search


keyboard_tab Digital Market Act 2022/1925 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2022/1925 CS cercato: 'rovněž' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index rovněž:


whereas rovněž:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 1757

 

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Účelem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením harmonizovaných pravidel zajišťujících pro všechny podniky spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví v celé Unii, kde působí strážci přístupu, ve prospěch podnikatelských i koncových uživatelů.

2.   Toto nařízení se vztahuje na hlavní služby platforem, které poskytují nebo nabízejí strážci přístupu podnikatelským uživatelům usazeným v Unii nebo koncovým uživatelům usazeným nebo nacházejícím se v Unii, bez ohledu na místo usazení nebo sídlo strážců přístupu a bez ohledu na právo, kterým by se jinak řídilo poskytování takové služby.

3.   Toto nařízení se nevztahuje na trhy související:

a)

se sítěmi elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/1972;

b)

se službami elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/1972 jinými než souvisejícími s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech.

4.   Pokud jde o interpersonální komunikační služby ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice (EU) 2018/1972, nejsou tímto nařízením dotčeny pravomoci a odpovědnosti svěřené vnitrostátním regulačním a jiným příslušným orgánům na základě článku 61 uvedené směrnice.

5.   S cílem zamezit roztříštění vnitřního trhu členské státy neukládají strážcům přístupu další povinnosti prostřednictvím právních a správních předpisů či opatření za účelem zajištění spravedlivých trhů otevřených hospodářské soutěži. Žádné ustanovení tohoto nařízení nebrání členským státům ukládat podnikům, včetně podniků poskytujících hlavní služby platforem, povinnosti v souvislosti s otázkami, jež spadají mimo působnost tohoto nařízení, pokud jsou takové povinnosti slučitelné s právem Unie a nevyplývají ze skutečnosti, že dotčené podniky mají postavení strážce přístupu ve smyslu tohoto nařízení.

6.   Tímto nařízením není dotčeno uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU. rovněž jím není dotčeno uplatňování:

a)

vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících protisoutěžní dohody, rozhodnutí sdružení podniků, jednání ve vzájemné shodě a zneužívání dominantního postavení;

b)

vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících jiné formy jednostranného jednání v rozsahu, v jakém se uplatňují na jiné podniky, než jsou strážci přístupu, nebo pokud znamenají uložení dalších povinností strážcům přístupu; a

c)

nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (23) a vnitrostátních předpisů týkajících se kontroly spojování podniků.

7.   Vnitrostátní orgány nepřijmou rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí podle tohoto nařízení. Komise a členské státy úzce spolupracují a koordinují svá opatření v oblasti vymáhání na základě zásad stanovených v článcích 37 a 38.

Článek 4

Přezkum statusu strážce přístupu

1.   Na žádost nebo z vlastního podnětu může Komise rozhodnutí o označení přijaté podle článku 3 kdykoli přehodnotit, změnit nebo zrušit z jednoho z těchto důvodů:

a)

došlo k podstatné změně kterékoli ze skutečností, na nichž bylo rozhodnutí o označení založeno;

b)

rozhodnutí o označení bylo založeno na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích.

2.   Komise pravidelně, avšak nejméně jednou za tři roky přezkoumá, zda strážci přístupu i nadále splňují požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1. V tomto přezkumu se rovněž posoudí, zda je třeba seznam hlavních služeb platforem strážce přístupu, které jsou jednotlivě důležitou branou pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1 písm. b), změnit. Tyto přezkumy nemají z hlediska povinností strážců přístupu odkladný účinek.

Komise rovněž nejméně jednou ročně posoudí, zda uvedené požadavky splňují nové podniky poskytující hlavní služby platforem.

Pokud Komise na základě přezkumů podle prvního pododstavce zjistí, že se změnily skutečnosti, na nichž bylo označení podniků poskytujících hlavní služby platforem za strážce přístupu založeno, přijme rozhodnutí, jímž příslušné rozhodnutí o označení potvrdí, změní nebo zruší.

3.   Komise průběžně zveřejňuje a aktualizuje seznam strážců přístupu a seznam hlavních služeb platforem, u nichž musí strážci přístupu plnit povinnosti stanovené v kapitole III.

KAPITOLA III

PRAKTIKY STRÁŽCŮ PŘÍSTUPU, KTERÉ OMEZUJÍ OTEVŘENOST HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽI NEBO JSOU NEKALÉ

Článek 8

Dodržování povinností strážců přístupu

1.   Strážce přístupu zajistí a prokáže dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 tohoto nařízení. Opatření zavedená strážcem přístupu k zajištění souladu s uvedenými články musí účinně dosahovat cílů tohoto nařízení i příslušné povinnosti. Strážce přístupu zajistí, aby provádění těchto opatření bylo v souladu s použitelnými právními předpisy, zejména s nařízením (EU) 2016/679, směrnicí 2002/58/ES, s právními předpisy o kybernetické bezpečnosti, ochraně spotřebitele, bezpečnosti výrobků i s požadavky na přístupnost.

2.   Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost strážce přístupu podle odstavce 3 tohoto článku zahájit řízení podle článku 20.

Komise může přijmout prováděcí akt, v němž upřesní opatření, která má dotčený strážce přístupu uplatnit s cílem účinně splnit povinnosti stanovené v článcích 6 a 7. Tento prováděcí akt se přijme do šesti měsíců od zahájení řízení podle článku 20 poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

Při zahájení řízení z vlastního podnětu z důvodu obcházení povinností stanoveného podle článku 13 se mohou tato opatření týkat povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7.

3.   Strážce přístupu může požádat Komisi, aby konstatovala, zda opatření, která strážce přístupu hodlá zavést nebo zavedl k zajištění souladu s články 6 a 7, jsou pro dosažení cíle příslušné povinnosti za konkrétních okolností, v nichž se strážce přístupu nachází, účinná. Komise rozhoduje podle vlastního uvážení o tom, zda se do tohoto postupu určení zapojí, přičemž dodržuje zásady rovného zacházení, proporcionality a řádné správy.

Strážce přístupu ve své žádosti uvede odůvodněný návrh, v němž vysvětlí opatření, která hodlá zavést nebo zavedl. Vedle toho poskytne nedůvěrné znění svého odůvodněného návrhu, které může být sdíleno se třetími stranami podle odstavce 6.

4.   Odstavci 2 a 3 tohoto článku nejsou dotčeny pravomoci Komise podle článků 29, 30 a 31.

5.   Za účelem přijetí rozhodnutí podle odstavce 2 sdělí Komise strážci přístupu svá předběžná zjištění do tří měsíců od zahájení řízení podle článku 20. V předběžných zjištěních Komise vysvětlí opatření, která zvažuje přijmout, nebo o nichž má za to, že by je měl dotčený strážce přístupu přijmout, aby na předběžná zjištění účinně reagoval.

6.   Aby Komise umožnila zúčastněným třetím stranám účinné uplatnění í připomínek, zveřejní při sdělení předběžných zjištění podle odstavce 5 strážci přístupu nebo co nejdříve poté shrnutí případu, které nemá důvěrnou povahu, a opatření, která zvažuje přijmout, nebo o nichž se domnívá, že by je měl dotčený strážce přístupu přijmout. Komise stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být tyto připomínky uplatněny.

7.   Při stanovování opatření podle odstavce 2 Komise zajistí, aby tato opatření byla účinná při dosahování cílů tohoto nařízení i příslušné povinnosti a aby byla přiměřená okolnostem, v nichž se nachází strážce přístupu a příslušné služby.

8.   Pro účely upřesnění povinností podle čl. 6 odst. 11 a 12 Komise rovněž posoudí, zda zamýšlená nebo zavedená opatření zajišťují, aby nedošlo k nerovnováze mezi právy a povinnostmi podnikatelských uživatelů a zda samotná opatření neposkytují strážci přístupu výhodu, která je nepřiměřená službě, kterou strážce přístupu poskytuje podnikatelským uživatelům.

9.   Komise se může na žádost nebo z vlastního podnětu rozhodnout, že řízení podle odstavce 2 opětovně zahájí, pokud:

a)

došlo k podstatné změně některé ze skutečností, na nichž bylo rozhodnutí založeno; nebo

b)

rozhodnutí bylo založeno na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích; nebo

c)

opatření uvedená v rozhodnutí nejsou účinná.

Článek 14

Povinnost informovat o spojení

1.   Strážce přístupu informuje Komisi o každém zamýšleném spojení ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 139/2004, pokud subjekty, které se spojují, nebo nabývaný podnik poskytují hlavní služby platforem nebo jakékoli jiné služby poskytované v digitálním odvětví nebo umožňují shromažďování údajů, bez ohledu na to, zda se má oznamovat Komisi podle uvedeného nařízení nebo příslušnému vnitrostátnímu orgánu pro hospodářskou soutěž podle vnitrostátních pravidel pro spojování podniků.

Strážce přístupu informuje Komisi o takovém spojení před jeho uskutečněním a po uzavření dohody, oznámení veřejné nabídky na koupi akcií nebo nabytí kontrolního podílu.

2.   Informace poskytnuté strážcem přístupu podle odstavce 1 musí přinejmenším popisovat podniky dotčené spojením, jejich roční obraty v Unii a v celosvětovém měřítku, jejich oblasti činnosti, včetně činností přímo souvisejících se spojením, a transakční hodnotu dohody nebo její odhad, spolu se shrnutím informací o spojení, včetně jeho povahy a odůvodnění a seznamu členských států, jichž se spojení týká.

U všech příslušných hlavních služeb platforem zahrnují informace poskytnuté strážcem přístupu rovněž roční obraty generované těmito službami v Unii, počty jejich ročních aktivních podnikatelských uživatelů a počty jejich měsíčních aktivních koncových uživatelů.

3.   Pokud po jakémkoli spojení uvedeném v odstavci 1 tohoto článku doplňující hlavní služby platforem jednotlivě dosáhnou prahových hodnot uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. b), informuje o tom dotčený strážce přístupu Komisi do dvou měsíců od uskutečnění spojení a poskytne Komisi informace uvedené v čl. 3 odst. 2.

4.   Komise informuje příslušné orgány členských států o veškerých informacích získaných podle odstavce 1 a každoročně zveřejní seznam spojení podniků, o nichž ji strážci přístupu informovali podle uvedeného odstavce.

Komise vezme v úvahu oprávněné zájmy podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.

5.   Příslušné orgány členských států mohou použít informace obdržené podle odstavce 1 tohoto článku k tomu, aby požádaly Komisi o přezkoumání spojení podle článku 22 nařízení (ES) č. 139/2004.

Článek 19

Šetření trhu týkající se nových služeb a nových praktik

1.   Komise může vést šetření trhu, aby zjistila, zda by na seznam hlavních služeb platforem stanovených v čl. 2 bodě 2 měla být doplněna jedna nebo více služeb v rámci digitálního odvětví, nebo za účelem odhalení praktik, které omezují otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži nebo které jsou nekalé a nejsou tímto nařízením účinně upraveny. Komise ve svém posouzení zohlední veškerá relevantní zjištění z řízení podle článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU týkajících se digitálních trhů, jakož i jakýkoli další relevantní vývoj.

2.   Komise může kdykoli během šetření trhu podle odstavce 1 vést konzultace s třetími stranami, včetně s podnikatelskými a koncovými uživateli služeb v rámci digitálního odvětví, vůči nimž je šetření vedeno, a s podnikatelskými a koncovými uživateli, jichž se týkají šetřené praktiky.

3.   Komise svá zjištění zveřejní prostřednictvím zprávy do 18 měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a).

Tato zpráva se předloží Evropskému parlamentu a Radě a v příslušných případech se k ní připojí:

a)

legislativní návrh na změnu tohoto nařízení s cílem zahrnout další služby v rámci digitálního odvětví do seznamu hlavních služeb platforem stanoveného v čl. 2 bodě 2, nebo doplnit nové povinnosti do kapitoly III; nebo

b)

návrh aktu v přenesené pravomoci, kterým se toto nařízení doplňuje s ohledem na povinnosti stanovené v článcích 5 a 6, nebo návrh aktu v přenesené pravomoci, kterým se mění nebo doplňuje toto nařízení, pokud jde o povinnosti stanovené v článku 7, jak je stanoveno v článku 12.

V příslušných případech může legislativní návrh na změnu tohoto nařízení podle písm. a) druhého pododstavce rovněž zahrnovat vynětí stávajících služeb ze seznamu hlavních služeb platforem stanoveného v čl. 2 bodě 2, nebo vynětí stávajících povinností z článků 5, 6 nebo 7.

KAPITOLA V

PRAVOMOCI V OBLASTI VYŠETŘOVÁNÍ, PROSAZOVÁNÍ A SLEDOVÁNÍ

Článek 21

Žádosti o informace

1.   Za účelem výkonu pravomocí podle tohoto nařízení si Komise může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat od podniků a sdružení podniků veškeré nezbytné informace. Prostou žádostí nebo rozhodnutím může Komise rovněž požádat o přístup k jakýmkoli datům a algoritmům podniků a informacím o testování, jakož i o jejich vysvětlení.

2.   Při zaslání prosté žádosti o informace podniku nebo sdružení podniků uvede Komise právní základ a účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou vyžadovány, a stanoví lhůtu, v níž mají být tyto informace poskytnuty, jakož i pokuty stanovené článkem 30, jež lze uložit v případě předložení neúplných, nepřesných nebo zavádějících informací nebo vysvětlení.

3.   Pokud Komise požaduje od podniků nebo sdružení podniků informace na základě rozhodnutí, uvede právní základ a účel své žádosti, upřesní, jaké informace požaduje, a stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty. Pokud Komise žádá podniky, aby umožnily přístup k veškerým datům, algoritmům a informacím o testování, uvede účel žádosti a stanoví lhůtu, v níž musí být informace poskytnuty. Také uvede pokuty stanovené v článku 30 a určí nebo uloží penále stanovená v článku 31. rovněž upozorní na právo na přezkum takového rozhodnutí Soudním dvorem.

4.   Podniky nebo sdružení podniků nebo jejich zástupci poskytují požadované informace jménem dotčeného podniku nebo sdružení podniků. Řádně zmocnění právní zástupci mohou poskytovat informace jménem svých klientů. Ti však nesou plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5.   Na žádost Komise poskytnou příslušné orgány členských států Komisi veškeré informace, které mají k dispozici a které jsou nezbytné k plnění úkolů, jež jí ukládá toto nařízení.

Článek 28

Funkce pro zajišťování souladu s předpisy

1.   Strážci přístupu zřídí funkci pro zajišťování souladu s předpisy (dále jen „útvar zajišťování souladu“), jenž je nezávislý na provozních funkcích strážce přístupu a je tvořen jednou nebo více osobami pověřenými výkonem činnosti zajišťování souladu (dále jen „osoby pověřené výkonem zajišťování souladu“), včetně vedoucího útvaru zajišťování souladu.

2.   Strážce přístupu zajišťuje, aby měl útvar zajišťování souladu uvedený v odstavci 1 dostatečné pravomoci, postavení a zdroje, jakož i přístup k řídícímu orgánu strážce přístupu, a mohl tak sledovat, zda strážce přístupu dodržuje toto nařízení.

3.   Řídící orgán strážce přístupu zajistí, aby osoby pověřené výkonem zajišťování souladu jmenované podle odstavce 1 měly odbornou kvalifikaci, znalosti, zkušenosti a schopnosti nezbytné pro plnění úkolů uvedených v odstavci 5.

Řídící orgán strážce přístupu rovněž zajistí, aby byl vedoucí útvaru zajišťování souladu nezávislým členem vyššího vedení se zvláštní odpovědností za útvar zajišťování souladu

4.   Aniž jsou dotčeny povinnosti řídícího orgánu v rámci jeho dozorčích a řídících funkcí, vedoucí útvaru zajišťování souladu podává zprávy řídícímu orgánu strážce přístupu a může mu vyjádřit své obavy a varovat jej v případě, že vnikne riziko nesouladu s tímto nařízením.

Vedoucí útvaru zajišťování souladu nemůže být odvolán bez předchozího souhlasu řídícího orgánu strážce přístupu.

5.   Osoby pověřené výkonem zajišťování souladu, jež byly jmenovány strážcem přístupu podle odstavce 1, mají tyto úkoly:

a)

připravovat a sledovat opatření a činnosti strážců přístupu, jejichž cílem je zajistit dodržování tohoto nařízení, a dohlížet nad nimi;

b)

informovat vedení a zaměstnance strážce přístupu o dodržování tohoto nařízení a poskytovat jim poradenství;

c)

případně sledovat soulad se závazky, které se staly závaznými podle článku 25, aniž je dotčena možnost Komise jmenovat nezávislé externí odborníky podle čl. 26 odst. 2;

d)

spolupracovat s Komisí pro účely tohoto nařízení.

6.   Strážci přístupu sdělí Komisi jméno a kontaktní údaje vedoucího útvaru zajišťování souladu.

7.   Řídící orgán strážce přístupu stanoví mechanismy správy a řízení strážce přístupu, které zajišťují nezávislost útvaru zajišťování souladu, včetně rozdělení odpovědnosti v organizaci strážce přístupu a předcházení střetům zájmů, vykonává nad těmito mechanismy dohled a je odpovědný za jejich provádění.

8.   Řídící orgán schvaluje a pravidelně, alespoň jednou ročně, přezkoumává strategie a politiky, jejichž cílem je zajistit, řídit a sledovat soulad s tímto nařízením.

9.   Řídící orgán vynaloží na řízení a sledování souladu s tímto nařízením dostatek času. Aktivně se podílí na rozhodnutích týkajících se řízení a prosazování, pokud jde o toto nařízení, a zajišťuje, aby k tomu byly přiděleny odpovídající zdroje.

Článek 38

Spolupráce a koordinace s příslušnými orgány prosazujícími pravidla hospodářské soutěže

1.   Komise a vnitrostátní příslušné orgány členských států prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 vzájemně spolupracují a vzájemně se informují o svých příslušných činnostech v oblasti prosazování prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. Mají pravomoc si vzájemně poskytovat jakékoli informace týkající se skutkových nebo právních okolností, včetně důvěrných informací. Jestliže příslušný orgán není členem Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, přijme Komise nezbytná opatření pro spolupráci a výměnu informací o případech těchto orgánů týkajících se prosazování tohoto nařízení, jakož i o případech prosazování pravidel uvedených v čl. 1 odst. 6. Komise může taková opatření stanovit prostřednictvím prováděcího aktu podle čl. 46 odst. 1 písm. l).

2.   Pokud vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 hodlá zahájit šetření týkající se strážců přístupu na základě vnitrostátních právních předpisů podle čl. 1 odst. 6, písemně informuje Komisi o prvním formálním opatření šetření před zahájením takového opatření nebo bezprostředně po jeho zahájení. Tyto informace mohou být rovněž poskytnuty vnitrostátním příslušným orgánům jiných členských států prosazujícím pravidla podle čl. 1 odst. 6.

3.   Pokud vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6 hodlá uložit strážcům přístupu povinnosti na základě vnitrostátních právních předpisů podle čl. 1 odst. 6, oznámí Komisi návrh opatření s uvedením jeho odůvodnění nejpozději 30 dnů před přijetím daného opatření. V případě předběžných opatření vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6 oznámí Komisi co nejdříve návrhy plánovaných opatření, nejpozději však ihned po přijetí těchto opatření. Tyto informace mohou být rovněž poskytnuty vnitrostátním příslušným orgánům jiných členských států prosazujícím pravidla podle čl. 1 odst. 6.

4.   Informační mechanismy stanovené v odstavcích 2 a 3 se nepoužijí na plánovaná rozhodnutí podle vnitrostátních pravidel pro spojování podniků.

5.   Informace vyměňované podle odstavců 1 až 3 tohoto článku se vyměňují a používají pouze pro účely koordinace prosazování tohoto nařízení a pravidel podle čl. 1 odst. 6.

6.   Komise může požádat vnitrostátní příslušné orgány členských států prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6, aby podpořily kterékoli z jejích šetření trhu podle tohoto nařízení.

7.   Vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla podle čl. 1 odst. 6 může na svém území provést z vlastního podnětu šetření případu možného nesouladu s články 5, 6 a 7 tohoto nařízení, je-li k tomu oprávněn a má-li k tomu vyšetřovací pravomoci podle vnitrostátního práva. Před přijetím prvního formálního opatření šetření o tom tento orgán písemně informuje Komisi.

Zahájení řízení ze strany Komise podle článku 20 zbavuje vnitrostátní příslušné orgány členských států prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 možnosti takové šetření vést, nebo má za následek jeho ukonční, pokud již probíhá. Tyto orgány podají Komisi o výsledcích takového šetření zprávu s cílem podpořit úlohu Komise jakožto jediného orgánu prosazujícího toto nařízení.

Článek 39

Spolupráce s vnitrostátními soudy

1.   V řízení souvisejícím s uplatňováním tohoto nařízení mohou vnitrostátní soudy požádat Komisi, aby jim předala informace, které má k dispozici, nebo své stanovisko k otázkám týkajícím se uplatňování tohoto nařízení.

2.   Členské státy předají Komisi kopie všech písemných rozsudků vnitrostátních soudů týkající se používání tohoto nařízení. Tato kopie se předává co nejdříve po doručení úplného písemného rozsudku stranám.

3.   Pokud to vyžaduje soudržné uplatňování tohoto nařízení, může Komise z vlastního podnětu předložit vnitrostátním soudům písemná vyjádření. Se svolením dotčeného soudu může předkládat rovněž ústní vyjádření.

4.   Komise může výlučně pro účely přípravy svých vyjádření požádat relevantní vnitrostátní soud členského státu, aby jí zaslal nebo zajistil zaslání jakýchkoli dokumentů nezbytných pro posouzení věci.

5.   Vnitrostátní soudy nevydají rozhodnutí v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí podle tohoto nařízení. rovněž se vyvarují rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím, jehož přijetí Komise zvažuje v řízení zahájeném podle tohoto nařízení. Za tímto účelem může vnitrostátní soud posoudit, zda je nezbytné, aby své řízení přerušil. Tím není dotčena možnost vnitrostátních soudů podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle článku 267 Smlouvy o fungování EU.

Článek 40

Skupina na vysoké úrovni

1.   Komise zřídí skupinu na vysoké úrovni pro nařízení o digitálních trzích (dále jen „skupina na vysoké úrovni“).

2.   Skupinu na vysoké úrovni tvoří tyto evropské orgány a sítě:

a)

Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací,

b)

evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů,

c)

Evropská síť pro hospodářskou soutěž,

d)

síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a

e)

skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby.

3.   Evropské orgány a sítě uvedené v odstavci 2 mají ve skupině na vysoké úrovni stejný počet zástupců. Maximální počet členů skupiny na vysoké úrovni nesmí překročit 30 osob.

4.   Komise zajistí pro skupinu na vysoké úrovni služby sekretariátu s cílem usnadnit její činnost. Skupině na vysoké úrovni předsedá Komise, která se účastní jejích zasedání. Skupina na vysoké úrovni zasedá na žádost Komise alespoň jednou za kalendářní rok. Komise rovněž svolá zasedání skupiny s cílem řešit konkrétní otázku, požádá-li o to většina členů, kteří skupinu tvoří.

5.   Skupina na vysoké úrovni může Komisi poskytovat poradenství a odborné znalosti v oblastech spadajících do pravomocí jejích členů, včetně:

a)

poradenství a doporučení v rámci jejich odborných znalostí týkajících se jakékoli obecné záležitosti v oblasti uplatňování nebo prosazování tohoto nařízení; nebo

b)

poradenství a odborných znalostí podporujících jednotný regulační přístup v rámci různých regulačních nástrojů.

6.   Skupina na vysoké úrovni může zejména určit a posoudit stávající a potenciální interakce mezi tímto nařízením a odvětvovými pravidly uplatňovanými vnitrostátními orgány, které tvoří evropské subjekty a sítě uvedené v odstavci 2, a předložit Komisi výroční zprávu, v níž představí toto posouzení a určí možné problémy týkající se více regulačních oblastí. Tuto zprávu mohou doplnit doporučení směřující k soudržným transdisciplinárním přístupům a synergiím, pokud jde o provádění tohoto nařízení a dalších odvětvových pravidel. O zprávě je informován Evropský parlament a Rada.

7.   V souvislosti se šetřeními trhu, jež se týkají nových služeb a nových praktik, může skupina na vysoké úrovni poskytnout Komisi odborné znalosti ohledně potřeby změnit, doplnit nebo zrušit pravidla obsažená v tomto nařízení s cílem zajistit, aby digitální trhy v celé Unii byly otevřené hospodářské soutěži a spravedlivé.

Článek 54

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 2. května 2023.

Článek 3 odst. 6 a 7 a články 40, 46, 47, 48, 49 a 50 se však použijí od 1. listopadu 2022 a článek 42 a článek 43 se použijí od 25. června 2023.

Pokud však datum 25. června 2023 předchází datu použitelnosti uvedenému v druhém pododstavci tohoto článku, použitelnost článků 42 a 43 se odloží do data použitelnosti uvedeného v druhém pododstavci tohoto článku.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 14. září 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

M. BEK


(1)  Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 64.

(2)  Úř. věst. C 440, 29.10.2021, s. 67.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. července 2022.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

(12)  Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(18)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

(19)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1).

(22)  Úř. věst. C 147, 26.4.2021, s. 4.

(23)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).


PŘÍLOHA

A.   „Obecně“

1.

Cílem této přílohy je upřesnit metodiku pro identifikaci a výpočet „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“ pro každou hlavní službu platformy uvedenou v čl. 2 bodě 2. Poskytuje vzor umožňující podniku posoudit, zda jeho hlavní služby platforem dosahují kvantitativních prahových hodnot stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. b), a proto se předpokládá, že splňují požadavek uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. b). Tento vzor proto bude rovněž relevantní pro jakékoli širší posouzení podle čl. 3 odst. 8. Povinností podniku je dosáhnout co největšího souladu se společnými zásadami a konkrétní metodikou, které jsou stanoveny v této příloze. Nic v této příloze nebrání Komisi v tom, aby ve lhůtě stanovené v příslušných ustanoveních tohoto nařízení vyžadovala od podniku poskytujícího hlavní služby platforem předložení veškerých informací nezbytných k identifikaci a výpočtu „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“. Nic v této příloze by nemělo představovat právní základ pro sledování uživatelů. Metodikou obsaženou v této příloze nejsou dotčeny ani žádné z povinností stanovených v tomto nařízení, zejména v čl. 3 odst. 3 a 8 a čl. 13 odst. 3. Požadovaný soulad s čl. 13 odst. 3 zejména znamená rovněž identifikaci a výpočet „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“ na základě přesného měření nebo nejlepšího dostupného odhadu, v souladu se skutečnými kapacitami pro identifikaci a výpočty, které má podnik poskytující hlavní služby platforem v příslušném okamžiku k dispozici. Tato měření nebo nejlepší dostupný odhad musí být v souladu s měřeními vykázanými podle článku 15 a musí je zahrnovat.

2.

Ustanovení čl. 2 bodu 20 a 21 stanoví definice „koncového uživatele“ a „podnikatelského uživatele“, které jsou společné pro všechny hlavní služby platforem.

3.

Za účelem určení a stanovení počtu „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“ používá tato příloha pojem „jedineční uživatelé“. Pojem „jedinečný uživatel“ zahrnuje „aktivní koncové uživatele“ a „aktivní podnikatelské uživatele“ započítávané pouze jednou pro příslušnou hlavní službu platformy v průběhu určitého časového období (tj. měsíc v případě „aktivních koncových uživatelů“ a rok v případě „aktivních podnikatelských uživatelů“), bez ohledu na to, kolikrát se během tohoto období do příslušné hlavní služby platformy zapojili. Tím není dotčena skutečnost, že tatáž fyzická nebo právnická osoba může pro různé hlavní služby platforem současně představovat „aktivního koncového uživatele“ nebo „aktivního podnikatelského uživatele“.

B.   „Aktivní koncoví uživatelé“

1.

Počet „jedinečných uživatelů“, kteří jsou „aktivními koncovými uživateli“, se identifikuje podle nejpřesnějšího měření vykázaného podnikem poskytujícím jakoukoli hlavní službu platformy, konkrétně:

a.

Má se za to, že shromažďování dat o využívání hlavních služeb platforem z přihlašovacího prostředí by zjevně představovalo nejnižší riziko zdvojování, například ve vztahu k chování uživatelů napříč zařízeními nebo platformami. Podnik proto předloží souhrn anonymizovaných dat o počtu jedinečných koncových uživatelů pro každou příslušnou hlavní službu platformy na základě přihlašovacího prostředí, pokud taková data existují.

b.

V případě hlavních služeb platforem, k nimž mají rovněž přístup koncoví uživatelé mimo přihlašovací prostředí, podnik dodatečně předloží souhrn anonymizovaných dat o počtu jedinečných koncových uživatelů příslušné hlavní služby platforem na základě alternativního měření zachycujícího rovněž koncové uživatele mimo přihlašovací prostředí, jako jsou adresy internetového protokolu, identifikátory cookies nebo jiné identifikátory, například štítky pro identifikaci na základě rádiové frekvence, pokud jsou tyto adresy nebo identifikátory objektivně nezbytné pro poskytování hlavních služeb platforem.

2.

Počet „měsíčních aktivních koncových uživatelů“ je založen na průměrném počtu aktivních koncových uživatelů v průběhu největší části účetního období. Smyslem pojmu „největší část účetního období“ je umožnit podniku poskytujícímu hlavní služby platforem, aby ve výpočtu odhlédl od hodnot, jež se v daném roce vymykají. Vymykající se hodnoty jsou ze své podstaty ty, které se od běžných a předvídatelných hodnot významně liší. Příkladem vymykajících se hodnot by mohl být nepředvídaný nárůst nebo pokles zapojení uživatelů, k němuž došlo během jednoho měsíce finančního roku. Hodnoty týkající se každoročně se opakujících událostí, jako jsou roční podpory prodeje, vymykající se hodnoty nepředstavují.

C.   „Aktivní podnikatelští uživatelé“

Počet „jedinečných uživatelů“, kteří jsou „aktivními podnikatelskými uživateli“, se případně určí na úrovni účtu pro každý jedinečný podnikatelský účet spojený s používáním hlavní služby platformy poskytované podnikem, který představuje jednoho jedinečného podnikatelského uživatele příslušné hlavní služby platformy. Pokud se pojem „podnikatelský účet“ nevztahuje na danou hlavní službu platformy, příslušný podnik poskytující hlavní služby platforem určí počet jedinečných podnikatelských uživatelů odkazem na příslušný podnik.

D.   „Předkládání informací“

1.

Podnik předkládající informace Komisi podle čl. 3 odst. 3 o počtu aktivních koncových uživatelů a aktivních podnikatelských uživatelů v jednotlivých hlavních službách platforem odpovídá za zajištění úplnosti a přesnosti těchto informací. V tomto ohledu:

a.

Podnik odpovídá za předkládání údajů za příslušnou hlavní službu platformy, kde nedochází k nedostatečnému ani nadměrnému započítání počtu aktivních koncových uživatelů a aktivních podnikatelských uživatelů (například pokud mají uživatelé přístup k hlavním službám platforem napříč různými platformami nebo zařízeními).

b.

Podnik odpovídá za poskytnutí přesných a stručných vysvětlení metodiky použité k získání informací a dále odpovídá za veškerá rizika nedostatečného nebo nadměrného započítání počtu aktivních koncových uživatelů a aktivních podnikatelských uživatelů pro příslušnou hlavní službu platformy a za opatření přijatá k řešení tohoto rizika.

c.

Podnik poskytne data, která vycházejí z alternativního měření, má-li Komise pochybnosti o přesnosti dat předložených podnikem poskytujícím hlavní služby platforem.

2.

Pro účely výpočtu „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“:

a.

Podnik poskytující hlavní služby platforem neidentifikuje hlavní služby platforem, které patří do stejné kategorie hlavních služeb platforem podle čl. 2 bodu 2, jako odlišné zejména na základě toho, že jsou poskytovány s použitím různých doménových jmen, ať už se jedná o národní domény nejvyšší úrovně (ccTLD) či generické domény nejvyššího řádu (gTLD), nebo jakýchkoli zeměpisných atributů.

b.

Podnik poskytující hlavní služby platforem pokládá za samostatné hlavní služby platforem ty hlavní služby platforem, které jsou využívány pro různé účely buď jejich koncovými uživateli, nebo jejich podnikatelskými uživateli, nebo platí obojí, a to i v případě, že jejich koncoví uživatelé nebo podnikatelští uživatelé mohou být titíž, a i přesto, že patří do stejné kategorie hlavních služeb platforem podle čl. 2 bodu 2.

c.

Podnik poskytující hlavní služby platforem pokládá za samostatné hlavní služby platforem ty služby, které příslušný podnik nabízí integrovaným způsobem, ale které:

i)

nepatří do stejné kategorie hlavních služeb platforem podle čl. 2 bodu 2, nebo

ii)

jsou využívány pro různé účely buď jejich koncovými uživateli, nebo jejich podnikatelskými uživateli, nebo platí obojí, a to i v případě, že jejich koncoví uživatelé a podnikatelští uživatelé mohou být titíž, a i přesto, že patří do stejné kategorie hlavních služeb platforem podle čl. 2 bodu 2.

E.   „Zvláštní definice“

Níže uvedená tabulka stanoví zvláštní definice „aktivních koncových uživatelů“ a „aktivních podnikatelských uživatelů“ pro každou hlavní službu platformy.

Hlavní služby platforem

Aktivní koncoví uživatelé

Aktivní podnikatelští uživatelé

Online zprostředkovatelské služby

Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří se nejméně jednou v měsíci zapojili do online zprostředkovatelské služby, například aktivním přihlášením, vyhledáváním, kliknutím či rolováním, nebo alespoň jednou v měsíci uzavřeli transakci prostřednictvím online zprostředkovatelské služby.

Počet jedinečných podnikatelských uživatelů, kteří měli během celého roku uvedenou v online zprostředkovatelské službě alespoň jednu položku nebo během roku uzavřeli transakci prostřednictvím online zprostředkovatelské služby.

Internetové vyhledávače

Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří využili internetového vyhledávače alespoň jednou v měsíci, například vyhledáváním.

Počet jedinečných podnikatelských uživatelů s podnikatelskými webovými stránkami (tj. webové stránky využívané k obchodním nebo profesním účelům) zařazený do indexu nebo části indexu internetového vyhledávače během roku.

Služby online sociálních sítí

Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří se alespoň jednou v měsíci zapojili do služby online sociálních sítí, například aktivním přihlášením, otevřením stránky, rolováním, kliknutím, lajkováním, vyhledáváním, vložením příspěvku nebo komentáře.

Počet jedinečných podnikatelských uživatelů, kteří mají v rámci služby online sociálních sítí zařazen produkt nebo službu nebo mají podnikatelský účet a kteří se do této služby jakýmkoli způsobem zapojili alespoň jednou v průběhu roku, například aktivním přihlášením, otevřením stránky, rolováním, kliknutím, lajkováním, vyhledáváním, vložením příspěvku nebo komentáře nebo za použití jejích nástrojů pro podniky.

Služby platforem pro sdílení videonahrávek

Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří se alespoň jednou v měsíci zapojili do služby platformy pro sdílení videonahrávek, například přehráním segmentu audiovizuálního obsahu, vyhledáváním nebo nahráním určitého audiovizuálního obsahu, zejména včetně videonahrávek vytvořených uživateli.

Počet jedinečných podnikatelských uživatelů, kteří během roku poskytli alespoň jeden audiovizuální obsah nahraný nebo zobrazený v rámci služby platformy pro sdílení videonahrávek.

Interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech

Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří alespoň jednou v měsíci iniciovali komunikaci prostřednictvím interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech nebo se jí jakýmkoli způsobem účastnili.

Počet jedinečných podnikatelských uživatelů, kteří alespoň jednou v průběhu roku využili podnikatelský účet nebo jakýmkoli způsobem iniciovali nebo se podíleli na komunikaci prostřednictvím interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech za účelem přímé komunikace s koncovým uživatelem.

Operační systémy

Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří použili zařízení s operačním systémem, který byl aktivován, aktualizován nebo používán alespoň jednou za měsíc.

Počet jedinečných vývojářů, kteří během roku zveřejnili, aktualizovali nebo nabídli alespoň jednu softwarovou aplikaci nebo softwarový program, které využívají programovací jazyk nebo jakékoli nástroje pro vývoj softwaru daného operačního systému nebo které nějakým způsobem fungují v daném operačním systému.

Virtuální asistent

Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří s virtuálním asistentem jakýmkoli způsobem alespoň jednou v měsíci navázali kontakt, například jeho aktivací, položením dotazu, využitím služby prostřednictvím příkazu nebo ovládáním zařízení inteligentní domácnosti.

Počet jedinečných vývojářů, kteří během roku nabídli alespoň jednu softwarovou aplikaci pro virtuálního asistenta nebo funkcionalitu zpřístupňující stávající softwarovou aplikaci prostřednictvím virtuálního asistenta.

Webové prohlížeče

Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří webový prohlížeč použili alespoň jednou v měsíci, například vložením dotazu nebo webové adresy do adresního řádku webového prohlížeče.

Počet jedinečných podnikatelských uživatelů, jejichž podnikové webové stránky (tj. webové stránky používané v rámci obchodní nebo profesní činnosti) byly alespoň jednou v průběhu roku navštíveny prostřednictvím webového prohlížeče nebo kteří nabízeli zásuvný modul (plug-in), rozšíření nebo doplňky používané v průběhu roku ve webovém prohlížeči.

Služby cloud computingu

Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří se alespoň jednou v měsíci zapojili do služeb cloud computingu od příslušného poskytovatele služeb cloud computingu, a to za jakýkoli druh odměny, bez ohledu na to, zda je tato odměna poskytnuta ve stejném měsíci.

Počet podnikatelských jedinečných uživatelů, kteří během roku poskytovali služby cloud computingu v rámci cloudové infrastruktury příslušného poskytovatele služeb cloud computingu.

Online reklamní služby

V případě vlastního prodeje reklamního prostoru:

Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří byli alespoň jednou za měsíc vystaveni působení reklamního sdělení.

V případě služeb pro zprostředkování reklamy (včetně reklamních sítí, reklamních výměn a jakýchkoli jiných služeb pro zprostředkování reklamy):

Počet jedinečných koncových uživatelů, kteří byli alespoň jednou za měsíc vystaveni působení reklamního sdělení, které vyvolalo zájem o službu pro zprostředkování reklamy.

V případě vlastního prodeje reklamního prostoru:

Počet jedinečných inzerentů, jejichž alespoň jedno reklamní sdělení bylo v průběhu roku zobrazeno.

V případě služeb pro zprostředkování reklamy (včetně reklamních sítí, reklamních výměn a jakýchkoli jiných služeb pro zprostředkování reklamy):

Počet jedinečných podnikatelských uživatelů (včetně inzerentů, vydavatelů nebo jiných zprostředkovatelů), kteří v průběhu roku komunikovali prostřednictvím služby zprostředkování reklamy nebo této služby využili.



whereas









keyboard_arrow_down