Digital Service Act 2022/2065 CS

1. Poskytovatelé hostingových služeb zavedou mechanismy, které osobám a subjektům umožňují oznamovat těmto poskytovatelům výskyt konkrétních informací v rámci jejich služby, které dotyčná osoba nebo subjekt považují za nezákonný obsah. Tyto mechanismy musí být snadno dostupné a uživatelsky přívětivé a musí umožňovat podávání oznámení elektronickými prostředky.

2. Mechanismy uvedené v odstavci 1 musí usnadňovat podávání dostatečně přesných a náležitě odůvodněných oznámení. Za tímto účelem přijmou poskytovatelé hostingových služeb nezbytná opatření, aby umožnili a usnadnili podávání oznámení obsahujících všechny tyto prvky:

a)	dostatečně podložené vysvětlení důvodů, proč daná osoba či subjekt tvrdí, že dotčené informace představují nezákonný obsah;

b)	jednoznačný údaj o přesném elektronickém umístění těchto informací, například přesnou jednotnou adresu URL nebo adresy URL, a v případě potřeby dodatečné informace umožňující identifikovat nezákonný obsah v závislosti na typu obsahu a konkrétním typu hostingové služby;

c)	jméno osoby nebo název subjektu podávajících oznámení a jejich e-mailovou adresu, kromě případu informací, o nichž se usuzuje, že představují jeden z trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 směrnice 2011/93/EU;

d)	prohlášení potvrzující, že se osoba nebo subjekt podávající oznámení v dobré víře domnívají, že informace a tvrzení obsažené v oznámení jsou přesné a úplné.

3. Má se za to, že oznámení uvedená v tomto článku vedou ke zjištění dotčené informace či dozvědění se o ní pro účely článku 6, pokud pečlivému poskytovateli hostingových služeb umožňují odhalit nezákonnost dotyčné činnosti či informace bez podrobného právního přezkumu.

4. Pokud oznámení obsahuje elektronické kontaktní informace osoby nebo subjektu podávajících oznámení, zašle jim poskytovatel hostingových služeb bez zbytečného odkladu potvrzení o obdržení oznámení.

5. Poskytovatel bez zbytečného odkladu též uvědomí osobu či subjekt podávající oznámení o svém rozhodnutí s ohledem na informace, jichž se oznámení týká, a poskytne jim informace o dostupných možnostech nápravy v souvislosti s tímto rozhodnutím.

6. Poskytovatelé hostingových služeb vyřizují veškerá oznámení, která obdrží na základě mechanismů uvedených v odstavci 1, a přijímají rozhodnutí s ohledem na informace, jichž se oznámení týkají, včas, nesvévolně, objektivně a s náležitou péčí. Pokud při tomto vyřizování nebo rozhodování používají automatizované postupy, uvedou informace o jejich použití v potvrzení podle odstavce 5.

Článek 20

Interní systém pro vyřizování stížností

1. Poskytovatelé online platforem poskytnou příjemcům služby, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení, po dobu nejméně šesti měsíců ode dne přijetí rozhodnutí uvedeného v tomto odstavci přístup k účinnému internímu systému pro vyřizování stížností, který umožňuje podávat elektronicky a bezplatně stížnosti proti rozhodnutí přijatému poskytovatelem online platformy na základě obdrženého oznámení nebo proti níže uvedeným rozhodnutím přijatým poskytovatelem online platformy z toho důvodu, že informace poskytnuté příjemci představují nezákonný obsah nebo nejsou slučitelné s jejich smluvními podmínkami:

a)	rozhodnutí o tom, zda odstranit dané informace či k nim znemožnit přístup nebo omezit jejich viditelnost, či nikoliv;

b)	rozhodnutí o tom, zda pozastavit či ukončit poskytování služby příjemcům, a to zcela nebo částečně, či nikoliv;

c)	rozhodnutí o tom, zda pozastavit či ukončit účty příjemců, či nikoliv;

d)	rozhodnutí o tom, zda pozastavit, ukončit nebo jinak omezit schopnost zpeněžit informace poskytnuté příjemci, či nikoliv.

2. Doba nejméně šesti měsíců uvedená v odstavci 1 tohoto článku začíná běžet dnem, kdy je příjemce služby informován o rozhodnutí v souladu s čl. 16 odst. 5 nebo článkem 17.

3. Poskytovatelé online platforem zajistí, aby jejich interní systémy pro vyřizování stížností byly snadno přístupné a uživatelsky přívětivé a aby umožňovaly a usnadňovaly podávání dostatečně přesných a náležitě odůvodněných stížností.

4. Poskytovatelé online platforem vyřizují stížnosti podané prostřednictvím jejich interního systému pro vyřizování stížností včas, nediskriminačně, s náležitou péčí a nesvévolně. Pokud stížnost obsahuje dostatečné důvody k tomu, aby poskytovatel online platformy dospěl k závěru, že jeho rozhodnutí nepodnikat žádné kroky na základě oznámení je neodůvodněné, nebo že informace, jichž se stížnost týká, nejsou nezákonné ani neslučitelné s jeho smluvními podmínkami, nebo pokud obsahuje informace, z nichž vyplývá, že jednání stěžovatele neodůvodňuje přijaté opatření, rozhodnutí uvedené v odstavci 1 bez zbytečného odkladu zruší.

5. Poskytovatelé online platforem bez zbytečného odkladu sdělí stěžovatelům své odůvodněné rozhodnutí o informacích, jichž se stížnost týká, a o možnosti mimosoudního řešení sporu podle článku 21 a o jiných dostupných možnostech nápravy.

6. Poskytovatelé online platforem zajistí, aby rozhodnutí podle odstavce 5 byla přijímána pod dohledem adekvátně kvalifikovaných zaměstnanců, a nikoli výhradně na základě automatizovaných postupů.

Článek 21

Mimosoudní řešení sporů

1. Příjemci služby, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení, jimž jsou určena rozhodnutí uvedená v čl. 20 odst. 1, mohou zvolit kterýkoli ze subjektů pro mimosoudní řešení sporů, který byl certifikován v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, aby urovnal spory týkající se těchto rozhodnutí včetně stížností, jež nebyly vyřešeny prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností zmíněného v uvedeném článku.

Poskytovatelé online platforem zajistí, aby informace o možnosti příjemců služby mít přístup k mimosoudnímu řešení sporů, jak je uvedeno v prvním pododstavci, byly snadno přístupné na jejich online rozhraní a byly jasné a uživatelsky vstřícné.

Prvním pododstavcem není dotčeno právo dotčeného příjemce služby zahájit v kterékoli fázi řízení, kterými napadne tato rozhodnutí poskytovatelů online platforem u soudu v souladu s rozhodným právem.

2. Obě strany v dobré víře spolupracují s vybraným certifikovaným subjektem pro mimosoudní řešení sporů za účelem urovnání sporu.

Poskytovatelé online platforem mohou odmítnout spolupráci s tímto orgánem pro mimosoudní řešení sporů, pokud již byl urovnán spor týkající se stejných informací a stejných důvodů údajné nezákonnosti obsahu nebo jeho neslučitelnosti se smluvními podmínkami.

Certifikovaný subjekt pro mimosoudní řešení sporů nemá pravomoc uložit stranám závazné řešení sporu.

3. Koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je subjekt pro mimosoudní řešení sporů usazen, tento subjekt certifikuje na dobu nejvýše pěti let s možností prodloužení na jeho žádost, pokud subjekt prokáže, že splňuje všechny níže uvedené podmínky:

a)	je nestranný a nezávislý, a to i finančně, na poskytovatelích online platforem i na příjemcích dané služby poskytované poskytovateli online platforem, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení;

b)	má potřebné odborné znalosti, pokud jde o problematiku jedné či více oblastí nezákonného obsahu nebo pokud jde o uplatňování a vymáhání smluvních podmínek jednoho či více typů online platforem, jež subjektu umožňují účinně přispět k řešení sporu;

c)	jeho členové jsou odměňováni způsobem, který není spojen s výsledkem řízení;

d)	umožňuje snadný přístup k mimosoudnímu řešení sporů prostřednictvím elektronických komunikačních technologií a umožňuje zahájit řešení sporu a podat požadované podpůrné dokumenty online;

e)	je schopen vyřešit spor rychlým, účinným a nákladově efektivním způsobem a alespoň v jednom z úředních jazyků orgánů Unie;

f)	mimosoudní řešení sporu probíhá v souladu s jasným a spravedlivým jednacím řádem, který je snadno a veřejně přístupný a který je v souladu s použitelným právem, včetně požadavků tohoto článku.

Koordinátor digitálních služeb v relevantních případech v osvědčení upřesní:

a)	konkrétní problematiku, jež je předmětem odborných znalostí subjektu, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. b), a

b)	úřední jazyk nebo jazyky orgánů Unie, v nichž je subjekt schopen řešit spory, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. e).

4. Certifikované subjekty pro mimosoudní urovnávání sporů každoročně podávají zprávu koordinátorovi digitálních služeb, který je certifikoval, o svém fungování, ve které uvedou přinejmenším počet sporů, které jim byly předloženy, informace o výsledcích těchto sporů, průměrnou dobu potřebnou k vyřešení sporu a zjištěné nedostatky či potíže. Na žádost koordinátora digitálních služeb poskytnou další informace.

Koordinátoři digitálních služeb každé dva roky vypracují zprávu o fungování subjektů pro mimosoudní urovnávání sporů, které certifikovali. Tato zpráva zejména:

a)	uvede počet sporů, které každý certifikovaný subjekt pro mimosoudní urovnávání sporů každoročně obdržel;

b)	uvede výsledky řízení u těchto subjektů a průměrnou dobu potřebnou k vyřešení sporu;

c)	uvede a vysvětlí zjištěné systémové nebo odvětvové nedostatky či potíže v souvislosti s fungováním těchto subjektů;

d)	uvede osvědčené postupy týkající se uvedeného fungování;

e)	uvede doporučení, jak případně zlepšit uvedené fungování.

Certifikované subjekty pro mimosoudní řešení sporů svá rozhodnutí dotčeným stranám poskytnou v přiměřené lhůtě, nejpozději však 90 kalendářních dnů po dni obdržení stížnosti. V případě velmi komplikovaných sporů může certifikovaný subjekt pro mimosoudní urovnávání sporů dle vlastního uvážení lhůtu 90 kalendářních dnů prodloužit o dodatečnou dobu nepřesahující 90 dnů, avšak nejvýše na celkovou dobu 180 dnů.

5. Pokud subjekt pro mimosoudní řešení sporů rozhodne spor ve prospěch příjemce služby, včetně osoby nebo subjektu, které podaly oznámení, uhradí poskytovatel online platformy veškeré poplatky účtované subjektem pro mimosoudní řešení sporů a nahradí uvedenému příjemci, včetně osoby nebo subjektu, veškeré jiné přiměřené výdaje, které v souvislosti s řešením sporu zaplatil. Pokud subjekt pro mimosoudní řešení sporů rozhodne spor ve prospěch poskytovatele online platformy, nemusí příjemce služby, včetně osoby nebo subjektu, hradit žádné poplatky nebo jiné výdaje, jež poskytovatel online platformy v souvislosti s řešením sporu zaplatil nebo má zaplatit, ledaže subjekt pro mimosoudní řešení sporů zjistí, že uvedený příjemce jednal prokazatelně ve zlém úmyslu.

Poplatky, které subjekt pro mimosoudní řešení sporů účtuje poskytovatelům online platforem za vyřešení sporu, musí být přiměřené a v žádném případě nesmějí překročit náklady mu vzniklé. Pro příjemce služby musí být řešení sporu bezplatné nebo za nominální poplatek.

Certifikované subjekty pro mimosoudní řešení sporů informují dotčeného příjemce služby, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení, a poskytovatele online platformy o poplatcích nebo mechanismech používaných ke stanovení poplatků předtím, než se zapojí do řešení sporu.

6. Členské státy mohou zřídit subjekty pro mimosoudní řešení sporů pro účely odstavce 1 nebo podpořit činnost některých či všech subjektů pro mimosoudní řešení sporů, které certifikovaly v souladu s odstavcem 3.

Členské státy zajistí, aby žádná z činností, které uskuteční podle prvního pododstavce tohoto odstavce, neměla vliv na schopnost jejich koordinátorů digitálních služeb certifikovat dotčené subjekty v souladu s odstavcem 3.

7. Koordinátor digitálních služeb, který subjekt pro mimosoudní řešení sporů certifikoval, tuto certifikaci odejme, pokud na základě šetření z vlastního podnětu nebo na základě informací obdržených od třetích stran zjistí, že tento subjekt již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 3. Před odnětím certifikace poskytne koordinátor digitálních služeb tomuto subjektu možnost vyjádřit se ke zjištěním vyplývajícím z jeho šetření a k jeho úmyslu odejmout mu certifikaci.

8. Koordinátoři digitálních služeb oznámí Komisi subjekty pro mimosoudní řešení sporů, které certifikovali podle odstavce 3, včetně případných specifikací podle druhého pododstavce zmíněného odstavce, jakož i subjekty pro mimosoudní řešení sporů, jimž certifikaci odňali. Komise zveřejní seznam těchto subjektů včetně případných specifikací na vyhrazených internetových stránkách, jež jsou snadno přístupné, a průběžně ho aktualizuje.

9. Tímto článkem není dotčena směrnice 2013/11/EU a postupy a subjekty alternativního řešení sporů, jež mají na základě uvedené směrnice spotřebitelé k dispozici.

Článek 22

Důvěryhodní oznamovatelé

1. Poskytovatelé online platforem přijmou nezbytná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby oznámením podaným důvěryhodnými oznamovateli v rámci jejich stanovené odborné působnosti prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 16 byla dána přednost a aby byla vyřízena a bylo o nich rozhodnuto bez zbytečného odkladu.

2. Status „důvěryhodných oznamovatelů“ podle tohoto nařízení uděluje na žádost, již může podat jakýkoli subjekt, koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je žadatel usazen, a to žadateli, který prokáže, že splňuje všechny tyto podmínky:

a)	má zvláštní odborné znalosti a způsobilost pro účely odhalování, určování a oznamování nezákonného obsahu;

b)	není závislý na žádném poskytovateli online platforem;

c)	vykonává činnosti za účelem podávání oznámení důsledně, přesně a objektivně.

3. Důvěryhodní oznamovatelé zveřejňují nejméně jednou ročně snadno srozumitelné a podrobné zprávy o oznámeních podaných v souladu s článkem 16 během příslušného období. V této zprávě uvedou alespoň počet oznámení rozčleněných do kategorií podle:

a)	totožnosti poskytovatele hostingových služeb,

b)	druhu oznámeného údajně nezákonného obsahu,

c)	opatření přijatých poskytovatelem.

Tyto zprávy obsahují vysvětlení postupů zavedených k zajištění toho, aby si důvěryhodný oznamovatel zachoval svou nezávislost.

Důvěryhodní oznamovatelé zasílají tyto zprávy koordinátorovi digitálních služeb a zpřístupní je veřejnosti. Informace v těchto zprávách nesmějí zahrnovat osobní údaje.

4. Koordinátoři digitálních služeb sdělí Komisi a sboru názvy, poštovní adresy a e-mailové adresy subjektů, jimž v souladu s odstavcem 2 udělili status důvěryhodného oznamovatele nebo jimž tento status pozastavili v souladu s odstavcem 6, či odňali v souladu s odstavcem 7.

5. Komise zveřejní informace uvedené v odstavci 4 ve veřejně přístupné databázi ve snadno přístupném a strojově čitelném formátu a tuto databázi aktualizuje.

6. Má-li poskytovatel online platforem informace nasvědčující tomu, že důvěryhodný oznamovatel podal prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 16 významný počet nedostatečně přesných, nepřesných nebo náležitě neodůvodněných oznámení, včetně informací shromážděných v souvislosti s vyřizováním stížností prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností podle čl. 20 odst. 4, sdělí tyto informace koordinátorovi digitálních služeb, který dotčenému subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, a poskytne potřebná vysvětlení a podklady. Pokud koordinátor digitálních služeb po obdržení informací od poskytovatele online platforem dospěje k názoru, že existují oprávněné důvody pro zahájení vyšetřování, pozastaví status důvěryhodného oznamovatele po dobu vyšetřování. Toto vyšetřování proběhne bez zbytečného odkladu.

7. Koordinátor digitálních služeb, který subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, tento status odejme, pokud na základě šetření z vlastního podnětu nebo informací obdržených od třetích stran, včetně informací poskytnutých poskytovatelem online platforem podle odstavce 6, zjistí, že dotyčný subjekt již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2. Před odnětím statusu poskytne koordinátor digitálních služeb danému subjektu možnost vyjádřit se ke zjištěním vyplývajícím z jeho šetření a k jeho úmyslu odejmout mu status důvěryhodného oznamovatele.

8. Komise po konzultaci se sborem v případě nutnosti vydá pokyny nápomocné poskytovatelům online platforem a koordinátorům digitálních služeb při uplatňování odstavců 2, 6 a 7.

Článek 23

Opatření a ochrana proti zneužití

1. Poskytovatelé online platforem na přiměřenou dobu a po vydání předchozího upozornění pozastaví poskytování svých služeb příjemcům, kteří často poskytují zjevně nezákonný obsah.

2. Poskytovatelé online platforem na přiměřenou dobu a po vydání předchozího upozornění pozastaví vyřizování oznámení a stížností podaných prostřednictvím mechanismů oznamování a přijímání opatření podle článku 16 nebo interních systémů pro vyřizování stížností podle článku 20 osobami nebo subjekty či stěžovateli, kteří často podávají zjevně neodůvodněné oznámení nebo stížnosti.

3. Při rozhodování o pozastavení poskytovatelé online platforem v každém jednotlivém případě a včas, objektivně a s náležitou péčí posoudí, zda se příjemce služby, osoba, subjekt nebo stěžovatel dopouští zneužívání, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, přičemž zohlední všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, které jsou zřejmé z informací, jež má poskytovatel online platforem k dispozici. Mezi uvedené okolnosti patří alespoň:

a)	absolutní počty položek zjevně nezákonného obsahu nebo zjevně nepodložených oznámení či stížností podaných v určitém období;

b)	jejich relativní podíl ve vztahu k celkovému počtu poskytnutých informací či podaných oznámení v určitém období;

c)	závažnost zneužití, včetně povahy nezákonného obsahu, a důsledků takového zneužití;

d)	úmysl příjemce služby, osoby, subjektu nebo stěžovatele, je-li možné jej vyvodit.

4. Poskytovatelé online platforem ve svých smluvních podmínkách jasně a podrobně stanoví svou politiku s ohledem na zneužití uvedené v odstavcích 1 a 2 a uvedou příklady skutečností a okolností, jež zohledňují při posuzování toho, zda určité chování představuje zneužití, a doby případného pozastavení.

Článek 24

Informační povinnosti poskytovatelů online platforem v souvislosti s transparentností

1. Vedle informací uvedených v článku 15 uvedou poskytovatelé online platforem ve zprávách podle zmíněného článku informace o:

a)	počtu sporů předložených subjektům pro mimosoudní řešení sporů podle článku 21, výsledcích řešení sporu a střední době potřebné pro provedení postupů řešení sporů, jakož i o podílu sporů, u nichž poskytovatel online platformy provedl rozhodnutí daného subjektu;

b)	počtu pozastavení uložených podle článku 23 s rozlišením pozastavení kvůli poskytování zjevně nezákonného obsahu, podávání zjevně nepodložených oznámení a podávání zjevně nepodložených stížností.

2. Do 17. února 2023 a alespoň každých šest měsíců poté zveřejňují poskytovatelé pro každou online platformu nebo internetový vyhledávač ve veřejně přístupné části svého online rozhraní informace o průměrném měsíčním počtu aktivních příjemců služby v Unii, který se vypočítá jako průměr za období předchozích šesti měsíců a v souladu s metodikou stanovenou v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 33 odst. 3, pokud byly přijaty.

3. Poskytovatelé online platforem nebo internetových vyhledávačů sdělí koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi na jejich žádost a bez zbytečného odkladu informace uvedené v odstavci 2 aktualizované k okamžiku podání této žádosti. Dotyčný koordinátor digitálních služeb nebo Komise mohou poskytovatele online platformy nebo internetového vyhledávače požádat o poskytnutí dodatečných informací týkajících se výpočtu uvedeného ve zmíněném odstavci, včetně vysvětlení a odůvodnění ve vztahu k použitým údajům. Tyto informace nesmějí obsahovat osobní údaje.

4. Má-li koordinátor digitálních služeb v zemi usazení důvody se na základě informací obdržených podle odstavců 2 a 3 tohoto článku domnívat, že poskytovatel online platforem nebo internetových vyhledávačů splňuje prahovou hodnotu průměrných měsíčních aktivních příjemců služby v Unii stanovenou v čl. 33 odst. 1, informuje o tom Komisi.

5. Poskytovatelé online platforem předloží Komisi bez zbytečného odkladu rozhodnutí a odůvodnění uvedená v čl. 17 odst. 1, aby byla zařazena do veřejně přístupné, strojově čitelné databáze spravované Komisí. Poskytovatelé online platforem zajistí, aby předložené informace neobsahovaly osobní údaje.

6. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví šablony týkající se formy, obsahu a dalších prvků zpráv podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

Článek 31

Zajišťování souladu s předpisy již od stadia návrhu

1. Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku zajistí, aby jejich online rozhraní bylo navrženo a uspořádáno způsobem, který obchodníkům umožní plnit své povinnosti plynoucí z použitelného práva Unie týkající se předsmluvních informací a informací o souladu výrobků s předpisy a bezpečnosti výrobků.

Dotčený poskytovatel zejména zajistí, aby toto online rozhraní umožnilo obchodníkům poskytovat informace zahrnující jméno, poštovní adresu, telefonní číslo a e-mailovou adresu hospodářského subjektu ve smyslu čl. 3 bodu 13 nařízení (EU) 2019/1020 a jiných právních předpisů Unie.

2. Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku zajistí, aby jejich online rozhraní bylo navrženo a uspořádáno způsobem, který obchodníkům umožní poskytovat alespoň:

a)	informace nezbytné pro jasnou a jednoznačnou identifikaci výrobků nebo služeb propagovaných či nabízených spotřebitelům v Unii prostřednictvím služeb poskytovatelů;

b)	jakýkoliv znak identifikující obchodníka, například ochrannou známku, symbol nebo logo, a

c)	informace o případných označeních a značkách podle použitelného práva Unie v oblasti bezpečnosti výrobků a souladu výrobků s předpisy.

3. Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku vyvinou maximální úsilí, aby posoudili, zda tito obchodníci poskytli informace uvedené v odstavcích 1 a 2 předtím, než jim na nich umožní nabízet výrobky či služby. Poté, co poskytovatel umožní obchodníkovi nabízet výrobky či služby na jeho online platformě umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, vyvine přiměřené úsilí, aby v jakékoli oficiální, volně přístupné a strojově čitelné online databázi nebo online rozhraní náhodně ověřil, zda nebyly nabízené výrobky nebo služby označeny za nezákonné.

Článek 35

Zmírňování rizik

1. Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů zavedou rozumná, přiměřená a účinná zmírňující opatření přizpůsobená konkrétním systémovým rizikům určeným podle článku 34, se zvláštním ohledem na dopady těchto opatření na základní práva. Mezi tato opatření patří v příslušných případech:

a)	úprava koncepce, prvků nebo fungování jejich služeb, včetně jejich online rozhraní;

b)	úprava jejich smluvních podmínek a jejich vymáhání;

úprava postupů při moderování obsahu, včetně rychlosti a kvality oznámení o zpracování souvisejících s konkrétními druhy nezákonného obsahu, a případně urychlené odstranění oznámeného obsahu nebo znemožnění přístupu k němu, zejména pokud jde o nezákonné nenávistné projevy nebo kybernetické násilí, jakož i úprava veškerých relevantních rozhodovacích procesů a zdrojů vyhrazených pro moderování obsahu;

d)	testování a úprava jejich algoritmických systémů, včetně jejich doporučovacích systémů;

e)	úprava jejich reklamních systémů a přijetí cílených opatření zaměřených na omezení nebo úpravu prezentace reklam ve spojení se službou, kterou poskytují;

f)	posílení interních postupů, zdrojů, testování, dokumentace nebo dohledu nad veškerými jejich činnostmi s ohledem konkrétně na odhalování systémových rizik;

g)	zahájení nebo úprava spolupráce s důvěryhodnými oznamovateli podle článku 22 a provádění rozhodnutí subjektů pro mimosoudní řešení sporů podle článku 21;

h)	zahájení nebo úprava spolupráce s jinými poskytovateli online platforem nebo internetových vyhledávačů prostřednictvím kodexů chování uvedených v článku 45 nebo krizových protokolů podle článku 48;

i)	přijetí opatření ke zvýšení informovanosti a přizpůsobení jejich online rozhraní, aby příjemci služby obdrželi více informací;

j)	přijetí cílených opatření na ochranu práv dítěte, včetně nástrojů ověřování věku a rodičovské kontroly, případně nástrojů, jejichž cílem je pomoci nezletilým osobám signalizovat zneužívání nebo získat podporu;

zajištění toho, aby informace, ať už představuje vytvořený nebo manipulovaný obrazový, zvukový nebo video obsah, který se znatelně podobá existujícím osobám, objektům, místům nebo jiným subjektům či událostem a který by se určité osobě mohl nepravdivě jevit jako autentický nebo pravdivý, byla při prezentaci na jejich online rozhraních rozpoznatelná díky viditelným označením, a dále poskytnutí snadno použitelné funkce, která příjemcům služby umožní takovou informaci označit.

2. Sbor ve spolupráci s Komisí zveřejňuje jednou ročně komplexní zprávy. Tyto zprávy obsahují:

a)	určení a posouzení nejvýznamnějších a opakujících se systémových rizik hlášených poskytovateli velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů nebo zjištěných prostřednictvím jiných informačních zdrojů, zejména zdrojů poskytnutých v souladu s články 39, 40 a 42;

b)	osvědčené postupy, kterými mohou poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů zjištěná systémová rizika zmírnit.

Tyto zprávy uvádějí systémová rizika rozdělená podle členských států, v nichž se vyskytla, a za Unii jako celek.

3. Komise ve spolupráci s koordinátory digitálních služeb může vydat pokyny k uplatňování odstavce 1 s ohledem na konkrétní rizika, zejména představit osvědčené postupy a doporučit možná opatření, přičemž náležitě zohlední možné dopady takových opatření na základní práva všech dotčených stran, jak jsou zakotvena v Listině. Při přípravě těchto pokynů uspořádá Komise veřejné konzultace.

Článek 40

Přístup k údajům a kontrola

1. Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů poskytnou koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení nebo Komisi na jejich odůvodněnou žádost a v přiměřené lhůtě stanovené v této žádosti přístup k údajům, které jsou nezbytné pro monitorování a posuzování souladu s tímto nařízením.

2. Koordinátoři digitálních služeb a Komise využijí údaje zpřístupněné podle odstavce 1 pouze pro účely monitorování a posuzování souladu s tímto nařízením a řádně zohledňují práva a zájmy dotčených poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a příjemců služby, včetně ochrany osobních údajů, ochrany důvěrných informací, zejména obchodních tajemství, a zachování bezpečnosti jejich služby.

3. Pro účely odstavce 1 vysvětlí poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů na žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise koncepci, logiku fungování a testování svých algoritmických systémů, včetně doporučovacích systémů.

4. Na odůvodněnou žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů v přiměřené lhůtě stanovené v žádosti umožní přístup k údajům prověřeným výzkumným pracovníkům, kteří splňují požadavky stanovené v odstavci 8 tohoto článku, a to výhradně za účelem provádění výzkumu, který přispívá k odhalení, zjištění a pochopení systémových rizik v Unii stanovených v souladu s čl. 34 odst. 1 a k posouzení přiměřenosti, účinnosti a dopadů opatření ke zmírnění rizik podle článku 35.

5. Do patnácti dnů od obdržení žádosti podle odstavce 4 mohou poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů požádat koordinátora digitálních služeb v zemi usazení o změnu žádosti, pokud se domnívají, že přístup k požadovaným údajům nemohou poskytnout z jednoho z těchto dvou důvodů:

a)	nemají k dotčeným údajům přístup;

b)	poskytnutí přístupu k dotčeným údajům povede ke značnému oslabení bezpečnosti jejich služby nebo ochrany důvěrných informací, zejména obchodního tajemství.

6. Žádosti o změnu podle odstavce 5 musí obsahovat návrhy na jeden či více alternativních způsobů, jimiž lze poskytnout přístup k požadovaným údajům, či na jiné údaje, které jsou vhodné a dostatečné pro účely žádosti.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení rozhodne o žádosti o změnu do patnácti dnů a sdělí poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače své rozhodnutí a případně pozměněnou žádost a novou lhůtu, v níž má být žádosti vyhověno.

7. Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů usnadňují a poskytují přístup k údajům podle odstavců 1 a 4 prostřednictvím vhodných rozhraní stanovených v žádosti, včetně online databází nebo rozhraní pro programování aplikací.

8. Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení udělí výzkumným pracovníkům na jejich řádně odůvodněnou žádost status „prověřených výzkumných pracovníků“ pro účely zvláštního výzkumu uvedeného v žádosti a podá poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače odůvodněnou žádost o přístup k údajům podle odstavce 4, pokud tito výzkumní pracovníci prokáží, že splňují všechny tyto podmínky:

a)	jsou členy výzkumné organizace ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2019/790;

b)	nemají obchodní zájmy;

c)	jejich žádost obsahuje informace o financování výzkumu;

d)	jsou schopni vyhovět v souvislosti s každou žádostí zvláštním požadavkům v oblasti bezpečnosti a důvěrnosti údajů a chránit osobní údaje a ve své žádosti popíší vhodná technická a organizační opatření, která za tímto účelem přijali;

e)	jejich žádost prokazuje, že jejich přístup k údajům a požadované lhůty jsou nezbytné a přiměřené pro účely jejich výzkumu a že očekávané výsledky tohoto výzkumu přispějí k účelům stanoveným v odstavci 4;

f)	plánované výzkumné činnosti budou prováděny pro účely stanovené v odstavci 4;

g)	zaváží se, že v přiměřené době po dokončení výzkumu a s přihlédnutím k právům a zájmům příjemců dotčené služby v souladu s nařízením (EU) 2016/679 bezplatně zpřístupní výsledky svého výzkumu veřejnosti.

Když koordinátor digitálních služeb v zemi usazení obdrží žádost podle tohoto odstavce, informuje o tom Komisi a sbor.

9. Výzkumní pracovníci mohou svou žádost rovněž podat koordinátorovi digitálních služeb členského státu výzkumné organizace, jejímiž jsou členy. Po obdržení žádosti podle tohoto odstavce provede koordinátor digitálních služeb počáteční posouzení, zda příslušní výzkumní pracovníci splňují všechny podmínky stanovené v odstavci 8. Následně zašle žádost spolu s podklady předloženými dotyčnými výzkumnými pracovníky a své počáteční posouzení koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení. Ten přijme bez zbytečného odkladu rozhodnutí o udělení statusu prověřeného výzkumného pracovníka.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení uvedené počáteční posouzení řádně zohlední, nicméně konečné rozhodnutí o tom, zda výzkumnému pracovníkovi udělí status prověřeného výzkumného pracovníka, spadá podle odstavce 8 do jeho pravomoci.

10. Koordinátor digitálních služeb, který udělil status prověřeného výzkumného pracovníka a vydal ve prospěch prověřeného výzkumného pracovníka odůvodněnou žádost o přístup k údajům poskytovatelům velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, vydá rozhodnutí o ukončení přístupu, pokud na základě šetření buď z vlastního podnětu, nebo na základě informací získaných od třetích stran rozhodne, že prověřený výzkumný pracovník již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 8, a o tomto rozhodnutí informuje dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače. Před ukončením přístupu umožní koordinátor digitálních služeb danému prověřenému výzkumnému pracovníkovi, aby se ke zjištěním vyplývajícím z provedeného šetření a k jeho úmyslu ukončit přístup vyjádřil.

11. Koordinátoři digitálních služeb v zemi usazení sdělí sboru jména a kontaktní údaje fyzických osob nebo subjektů, kterým udělili status „prověřeného výzkumného pracovníka“ v souladu s odstavcem 8, jakož i účel výzkumu, pro který byla žádost podána nebo, pokud ukončili přístup k údajům v souladu s odstavcem 10, uvědomí o tom sbor.

12. Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů umožní výzkumným pracovníkům, kteří splňují podmínky stanovené v odst. 8 prvním pododstavci písm. b), c), d) a e) a kteří používají údaje výhradně k provádění výzkumu, jenž přispívá k odhalení, zjištění a pochopení systémových rizik v Unii podle čl. 34 odst. 1, a to včetně výzkumných pracovníků, kteří jsou členy neziskových subjektů, organizací a sdružení, přístup k údajům veřejně přístupným v jejich online rozhraní bez zbytečného odkladu, a kde je to technicky možné, v reálném čase.

13. Komise po konzultaci se sborem přijme akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení, kterými se stanoví technické podmínky, za nichž mají poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů sdílet údaje podle odstavců 1 a 4, a účely, k nimž lze údaje použít. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví zvláštní podmínky, za kterých může ke sdílení údajů s výzkumnými pracovníky docházet v souladu s nařízením (EU) 2016/679, jakož i příslušné objektivní ukazatele, postupy a v případě potřeby nezávislé poradní mechanismy na podporu sdílení údajů, s přihlédnutím k právům a zájmům poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a příjemců dotčené služby, včetně ochrany důvěrných informací, zejména obchodního tajemství, a zachování bezpečnosti jejich služby.

Článek 46

Kodexy chování týkající se reklamy na internetu

1. Komise poskytuje podněty a pomoc k vypracování dobrovolných kodexů chování na úrovni Unie poskytovateli online platforem a jinými relevantními poskytovateli služeb, jako jsou poskytovatelé služeb zprostředkování reklamy na internetu, jiní aktéři zapojení do hodnotového řetězce programatické reklamy nebo organizace zastupující příjemce služby a organizace občanské společnosti nebo příslušné orgány, s cílem přispět k další transparentnosti pro subjekty v hodnotovém řetězci reklamy na internetu nad rámec požadavků stanovených v článcích 26 a 39.

2. Komise usiluje o zajištění toho, aby se kodexy chování zasazovaly o účinný přenos informací, který plně zohledňuje práva a zájmy všech zúčastněných stran, a o konkurenční, transparentní a spravedlivé prostředí reklamy na internetu v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, zejména v oblasti hospodářské soutěže a ochrany soukromí a osobních údajů. Komise usiluje o zajištění toho, aby kodexy chování řešily alespoň:

a)	předávání informací, které mají k dispozici poskytovatelé služeb zprostředkování reklamy na internetu, příjemcům služby ohledně požadavků stanovených v čl. 26 odst. 1 písm. b), c) a d);

b)	předávání informací, které mají k dispozici poskytovatelé služeb zprostředkování reklamy na internetu, archivům podle článku 39;

c)	smysluplné informace o zpeněžování údajů.

3. Komise vybídne k vypracování kodexů chování do 18. února 2025 a k zahájení jejich uplatňování nejpozději do 18. srpna 2025.

4. Komise vybízí všechny subjekty v hodnotovém řetězci reklamy na internetu uvedené v odstavci 1, aby závazky uvedené v kodexech chování schválily a dodržovaly.

Článek 48

Krizové protokoly

1. Sbor může Komisi doporučit, aby iniciovala vypracování dobrovolných krizových protokolů v souladu s odstavci 2, 3 a 4 k řešení krizových situací. Tyto situace jsou přísně omezeny na mimořádné okolnosti s dopadem na veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví.

2. Komise provozovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů a případně i dalším provozovatelům online platforem nebo internetových vyhledávačů poskytuje podněty a pomoc k tomu, aby se účastnili vypracovávání, testování a uplatňování krizových protokolů. Komise usiluje o zajištění toho, aby tyto krizové protokoly obsahovaly jedno či více následujících opatření:

a)	viditelné zobrazování informací o krizové situaci poskytnutých orgány členských států nebo na úrovni Unie nebo, v závislosti na okolnostech krize, jinými příslušnými spolehlivými subjekty;

zajištění toho, aby poskytovatel zprostředkovatelských služeb určil konkrétní kontaktní místo pro řešení krize; v relevantních případech se může jednat o elektronické kontaktní místo podle článku 11 nebo, v případě poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, o osobu pověřenou zajišťováním souladu podle článku 41;

c)	přizpůsobení případných zdrojů určených na plnění povinností stanovených v článcích 16, 20, 22, 23 a 35 potřebám vzniklým v důsledku krizové situace.

3. Komise do vypracovávání a testování krizových protokolů a dohledu nad jejich uplatňováním zapojí orgány členských států, je-li to vhodné, a může také zapojit instituce a jiné subjekty Unie. Je-li to nutné a vhodné, může Komise do vypracování krizových protokolů zapojit rovněž organizace občanské společnosti nebo jiné příslušné organizace.

4. Komise usiluje o zajištění toho, aby krizové protokoly jednoznačně stanovily všechny tyto prvky:

a)	zvláštní parametry pro určení toho, co představuje danou mimořádnou okolnost, jíž se má krizový protokol zabývat, a sledované cíle;

b)	úlohu každého účastníka a opatření, která mají účastníci zavést při přípravě a po aktivaci krizového protokolu;

c)	jednoznačný postup určení, kdy má být krizový protokol aktivován;

d)	jednoznačný postup určení lhůty pro přijetí opatření po aktivaci krizového protokolu, což je přísně omezeno na to, co je nezbytné k řešení dotčených konkrétních mimořádných okolností;

e)	záruky zabývající se případnými nepříznivými dopady na výkon základních práv zakotvených v Listině, zejména svobody projevu, svobody informací a zákazu diskriminace;

f)	postup informování veřejnosti o přijatých opatřeních, jejich době trvání a výsledcích po ukončení krizové situace.

5. Pokud se Komise domnívá, že krizový protokol danou krizovou situaci účinně neřeší nebo nezaručuje výkon základních práv, jak je uvedeno v odst. 4 písm. e), požádá účastníky o revizi krizového protokolu, včetně přijetí dodatečných opatření.

KAPITOLA IV

PROVÁDĚNÍ, SPOLUPRÁCE, SANKCE A VYMÁHÁNÍ

ODDÍL 1

Příslušné orgány a koordinátoři digitálních služeb

Článek 53

Právo podat stížnost

Příjemci služby a jakýkoli subjekt, organizace nebo sdružení zmocněné k výkonu práv udělených tímto nařízením jejich jménem mají právo podat koordinátorovi digitálních služeb v členském státě, v němž má příjemce služby bydliště nebo je usazen, stížnost na poskytovatele zprostředkovatelských služeb kvůli údajnému porušení tohoto nařízení. Koordinátor digitálních služeb stížnost posoudí a tam, kde je to vhodné, ji postoupí koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a ve vhodných případech k ní připojí stanovisko. Pokud stížnost spadá do působnosti jiného příslušného orgánu v jeho členském státě, koordinátor digitálních služeb mu ji postoupí. Během tohoto postupu mají obě strany právo být vyslechnuty a obdržet náležité informace o stavu stížnosti v souladu s vnitrostátním právem.

Článek 62

Struktura sboru

1. Sbor se skládá z koordinátorů digitálních služeb, které zastupují úředníci na vysoké úrovni. Neurčí-li jeden nebo více z členských států koordinátora digitálních služeb, není tím plnění úkolů podle tohoto nařízení sborem dotčeno. Účastníky sboru mohou být společně s koordinátory digitálních služeb i jiné příslušné orgány pověřené konkrétními operativními úkoly v souvislosti s uplatňováním a vymáháním tohoto nařízení, pokud tak stanoví vnitrostátní právo. Ostatní vnitrostátní orgány mohou být přizvány na zasedání, projednávají-li se otázky, které jsou pro ně relevantní.

2. Sboru předsedá Komise. Komise svolává zasedání a připravuje pořad jednání v souladu s úkoly sboru podle tohoto nařízení a s jeho jednacím řádem. Pokud je sbor požádán, aby přijal doporučení podle tohoto nařízení, okamžitě tuto žádost zpřístupní dalším koordinátorům digitálních služeb prostřednictvím systému pro sdílení informací stanoveného v článku 85.

3. Každý členský stát má jeden hlas. Komise nemá hlasovací práva.

Sbor přijímá své akty prostou většinou. Při přijímání doporučení určeného Komisi podle čl. 36 odst. 1 prvního pododstavce hlasuje sbor do 48 hodin od předložení žádosti předsedy sboru.

4. Komise poskytuje činnostem sboru podle tohoto nařízení administrativní a analytickou podporu.

5. Sbor může na svá zasedání pozvat odborníky a pozorovatele a může spolupracovat s ostatními institucemi, jinými subjekty a poradními skupinami Unie a případně rovněž s externími odborníky. Sbor výsledky této spolupráce zveřejňuje.

6. Sbor může vést konzultace se zúčastněnými stranami a výsledky těchto konzultací zveřejňuje.

7. Se souhlasem Komise přijme sbor svůj jednací řád.

Článek 64

Rozvoj odborných znalostí a kapacit

1. Komise ve spolupráci s koordinátory digitálních služeb a sborem rozvíjí odborné znalosti a kapacity Unie, a to i prostřednictvím vyslaných pracovníků z členských států, je-li to vhodné.

2. Komise ve spolupráci s koordinátory digitálních služeb a sborem koordinuje posuzování systémových a nově se objevujících otázek v celé Unii souvisejících s velmi velkými online platformami a velmi velkými internetovými vyhledávači, pokud jde o záležitosti, na které se vztahuje toto nařízení.

3. Komise může požádat koordinátory digitálních služeb, sbor a jiné instituce a jiné subjekty Unie s příslušnými odbornými znalostmi, aby podporovali posuzování systémových a nově se objevujících otázek v celé Unii podle tohoto nařízení.

4. Členské státy spolupracují s Komisí především prostřednictvím svých příslušných koordinátorů digitálních služeb a případně jiných příslušných orgánů, mimo jiné tím, že dávají k dispozici své odborné znalosti a kapacity.

Článek 67

Žádosti o informace

1. Za účelem plnění úkolů, které jí jsou svěřeny podle tohoto oddílu, může Komise prostou žádostí nebo rozhodnutím požádat, aby dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače a jakákoli jiná fyzická nebo právnická osoba jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, kteří si mohou být vědomi informací o podezření na protiprávní jednání, včetně organizací provádějících audity podle článku 37 a čl. 75 odst. 2, poskytly tyto informace v přiměřené lhůtě.

2. Při podání prosté žádosti o informace dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné osobě uvedené v odstavci 1 tohoto článku Komise uvede právní základ a účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou vyžadovány, stanoví lhůtu, ve které mají být poskytnuty, a uvede pokuty stanovené článkem 74 za poskytnutí nepřesných, neúplných nebo zavádějících informací.

3. Pokud Komise požaduje, aby dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiná osoba uvedená v odstavci 1 tohoto článku poskytli informace na základě rozhodnutí, uvede právní základ a účel žádosti, upřesní, jaké informace požaduje, a stanoví lhůtu, ve které mají být tyto informace poskytnuty. Uvede také pokuty podle článku 74 a uvede nebo uloží penále podle článku 76. Dále uvede právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie.

4. Požadované informace poskytnou dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiná osoba uvedená v odstavci 1 sami nebo je jejich jménem poskytnou jejich zástupci, a pokud jsou právnickou osobou, společností nebo podnikem nebo pokud nemají-li právní subjektivitu, poskytnou je osoby, které jsou podle zákona nebo stanov oprávněny je zastupovat. Za své klienty mohou sdělit informace řádně zmocnění právníci. Klienti však nesou i nadále plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nepravdivé či zavádějící.

5. Na žádost Komise poskytnou koordinátoři digitálních služeb a jiné příslušné orgány Komisi veškeré nezbytné informace, aby mohla plnit povinnosti svěřené jí v tomto oddíle.

6. Po odeslání prosté žádosti nebo rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku zašle Komise bez zbytečného odkladu jejich kopii koordinátorům digitálních služeb prostřednictvím systému pro sdílení informací uvedeného v článku 85.

Článek 86

Zastoupení

1. Aniž je dotčena směrnice (EU) 2020/1828 nebo jakýkoli jiný druh zastoupení podle vnitrostátního práva, mají příjemci zprostředkovatelských služeb přinejmenším právo pověřit určitý subjekt, organizaci nebo sdružení, aby práva, která jim byla udělena tímto nařízením, vykonávaly jejich jménem, pokud tento subjekt, organizace nebo sdružení splňují všechny tyto podmínky:

a)	provádějí svou činnost na neziskovém základě;

b)	jsou řádně zřízeny podle práva členského státu;

c)	k jejich statutárním cílům patří oprávněný zájem na zajištění dodržování tohoto nařízení.

2. Poskytovatelé online platforem přijmou nezbytná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby stížnosti podané subjekty, organizacemi nebo sdruženími uvedenými v odstavci 1 tohoto článku jménem příjemců služby prostřednictvím mechanismů uvedených v čl. 20 odst. 1 byly vyřízeny a bylo o nich rozhodnuto přednostně a bez zbytečného odkladu.

Oddíl 6

Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

Článek 91

Přezkum

1. Do 18. února 2027 Komise zhodnotí možný dopad tohoto nařízení na rozvoj a hospodářský růst malých a středních podniků a podá o tom zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Do 17. listopadu 2025 Komise zhodnotí a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o:

a)	uplatňování článku 33, včetně rozsahu poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, na které se vztahují povinnosti stanovené v kapitole III oddíle 5;

b)	vzájemném působení tohoto nařízení s jinými právními akty, zejména s akty uvedenými v čl. 2 odst. 3 a 4.

2. Do 17. listopadu 2027 a poté každých pět let zhodnotí Komise toto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Tato zpráva se zabývá zejména:

a)	uplatňováním odst. 1 druhého pododstavce písm. a) a b);

b)	příspěvkem tohoto nařízení k prohloubení a účinnému fungování vnitřního trhu se zprostředkovatelskými službami, zejména pokud jde o přeshraniční poskytování digitálních služeb;

c)	uplatňováním článků 13, 16, 20, 21, 45 a 46;

d)	rozsahem povinností pro malé podniky a mikropodniky;

e)	účinností mechanismů dohledu a vymáhání;

f)	dopadem na dodržování práva na svobodu projevu a svobodu informací.

3. Bude-li to vhodné, přiloží se ke zprávě uvedené v odstavcích 1 a 2 návrh změny tohoto nařízení.

4. Komise ve zprávě uvedené v odstavci 2 tohoto článku rovněž vyhodnotí výroční zprávy o činnosti, které poskytli Komisi a sboru podle čl. 55 odst. 1 koordinátoři digitálních služeb.

5. Pro účely odstavce 2 zašlou členské státy a sbor Komisi na žádost informace.

6. Při provádění hodnocení uvedených v odstavci 2 zohlední Komise postoje a zjištění Evropského parlamentu, Rady a dalších relevantních subjektů nebo zdrojů a věnuje zvláštní pozornost malým a středním podnikům a situaci subjektů, jež nově vstoupily na trh.

7. Do 18. února 2027 posoudí Komise po konzultaci se sborem fungování sboru a uplatňování článku 43 a podá o tom zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, přičemž zohlední první roky uplatňování tohoto nařízení. Na základě příslušných zjištění a s maximálním zřetelem ke stanovisku sboru ke zprávě případně připojí návrh na změnu tohoto nařízení, pokud jde o strukturu sboru.

Článek 93

Vstup v platnost a použitelnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Toto nařízení se použije ode dne 17. února 2024.

Ustanovení čl. 24 odst. 2, 3 a 6, čl. 33 odst. 3 až 6, čl. 37 odst. 7, čl. 40 odst. 13, článku 43 a kapitoly IV oddílů 4, 5 a 6 se však použijí ode dne 16. listopadu 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 19. října 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

M. BEK

(1) Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 70.

(2) Úř. věst. C 440, 29.10.2021, s. 67.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. října 2022.

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 ze dne 20. června 2019 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, změně nařízení (ES) č. 1907/2006 a zrušení nařízení (EU) č. 98/2013 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 1).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu online (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 79).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1232 ze dne 14. července 2021 o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES, pokud jde o používání technologií poskytovateli interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech ke zpracování osobních a jiných údajů pro účely boje proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line (Úř. věst. L 274, 30.7.2021, s. 41).

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 1).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).

(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63).

(19) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).

(22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).

(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(25) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1).

(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).

(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(30) Směrnice Rady (EU) 2021/514 ze dne 22. března 2021, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (Úř. věst. L 104, 25.3.2021, s. 1).

(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).

(32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1).

(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(35) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(37) Úř. věst. C 149, 27.4.2021, s. 3.

(38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

(39) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

whereas

keyboard_tab Digital Service Act 2022/2065 CS

Digital Service Act 2022/2065 CS