keyboard_tab Digital Service Act 2022/2065 CS

1.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb po obdržení příkazu k poskytnutí určitých informací o jednom či více konkrétních jednotlivých příjemcích služby, který vydaly příslušné vnitrostátní justiční nebo správní orgány na základě platného práva Unie nebo vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie, bez zbytečného odkladu informují orgán, který příkaz vydal, nebo kterýkoliv jiný orgán uvedený v příkazu o jeho obdržení a o jeho provedení, přičemž upřesní, zda a kdy byl příkaz proveden.

2.   Členské státy zajistí, aby v případě, že je příkaz uvedený v odstavci 1 předán poskytovateli, splňoval alespoň tyto podmínky:

a)

uvedený příkaz obsahuje tyto prvky: i) odkaz na právní základ příkazu v právu Unie nebo ve vnitrostátním právu; ii) informace označující orgán, který příkaz vydal; iii) jasné informace umožňující poskytovateli zprostředkovatelských služeb identifikovat konkrétního příjemce nebo konkrétní příjemce, o nichž jsou informace požadovány, například jedno nebo více jmen účtu nebo jedinečné identifikátory; iv) odůvodnění s vysvětlením, k jakému účelu jsou informace požadovány a proč je požadavek na poskytnutí informací nezbytný a přiměřený k určení toho, zda příjemci zprostředkovatelských služeb dodržují platné právo Unie nebo vnitrostátní právo, které je v souladu s právem Unie, ledaže takové odůvodnění nelze poskytnout z důvodů souvisejících s prevencí, vyšetřováním, odhalováním a stíháním trestných činů; v) informace o mechanismech pro zjednávání nápravy, jež mají k dispozici dotčený poskytovatel a příjemci služby; vi) v relevantních případech informace o tom, který orgán má obdržet informace o provedení příkazu;

b)	uvedený příkaz vyžaduje pouze to, aby poskytovatel poskytl informace, které byly získány pro účely poskytování služby a které má ve své moci;

c)

uvedený příkaz je předán v jednom z jazyků uvedených poskytovatelem zprostředkovatelských služeb podle čl. 11 odst. 3 nebo v jiném úředním jazyce členských států, na němž se dohodl orgán vydávající příkaz a poskytovatel, a je zaslán na elektronické kontaktní místo určené tímto poskytovatelem v souladu s článkem 11; není-li příkaz vypracován v jazyce uvedeném poskytovatelem zprostředkovatelských služeb nebo v jiném vzájemně dohodnutém jazyce, může být předán v jazyce orgánu, jenž příkaz vydal, je-li k němu připojen překlad přinejmenším prvků uvedených v písmenech a) a b) tohoto odstavce do tohoto uvedeného či vzájemně dohodnutého jazyka.

3.   Orgán, který příkaz vydal, nebo případně orgán uvedený v příkazu, jej předá společně s veškerými informacemi o provedení uvedeného příkazu, které obdržel od poskytovatele zprostředkovatelských služeb, koordinátorovi digitálních služeb z členského státu vydávajícího orgánu.

4.   Po obdržení příkazu od justičního nebo správního orgánu koordinátor digitálních služeb dotčeného členského státu předá bez zbytečného odkladu kopii příkazů uvedených v odstavci 1 všem ostatním koordinátorům digitálních služeb prostřednictvím systému zřízeného v souladu s článkem 85.

5.   Nejpozději k okamžiku provedení příkazu, nebo k okamžiku, jejž ve svém příkazu případně uvedl vydávající orgán, poskytovatelé zprostředkovatelských služeb informují dotčeného příjemce služby o obdrženém příkazu a o jeho provedení. Tyto informace poskytnuté příjemci služby obsahují odůvodnění a dostupné možnosti nápravy v souladu s odstavcem 2.

6.   Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto článku není dotčeno vnitrostátní občanské a trestní právo procesní.

1.   Příjemci služby, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení, jimž jsou určena rozhodnutí uvedená v čl. 20 odst. 1, mohou zvolit kterýkoli ze subjektů pro mimosoudní řešení sporů, který byl certifikován v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, aby urovnal spory týkající se těchto rozhodnutí včetně stížností, jež nebyly vyřešeny prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností zmíněného v uvedeném článku.

Poskytovatelé online platforem zajistí, aby informace o možnosti příjemců služby mít přístup k mimosoudnímu řešení sporů, jak je uvedeno v prvním pododstavci, byly snadno přístupné na jejich online rozhraní a byly jasné a uživatelsky vstřícné.

Prvním pododstavcem není dotčeno právo dotčeného příjemce služby zahájit v kterékoli fázi řízení, kterými napadne tato rozhodnutí poskytovatelů online platforem u soudu v souladu s rozhodným právem.

2.   Obě strany v dobré víře spolupracují s vybraným certifikovaným subjektem pro mimosoudní řešení sporů za účelem urovnání sporu.

Poskytovatelé online platforem mohou odmítnout spolupráci s tímto orgánem pro mimosoudní řešení sporů, pokud již byl urovnán spor týkající se stejných informací a stejných důvodů údajné nezákonnosti obsahu nebo jeho neslučitelnosti se smluvními podmínkami.

Certifikovaný subjekt pro mimosoudní řešení sporů nemá pravomoc uložit stranám závazné řešení sporu.

3.   Koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je subjekt pro mimosoudní řešení sporů usazen, tento subjekt certifikuje na dobu nejvýše pěti let s možností prodloužení na jeho žádost, pokud subjekt prokáže, že splňuje všechny níže uvedené podmínky:

a)	je nestranný a nezávislý, a to i finančně, na poskytovatelích online platforem i na příjemcích dané služby poskytované poskytovateli online platforem, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení;

b)	má potřebné odborné znalosti, pokud jde o problematiku jedné či více oblastí nezákonného obsahu nebo pokud jde o uplatňování a vymáhání smluvních podmínek jednoho či více typů online platforem, jež subjektu umožňují účinně přispět k řešení sporu;

c)	jeho členové jsou odměňováni způsobem, který není spojen s výsledkem řízení;

d)	umožňuje snadný přístup k mimosoudnímu řešení sporů prostřednictvím elektronických komunikačních technologií a umožňuje zahájit řešení sporu a podat požadované podpůrné dokumenty online;

e)	je schopen vyřešit spor rychlým, účinným a nákladově efektivním způsobem a alespoň v jednom z úředních jazyků orgánů Unie;

f)	mimosoudní řešení sporu probíhá v souladu s jasným a spravedlivým jednacím řádem, který je snadno a veřejně přístupný a který je v souladu s použitelným právem, včetně požadavků tohoto článku.

Koordinátor digitálních služeb v relevantních případech v osvědčení upřesní:

a)	konkrétní problematiku, jež je předmětem odborných znalostí subjektu, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. b), a

b)	úřední jazyk nebo jazyky orgánů Unie, v nichž je subjekt schopen řešit spory, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. e).

4.   Certifikované subjekty pro mimosoudní urovnávání sporů každoročně podávají zprávu koordinátorovi digitálních služeb, který je certifikoval, o svém fungování, ve které uvedou přinejmenším počet sporů, které jim byly předloženy, informace o výsledcích těchto sporů, průměrnou dobu potřebnou k vyřešení sporu a zjištěné nedostatky či potíže. Na žádost koordinátora digitálních služeb poskytnou další informace.

Koordinátoři digitálních služeb každé dva roky vypracují zprávu o fungování subjektů pro mimosoudní urovnávání sporů, které certifikovali. Tato zpráva zejména:

a)	uvede počet sporů, které každý certifikovaný subjekt pro mimosoudní urovnávání sporů každoročně obdržel;

b)	uvede výsledky řízení u těchto subjektů a průměrnou dobu potřebnou k vyřešení sporu;

c)	uvede a vysvětlí zjištěné systémové nebo odvětvové nedostatky či potíže v souvislosti s fungováním těchto subjektů;

d)	uvede osvědčené postupy týkající se uvedeného fungování;

e)	uvede doporučení, jak případně zlepšit uvedené fungování.

Certifikované subjekty pro mimosoudní řešení sporů svá rozhodnutí dotčeným stranám poskytnou v přiměřené lhůtě, nejpozději však 90 kalendářních dnů po dni obdržení stížnosti. V případě velmi komplikovaných sporů může certifikovaný subjekt pro mimosoudní urovnávání sporů dle vlastního uvážení lhůtu 90 kalendářních dnů prodloužit o dodatečnou dobu nepřesahující 90 dnů, avšak nejvýše na celkovou dobu 180 dnů.

5.   Pokud subjekt pro mimosoudní řešení sporů rozhodne spor ve prospěch příjemce služby, včetně osoby nebo subjektu, které podaly oznámení, uhradí poskytovatel online platformy veškeré poplatky účtované subjektem pro mimosoudní řešení sporů a nahradí uvedenému příjemci, včetně osoby nebo subjektu, veškeré jiné přiměřené výdaje, které v souvislosti s řešením sporu zaplatil. Pokud subjekt pro mimosoudní řešení sporů rozhodne spor ve prospěch poskytovatele online platformy, nemusí příjemce služby, včetně osoby nebo subjektu, hradit žádné poplatky nebo jiné výdaje, jež poskytovatel online platformy v souvislosti s řešením sporu zaplatil nebo má zaplatit, ledaže subjekt pro mimosoudní řešení sporů zjistí, že uvedený příjemce jednal prokazatelně ve zlém úmyslu.

Poplatky, které subjekt pro mimosoudní řešení sporů účtuje poskytovatelům online platforem za vyřešení sporu, musí být přiměřené a v žádném případě nesmějí překročit náklady mu vzniklé. Pro příjemce služby musí být řešení sporu bezplatné nebo za nominální poplatek.

Certifikované subjekty pro mimosoudní řešení sporů informují dotčeného příjemce služby, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení, a poskytovatele online platformy o poplatcích nebo mechanismech používaných ke stanovení poplatků předtím, než se zapojí do řešení sporu.

6.   Členské státy mohou zřídit subjekty pro mimosoudní řešení sporů pro účely odstavce 1 nebo podpořit činnost některých či všech subjektů pro mimosoudní řešení sporů, které certifikovaly v souladu s odstavcem 3.

Členské státy zajistí, aby žádná z činností, které uskuteční podle prvního pododstavce tohoto odstavce, neměla vliv na schopnost jejich koordinátorů digitálních služeb certifikovat dotčené subjekty v souladu s odstavcem 3.

7.   Koordinátor digitálních služeb, který subjekt pro mimosoudní řešení sporů certifikoval, tuto certifikaci odejme, pokud na základě šetření z vlastního podnětu nebo na základě informací obdržených od třetích stran zjistí, že tento subjekt již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 3. Před odnětím certifikace poskytne koordinátor digitálních služeb tomuto subjektu možnost vyjádřit se ke zjištěním vyplývajícím z jeho šetření a k jeho úmyslu odejmout mu certifikaci.

8.   Koordinátoři digitálních služeb oznámí Komisi subjekty pro mimosoudní řešení sporů, které certifikovali podle odstavce 3, včetně případných specifikací podle druhého pododstavce zmíněného odstavce, jakož i subjekty pro mimosoudní řešení sporů, jimž certifikaci odňali. Komise zveřejní seznam těchto subjektů včetně případných specifikací na vyhrazených internetových stránkách, jež jsou snadno přístupné, a průběžně ho aktualizuje.

9.   Tímto článkem není dotčena směrnice 2013/11/EU a postupy a subjekty alternativního řešení sporů, jež mají na základě uvedené směrnice spotřebitelé k dispozici.

1.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů zavedou rozumná, přiměřená a účinná zmírňující opatření přizpůsobená konkrétním systémovým rizikům určeným podle článku 34, se zvláštním ohledem na dopady těchto opatření na základní práva. Mezi tato opatření patří v příslušných případech:

a)	úprava koncepce, prvků nebo fungování jejich služeb, včetně jejich online rozhraní;

b)	úprava jejich smluvních podmínek a jejich vymáhání;

c)

úprava postupů při moderování obsahu, včetně rychlosti a kvality oznámení o zpracování souvisejících s konkrétními druhy nezákonného obsahu, a případně urychlené odstranění oznámeného obsahu nebo znemožnění přístupu k němu, zejména pokud jde o nezákonné nenávistné projevy nebo kybernetické násilí, jakož i úprava veškerých relevantních rozhodovacích procesů a zdrojů vyhrazených pro moderování obsahu;

d)	testování a úprava jejich algoritmických systémů, včetně jejich doporučovacích systémů;

e)	úprava jejich reklamních systémů a přijetí cílených opatření zaměřených na omezení nebo úpravu prezentace reklam ve spojení se službou, kterou poskytují;

f)	posílení interních postupů, zdrojů, testování, dokumentace nebo dohledu nad veškerými jejich činnostmi s ohledem konkrétně na odhalování systémových rizik;

g)	zahájení nebo úprava spolupráce s důvěryhodnými oznamovateli podle článku 22 a provádění rozhodnutí subjektů pro mimosoudní řešení sporů podle článku 21;

h)	zahájení nebo úprava spolupráce s jinými poskytovateli online platforem nebo internetových vyhledávačů prostřednictvím kodexů chování uvedených v článku 45 nebo krizových protokolů podle článku 48;

i)	přijetí opatření ke zvýšení informovanosti a přizpůsobení jejich online rozhraní, aby příjemci služby obdrželi více informací;

j)	přijetí cílených opatření na ochranu práv dítěte, včetně nástrojů ověřování věku a rodičovské kontroly, případně nástrojů, jejichž cílem je pomoci nezletilým osobám signalizovat zneužívání nebo získat podporu;

k)

zajištění toho, aby informace, ať už představuje vytvořený nebo manipulovaný obrazový, zvukový nebo video obsah, který se znatelně podobá existujícím osobám, objektům, místům nebo jiným subjektům či událostem a který by se určité osobě mohl nepravdivě jevit jako autentický nebo pravdivý, byla při prezentaci na jejich online rozhraních rozpoznatelná díky viditelným označením, a dále poskytnutí snadno použitelné funkce, která příjemcům služby umožní takovou informaci označit.

2.   Sbor ve spolupráci s Komisí zveřejňuje jednou ročně komplexní zprávy. Tyto zprávy obsahují:

a)	určení a posouzení nejvýznamnějších a opakujících se systémových rizik hlášených poskytovateli velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů nebo zjištěných prostřednictvím jiných informačních zdrojů, zejména zdrojů poskytnutých v souladu s články 39, 40 a 42;

b)	osvědčené postupy, kterými mohou poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů zjištěná systémová rizika zmírnit.

Tyto zprávy uvádějí systémová rizika rozdělená podle členských států, v nichž se vyskytla, a za Unii jako celek.

3.   Komise ve spolupráci s koordinátory digitálních služeb může vydat pokyny k uplatňování odstavce 1 s ohledem na konkrétní rizika, zejména představit osvědčené postupy a doporučit možná opatření, přičemž náležitě zohlední možné dopady takových opatření na základní práva všech dotčených stran, jak jsou zakotvena v Listině. Při přípravě těchto pokynů uspořádá Komise veřejné konzultace.

1.   Koordinátoři digitálních služeb vypracovávají výroční zprávy o své činnosti podle tohoto nařízení, jež uvádějí mimo jiné počet stížností obdržených podle článku 53 a přehled následných opatření. Tyto zprávy zveřejní ve strojově čitelném formátu, s výhradou použitelných pravidel o důvěrnosti informací podle článku 84, a předají je Komisi a sboru.

2.   Výroční zpráva obsahuje mimo jiné tyto informace:

a)	počet a předmět příkazů k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a příkazů k poskytnutí informací, které byly vydány podle článků 9 a 10 vnitrostátním justičním nebo správním orgánem členského státu dotčeného koordinátora digitálních služeb;

b)	provedení těchto příkazů, jak bylo koordinátorovi digitálních služeb sděleno podle článků 9 a 10.

3.   Pokud členský stát určil podle článku 49 několik příslušných orgánů, zajistí, aby koordinátor digitálních služeb vypracoval jednu zprávu týkající se činností všech příslušných orgánů a aby obdržel od ostatních dotčených příslušných orgánů veškeré relevantní informace a podporu, kterou k tomu potřebuje.

1.   Koordinátoři digitálních služeb a Komise úzce spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc za účelem jednotného a účinného uplatňování tohoto nařízení. Vzájemná pomoc zahrnuje zejména výměnu informací v souladu s tímto článkem a povinnost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení informovat všechny koordinátory digitálních služeb v zemi určení, sbor a Komisi o zahájení vyšetřování a o úmyslu přijmout konečné rozhodnutí, včetně jeho posouzení, ve vztahu ke konkrétnímu poskytovateli zprostředkovatelských služeb.

2.   Pro účely vyšetřování může koordinátor digitálních služeb v zemi usazení požádat jiné koordinátory digitálních služeb, aby mu poskytli konkrétní informace, které mají k dispozici, o konkrétním poskytovateli zprostředkovatelských služeb nebo aby vykonali své vyšetřovací pravomoci uvedené v čl. 51 odst. 1 ve vztahu ke konkrétním informacím nacházejícím se v jejich členském státě. Koordinátor digitálních služeb, který tuto žádost obdrží, může do jejího vyřizování ve vhodných případech zapojit jiné příslušné orgány nebo jiné orgány veřejné moci dotyčného členského státu.

3.   Koordinátor digitálních služeb, který obdrží žádost podle odstavce 2, této žádosti vyhoví a bez zbytečného odkladu a nejpozději dva měsíce po jejím obdržení informuje koordinátora digitálních služeb v zemi usazení o přijatých opatřeních, ledaže:

a)	rozsah nebo předmět žádosti není s ohledem na účely vyšetřování dostatečně přesný, důvodný nebo přiměřený, nebo

b)	koordinátor digitálních služeb, který obdržel žádost, ani žádný jiný příslušný orgán nebo jiný orgán veřejné moci v daném členském státě nemají požadované informace k dispozici, ani k nim nemohou získat přístup, nebo

c)	není možné žádosti vyhovět, aniž by došlo k porušení práva Unie nebo vnitrostátního práva.

Koordinátor digitálních služeb, který žádost obdržel, odůvodní její zamítnutí tak, že poskytne odůvodněnou odpověď ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci.