Digital Service Act 2022/2065 CS

1. Cílem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu se zprostředkovatelskými službami stanovením harmonizovaných pravidel pro bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, jež usnadňuje inovaci a v němž jsou účinně chráněna základní práva zakotvená v Listině, včetně zásady ochrany spotřebitele.

2. Toto nařízení stanovuje harmonizovaná pravidla poskytování zprostředkovatelských služeb na vnitřním trhu. Zejména pak stanoví:

a)	rámec pro podmíněné zproštění odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb;

b)	pravidla týkající se zvláštních povinností náležité péče přizpůsobená některým specifickým kategoriím poskytovatelů zprostředkovatelských služeb;

c)	pravidla pro provádění a vymáhání tohoto nařízení týkající se mimo jiné spolupráce a koordinace mezi příslušnými orgány.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na zprostředkovatelské služby nabízené příjemcům služby, kteří mají místo usazení nebo se nacházejí v Unii, bez ohledu na to, kde mají místo usazení poskytovatelů těchto zprostředkovatelských služeb.

2. Toto nařízení se nevztahuje na žádnou službu, která není zprostředkovatelskou službou, ani na požadavky uložené pro takovou službu, bez ohledu na to, zda je tato služba poskytována s využitím zprostředkovatelské služby.

3. Toto nařízením nemá vliv na uplatňování směrnice 2000/31/ES.

4. Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená jinými právními akty Unie upravujícími jiné aspekty poskytování zprostředkovatelských služeb na vnitřním trhu nebo upřesňujícími a doplňujícími toto nařízení, zejména:

a)	směrnice 2010/13/EU;

b)	právní akty Unie v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících;

c)	nařízení (EU) 2021/784;

d)	nařízení (EU) 2019/1148;

e)	nařízení (EU) 2019/1150;

f)	právní akty Unie v oblasti ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků, včetně nařízení (EU) 2017/2394 a (EU) 2019/1020 a směrnic 2001/95/ES a 2013/11/EU;

g)	právní akty Unie v oblasti ochrany osobních údajů, zejména nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2002/58/ES;

h)	právní akty Unie v oblasti justiční spolupráce v občanských věcech, zejména nařízení (EU) č. 1215/2012 nebo jakýkoli právní akt Unie, jímž se stanoví pravidla o právu rozhodném pro smluvní a mimosmluvní závazkové vztahy;

i)	právní akty Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech, zejména nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech;

j)	směrnice, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení.

Článek 8

Žádné obecné povinnosti monitorování či aktivního zjišťování skutečností

poskytovatelům zprostředkovatelských služeb se neukládá obecná povinnost monitorovat informace, které přenášejí nebo ukládají, ani aktivně vyhledávat skutečnosti či okolnosti, které nasvědčují protiprávní činnosti.

Článek 15

Informační povinnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb v souvislosti s transparentností

1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zveřejní alespoň jednou ročně ve strojově čitelném formátu snadno přístupné, jednoznačné a snadno srozumitelné zprávy o veškerém moderování obsahu, které prováděli v příslušném období. Tyto zprávy obsahují v relevantních případech zejména:

v případě poskytovatelů zprostředkovatelských služeb informace o počtu příkazů obdržených od orgánů členských států, včetně příkazů vydaných podle článků 9 a 10, v rozdělení podle druhu daného nezákonného obsahu, o členském státě vydávajícím daný příkaz a o střední době potřebné k informování orgánu vydávajícího daný příkaz nebo jakéhokoliv jiného orgánu uvedeného v příkazu o jeho obdržení a k provedení daného příkazu;

v případě poskytovatelů hostingových služeb informace o počtu oznámení podaných v souladu s článkem 16 v rozdělení podle druhu daného údajného nezákonného obsahu, o počtu oznámení podaných důvěryhodnými oznamovateli, o veškerých opatřeních přijatých na základě těchto oznámení s rozlišením, zda bylo opatření přijato na základě právních předpisů, nebo smluvních podmínek poskytovatele, o počtu oznámení zpracovaných výhradně automatizovanými postupy a o střední době potřebné pro přijetí příslušného opatření;

v případě poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, smysluplné a srozumitelné informace o moderování obsahu z vlastního podnětu poskytovatele, včetně využívání automatizovaných nástrojů, o opatřeních přijatých k poskytnutí odborné přípravy a pomoci osobám pověřeným moderováním obsahu, o počtu a druhu přijatých opatření, která ovlivňují dostupnost, viditelnost a přístupnost informací poskytnutých příjemci služby, a o možnosti příjemců poskytovat informace prostřednictvím služby a o jiných souvisejících omezeních služby; oznamované informace se dělí podle druhu nezákonného obsahu nebo porušení smluvních podmínek poskytovatele služby, podle metody odhalení a podle druhu uplatněných omezení;

v případě poskytovatelů zprostředkovatelských služeb informace o počtu stížností obdržených prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností v souladu se smluvními podmínkami poskytovatele a u poskytovatelů online platforem také v souladu s článkem 20, o základu těchto stížností, o rozhodnutích přijatých s ohledem na tyto stížnosti, o střední době potřebné pro vydání dotyčných rozhodnutí a o počtu případů, kdy byla tato rozhodnutí zrušena;

e)	informace o veškerém využívání automatizovaných postupů za účelem moderování obsahu, včetně kvalitativního popisu, uvedení přesných účelů, ukazatelů přesnosti a možné míry chybovosti automatizovaných postupů používaných při plnění těchto účelů a o veškerých používaných zárukách.

2. Odstavec 1 tohoto článku se nevztahuje na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, kteří jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu doporučení 2003/361/ES a kteří nejsou velmi velkými online platformami ve smyslu článku 33 tohoto nařízení.

3. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví šablony týkající se formy, obsahu a dalších prvků zpráv podle odstavce 1 tohoto článku, včetně harmonizace vykazovaných období. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

Oddíl 2

Další ustanovení vztahující se na poskytovatele hostingových služeb, včetně online platforem

Článek 16

Mechanismy oznamování a přijímání opatření

1. Poskytovatelé hostingových služeb zavedou mechanismy, které osobám a subjektům umožňují oznamovat těmto poskytovatelům výskyt konkrétních informací v rámci jejich služby, které dotyčná osoba nebo subjekt považují za nezákonný obsah. Tyto mechanismy musí být snadno dostupné a uživatelsky přívětivé a musí umožňovat podávání oznámení elektronickými prostředky.

2. Mechanismy uvedené v odstavci 1 musí usnadňovat podávání dostatečně přesných a náležitě odůvodněných oznámení. Za tímto účelem přijmou poskytovatelé hostingových služeb nezbytná opatření, aby umožnili a usnadnili podávání oznámení obsahujících všechny tyto prvky:

a)	dostatečně podložené vysvětlení důvodů, proč daná osoba či subjekt tvrdí, že dotčené informace představují nezákonný obsah;

b)	jednoznačný údaj o přesném elektronickém umístění těchto informací, například přesnou jednotnou adresu URL nebo adresy URL, a v případě potřeby dodatečné informace umožňující identifikovat nezákonný obsah v závislosti na typu obsahu a konkrétním typu hostingové služby;

c)	jméno osoby nebo název subjektu podávajících oznámení a jejich e-mailovou adresu, kromě případu informací, o nichž se usuzuje, že představují jeden z trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 směrnice 2011/93/EU;

d)	prohlášení potvrzující, že se osoba nebo subjekt podávající oznámení v dobré víře domnívají, že informace a tvrzení obsažené v oznámení jsou přesné a úplné.

3. Má se za to, že oznámení uvedená v tomto článku vedou ke zjištění dotčené informace či dozvědění se o ní pro účely článku 6, pokud pečlivému poskytovateli hostingových služeb umožňují odhalit nezákonnost dotyčné činnosti či informace bez podrobného právního přezkumu.

4. Pokud oznámení obsahuje elektronické kontaktní informace osoby nebo subjektu podávajících oznámení, zašle jim poskytovatel hostingových služeb bez zbytečného odkladu potvrzení o obdržení oznámení.

5. Poskytovatel bez zbytečného odkladu též uvědomí osobu či subjekt podávající oznámení o svém rozhodnutí s ohledem na informace, jichž se oznámení týká, a poskytne jim informace o dostupných možnostech nápravy v souvislosti s tímto rozhodnutím.

6. Poskytovatelé hostingových služeb vyřizují veškerá oznámení, která obdrží na základě mechanismů uvedených v odstavci 1, a přijímají rozhodnutí s ohledem na informace, jichž se oznámení týkají, včas, nesvévolně, objektivně a s náležitou péčí. Pokud při tomto vyřizování nebo rozhodování používají automatizované postupy, uvedou informace o jejich použití v potvrzení podle odstavce 5.

Článek 21

Mimosoudní řešení sporů

1. Příjemci služby, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení, jimž jsou určena rozhodnutí uvedená v čl. 20 odst. 1, mohou zvolit kterýkoli ze subjektů pro mimosoudní řešení sporů, který byl certifikován v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, aby urovnal spory týkající se těchto rozhodnutí včetně stížností, jež nebyly vyřešeny prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností zmíněného v uvedeném článku.

Poskytovatelé online platforem zajistí, aby informace o možnosti příjemců služby mít přístup k mimosoudnímu řešení sporů, jak je uvedeno v prvním pododstavci, byly snadno přístupné na jejich online rozhraní a byly jasné a uživatelsky vstřícné.

Prvním pododstavcem není dotčeno právo dotčeného příjemce služby zahájit v kterékoli fázi řízení, kterými napadne tato rozhodnutí poskytovatelů online platforem u soudu v souladu s rozhodným právem.

2. Obě strany v dobré víře spolupracují s vybraným certifikovaným subjektem pro mimosoudní řešení sporů za účelem urovnání sporu.

Poskytovatelé online platforem mohou odmítnout spolupráci s tímto orgánem pro mimosoudní řešení sporů, pokud již byl urovnán spor týkající se stejných informací a stejných důvodů údajné nezákonnosti obsahu nebo jeho neslučitelnosti se smluvními podmínkami.

Certifikovaný subjekt pro mimosoudní řešení sporů nemá pravomoc uložit stranám závazné řešení sporu.

3. Koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je subjekt pro mimosoudní řešení sporů usazen, tento subjekt certifikuje na dobu nejvýše pěti let s možností prodloužení na jeho žádost, pokud subjekt prokáže, že splňuje všechny níže uvedené podmínky:

a)	je nestranný a nezávislý, a to i finančně, na poskytovatelích online platforem i na příjemcích dané služby poskytované poskytovateli online platforem, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení;

b)	má potřebné odborné znalosti, pokud jde o problematiku jedné či více oblastí nezákonného obsahu nebo pokud jde o uplatňování a vymáhání smluvních podmínek jednoho či více typů online platforem, jež subjektu umožňují účinně přispět k řešení sporu;

c)	jeho členové jsou odměňováni způsobem, který není spojen s výsledkem řízení;

d)	umožňuje snadný přístup k mimosoudnímu řešení sporů prostřednictvím elektronických komunikačních technologií a umožňuje zahájit řešení sporu a podat požadované podpůrné dokumenty online;

e)	je schopen vyřešit spor rychlým, účinným a nákladově efektivním způsobem a alespoň v jednom z úředních jazyků orgánů Unie;

f)	mimosoudní řešení sporu probíhá v souladu s jasným a spravedlivým jednacím řádem, který je snadno a veřejně přístupný a který je v souladu s použitelným právem, včetně požadavků tohoto článku.

Koordinátor digitálních služeb v relevantních případech v osvědčení upřesní:

a)	konkrétní problematiku, jež je předmětem odborných znalostí subjektu, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. b), a

b)	úřední jazyk nebo jazyky orgánů Unie, v nichž je subjekt schopen řešit spory, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. e).

4. Certifikované subjekty pro mimosoudní urovnávání sporů každoročně podávají zprávu koordinátorovi digitálních služeb, který je certifikoval, o svém fungování, ve které uvedou přinejmenším počet sporů, které jim byly předloženy, informace o výsledcích těchto sporů, průměrnou dobu potřebnou k vyřešení sporu a zjištěné nedostatky či potíže. Na žádost koordinátora digitálních služeb poskytnou další informace.

Koordinátoři digitálních služeb každé dva roky vypracují zprávu o fungování subjektů pro mimosoudní urovnávání sporů, které certifikovali. Tato zpráva zejména:

a)	uvede počet sporů, které každý certifikovaný subjekt pro mimosoudní urovnávání sporů každoročně obdržel;

b)	uvede výsledky řízení u těchto subjektů a průměrnou dobu potřebnou k vyřešení sporu;

c)	uvede a vysvětlí zjištěné systémové nebo odvětvové nedostatky či potíže v souvislosti s fungováním těchto subjektů;

d)	uvede osvědčené postupy týkající se uvedeného fungování;

e)	uvede doporučení, jak případně zlepšit uvedené fungování.

Certifikované subjekty pro mimosoudní řešení sporů svá rozhodnutí dotčeným stranám poskytnou v přiměřené lhůtě, nejpozději však 90 kalendářních dnů po dni obdržení stížnosti. V případě velmi komplikovaných sporů může certifikovaný subjekt pro mimosoudní urovnávání sporů dle vlastního uvážení lhůtu 90 kalendářních dnů prodloužit o dodatečnou dobu nepřesahující 90 dnů, avšak nejvýše na celkovou dobu 180 dnů.

5. Pokud subjekt pro mimosoudní řešení sporů rozhodne spor ve prospěch příjemce služby, včetně osoby nebo subjektu, které podaly oznámení, uhradí poskytovatel online platformy veškeré poplatky účtované subjektem pro mimosoudní řešení sporů a nahradí uvedenému příjemci, včetně osoby nebo subjektu, veškeré jiné přiměřené výdaje, které v souvislosti s řešením sporu zaplatil. Pokud subjekt pro mimosoudní řešení sporů rozhodne spor ve prospěch poskytovatele online platformy, nemusí příjemce služby, včetně osoby nebo subjektu, hradit žádné poplatky nebo jiné výdaje, jež poskytovatel online platformy v souvislosti s řešením sporu zaplatil nebo má zaplatit, ledaže subjekt pro mimosoudní řešení sporů zjistí, že uvedený příjemce jednal prokazatelně ve zlém úmyslu.

Poplatky, které subjekt pro mimosoudní řešení sporů účtuje poskytovatelům online platforem za vyřešení sporu, musí být přiměřené a v žádném případě nesmějí překročit náklady mu vzniklé. Pro příjemce služby musí být řešení sporu bezplatné nebo za nominální poplatek.

Certifikované subjekty pro mimosoudní řešení sporů informují dotčeného příjemce služby, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení, a poskytovatele online platformy o poplatcích nebo mechanismech používaných ke stanovení poplatků předtím, než se zapojí do řešení sporu.

6. Členské státy mohou zřídit subjekty pro mimosoudní řešení sporů pro účely odstavce 1 nebo podpořit činnost některých či všech subjektů pro mimosoudní řešení sporů, které certifikovaly v souladu s odstavcem 3.

Členské státy zajistí, aby žádná z činností, které uskuteční podle prvního pododstavce tohoto odstavce, neměla vliv na schopnost jejich koordinátorů digitálních služeb certifikovat dotčené subjekty v souladu s odstavcem 3.

7. Koordinátor digitálních služeb, který subjekt pro mimosoudní řešení sporů certifikoval, tuto certifikaci odejme, pokud na základě šetření z vlastního podnětu nebo na základě informací obdržených od třetích stran zjistí, že tento subjekt již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 3. Před odnětím certifikace poskytne koordinátor digitálních služeb tomuto subjektu možnost vyjádřit se ke zjištěním vyplývajícím z jeho šetření a k jeho úmyslu odejmout mu certifikaci.

8. Koordinátoři digitálních služeb oznámí Komisi subjekty pro mimosoudní řešení sporů, které certifikovali podle odstavce 3, včetně případných specifikací podle druhého pododstavce zmíněného odstavce, jakož i subjekty pro mimosoudní řešení sporů, jimž certifikaci odňali. Komise zveřejní seznam těchto subjektů včetně případných specifikací na vyhrazených internetových stránkách, jež jsou snadno přístupné, a průběžně ho aktualizuje.

9. Tímto článkem není dotčena směrnice 2013/11/EU a postupy a subjekty alternativního řešení sporů, jež mají na základě uvedené směrnice spotřebitelé k dispozici.

Článek 22

Důvěryhodní oznamovatelé

1. Poskytovatelé online platforem přijmou nezbytná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby oznámením podaným důvěryhodnými oznamovateli v rámci jejich stanovené odborné působnosti prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 16 byla dána přednost a aby byla vyřízena a bylo o nich rozhodnuto bez zbytečného odkladu.

2. Status „důvěryhodných oznamovatelů“ podle tohoto nařízení uděluje na žádost, již může podat jakýkoli subjekt, koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je žadatel usazen, a to žadateli, který prokáže, že splňuje všechny tyto podmínky:

a)	má zvláštní odborné znalosti a způsobilost pro účely odhalování, určování a oznamování nezákonného obsahu;

b)	není závislý na žádném poskytovateli online platforem;

c)	vykonává činnosti za účelem podávání oznámení důsledně, přesně a objektivně.

3. Důvěryhodní oznamovatelé zveřejňují nejméně jednou ročně snadno srozumitelné a podrobné zprávy o oznámeních podaných v souladu s článkem 16 během příslušného období. V této zprávě uvedou alespoň počet oznámení rozčleněných do kategorií podle:

a)	totožnosti poskytovatele hostingových služeb,

b)	druhu oznámeného údajně nezákonného obsahu,

c)	opatření přijatých poskytovatelem.

Tyto zprávy obsahují vysvětlení postupů zavedených k zajištění toho, aby si důvěryhodný oznamovatel zachoval svou nezávislost.

Důvěryhodní oznamovatelé zasílají tyto zprávy koordinátorovi digitálních služeb a zpřístupní je veřejnosti. Informace v těchto zprávách nesmějí zahrnovat osobní údaje.

4. Koordinátoři digitálních služeb sdělí Komisi a sboru názvy, poštovní adresy a e-mailové adresy subjektů, jimž v souladu s odstavcem 2 udělili status důvěryhodného oznamovatele nebo jimž tento status pozastavili v souladu s odstavcem 6, či odňali v souladu s odstavcem 7.

5. Komise zveřejní informace uvedené v odstavci 4 ve veřejně přístupné databázi ve snadno přístupném a strojově čitelném formátu a tuto databázi aktualizuje.

6. Má-li poskytovatel online platforem informace nasvědčující tomu, že důvěryhodný oznamovatel podal prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 16 významný počet nedostatečně přesných, nepřesných nebo náležitě neodůvodněných oznámení, včetně informací shromážděných v souvislosti s vyřizováním stížností prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností podle čl. 20 odst. 4, sdělí tyto informace koordinátorovi digitálních služeb, který dotčenému subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, a poskytne potřebná vysvětlení a podklady. Pokud koordinátor digitálních služeb po obdržení informací od poskytovatele online platforem dospěje k názoru, že existují oprávněné důvody pro zahájení vyšetřování, pozastaví status důvěryhodného oznamovatele po dobu vyšetřování. Toto vyšetřování proběhne bez zbytečného odkladu.

7. Koordinátor digitálních služeb, který subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, tento status odejme, pokud na základě šetření z vlastního podnětu nebo informací obdržených od třetích stran, včetně informací poskytnutých poskytovatelem online platforem podle odstavce 6, zjistí, že dotyčný subjekt již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2. Před odnětím statusu poskytne koordinátor digitálních služeb danému subjektu možnost vyjádřit se ke zjištěním vyplývajícím z jeho šetření a k jeho úmyslu odejmout mu status důvěryhodného oznamovatele.

8. Komise po konzultaci se sborem v případě nutnosti vydá pokyny nápomocné poskytovatelům online platforem a koordinátorům digitálních služeb při uplatňování odstavců 2, 6 a 7.

Článek 24

Informační povinnosti poskytovatelů online platforem v souvislosti s transparentností

1. Vedle informací uvedených v článku 15 uvedou poskytovatelé online platforem ve zprávách podle zmíněného článku informace o:

a)	počtu sporů předložených subjektům pro mimosoudní řešení sporů podle článku 21, výsledcích řešení sporu a střední době potřebné pro provedení postupů řešení sporů, jakož i o podílu sporů, u nichž poskytovatel online platformy provedl rozhodnutí daného subjektu;

b)	počtu pozastavení uložených podle článku 23 s rozlišením pozastavení kvůli poskytování zjevně nezákonného obsahu, podávání zjevně nepodložených oznámení a podávání zjevně nepodložených stížností.

2. Do 17. února 2023 a alespoň každých šest měsíců poté zveřejňují poskytovatelé pro každou online platformu nebo internetový vyhledávač ve veřejně přístupné části svého online rozhraní informace o průměrném měsíčním počtu aktivních příjemců služby v Unii, který se vypočítá jako průměr za období předchozích šesti měsíců a v souladu s metodikou stanovenou v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 33 odst. 3, pokud byly přijaty.

3. Poskytovatelé online platforem nebo internetových vyhledávačů sdělí koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi na jejich žádost a bez zbytečného odkladu informace uvedené v odstavci 2 aktualizované k okamžiku podání této žádosti. Dotyčný koordinátor digitálních služeb nebo Komise mohou poskytovatele online platformy nebo internetového vyhledávače požádat o poskytnutí dodatečných informací týkajících se výpočtu uvedeného ve zmíněném odstavci, včetně vysvětlení a odůvodnění ve vztahu k použitým údajům. Tyto informace nesmějí obsahovat osobní údaje.

4. Má-li koordinátor digitálních služeb v zemi usazení důvody se na základě informací obdržených podle odstavců 2 a 3 tohoto článku domnívat, že poskytovatel online platforem nebo internetových vyhledávačů splňuje prahovou hodnotu průměrných měsíčních aktivních příjemců služby v Unii stanovenou v čl. 33 odst. 1, informuje o tom Komisi.

5. Poskytovatelé online platforem předloží Komisi bez zbytečného odkladu rozhodnutí a odůvodnění uvedená v čl. 17 odst. 1, aby byla zařazena do veřejně přístupné, strojově čitelné databáze spravované Komisí. Poskytovatelé online platforem zajistí, aby předložené informace neobsahovaly osobní údaje.

6. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví šablony týkající se formy, obsahu a dalších prvků zpráv podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

Článek 28

Ochrana nezletilých osob na internetu

1. Poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám zavedou vhodná a přiměřená opatření, kterými zajistí vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v rámci svých služeb.

2. Poskytovatelé online platforem nesmějí na svém rozhraní prezentovat reklamy založené na profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679 za použití osobních údajů příjemce služby, pokud si jsou s přiměřenou jistotou vědomi toho, že příjemcem služby je nezletilá osoba.

3. Dodržování povinností uvedených v tomto článku nezavazuje poskytovatele online platforem k tomu, aby zpracovávali další osobní údaje s cílem posoudit, zda je příjemcem služby nezletilá osoba.

4. Komise po konzultaci se sborem může vydat pokyny, které poskytovatelům online platforem pomohou při uplatňování odstavce 1.

Oddíl 4

Další ustanovení týkající se poskytovatelů online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku

Článek 30

Sledovatelnost obchodníků

1. Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku zajistí, aby obchodníci mohli využívat tyto online platformy k propagaci sdělení či k nabízení výrobků nebo služeb spotřebitelům usazeným v Unii pouze tehdy, pokud před využitím jejich služeb k těmto účelům získaly následující informace, nakolik jsou u daného obchodníka relevantní:

a)	jméno, poštovní adresu, telefonní číslo a e-mailovou adresu obchodníka;

b)	kopii dokladu totožnosti obchodníka či jinou elektronickou identifikaci, jak je vymezena v článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (40);

c)	údaje o platebním účtu obchodníka;

d)	je-li obchodník zapsán v obchodním nebo podobném veřejném rejstříku, obchodní rejstřík, v němž je obchodník zapsán, a jeho registrační číslo nebo rovnocenný prostředek identifikace v tomto rejstříku;

e)	autocertifikaci obchodníka, kterou se zavazuje nabízet pouze výrobky nebo služby, jež jsou v souladu s použitelným právem Unie.

2. Po obdržení informací uvedených v odstavci 1 a předtím, než dotčenému obchodníkovi dovolí využívat svých služeb, vynaloží poskytovatel online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku maximální úsilí a posoudí, zda jsou informace uvedené v odst. 1 písm. a) až e) spolehlivé a úplné; využije k tomu jakékoli volně dostupné oficiální online databáze nebo online rozhraní zpřístupněné členskými státy nebo Unií nebo požádá obchodníka, aby poskytl podklady ze spolehlivých zdrojů. Pro účely tohoto nařízení odpovídají obchodníci za správnost poskytnutých informací.

Pokud jde o obchodníky, kteří již využívají služeb poskytovatelů online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku pro účely uvedené v odstavci 1 k 17. únoru 2024, vynaloží poskytovatelé maximální úsilí, aby uvedené informace od dotčených obchodníků získali do dvanácti měsíců. Pokud dotčení obchodníci tyto informace v uvedené lhůtě neposkytnou, poskytovatelé jim přeruší poskytování svých služeb, dokud jim obchodníci veškeré informace neposkytnou.

3. Pokud poskytovatel online platformy, která spotřebitelům umožňuje uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, získá dostatek údajů nebo má důvod se domnívat, že některá z informací uvedených v odstavci 1, které byly získány od dotčeného obchodníka, je nepřesná či neúplná nebo není aktuální, požádá ho, aby situaci napravil neprodleně nebo ve lhůtě stanovené právem Unie či vnitrostátním právem.

Pokud obchodník zmíněné informace neopraví či nedoplní, pozastaví mu poskytovatel online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, urychleně poskytování své služby v souvislosti s nabídkou výrobků nebo služeb spotřebitelům usazeným v Unii, dokud obchodník jeho žádosti plně nevyhoví.

4. Aniž je dotčen článek 4 nařízení (EU) 2019/1150, pokud poskytovatel online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku odmítne umožnit některému obchodníkovi, aby využíval jeho službu podle odstavce 1 tohoto článku, nebo poskytování své služby pozastaví podle odstavce 3 tohoto článku, má dotčený obchodník právo podat stížnost, jak je stanoveno v článcích 20 a 21 tohoto nařízení.

5. Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku uchovávají informace získané podle odstavců 1 a 2 bezpečným způsobem po dobu šesti měsíců po ukončení svého smluvního vztahu s dotčeným obchodníkem. Následně informace vymaží.

6. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, poskytovatel online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku sdělí informace třetím stranám pouze tehdy, vyžaduje-li se to v souladu s použitelným právem, včetně příkazů uvedených v článku 10 a příkazů vydaných příslušnými orgány členských států nebo Komisí při plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení.

7. Poskytovatel online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku zpřístupní informace uvedené v odst. 1 písm. a), d) a e) příjemcům služby na svých online platformách v jasné, snadno přístupné a srozumitelné formě. Tyto informace se zpřístupní alespoň na online rozhraní online platformy, kde je prezentována informace o produktu či službě.

Článek 31

Zajišťování souladu s předpisy již od stadia návrhu

1. Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku zajistí, aby jejich online rozhraní bylo navrženo a uspořádáno způsobem, který obchodníkům umožní plnit své povinnosti plynoucí z použitelného práva Unie týkající se předsmluvních informací a informací o souladu výrobků s předpisy a bezpečnosti výrobků.

Dotčený poskytovatel zejména zajistí, aby toto online rozhraní umožnilo obchodníkům poskytovat informace zahrnující jméno, poštovní adresu, telefonní číslo a e-mailovou adresu hospodářského subjektu ve smyslu čl. 3 bodu 13 nařízení (EU) 2019/1020 a jiných právních předpisů Unie.

2. Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku zajistí, aby jejich online rozhraní bylo navrženo a uspořádáno způsobem, který obchodníkům umožní poskytovat alespoň:

a)	informace nezbytné pro jasnou a jednoznačnou identifikaci výrobků nebo služeb propagovaných či nabízených spotřebitelům v Unii prostřednictvím služeb poskytovatelů;

b)	jakýkoliv znak identifikující obchodníka, například ochrannou známku, symbol nebo logo, a

c)	informace o případných označeních a značkách podle použitelného práva Unie v oblasti bezpečnosti výrobků a souladu výrobků s předpisy.

3. Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku vyvinou maximální úsilí, aby posoudili, zda tito obchodníci poskytli informace uvedené v odstavcích 1 a 2 předtím, než jim na nich umožní nabízet výrobky či služby. Poté, co poskytovatel umožní obchodníkovi nabízet výrobky či služby na jeho online platformě umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, vyvine přiměřené úsilí, aby v jakékoli oficiální, volně přístupné a strojově čitelné online databázi nebo online rozhraní náhodně ověřil, zda nebyly nabízené výrobky nebo služby označeny za nezákonné.

Článek 32

Právo na informace

1. Pokud se poskytovatel online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku dozví, bez ohledu na použité prostředky, že obchodník nabízel prostřednictvím svých služeb spotřebitelům v Unii nezákonný výrobek nebo službu, informuje, pokud má jejich kontaktní údaje, spotřebitele, kteří si nezákonný výrobek nebo službu prostřednictvím jeho služeb koupili, o:

a)	skutečnosti, že výrobek nebo služba jsou nezákonné;

b)	totožnosti obchodníka a

c)	jakýchkoli relevantních prostředcích nápravy.

Povinnost stanovená v prvním pododstavci se vztahuje pouze na nákup nezákonných výrobků nebo pořízení nezákonných služeb, k nimž došlo během posledních šesti měsíců předcházejících okamžiku, v němž se poskytovatel o nezákonnosti dozvěděl.

2. Pokud poskytovatel online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku nemá v situaci uvedené v odstavci 1 kontaktní údaje všech dotčených spotřebitelů, zveřejní na svém online rozhraní snadno dostupné informace o nezákonném výrobku nebo službě, totožnosti obchodníka a jakýchkoli relevantních prostředcích nápravy.

Oddíl 5

Další povinnosti poskytovatelů velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů týkající se řízení systémových rizik

Článek 36

Mechanismus reakce na krize

1. V případě krize může Komise na základě doporučení sboru přijmout rozhodnutí, v němž po jednom nebo několika poskytovatelích velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů požaduje, aby přijali jedno či více z těchto opatření:

a)	aby posoudili, zda fungování a využívání jejich služeb významně přispívá nebo pravděpodobně významně přispívá k závažné hrozbě uvedené v odstavci 2, a pokud ano, do jaké míry a jakým způsobem;

b)	aby určili a uplatňovali konkrétní, účinná a přiměřená opatření, jako jsou opatření stanovená v čl. 35 odst. 1 nebo čl. 48 odst. 2, s cílem předcházet závažné hrozbě zjištěné podle písmene a) tohoto pododstavce, odstranit ji nebo omezit;

aby do určitého data podali Komisi zprávu nebo jí v pravidelných intervalech uvedených v rozhodnutí podávali zprávy o posouzeních podle písmene a), o přesném obsahu, provádění a kvalitativním i kvantitativním dopadu konkrétních opatření přijatých podle písmene b) a o jakýchkoli dalších otázkách, které s těmito posouzeními nebo opatřeními souvisejí, jak je uvedeno v rozhodnutí.

Při určování a uplatňování opatření podle prvního pododstavce písm. b) poskytovatel nebo poskytovatelé služeb náležitě zohlední závažnost vážného ohrožení uvedeného v odstavci 2, naléhavost opatření a nastalé nebo potenciální důsledky pro práva a oprávněné zájmy všech dotčených stran, včetně možnosti nesouladu opatření se základními právy zakotvenými v Listině.

2. Pro účely tohoto článku se má za to, že došlo ke krizi, když mimořádné okolnosti vedou k vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví v Unii nebo v jejích podstatných částech.

3. Při přijímání rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 Komise zajistí, aby byly splněny všechny tyto požadavky:

kroky vyžadované rozhodnutím jsou nezbytně nutné, odůvodněné a přiměřené, zejména s ohledem na závažnost vážného ohrožení uvedeného v odstavci 2, naléhavost opatření a nastalé nebo potenciální důsledky pro práva a oprávněné zájmy všech dotčených stran, včetně možnosti nesouladu opatření se základními právy zakotvenými v Listině;

b)	rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být konkrétní opatření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) přijata, zejména s ohledem na naléhavost těchto opatření a na dobu potřebnou k jejich přípravě a provedení;

c)	opatření požadovaná rozhodnutím jsou omezena na dobu, které nepřesahuje tři měsíce.

4. Po přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 provede Komise bez zbytečného odkladu všechny tyto kroky:

a)	rozhodnutí oznámí poskytovateli nebo poskytovatelům, jimž je určeno;

b)	zpřístupní rozhodnutí veřejnosti a

c)	informuje o rozhodnutí sbor, vyzve jej, aby se k němu vyjádřil, a průběžně jej informuje o dalším vývoji v souvislosti s tímto rozhodnutím.

5. Volba konkrétních opatření, která mají být přijata podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a podle odst. 7 druhého pododstavce, zůstává na poskytovateli nebo poskytovatelích, na něž se rozhodnutí Komise vztahuje.

6. Komise se z vlastního podnětu nebo na žádost poskytovatele může zapojit do dialogu s poskytovatelem s cílem určit, zda jsou s ohledem na konkrétní okolnosti poskytovatele zamýšlená nebo provedená opatření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) účinná a přiměřená z hlediska dosažení sledovaných cílů. Komise zejména zajistí, aby opatření, jež poskytovatel služeb přijal podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b), splňovala požadavky uvedené v odst. 3 písm. a) a c).

7. Komise monitoruje uplatňování konkrétních opatření přijatých na základě rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 tohoto článku na základě zpráv podle prvního pododstavce písm. c) uvedeného odstavce a veškerých dalších relevantních informací, včetně informací, které si případně vyžádá podle článku 40 nebo článku 67; přihlíží při tom k vývoji krize. Komise podává o tomto monitorování pravidelně zprávy sboru, a to alespoň jednou za měsíc.

Pokud se Komise domnívá, že zamýšlená nebo provedená konkrétní opatření podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nejsou účinná nebo přiměřená, může po konzultaci se sborem přijmout rozhodnutí, kterým poskytovatele požádá, aby určení nebo uplatňování těchto konkrétních opatření přezkoumal.

8. Je-li to s ohledem na vývoj krize vhodné, může Komise na základě doporučení sboru změnit rozhodnutí uvedené v odstavci 1 nebo v odst. 7 druhém pododstavci tak, že:

a)	zruší rozhodnutí a případně požaduje, aby velmi velká online platforma nebo velmi velký internetový vyhledávač přestaly uplatňovat opatření určená a prováděná podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nebo podle odst. 7 druhého pododstavce, zejména pokud již pro taková opatření neexistují důvody;

b)	prodlouží lhůtu uvedenou v odst. 3 písm. c) nejvýše o tři měsíce;

c)	přihlédne ke zkušenostem získaným při uplatňování opatření, zejména k možnému nesouladu opatření se základními právy zakotvenými v Listině.

9. Požadavky odstavců 1 až 6 se vztahují na rozhodnutí a jeho změny uvedené v tomto článku.

10. Komise v nejvyšší míře zohledňuje doporučení sboru vydaná podle tohoto článku.

11. Po přijetí rozhodnutí v souladu s tímto článkem a v každém případě tři měsíce po skončení krize podává Komise Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu o uplatňování konkrétních opatření přijatých na základě těchto rozhodnutí.

Článek 37

Nezávislý audit

1. Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů se nejméně jednou ročně na vlastní náklady podrobí nezávislým auditům za účelem posouzení dodržování:

a)	povinností stanovených v kapitole III;

b)	veškerých závazků přijatých na základě kodexů chování uvedených v článcích 45 a 46 a krizových protokolů uvedených v článku 48.

2. Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů spolupracují s organizacemi provádějícími audity podle tohoto článku a poskytují jim pomoc nezbytnou k tomu, aby mohly tyto audity provádět účinně, efektivně a včas, mimo jiné tak, že jim umožní přístup ke všem relevantním údajům a prostorám a zodpovídají písemné i ústní otázky. Nesmějí bránit provádění auditu ani je nepřiměřeně ovlivňovat nebo oslabovat.

Informacím získaným v souvislosti s audity od poskytovatelů velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů a třetích stran tyto audity zajistí odpovídající úroveň důvěrnosti a profesního tajemství, a to i po ukončení auditů. Splnění tohoto požadavku však nesmí nepříznivě ovlivnit provádění auditů ani jiných ustanovení tohoto nařízení, zejména ustanovení o transparentnosti, dohledu a vymáhání. Je-li to nezbytné pro účely podávání zpráv o transparentnosti podle čl. 42 odst. 4, přiloží se ke zprávě o auditu a zprávě o provádění auditu podle odstavců 4 a 6 tohoto článku verze, které neobsahují žádné informace, jež by mohly být důvodně považovány za důvěrné.

3. Audity podle odstavce 1 provádějí organizace, které:

jsou nezávislé na dotčeném poskytovateli velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a na jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, a nejsou s nimi ve střetu zájmů; zejména:

v období dvanácti měsíců před zahájením auditu neposkytly dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače ani jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, žádné neauditorské služby týkající se auditovaných záležitostí a zavázaly se, že takové služby neposkytnou ani během dvanácti měsíců následujících po dokončení auditu;

ii)	neposkytují již dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače ani jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, auditorské služby podle tohoto článku po dobu delší než deset po sobě následujících let;

iii)	neprovádějí audit za poplatky, které jsou závislé na výsledku auditu;

b)	mají prokázané odborné znalosti v oblasti řízení rizik, technickou způsobilost a kapacity;

c)	mají prokázanou objektivitu a profesní etiku, jež vychází zejména z dodržování profesních kodexů nebo vhodných norem.

4. Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů zajistí, aby organizace, které audity provádějí, vyhotovily pro každý audit zprávu o auditu. Uvedená zpráva musí být odůvodněna a vyhotovena písemně a musí obsahovat alespoň:

a)	název, adresu a kontaktní místo poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, kterého se audit týká, a kontrolované období;

b)	název a adresu organizace nebo organizací provádějících audit;

c)	prohlášení o zájmech;

d)	popis konkrétních kontrolovaných prvků a použité metodiky;

e)	popis a shrnutí hlavních zjištění vyplývajících z auditu;

f)	seznam třetích stran, které byly v rámci auditu konzultovány;

g)	výrok auditora ohledně toho, zda poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, kterého se audit týká, plnil povinnosti a závazky uvedené v odstavci 1, a to kladný, kladný s připomínkami, nebo záporný;

h)	není-li výrok auditora kladný, operativní doporučení týkající se konkrétních opatření k dosažení souladu a doporučený časový rámec k dosažení souladu.

5. Pokud nebyla organizace provádějící audit schopna provést audit určitých konkrétních prvků nebo vydat na základě svých šetření výrok auditora, zahrne zpráva o auditu vysvětlení okolností a důvodů, proč zmíněné prvky nemohly být předmětem auditu.

6. Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, kteří obdrží zprávu o auditu, jež není kladná, náležitě zohlední jim určená operativní doporučení za účelem přijetí potřebných opatření k jejich provedení. Do jednoho měsíce od obdržení těchto doporučení přijmou zprávu o provedení doporučení auditu, v níž tato opatření uvedou. Pokud operativní doporučení neprovedou, zdůvodní ve zprávě o provedení doporučení auditu, proč tak neučinili, a uvedou veškerá alternativní opatření, která přijali k nápravě zjištěných případů nesouladu.

7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými doplní toto nařízení stanovením pravidel nezbytných pro provádění auditů podle tohoto článku, zejména pokud jde o nezbytná pravidla týkající se procesních kroků, metodik auditů a šablon pro podávání zpráv o auditech prováděných podle tohoto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci zohledňují dobrovolné auditorské standardy uvedené v čl. 44 odst. 1 písm. e).

Článek 40

Přístup k údajům a kontrola

1. Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů poskytnou koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení nebo Komisi na jejich odůvodněnou žádost a v přiměřené lhůtě stanovené v této žádosti přístup k údajům, které jsou nezbytné pro monitorování a posuzování souladu s tímto nařízením.

2. Koordinátoři digitálních služeb a Komise využijí údaje zpřístupněné podle odstavce 1 pouze pro účely monitorování a posuzování souladu s tímto nařízením a řádně zohledňují práva a zájmy dotčených poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a příjemců služby, včetně ochrany osobních údajů, ochrany důvěrných informací, zejména obchodních tajemství, a zachování bezpečnosti jejich služby.

3. Pro účely odstavce 1 vysvětlí poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů na žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise koncepci, logiku fungování a testování svých algoritmických systémů, včetně doporučovacích systémů.

4. Na odůvodněnou žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů v přiměřené lhůtě stanovené v žádosti umožní přístup k údajům prověřeným výzkumným pracovníkům, kteří splňují požadavky stanovené v odstavci 8 tohoto článku, a to výhradně za účelem provádění výzkumu, který přispívá k odhalení, zjištění a pochopení systémových rizik v Unii stanovených v souladu s čl. 34 odst. 1 a k posouzení přiměřenosti, účinnosti a dopadů opatření ke zmírnění rizik podle článku 35.

5. Do patnácti dnů od obdržení žádosti podle odstavce 4 mohou poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů požádat koordinátora digitálních služeb v zemi usazení o změnu žádosti, pokud se domnívají, že přístup k požadovaným údajům nemohou poskytnout z jednoho z těchto dvou důvodů:

a)	nemají k dotčeným údajům přístup;

b)	poskytnutí přístupu k dotčeným údajům povede ke značnému oslabení bezpečnosti jejich služby nebo ochrany důvěrných informací, zejména obchodního tajemství.

6. Žádosti o změnu podle odstavce 5 musí obsahovat návrhy na jeden či více alternativních způsobů, jimiž lze poskytnout přístup k požadovaným údajům, či na jiné údaje, které jsou vhodné a dostatečné pro účely žádosti.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení rozhodne o žádosti o změnu do patnácti dnů a sdělí poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače své rozhodnutí a případně pozměněnou žádost a novou lhůtu, v níž má být žádosti vyhověno.

7. Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů usnadňují a poskytují přístup k údajům podle odstavců 1 a 4 prostřednictvím vhodných rozhraní stanovených v žádosti, včetně online databází nebo rozhraní pro programování aplikací.

8. Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení udělí výzkumným pracovníkům na jejich řádně odůvodněnou žádost status „prověřených výzkumných pracovníků“ pro účely zvláštního výzkumu uvedeného v žádosti a podá poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače odůvodněnou žádost o přístup k údajům podle odstavce 4, pokud tito výzkumní pracovníci prokáží, že splňují všechny tyto podmínky:

a)	jsou členy výzkumné organizace ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2019/790;

b)	nemají obchodní zájmy;

c)	jejich žádost obsahuje informace o financování výzkumu;

d)	jsou schopni vyhovět v souvislosti s každou žádostí zvláštním požadavkům v oblasti bezpečnosti a důvěrnosti údajů a chránit osobní údaje a ve své žádosti popíší vhodná technická a organizační opatření, která za tímto účelem přijali;

e)	jejich žádost prokazuje, že jejich přístup k údajům a požadované lhůty jsou nezbytné a přiměřené pro účely jejich výzkumu a že očekávané výsledky tohoto výzkumu přispějí k účelům stanoveným v odstavci 4;

f)	plánované výzkumné činnosti budou prováděny pro účely stanovené v odstavci 4;

g)	zaváží se, že v přiměřené době po dokončení výzkumu a s přihlédnutím k právům a zájmům příjemců dotčené služby v souladu s nařízením (EU) 2016/679 bezplatně zpřístupní výsledky svého výzkumu veřejnosti.

Když koordinátor digitálních služeb v zemi usazení obdrží žádost podle tohoto odstavce, informuje o tom Komisi a sbor.

9. Výzkumní pracovníci mohou svou žádost rovněž podat koordinátorovi digitálních služeb členského státu výzkumné organizace, jejímiž jsou členy. Po obdržení žádosti podle tohoto odstavce provede koordinátor digitálních služeb počáteční posouzení, zda příslušní výzkumní pracovníci splňují všechny podmínky stanovené v odstavci 8. Následně zašle žádost spolu s podklady předloženými dotyčnými výzkumnými pracovníky a své počáteční posouzení koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení. Ten přijme bez zbytečného odkladu rozhodnutí o udělení statusu prověřeného výzkumného pracovníka.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení uvedené počáteční posouzení řádně zohlední, nicméně konečné rozhodnutí o tom, zda výzkumnému pracovníkovi udělí status prověřeného výzkumného pracovníka, spadá podle odstavce 8 do jeho pravomoci.

10. Koordinátor digitálních služeb, který udělil status prověřeného výzkumného pracovníka a vydal ve prospěch prověřeného výzkumného pracovníka odůvodněnou žádost o přístup k údajům poskytovatelům velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, vydá rozhodnutí o ukončení přístupu, pokud na základě šetření buď z vlastního podnětu, nebo na základě informací získaných od třetích stran rozhodne, že prověřený výzkumný pracovník již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 8, a o tomto rozhodnutí informuje dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače. Před ukončením přístupu umožní koordinátor digitálních služeb danému prověřenému výzkumnému pracovníkovi, aby se ke zjištěním vyplývajícím z provedeného šetření a k jeho úmyslu ukončit přístup vyjádřil.

11. Koordinátoři digitálních služeb v zemi usazení sdělí sboru jména a kontaktní údaje fyzických osob nebo subjektů, kterým udělili status „prověřeného výzkumného pracovníka“ v souladu s odstavcem 8, jakož i účel výzkumu, pro který byla žádost podána nebo, pokud ukončili přístup k údajům v souladu s odstavcem 10, uvědomí o tom sbor.

12. Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů umožní výzkumným pracovníkům, kteří splňují podmínky stanovené v odst. 8 prvním pododstavci písm. b), c), d) a e) a kteří používají údaje výhradně k provádění výzkumu, jenž přispívá k odhalení, zjištění a pochopení systémových rizik v Unii podle čl. 34 odst. 1, a to včetně výzkumných pracovníků, kteří jsou členy neziskových subjektů, organizací a sdružení, přístup k údajům veřejně přístupným v jejich online rozhraní bez zbytečného odkladu, a kde je to technicky možné, v reálném čase.

13. Komise po konzultaci se sborem přijme akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení, kterými se stanoví technické podmínky, za nichž mají poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů sdílet údaje podle odstavců 1 a 4, a účely, k nimž lze údaje použít. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví zvláštní podmínky, za kterých může ke sdílení údajů s výzkumnými pracovníky docházet v souladu s nařízením (EU) 2016/679, jakož i příslušné objektivní ukazatele, postupy a v případě potřeby nezávislé poradní mechanismy na podporu sdílení údajů, s přihlédnutím k právům a zájmům poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a příjemců dotčené služby, včetně ochrany důvěrných informací, zejména obchodního tajemství, a zachování bezpečnosti jejich služby.

Článek 43

Poplatek za dohled

1. Komise účtuje poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů po jejich určení podle článku 33 roční poplatek za dohled.

2. Celková výše ročních poplatků za dohled pokrývá odhadované náklady, které Komisi vzniknou v souvislosti s jejími úkoly v oblasti dohledu podle tohoto nařízení, zejména náklady spojené s určováním podle článku 33, se zřízením, údržbou a provozem databáze podle čl. 24 odst. 5 a se systémem sdílení informací podle článku 85, s postoupeními podle článku 59, s podporou sboru podle článku 62 a s úkoly v oblasti dohledu podle článku 56 a kapitoly IV oddílu 4.

3. poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů se každoročně účtuje poplatek za dohled za každou službu, pro kterou byli určeni podle článku 33.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví výši ročního poplatku pro každého poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače. Při jejich přijímání Komise použije metodiku stanovenou v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 4 tohoto článku a dodržuje zásady stanovené v odstavci 5 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

4. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými stanoví podrobnou metodiku a postupy pro:

a)	stanovení odhadovaných nákladů uvedených v odstavci 2;

b)	stanovení jednotlivých ročních poplatků za dohled uvedených v odst. 5 písm. b) a c);

c)	stanovení maximálního celkového limitu definovaného v odst. 5 písm. c) a

d)	podrobná opatření nezbytná k provádění plateb.

Při příjímání těchto aktů v přenesené pravomoci dodržuje Komise zásady stanovené v odstavci 5 tohoto článku.

5. Prováděcí akt uvedený v odstavci 3 a akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 4 dodržují tyto zásady:

a)	odhad celkové výše ročního poplatku za dohled zohledňuje náklady vzniklé v předchozím roce;

b)	roční poplatek za dohled je úměrný průměrnému měsíčnímu počtu aktivních příjemců v Unii každé velmi velké online platformy nebo každého velmi velkého internetového vyhledávače určeného podle článku 33;

c)	celková výše ročního poplatku za dohled účtovaného danému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého vyhledávače nepřekračuje v žádném případě 0,05 % jeho celosvětového ročního čistého příjmu v předchozím účetním období.

6. Jednotlivé roční poplatky za dohled účtované podle odstavce 1 tohoto článku představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (41).

7. Komise podává každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o celkové výši nákladů vzniklých při plnění úkolů podle tohoto nařízení a o celkové výši jednotlivých ročních poplatků za dohled účtovaných v předchozím roce.

Oddíl 6

Ostatní ustanovení týkající se povinností náležité péče

Článek 47

Kodexy chování týkající se přístupnosti

1. Komise poskytuje podněty a pomoc k vypracování kodexů chování na úrovni Unie se zapojením poskytovatelů online platforem a dalších relevantních poskytovatelů služeb, organizací zastupujících příjemce služby a organizací občanské společnosti nebo příslušných orgánů s cílem podpořit plné a účinné rovnoprávné zapojení tím, že zlepší přístup ke službám online, které díky svému výchozímu konceptu nebo následné úpravě reagují na zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením.

2. Komise usiluje o to, aby kodexy chování sledovaly cíl zajistit, aby tyto služby byly přístupné v souladu s unijním a vnitrostátním právem, a maximalizovat tak jejich předvídatelné použití osobami se zdravotním postižením. Komise usiluje o zajištění toho, aby kodexy chování řešily alespoň:

a)	navrhování a úpravy služeb takovým způsobem, aby byly přístupné osobám se zdravotním postižením tím, že budou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní;

b)	vysvětlení, jak služby splňují platné požadavky na přístupnost, a zpřístupnění těchto informací veřejnosti způsobem přístupným pro osoby se zdravotním postižením;

c)	zpřístupnění informací, formulářů a opatření poskytovaných podle tohoto nařízení takovým způsobem, aby byly snadno dohledatelné, snadno srozumitelné a přístupné pro osoby se zdravotním postižením.

3. Komise vybídne k vypracování kodexů chování do 18. února 2025 a jejich uplatňování od 18. srpna 2025.

Článek 48

Krizové protokoly

1. Sbor může Komisi doporučit, aby iniciovala vypracování dobrovolných krizových protokolů v souladu s odstavci 2, 3 a 4 k řešení krizových situací. Tyto situace jsou přísně omezeny na mimořádné okolnosti s dopadem na veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví.

2. Komise provozovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů a případně i dalším provozovatelům online platforem nebo internetových vyhledávačů poskytuje podněty a pomoc k tomu, aby se účastnili vypracovávání, testování a uplatňování krizových protokolů. Komise usiluje o zajištění toho, aby tyto krizové protokoly obsahovaly jedno či více následujících opatření:

a)	viditelné zobrazování informací o krizové situaci poskytnutých orgány členských států nebo na úrovni Unie nebo, v závislosti na okolnostech krize, jinými příslušnými spolehlivými subjekty;

zajištění toho, aby poskytovatel zprostředkovatelských služeb určil konkrétní kontaktní místo pro řešení krize; v relevantních případech se může jednat o elektronické kontaktní místo podle článku 11 nebo, v případě poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, o osobu pověřenou zajišťováním souladu podle článku 41;

c)	přizpůsobení případných zdrojů určených na plnění povinností stanovených v článcích 16, 20, 22, 23 a 35 potřebám vzniklým v důsledku krizové situace.

3. Komise do vypracovávání a testování krizových protokolů a dohledu nad jejich uplatňováním zapojí orgány členských států, je-li to vhodné, a může také zapojit instituce a jiné subjekty Unie. Je-li to nutné a vhodné, může Komise do vypracování krizových protokolů zapojit rovněž organizace občanské společnosti nebo jiné příslušné organizace.

4. Komise usiluje o zajištění toho, aby krizové protokoly jednoznačně stanovily všechny tyto prvky:

a)	zvláštní parametry pro určení toho, co představuje danou mimořádnou okolnost, jíž se má krizový protokol zabývat, a sledované cíle;

b)	úlohu každého účastníka a opatření, která mají účastníci zavést při přípravě a po aktivaci krizového protokolu;

c)	jednoznačný postup určení, kdy má být krizový protokol aktivován;

d)	jednoznačný postup určení lhůty pro přijetí opatření po aktivaci krizového protokolu, což je přísně omezeno na to, co je nezbytné k řešení dotčených konkrétních mimořádných okolností;

e)	záruky zabývající se případnými nepříznivými dopady na výkon základních práv zakotvených v Listině, zejména svobody projevu, svobody informací a zákazu diskriminace;

f)	postup informování veřejnosti o přijatých opatřeních, jejich době trvání a výsledcích po ukončení krizové situace.

5. Pokud se Komise domnívá, že krizový protokol danou krizovou situaci účinně neřeší nebo nezaručuje výkon základních práv, jak je uvedeno v odst. 4 písm. e), požádá účastníky o revizi krizového protokolu, včetně přijetí dodatečných opatření.

KAPITOLA IV

PROVÁDĚNÍ, SPOLUPRÁCE, SANKCE A VYMÁHÁNÍ

ODDÍL 1

Příslušné orgány a koordinátoři digitálních služeb

Článek 51

Pravomoci koordinátorů digitálních služeb

1. Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb následující vyšetřovací pravomoci s ohledem na jednání poskytovatelů zprostředkovatelských služeb spadajících do pravomoci jejich členského státu:

pravomoc požadovat, aby tito poskytovatelé a jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které si mohou být vědomy informací o údajném porušení tohoto nařízení, včetně organizací provádějících audity podle článku 37 a čl. 75 odst. 2, poskytli tyto informace bez zbytečného odkladu;

pravomoc provádět kontroly nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě o nařízení kontrol v prostorách, které tito poskytovatelé či osoby využívají pro účely související s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, nebo požádat jiné orgány veřejné moci o provedení těchto kontrol za účelem přezkoumání, zabavení, pořízení nebo získání kopií informací týkajících se údajného protiprávního jednání v jakékoli formě, bez ohledu na paměťové médium;

c)	pravomoc požádat kteréhokoli zaměstnance či zástupce těchto poskytovatelů nebo osob o podání vysvětlení k jakýmkoli informacím týkajícím se údajného protiprávního jednání a odpovědi s jejich souhlasem jakýmikoli technickými prostředky zaznamenat.

2. Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb tyto donucovací pravomoci vůči poskytovatelům zprostředkovatelských služeb spadajícím do pravomoci jejich členského státu:

a)	pravomoc přijímat závazky nabídnuté těmito poskytovateli ve vztahu k dodržování tohoto nařízení a učinit tyto závazky právně závaznými;

b)	pravomoc nařídit ukončení protiprávního jednání a ve vhodných případech uložit nápravná opatření, která jsou úměrná takovému protiprávnímu jednání a nezbytná k jeho účinnému ukončení, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

c)	pravomoc uložit za nedodržení tohoto nařízení, a to i za nesplnění vyšetřovacích příkazů vydaných podle odstavce 1 tohoto článku, pokuty v souladu s článkem 52, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

pravomoc uložit podle článku 52 penále s cílem zajistit ukončení protiprávního jednání v souladu s příkazem vydaným podle písmene b) tohoto pododstavce nebo za nesplnění vyšetřovacích příkazů vydaných podle odstavce 1 tohoto článku, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

e)	pravomoc přijímat předběžná opatření s cílem zabránit riziku závažné újmy, nebo požádat příslušný vnitrostátní justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil.

Co se týká prvního pododstavce písm. c) a d), mají koordinátoři digitálních služeb donucovací pravomoci stanovené v těchto ustanoveních rovněž vůči jiným osobám uvedeným v odstavci 1, pokud jde o neplnění příkazů, které jim byly vydány podle zmíněného odstavce. Tyto donucovací pravomoci uplatní až poté, co těmto jiným osobám včas poskytli veškeré relevantní informace o zmíněných příkazech, včetně příslušné lhůty, pokut nebo penále, jež lze uložit za jejich nedodržení, a možností nápravy.

3. Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb ve vztahu k poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, kteří spadají do pravomoci jejich členského státu, poté co byly za účelem ukončení protiprávního jednání vyčerpány všechny ostatní pravomoci podle tohoto článku a toto protiprávní jednání nebylo napraveno nebo pokračuje a způsobuje závažnou újmu, jíž nelze zabránit výkonem jiných pravomocí dostupných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, rovněž pravomoc přijmout tato opatření:

a)	požadovat, aby řídící orgán dotyčných poskytovatelů bez zbytečného odkladu situaci přezkoumal a přijal a předložil akční plán obsahující nezbytná opatření k ukončení protiprávního jednání, zajistil provedení těchto opatření poskytovatelem a podal zprávu o přijatých opatřeních;

pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb nesplnil dostatečně požadavky uvedené v písmenu a), že protiprávní jednání nebylo napraveno a způsobuje závažnou újmu a že toto protiprávní jednání představuje trestný čin ohrožující život nebo bezpečnost osob, požádat příslušný justiční orgán jeho členského státu, aby nařídil dočasné omezení přístupu příjemců služby, s níž protiprávní jednání souvisí, nebo, pouze není-li toto technicky možné, omezení přístupu k online rozhraní poskytovatele zprostředkovatelských služeb, na němž k protiprávnímu jednání dochází.

Vyjma případu, kdy jedná na žádost Komise podle článku 82, vyzve koordinátor digitálních služeb před podáním žádosti uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce zúčastněné strany k podání písemných připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než dva týdny, popíše opatření, která hodlá požadovat, a uvede zamýšleného adresáta nebo adresáty těchto opatření. Poskytovatel zprostředkovatelských služeb, zamýšlený adresát nebo adresáti a jakákoli jiná třetí strana, která prokáže oprávněný zájem, se mohou zúčastnit řízení u příslušného justičního orgánu. Nařízená opatření musí být úměrná povaze, závažnosti, opakování a době trvání protiprávního jednání a nesmějí nepatřičně omezovat přístup příjemců dotčené služby k legálním informacím.

Omezení přístupu platí po dobu čtyř týdnů, přičemž příslušný justiční orgán může ve svém příkazu koordinátorovi digitálních služeb povolit prodloužení této lhůty o stejně dlouhé doby; justiční orgán stanoví maximální počet těchto prodloužení lhůty. Koordinátor digitálních služeb prodlouží lhůtu pouze tehdy, pokud se s přihlédnutím k právům a zájmům všech stran, kterých se toto omezení týká, a všem relevantním okolnostem, včetně informací, které mu případně poskytnou poskytovatel zprostředkovatelských služeb, adresát nebo adresáti opatření a jakákoli jiná třetí strana, která prokázala oprávněný zájem, domnívá, že jsou splněny obě tyto podmínky:

a)	poskytovatel zprostředkovatelských služeb nepřijal potřebná opatření k ukončení protiprávního jednání;

b)	dočasné omezení neomezuje nepatřičně přístup příjemců služby k legálním informacím s ohledem na počet dotčených příjemců na případnou existenci adekvátních a snadno dostupných alternativ.

Pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že podmínky stanovené v třetím pododstavci písm. a) a b) jsou splněny, ale lhůtu podle třetího pododstavce nemůže dále prodloužit, podá příslušnému justičnímu orgánu novou žádost podle prvního pododstavce písm. b).

4. Pravomocemi uvedenými v odstavcích 1, 2 a 3 není dotčen oddíl 3.

5. Opatření přijatá koordinátory digitálních služeb při výkonu jejich pravomocí uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 musí být účinná, odrazující a přiměřená, zejména s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání či údajného protiprávního jednání, jehož se tato opatření týkají, jakož i s ohledem na případné ekonomické, technické a provozní možnosti dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb.

6. Členské státy stanoví konkrétní pravidla a postupy pro výkon pravomocí podle odstavců 1, 2 a 3 a zajistí, aby jakýkoli výkon těchto pravomocí podléhal náležitým zárukám stanoveným v použitelném vnitrostátním právu v souladu s Listinou a obecnými zásadami práva Unie. Tato opatření musí být zejména přijímána výlučně v souladu s právem na respektování soukromého života a právem na obhajobu, včetně práva být slyšen a na přístup ke spisu, a s výhradou práva všech dotčených stran na účinnou právní ochranu.

Článek 54

Náhrada škody

Příjemci služby mají v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem právo požadovat od poskytovatelů zprostředkovatelských služeb náhradu škody nebo ztráty vzniklé v důsledku toho, že tito poskytovatelé porušili své povinnosti podle tohoto nařízení.

Článek 56

Pravomoci

1. Členský stát, v němž se nachází hlavní provozovna poskytovatele zprostředkovatelských služeb, má výlučnou pravomoc dohlížet na dodržování tohoto nařízení a vymáhat je, s výjimkou pravomocí stanovených v odstavcích 2, 3 a 4.

2. Komise má výlučnou pravomoc dohlížet na dodržování kapitoly III oddílu 5 a vymáhat je.

3. Komise má pravomoci dohlížet na dodržování jiných ustanovení, než je kapitola III oddíl 5, a vymáhat je vůči poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů.

4. Jestliže Komise nezahájila řízení ohledně stejného protiprávního jednání, má členský stát, v němž se nachází hlavní provozovna poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, ve vztahu k těmto poskytovatelům pravomoc dohlížet na dodržování tohoto nařízení, kromě těch, které jsou stanoveny v kapitole III oddíle 5, a vymáhat je.

5. Členské státy a Komise dohlížejí na dodržování tohoto nařízení a vymáhají je v úzké spolupráci.

6. Pokud poskytovatel zprostředkovatelských služeb nemá provozovnu v Unii, má členský stát, v němž má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce, nebo Komise v souladu s odstavci 1 a 4 tohoto článku pravomoc dohlížet na dodržování tohoto nařízení a vymáhat je.

7. Pokud poskytovatel zprostředkovatelských služeb nejmenuje právního zástupce v souladu s článkem 13, mají pravomoc dohlížet na dodržování tohoto nařízení a vymáhat je v souladu s tímto článkem všechny členské státy a v případě poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače Komise.

Pokud má koordinátor digitálních služeb v úmyslu vykonat pravomoci podle tohoto odstavce, oznámí to všem ostatním koordinátorům digitálních služeb a Komisi a zajistí, aby byly dodrženy platné záruky poskytované Listinou, zejména s cílem zabránit tomu, aby bylo stejné jednání postiženo za porušení povinností stanovených v tomto nařízení více než jednou. Pokud má Komise v úmyslu vykonat své pravomoci podle tohoto odstavce, oznámí to všem ostatním koordinátorům digitálních služeb. Po oznámení podle tohoto odstavce nezahájí jiné členské státy řízení ohledně stejného protiprávního jednání, jaké je uvedeno v oznámení.

Článek 60

Společná vyšetřování

1. Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení může zahájit a vést společná vyšetřování za účasti jednoho nebo více dalších dotčených koordinátorů digitálních služeb:

a)	z vlastního podnětu, za účelem vyšetřování údajného porušování tohoto nařízení určitým poskytovatelem zprostředkovatelských služeb působícím v několika členských státech, nebo

b)	na doporučení sboru jednajícího na žádost nejméně tří koordinátorů digitálních služeb, kteří tvrdí na základě důvodného podezření, že dochází k protiprávnímu jednání určitého poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jež má dopad na příjemce služby v jejich členských státech.

2. Kterýkoli koordinátor digitálních služeb, jenž prokáže, že má legitimní zájem na tom, zapojit se do společného vyšetřování podle odstavce 1, o to může požádat. Společné vyšetřování se uzavře do tří měsíců od svého zahájení, nedohodnou-li se účastníci jinak.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení sdělí všem koordinátorům digitálních služeb, Komisi a sboru své předběžné stanovisko k údajnému protiprávnímu jednání nejpozději jeden měsíc po uplynutí lhůty uvedené v prvním pododstavci. V předběžném stanovisku se zohlední názory všech ostatních koordinátorů digitálních služeb, kteří jsou zapojeni do společného vyšetřování. Uvedou se v něm případně donucovací opatření, jež mají být přijata.

3. Sbor může věc postoupit Komisi podle článku 59, pokud:

a)	koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nesdělil své předběžné stanovisko ve lhůtě stanovené v odstavci 2 tohoto článku;

b)	sbor zásadně nesouhlasí s předběžným stanoviskem koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, nebo

c)	koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nezahájil neprodleně v návaznosti na doporučení sboru společné vyšetřování podle odst. 1 písm. b) tohoto článku.

4. Při vedení společného vyšetřování spolupracují zúčastnění koordinátoři digitálních služeb v dobré víře a přihlížejí k případným námětům koordinátora digitálních služeb v zemi usazení a doporučení sboru. Koordinátoři digitálních služeb v zemi určení, kteří se účastní společného vyšetřování, jsou oprávněni na žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo po konzultaci s ním vykonávat své vyšetřovací pravomoci uvedené v čl. 51 odst. 1 ve vztahu k poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, jichž se údajné protiprávní jednání týká, pokud jde o informace a prostory nacházející se na jejich území.

Oddíl 3

Evropský sbor pro digitální služby

Článek 63

Úkoly sboru

1. Je-li to nezbytné k plnění cílů stanovených v čl. 61 odst. 2, sbor zejména:

a)	podporuje koordinaci společných vyšetřování;

b)	podporuje příslušné orgány při analýze zpráv o auditech velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a výsledků těchto auditů, jež mají být předány podle tohoto nařízení;

c)	vydává koordinátorům digitálních služeb stanoviska, doporučení nebo rady v souladu s tímto nařízením, zejména s přihlédnutím k volnému pohybu služeb poskytovatelů zprostředkovatelských služeb;

d)	radí Komisi ohledně opatření uvedených v článku 66 a vydává stanoviska o velmi velkých online platformách nebo velmi velkých internetových vyhledávačích v souladu s tímto nařízením;

podporuje a prosazuje vypracování a provádění evropských norem, pokynů, zpráv, šablon a kodexů chování ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, jak je stanoveno v tomto nařízení, mimo jiné vydáváním stanovisek nebo doporučení k záležitostem týkajícím se článku 44, jakož i určení nově se objevujících otázek s ohledem na záležitosti, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

2. Koordinátoři digitálních služeb a v příslušných případech jiné příslušné orgány, jež se neřídí jim určenými stanovisky, žádostmi nebo doporučeními přijatými sborem, odůvodní toto rozhodnutí, včetně vysvětlení týkající se vyšetřování, činností a opatření, která provedli, při podávání zpráv podle tohoto nařízení nebo případně při přijímání svých příslušných rozhodnutí.

Oddíl 4

Dohled, vyšetřování, vymáhání a monitorování ve vztahu k poskytovatelům velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů

Článek 65

Vymáhání povinností poskytovatelů velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů

1. Pro účely vyšetřování, zda poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů dodržují povinnosti stanovené v tomto nařízení, může Komise vykonávat vyšetřovací pravomoci stanovené v tomto oddíle ještě před zahájením řízení podle čl. 66 odst. 2. Tyto pravomoci může vykonat z vlastního podnětu, nebo na základě žádosti podle odstavce 2 tohoto článku.

2. Má-li koordinátor digitálních služeb důvodné podezření, že poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače porušil ustanovení kapitoly III oddílu 5 nebo systematicky porušoval některé z ustanovení tohoto nařízení způsobem, který má závažný dopad na příjemce v jeho členském státě, může prostřednictvím systému pro sdílení informací podle článku 85 podat Komisi žádost o posouzení dané záležitosti.

3. Žádost podle odstavce 2 musí být řádně odůvodněna a uvádět alespoň:

a)	kontaktní místo dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, jak je stanoveno v článku 11;

popis relevantních skutečností, dotčená ustanovení tohoto nařízení a důvody, proč má koordinátor digitálních služeb, který žádost podal, podezření, že dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače porušil toto nařízení, včetně popisu skutečností, které ukazují systémovou povahu údajného protiprávního jednání;

c)	jakékoli další informace, které koordinátor digitálních služeb, který žádost podal, považuje za relevantní, případně včetně informací shromážděných z jeho vlastního podnětu.

Článek 91

Přezkum

1. Do 18. února 2027 Komise zhodnotí možný dopad tohoto nařízení na rozvoj a hospodářský růst malých a středních podniků a podá o tom zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Do 17. listopadu 2025 Komise zhodnotí a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o:

a)	uplatňování článku 33, včetně rozsahu poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, na které se vztahují povinnosti stanovené v kapitole III oddíle 5;

b)	vzájemném působení tohoto nařízení s jinými právními akty, zejména s akty uvedenými v čl. 2 odst. 3 a 4.

2. Do 17. listopadu 2027 a poté každých pět let zhodnotí Komise toto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Tato zpráva se zabývá zejména:

a)	uplatňováním odst. 1 druhého pododstavce písm. a) a b);

b)	příspěvkem tohoto nařízení k prohloubení a účinnému fungování vnitřního trhu se zprostředkovatelskými službami, zejména pokud jde o přeshraniční poskytování digitálních služeb;

c)	uplatňováním článků 13, 16, 20, 21, 45 a 46;

d)	rozsahem povinností pro malé podniky a mikropodniky;

e)	účinností mechanismů dohledu a vymáhání;

f)	dopadem na dodržování práva na svobodu projevu a svobodu informací.

3. Bude-li to vhodné, přiloží se ke zprávě uvedené v odstavcích 1 a 2 návrh změny tohoto nařízení.

4. Komise ve zprávě uvedené v odstavci 2 tohoto článku rovněž vyhodnotí výroční zprávy o činnosti, které poskytli Komisi a sboru podle čl. 55 odst. 1 koordinátoři digitálních služeb.

5. Pro účely odstavce 2 zašlou členské státy a sbor Komisi na žádost informace.

6. Při provádění hodnocení uvedených v odstavci 2 zohlední Komise postoje a zjištění Evropského parlamentu, Rady a dalších relevantních subjektů nebo zdrojů a věnuje zvláštní pozornost malým a středním podnikům a situaci subjektů, jež nově vstoupily na trh.

7. Do 18. února 2027 posoudí Komise po konzultaci se sborem fungování sboru a uplatňování článku 43 a podá o tom zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, přičemž zohlední první roky uplatňování tohoto nařízení. Na základě příslušných zjištění a s maximálním zřetelem ke stanovisku sboru ke zprávě případně připojí návrh na změnu tohoto nařízení, pokud jde o strukturu sboru.

whereas

keyboard_tab Digital Service Act 2022/2065 CS

Digital Service Act 2022/2065 CS