search


keyboard_tab Digital Market Act 2022/1925 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2022/1925 CS cercato: 'lhůty' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index lhůty:


whereas lhůty:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 799

 

Článek 3

Označení za strážce přístupu

1.   Podnik je označen za strážce přístupu, pokud:

a)

má významný dopad na vnitřní trh;

b)

poskytuje hlavní službu platformy, která je klíčovou branou pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů; a

c)

má ve své činnosti zavedené a trvalé postavení nebo lze předpokládat, že takové postavení v blízké budoucnosti získá.

2.   Má se za to, že podnik příslušné požadavky uvedené v odstavci 1 splňuje:

a)

v souvislosti s odst. 1 písm. a), pokud dosahuje v každém z posledních tří účetních období v Unii ročního obratu nejméně 7,5 miliardy EUR, nebo pokud jeho průměrná tržní kapitalizace nebo rovnocenná reálná tržní hodnota dosáhly v posledním účetním období nejméně 75 miliard EUR, a poskytuje stejnou hlavní službu platformy alespoň ve třech členských státech;

b)

v souvislosti s odst. 1 písm. b), pokud poskytuje hlavní službu platformy, jež měla v uplynulém účetním období nejméně 45 milionů aktivních koncových uživatelů usazených nebo nacházejících se v Unii a ročně nejméně 10 000 aktivních podnikatelských uživatelů usazených v Unii, jejichž identifikace a výpočet se provádí v souladu s metodikou a ukazateli uvedenými v příloze;

c)

v souvislosti s odst. 1 písm. c), pokud byly prahové hodnoty uvedené v písmenu b) tohoto odstavce dosaženy v každém z posledních tří účetních období.

3.   Pokud podnik poskytující hlavní služby platforem dosáhne všech prahových hodnot uvedených v odstavci 2, oznámí tuto skutečnost bezodkladně a v každém případě do dvou měsíců po jejich dosažení Komisi a poskytne jí příslušné informace stanovené v odstavci 2. Uvedené oznámení obsahuje příslušné informace stanovené v odstavci 2 pro každou z hlavních služeb platforem podniku, která dosahuje prahových hodnot uvedených v odst. 2 písm. b). Kdykoli prahových hodnot uvedených v odst. 2 písm. b) a c) dosáhne další hlavní služba platformy poskytovaná podnikem, který byl dříve označen za strážce přístupu, daný podnik oznámí tuto skutečnost Komisi do dvou měsíců od dosažení uvedených prahových hodnot.

Neučiní-li podnik poskytující hlavní službu platformy oznámení Komisi podle prvního pododstavce tohoto odstavce a neposkytne-li ve lhůtě stanovené Komisí v žádosti o informace podle článku 21 všechny relevantní informace, které jsou nezbytné k tomu, aby Komise mohla dotčený podnik označit za strážce přístupu podle odstavce 4 tohoto článku, je Komise i tak oprávněna daný podnik označit za strážce přístupu na základě informací, které má k dispozici.

Vyhoví-li podnik poskytující hlavní služby platforem žádosti o informace podle druhého pododstavce tohoto odstavce, nebo jsou-li informace poskytnuty po uplynutí lhůty podle uvedeného pododstavce, Komise postupuje podle odstavce 4.

4.   Komise označí bez zbytečného odkladu a nejpozději do 45 pracovních dnů po obdržení úplných informací uvedených v odstavci 3 podnik poskytující hlavní služby platforem, který dosahuje všech prahových hodnot uvedených v odstavci 2, za strážce přístupu.

5.   Podnik poskytující hlavní služby platforem může spolu se svým oznámením předložit dostatečně podložené argumenty, aby prokázal, že výjimečně z důvodu okolností, za nichž příslušná hlavní služba platformy působí, nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 1, přestože dosahuje všech prahových hodnot uvedených v odstavci 2.

Má-li Komise za to, že argumenty předložené podle prvního pododstavce podnikem poskytujícím hlavní služby platforem nejsou dostatečně podložené, protože jimi nejsou zjevně zpochybněny domněnky podle odstavce 2 tohoto článku, může tyto argumenty ve lhůtě uvedené v odstavci 4 odmítnout, aniž použije postup stanovený v čl. 17 odst. 3.

Pokud podnik poskytující hlavní služby platforem předloží takové dostatečně podložené argumenty, kterými jsou zjevně zpochybněny domněnky podle odstavce 2 tohoto článku, může Komise bez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce ve lhůtě uvedené v odstavci 4 tohoto článku zahájit postup stanovený v čl. 17 odst. 3.

Dospěje-li Komise k závěru, že podnik poskytující hlavní služby platforem nebyl schopen prokázat, že příslušné hlavní služby platforem, které poskytuje, nesplňují požadavky odstavce 1 tohoto článku, označí uvedený podnik za strážce přístupu v souladu s postupem stanoveným v čl. 17 odst. 3.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním metodiky k určení toho, zda jsou dosaženy kvantitativní prahové hodnoty stanovené v odstavci 2 tohoto článku, a případně za účelem pravidelného přizpůsobování uvedené metodiky vývoji na trhu a vývoji technologií.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem změny tohoto nařízení aktualizací metodiky a seznamu ukazatelů stanovených v příloze.

8.   Komise označí postupem podle článku 17 za strážce přístupu každý podnik poskytující hlavní služby platforem, který splňuje všechny požadavky podle odstavce 1 tohoto článku, ale nedosahuje všech prahových hodnot podle odstavce 2 tohoto článku.

Za tímto účelem vezme Komise v úvahu některé nebo všechny následující prvky v rozsahu, v němž jsou pro daný podnik poskytující hlavní služby platforem relevantní:

a)

velikost, včetně obratu a tržní kapitalizace, činnosti a postavení daného podniku;

b)

počet podnikatelských uživatelů, kteří používají hlavní službu platformy k oslovení koncových uživatelů, a počet koncových uživatelů;

c)

síťové účinky a výhody založené na datech, zejména v souvislosti s přístupem podniku k osobním i neosobním údajům a jejich shromažďováním nebo s jeho analytickými schopnostmi;

d)

veškeré úspory z rozsahu a množství, z nichž má podnik prospěch, mimo jiné i pokud jde o data a případně o činnosti mimo Unii;

e)

tzv. lock-in účinek na podnikatelského uživatele nebo koncového uživatele, včetně nákladů na změnu poskytovatele a behaviorálního zkreslení, jež snižují schopnost podnikatelských uživatelů a koncových uživatelů změnit poskytovatele nebo zvolit multi-homing;

f)

konglomerátní korporátní struktura nebo vertikální integrace podniku, jež mu například umožňují provádět křížové subvencování, kombinovat data z různých zdrojů nebo posílit své postavení využitím pákového efektu, nebo

g)

další strukturální charakteristiky podniku nebo služby.

Při posuzování podle tohoto odstavce přihlédne Komise k předvídatelnému vývoji ve vztahu k prvkům vyjmenovaným ve druhém pododstavci, mimo jiné k jakémukoli plánovanému spojování zahrnujícímu jiný podnik poskytující hlavní služby platforem nebo jiné služby v digitálním odvětví nebo umožňujícím sběr dat.

Jestliže podnik poskytující hlavní službu platformy, který nedosahuje kvantitativních prahových hodnot podle odstavce 2, závažným způsobem nedodržuje opatření nařízená v rámci šetření Komisí, a to ani poté, co byl vyzván, aby v přiměřené lhůtě dosáhl souladu a předložil připomínky, může jej Komise označit za strážce přístupu na základě skutečností, které má k dispozici.

9.   U každého podniku označeného za strážce přístupu podle odstavce 4 nebo 8 uvede Komise v rozhodnutí o označení výčet příslušných hlavních služeb platforem, které jsou poskytovány v rámci téhož podniku a které jednotlivě jsou důležitou branou pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů, jak je uvedeno v odst. 1 písm. b).

10.   Strážce přístupu splní povinnosti stanovené v článcích 5, 6 a 7 do šesti měsíců poté, co byla hlavní služba platformy uvedena v rozhodnutí o označení podle odstavce 9 tohoto článku.

Článek 7

Povinnost strážců přístupu týkající se interoperability interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech

1.   Poskytuje-li strážce přístupu interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, které jsou uvedeny na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9, zajistí interoperabilitu základních funkcí svých interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech jiného poskytovatele, který takové služby v Unii nabízí nebo hodlá nabízet, a to tím, že na požádání a bezplatně poskytne nezbytná technická rozhraní nebo podobná řešení, která interoperabilitu usnadňují.

2.   Strážce přístupu zajistí interoperabilitu alespoň těchto základních funkcí podle odstavce 1, pokud tyto funkce sám poskytuje svým vlastním koncovým uživatelům:

a)

po uvedení v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9:

i)

zasílání textových zpráv mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

ii)

sdílení obrázků, hlasových zpráv, videí a dalších přiložených souborů v komunikaci mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

b)

do dvou let od označení:

i)

zasílání textových zpráv mezi koncovými body uvnitř skupin jednotlivých koncových uživatelů;

ii)

sdílení obrázků, hlasových zpráv, videí a dalších přiložených souborů v komunikaci mezi koncovými body mezi skupinovým chatem a jednotlivým koncovým uživatelem;

c)

do čtyř let od označení:

i)

hlasové hovory mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

ii)

video hovory mezi koncovými body mezi dvěma jednotlivými koncovými uživateli;

iii)

hlasové hovory mezi koncovými body mezi skupinovým chatem a jednotlivým koncovým uživatelem;

iv)

video hovory mezi koncovými body mezi skupinovým chatem a jednotlivým koncovým uživatelem.

3.   Úroveň zabezpečení, případně včetně šifrování mezi koncovými body, kterou strážce přístupu poskytuje svým vlastním koncovým uživatelům, musí být zachována ve všech interoperabilních službách.

4.   Strážce přístupu uveřejní referenční nabídku, která stanoví technické náležitosti a všeobecné podmínky interoperability s jeho interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech, včetně nezbytných podrobností o úrovni zabezpečení a šifrování mezi koncovými body. Tuto referenční nabídku uveřejní strážce přístupu ve lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 10 a v případě potřeby ji aktualizuje.

5.   Po uveřejnění referenční nabídky podle odstavce 4 může kterýkoli poskytovatel interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, jenž tyto služby nabízí nebo hodlá nabízet v Unii, požádat o interoperabilitu s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech poskytovanými strážcem přístupu. Tato žádost se může týkat některých nebo všech základních funkcí vyjmenovaných v odstavci 2. Strážce přístupu vyhoví každé přiměřené žádosti o interoperabilitu do tří měsíců od jejího obdržení tím, že požadované základní funkce zprovozní.

6.   Na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu může Komise výjimečně lhůty pro splnění povinností podle odstavců 2 nebo 5 prodloužit, pokud strážce přístupu prokáže, že je to nezbytné k zajištění účinné interoperability a případně zachování nezbytné úrovně zabezpečení, včetně šifrování mezi koncovými body.

7.   Koncoví uživatelé interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech strážce přístupu a žádajícího poskytovatele interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech se mohou rozhodnout, zda využijí interoperabilních základních funkcí, které může poskytovat strážce přístupu podle odstavce 1.

8.   Strážce přístupu shromažďuje a s poskytovatelem interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech podávajícím žádost o interoperabilitu si vyměňuje pouze ty osobní údaje koncových uživatelů, které jsou striktně nezbytné k zajištění účinné interoperability. Jakékoli takové shromažďování a výměna osobních údajů koncových uživatelů musí být v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES.

9.   Strážci přístupu není bráněno přijmout opatření s cílem zajistit, aby poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, kteří jsou třetími stranami a kteří žádají o interoperabilitu, neohrozili integritu, zabezpečení a soukromí jeho služeb, pokud jsou tato opatření nezbytně nutná a přiměřená a strážce přístupu je řádně odůvodnil.

Článek 32

Promlčecí lhůty pro uložení sankcí

1.   Na pravomoci svěřené Komisi články 30 a 31 se vztahuje pětiletá promlčecí lhůta.

2.   Lhůta začíná běžet dnem, kdy došlo k protiprávnímu jednání. V případě trvajícího nebo opakovaného protiprávního jednání však lhůta začíná běžet dnem, kdy bylo toto protiprávní jednání ukončeno.

3.   Jakékoli opatření přijaté Komisí za účelem šetření trhu nebo řízení týkajícího se protiprávního jednání přerušuje běh promlčecí lhůty pro uložení pokut nebo penále. K přerušení běhu promlčecí lhůty dochází s účinkem ode dne, kdy byl tento úkon oznámen nejméně jednomu podniku nebo sdružení podniků, které se na protiprávním jednání podílejí. Úkony, kterými se promlčecí lhůta přerušuje, jsou zejména:

a)

žádosti Komise o informace;

b)

písemná zmocnění k provádění inspekcí, která svým úředníkům vydá Komise;

c)

zahájení řízení Komisí podle článku 20.

4.   Promlčecí lhůta začíná po každém přerušení běžet znovu od počátku. Promlčecí lhůta však uplyne nejpozději dnem, kdy uplynula doba v délce dvojnásobku promlčecí lhůty, aniž by Komise uložila pokutu nebo penále. Uvedená lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou je běh promlčecí lhůty podle odstavce 5 přerušen.

5.   Promlčecí lhůta pro uložení pokut nebo penále je přerušena po dobu, kdy je rozhodnutí Komise předmětem řízení u Soudního dvora.

Článek 33

Promlčecí lhůty pro vymáhání pokut

1.   Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle článků 30 a 31 podléhá promlčecí lhůtě pěti let.

2.   Promlčecí lhůta začíná běžet dnem, kdy rozhodnutí nabude právní moci.

3.   Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se přerušuje:

a)

oznámením rozhodnutí, kterým se mění původní částka pokuty nebo penále, nebo kterým se zamítá žádost o takovou změnu; nebo

b)

každým úkonem Komise nebo členského státu jednajícího na žádost Komise, jehož cílem je vymáhat platbu pokuty nebo penále.

4.   Po každém přerušení začíná promlčecí lhůta běžet znovu od počátku.

5.   Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se přerušuje po dobu, po kterou:

a)

běží lhůta pro zaplacení; nebo

b)

vymáhání platby je přerušeno rozhodnutím Soudního dvora nebo rozhodnutím vnitrostátního soudu.

Článek 49

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 6 a 7 a čl. 12 odst. 1, 3 a 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. listopadu 2022. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 6 a 7 a čl. 12 odst. 1, 3 a 4kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně současně oznámí Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 6 a 7 a čl. 12 odst. 1, 3 a 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.


whereas









keyboard_arrow_down