keyboard_tab Digital Service Act 2022/2065 CS

1.   Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku zajistí, aby jejich online rozhraní bylo navrženo a uspořádáno způsobem, který obchodníkům umožní plnit své povinnosti plynoucí z použitelného práva Unie týkající se předsmluvních informací a informací o souladu výrobků s předpisy a bezpečnosti výrobků.

Dotčený poskytovatel zejména zajistí, aby toto online rozhraní umožnilo obchodníkům poskytovat informace zahrnující jméno, poštovní adresu, telefonní číslo a e-mailovou adresu hospodářského subjektu ve smyslu čl. 3 bodu 13 nařízení (EU) 2019/1020 a jiných právních předpisů Unie.

2.   Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku zajistí, aby jejich online rozhraní bylo navrženo a uspořádáno způsobem, který obchodníkům umožní poskytovat alespoň:

a)	informace nezbytné pro jasnou a jednoznačnou identifikaci výrobků nebo služeb propagovaných či nabízených spotřebitelům v Unii prostřednictvím služeb poskytovatelů;

b)	jakýkoliv znak identifikující obchodníka, například ochrannou známku, symbol nebo logo, a

c)	informace o případných označeních a značkách podle použitelného práva Unie v oblasti bezpečnosti výrobků a souladu výrobků s předpisy.

3.   Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku vyvinou maximální úsilí, aby posoudili, zda tito obchodníci poskytli informace uvedené v odstavcích 1 a 2 předtím, než jim na nich umožní nabízet výrobky či služby. Poté, co poskytovatel umožní obchodníkovi nabízet výrobky či služby na jeho online platformě umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, vyvine přiměřené úsilí, aby v jakékoli oficiální, volně přístupné a strojově čitelné online databázi nebo online rozhraní náhodně ověřil, zda nebyly nabízené výrobky nebo služby označeny za nezákonné.

1.   Komise účtuje poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů po jejich určení podle článku 33 roční poplatek za dohled.

2.   Celková výše ročních poplatků za dohled pokrývá odhadované náklady, které Komisi vzniknou v souvislosti s jejími úkoly v oblasti dohledu podle tohoto nařízení, zejména náklady spojené s určováním podle článku 33, se zřízením, údržbou a provozem databáze podle čl. 24 odst. 5 a se systémem sdílení informací podle článku 85, s postoupeními podle článku 59, s podporou sboru podle článku 62 a s úkoly v oblasti dohledu podle článku 56 a kapitoly IV oddílu 4.

3.   Poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů se každoročně účtuje poplatek za dohled za každou službu, pro kterou byli určeni podle článku 33.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví výši ročního poplatku pro každého poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače. Při jejich přijímání Komise použije metodiku stanovenou v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 4 tohoto článku a dodržuje zásady stanovené v odstavci 5 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

4.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými stanoví podrobnou metodiku a postupy pro:

a)	stanovení odhadovaných nákladů uvedených v odstavci 2;

b)	stanovení jednotlivých ročních poplatků za dohled uvedených v odst. 5 písm. b) a c);

c)	stanovení maximálního celkového limitu definovaného v odst. 5 písm. c) a

d)	podrobná opatření nezbytná k provádění plateb.

Při příjímání těchto aktů v přenesené pravomoci dodržuje Komise zásady stanovené v odstavci 5 tohoto článku.

5.   Prováděcí akt uvedený v odstavci 3 a akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 4 dodržují tyto zásady:

a)	odhad celkové výše ročního poplatku za dohled zohledňuje náklady vzniklé v předchozím roce;

b)	roční poplatek za dohled je úměrný průměrnému měsíčnímu počtu aktivních příjemců v Unii každé velmi velké online platformy nebo každého velmi velkého internetového vyhledávače určeného podle článku 33;

c)	celková výše ročního poplatku za dohled účtovaného danému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého vyhledávače nepřekračuje v žádném případě 0,05 % jeho celosvětového ročního čistého příjmu v předchozím účetním období.

6.   Jednotlivé roční poplatky za dohled účtované podle odstavce 1 tohoto článku představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (41).

7.   Komise podává každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o celkové výši nákladů vzniklých při plnění úkolů podle tohoto nařízení a o celkové výši jednotlivých ročních poplatků za dohled účtovaných v předchozím roce.

1.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb následující vyšetřovací pravomoci s ohledem na jednání poskytovatelů zprostředkovatelských služeb spadajících do pravomoci jejich členského státu:

a)

pravomoc požadovat, aby tito poskytovatelé a jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které si mohou být vědomy informací o údajném porušení tohoto nařízení, včetně organizací provádějících audity podle článku 37 a čl. 75 odst. 2, poskytli tyto informace bez zbytečného odkladu;

b)

pravomoc provádět kontroly nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě o nařízení kontrol v prostorách, které tito poskytovatelé či osoby využívají pro účely související s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, nebo požádat jiné orgány veřejné moci o provedení těchto kontrol za účelem přezkoumání, zabavení, pořízení nebo získání kopií informací týkajících se údajného protiprávního jednání v jakékoli formě, bez ohledu na paměťové médium;

c)	pravomoc požádat kteréhokoli zaměstnance či zástupce těchto poskytovatelů nebo osob o podání vysvětlení k jakýmkoli informacím týkajícím se údajného protiprávního jednání a odpovědi s jejich souhlasem jakýmikoli technickými prostředky zaznamenat.

2.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb tyto donucovací pravomoci vůči poskytovatelům zprostředkovatelských služeb spadajícím do pravomoci jejich členského státu:

a)	pravomoc přijímat závazky nabídnuté těmito poskytovateli ve vztahu k dodržování tohoto nařízení a učinit tyto závazky právně závaznými;

b)	pravomoc nařídit ukončení protiprávního jednání a ve vhodných případech uložit nápravná opatření, která jsou úměrná takovému protiprávnímu jednání a nezbytná k jeho účinnému ukončení, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

c)	pravomoc uložit za nedodržení tohoto nařízení, a to i za nesplnění vyšetřovacích příkazů vydaných podle odstavce 1 tohoto článku, pokuty v souladu s článkem 52, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

d)

pravomoc uložit podle článku 52 penále s cílem zajistit ukončení protiprávního jednání v souladu s příkazem vydaným podle písmene b) tohoto pododstavce nebo za nesplnění vyšetřovacích příkazů vydaných podle odstavce 1 tohoto článku, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

e)	pravomoc přijímat předběžná opatření s cílem zabránit riziku závažné újmy, nebo požádat příslušný vnitrostátní justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil.

Co se týká prvního pododstavce písm. c) a d), mají koordinátoři digitálních služeb donucovací pravomoci stanovené v těchto ustanoveních rovněž vůči jiným osobám uvedeným v odstavci 1, pokud jde o neplnění příkazů, které jim byly vydány podle zmíněného odstavce. Tyto donucovací pravomoci uplatní až poté, co těmto jiným osobám včas poskytli veškeré relevantní informace o zmíněných příkazech, včetně příslušné lhůty, pokut nebo penále, jež lze uložit za jejich nedodržení, a možností nápravy.

3.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb ve vztahu k poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, kteří spadají do pravomoci jejich členského státu, poté co byly za účelem ukončení protiprávního jednání vyčerpány všechny ostatní pravomoci podle tohoto článku a toto protiprávní jednání nebylo napraveno nebo pokračuje a způsobuje závažnou újmu, jíž nelze zabránit výkonem jiných pravomocí dostupných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, rovněž pravomoc přijmout tato opatření:

a)	požadovat, aby řídící orgán dotyčných poskytovatelů bez zbytečného odkladu situaci přezkoumal a přijal a předložil akční plán obsahující nezbytná opatření k ukončení protiprávního jednání, zajistil provedení těchto opatření poskytovatelem a podal zprávu o přijatých opatřeních;

b)

pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb nesplnil dostatečně požadavky uvedené v písmenu a), že protiprávní jednání nebylo napraveno a způsobuje závažnou újmu a že toto protiprávní jednání představuje trestný čin ohrožující život nebo bezpečnost osob, požádat příslušný justiční orgán jeho členského státu, aby nařídil dočasné omezení přístupu příjemců služby, s níž protiprávní jednání souvisí, nebo, pouze není-li toto technicky možné, omezení přístupu k online rozhraní poskytovatele zprostředkovatelských služeb, na němž k protiprávnímu jednání dochází.

Vyjma případu, kdy jedná na žádost Komise podle článku 82, vyzve koordinátor digitálních služeb před podáním žádosti uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce zúčastněné strany k podání písemných připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než dva týdny, popíše opatření, která hodlá požadovat, a uvede zamýšleného adresáta nebo adresáty těchto opatření. Poskytovatel zprostředkovatelských služeb, zamýšlený adresát nebo adresáti a jakákoli jiná třetí strana, která prokáže oprávněný zájem, se mohou zúčastnit řízení u příslušného justičního orgánu. Nařízená opatření musí být úměrná povaze, závažnosti, opakování a době trvání protiprávního jednání a nesmějí nepatřičně omezovat přístup příjemců dotčené služby k legálním informacím.

Omezení přístupu platí po dobu čtyř týdnů, přičemž příslušný justiční orgán může ve svém příkazu koordinátorovi digitálních služeb povolit prodloužení této lhůty o stejně dlouhé doby; justiční orgán stanoví maximální počet těchto prodloužení lhůty. Koordinátor digitálních služeb prodlouží lhůtu pouze tehdy, pokud se s přihlédnutím k právům a zájmům všech stran, kterých se toto omezení týká, a všem relevantním okolnostem, včetně informací, které mu případně poskytnou poskytovatel zprostředkovatelských služeb, adresát nebo adresáti opatření a jakákoli jiná třetí strana, která prokázala oprávněný zájem, domnívá, že jsou splněny obě tyto podmínky:

a)	poskytovatel zprostředkovatelských služeb nepřijal potřebná opatření k ukončení protiprávního jednání;

b)	dočasné omezení neomezuje nepatřičně přístup příjemců služby k legálním informacím s ohledem na počet dotčených příjemců na případnou existenci adekvátních a snadno dostupných alternativ.

Pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že podmínky stanovené v třetím pododstavci písm. a) a b) jsou splněny, ale lhůtu podle třetího pododstavce nemůže dále prodloužit, podá příslušnému justičnímu orgánu novou žádost podle prvního pododstavce písm. b).

4.   Pravomocemi uvedenými v odstavcích 1, 2 a 3 není dotčen oddíl 3.

5.   Opatření přijatá koordinátory digitálních služeb při výkonu jejich pravomocí uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 musí být účinná, odrazující a přiměřená, zejména s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání či údajného protiprávního jednání, jehož se tato opatření týkají, jakož i s ohledem na případné ekonomické, technické a provozní možnosti dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb.

6.   Členské státy stanoví konkrétní pravidla a postupy pro výkon pravomocí podle odstavců 1, 2 a 3 a zajistí, aby jakýkoli výkon těchto pravomocí podléhal náležitým zárukám stanoveným v použitelném vnitrostátním právu v souladu s Listinou a obecnými zásadami práva Unie. Tato opatření musí být zejména přijímána výlučně v souladu s právem na respektování soukromého života a právem na obhajobu, včetně práva být slyšen a na přístup ke spisu, a s výhradou práva všech dotčených stran na účinnou právní ochranu.

1.   Členské státy stanoví pravidla týkající se sankcí za porušení tohoto nařízení poskytovateli zprostředkovatelských služeb v rámci jejich pravomoci a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byla tato pravidla uplatňována v souladu s článkem 51.

2.   Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí uvedená pravidla a opatření Komisi a neprodleně jí oznámí i veškeré jejich následné změny.

3.   Členské státy zajistí, aby maximální výše pokut, jež mohou být uloženy za neplnění některé z povinností stanovených v tomto nařízení, představovala 6 % ročního celosvětového obratu dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb v předchozím účetním období. Členské státy zajistí, aby maximální výše pokuty, jež může být uložena za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací nebo za neposkytnutí odpovědi či neopravení nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací a za neumožnění kontroly, představovala 1 % ročních příjmů nebo celosvětového obratu dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb nebo dotčené osoby v předchozím účetním období.

4.   Členské státy zajistí, aby maximální výše penále představovala 5 % průměrného denního celosvětového obratu nebo příjmu dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb v předchozím účetním období za den, a aby penále nabíhalo ode dne stanoveného v dotčeném rozhodnutí.

1.   Do 18. února 2027 Komise zhodnotí možný dopad tohoto nařízení na rozvoj a hospodářský růst malých a středních podniků a podá o tom zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Do 17. listopadu 2025 Komise zhodnotí a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o:

a)	uplatňování článku 33, včetně rozsahu poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, na které se vztahují povinnosti stanovené v kapitole III oddíle 5;

b)	vzájemném působení tohoto nařízení s jinými právními akty, zejména s akty uvedenými v čl. 2 odst. 3 a 4.

2.   Do 17. listopadu 2027 a poté každých pět let zhodnotí Komise toto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Tato zpráva se zabývá zejména:

a)	uplatňováním odst. 1 druhého pododstavce písm. a) a b);

b)	příspěvkem tohoto nařízení k prohloubení a účinnému fungování vnitřního trhu se zprostředkovatelskými službami, zejména pokud jde o přeshraniční poskytování digitálních služeb;

c)	uplatňováním článků 13, 16, 20, 21, 45 a 46;

d)	rozsahem povinností pro malé podniky a mikropodniky;

e)	účinností mechanismů dohledu a vymáhání;

f)	dopadem na dodržování práva na svobodu projevu a svobodu informací.

3.   Bude-li to vhodné, přiloží se ke zprávě uvedené v odstavcích 1 a 2 návrh změny tohoto nařízení.

4.   Komise ve zprávě uvedené v odstavci 2 tohoto článku rovněž vyhodnotí výroční zprávy o činnosti, které poskytli Komisi a sboru podle čl. 55 odst. 1 koordinátoři digitálních služeb.

5.   Pro účely odstavce 2 zašlou členské státy a sbor Komisi na žádost informace.

6.   Při provádění hodnocení uvedených v odstavci 2 zohlední Komise postoje a zjištění Evropského parlamentu, Rady a dalších relevantních subjektů nebo zdrojů a věnuje zvláštní pozornost malým a středním podnikům a situaci subjektů, jež nově vstoupily na trh.

7.   Do 18. února 2027 posoudí Komise po konzultaci se sborem fungování sboru a uplatňování článku 43 a podá o tom zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, přičemž zohlední první roky uplatňování tohoto nařízení. Na základě příslušných zjištění a s maximálním zřetelem ke stanovisku sboru ke zprávě případně připojí návrh na změnu tohoto nařízení, pokud jde o strukturu sboru.