)

„hostingová“ služba spočívající v ukládání informací poskytovaných příjemcem služby na jeho žádost;

h)

„nezákonným obsahem“ jakékoli informace, které samy o sobě nebo ve vztahu k určité činnosti, včetně prodeje zboží nebo poskytování služeb, nejsou v souladu s právem Unie nebo právem některého členského státu, které je v souladu s právem Unie, bez ohledu na přesný předmět či povahu tohoto práva;

i)

„online platformou“ hostingová služba, která na žádost příjemce služby ukládá a veřejně šíří informace, ledaže je tato činnost nepodstatným a pouze pomocným prvkem jiné služby nebo nepodstatnou funkcí hlavní služby a z objektivních a technických důvodů ji nelze používat bez této jiné služby a integrace tohoto prvku nebo této funkce do této jiné služby není prostředkem k obcházení použitelnosti tohoto nařízení;

j)

„internetovým vyhledávačem“ zprostředkovatelská služba, která uživatelům umožňuje vkládat dotazy za účelem vyhledávání v zásadě na všech internetových stránkách nebo na všech internetových stránkách v určitém jazyce na základě dotazu na jakékoli téma v podobě klíčového slova, hlasové žádosti, sousloví nebo jiného zadání a která poskytuje výsledky v jakémkoli formátu, v nichž lze nalézt informace související s požadovaným obsahem;

k)

„veřejným šířením“ zpřístupňování informací na žádost příjemce služby, který informace poskytl, potenciálně neomezenému počtu třetích stran;

l)

„smlouvou uzavřenou na dálku“ smlouva uzavřená na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2011/83/EU;

m)

„online rozhraním“ jakýkoli software, včetně internetových stránek nebo jejich částí a aplikací, a to i mobilních;

n)

„koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení“ koordinátor digitálních služeb v členském státě, ve kterém se nachází hlavní provozovna poskytovatele zprostředkovatelské služby nebo ve kterém má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce;

o)

„koordinátorem digitálních služeb v zemi určení“ koordinátor digitálních služeb v členském státě, v němž je zprostředkovatelská služba poskytována;

p)

„aktivním příjemcem online platformy“ příjemce služby, který online platformu využívá buď tím, že požádá o umístění informace na online platformu, nebo tím, že je vystaven informaci umístěné na online platformě a šířené prostřednictvím jejího online rozhraní;

q)

„aktivním příjemcem internetového vyhledávače“ příjemce služby, který zadal dotaz v internetovém vyhledávači a je vystaven informacím indexovaným a prezentovaným na jeho online rozhraní;

r)

„reklamou“ informace určené k propagaci sdělení určité právnické nebo fyzické osoby bez ohledu na to, zda má komerční, nebo nekomerční účel, prezentované online platformou na jejím online rozhraní za odměnu výslovně za účelem propagace těchto informací;

s)

„doporučovacím systémem“ plně či částečně automatizovaný systém, který online platforma používá k navrhování určitých informací příjemcům služby na svém online rozhraní nebo k upřednostňování těchto informací, mimo jiné jako výsledek vyhledávání iniciovaného příjemcem služby nebo na základě jiného způsobu stanovení relativního pořadí či významu zobrazovaných informací;

t)

„moderováním obsahu“ činnosti, ať již automatizované, či nikoli, prováděné poskytovateli zprostředkovatelských služeb, zejména za účelem odhalení a určení nezákonného obsahu nebo informací, které nejsou slučitelné s jejich smluvními podmínkami, jež poskytli příjemci služby, a za účelem zjednání nápravy, včetně přijatých opatření, která mají dopad na dostupnost, viditelnost a přístupnost tohoto nezákonného obsahu či informací, jako je přiřazení horší pozice ve vyhledávání, omezení zpeněžitelnosti, znemožnění přístupu k nezákonnému obsahu nebo informacím či jejich odstranění, anebo která ovlivňují schopnost příjemců služby poskytovat tyto informace, jako je zrušení či pozastavení účtu příjemce;

u)

„smluvními podmínkami“ veškerá smluvní ustanovení bez ohledu na jejich název či formu, která upravují smluvní vztah mezi poskytovatelem zprostředkovatelských služeb a příjemci služby;

v)

„osobami se zdravotním postižením“ osoby se zdravotním postižením ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (38);

w)

„obchodním sdělením“ obchodní sdělení ve smyslu čl. 2 písm. f) směrnice 2000/31/ES;

x)

„obratem“ částka nabytá podnikem ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (39).

KAPITOLA II

ODPOVĚDNOST POSKYTOVATELŮ ZPROSTŘEDKOVATELSKÝCH SLUŽEB

Článek 5

Ukládání do mezipaměti

1.   V případě poskytování služby informační společnosti spočívající v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti není poskytovatel služby odpovědný za automatické, přechodné a dočasné ukládání těchto informací, které slouží pouze pro účelnější či bezpečnější následný přenos informací jiným příjemcům služby na jejich žádost, pokud:

a)

tyto informace nemění;

b)

vyhoví podmínkám přístupu k těmto informacím;

c)

dodržuje pravidla o aktualizaci informací, která jsou stanovena způsobem obecně uznávaným a používaným v odvětví;

d)

nezasahuje do povoleného používání technologie obecně uznávané a používané v odvětví s cílem získat údaje o užívání informace a

e)

urychleně přijme opatření vedoucí k odstranění jím uložených informací nebo ke znemožnění přístupu k nim, jakmile zjistí, že tyto informace byly na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněny nebo k nim byl znemožněn přístup nebo justiční nebo správní orgán nařídil odstranění těchto informací nebo znemožnění přístupu k nim.

2.   Tímto článkem není dotčena možnost justičního nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právním řádem členského státu, aby ukončil protiprávní jednání nebo mu předešel.

Článek 6

Hosting

1.   V případě poskytování služby informační společnosti spočívající v ukládání informací poskytovaných příjemcem služby není poskytovatel služby odpovědný za informace ukládané na žádost příjemce služby, pokud:

a)

poskytovatel služby nemá konkrétní vědomost o protiprávní činnosti nebo nezákonném obsahu a s ohledem na nárok na náhradu škody mu nejsou známy skutečnosti nebo okolnosti, z nichž by byly protiprávní činnost nebo nezákonný obsah zjevné, nebo

b)

jakmile poskytovatel služby zjistí protiprávní činnost nebo nezákonný obsah nebo se o nich dozví, urychleně přijme opatření k odstranění dotyčného nezákonného obsahu nebo ke znemožnění přístupu k němu.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud příjemce služby jedná z pověření poskytovatele nebo pod jeho dohledem.

3.   Odstavec 1 se nepoužije na odpovědnost, kterou mají online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku podle práva v oblasti ochrany spotřebitele, pokud tyto online platformy prezentují dotyčné informace či jinak umožní dotyčnou konkrétní transakci způsobem, jenž průměrného spotřebitele vede k domněnce, že informaci nebo výrobek či službu, které jsou předmětem transakce, poskytuje buď samotná online platforma, nebo příjemce služby, který jedná z jejího pověření nebo pod jejím dohledem.

4.   Tímto článkem není dotčena možnost justičního nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právním řádem členského státu, aby ukončil protiprávní jednání nebo mu předešel.

Článek 7

Dobrovolná vyšetřování z vlastního podnětu a soulad s právními předpisy

Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb se nepokládají za nezpůsobilé pro zproštění odpovědnosti podle článků 4, 5 a 6 pouze z toho důvodu, že v dobré víře a s náležitou péčí provádějí dobrovolná vyšetřování z vlastního podnětu či přijímají jiná opatření, jejichž cílem je odhalit, určit a odstranit nezákonný obsah či k němu znemožnit přístup, nebo že přijímají nezbytná opatření k zajištění souladu s požadavky práva Unie a vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie, včetně požadavků stanovených v tomto nařízení.

Článek 9

Příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu

1.   Po obdržení příkazu k přijetí opatření proti jedné nebo více určitým položkám nezákonného obsahu, který vydaly příslušné vnitrostátní justiční nebo správní orgány na základě platného práva Unie nebo vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie, poskytovatelé zprostředkovatelských služeb bez zbytečného odkladu informují orgán, který příkaz vydal, nebo kterýkoli jiný orgán uvedený v příkazu o jeho případném provedení, přičemž upřesní, zda a kdy byl příkaz proveden.

2.   Členské státy zajistí, aby příkaz uvedený v odstavci 1 při předání poskytovateli splňoval alespoň tyto podmínky:

a)

uvedený příkaz obsahuje tyto prvky:

i)

odkaz na právní základ příkazu v právu Unie nebo ve vnitrostátním právu;

ii)

odůvodnění s vysvětlením toho, proč dané informace představují nezákonný obsah, s odkazem na jedno či více konkrétních ustanovení práva Unie či vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie;

iii)

informace označující orgán, který příkaz vydal;

iv)

jasné informace umožňující poskytovateli zprostředkovatelských služeb identifikovat a lokalizovat dotčený nezákonný obsah, například jednu či více přesných adres URL, a v případě potřeby další informace;

v)

informace o mechanismech pro zjednávání nápravy, jež mají k dispozici poskytovatel zprostředkovatelské služby a příjemce služby, který obsah poskytl;

vi)

v relevantních případech informaci o tom, který orgán má obdržet informace o provedení příkazu;

b)

územní působnost uvedeného příkazu na základě platných pravidel práva Unie a vnitrostátního práva, včetně Listiny, a v relevantních případech obecných zásad mezinárodního práva se omezuje na to, co je nezbytně nutné k dosažení jeho cíle;

c)

uvedený příkaz je předán v jednom z jazyků uvedených poskytovatelem zprostředkovatelských služeb podle čl. 11 odst. 3 nebo v jiném úředním jazyce členských států, na němž se dohodl orgán vydávající příkaz a uvedený poskytovatel, a je zaslán na elektronické kontaktní místo určené tímto poskytovatelem v souladu s článkem 11; není-li příkaz vypracován v jazyce uvedeném poskytovatelem zprostředkovatelských služeb nebo v jiném vzájemně dohodnutém jazyce, může být předán v jazyce orgánu, jenž příkaz vydal, je-li k němu připojen překlad přinejmenším prvků uvedených v písmenech a) a b) tohoto odstavce do tohoto uvedeného či vzájemně dohodnutého jazyka.

3.   Orgán, který příkaz vydal, nebo případně orgán uvedený v příkazu jej předá společně s veškerými informacemi o provedení uvedeného příkazu, jež obdržel od poskytovatele zprostředkovatelských služeb, koordinátorovi digitálních služeb z členského státu vydávajícího orgánu.

4.   Po obdržení příkazu od justičního nebo správního orgánu koordinátor digitálních služeb dotčeného členského státu předá bez zbytečného odkladu kopii příkazů uvedených v odstavci 1 všem ostatním koordinátorům digitálních služeb prostřednictvím systému zřízeného v souladu s článkem 85.

5.   Nejpozději k okamžiku provedení příkazu nebo k okamžiku, jejž ve svém příkazu případně uvedl vydávající orgán, poskytovatelé zprostředkovatelských služeb informují dotčeného příjemce služby o obdrženém příkazu a o jeho provedení. Tyto informace poskytnuté příjemci služby obsahují odůvodnění, dostupné možnosti nápravy a popis územní působnosti příkazu v souladu s odstavcem 2.

6.   Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto článku není dotčeno vnitrostátní občanské a trestní právo procesní.

Článek 14

Smluvní podmínky

1.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb uvedou ve svých smluvních podmínkách informace o veškerých omezeních, která uplatňují v souvislosti s využíváním jejich služby s ohledem na informace poskytnuté příjemci služeb. Mezi tyto informace patří informace o veškerých zásadách, postupech, opatřeních a nástrojích používaných za účelem moderování obsahu, včetně rozhodování založeného na algoritmech a lidského přezkumu, jakož i o pravidlech postupu v jejich interním systému pro vyřizování stížností. Tyto informace se vyjádří srozumitelnou, jasnou, snadno pochopitelnou, uživatelsky vstřícnou a jednoznačnou formou a zveřejní ve snadno přístupném a strojově čitelném formátu.

2.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb informují příjemce služby o každé významné změně smluvních podmínek.

3.   Pokud je zprostředkovatelská služba primárně zaměřena na nezletilé osoby nebo je jimi převážně využívána, vysvětlí poskytovatel této zprostředkovatelské služby podmínky a jakákoli omezení jejího využívání způsobem, kterému nezletilé osoby rozumějí.

4.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb postupují při uplatňování a vymáhání omezení uvedených v odstavci 1 objektivně, přiměřeně a s náležitou péčí, přičemž patřičně přihlížejí k právům a oprávněným zájmům všech dotčených stran, včetně základních práv příjemců služby, například svobody projevu, svobody a plurality médií a jiných základních práv a svobod, jak jsou zakotvena v Listině.

5.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů poskytnou příjemcům služeb stručné, snadno přístupné a strojově čitelné shrnutí smluvních podmínek, včetně dostupných nápravných opatření a mechanismů pro zjednávání nápravy, v jasném a jednoznačném znění.

6.   Velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače ve smyslu článku 33 zveřejní své smluvní podmínky v úředních jazycích všech členských států, ve kterých poskytují své služby.

Článek 15

Informační povinnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb v souvislosti s transparentností

1.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zveřejní alespoň jednou ročně ve strojově čitelném formátu snadno přístupné, jednoznačné a snadno srozumitelné zprávy o veškerém moderování obsahu, které prováděli v příslušném období. Tyto zprávy obsahují v relevantních případech zejména:

a)

v případě poskytovatelů zprostředkovatelských služeb informace o počtu příkazů obdržených od orgánů členských států, včetně příkazů vydaných podle článků 9 a 10, v rozdělení podle druhu daného nezákonného obsahu, o členském státě vydávajícím daný příkaz a o střední době potřebné k informování orgánu vydávajícího daný příkaz nebo jakéhokoliv jiného orgánu uvedeného v příkazu o jeho obdržení a k provedení daného příkazu;

b)

v případě poskytovatelů hostingových služeb informace o počtu oznámení podaných v souladu s článkem 16 v rozdělení podle druhu daného údajného nezákonného obsahu, o počtu oznámení podaných důvěryhodnými oznamovateli, o veškerých opatřeních přijatých na základě těchto oznámení s rozlišením, zda bylo opatření přijato na základě právních předpisů, nebo smluvních podmínek poskytovatele, o počtu oznámení zpracovaných výhradně automatizovanými postupy a o střední době potřebné pro přijetí příslušného opatření;

c)

v případě poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, smysluplné a srozumitelné informace o moderování obsahu z vlastního podnětu poskytovatele, včetně využívání automatizovaných nástrojů, o opatřeních přijatých k poskytnutí odborné přípravy a pomoci osobám pověřeným moderováním obsahu, o počtu a druhu přijatých opatření, která ovlivňují dostupnost, viditelnost a přístupnost informací poskytnutých příjemci služby, a o možnosti příjemců poskytovat informace prostřednictvím služby a o jiných souvisejících omezeních služby; oznamované informace se dělí podle druhu nezákonného obsahu nebo porušení smluvních podmínek poskytovatele služby, podle metody odhalení a podle druhu uplatněných omezení;

d)

v případě poskytovatelů zprostředkovatelských služeb informace o počtu stížností obdržených prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností v souladu se smluvními podmínkami poskytovatele a u poskytovatelů online platforem také v souladu s článkem 20, o základu těchto stížností, o rozhodnutích přijatých s ohledem na tyto stížnosti, o střední době potřebné pro vydání dotyčných rozhodnutí a o počtu případů, kdy byla tato rozhodnutí zrušena;

e)

informace o veškerém využívání automatizovaných postupů za účelem moderování obsahu, včetně kvalitativního popisu, uvedení přesných účelů, ukazatelů přesnosti a možné míry chybovosti automatizovaných postupů používaných při plnění těchto účelů a o veškerých používaných zárukách.

2.   Odstavec 1 tohoto článku se nevztahuje na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, kteří jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu doporučení 2003/361/ES a kteří nejsou velmi velkými online platformami ve smyslu článku 33 tohoto nařízení.

3.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví šablony týkající se formy, obsahu a dalších prvků zpráv podle odstavce 1 tohoto článku, včetně harmonizace vykazovaných období. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

Oddíl 2

Další ustanovení vztahující se na poskytovatele hostingových služeb, včetně online platforem

Článek 16

Mechanismy oznamování a přijímání opatření

1.   Poskytovatelé hostingových služeb zavedou mechanismy, které osobám a subjektům umožňují oznamovat těmto poskytovatelům výskyt konkrétních informací v rámci jejich služby, které dotyčná osoba nebo subjekt považují za nezákonný obsah. Tyto mechanismy musí být snadno dostupné a uživatelsky přívětivé a musí umožňovat podávání oznámení elektronickými prostředky.

2.   Mechanismy uvedené v odstavci 1 musí usnadňovat podávání dostatečně přesných a náležitě odůvodněných oznámení. Za tímto účelem přijmou poskytovatelé hostingových služeb nezbytná opatření, aby umožnili a usnadnili podávání oznámení obsahujících všechny tyto prvky:

a)

dostatečně podložené vysvětlení důvodů, proč daná osoba či subjekt tvrdí, že dotčené informace představují nezákonný obsah;

b)

jednoznačný údaj o přesném elektronickém umístění těchto informací, například přesnou jednotnou adresu URL nebo adresy URL, a v případě potřeby dodatečné informace umožňující identifikovat nezákonný obsah v závislosti na typu obsahu a konkrétním typu hostingové služby;

c)

jméno osoby nebo název subjektu podávajících oznámení a jejich e-mailovou adresu, kromě případu informací, o nichž se usuzuje, že představují jeden z trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 směrnice 2011/93/EU;

d)

prohlášení potvrzující, že se osoba nebo subjekt podávající oznámení v dobré víře domnívají, že informace a tvrzení obsažené v oznámení jsou přesné a úplné.

3.   Má se za to, že oznámení uvedená v tomto článku vedou ke zjištění dotčené informace či dozvědění se o ní pro účely článku 6, pokud pečlivému poskytovateli hostingových služeb umožňují odhalit nezákonnost dotyčné činnosti či informace bez podrobného právního přezkumu.

4.   Pokud oznámení obsahuje elektronické kontaktní informace osoby nebo subjektu podávajících oznámení, zašle jim poskytovatel hostingových služeb bez zbytečného odkladu potvrzení o obdržení oznámení.

5.   Poskytovatel bez zbytečného odkladu též uvědomí osobu či subjekt podávající oznámení o svém rozhodnutí s ohledem na informace, jichž se oznámení týká, a poskytne jim informace o dostupných možnostech nápravy v souvislosti s tímto rozhodnutím.

6.   Poskytovatelé hostingových služeb vyřizují veškerá oznámení, která obdrží na základě mechanismů uvedených v odstavci 1, a přijímají rozhodnutí s ohledem na informace, jichž se oznámení týkají, včas, nesvévolně, objektivně a s náležitou péčí. Pokud při tomto vyřizování nebo rozhodování používají automatizované postupy, uvedou informace o jejich použití v potvrzení podle odstavce 5.

Článek 17

Odůvodnění

1.   Poskytovatelé hostingových služeb poskytnou všem dotčeným příjemcům služby jasné a konkrétní odůvodnění kteréhokoli z následujících omezení uloženého z důvodu, že informace poskytnuté příjemcem služby mají nezákonný obsah nebo jsou neslučitelné s jejich smluvními podmínkami:

a)

veškerá omezení viditelnosti konkrétních informací poskytnutých příjemcem služby, včetně odstranění obsahu, znemožnění přístupu k obsahu nebo přiřazení horší pozice tomuto obsahu ve vyhledávání;

b)

pozastavení, ukončení nebo jiné omezení peněžních plateb;

c)

úplné nebo částečné pozastavení nebo ukončení poskytování služby;

d)

pozastavení nebo zrušení účtu příjemce služby.

2.   Odstavec 1 se použije pouze tehdy, jsou-li poskytovateli známy příslušné elektronické kontaktní údaje. Použije se nejpozději ode dne, kdy je omezení uloženo, a bez ohledu na to, proč a jak bylo toto omezení uloženo.

Odstavec 1 se nepoužije, pokud se jedná o klamavý obchodní obsah ve velkém objemu.

3.   Odůvodnění uvedené v odstavci 1 obsahuje alespoň tyto informace:

a)

informace, zda rozhodnutí obnáší odstranění informací, znemožnění přístupu k nim, přiřazení horší pozice ve vyhledávání, omezení jejich viditelnosti nebo pozastavení či ukončení peněžních plateb souvisejících s těmito informacemi či ukládá jiná opatření podle odstavce 1 v souvislosti s těmito informacemi, a v relevantních případech územní působnost tohoto rozhodnutí a jeho dobu platnosti;

b)

skutečnosti a okolnosti, z nichž rozhodnutí vychází, v relevantních případech včetně informací, zda bylo rozhodnutí přijato na základě oznámení podaného podle článku 16 nebo na základě dobrovolného šetření z vlastního podnětu, a je-li to nezbytně nutné, identitu oznamovatele;

c)

v relevantních případech informace o použití automatizovaných postupů při přijímání rozhodnutí, včetně informace, zda bylo rozhodnutí přijato s ohledem na obsah zjištěný či identifikovaný automatizovanými postupy;

d)

týká-li se rozhodnutí údajně nezákonného obsahu, odkaz na příslušný právní základ a vysvětlení, proč se informace z tohoto důvodu pokládají za nezákonný obsah;

e)

jestliže se rozhodnutí zakládá na údajné neslučitelnosti informací se smluvními podmínkami poskytovatele hostingových služeb, odkaz na příslušný smluvní základ a vysvětlení, proč se informace pokládají za neslučitelné s příslušným(i) ustanovením(i);

f)

jasné a uživatelsky vstřícné informace o možnostech nápravy, které má příjemce služby s ohledem na rozhodnutí k dispozici, zejména prostřednictvím případných interních mechanismů vyřizování stížností, mimosoudního řešení sporů a soudní nápravy.

4.   Informace poskytnuté poskytovatelem hostingových služeb v souladu s tímto článkem musí být jasné, snadno srozumitelné a co nejpřesnější a nejkonkrétnější s ohledem na okolnosti. Informace musí být zejména takové, aby dotčenému příjemci služby přiměřeně umožnily účinně uplatnit dostupné možnosti nápravy uvedené v odst. 3 písm. f).

5.   Tento článek se nevztahuje na příkazy podle článku 9.

Článek 20

Interní systém pro vyřizování stížností

1.   Poskytovatelé online platforem poskytnou příjemcům služby, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení, po dobu nejméně šesti měsíců ode dne přijetí rozhodnutí uvedeného v tomto odstavci přístup k účinnému internímu systému pro vyřizování stížností, který umožňuje podávat elektronicky a bezplatně stížnosti proti rozhodnutí přijatému poskytovatelem online platformy na základě obdrženého oznámení nebo proti níže uvedeným rozhodnutím přijatým poskytovatelem online platformy z toho důvodu, že informace poskytnuté příjemci představují nezákonný obsah nebo nejsou slučitelné s jejich smluvními podmínkami:

a)

rozhodnutí o tom, zda odstranit dané informace či k nim znemožnit přístup nebo omezit jejich viditelnost, či nikoliv;

b)

rozhodnutí o tom, zda pozastavit či ukončit poskytování služby příjemcům, a to zcela nebo částečně, či nikoliv;

c)

rozhodnutí o tom, zda pozastavit či ukončit účty příjemců, či nikoliv;

d)

rozhodnutí o tom, zda pozastavit, ukončit nebo jinak omezit schopnost zpeněžit informace poskytnuté příjemci, či nikoliv.

2.   Doba nejméně šesti měsíců uvedená v odstavci 1 tohoto článku začíná běžet dnem, kdy je příjemce služby informován o rozhodnutí v souladu s čl. 16 odst. 5 nebo článkem 17.

3.   Poskytovatelé online platforem zajistí, aby jejich interní systémy pro vyřizování stížností byly snadno přístupné a uživatelsky přívětivé a aby umožňovaly a usnadňovaly podávání dostatečně přesných a náležitě odůvodněných stížností.

4.   Poskytovatelé online platforem vyřizují stížnosti podané prostřednictvím jejich interního systému pro vyřizování stížností včas, nediskriminačně, s náležitou péčí a nesvévolně. Pokud stížnost obsahuje dostatečné důvody k tomu, aby poskytovatel online platformy dospěl k závěru, že jeho rozhodnutí nepodnikat žádné kroky na základě oznámení je neodůvodněné, nebo že informace, jichž se stížnost týká, nejsou nezákonné ani neslučitelné s jeho smluvními podmínkami, nebo pokud obsahuje informace, z nichž vyplývá, že jednání stěžovatele neodůvodňuje přijaté opatření, rozhodnutí uvedené v odstavci 1 bez zbytečného odkladu zruší.

5.   Poskytovatelé online platforem bez zbytečného odkladu sdělí stěžovatelům své odůvodněné rozhodnutí o informacích, jichž se stížnost týká, a o možnosti mimosoudního řešení sporu podle článku 21 a o jiných dostupných možnostech nápravy.

6.   Poskytovatelé online platforem zajistí, aby rozhodnutí podle odstavce 5 byla přijímána pod dohledem adekvátně kvalifikovaných zaměstnanců, a nikoli výhradně na základě automatizovaných postupů.

Článek 22

Důvěryhodní oznamovatelé

1.   Poskytovatelé online platforem přijmou nezbytná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby oznámením podaným důvěryhodnými oznamovateli v rámci jejich stanovené odborné působnosti prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 16 byla dána přednost a aby byla vyřízena a bylo o nich rozhodnuto bez zbytečného odkladu.

2.   Status „důvěryhodných oznamovatelů“ podle tohoto nařízení uděluje na žádost, již může podat jakýkoli subjekt, koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je žadatel usazen, a to žadateli, který prokáže, že splňuje všechny tyto podmínky:

a)

má zvláštní odborné znalosti a způsobilost pro účely odhalování, určování a oznamování nezákonného obsahu;

b)

není závislý na žádném poskytovateli online platforem;

c)

vykonává činnosti za účelem podávání oznámení důsledně, přesně a objektivně.

3.   Důvěryhodní oznamovatelé zveřejňují nejméně jednou ročně snadno srozumitelné a podrobné zprávy o oznámeních podaných v souladu s článkem 16 během příslušného období. V této zprávě uvedou alespoň počet oznámení rozčleněných do kategorií podle:

a)

totožnosti poskytovatele hostingových služeb,

b)

druhu oznámeného údajně nezákonného obsahu,

c)

opatření přijatých poskytovatelem.

Tyto zprávy obsahují vysvětlení postupů zavedených k zajištění toho, aby si důvěryhodný oznamovatel zachoval svou nezávislost.

Důvěryhodní oznamovatelé zasílají tyto zprávy koordinátorovi digitálních služeb a zpřístupní je veřejnosti. Informace v těchto zprávách nesmějí zahrnovat osobní údaje.

4.   Koordinátoři digitálních služeb sdělí Komisi a sboru názvy, poštovní adresy a e-mailové adresy subjektů, jimž v souladu s odstavcem 2 udělili status důvěryhodného oznamovatele nebo jimž tento status pozastavili v souladu s odstavcem 6, či odňali v souladu s odstavcem 7.

5.   Komise zveřejní informace uvedené v odstavci 4 ve veřejně přístupné databázi ve snadno přístupném a strojově čitelném formátu a tuto databázi aktualizuje.

6.   Má-li poskytovatel online platforem informace nasvědčující tomu, že důvěryhodný oznamovatel podal prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 16 významný počet nedostatečně přesných, nepřesných nebo náležitě neodůvodněných oznámení, včetně informací shromážděných v souvislosti s vyřizováním stížností prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností podle čl. 20 odst. 4, sdělí tyto informace koordinátorovi digitálních služeb, který dotčenému subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, a poskytne potřebná vysvětlení a podklady. Pokud koordinátor digitálních služeb po obdržení informací od poskytovatele online platforem dospěje k názoru, že existují oprávněné důvody pro zahájení vyšetřování, pozastaví status důvěryhodného oznamovatele po dobu vyšetřování. Toto vyšetřování proběhne bez zbytečného odkladu.

7.   Koordinátor digitálních služeb, který subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, tento status odejme, pokud na základě šetření z vlastního podnětu nebo informací obdržených od třetích stran, včetně informací poskytnutých poskytovatelem online platforem podle odstavce 6, zjistí, že dotyčný subjekt již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2. Před odnětím statusu poskytne koordinátor digitálních služeb danému subjektu možnost vyjádřit se ke zjištěním vyplývajícím z jeho šetření a k jeho úmyslu odejmout mu status důvěryhodného oznamovatele.

8.   Komise po konzultaci se sborem v případě nutnosti vydá pokyny nápomocné poskytovatelům online platforem a koordinátorům digitálních služeb při uplatňování odstavců 2, 6 a 7.

Článek 23

opatření a ochrana proti zneužití

1.   Poskytovatelé online platforem na přiměřenou dobu a po vydání předchozího upozornění pozastaví poskytování svých služeb příjemcům, kteří často poskytují zjevně nezákonný obsah.

2.   Poskytovatelé online platforem na přiměřenou dobu a po vydání předchozího upozornění pozastaví vyřizování oznámení a stížností podaných prostřednictvím mechanismů oznamování a přijímání opatření podle článku 16 nebo interních systémů pro vyřizování stížností podle článku 20 osobami nebo subjekty či stěžovateli, kteří často podávají zjevně neodůvodněné oznámení nebo stížnosti.

3.   Při rozhodování o pozastavení poskytovatelé online platforem v každém jednotlivém případě a včas, objektivně a s náležitou péčí posoudí, zda se příjemce služby, osoba, subjekt nebo stěžovatel dopouští zneužívání, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, přičemž zohlední všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, které jsou zřejmé z informací, jež má poskytovatel online platforem k dispozici. Mezi uvedené okolnosti patří alespoň:

a)

absolutní počty položek zjevně nezákonného obsahu nebo zjevně nepodložených oznámení či stížností podaných v určitém období;

b)

jejich relativní podíl ve vztahu k celkovému počtu poskytnutých informací či podaných oznámení v určitém období;

c)

závažnost zneužití, včetně povahy nezákonného obsahu, a důsledků takového zneužití;

d)

úmysl příjemce služby, osoby, subjektu nebo stěžovatele, je-li možné jej vyvodit.

4.   Poskytovatelé online platforem ve svých smluvních podmínkách jasně a podrobně stanoví svou politiku s ohledem na zneužití uvedené v odstavcích 1 a 2 a uvedou příklady skutečností a okolností, jež zohledňují při posuzování toho, zda určité chování představuje zneužití, a doby případného pozastavení.

Článek 28

Ochrana nezletilých osob na internetu

1.   Poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám zavedou vhodná a přiměřená opatření, kterými zajistí vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v rámci svých služeb.

2.   Poskytovatelé online platforem nesmějí na svém rozhraní prezentovat reklamy založené na profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679 za použití osobních údajů příjemce služby, pokud si jsou s přiměřenou jistotou vědomi toho, že příjemcem služby je nezletilá osoba.

3.   Dodržování povinností uvedených v tomto článku nezavazuje poskytovatele online platforem k tomu, aby zpracovávali další osobní údaje s cílem posoudit, zda je příjemcem služby nezletilá osoba.

4.   Komise po konzultaci se sborem může vydat pokyny, které poskytovatelům online platforem pomohou při uplatňování odstavce 1.

Oddíl 4

Další ustanovení týkající se poskytovatelů online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku

Článek 35

Zmírňování rizik

1.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů zavedou rozumná, přiměřená a účinná zmírňující opatření přizpůsobená konkrétním systémovým rizikům určeným podle článku 34, se zvláštním ohledem na dopady těchto opatření na základní práva. Mezi tato opatření patří v příslušných případech:

a)

úprava koncepce, prvků nebo fungování jejich služeb, včetně jejich online rozhraní;

b)

úprava jejich smluvních podmínek a jejich vymáhání;

c)

úprava postupů při moderování obsahu, včetně rychlosti a kvality oznámení o zpracování souvisejících s konkrétními druhy nezákonného obsahu, a případně urychlené odstranění oznámeného obsahu nebo znemožnění přístupu k němu, zejména pokud jde o nezákonné nenávistné projevy nebo kybernetické násilí, jakož i úprava veškerých relevantních rozhodovacích procesů a zdrojů vyhrazených pro moderování obsahu;

d)

testování a úprava jejich algoritmických systémů, včetně jejich doporučovacích systémů;

e)

úprava jejich reklamních systémů a přijetí cílených opatření zaměřených na omezení nebo úpravu prezentace reklam ve spojení se službou, kterou poskytují;

f)

posílení interních postupů, zdrojů, testování, dokumentace nebo dohledu nad veškerými jejich činnostmi s ohledem konkrétně na odhalování systémových rizik;

g)

zahájení nebo úprava spolupráce s důvěryhodnými oznamovateli podle článku 22 a provádění rozhodnutí subjektů pro mimosoudní řešení sporů podle článku 21;

h)

zahájení nebo úprava spolupráce s jinými poskytovateli online platforem nebo internetových vyhledávačů prostřednictvím kodexů chování uvedených v článku 45 nebo krizových protokolů podle článku 48;

i)

přijetí opatření ke zvýšení informovanosti a přizpůsobení jejich online rozhraní, aby příjemci služby obdrželi více informací;

j)

přijetí cílených opatření na ochranu práv dítěte, včetně nástrojů ověřování věku a rodičovské kontroly, případně nástrojů, jejichž cílem je pomoci nezletilým osobám signalizovat zneužívání nebo získat podporu;

k)

zajištění toho, aby informace, ať už představuje vytvořený nebo manipulovaný obrazový, zvukový nebo video obsah, který se znatelně podobá existujícím osobám, objektům, místům nebo jiným subjektům či událostem a který by se určité osobě mohl nepravdivě jevit jako autentický nebo pravdivý, byla při prezentaci na jejich online rozhraních rozpoznatelná díky viditelným označením, a dále poskytnutí snadno použitelné funkce, která příjemcům služby umožní takovou informaci označit.

2.   Sbor ve spolupráci s Komisí zveřejňuje jednou ročně komplexní zprávy. Tyto zprávy obsahují:

a)

určení a posouzení nejvýznamnějších a opakujících se systémových rizik hlášených poskytovateli velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů nebo zjištěných prostřednictvím jiných informačních zdrojů, zejména zdrojů poskytnutých v souladu s články 39, 40 a 42;

b)

osvědčené postupy, kterými mohou poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů zjištěná systémová rizika zmírnit.

Tyto zprávy uvádějí systémová rizika rozdělená podle členských států, v nichž se vyskytla, a za Unii jako celek.

3.   Komise ve spolupráci s koordinátory digitálních služeb může vydat pokyny k uplatňování odstavce 1 s ohledem na konkrétní rizika, zejména představit osvědčené postupy a doporučit možná opatření, přičemž náležitě zohlední možné dopady takových opatření na základní práva všech dotčených stran, jak jsou zakotvena v Listině. Při přípravě těchto pokynů uspořádá Komise veřejné konzultace.

Článek 36

Mechanismus reakce na krize

1.   V případě krize může Komise na základě doporučení sboru přijmout rozhodnutí, v němž po jednom nebo několika poskytovatelích velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů požaduje, aby přijali jedno či více z těchto opatření:

a)

aby posoudili, zda fungování a využívání jejich služeb významně přispívá nebo pravděpodobně významně přispívá k závažné hrozbě uvedené v odstavci 2, a pokud ano, do jaké míry a jakým způsobem;

b)

aby určili a uplatňovali konkrétní, účinná a přiměřená opatření, jako jsou opatření stanovená v čl. 35 odst. 1 nebo čl. 48 odst. 2, s cílem předcházet závažné hrozbě zjištěné podle písmene a) tohoto pododstavce, odstranit ji nebo omezit;

c)

aby do určitého data podali Komisi zprávu nebo jí v pravidelných intervalech uvedených v rozhodnutí podávali zprávy o posouzeních podle písmene a), o přesném obsahu, provádění a kvalitativním i kvantitativním dopadu konkrétních opatření přijatých podle písmene b) a o jakýchkoli dalších otázkách, které s těmito posouzeními nebo opatřeními souvisejí, jak je uvedeno v rozhodnutí.

Při určování a uplatňování opatření podle prvního pododstavce písm. b) poskytovatel nebo poskytovatelé služeb náležitě zohlední závažnost vážného ohrožení uvedeného v odstavci 2, naléhavost opatření a nastalé nebo potenciální důsledky pro práva a oprávněné zájmy všech dotčených stran, včetně možnosti nesouladu opatření se základními právy zakotvenými v Listině.

2.   Pro účely tohoto článku se má za to, že došlo ke krizi, když mimořádné okolnosti vedou k vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví v Unii nebo v jejích podstatných částech.

3.   Při přijímání rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 Komise zajistí, aby byly splněny všechny tyto požadavky:

a)

kroky vyžadované rozhodnutím jsou nezbytně nutné, odůvodněné a přiměřené, zejména s ohledem na závažnost vážného ohrožení uvedeného v odstavci 2, naléhavost opatření a nastalé nebo potenciální důsledky pro práva a oprávněné zájmy všech dotčených stran, včetně možnosti nesouladu opatření se základními právy zakotvenými v Listině;

b)

rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být konkrétní opatření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) přijata, zejména s ohledem na naléhavost těchto opatření a na dobu potřebnou k jejich přípravě a provedení;

c)

opatření požadovaná rozhodnutím jsou omezena na dobu, které nepřesahuje tři měsíce.

4.   Po přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 provede Komise bez zbytečného odkladu všechny tyto kroky:

a)

rozhodnutí oznámí poskytovateli nebo poskytovatelům, jimž je určeno;

b)

zpřístupní rozhodnutí veřejnosti a

c)

informuje o rozhodnutí sbor, vyzve jej, aby se k němu vyjádřil, a průběžně jej informuje o dalším vývoji v souvislosti s tímto rozhodnutím.

5.   Volba konkrétních opatření, která mají být přijata podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a podle odst. 7 druhého pododstavce, zůstává na poskytovateli nebo poskytovatelích, na něž se rozhodnutí Komise vztahuje.

6.   Komise se z vlastního podnětu nebo na žádost poskytovatele může zapojit do dialogu s poskytovatelem s cílem určit, zda jsou s ohledem na konkrétní okolnosti poskytovatele zamýšlená nebo provedená opatření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) účinná a přiměřená z hlediska dosažení sledovaných cílů. Komise zejména zajistí, aby opatření, jež poskytovatel služeb přijal podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b), splňovala požadavky uvedené v odst. 3 písm. a) a c).

7.   Komise monitoruje uplatňování konkrétních opatření přijatých na základě rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 tohoto článku na základě zpráv podle prvního pododstavce písm. c) uvedeného odstavce a veškerých dalších relevantních informací, včetně informací, které si případně vyžádá podle článku 40 nebo článku 67; přihlíží při tom k vývoji krize. Komise podává o tomto monitorování pravidelně zprávy sboru, a to alespoň jednou za měsíc.

Pokud se Komise domnívá, že zamýšlená nebo provedená konkrétní opatření podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nejsou účinná nebo přiměřená, může po konzultaci se sborem přijmout rozhodnutí, kterým poskytovatele požádá, aby určení nebo uplatňování těchto konkrétních opatření přezkoumal.

8.   Je-li to s ohledem na vývoj krize vhodné, může Komise na základě doporučení sboru změnit rozhodnutí uvedené v odstavci 1 nebo v odst. 7 druhém pododstavci tak, že:

a)

zruší rozhodnutí a případně požaduje, aby velmi velká online platforma nebo velmi velký internetový vyhledávač přestaly uplatňovat opatření určená a prováděná podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nebo podle odst. 7 druhého pododstavce, zejména pokud již pro taková opatření neexistují důvody;

b)

prodlouží lhůtu uvedenou v odst. 3 písm. c) nejvýše o tři měsíce;

c)

přihlédne ke zkušenostem získaným při uplatňování opatření, zejména k možnému nesouladu opatření se základními právy zakotvenými v Listině.

9.   Požadavky odstavců 1 až 6 se vztahují na rozhodnutí a jeho změny uvedené v tomto článku.

10.   Komise v nejvyšší míře zohledňuje doporučení sboru vydaná podle tohoto článku.

11.   Po přijetí rozhodnutí v souladu s tímto článkem a v každém případě tři měsíce po skončení krize podává Komise Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu o uplatňování konkrétních opatření přijatých na základě těchto rozhodnutí.

Článek 37

Nezávislý audit

1.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů se nejméně jednou ročně na vlastní náklady podrobí nezávislým auditům za účelem posouzení dodržování:

a)

povinností stanovených v kapitole III;

b)

veškerých závazků přijatých na základě kodexů chování uvedených v článcích 45 a 46 a krizových protokolů uvedených v článku 48.

2.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů spolupracují s organizacemi provádějícími audity podle tohoto článku a poskytují jim pomoc nezbytnou k tomu, aby mohly tyto audity provádět účinně, efektivně a včas, mimo jiné tak, že jim umožní přístup ke všem relevantním údajům a prostorám a zodpovídají písemné i ústní otázky. Nesmějí bránit provádění auditu ani je nepřiměřeně ovlivňovat nebo oslabovat.

Informacím získaným v souvislosti s audity od poskytovatelů velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů a třetích stran tyto audity zajistí odpovídající úroveň důvěrnosti a profesního tajemství, a to i po ukončení auditů. Splnění tohoto požadavku však nesmí nepříznivě ovlivnit provádění auditů ani jiných ustanovení tohoto nařízení, zejména ustanovení o transparentnosti, dohledu a vymáhání. Je-li to nezbytné pro účely podávání zpráv o transparentnosti podle čl. 42 odst. 4, přiloží se ke zprávě o auditu a zprávě o provádění auditu podle odstavců 4 a 6 tohoto článku verze, které neobsahují žádné informace, jež by mohly být důvodně považovány za důvěrné.

3.   Audity podle odstavce 1 provádějí organizace, které:

a)

jsou nezávislé na dotčeném poskytovateli velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a na jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, a nejsou s nimi ve střetu zájmů; zejména:

i)

v období dvanácti měsíců před zahájením auditu neposkytly dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače ani jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, žádné neauditorské služby týkající se auditovaných záležitostí a zavázaly se, že takové služby neposkytnou ani během dvanácti měsíců následujících po dokončení auditu;

ii)

neposkytují již dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače ani jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, auditorské služby podle tohoto článku po dobu delší než deset po sobě následujících let;

iii)

neprovádějí audit za poplatky, které jsou závislé na výsledku auditu;

b)

mají prokázané odborné znalosti v oblasti řízení rizik, technickou způsobilost a kapacity;

c)

mají prokázanou objektivitu a profesní etiku, jež vychází zejména z dodržování profesních kodexů nebo vhodných norem.

4.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů zajistí, aby organizace, které audity provádějí, vyhotovily pro každý audit zprávu o auditu. Uvedená zpráva musí být odůvodněna a vyhotovena písemně a musí obsahovat alespoň:

a)

název, adresu a kontaktní místo poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, kterého se audit týká, a kontrolované období;

b)

název a adresu organizace nebo organizací provádějících audit;

c)

prohlášení o zájmech;

d)

popis konkrétních kontrolovaných prvků a použité metodiky;

e)

popis a shrnutí hlavních zjištění vyplývajících z auditu;

f)

seznam třetích stran, které byly v rámci auditu konzultovány;

g)

výrok auditora ohledně toho, zda poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, kterého se audit týká, plnil povinnosti a závazky uvedené v odstavci 1, a to kladný, kladný s připomínkami, nebo záporný;

h)

není-li výrok auditora kladný, operativní doporučení týkající se konkrétních opatření k dosažení souladu a doporučený časový rámec k dosažení souladu.

5.   Pokud nebyla organizace provádějící audit schopna provést audit určitých konkrétních prvků nebo vydat na základě svých šetření výrok auditora, zahrne zpráva o auditu vysvětlení okolností a důvodů, proč zmíněné prvky nemohly být předmětem auditu.

6.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, kteří obdrží zprávu o auditu, jež není kladná, náležitě zohlední jim určená operativní doporučení za účelem přijetí potřebných opatření k jejich provedení. Do jednoho měsíce od obdržení těchto doporučení přijmou zprávu o provedení doporučení auditu, v níž tato opatření uvedou. Pokud operativní doporučení neprovedou, zdůvodní ve zprávě o provedení doporučení auditu, proč tak neučinili, a uvedou veškerá alternativní opatření, která přijali k nápravě zjištěných případů nesouladu.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými doplní toto nařízení stanovením pravidel nezbytných pro provádění auditů podle tohoto článku, zejména pokud jde o nezbytná pravidla týkající se procesních kroků, metodik auditů a šablon pro podávání zpráv o auditech prováděných podle tohoto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci zohledňují dobrovolné auditorské standardy uvedené v čl. 44 odst. 1 písm. e).

Článek 40

Přístup k údajům a kontrola

1.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů poskytnou koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení nebo Komisi na jejich odůvodněnou žádost a v přiměřené lhůtě stanovené v této žádosti přístup k údajům, které jsou nezbytné pro monitorování a posuzování souladu s tímto nařízením.

2.   Koordinátoři digitálních služeb a Komise využijí údaje zpřístupněné podle odstavce 1 pouze pro účely monitorování a posuzování souladu s tímto nařízením a řádně zohledňují práva a zájmy dotčených poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a příjemců služby, včetně ochrany osobních údajů, ochrany důvěrných informací, zejména obchodních tajemství, a zachování bezpečnosti jejich služby.

3.   Pro účely odstavce 1 vysvětlí poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů na žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise koncepci, logiku fungování a testování svých algoritmických systémů, včetně doporučovacích systémů.

4.   Na odůvodněnou žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů v přiměřené lhůtě stanovené v žádosti umožní přístup k údajům prověřeným výzkumným pracovníkům, kteří splňují požadavky stanovené v odstavci 8 tohoto článku, a to výhradně za účelem provádění výzkumu, který přispívá k odhalení, zjištění a pochopení systémových rizik v Unii stanovených v souladu s čl. 34 odst. 1 a k posouzení přiměřenosti, účinnosti a dopadů opatření ke zmírnění rizik podle článku 35.

5.   Do patnácti dnů od obdržení žádosti podle odstavce 4 mohou poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů požádat koordinátora digitálních služeb v zemi usazení o změnu žádosti, pokud se domnívají, že přístup k požadovaným údajům nemohou poskytnout z jednoho z těchto dvou důvodů:

a)

nemají k dotčeným údajům přístup;

b)

poskytnutí přístupu k dotčeným údajům povede ke značnému oslabení bezpečnosti jejich služby nebo ochrany důvěrných informací, zejména obchodního tajemství.

6.   Žádosti o změnu podle odstavce 5 musí obsahovat návrhy na jeden či více alternativních způsobů, jimiž lze poskytnout přístup k požadovaným údajům, či na jiné údaje, které jsou vhodné a dostatečné pro účely žádosti.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení rozhodne o žádosti o změnu do patnácti dnů a sdělí poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače své rozhodnutí a případně pozměněnou žádost a novou lhůtu, v níž má být žádosti vyhověno.

7.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů usnadňují a poskytují přístup k údajům podle odstavců 1 a 4 prostřednictvím vhodných rozhraní stanovených v žádosti, včetně online databází nebo rozhraní pro programování aplikací.

8.   Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení udělí výzkumným pracovníkům na jejich řádně odůvodněnou žádost status „prověřených výzkumných pracovníků“ pro účely zvláštního výzkumu uvedeného v žádosti a podá poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače odůvodněnou žádost o přístup k údajům podle odstavce 4, pokud tito výzkumní pracovníci prokáží, že splňují všechny tyto podmínky:

a)

jsou členy výzkumné organizace ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2019/790;

b)

nemají obchodní zájmy;

c)

jejich žádost obsahuje informace o financování výzkumu;

d)

jsou schopni vyhovět v souvislosti s každou žádostí zvláštním požadavkům v oblasti bezpečnosti a důvěrnosti údajů a chránit osobní údaje a ve své žádosti popíší vhodná technická a organizační opatření, která za tímto účelem přijali;

e)

jejich žádost prokazuje, že jejich přístup k údajům a požadované lhůty jsou nezbytné a přiměřené pro účely jejich výzkumu a že očekávané výsledky tohoto výzkumu přispějí k účelům stanoveným v odstavci 4;

f)

plánované výzkumné činnosti budou prováděny pro účely stanovené v odstavci 4;

g)

zaváží se, že v přiměřené době po dokončení výzkumu a s přihlédnutím k právům a zájmům příjemců dotčené služby v souladu s nařízením (EU) 2016/679 bezplatně zpřístupní výsledky svého výzkumu veřejnosti.

Když koordinátor digitálních služeb v zemi usazení obdrží žádost podle tohoto odstavce, informuje o tom Komisi a sbor.

9.   Výzkumní pracovníci mohou svou žádost rovněž podat koordinátorovi digitálních služeb členského státu výzkumné organizace, jejímiž jsou členy. Po obdržení žádosti podle tohoto odstavce provede koordinátor digitálních služeb počáteční posouzení, zda příslušní výzkumní pracovníci splňují všechny podmínky stanovené v odstavci 8. Následně zašle žádost spolu s podklady předloženými dotyčnými výzkumnými pracovníky a své počáteční posouzení koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení. Ten přijme bez zbytečného odkladu rozhodnutí o udělení statusu prověřeného výzkumného pracovníka.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení uvedené počáteční posouzení řádně zohlední, nicméně konečné rozhodnutí o tom, zda výzkumnému pracovníkovi udělí status prověřeného výzkumného pracovníka, spadá podle odstavce 8 do jeho pravomoci.

10.   Koordinátor digitálních služeb, který udělil status prověřeného výzkumného pracovníka a vydal ve prospěch prověřeného výzkumného pracovníka odůvodněnou žádost o přístup k údajům poskytovatelům velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, vydá rozhodnutí o ukončení přístupu, pokud na základě šetření buď z vlastního podnětu, nebo na základě informací získaných od třetích stran rozhodne, že prověřený výzkumný pracovník již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 8, a o tomto rozhodnutí informuje dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače. Před ukončením přístupu umožní koordinátor digitálních služeb danému prověřenému výzkumnému pracovníkovi, aby se ke zjištěním vyplývajícím z provedeného šetření a k jeho úmyslu ukončit přístup vyjádřil.

11.   Koordinátoři digitálních služeb v zemi usazení sdělí sboru jména a kontaktní údaje fyzických osob nebo subjektů, kterým udělili status „prověřeného výzkumného pracovníka“ v souladu s odstavcem 8, jakož i účel výzkumu, pro který byla žádost podána nebo, pokud ukončili přístup k údajům v souladu s odstavcem 10, uvědomí o tom sbor.

12.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů umožní výzkumným pracovníkům, kteří splňují podmínky stanovené v odst. 8 prvním pododstavci písm. b), c), d) a e) a kteří používají údaje výhradně k provádění výzkumu, jenž přispívá k odhalení, zjištění a pochopení systémových rizik v Unii podle čl. 34 odst. 1, a to včetně výzkumných pracovníků, kteří jsou členy neziskových subjektů, organizací a sdružení, přístup k údajům veřejně přístupným v jejich online rozhraní bez zbytečného odkladu, a kde je to technicky možné, v reálném čase.

13.   Komise po konzultaci se sborem přijme akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení, kterými se stanoví technické podmínky, za nichž mají poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů sdílet údaje podle odstavců 1 a 4, a účely, k nimž lze údaje použít. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví zvláštní podmínky, za kterých může ke sdílení údajů s výzkumnými pracovníky docházet v souladu s nařízením (EU) 2016/679, jakož i příslušné objektivní ukazatele, postupy a v případě potřeby nezávislé poradní mechanismy na podporu sdílení údajů, s přihlédnutím k právům a zájmům poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a příjemců dotčené služby, včetně ochrany důvěrných informací, zejména obchodního tajemství, a zachování bezpečnosti jejich služby.

Článek 41

Útvar zajišťování souladu

1.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů zřídí útvar zajišťování souladu, který je nezávislý na jejich provozních útvarech a který tvoří jedna či více osob pověřených zajišťováním souladu, včetně vedoucího útvaru zajišťování souladu. Tento útvar zajišťování souladu musí mít dostatečnou pravomoc, postavení a zdroje a musí mít přístup k řídícímu orgánu poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, aby mohl monitorovat, jak poskytovatel zajišťuje soulad s tímto nařízením.

2.   Řídící orgán poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače zajistí, aby osoby pověřené zajišťováním souladu měly odborné kvalifikace, znalosti, zkušenosti a schopnosti nezbytné pro plnění úkolů uvedených v odstavci 3.

Řídící orgán poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače zajistí, aby vedoucí útvaru zajišťování souladu byl nezávislým vedoucím pracovníkem se zvláštní odpovědností za zajišťování souladu.

Vedoucí útvaru zajišťování souladu se zodpovídá přímo řídícímu orgánu poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače a může vyjadřovat znepokojení a varovat řídící orgán v případě, že na tohoto poskytovatele mají nebo mohou mít dopad rizika uvedená v článku 34 nebo nesoulad s tímto nařízením, aniž jsou dotčeny povinnosti řídícího orgánu v jeho dozorčích a řídicích funkcích.

Vedoucího útvaru zajišťování souladu nelze odvolat bez předchozího souhlasu řídícího orgánu poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače.

3.   Osoby pověřené zajišťováním souladu vykonávají tyto úkoly:

a)

spolupracují pro účely tohoto nařízení s koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení a s Komisí;

b)

zajišťují, aby byla určena a řádně nahlášena všechna rizika uvedená v článku 34 a aby byla přijata rozumná, přiměřená a účinná opatření ke zmírnění rizik podle článku 35;

c)

organizují činnosti poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače v souvislosti s nezávislým auditem podle článku 37 a dohlížejí na ně;

d)

informují vedení a zaměstnance poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače o relevantních povinnostech podle tohoto nařízení a radí jim v tomto ohledu;

e)

monitorují, zda poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače plní své povinnosti podle tohoto nařízení;

f)

monitorují, zda poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače plní případné závazky přijaté v rámci kodexů chování podle článků 45 a 46 nebo krizových protokolů podle článku 48.

4.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů sdělí jméno a kontaktní údaje vedoucího útvaru zajišťování souladu koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi.

5.   Řídící orgán poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače vymezí mechanismy správy a řízení poskytovatele, které zajišťují nezávislost útvaru zajišťování souladu a zahrnují rozdělení povinností v rámci organizace poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, předcházení střetům zájmů a řádné řízení systémových rizik určených podle článku 34; uvedený řídící orgán na tyto mechanismy dohlíží a nese odpovědnost za jejich provádění.

6.   Řídící orgán schvaluje a pravidelně, alespoň jednou ročně, přezkoumává strategie a politiky pro přijímání, řízení, monitorování a zmírňování rizik určených podle článku 34, jimž je nebo by mohly být velmi velká online platforma nebo velmi velký internetový vyhledávač vystaveny.

7.   Řídící orgán věnuje dostatek času zvážení opatření souvisejících s řízením rizik. Na rozhodnutích týkajících se řízení rizik se aktivně podílí a zajišťuje, aby byly na řízení rizik určených v souladu s článkem 34 přiděleny odpovídající zdroje.

Článek 42

Informační povinnosti v souvislosti s transparentností

1.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů zveřejní zprávy uvedené v článku 15 nejpozději dva měsíce po dni použitelnosti podle čl. 33 odst. 6 druhého pododstavce a poté alespoň každých šest měsíců.

2.   Zprávy podle odstavce 1 tohoto článku zveřejněné poskytovateli velmi velkých online platforem musí vedle informací uvedených v článku 15 a čl. 24 odst. 1 obsahovat:

a)

informace o lidských zdrojích, které poskytovatel velmi velkých online platforem věnuje moderování obsahu v souvislosti se službou nabízenou v Unii, vykazované za každý relevantní úřední jazyk členských států, včetně plnění povinností stanovených v článcích 16 a 22 a plnění povinností stanovených v článku 20;

b)

informace o kvalifikaci a jazykové znalosti osob vykonávajících činnosti uvedené v písmenu a) a o odborné přípravě a podpoře poskytované těmto pracovníkům;

c)

případně ukazatele přesnosti a související informace uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. e) vykazované za každý úřední jazyk členských států.

Zprávy se zveřejňují v alespoň jednom z úředních jazyků členských států.

3.   Vedle informací uvedených v čl. 24 odst. 2 zahrnou poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů do zpráv podle odstavce 1 tohoto článku informace o průměrném měsíčním počtu příjemců služby za každý členský stát.

4.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů předají koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi bez zbytečného odkladu po dokončení a veřejně zpřístupní nejpozději tři měsíce po obdržení každé zprávy o auditu podle čl. 37 odst. 4:

a)

zprávu s výsledky posouzení rizik podle článku 34;

b)

zvláštní zmírňující opatření zavedená podle čl. 35 odst. 1;

c)

zprávu o auditu podle čl. 37 odst. 4;

d)

zprávu o provedení doporučení auditu podle čl. 37 odst. 6;

e)

informace o případných konzultacích, které vedl poskytovatel na podporu posouzení rizik a koncipování opatření ke zmírnění rizik.

5.   Jestliže se poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače domnívá, že by zveřejnění informací podle odstavce 4 mohlo vést ke zpřístupnění jeho důvěrných informací nebo důvěrných informací příjemců služby, způsobit významné oslabení bezpečnosti jeho služby, narušit veřejnou bezpečnost či poškodit příjemce, může tyto informace ze zpráv zpřístupňovaných veřejnosti odstranit. V takovém případě předá úplné zprávy koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi a připojí odůvodnění odstranění příslušných informací ze zpráv, které jsou přístupné veřejnosti.

Článek 43

Poplatek za dohled

1.   Komise účtuje poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů po jejich určení podle článku 33 roční poplatek za dohled.

2.   Celková výše ročních poplatků za dohled pokrývá odhadované náklady, které Komisi vzniknou v souvislosti s jejími úkoly v oblasti dohledu podle tohoto nařízení, zejména náklady spojené s určováním podle článku 33, se zřízením, údržbou a provozem databáze podle čl. 24 odst. 5 a se systémem sdílení informací podle článku 85, s postoupeními podle článku 59, s podporou sboru podle článku 62 a s úkoly v oblasti dohledu podle článku 56 a kapitoly IV oddílu 4.

3.   Poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů se každoročně účtuje poplatek za dohled za každou službu, pro kterou byli určeni podle článku 33.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví výši ročního poplatku pro každého poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače. Při jejich přijímání Komise použije metodiku stanovenou v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 4 tohoto článku a dodržuje zásady stanovené v odstavci 5 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

4.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými stanoví podrobnou metodiku a postupy pro:

a)

stanovení odhadovaných nákladů uvedených v odstavci 2;

b)

stanovení jednotlivých ročních poplatků za dohled uvedených v odst. 5 písm. b) a c);

c)

stanovení maximálního celkového limitu definovaného v odst. 5 písm. c) a

d)

podrobná opatření nezbytná k provádění plateb.

Při příjímání těchto aktů v přenesené pravomoci dodržuje Komise zásady stanovené v odstavci 5 tohoto článku.

5.   Prováděcí akt uvedený v odstavci 3 a akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 4 dodržují tyto zásady:

a)

odhad celkové výše ročního poplatku za dohled zohledňuje náklady vzniklé v předchozím roce;

b)

roční poplatek za dohled je úměrný průměrnému měsíčnímu počtu aktivních příjemců v Unii každé velmi velké online platformy nebo každého velmi velkého internetového vyhledávače určeného podle článku 33;

c)

celková výše ročního poplatku za dohled účtovaného danému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého vyhledávače nepřekračuje v žádném případě 0,05 % jeho celosvětového ročního čistého příjmu v předchozím účetním období.

6.   Jednotlivé roční poplatky za dohled účtované podle odstavce 1 tohoto článku představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (41).

7.   Komise podává každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o celkové výši nákladů vzniklých při plnění úkolů podle tohoto nařízení a o celkové výši jednotlivých ročních poplatků za dohled účtovaných v předchozím roce.

Oddíl 6

Ostatní ustanovení týkající se povinností náležité péče

Článek 44

Normy

1.   Komise konzultuje se sborem a podporuje a prosazuje vypracování a provádění dobrovolných norem stanovených příslušnými evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi alespoň pro:

a)

elektronická podávání oznámení podle článku 16;

b)

šablony, koncepci a procesní normy pro uživatelsky vstřícnou komunikaci s příjemci služby o omezeních vyplývajících ze smluvních podmínek a jejich změn;

c)

elektronická podávání oznámení důvěryhodnými oznamovateli podle článku 22, a to i prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací;

d)

zvláštní rozhraní, včetně rozhraní pro programování aplikací, pro snadnější plnění povinností stanovených v článcích 39 a 40;

e)

audity velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů podle článku 37;

f)

interoperabilitu archivů reklam podle čl. 39 odst. 2;

g)

předávání údajů mezi zprostředkovateli reklamy na podporu povinností týkajících se transparentnosti podle čl. 26 odst. 1 písm. b), c) a d);

h)

technická opatření umožňující dodržování povinností týkajících se reklamy obsažených v tomto nařízení, včetně povinností týkajících se viditelného označení reklam a obchodních sdělení uvedených v článku 26;

i)

rozhraní pro volbu a prezentaci informací o hlavních parametrech různých typů doporučovacích systémů v souladu s články 27 a 38;

j)

normy pro cílená opatření na ochranu nezletilých osob na internetu.

2.   Komise podporuje aktualizaci norem s ohledem na technologický rozvoj a chování příjemců dotčených služeb. Relevantní informace o aktualizaci norem musí být veřejně dostupné a snadno přístupné.

Článek 45

Kodexy chování

1.   Komise a sbor poskytují podněty a pomoc k vypracování dobrovolných kodexů chování na úrovni Unie s cílem přispět k řádnému uplatňování tohoto nařízení, zejména s ohledem na specifické výzvy spojené s bojem proti různým druhům nezákonného obsahu a systémovým rizikům, v souladu s právem Unie, zejména v oblasti hospodářské soutěže a ochrany osobních údajů.

2.   Pokud se objeví významná systémová rizika ve smyslu čl. 34 odst. 1 týkající se vícero velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, může Komise vyzvat dotčené poskytovatele velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a jiné poskytovatele velmi velkých online platforem, velmi velkých internetových vyhledávačů, online platforem a případně zprostředkovatelských služeb, podle potřeby, jakož i relevantní příslušné orgány, organizace občanské společnosti a jiné příslušné zúčastněné strany k účasti na vypracování kodexů chování, a to i stanovením závazků přijmout zvláštní opatření ke zmírnění rizik a rámce pro pravidelné podávání zpráv o přijatých opatřeních a o jejich výsledcích.

3.   Při provádění odstavců 1 a 2 usilují Komise a sbor a případně jiné orgány o zajištění toho, aby kodexy chování jasně uváděly své konkrétní cíle, aby obsahovaly hlavní ukazatele výkonnosti za účelem měření plnění těchto cílů a aby náležitě zohledňovaly potřeby a zájmy všech zúčastněných stran, a zejména občanů, na úrovni Unie. Komise a sbor usilují také o zajištění toho, aby účastníci pravidelně podávali Komisi a příslušným koordinátorům digitálních služeb v zemi usazení zprávy o veškerých přijatých opatřeních a o jejich výsledcích změřených na základě hlavních ukazatelů výkonnosti, které tato opatření obsahují. Hlavní ukazatele výkonnosti a závazky týkající se podávání zpráv přihlížejí k rozdílům ve velikosti a kapacitě jednotlivých účastníků.

4.   Komise a sbor posoudí, zda kodexy chování slouží účelům stanoveným v odstavcích 1 a 3, a pravidelně monitorují a hodnotí plnění jejich cílů s ohledem na hlavní ukazatele výkonnosti, které tyto kodexy případně obsahují. Své závěry zveřejní.

Komise a sbor rovněž podporují a usnadňují pravidelný přezkum a úpravu kodexů chování.

V případě systematického nedodržování kodexů chování mohou Komise a sbor vyzvat jejich signatáře, aby přijali nezbytná opatření.

Článek 47

Kodexy chování týkající se přístupnosti

1.   Komise poskytuje podněty a pomoc k vypracování kodexů chování na úrovni Unie se zapojením poskytovatelů online platforem a dalších relevantních poskytovatelů služeb, organizací zastupujících příjemce služby a organizací občanské společnosti nebo příslušných orgánů s cílem podpořit plné a účinné rovnoprávné zapojení tím, že zlepší přístup ke službám online, které díky svému výchozímu konceptu nebo následné úpravě reagují na zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením.

2.   Komise usiluje o to, aby kodexy chování sledovaly cíl zajistit, aby tyto služby byly přístupné v souladu s unijním a vnitrostátním právem, a maximalizovat tak jejich předvídatelné použití osobami se zdravotním postižením. Komise usiluje o zajištění toho, aby kodexy chování řešily alespoň:

a)

navrhování a úpravy služeb takovým způsobem, aby byly přístupné osobám se zdravotním postižením tím, že budou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní;

b)

vysvětlení, jak služby splňují platné požadavky na přístupnost, a zpřístupnění těchto informací veřejnosti způsobem přístupným pro osoby se zdravotním postižením;

c)

zpřístupnění informací, formulářů a opatření poskytovaných podle tohoto nařízení takovým způsobem, aby byly snadno dohledatelné, snadno srozumitelné a přístupné pro osoby se zdravotním postižením.

3.   Komise vybídne k vypracování kodexů chování do 18. února 2025 a jejich uplatňování od 18. srpna 2025.

Článek 48

Krizové protokoly

1.   Sbor může Komisi doporučit, aby iniciovala vypracování dobrovolných krizových protokolů v souladu s odstavci 2, 3 a 4 k řešení krizových situací. Tyto situace jsou přísně omezeny na mimořádné okolnosti s dopadem na veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví.

2.   Komise provozovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů a případně i dalším provozovatelům online platforem nebo internetových vyhledávačů poskytuje podněty a pomoc k tomu, aby se účastnili vypracovávání, testování a uplatňování krizových protokolů. Komise usiluje o zajištění toho, aby tyto krizové protokoly obsahovaly jedno či více následujících opatření:

a)

viditelné zobrazování informací o krizové situaci poskytnutých orgány členských států nebo na úrovni Unie nebo, v závislosti na okolnostech krize, jinými příslušnými spolehlivými subjekty;

b)

zajištění toho, aby poskytovatel zprostředkovatelských služeb určil konkrétní kontaktní místo pro řešení krize; v relevantních případech se může jednat o elektronické kontaktní místo podle článku 11 nebo, v případě poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, o osobu pověřenou zajišťováním souladu podle článku 41;

c)

přizpůsobení případných zdrojů určených na plnění povinností stanovených v článcích 16, 20, 22, 23 a 35 potřebám vzniklým v důsledku krizové situace.

3.   Komise do vypracovávání a testování krizových protokolů a dohledu nad jejich uplatňováním zapojí orgány členských států, je-li to vhodné, a může také zapojit instituce a jiné subjekty Unie. Je-li to nutné a vhodné, může Komise do vypracování krizových protokolů zapojit rovněž organizace občanské společnosti nebo jiné příslušné organizace.

4.   Komise usiluje o zajištění toho, aby krizové protokoly jednoznačně stanovily všechny tyto prvky:

a)

zvláštní parametry pro určení toho, co představuje danou mimořádnou okolnost, jíž se má krizový protokol zabývat, a sledované cíle;

b)

úlohu každého účastníka a opatření, která mají účastníci zavést při přípravě a po aktivaci krizového protokolu;

c)

jednoznačný postup určení, kdy má být krizový protokol aktivován;

d)

jednoznačný postup určení lhůty pro přijetí opatření po aktivaci krizového protokolu, což je přísně omezeno na to, co je nezbytné k řešení dotčených konkrétních mimořádných okolností;

e)

záruky zabývající se případnými nepříznivými dopady na výkon základních práv zakotvených v Listině, zejména svobody projevu, svobody informací a zákazu diskriminace;

f)

postup informování veřejnosti o přijatých opatřeních, jejich době trvání a výsledcích po ukončení krizové situace.

5.   Pokud se Komise domnívá, že krizový protokol danou krizovou situaci účinně neřeší nebo nezaručuje výkon základních práv, jak je uvedeno v odst. 4 písm. e), požádá účastníky o revizi krizového protokolu, včetně přijetí dodatečných opatření.

KAPITOLA IV

PROVÁDĚNÍ, SPOLUPRÁCE, SANKCE A VYMÁHÁNÍ

ODDÍL 1

Příslušné orgány a koordinátoři digitálních služeb

Článek 51

Pravomoci koordinátorů digitálních služeb

1.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb následující vyšetřovací pravomoci s ohledem na jednání poskytovatelů zprostředkovatelských služeb spadajících do pravomoci jejich členského státu:

a)

pravomoc požadovat, aby tito poskytovatelé a jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které si mohou být vědomy informací o údajném porušení tohoto nařízení, včetně organizací provádějících audity podle článku 37 a čl. 75 odst. 2, poskytli tyto informace bez zbytečného odkladu;

b)

pravomoc provádět kontroly nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě o nařízení kontrol v prostorách, které tito poskytovatelé či osoby využívají pro účely související s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, nebo požádat jiné orgány veřejné moci o provedení těchto kontrol za účelem přezkoumání, zabavení, pořízení nebo získání kopií informací týkajících se údajného protiprávního jednání v jakékoli formě, bez ohledu na paměťové médium;

c)

pravomoc požádat kteréhokoli zaměstnance či zástupce těchto poskytovatelů nebo osob o podání vysvětlení k jakýmkoli informacím týkajícím se údajného protiprávního jednání a odpovědi s jejich souhlasem jakýmikoli technickými prostředky zaznamenat.

2.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb tyto donucovací pravomoci vůči poskytovatelům zprostředkovatelských služeb spadajícím do pravomoci jejich členského státu:

a)

pravomoc přijímat závazky nabídnuté těmito poskytovateli ve vztahu k dodržování tohoto nařízení a učinit tyto závazky právně závaznými;

b)

pravomoc nařídit ukončení protiprávního jednání a ve vhodných případech uložit nápravná opatření, která jsou úměrná takovému protiprávnímu jednání a nezbytná k jeho účinnému ukončení, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

c)

pravomoc uložit za nedodržení tohoto nařízení, a to i za nesplnění vyšetřovacích příkazů vydaných podle odstavce 1 tohoto článku, pokuty v souladu s článkem 52, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

d)

pravomoc uložit podle článku 52 penále s cílem zajistit ukončení protiprávního jednání v souladu s příkazem vydaným podle písmene b) tohoto pododstavce nebo za nesplnění vyšetřovacích příkazů vydaných podle odstavce 1 tohoto článku, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

e)

pravomoc přijímat předběžná opatření s cílem zabránit riziku závažné újmy, nebo požádat příslušný vnitrostátní justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil.

Co se týká prvního pododstavce písm. c) a d), mají koordinátoři digitálních služeb donucovací pravomoci stanovené v těchto ustanoveních rovněž vůči jiným osobám uvedeným v odstavci 1, pokud jde o neplnění příkazů, které jim byly vydány podle zmíněného odstavce. Tyto donucovací pravomoci uplatní až poté, co těmto jiným osobám včas poskytli veškeré relevantní informace o zmíněných příkazech, včetně příslušné lhůty, pokut nebo penále, jež lze uložit za jejich nedodržení, a možností nápravy.

3.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb ve vztahu k poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, kteří spadají do pravomoci jejich členského státu, poté co byly za účelem ukončení protiprávního jednání vyčerpány všechny ostatní pravomoci podle tohoto článku a toto protiprávní jednání nebylo napraveno nebo pokračuje a způsobuje závažnou újmu, jíž nelze zabránit výkonem jiných pravomocí dostupných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, rovněž pravomoc přijmout tato opatření:

a)

požadovat, aby řídící orgán dotyčných poskytovatelů bez zbytečného odkladu situaci přezkoumal a přijal a předložil akční plán obsahující nezbytná opatření k ukončení protiprávního jednání, zajistil provedení těchto opatření poskytovatelem a podal zprávu o přijatých opatřeních;

b)

pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb nesplnil dostatečně požadavky uvedené v písmenu a), že protiprávní jednání nebylo napraveno a způsobuje závažnou újmu a že toto protiprávní jednání představuje trestný čin ohrožující život nebo bezpečnost osob, požádat příslušný justiční orgán jeho členského státu, aby nařídil dočasné omezení přístupu příjemců služby, s níž protiprávní jednání souvisí, nebo, pouze není-li toto technicky možné, omezení přístupu k online rozhraní poskytovatele zprostředkovatelských služeb, na němž k protiprávnímu jednání dochází.

Vyjma případu, kdy jedná na žádost Komise podle článku 82, vyzve koordinátor digitálních služeb před podáním žádosti uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce zúčastněné strany k podání písemných připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než dva týdny, popíše opatření, která hodlá požadovat, a uvede zamýšleného adresáta nebo adresáty těchto opatření. Poskytovatel zprostředkovatelských služeb, zamýšlený adresát nebo adresáti a jakákoli jiná třetí strana, která prokáže oprávněný zájem, se mohou zúčastnit řízení u příslušného justičního orgánu. Nařízená opatření musí být úměrná povaze, závažnosti, opakování a době trvání protiprávního jednání a nesmějí nepatřičně omezovat přístup příjemců dotčené služby k legálním informacím.

Omezení přístupu platí po dobu čtyř týdnů, přičemž příslušný justiční orgán může ve svém příkazu koordinátorovi digitálních služeb povolit prodloužení této lhůty o stejně dlouhé doby; justiční orgán stanoví maximální počet těchto prodloužení lhůty. Koordinátor digitálních služeb prodlouží lhůtu pouze tehdy, pokud se s přihlédnutím k právům a zájmům všech stran, kterých se toto omezení týká, a všem relevantním okolnostem, včetně informací, které mu případně poskytnou poskytovatel zprostředkovatelských služeb, adresát nebo adresáti opatření a jakákoli jiná třetí strana, která prokázala oprávněný zájem, domnívá, že jsou splněny obě tyto podmínky:

a)

poskytovatel zprostředkovatelských služeb nepřijal potřebná opatření k ukončení protiprávního jednání;

b)

dočasné omezení neomezuje nepatřičně přístup příjemců služby k legálním informacím s ohledem na počet dotčených příjemců na případnou existenci adekvátních a snadno dostupných alternativ.

Pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že podmínky stanovené v třetím pododstavci písm. a) a b) jsou splněny, ale lhůtu podle třetího pododstavce nemůže dále prodloužit, podá příslušnému justičnímu orgánu novou žádost podle prvního pododstavce písm. b).

4.   Pravomocemi uvedenými v odstavcích 1, 2 a 3 není dotčen oddíl 3.

5.   opatření přijatá koordinátory digitálních služeb při výkonu jejich pravomocí uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 musí být účinná, odrazující a přiměřená, zejména s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání či údajného protiprávního jednání, jehož se tato opatření týkají, jakož i s ohledem na případné ekonomické, technické a provozní možnosti dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb.

6.   Členské státy stanoví konkrétní pravidla a postupy pro výkon pravomocí podle odstavců 1, 2 a 3 a zajistí, aby jakýkoli výkon těchto pravomocí podléhal náležitým zárukám stanoveným v použitelném vnitrostátním právu v souladu s Listinou a obecnými zásadami práva Unie. Tato opatření musí být zejména přijímána výlučně v souladu s právem na respektování soukromého života a právem na obhajobu, včetně práva být slyšen a na přístup ke spisu, a s výhradou práva všech dotčených stran na účinnou právní ochranu.

Článek 52

Sankce

1.   Členské státy stanoví pravidla týkající se sankcí za porušení tohoto nařízení poskytovateli zprostředkovatelských služeb v rámci jejich pravomoci a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byla tato pravidla uplatňována v souladu s článkem 51.

2.   Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí uvedená pravidla a opatření Komisi a neprodleně jí oznámí i veškeré jejich následné změny.

3.   Členské státy zajistí, aby maximální výše pokut, jež mohou být uloženy za neplnění některé z povinností stanovených v tomto nařízení, představovala 6 % ročního celosvětového obratu dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb v předchozím účetním období. Členské státy zajistí, aby maximální výše pokuty, jež může být uložena za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací nebo za neposkytnutí odpovědi či neopravení nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací a za neumožnění kontroly, představovala 1 % ročních příjmů nebo celosvětového obratu dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb nebo dotčené osoby v předchozím účetním období.

4.   Členské státy zajistí, aby maximální výše penále představovala 5 % průměrného denního celosvětového obratu nebo příjmu dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb v předchozím účetním období za den, a aby penále nabíhalo ode dne stanoveného v dotčeném rozhodnutí.

Článek 55

Zprávy o činnosti

1.   Koordinátoři digitálních služeb vypracovávají výroční zprávy o své činnosti podle tohoto nařízení, jež uvádějí mimo jiné počet stížností obdržených podle článku 53 a přehled následných opatření. Tyto zprávy zveřejní ve strojově čitelném formátu, s výhradou použitelných pravidel o důvěrnosti informací podle článku 84, a předají je Komisi a sboru.

2.   Výroční zpráva obsahuje mimo jiné tyto informace:

a)

počet a předmět příkazů k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a příkazů k poskytnutí informací, které byly vydány podle článků 9 a 10 vnitrostátním justičním nebo správním orgánem členského státu dotčeného koordinátora digitálních služeb;

b)

provedení těchto příkazů, jak bylo koordinátorovi digitálních služeb sděleno podle článků 9 a 10.

3.   Pokud členský stát určil podle článku 49 několik příslušných orgánů, zajistí, aby koordinátor digitálních služeb vypracoval jednu zprávu týkající se činností všech příslušných orgánů a aby obdržel od ostatních dotčených příslušných orgánů veškeré relevantní informace a podporu, kterou k tomu potřebuje.

Oddíl 2

Pravomoci, koordinované vyšetřování a mechanismy jednotnosti

Článek 57

Vzájemná pomoc

1.   Koordinátoři digitálních služeb a Komise úzce spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc za účelem jednotného a účinného uplatňování tohoto nařízení. Vzájemná pomoc zahrnuje zejména výměnu informací v souladu s tímto článkem a povinnost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení informovat všechny koordinátory digitálních služeb v zemi určení, sbor a Komisi o zahájení vyšetřování a o úmyslu přijmout konečné rozhodnutí, včetně jeho posouzení, ve vztahu ke konkrétnímu poskytovateli zprostředkovatelských služeb.

2.   Pro účely vyšetřování může koordinátor digitálních služeb v zemi usazení požádat jiné koordinátory digitálních služeb, aby mu poskytli konkrétní informace, které mají k dispozici, o konkrétním poskytovateli zprostředkovatelských služeb nebo aby vykonali své vyšetřovací pravomoci uvedené v čl. 51 odst. 1 ve vztahu ke konkrétním informacím nacházejícím se v jejich členském státě. Koordinátor digitálních služeb, který tuto žádost obdrží, může do jejího vyřizování ve vhodných případech zapojit jiné příslušné orgány nebo jiné orgány veřejné moci dotyčného členského státu.

3.   Koordinátor digitálních služeb, který obdrží žádost podle odstavce 2, této žádosti vyhoví a bez zbytečného odkladu a nejpozději dva měsíce po jejím obdržení informuje koordinátora digitálních služeb v zemi usazení o přijatých opatřeních, ledaže:

a)

rozsah nebo předmět žádosti není s ohledem na účely vyšetřování dostatečně přesný, důvodný nebo přiměřený, nebo

b)

koordinátor digitálních služeb, který obdržel žádost, ani žádný jiný příslušný orgán nebo jiný orgán veřejné moci v daném členském státě nemají požadované informace k dispozici, ani k nim nemohou získat přístup, nebo

c)

není možné žádosti vyhovět, aniž by došlo k porušení práva Unie nebo vnitrostátního práva.

Koordinátor digitálních služeb, který žádost obdržel, odůvodní její zamítnutí tak, že poskytne odůvodněnou odpověď ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci.

Článek 58

Přeshraniční spolupráce mezi koordinátory digitálních služeb

1.   Pokud Komise nezahájila vyšetřování týkající se stejného údajného porušování, má-li koordinátor digitálních služeb v zemi určení důvodné podezření, že poskytovatel zprostředkovatelské služby porušil toto nařízení způsobem, jenž nepříznivě ovlivňuje příjemce služby v členském státě dotyčného koordinátora digitálních služeb, může požádat koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, aby záležitost posoudil a přijal potřebná vyšetřovací a donucovací opatření k zajištění souladu s tímto nařízením.

2.   Pokud Komise nezahájila vyšetřování týkající se stejného údajného porušování na žádost nejméně tří koordinátorů digitálních služeb v zemích určení, kteří mají důvodné podezření, že konkrétní poskytovatel zprostředkovatelských služeb porušil toto nařízení způsobem, jenž má nepříznivý dopad na příjemce služby v jejich členských státech, může sbor koordinátora digitálních služeb v zemi usazení požádat, aby záležitost posoudil a přijal potřebná vyšetřovací a donucovací opatření k zajištění souladu s tímto nařízením.

3.   Žádost podle odstavce 1 nebo 2 musí být řádně odůvodněna a obsahovat alespoň tyto informace:

a)

kontaktní místo dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb podle článku 11;

b)

popis příslušných skutečností, dotčená ustanovení tohoto nařízení a důvody, proč má koordinátor digitálních služeb, který žádost podal, nebo sbor podezření, že poskytovatel porušil toto nařízení, včetně popisu nepříznivých dopadů údajného porušování;

c)

jakékoli jiné informace, které koordinátor digitálních služeb, který žádost podal, nebo sbor považuje za důležité, včetně případných informací shromážděných z vlastního podnětu nebo návrhů konkrétních vyšetřovacích a donucovacích opatření, která mají být přijata, a to i předběžných opatření.

4.   Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení v co nejvyšší míře zohlední žádost podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku. Pokud usoudí, že nemá k dispozici dostatečné informace, aby mohl na základě žádosti jednat, a má důvod se domnívat, že by koordinátor digitálních služeb, který žádost podal, nebo sbor mohli dodatečné informace poskytnout, může si tyto informace buď vyžádat v souladu s článkem 57, nebo může zahájit společné vyšetřování podle čl. 60 odst. 1 zahrnující alespoň žádajícího koordinátora digitálních služeb. V tom případě se běh lhůty stanovené v odstavci 5 tohoto článku pozastaví do doby, než budou tyto dodatečné informace poskytnuty nebo než bude zamítnuta výzva k účasti na společném vyšetřování.

5.   Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení bez zbytečného odkladu a v každém případě do dvou měsíců od obdržení žádosti podle odstavců 1 nebo 2 sdělí koordinátorovi digitálních služeb, který žádost podal, a sboru posouzení údajného protiprávního jednání a vysvětlení vyšetřovacích a donucovacích opatření, jež byla ve vztahu k tomuto jednání přijata nebo jsou plánována za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.

Článek 59

Postoupení Komisi

1.   Nedojde-li k příslušnému sdělení ve lhůtě stanovené v čl. 58 odst. 5, pokud sbor nesouhlasí s posouzením nebo s přijatými či plánovanými opatřeními podle čl. 58 odst. 5, nebo v případech uvedených v čl. 60 odst. 3, může sbor věc postoupit Komisi, přičemž jí poskytne všechny relevantní informace. To zahrnuje přinejmenším žádost nebo doporučení podané koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení, posouzení provedené tímto koordinátorem digitálních služeb, důvody, které vedly k nesouhlasu, a veškeré dodatečné informace na podporu postoupení.

2.   Komise věc posoudí do dvou měsíců od jejího postoupení podle odstavce 1 poté, co uskuteční konzultace s koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení.

3.   Domnívá-li se Komise podle odstavce 2 tohoto článku, že posouzení nebo přijatá či plánovaná vyšetřovací nebo donucovací opatření podle čl. 58 odst. 5 nestačí k zajištění účinného vymáhání nebo jsou jinak neslučitelná s tímto nařízením, sdělí svůj názor koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a sboru a požádá koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, aby věc přezkoumal.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení přijme nezbytná vyšetřovací nebo donucovací opatření k zajištění souladu s tímto nařízením, přičemž co nejvíce zohlední názor Komise a její žádost o přezkum. Do dvou měsíců od obdržení této žádosti informuje Komisi, jakož i žádajícího koordinátora digitálních služeb nebo sbor, který přijal opatření podle čl. 58 odst. 1 nebo 2, o přijatých opatřeních.

Článek 60

Společná vyšetřování

1.   Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení může zahájit a vést společná vyšetřování za účasti jednoho nebo více dalších dotčených koordinátorů digitálních služeb:

a)

z vlastního podnětu, za účelem vyšetřování údajného porušování tohoto nařízení určitým poskytovatelem zprostředkovatelských služeb působícím v několika členských státech, nebo

b)

na doporučení sboru jednajícího na žádost nejméně tří koordinátorů digitálních služeb, kteří tvrdí na základě důvodného podezření, že dochází k protiprávnímu jednání určitého poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jež má dopad na příjemce služby v jejich členských státech.

2.   Kterýkoli koordinátor digitálních služeb, jenž prokáže, že má legitimní zájem na tom, zapojit se do společného vyšetřování podle odstavce 1, o to může požádat. Společné vyšetřování se uzavře do tří měsíců od svého zahájení, nedohodnou-li se účastníci jinak.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení sdělí všem koordinátorům digitálních služeb, Komisi a sboru své předběžné stanovisko k údajnému protiprávnímu jednání nejpozději jeden měsíc po uplynutí lhůty uvedené v prvním pododstavci. V předběžném stanovisku se zohlední názory všech ostatních koordinátorů digitálních služeb, kteří jsou zapojeni do společného vyšetřování. Uvedou se v něm případně donucovací opatření, jež mají být přijata.

3.   Sbor může věc postoupit Komisi podle článku 59, pokud:

a)

koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nesdělil své předběžné stanovisko ve lhůtě stanovené v odstavci 2 tohoto článku;

b)

sbor zásadně nesouhlasí s předběžným stanoviskem koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, nebo

c)

koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nezahájil neprodleně v návaznosti na doporučení sboru společné vyšetřování podle odst. 1 písm. b) tohoto článku.

4.   Při vedení společného vyšetřování spolupracují zúčastnění koordinátoři digitálních služeb v dobré víře a přihlížejí k případným námětům koordinátora digitálních služeb v zemi usazení a doporučení sboru. Koordinátoři digitálních služeb v zemi určení, kteří se účastní společného vyšetřování, jsou oprávněni na žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo po konzultaci s ním vykonávat své vyšetřovací pravomoci uvedené v čl. 51 odst. 1 ve vztahu k poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, jichž se údajné protiprávní jednání týká, pokud jde o informace a prostory nacházející se na jejich území.

Oddíl 3

Evropský sbor pro digitální služby

Článek 63

Úkoly sboru

1.   Je-li to nezbytné k plnění cílů stanovených v čl. 61 odst. 2, sbor zejména:

a)

podporuje koordinaci společných vyšetřování;

b)

podporuje příslušné orgány při analýze zpráv o auditech velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a výsledků těchto auditů, jež mají být předány podle tohoto nařízení;

c)

vydává koordinátorům digitálních služeb stanoviska, doporučení nebo rady v souladu s tímto nařízením, zejména s přihlédnutím k volnému pohybu služeb poskytovatelů zprostředkovatelských služeb;

d)

radí Komisi ohledně opatření uvedených v článku 66 a vydává stanoviska o velmi velkých online platformách nebo velmi velkých internetových vyhledávačích v souladu s tímto nařízením;

e)

podporuje a prosazuje vypracování a provádění evropských norem, pokynů, zpráv, šablon a kodexů chování ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, jak je stanoveno v tomto nařízení, mimo jiné vydáváním stanovisek nebo doporučení k záležitostem týkajícím se článku 44, jakož i určení nově se objevujících otázek s ohledem na záležitosti, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

2.   Koordinátoři digitálních služeb a v příslušných případech jiné příslušné orgány, jež se neřídí jim určenými stanovisky, žádostmi nebo doporučeními přijatými sborem, odůvodní toto rozhodnutí, včetně vysvětlení týkající se vyšetřování, činností a opatření, která provedli, při podávání zpráv podle tohoto nařízení nebo případně při přijímání svých příslušných rozhodnutí.

Oddíl 4

Dohled, vyšetřování, vymáhání a monitorování ve vztahu k poskytovatelům velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů

Článek 69

Pravomoc provádět kontroly

1.   Za účelem plnění úkolů svěřených jí v tomto oddíle může Komise provádět veškeré nezbytné kontroly v prostorách dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné osoby uvedené v čl. 67 odst. 1.

2.   Úředníci a jiné doprovázející osoby zmocněné Komisí k provedení kontroly jsou oprávněni:

a)

vstupovat do všech prostor, na všechny pozemky a do všech dopravních prostředků dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné dotčené osoby;

b)

kontrolovat účetní knihy a jiné záznamy související s poskytováním dotčené služby bez ohledu na paměťové médium, na němž jsou uloženy;

c)

pořizovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z těchto knih či jiných záznamů;

d)

požadovat, aby poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače nebo jiná dotčená osoba poskytli přístup ke své organizaci, fungování, IT systému, algoritmům, nakládání s údaji a obchodním praktikám a podali k nim vysvětlení, a tato vysvětlení zaznamenat nebo zdokumentovat;

e)

zapečetit jakékoli prostory používané pro účely související s obchodem, podnikáním, řemeslem nebo povoláním dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné dotčené osoby, jakož i knihy nebo jiné záznamy, na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné;

f)

požádat jakéhokoli zástupce nebo zaměstnance dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné dotčené osoby o vysvětlení skutečností nebo dokumentů týkajících se předmětu a účelu kontroly a zaznamenat odpovědi;

g)

položit jakémukoli takovému zástupci nebo zaměstnanci dotazy týkající se předmětu a účelu kontroly a zaznamenat odpovědi.

3.   Kontroly lze provádět rovněž s pomocí auditorů nebo odborníků jmenovaných Komisí podle čl. 72 odst. 2, jakož i koordinátora digitálních služeb nebo příslušných vnitrostátních orgánů členského státu, na jehož území je kontrola prováděna.

4.   Pokud jsou požadované účetní knihy nebo jiné záznamy související s poskytováním dotčené služby neúplné nebo pokud jsou odpovědi na položené otázky podle odstavce 2 tohoto článku nepřesné, neúplné nebo zavádějící, vykonají úředníci a další doprovázející osoby zmocněné Komisí k provedení kontroly své pravomoci na základě písemného pověření, které upřesňuje předmět a účel kontroly a sankce stanovené v článcích 74 a 76. S dostatečným předstihem před kontrolou informuje Komise o plánované kontrole koordinátora digitálních služeb členského státu, na jehož území má být kontrola provedena.

5.   Během kontrol mohou úředníci a další doprovázející osoby pověřené Komisí, auditoři a odborníci jmenovaní Komisí, koordinátor digitálních služeb nebo jiné příslušné orgány členského státu, na jehož území se kontrola provádí, požadovat, aby dotčený poskytovatel velmi velké online platformy či velmi velkého internetového vyhledávače nebo jiná dotčená osoba podali vysvětlení o své organizaci, fungování, informačním systému, algoritmech, nakládání s údaji a obchodní činnosti, a mohou klást otázky jejich klíčovým zaměstnancům.

6.   Dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiná dotčená fyzická nebo právnická osoba se musí podrobit kontrole nařízené rozhodnutím Komise. V rozhodnutí se uvede předmět a účel kontroly, stanoví datum jejího zahájení a uvedou sankce podle článků 74 a 76 a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie. Komise před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje koordinátora digitálních služeb členského státu, na jehož území má být kontrola provedena.

7.   Úředníci příslušného orgánu členského státu a další osoby pověřené nebo jmenované koordinátorem digitálních služeb v členském státě, na jehož území má být kontrola provedena, jsou na žádost koordinátora digitálních služeb nebo Komise aktivně nápomocni úředníkům a dalším doprovázejícím osobám pověřeným Komisí k provedení kontroly. Za tímto účelem mají pravomoci uvedené v odstavci 2.

8.   Pokud úředníci a další doprovázející osoby pověřené Komisí zjistí, že se dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiná dotčená osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, poskytne jim členský stát, na jehož území má být kontrola provedena, na jejich žádost a v souladu s vnitrostátním právem daného členského státu nezbytnou pomoc, včetně, je-li to podle tohoto vnitrostátního práva vhodné, donucovacích opatření přijatých příslušným donucovacím orgánem, aby jim umožnil kontrolu provést.

9.   Pokud pomoc stanovená v odstavci 8 vyžaduje v souladu s vnitrostátním právem svolení vnitrostátního justičního orgánu dotčeného členského státu, požádá o toto svolení koordinátor digitálních služeb dotčeného členského státu na žádost úředníků a dalších doprovázejících osob zmocněných Komisí. O toto svolení lze rovněž požádat jako o preventivní opatření.

10.   Pokud je podána žádost o svolení podle odstavce 9, ověří vnitrostátní justiční orgán, jemuž byla věc předložena, zda je rozhodnutí Komise o nařízení kontroly pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při provádění tohoto ověření může vnitrostátní justiční orgán požádat Komisi přímo nebo prostřednictvím koordinátorů digitálních služeb dotčeného členského státu o podrobné vysvětlení, obzvláště o důvodech, na jejichž základě má Komise podezření z porušení tohoto nařízení, o závažnosti údajného protiprávního jednání a o povaze zapojení dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače nebo jiné dotčené osoby do porušení tohoto nařízení. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí zpochybnit nezbytnost kontroly ani požadovat informace ze spisu Komise. Zákonnost rozhodnutí Komise přezkoumává pouze Soudní dvůr Evropské unie.

Článek 70

Předběžná opatření

1.   V řízení, jež může vést k přijetí rozhodnutí o nesouladu podle čl. 73 odst. 1, může Komise v naléhavých případech z důvodu rizika závažné újmy způsobené příjemcům služby rozhodnutím nařídit na základě zjištění zjevně protiprávního jednání předběžná opatření proti dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače.

2.   Rozhodnutí podle odstavce 1 platí po určenou dobu a může být obnoveno, pokud je to nezbytné a vhodné.

Článek 71

Závazky

1.   Pokud během řízení podle tohoto oddílu dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače nabídne závazky týkající se zajištění souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení, může Komise rozhodnutím učinit tyto závazky právně závaznými pro tohoto poskytovatele a prohlásit, že neexistují další důvody pro přijetí opatření.

2.   Komise může na žádost nebo z vlastního podnětu znovu zahájit řízení:

a)

pokud došlo k podstatné změně některé skutečnosti, na níž bylo rozhodnutí založeno;

b)

pokud dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače jedná v rozporu se svými závazky, nebo

c)

pokud se rozhodnutí zakládalo na neúplných, nesprávných či zavádějících informacích, které poskytl dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiná osoba uvedená v čl. 67 odst. 1.

3.   Domnívá-li se Komise, že závazky nabídnuté dotčeným poskytovatelem velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače nemohou zajistit účinné dodržování příslušných ustanovení tohoto nařízení, zamítne je v odůvodněném stanovisku, kterým se řízení ukončuje.

Článek 72

Monitorovací kroky

1.   Za účelem plnění úkolů svěřených jí v tomto oddíle může Komise přijmout nezbytná opatření k monitorování účinného provádění a dodržování tohoto nařízení poskytovateli velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů. Komise jim může rovněž nařídit, aby umožnili přístup ke svým databázím a algoritmům a aby podali příslušná vysvětlení. Tato opatření mohou zahrnovat uložení povinnosti poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače uchovávat všechny dokumenty, které jsou považovány za nezbytné k posouzení toho, zda tento poskytovatel toto nařízení provádí a dodržuje povinnosti v něm stanovené.

2.   Mezi opatření podle odstavce 1 může patřit jmenování nezávislých externích odborníků a auditorů, jakož i odborníků a auditorů z příslušných vnitrostátních orgánů, pokud s tím dotčený orgán souhlasí, kteří jsou Komisi nápomocni při monitorování účinného provádění a dodržování příslušných ustanovení tohoto nařízení a kteří Komisi poskytují zvláštní odborné znalosti či vědomosti.

Článek 73

Nesoulad

1.   Komise může přijmout rozhodnutí o nesouladu, pokud zjistí, že dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače nedodržuje jedno či více:

a)

příslušných ustanovení tohoto nařízení;

b)

předběžných opatření uložených podle článku 70;

c)

závazků učiněných právně závaznými podle článku 71.

2.   Před přijetím rozhodnutí podle odstavce 1 sdělí Komise dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače svá předběžná zjištění. V předběžných zjištěních Komise objasní opatření, jejichž přijetí zvažuje nebo o nichž domnívá, že by je měl přijmout tento poskytovatel, v zájmu účinného řešení předběžných zjištění.

3.   V rozhodnutí přijatém podle odstavce 1 Komise dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače nařídí, aby v přiměřené lhůtě v něm stanovené přijal potřebná opatření, která zajistí soulad s rozhodnutím podle odstavce 1, a aby poskytl informace o opatřeních, která hodlá přijmout pro dosažení tohoto souladu.

4.   Dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače předloží Komisi popis opatření, která pro zajištění souladu s rozhodnutím podle odstavce 1 přijal, a to po jejich provedení.

5.   Pokud Komise shledá, že podmínky uvedené v odstavci 1 nejsou splněny, vyšetřování ukončí rozhodnutím. Takové rozhodnutí je okamžitě použitelné.

Článek 74

Pokuty

1.   V rozhodnutí uvedeném v článku 73 může Komise dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače uložit pokuty nepřesahující 6 % jeho celkového celosvětového ročního obratu v předchozím účetním období, pokud zjistí, že tento poskytovatel úmyslně či z nedbalosti:

a)

porušuje příslušná ustanovení tohoto nařízení;

b)

nedodržuje rozhodnutí nařizující předběžná opatření podle článku 70, nebo

c)

nedodržuje závazek, který byl rozhodnutím podle článku 71 učiněn právně závazným.

2.   Komise může přijmout rozhodnutí, kterým dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné fyzické nebo právnické osobě uvedené v čl. 67 odst. 1 uloží pokuty nepřesahující 1 % celkového ročního příjmu nebo celosvětového obratu v předchozím účetním období, pokud úmyslně nebo z nedbalosti:

a)

v reakci na prostou žádost nebo na žádost ve formě rozhodnutí podle článku 67 poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace;

b)

neodpovědí ve stanovené lhůtě na žádost o informace na základě rozhodnutí;

c)

ve lhůtě stanovené Komisí neopraví nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace, které poskytl jejich zaměstnanec, nebo neposkytnou či odmítnou poskytnout úplné informace;

d)

odmítnou se podrobit kontrole podle článku 69;

e)

nedodrží opatření přijatá Komisí podle článku 72, nebo

f)

nesplní podmínky pro přístup ke spisu Komise podle čl. 79 odst. 4.

3.   Před přijetím rozhodnutí podle odstavce 2 tohoto článku sdělí Komise dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné osobě uvedené v čl. 67 odst. 1 svá předběžná zjištění.

4.   Při stanovení výše pokuty přihlédne Komise k povaze, závažnosti, době trvání a opakování protiprávního jednání a v případě pokut uložených podle odstavce 2 ke způsobeným průtahům v řízení.

Článek 75

Posílený dohled nad nápravnými opatřeními v případě porušení povinností stanovených v kapitole III oddíle 5

1.   Při přijímání rozhodnutí podle článku 73 v souvislosti s porušením některého ustanovení kapitoly III oddílu 5 poskytovatelem velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače využije Komise systém posíleného dohledu stanovený v tomto článku. Zohlední při tom co nejvíce jakákoli stanoviska sboru podle tohoto článku.

2.   V rozhodnutí uvedeném v článku 73 Komise požaduje, aby dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače v přiměřené lhůtě stanovené v daném rozhodnutí vypracoval a oznámil koordinátorům digitálních služeb, Komisi a sboru akční plán, v němž stanoví nezbytná opatření dostatečná k ukončení nebo nápravě protiprávního jednání. Tato opatření musí zahrnovat závazek provést v souladu s čl. 37 odst. 3 a 4 nezávislý audit provádění ostatních opatření s upřesněním totožnosti auditorů, jakož i metodiky, načasování a následných opatření auditu. opatření mohou rovněž případně zahrnovat závazek dodržování příslušného kodexu chování, jak je stanoveno v článku 45.

3.   Do jednoho měsíce od obdržení akčního plánu sdělí sbor Komisi své stanovisko k němu. Do jednoho měsíce od obdržení tohoto stanoviska Komise rozhodne, zda jsou opatření stanovená v akčním plánu dostatečná k ukončení nebo nápravě protiprávního jednání, a stanoví přiměřenou lhůtu pro jeho provedení. V uvedeném rozhodnutí zohlední případný závazek dodržovat příslušné kodexy chování. Komise provádění akčního programu následně monitoruje. Za tímto účelem předá dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače zprávu o auditu Komisi bez zbytečného odkladu, jakmile bude k dispozici, a průběžně ji informuje o krocích podniknutých při provádění akčního plánu. Je-li to pro toto monitorování nezbytné, může Komise požadovat, aby jí dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače poskytl v přiměřené lhůtě stanovené Komisí dodatečné informace.

Komise průběžně informuje sbor a koordinátory digitálních služeb o provádění akčního plánu a o jeho monitorování.

4.   Komise může přijmout nezbytná opatření v souladu s tímto nařízením, zejména s čl. 76 odst. 1 písm. e) a čl. 82 odst. 1, pokud:

a)

dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače nepředloží ve stanovené lhůtě žádný akční plán, zprávu o auditu, nezbytné aktualizace nebo jakékoli další požadované informace;

b)

Komise navrhovaný akční plán odmítne, protože se domnívá, že opatření v něm stanovená nejsou k ukončení nebo nápravě protiprávního jednání dostatečná, nebo

c)

Komise se na základě zprávy o auditu, veškerých poskytnutých aktualizací nebo doplňujících informací nebo jakýchkoli jiných relevantních informací, které má k dispozici, domnívá, že provádění akčního plánu nestačí k ukončení nebo nápravě protiprávního jednání.

Článek 76

Penále

1.   Komise může přijmout rozhodnutí, kterým dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či případně jiné osobě uvedené v čl. 67 odst. 1 uloží penále nepřesahující 5 % průměrného denního příjmu nebo celosvětového ročního obratu v předchozím účetním období za den, nabíhající ode dne stanoveného v příslušném rozhodnutí, aby je přiměla:

a)

poskytnout správné a úplné informace v reakci na rozhodnutí podle článku 67, kterým se vyžadují informace;

b)

podrobit se kontrole, kterou nařídila svým rozhodnutím podle článku 69;

c)

dodržovat rozhodnutí nařizující předběžná opatření podle čl. 70 odst. 1;

d)

dodržovat závazky, které byly rozhodnutím podle čl. 71 odst. 1 učiněny právně závaznými;

e)

vyhovět rozhodnutí podle čl. 73 odst. 1, včetně v něm případně obsažených požadavků týkajících se akčního plánu uvedeného v článku 75.

2.   Pokud dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiná osoba uvedená v čl. 67 odst. 1 splní povinnost, pro jejíž splnění bylo penále uloženo, může Komise stanovit konečnou částku penále nižší, než jaká byla stanovena v původním rozhodnutí.

Článek 77

Promlčecí lhůty pro ukládání sankcí

1.   Pravomoci svěřené Komisi v článcích 74 a 76 podléhají promlčecí lhůtě pěti let.

2.   Promlčecí lhůta začíná běžet dnem, kdy došlo k protiprávnímu jednání. V případě trvajícího nebo opakovaného protiprávního jednání však začíná běžet dnem, kdy bylo toto jednání ukončeno.

3.   Každé opatření přijaté Komisí nebo koordinátorem digitálních služeb za účelem šetření nebo řízení s ohledem na protiprávní jednání přerušuje promlčecí lhůtu pro uložení pokuty nebo penále. Mezi opatření, kterými se promlčecí lhůta přerušuje, patří zejména:

a)

žádosti o informace podané Komisí nebo koordinátorem digitálních služeb;

b)

kontrola;

c)

zahájení řízení Komisí podle čl. 66 odst. 1.

4.   Každým přerušením počíná promlčecí lhůta běžet znovu. Promlčecí lhůta pro uložení pokuty nebo penále však vyprší nejpozději dnem, kdy uplynula doba rovnající se dvojnásobku promlčecí lhůty, aniž by Komise uložila pokutu nebo penále. Uvedená lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou promlčecí lhůta neběží podle odstavce 5.

5.   Promlčecí lhůta pro uložení pokuty nebo penále neběží po dobu, kdy je rozhodnutí Komise předmětem řízení u Soudního dvora Evropské unie.

Článek 78

Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí

1.   Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle článků 74 a 76 podléhá promlčecí lhůtě pěti let.

2.   Promlčecí lhůta začíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stane pravomocným.

3.   Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se přerušuje:

a)

oznámením rozhodnutí, kterým se mění původní částka pokuty nebo penále nebo kterým se zamítá žádost o tuto změnu;

b)

jakýmkoli opatřením Komise nebo členského státu jednajícího na žádost Komise směřujícím k vymáhání platby pokuty nebo penále.

4.   Každým přerušením počíná promlčecí lhůta běžet znovu.

5.   Běh promlčecí lhůty pro vymáhání sankcí se pozastavuje:

a)

dokud běží lhůta pro zaplacení;

b)

po dobu, po kterou je vymáhání pozastaveno na základě rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie nebo rozhodnutí vnitrostátního soudu.

Článek 79

Právo být slyšen a právo na přístup ke spisu

1.   Před přijetím rozhodnutí podle čl. 73 odst. 1, článku 74 nebo článku 76 poskytne Komise dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné osobě uvedené v čl. 67 odst. 1 možnost slyšení ohledně:

a)

předběžných zjištění Komise, včetně jakékoli záležitosti, k níž Komise vznesla námitky, a

b)

opatření, která Komise hodlá přijmout s ohledem na předběžná zjištění uvedená v písmenu a).

2.   Dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiná osoba uvedená v čl. 67 odst. 1 mohou podat připomínky k předběžným zjištěním Komise v přiměřené lhůtě stanovené Komisí v jejích předběžných zjištěních, která nesmí být kratší než čtrnáct dnů.

3.   Komise založí svá rozhodnutí pouze na námitkách, ke kterým se mohly dotčené strany vyjádřit.

4.   Při řízení se plně dodrží právo dotčených stran na obhajobu. Strany mají právo na přístup ke spisu Komise za podmínek sjednané dohody o zpřístupnění informací, s výhradou oprávněného zájmu dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné dotčené osoby na ochraně jejich obchodního tajemství. V případě neshody mezi stranami má Komise pravomoc přijímat rozhodnutí, v nichž jsou takové podmínky zpřístupnění stanoveny. Právo na přístup ke spisu Komise se nevztahuje na důvěrné údaje a interní dokumenty Komise, sboru, koordinátorů digitálních služeb, jiných příslušných orgánů nebo jiných orgánů veřejné moci členských států. Právo na přístup se zejména nevztahuje na korespondenci mezi Komisí a těmito orgány. Nic v tomto odstavci nebrání Komisi zveřejňovat a užívat informace nezbytné k prokázání protiprávního jednání.

5.   Informace získané podle článků 67, 68 a 69 se použijí pouze pro účely tohoto nařízení.

Článek 82

Žádosti o omezení přístupu a spolupráce s vnitrostátními soudy

1.   Pokud byly k ukončení porušování tohoto nařízení využity všechny pravomoci podle tohoto oddílu a protiprávní jednání přetrvává a způsobuje závažnou újmu, jíž nelze zabránit výkonem jiných pravomocí dostupných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, může Komise požádat koordinátora digitálních služeb v zemi usazení dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, aby jednal podle čl. 51 odst. 3.

Před podáním této žádosti koordinátorovi digitálních služeb vyzve Komise zúčastněné strany k podání písemných připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než 14 pracovních dní, popíše opatření, která hodlá požadovat, a určí zamýšleného adresáta nebo adresáty.

2.   Vyžaduje-li to soudržné uplatňování tohoto nařízení, může Komise z vlastního podnětu podat příslušnému justičnímu orgánu uvedenému v čl. 51 odst. 3 písemné připomínky. Se souhlasem dotyčného justičního orgánu může podat také ústní vyjádření.

Komise může výlučně pro účely přípravy svých vyjádření požádat příslušný justiční orgán členského státu, aby jí zaslal nebo zajistil zaslání všech dokumentů nezbytných pro posouzení případu.

3.   Pokud vnitrostátní soud rozhoduje o záležitosti, která je již předmětem rozhodnutí přijatého Komisí podle tohoto nařízení, nepřijme žádné rozhodnutí, které by bylo s uvedeným rozhodnutím Komise v rozporu. Vnitrostátní soudy se rovněž vyvarují rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím, jehož přijetí Komise zvažuje v řízení zahájeném podle tohoto nařízení. Za tímto účelem může vnitrostátní soud posoudit, zda je nezbytné, aby své řízení přerušil. Tím není dotčen článek 267 Smlouvy o fungování EU.

Článek 83

Prováděcí akty týkající se zásahu Komise

V souvislosti se zásahem Komise podle tohoto oddílu může Komise přijmout prováděcí akty týkající se praktických opatření ohledně:

a)

řízení podle článků 69 a 72;

b)

slyšení stanoveného v článku 79;

c)

sjednané dohody o zpřístupnění informací stanovené v článku 79.

Před přijetím jakýchkoli opatření podle prvního pododstavce tohoto článku zveřejní Komise jeho návrh a vyzve všechny zúčastněné strany k předložení připomínek ve lhůtě, kterou v uvedeném návrhu určí a která nesmí být kratší než jeden měsíc. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

Oddíl 5

Společná ustanovení o vymáhání

Článek 85

Systém pro sdílení informací

1.   Komise zřídí a spravuje spolehlivý a bezpečný systém pro sdílení informací na podporu komunikace mezi koordinátory digitálních služeb, Komisí a sborem. Do tohoto systému může být udělen přístup jiným příslušným orgánům, je-li to nutné pro plnění úkolů, které jim byly svěřeny v souladu s tímto nařízením.

2.   Koordinátoři digitálních služeb, Komise a sbor používají systém pro sdílení informací k veškeré komunikaci podle tohoto nařízení.

3.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví praktická a provozní opatření pro fungování systému pro sdílení informací a jeho interoperabilitu s ostatními příslušnými systémy. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

Článek 86

Zastoupení

1.   Aniž je dotčena směrnice (EU) 2020/1828 nebo jakýkoli jiný druh zastoupení podle vnitrostátního práva, mají příjemci zprostředkovatelských služeb přinejmenším právo pověřit určitý subjekt, organizaci nebo sdružení, aby práva, která jim byla udělena tímto nařízením, vykonávaly jejich jménem, pokud tento subjekt, organizace nebo sdružení splňují všechny tyto podmínky:

a)

provádějí svou činnost na neziskovém základě;

b)

jsou řádně zřízeny podle práva členského státu;

c)

k jejich statutárním cílům patří oprávněný zájem na zajištění dodržování tohoto nařízení.

2.   Poskytovatelé online platforem přijmou nezbytná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby stížnosti podané subjekty, organizacemi nebo sdruženími uvedenými v odstavci 1 tohoto článku jménem příjemců služby prostřednictvím mechanismů uvedených v čl. 20 odst. 1 byly vyřízeny a bylo o nich rozhodnuto přednostně a bez zbytečného odkladu.

Oddíl 6

Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty


whereas









keyboard_arrow_down