keyboard_tab Digital Market Act 2022/1925 CS

1.   Komise může na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu nebo z vlastního podnětu přijmout prováděcí akt, v němž rozhodne, že se strážce přístupu zcela nebo zčásti zprošťuje konkrétní povinnosti stanovené v článku 5, 6 nebo 7 ve vztahu k určité hlavní službě platformy uvedené v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9, pokud je tato výjimka ospravedlněna důvody uvedenými v odstavci 3 tohoto článku (dále jen „rozhodnutí o výjimce“). Komise přijme rozhodnutí o výjimce do tří měsíců od obdržení úplné odůvodněné žádosti a uvede odůvodnění, v němž vysvětlí důvody udělení této výjimky. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2.   Je-li výjimka podle odstavce 1 udělena, Komise své rozhodnutí o výjimce přezkoumá, pokud důvod pro výjimku zanikl, nebo alespoň jednou ročně. Po tomto přezkumu Komise výjimku buď zcela či zčásti zruší, nebo rozhodne, že podmínky stanovené v odstavci 1 jsou nadále splněny.

3.   Výjimku podle odstavce 1 lze udělit pouze z důvodů veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti.

4.   V naléhavých případech může Komise na základě odůvodněné žádosti strážce přístupu nebo z vlastního podnětu prozatímně pozastavit uplatňování konkrétní povinnosti uvedené v odstavci 1 týkající se jedné nebo více jednotlivých hlavních služeb platforem již před přijetím rozhodnutí podle zmíněného odstavce. Tuto žádost lze podat a lze jí vyhovět kdykoli, dokud Komise nerozhodne podle odstavce 1.

5.   Při posuzování žádosti podle odstavců 1 a 4 Komise zohlední zejména dopad dodržování konkrétní povinnosti z důvodů uvedených v odstavci 3, jakož i účinky na dotčeného strážce přístupu a na třetí strany. Komise může pro pozastavení stanovit podmínky a povinnosti, aby zajistila spravedlivou rovnováhu mezi cíli, jež sledují důvody uvedené v odstavci 3, a cíli tohoto nařízení.

1.   Strážce přístupu informuje Komisi o každém zamýšleném spojení ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 139/2004, pokud subjekty, které se spojují, nebo nabývaný podnik poskytují hlavní služby platforem nebo jakékoli jiné služby poskytované v digitálním odvětví nebo umožňují shromažďování údajů, bez ohledu na to, zda se má oznamovat Komisi podle uvedeného nařízení nebo příslušnému vnitrostátnímu orgánu pro hospodářskou soutěž podle vnitrostátních pravidel pro spojování podniků.

Strážce přístupu informuje Komisi o takovém spojení před jeho uskutečněním a po uzavření dohody, oznámení veřejné nabídky na koupi akcií nebo nabytí kontrolního podílu.

2.   Informace poskytnuté strážcem přístupu podle odstavce 1 musí přinejmenším popisovat podniky dotčené spojením, jejich roční obraty v Unii a v celosvětovém měřítku, jejich oblasti činnosti, včetně činností přímo souvisejících se spojením, a transakční hodnotu dohody nebo její odhad, spolu se shrnutím informací o spojení, včetně jeho povahy a odůvodnění a seznamu členských států, jichž se spojení týká.

U všech příslušných hlavních služeb platforem zahrnují informace poskytnuté strážcem přístupu rovněž roční obraty generované těmito službami v Unii, počty jejich ročních aktivních podnikatelských uživatelů a počty jejich měsíčních aktivních koncových uživatelů.

3.   Pokud po jakémkoli spojení uvedeném v odstavci 1 tohoto článku doplňující hlavní služby platforem jednotlivě dosáhnou prahových hodnot uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. b), informuje o tom dotčený strážce přístupu Komisi do dvou měsíců od uskutečnění spojení a poskytne Komisi informace uvedené v čl. 3 odst. 2.

4.   Komise informuje příslušné orgány členských států o veškerých informacích získaných podle odstavce 1 a každoročně zveřejní seznam spojení podniků, o nichž ji strážci přístupu informovali podle uvedeného odstavce.

Komise vezme v úvahu oprávněné zájmy podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.

5.   Příslušné orgány členských států mohou použít informace obdržené podle odstavce 1 tohoto článku k tomu, aby požádaly Komisi o přezkoumání spojení podle článku 22 nařízení (ES) č. 139/2004.

1.   Komise může provést šetření trhu za účelem posouzení toho, zda by měl být podnik poskytující hlavní služby platforem označen za strážce přístupu podle čl. 3 odst. 8, nebo za účelem určení hlavních služeb platforem, které budou uvedeny na seznamu v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9. Komise se vynasnaží uzavřít své šetření trhu do 12 měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a). Za účelem uzavření šetření trhu přijme Komise prováděcí akt, v němž stanoví své rozhodnutí. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2.   V průběhu šetření trhu podle odstavce 1 tohoto článku se Komise vynasnaží sdělit dotčenému podniku poskytujícímu hlavní služby platforem svá prozatímní zjištění do šesti měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a). V prozatímních zjištěních Komise vysvětlí, zda má na základě prozatímních důvodů za to, že je vhodné, aby byl dotčený podnik označen za strážce přístupu podle čl. 3 odst. 8 a aby byly uvedeny příslušné hlavní služby platforem podle čl. 3 odst. 9.

3.   Pokud dotčený podnik poskytující hlavní služby platforem dosahuje prahových hodnot stanovených v čl. 3 odst. 2, avšak v souladu s čl. 3 odst. 5 předložil dostatečně podložené argumenty, jimiž je zjevně zpochybněna domněnka uvedená v čl. 3 odst. 2, Komise se vynasnaží uzavřít šetření trhu do pěti měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a).

V takovém případě se Komise vynasnaží sdělit dotčenému podniku svá prozatímní zjištění podle odstavce 2 tohoto článku do tří měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a).

4.   Pokud Komise v souladu s čl. 3 odst. 8 označí za strážce přístupu podnik poskytující hlavní služby platforem, který ve své činnosti dosud nezískal zavedené a trvalé postavení, ale u něhož lze předpokládat, že je v blízké budoucnosti získá, pak může Komise prohlásit, že se na tohoto strážce přístupu vztahuje pouze jedna nebo více povinností stanovených v čl. 5 odst. 3 až 6 a čl. 6 odst. 4, 7, 9, 10 a 13, jak je uvedeno v rozhodnutí o označení. Komise prohlásí za relevantní pouze ty povinnosti, které jsou vhodné a nezbytné, aby se zabránilo tomu, že dotčený strážce přístupu ve své činnosti nespravedlivě získá zavedené a trvalé postavení. Uvedené označení Komise přezkoumá v souladu s postupem podle článku 4.

1.   Komise může vést šetření trhu, aby zjistila, zda se strážce přístupu dopouští systematického nedodržování nařízení. Komise ukončí šetření trhu do 12 měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a). Pokud šetření trhu ukáže, že strážce přístupu systematicky porušuje jednu nebo více povinností stanovených v článcích 5, 6 nebo 7 a zachoval, posílil nebo rozšířil své postavení strážce přístupu ve vztahu k požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 1, může Komise přijmout prováděcí akt, v němž takovému strážci přístupu uloží nápravná opatření behaviorální nebo strukturální povahy, která jsou přiměřená a nezbytná k zajištění účinného souladu s tímto nařízením. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2.   V nápravném opatření uloženém v souladu s odstavcem 1 tohoto článku může být v rozsahu, v němž je to přiměřené a nezbytné k zachování nebo obnovení spravedlnosti a otevřenosti hospodářské soutěži, jež byly narušeny v důsledku systematického nedodržování nařízení, strážci přístupu zakázáno, aby se účastnil spojení podniků ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 139/2004, a to v souvislosti s hlavními službami platforem poskytovanými v digitálním odvětví nebo za účelem shromažďování dat, jež jsou dotčena systematickým nesouladem.

3.   Má se za to, že strážce přístupu systematicky nedodržuje povinnosti stanovené v článcích 5, 6 a 7, pokud Komise vydala vůči strážci přístupu v souvislosti s jakoukoli z jeho hlavních služeb platforem, v období osmi let před přijetím rozhodnutí o zahájení šetření trhu s ohledem na případné přijetí rozhodnutí podle tohoto článku, alespoň tři rozhodnutí o nedodržování povinností podle článku 29.

4.   Komise sdělí dotčenému strážci přístupu svá prozatímní zjištění do šesti měsíců od data uvedeného v čl. 16 odst. 3 písm. a). Ve svých prozatímních zjištěních Komise vysvětlí, zda se prozatímně domnívá, že podmínky odstavce 1 tohoto článku jsou splněny a jaké nápravné prostředky nebo nápravná opatření prozatímně považuje za nezbytné a přiměřené.

5.   Aby Komise umožnila zúčastněným třetím stranám účinně předkládat připomínky, zveřejní zároveň se sdělením prozatímních zjištění strážci přístupu podle odstavce 4 nebo co nejdříve poté shrnutí věci, které nemá důvěrnou povahu, a nápravná opatření, o jejichž uložení uvažuje. Komise stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být tyto připomínky předloženy.

6.   Pokud má Komise v úmyslu přijmout rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku spočívající v konstatování závaznosti závazků navržených klíčovým poskytovatelem podle článku 25, zveřejní shrnutí věci, které nemá důvěrnou povahu, a hlavní obsah těchto závazků. Zúčastněné třetí strany mohou předkládat připomínky v přiměřené lhůtě, kterou Komise stanoví.

7.   Během šetření trhu může Komise prodloužit dobu jeho trvání, je-li toto prodloužení objektivně odůvodněno a přiměřené. Prodloužit lze lhůtu, v níž musí Komise zveřejnit prozatímní zjištění, nebo lhůtu pro přijetí konečného rozhodnutí. Celková délka prodloužení podle tohoto odstavce nebo jakéhokoli dalšího prodloužení nepřekročí šest měsíců.

8.   S cílem zajistit účinné dodržování povinností stanovených v článcích 5, 6 a 7 ze strany strážce přístupu Komise pravidelně přezkoumává nápravná opatření, která ukládá v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku. Komise je oprávněna tato nápravná opatření změnit, pokud na základě nového šetření trhu zjistí, že nejsou účinná.

1.   Za účelem výkonu pravomocí podle tohoto nařízení si Komise může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat od podniků a sdružení podniků veškeré nezbytné informace. Prostou žádostí nebo rozhodnutím může Komise rovněž požádat o přístup k jakýmkoli datům a algoritmům podniků a informacím o testování, jakož i o jejich vysvětlení.

2.   Při zaslání prosté žádosti o informace podniku nebo sdružení podniků uvede Komise právní základ a účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou vyžadovány, a stanoví lhůtu, v níž mají být tyto informace poskytnuty, jakož i pokuty stanovené článkem 30, jež lze uložit v případě předložení neúplných, nepřesných nebo zavádějících informací nebo vysvětlení.

3.   Pokud Komise požaduje od podniků nebo sdružení podniků informace na základě rozhodnutí, uvede právní základ a účel své žádosti, upřesní, jaké informace požaduje, a stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty. Pokud Komise žádá podniky, aby umožnily přístup k veškerým datům, algoritmům a informacím o testování, uvede účel žádosti a stanoví lhůtu, v níž musí být informace poskytnuty. Také uvede pokuty stanovené v článku 30 a určí nebo uloží penále stanovená v článku 31. Rovněž upozorní na právo na přezkum takového rozhodnutí Soudním dvorem.

4.   Podniky nebo sdružení podniků nebo jejich zástupci poskytují požadované informace jménem dotčeného podniku nebo sdružení podniků. Řádně zmocnění právní zástupci mohou poskytovat informace jménem svých klientů. Ti však nesou plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5.   Na žádost Komise poskytnou příslušné orgány členských států Komisi veškeré informace, které mají k dispozici a které jsou nezbytné k plnění úkolů, jež jí ukládá toto nařízení.

1.   Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení může Komise provádět veškeré nezbytné inspekce u podniku nebo sdružení podniků.

2.   Úředníci a ostatní doprovázející osoby zmocněné Komisí k inspekci jsou oprávněni:

3.   K provedení inspekcí může Komise požadovat pomoc auditorů nebo odborníků jmenovaných Komisí podle čl. 26 odst. 2, jakož i pomoc příslušného vnitrostátního orgánu prosazujícího pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce uskutečněna.

4.   Během inspekcí mohou Komise, auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí a vnitrostátní příslušný orgán prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, požadovat, aby podnik nebo sdružení podniků poskytly přístup ke své organizaci, fungování, systému IT, algoritmům, zpracování dat a obchodnímu chování a vysvětlily je. Komise a auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí a vnitrostátní příslušný orgán prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, mohou klást otázky kterémukoli zástupci nebo zaměstnanci.

5.   Úředníci a ostatní doprovázející osoby zmocněné Komisí k inspekci vykonávají své pravomoci po předložení písemného zmocnění, v němž je uveden předmět a účel inspekce a pokuty podle článku 30 pro případ, že by požadované účetní knihy nebo jiné obchodní záznamy byly předloženy neúplné, nebo že by odpovědi na otázky podle odstavců 2 a 4 tohoto článku byly nesprávné nebo zavádějící. S dostatečným předstihem před uskutečněním inspekce zašle Komise oznámení o inspekci vnitrostátnímu příslušnému orgánu členského státu prosazujícímu pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6, na jehož území má být inspekce provedena.

6.   Podniky nebo sdružení podniků jsou povinny se podřídit inspekci, která je nařízena rozhodnutím Komise. Uvedené rozhodnutí upřesňuje předmět a účel inspekce, stanoví datum, kdy má být inspekce zahájena, a uvádí pokuty a penále stanovené v článku 30 a penále stanovené v článku 31 a právo podniku nechat uvedené rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem.

7.   Úředníci vnitrostátního příslušného orgánu členského státu a osoby pověřené nebo jmenované příslušným orgánem prosazujícím pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 v členském státě, na jehož území má být inspekce provedena, jsou na žádost tohoto orgánu nebo Komise aktivně nápomocni úředníkům a dalším doprovázejícím osobám pověřeným Komisí. Za tímto účelem disponují pravomocemi uvedenými v odstavcích 2 a 4 tohoto článku.

8.   Pokud úředníci a další doprovázející osoby zmocněné Komisí zjistí, že podnik nebo sdružení podniků odmítá inspekci nařízenou podle tohoto článku, poskytne jim dotčený členský stát nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, aby jim umožnily inspekci provést.

9.   Jestliže pomoc stanovená v odstavci 8 tohoto článku vyžaduje podle vnitrostátních právních předpisů povolení soudního orgánu, Komise či vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 nebo úředníci zmocnění uvedenými orgány musí o toto povolení požádat. O takové povolení lze žádat také jako o zajišťovací opatření.

10.   Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 9 tohoto článku, vnitrostátní soudní orgán ověří, že je rozhodnutí Komise autentické a že navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při přezkumu přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní soudní orgán Komisi požádat přímo nebo prostřednictvím vnitrostátního příslušného orgánu členského státu prosazujícího pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 o podrobné vysvětlení, a to zejména důvodů, o které Komise opírá své podezření, že bylo toto nařízení porušeno, jakož i závažnosti údajného porušení a povahy zapojení dotčeného podniku. Vnitrostátní soudní orgán však nemůže zpochybňovat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace z písemností ve spisu Komise. Zákonnost rozhodnutí Komise přezkoumává pouze Soudní dvůr.

1.   Komise přijme prováděcí akt, v němž konstatuje nesoulad (dále jen „rozhodnutí o nesouladu“), pokud zjistí, že strážce přístupu nesplňuje některou z těchto položek:

Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 50 odst. 2.

2.   Komise se vynasnaží přijmout rozhodnutí o nesouladu do 12 měsíců od zahájení řízení podle článku 20.

3.   Před přijetím rozhodnutí o nesouladu sdělí Komise dotčenému strážci přístupu svá prozatímní zjištění. V těchto prozatímních zjištěních Komise vysvětlí opatření, jejichž přijetí zvažuje nebo o nichž se domnívá, že by měl strážce přístupu přijmout k zajištění účinné reakce na prozatímní zjištění.

4.   Jestliže Komise hodlá přijmout rozhodnutí o nesouladu, může vést konzultace se třetími stranami.

5.   V rozhodnutí o nesouladu Komise strážci přístupu uloží, aby v přiměřené lhůtě nesoulad ukončil a upustil od něj a podal vysvětlení, jak uvedenému rozhodnutí hodlá vyhovět.

6.   Strážce přístupu poskytne Komisi popis opatření, která přijal, aby povinnostem stanoveným v rozhodnutí o nesouladu vyhověl.

7.   Jestliže Komise rozhodnutí o nesouladu nepřijme, ukončí řízení rozhodnutím.

1.   V řízení souvisejícím s uplatňováním tohoto nařízení mohou vnitrostátní soudy požádat Komisi, aby jim předala informace, které má k dispozici, nebo své stanovisko k otázkám týkajícím se uplatňování tohoto nařízení.

2.   Členské státy předají Komisi kopie všech písemných rozsudků vnitrostátních soudů týkající se používání tohoto nařízení. Tato kopie se předává co nejdříve po doručení úplného písemného rozsudku stranám.

3.   Pokud to vyžaduje soudržné uplatňování tohoto nařízení, může Komise z vlastního podnětu předložit vnitrostátním soudům písemná vyjádření. Se svolením dotčeného soudu může předkládat rovněž ústní vyjádření.

4.   Komise může výlučně pro účely přípravy svých vyjádření požádat relevantní vnitrostátní soud členského státu, aby jí zaslal nebo zajistil zaslání jakýchkoli dokumentů nezbytných pro posouzení věci.

5.   Vnitrostátní soudy nevydají rozhodnutí v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí podle tohoto nařízení. Rovněž se vyvarují rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím, jehož přijetí Komise zvažuje v řízení zahájeném podle tohoto nařízení. Za tímto účelem může vnitrostátní soud posoudit, zda je nezbytné, aby své řízení přerušil. Tím není dotčena možnost vnitrostátních soudů podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle článku 267 Smlouvy o fungování EU.