Diritto d'autore 2019/0790 CS

1. Členské státy stanoví výjimku z práv nebo omezení práv stanovených v čl. 5 písm. a), b), d) a e) a v čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES, v článcích 2 a 3 směrnice 2001/29/ES, v čl. 4 odst. 1 směrnice 2009/24/ES a v čl. 15 odst. 1 této směrnice, aby bylo povoleno digitální užití děl a jiných předmětů ochrany výlučně při vyučování pro ilustrační účel v rozsahu odůvodněném sledovaným nekomerčním účelem, pokud toto užití:

a)	probíhá na zodpovědnost vzdělávacího zařízení v jeho prostorách nebo na jiných místech nebo prostřednictvím zabezpečeného elektronického prostředí přístupného pouze žákům nebo studentům a vyučujícím vzdělávacího zařízení a

b)	je doplněno uvedením zdroje včetně jména autora, je-li to možné.

2. Bez ohledu na čl. 7 odst. 1 mohou členské státy stanovit, že výjimka nebo omezení přijaté podle odstavce 1 tohoto článku se neuplatní vůbec nebo se neuplatní na konkrétní způsoby užití nebo typy děl či jiných předmětů ochrany, jako je materiál primárně určený pro vzdělávací trh nebo notové zápisy, pokud jsou na trhu snadno dostupné vhodné licence povolující úkony uvedené v odstavci 1 tohoto článku a odpovídající potřebám a specifickým rysům vzdělávacích zařízení.

Členské státy, které se rozhodnou využít prvního pododstavce tohoto odstavce, přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly licence povolující úkony uvedené v odstavci 1 tohoto článku náležité dostupné a viditelné pro vzdělávací zařízení.

3. Má se za to, že k užití děl a jiných předmětů ochrany výlučně při vyučování pro ilustrační účel prostřednictvím zabezpečených elektronických prostředí, prováděnému v souladu s vnitrostátními právními předpisy přijatými na základě tohoto článku, dochází pouze v členském státě, v němž se vzdělávací zařízení nachází.

4. Členské státy mohou stanovit spravedlivou odměnu pro nositele práv v případě užití jejich děl nebo jiných předmětů ochrany podle odstavce 1.

Článek 8

Užití děl a jiných předmětů ochrany nedostupných na trhu institucemi kulturního dědictví

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy mohly v souladu se svými pověřeními od nositelů práv uzavírat jménem svých členů nevýhradní licence pro nekomerční účely s institucemi kulturního dědictví na rozmnožování a rozšiřování děl nebo jiných předmětů ochrany, které nejsou dostupné na trhu a které se trvale nacházejí ve sbírkách těchto institucí, a na jejich sdělování nebo zpřístupňování veřejnosti, bez ohledu na to, zda nositelé práv, na něž se tyto licence vztahují, pověřili organizaci kolektivní správy, za těchto podmínek:

a)	v organizaci kolektivní správy jsou na základě svých pověření dostatečně zastoupeni nositelé práv k příslušnému typu děl nebo jiných předmětů ochrany a práv, která jsou předmětem licence, a

b)	všem nositelům práv je zaručeno rovné zacházení s ohledem na podmínky licence.

2. Členské státy stanoví výjimku z práv nebo omezení práv stanovených v čl. 5 písm. a), b), d) a e) a v čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES, v článcích 2 a 3 směrnice 2001/29/ES, v čl. 4 odst. 1 směrnice 2009/24/ES a v čl. 15 odst. 1 této směrnice s cílem umožnit institucím kulturního dědictví, aby díla nebo jiné předměty ochrany, které nejsou dostupné na trhu a které se trvale nacházejí v jejich sbírkách, zpřístupňovaly pro nekomerční účely za těchto podmínek:

a)	je uvedeno jméno autora nebo jiného identifikovatelného nositele práv, je-li to možné, a

b)	tato díla nebo jiné předměty ochrany jsou zpřístupněny na nekomerčních internetových stránkách.

3. Členské státy stanoví, že výjimka nebo omezení uvedené v odstavci 2 se vztahují pouze na typy děl nebo jiných předmětů ochrany, pro něž neexistuje žádná organizace kolektivní správy splňující podmínku stanovenou v odst. 1 písm. a).

4. Členské státy stanoví, že všichni nositelé práv mohou kdykoli snadno a účinně vyloučit svá díla nebo jiné předměty ochrany z mechanismu poskytování licencí uvedeného v odstavci 1 nebo z uplatnění výjimky nebo omezení podle odstavce 2, buď obecně, nebo ve zvláštních případech, a to i po uzavření licence nebo po zahájení daného užití.

5. Dílo nebo jiný předmět ochrany se považují za nedostupné na trhu, pokud lze poté, co bylo vynaloženo přiměřené úsilí ke zjištění jejich dostupnosti veřejnosti, v dobré víře předpokládat, že celé dílo nebo jiný předmět ochrany nejsou dostupné veřejnosti v běžné obchodní síti.

Členské státy mohou stanovit zvláštní požadavky, jako je konečné datum, pro určování toho, zda lze na díla nebo jiné předměty ochrany poskytnout licenci v souladu s odstavcem 1 nebo zda mohou být užívána na základě výjimky nebo omezení podle odstavce 2. Tyto požadavky nesmějí překračovat rámec toho, co je nezbytné a přiměřené, a nesmějí vylučovat možnost stanovit, že je sbírka děl nebo jiných předmětů ochrany jako celek nedostupná na trhu, lze-li důvodně předpokládat, že všechna díla nebo jiné předměty ochrany jsou nedostupné na trhu.

6. Členské státy stanoví, že o licenci podle odstavce 1 se žádá u organizace kolektivní správy považované za reprezentativní pro členský stát, v němž se instituce kulturního dědictví nachází.

7. Tento článek se nevztahuje na sbírky děl nebo jiných předmětů ochrany nedostupných na trhu, pokud bylo po vynaložení přiměřeného úsilí podle odstavce 5 zjištěno, že tyto sbírky jsou převážně složeny z:

a)	děl nebo jiných předmětů ochrany jiných než kinematografických nebo audiovizuálních děl, které byly poprvé vydány, nebo nebyly-li vydány, poprvé odvysílány ve třetí zemi;

b)	kinematografických nebo audiovizuálních děl, jejichž producenti mají sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi, nebo

c)	děl nebo jiných předmětů ochrany vytvořených státními příslušníky třetích zemí, nebylo-li možné ani po vynaložení přiměřeného úsilí určit členský stát nebo třetí zemi podle písmen a) a b).

Odchylně od prvního pododstavce se tento článek použije, jsou-li v organizaci kolektivní správy dostatečně zastoupeni nositelé práv dané třetí země ve smyslu odst. 1 písm. a).

Článek 24

Změny směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES

1. Směrnice 96/9/ES se mění takto:

v čl. 6 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	užívání databáze výlučně při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, je-li uveden zdroj, v rozsahu odůvodněném sledovaným nekomerčním účelem, aniž jsou dotčeny výjimky a omezení stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 (*1);

(*1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).“;"

v článku 9 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	jde-li o vytěžování při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, je-li uveden zdroj, v rozsahu odůvodněném sledovaným nekomerčním účelem, aniž jsou dotčeny výjimky a omezení stanovené ve směrnici (EU) 2019/790;“.

2. Směrnice 2001/29/ES se mění takto:

v čl. 5 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

u zvláštních úkonů rozmnožování uskutečněných veřejně přístupnými knihovnami, vzdělávacími zařízeními nebo muzei nebo archivy, které nesledují přímý ani nepřímý hospodářský nebo obchodní prospěch, aniž jsou dotčeny výjimky a omezení stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 (*2);

(*2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).“"

v čl. 5 odst. 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)	užití pouze při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, pokud je uveden zdroj včetně jména autora, je-li to možné, v rozsahu odůvodněném sledovaným nekomerčním účelem, aniž jsou dotčeny výjimky a omezení stanovené ve směrnici (EU) 2019/790;“

v čl. 12 odst. 4 se doplňují nové body, které znějí:

„e)	hodnotit dopad provedení směrnice (EU) 2019/790 na fungování vnitřního trhu a upozorňovat na případné obtíže při tomto provádění;

f)	usnadňovat výměnu informací o relevantním vývoji právních předpisů a judikatury, jakož i o praktickém uplatňování opatření přijatých členskými státy k provedení směrnice (EU) 2019/790;

g)	projednávat jakékoli jiné otázky vyplývající z uplatňování směrnice (EU) 2019/790“

whereas

(3) Rychlý vývoj technologií i nadále mění způsob, jakým jsou vytvářena, produkována, rozšiřována a užívána díla a jiné předměty ochrany.
Průběžně se objevují nové obchodní modely a noví aktéři.
Příslušné právní předpisy musí být dobře připraveny na budoucnost, aby neomezovaly technologický vývoj.
Cíle a zásady stanovené rámcem Unie v oblasti autorského práva i nadále platí.
Stále však přetrvává právní nejistota nositelů práv i uživatelů, pokud jde o některá užití děl a jiných předmětů ochrany v digitálním prostředí, včetně užití přeshraničních.
Jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 9. prosince 2015 nazvaném „Směřování k modernějšímu a evropštějšímu rámci v oblasti autorského práva“, je třeba stávající rámec Unie v oblasti autorského práva v některých oblastech upravit a doplnit a současně zachovat vysokou úroveň ochrany autorského práva a práv s ním souvisejících.
Tato směrnice stanoví pravidla umožňující přizpůsobit některé výjimky a omezení autorského práva a práv s ním souvisejících digitálnímu a přeshraničnímu prostředí a rovněž opatření, která mají usnadnit některé postupy poskytování licencí týkajících se zejména, ale nikoli pouze šíření děl a jiných předmětů ochrany nedostupných na trhu a online dostupnosti audiovizuálních děl na platformách videa na vyžádání s cílem zajistit širší přístup k obsahu.
Její součástí jsou také pravidla usnadňující použití volně přístupného obsahu.
Aby bylo možné dosáhnout řádně fungujícího a spravedlivého tržního prostředí pro autorské právo, měla by existovat rovněž pravidla upravující práva k publikacím, užití děl nebo jiných předmětů ochrany poskytovateli online služeb, kteří ukládají obsah nahrávaný uživateli a umožňují k němu přístup, transparentnost smluv autorů a výkonných umělců, odměny autorů a výkonných umělců a mechanismus zrušení udělení práv, která autoři a výkonní umělci převedli na výhradním základě.

- = -

(18) Kromě toho, že jsou techniky vytěžování textů a dat důležité v kontextu vědeckého výzkumu, soukromé i veřejné subjekty je ve velké míře využívají k analýze velkého množství dat v různých oblastech života a pro různé účely, například ve státní správě, pro složitá podnikatelská rozhodnutí a vývoj nových aplikací či technologií.
Nositelé práv by měli mít i nadále možnost poskytovat licence na užití svých děl nebo jiných předmětů ochrany, které nepatří do oblasti působnosti povinné výjimky pro vytěžování textů a dat pro účely vědeckého výzkumu stanovené touto směrnicí a stávajících výjimek a omezení stanovených směrnicí 2001/29/ES. Současně je třeba vzít v úvahu, že uživatelé technik vytěžování textů a dat by se mohli potýkat s právní nejistotou, pokud jde o to, zda lze rozmnožování a extrakci pro účely vytěžování textů a dat provádět z děl nebo jiných předmětů ochrany, k nimž byl získán zákonný přístup, zejména v případech, kdy je možné, že rozmnožování či extrakce prováděné pro účely určitého technického procesu nesplňují všechny podmínky stávající výjimky stanovené pro dočasné úkony rozmnožení v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29/ES. S cílem zajistit v takových případech větší právní jistotu a podněcovat inovace i v soukromém sektoru by tato směrnice měla za určitých podmínek stanovit pro účely vytěžování textů a dat výjimku či omezení, pokud jde o rozmnoženiny a extrakce děl nebo jiných předmětů ochrany, a povolit, aby získané kopie byly uchovávány tak dlouho, jak je to nezbytné pro účely vytěžování daných textů a dat.

- = -

(21) Výjimkou nebo omezením stanovenou v této směrnici pouze při vyučování pro ilustrační účel by se mělo rozumět, že se vztahují na digitální užití děl nebo jiných předmětů ochrany k podpoře, obohacení nebo doplnění výuky, včetně souvisejících vzdělávacích činností.
Rozšiřování softwaru, jež je na základě výjimky nebo omezení povoleno, by se mělo omezit na digitální přenos softwaru.
Ve většině případů by tedy pojetí ilustračního účelu znamenalo, že je možné použít pouze části nebo úryvky děl, což by nemělo nahrazovat nákup materiálů primárně určených pro vzdělávací trhy.
Při uplatňování výjimky nebo omezení by měly mít členské státy možnost, aby vyváženým způsobem určily pro různé druhy děl nebo jiných předmětů ochrany, jaká část díla nebo jiného předmětu ochrany může být užita pouze k ilustračnímu účelu při vyučování.
Způsoby užití povolenými na základě výjimky nebo omezení by mělo rozumět, že zahrnují zvláštní potřeby v oblasti přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením v souvislosti s ilustračním účelem při vyučování.

- = -

(24) Členské státy by měly mít i nadále možnost stanovit, že nositelé práv obdrží spravedlivou odměnu, pokud jsou jejich díla nebo jiné předměty ochrany využity digitálními prostředky na základě výjimky či omezení stanovených v této směrnici při vyučování pro ilustrační účel.
Při určování možné výše spravedlivé odměny je třeba mimo jiné zohlednit vzdělávací cíle členských států a újmu způsobenou nositelům práv. Členské státy, které se rozhodnou poskytovat spravedlivou odměnu, by měly vybízet k využívání systémů, které nevytvářejí pro vzdělávací zařízení administrativní zátěž.

- = -

(31) Všechny členské státy by tedy měly mít právní mechanismy, které by umožňovaly, aby se licence poskytované institucím kulturního dědictví příslušnými a dostatečně reprezentativními organizacemi kolektivní správy pro některá užití děl nebo jiných předmětů ochrany nedostupných na trhu vztahovaly i na práva nositelů práv, kteří v tomto ohledu nepověřili reprezentativní organizace kolektivní správy.
Podle této směrnice by mělo být možné, aby se tyto licence vztahovaly na všechny členské státy.

- = -

(33) Členské státy by měly mít v rámci stanoveném touto směrnicí možnost zvolit si v souladu se svými právními tradicemi, postupy nebo okolnostmi konkrétní typ mechanismu poskytování licencí, například rozšířené kolektivní licenční smlouvy nebo právní domněnku zastoupení, který zavedou pro účely užití děl nebo jiných předmětů ochrany nedostupných na trhu institucemi kulturního dědictví. Členské státy by rovněž měly mít možnost stanovit požadavky, aby organizace kolektivní správy byly dostatečně reprezentativní, pokud je toto stanovení založeno na dostatečném počtu nositelů práv u určitého druhu děl nebo jiných předmětů ochrany, kteří udělili pověření, na jehož základě je možné poskytnout licenci na příslušný druh užití. Členské státy by měly mít možnost stanovit zvláštní pravidla pro případy, kdy je pro příslušná díla nebo jiné předměty ochrany reprezentativní více než jedna organizace kolektivní správy, což vyžaduje například společné licence nebo dohodu mezi příslušnými organizacemi.

- = -

(37) Vzhledem k rozmanitosti děl a jiných předmětů ochrany ve sbírkách institucí kulturního dědictví je důležité, aby byly mechanismy poskytování licencí a výjimka či omezení stanovené touto směrnicí dostupné a aby bylo možné je v praxi uplatňovat na různé typy děl a jiných předmětů ochrany včetně fotografií, softwaru, zvukových záznamů, audiovizuálních děl a jedinečných uměleckých děl, včetně případů, kdy nebyly nikdy dostupné na trhu.
Mezi díla, která nikdy nebyla dostupná na trhu, mohou patřit plakáty, letáky, válečné deníky nebo amatérská audiovizuální díla, ale také nevydaná díla či jiné nevydané předměty ochrany, aniž by byla dotčena jiná platná právní omezení, jako jsou vnitrostátní pravidla týkající se osobnostních práv.
Je-li dílo nebo jiný předmět ochrany k dispozici v některé ze svých verzí, jako jsou následná vydání literárních děl a alternativně sestříhané verze kinematografických děl, nebo v některé ze svých podob, jako jsou digitální a tištěné formy téhož díla, pak by tato díla nebo jiné předměty ochrany neměly být považovány za nedostupné na trhu.
Dostupnost adaptací, včetně jiných jazykových verzí či audiovizuálních adaptací literárního díla, na trhu by naopak neměla bránit dílům nebo jiným předmětům ochrany, aby byly považovány za nedostupné na trhu v určitém jazyce.
Aby bylo možné zohlednit zvláštnosti různých druhů děl a jiných předmětů ochrany, pokud jde o režimy zveřejňování a rozšiřování, a usnadnit použitelnost těchto mechanismů, může být nezbytné stanovit pro praktické uplatňování těchto mechanismů poskytování licencí konkrétní požadavky a postupy, například požadavek na určitou dobu, které uběhla od okamžiku, kdy bylo dílo poprvé dostupné na trhu.
Je vhodné, aby členské státy konzultovaly s nositeli práv, s institucemi kulturního dědictví i s organizacemi kolektivní správy stanovení takových požadavků a postupů.

- = -

(45) Vzhledem k povaze některých užití a obvykle velkému množství dotčených děl nebo jiných předmětů ochrany jsou transakční náklady na vypořádání individuálních práv pro každého dotčeného nositele práv neúnosně vysoké.
V důsledku toho není pravděpodobné, že by bez účinných mechanismů pro poskytování kolektivních licencí proběhly všechny transakce požadované k tomu, aby bylo užití těchto děl nebo jiných předmětů ochrany možné.
Na základě poskytnutí rozšířených kolektivních licencí organizacemi kolektivní správy a obdobných mechanismů může být možné uzavřít v těchto oblastech smlouvy, u nichž poskytnutí kolektivních licencí na základě pověření nositelů práv nepředstavuje řešení zahrnující všechna díla nebo jiné předměty ochrany, které mají být použity.
Tyto mechanismy doplňují kolektivní správu práv založenou na individuálních pověřeních od nositelů práv, neboť v určitých případech poskytují uživatelům plnou právní jistotu.
Současně poskytují nositelům práv možnost těžit z oprávněného užití jejich děl.

- = -

(77) Při plnění povinností transparentnosti stanovených v této směrnici by členské státy měly zohlednit zvláštnosti různých odvětví tvorby obsahu, jako jsou hudební odvětví, audiovizuální odvětví a vydavatelské odvětví, a do rozhodování o těchto odvětvových povinnostech by měly být zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany.
V případě potřeby je rovněž třeba vzít v úvahu rozsah, v němž jednotliví autoři nebo výkonní umělci přispěli k celkovému dílu nebo výkonu.
Za jednu z možností, jak dosáhnout dohody mezi příslušnými zúčastněnými stranami ohledně transparentnosti, by mělo být považováno kolektivní vyjednávání.
Tyto dohody by měly zajistit autorům a výkonným umělcům stejnou transparentnost nebo vyšší úroveň transparentnosti, než jsou minimální požadavky stanovené v této směrnici.
Aby bylo možné přizpůsobit stávající postupy podávání zpráv povinnostem transparentnosti, mělo by být stanoveno přechodné období.
Nemělo by být nezbytné uplatňovat povinnost transparentnosti na smlouvy uzavřené mezi nositeli práv a organizacemi kolektivní správy, nezávislými správci práv nebo jinými subjekty, na které se vztahují vnitrostátní pravidla provádějící směrnici 2014/26/EU, protože tyto organizace nebo subjekty již podléhají povinnostem transparentnosti podle článku 18 směrnice 2014/26/EU. Článek 18 směrnice 2014/26/EU se vztahuje na organizace, které spravují autorské právo nebo práva s ním související jménem více než jednoho nositele práv ke společnému prospěchu těchto nositelů práv.
Avšak na individuálně sjednané smlouvy uzavřené mezi nositeli práv a jejich smluvními partnery, kteří jednají ve vlastním zájmu, by se měla vztahovat povinnost transparentnosti stanovená v této směrnici.

- = -

keyboard_tab Diritto d'autore 2019/0790 CS

Diritto d'autore 2019/0790 CS