search


keyboard_tab Digital Market Act 2022/1925 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2022/1925 CS cercato: 'uplatňování' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index uplatňování:


whereas uplatňování:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 702

 

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Účelem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením harmonizovaných pravidel zajišťujících pro všechny podniky spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví v celé Unii, kde působí strážci přístupu, ve prospěch podnikatelských i koncových uživatelů.

2.   Toto nařízení se vztahuje na hlavní služby platforem, které poskytují nebo nabízejí strážci přístupu podnikatelským uživatelům usazeným v Unii nebo koncovým uživatelům usazeným nebo nacházejícím se v Unii, bez ohledu na místo usazení nebo sídlo strážců přístupu a bez ohledu na právo, kterým by se jinak řídilo poskytování takové služby.

3.   Toto nařízení se nevztahuje na trhy související:

a)

se sítěmi elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/1972;

b)

se službami elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/1972 jinými než souvisejícími s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech.

4.   Pokud jde o interpersonální komunikační služby ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice (EU) 2018/1972, nejsou tímto nařízením dotčeny pravomoci a odpovědnosti svěřené vnitrostátním regulačním a jiným příslušným orgánům na základě článku 61 uvedené směrnice.

5.   S cílem zamezit roztříštění vnitřního trhu členské státy neukládají strážcům přístupu další povinnosti prostřednictvím právních a správních předpisů či opatření za účelem zajištění spravedlivých trhů otevřených hospodářské soutěži. Žádné ustanovení tohoto nařízení nebrání členským státům ukládat podnikům, včetně podniků poskytujících hlavní služby platforem, povinnosti v souvislosti s otázkami, jež spadají mimo působnost tohoto nařízení, pokud jsou takové povinnosti slučitelné s právem Unie a nevyplývají ze skutečnosti, že dotčené podniky mají postavení strážce přístupu ve smyslu tohoto nařízení.

6.   Tímto nařízením není dotčeno uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU. Rovněž jím není dotčeno uplatňování:

a)

vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících protisoutěžní dohody, rozhodnutí sdružení podniků, jednání ve vzájemné shodě a zneužívání dominantního postavení;

b)

vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících jiné formy jednostranného jednání v rozsahu, v jakém se uplatňují na jiné podniky, než jsou strážci přístupu, nebo pokud znamenají uložení dalších povinností strážcům přístupu; a

c)

nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (23) a vnitrostátních předpisů týkajících se kontroly spojování podniků.

7.   Vnitrostátní orgány nepřijmou rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí podle tohoto nařízení. Komise a členské státy úzce spolupracují a koordinují svá opatření v oblasti vymáhání na základě zásad stanovených v článcích 37 a 38.

Článek 9

Přerušení

1.   Pokud strážce přístupu v odůvodněné žádosti prokáže, že dodržování konkrétní povinnosti stanovené v článku 5, 6 nebo 7 by v případě určité hlavní služby platformy uvedené na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9 ohrozilo vzhledem k mimořádným okolnostem mimo jeho kontrolu ekonomickou životaschopnost jeho činnosti v Unii, může Komise přijmout prováděcí akt, v němž rozhodne, že se uplatňování konkrétní povinnosti uvedené ve zmíněné odůvodněné žádosti výjimečně v plném či částečném rozsahu přerušuje (dále jen „rozhodnutí o přerušení“). V uvedeném prováděcím aktu Komise své rozhodnutí o přerušení zdůvodní tím, že uvede mimořádné okolnosti odůvodňující přerušení. Tento prováděcí akt musí být omezen na rozsah a dobu trvání, které jsou nezbytné k řešení takového ohrožení životaschopnosti strážce přístupu. Komise usiluje o přijetí prováděcího aktu co nejdříve a nejpozději do tří měsíců od obdržení úplné odůvodněné žádosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2.   Je-li přerušení podle odstavce 1 přiznáno, Komise své rozhodnutí o přerušení každoročně přezkoumá, ledaže by v takovém rozhodnutí bylo uvedeno kratší období. Po tomto přezkumu Komise přerušení buď v plném nebo částečném rozsahu zruší, nebo rozhodne, že jsou i nadále naplňovány podmínky podle odstavce 1.

3.   V naléhavých případech může Komise na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu prozatímně přerušit uplatňování konkrétní povinnosti uvedené v odstavci 1 týkající se jedné nebo více jednotlivých hlavních služeb platforem již před přijetím rozhodnutí podle zmíněného odstavce. Tuto žádost lze podat a lze jí vyhovět kdykoli, dokud Komise neprovede posouzení podle odstavce 1.

4.   Při posuzování žádosti podle odstavců 1 a 3 Komise zohlední zejména dopad dodržování konkrétní povinnosti na ekonomickou životaschopnost činnosti strážce přístupu v Unii, jakož i na třetí strany, zejména na malé a střední podniky a na spotřebitele. Pozastavení může podléhat podmínkám a povinnostem, které stanoví Komise s cílem zajistit spravedlivou rovnováhu mezi uvedenými zájmy a cíli tohoto nařízení.

Článek 10

Výjimka z důvodů veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti

1.   Komise může na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu nebo z vlastního podnětu přijmout prováděcí akt, v němž rozhodne, že se strážce přístupu zcela nebo zčásti zprošťuje konkrétní povinnosti stanovené v článku 5, 6 nebo 7 ve vztahu k určité hlavní službě platformy uvedené v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9, pokud je tato výjimka ospravedlněna důvody uvedenými v odstavci 3 tohoto článku (dále jen „rozhodnutí o výjimce“). Komise přijme rozhodnutí o výjimce do tří měsíců od obdržení úplné odůvodněné žádosti a uvede odůvodnění, v němž vysvětlí důvody udělení této výjimky. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2.   Je-li výjimka podle odstavce 1 udělena, Komise své rozhodnutí o výjimce přezkoumá, pokud důvod pro výjimku zanikl, nebo alespoň jednou ročně. Po tomto přezkumu Komise výjimku buď zcela či zčásti zruší, nebo rozhodne, že podmínky stanovené v odstavci 1 jsou nadále splněny.

3.   Výjimku podle odstavce 1 lze udělit pouze z důvodů veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti.

4.   V naléhavých případech může Komise na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu nebo z vlastního podnětu prozatímně pozastavit uplatňování konkrétní povinnosti uvedené v odstavci 1 týkající se jedné nebo více jednotlivých hlavních služeb platforem již před přijetím rozhodnutí podle zmíněného odstavce. Tuto žádost lze podat a lze jí vyhovět kdykoli, dokud Komise nerozhodne podle odstavce 1.

5.   Při posuzování žádosti podle odstavců 1 a 4 Komise zohlední zejména dopad dodržování konkrétní povinnosti z důvodů uvedených v odstavci 3, jakož i účinky na dotčeného strážce přístupu a na třetí strany. Komise může pro pozastavení stanovit podmínky a povinnosti, aby zajistila spravedlivou rovnováhu mezi cíli, jež sledují důvody uvedené v odstavci 3, a cíli tohoto nařízení.

Článek 37

Spolupráce s vnitrostátními orgány

1.   Komise a členské státy úzce spolupracují a koordinují své činnosti v oblasti prosazování, aby zajistily soudržné, účinné a doplňkové prosazování dostupných právních nástrojů používaných na strážce přístupu ve smyslu tohoto nařízení.

2.   V kterékoli záležitosti týkající se uplatňování tohoto nařízení může Komise případně konzultovat vnitrostátní orgány.

Článek 39

Spolupráce s vnitrostátními soudy

1.   V řízení souvisejícím s uplatňováním tohoto nařízení mohou vnitrostátní soudy požádat Komisi, aby jim předala informace, které má k dispozici, nebo své stanovisko k otázkám týkajícím se uplatňování tohoto nařízení.

2.   Členské státy předají Komisi kopie všech písemných rozsudků vnitrostátních soudů týkající se používání tohoto nařízení. Tato kopie se předává co nejdříve po doručení úplného písemného rozsudku stranám.

3.   Pokud to vyžaduje soudržné uplatňování tohoto nařízení, může Komise z vlastního podnětu předložit vnitrostátním soudům písemná vyjádření. Se svolením dotčeného soudu může předkládat rovněž ústní vyjádření.

4.   Komise může výlučně pro účely přípravy svých vyjádření požádat relevantní vnitrostátní soud členského státu, aby jí zaslal nebo zajistil zaslání jakýchkoli dokumentů nezbytných pro posouzení věci.

5.   Vnitrostátní soudy nevydají rozhodnutí v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí podle tohoto nařízení. Rovněž se vyvarují rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím, jehož přijetí Komise zvažuje v řízení zahájeném podle tohoto nařízení. Za tímto účelem může vnitrostátní soud posoudit, zda je nezbytné, aby své řízení přerušil. Tím není dotčena možnost vnitrostátních soudů podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle článku 267 Smlouvy o fungování EU.

Článek 40

Skupina na vysoké úrovni

1.   Komise zřídí skupinu na vysoké úrovni pro nařízení o digitálních trzích (dále jen „skupina na vysoké úrovni“).

2.   Skupinu na vysoké úrovni tvoří tyto evropské orgány a sítě:

a)

Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací,

b)

evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů,

c)

Evropská síť pro hospodářskou soutěž,

d)

síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a

e)

skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby.

3.   Evropské orgány a sítě uvedené v odstavci 2 mají ve skupině na vysoké úrovni stejný počet zástupců. Maximální počet členů skupiny na vysoké úrovni nesmí překročit 30 osob.

4.   Komise zajistí pro skupinu na vysoké úrovni služby sekretariátu s cílem usnadnit její činnost. Skupině na vysoké úrovni předsedá Komise, která se účastní jejích zasedání. Skupina na vysoké úrovni zasedá na žádost Komise alespoň jednou za kalendářní rok. Komise rovněž svolá zasedání skupiny s cílem řešit konkrétní otázku, požádá-li o to většina členů, kteří skupinu tvoří.

5.   Skupina na vysoké úrovni může Komisi poskytovat poradenství a odborné znalosti v oblastech spadajících do pravomocí jejích členů, včetně:

a)

poradenství a doporučení v rámci jejich odborných znalostí týkajících se jakékoli obecné záležitosti v oblasti uplatňování nebo prosazování tohoto nařízení; nebo

b)

poradenství a odborných znalostí podporujících jednotný regulační přístup v rámci různých regulačních nástrojů.

6.   Skupina na vysoké úrovni může zejména určit a posoudit stávající a potenciální interakce mezi tímto nařízením a odvětvovými pravidly uplatňovanými vnitrostátními orgány, které tvoří evropské subjekty a sítě uvedené v odstavci 2, a předložit Komisi výroční zprávu, v níž představí toto posouzení a určí možné problémy týkající se více regulačních oblastí. Tuto zprávu mohou doplnit doporučení směřující k soudržným transdisciplinárním přístupům a synergiím, pokud jde o provádění tohoto nařízení a dalších odvětvových pravidel. O zprávě je informován Evropský parlament a Rada.

7.   V souvislosti se šetřeními trhu, jež se týkají nových služeb a nových praktik, může skupina na vysoké úrovni poskytnout Komisi odborné znalosti ohledně potřeby změnit, doplnit nebo zrušit pravidla obsažená v tomto nařízení s cílem zajistit, aby digitální trhy v celé Unii byly otevřené hospodářské soutěži a spravedlivé.

Článek 46

Prováděcí ustanovení

1.   Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví podrobná opatření pro uplatňování:

a)

formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí oznámení a podání podle článku 3;

b)

formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí technických opatření, která strážci přístupu zavádějí s cílem zajistit soulad s článkem 5, 6 nebo 7;

c)

provozních a technických opatření s cílem zajistit interoperabilitu interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech podle článku 7;

d)

formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí odůvodněné žádosti podle čl. 8 odst. 3;

e)

formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí odůvodněných žádostí podle článků 9 a 10;

f)

formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí povinných zpráv podávaných podle článku 11;

g)

metodiky a postupu, pokud jde o auditem ověřený popis technik používaných pro profilování spotřebitelů podle čl. 15 odst. 1; při vypracovávání návrhu prováděcího aktu za tímto účelem Komise konzultuje evropského inspektora ochrany údajů a může konzultovat Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, občanskou společnost a další příslušné odborníky;

h)

formy, obsahu a jiných podrobných náležitostí oznámení a podání podle článků 14 a 15;

i)

praktických opatření týkajících se šetření trhu podle článků 17, 18 a 19 a řízení podle článků 24, 25 a 29;

j)

praktických opatření pro výkon práv být slyšen podle článku 34;

k)

praktických opatření pro podmínky zpřístupnění podle článku 34;

l)

praktických opatření pro spolupráci a koordinaci mezi Komisí a vnitrostátními orgány podle článků 37 a 38; a

m)

praktických opatření pro výpočet a prodloužení lhůt.

2.   Prováděcí akty uvedené v odst. 1 písm. a) až k) a m) tohoto článku se přijímají poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

Prováděcí akt uvedený v odst. 1 písm. l) tohoto článku se přijímá přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 3.

3.   Před přijetím kteréhokoli prováděcího aktu podle odstavce 1 zveřejní Komise jeho návrh a vyzve všechny zúčastněné strany, aby předložily své připomínky ve lhůtě, která nesmí být kratší než jeden měsíc.

Článek 47

Pokyny

Komise může přijmout pokyny týkající se kteréhokoli z aspektů tohoto nařízení s cílem usnadnit jeho účinné uplatňování a prosazování.


whereas









keyboard_arrow_down