search

keyboard_tab Diritto d'autore 2019/0790 CS

 BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2019/0790 CS cercato: 'jako' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


index jako:


whereas jako:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 1174

 

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Tato směrnice stanoví pravidla, jejichž cílem je další harmonizace právních předpisů Unie použitelných v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících v rámci vnitřního trhu, zejména s přihlédnutím k digitálním a přeshraničním užitím chráněného obsahu. Stanoví rovněž pravidla pro výjimky a omezení autorského práva a práv s ním souvisejících a pro usnadnění poskytování licencí, jakož i pravidla, jejichž cílem je zajistit řádně fungující trh pro užití děl a jiných předmětů ochrany.

2.   S výjimkou případů uvedených v článku 24 tato směrnice ponechává nedotčena a nijak neovlivňuje stávající pravidla stanovená ve směrnicích, jež jsou v této oblasti aktuálně platné, zejména ve směrnicích 96/9/ES, 2000/31/ES, 2001/29/ES, 2006/115/ES, 2009/24/ES, 2012/28/EU a 2014/26/EU.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)

„výzkumnou organizací“ vysoká škola včetně jejích knihoven, výzkumný ústav nebo jakýkoli jiný subjekt, jejichž hlavním cílem je provádět vědecký výzkum nebo vykonávat vzdělávací činnosti, jejichž součástí je rovněž vědecký výzkum:

a)

na neziskovém základě nebo tak, že zpětně investuje všechny zisky do svého vědeckého výzkumu, nebo

b)

v souladu s úkoly ve veřejném zájmu uznávanými členským státem

takovým způsobem, že přístup k výsledkům tohoto vědeckého výzkumu není přednostně umožněn podniku, který na tuto organizaci vykonává rozhodující vliv;

2)

„vytěžováním textů a dat“ jakákoli automatizovaná technika analýzy, jejímž cílem je analyzovat text a data v digitální podobě za účelem získání informací a která zahrnuje mimo jiné vzory, tendence a souvztažnosti;

3)

„institucí kulturního dědictví“ veřejně přístupná knihovna nebo muzeum, archiv nebo instituce pečující o zachování filmového nebo zvukového dědictví;

4)

„tiskovou publikací“ sbírka tvořená převážně literárními díly novinářské povahy, která může rovněž obsahovat jiná díla a jiné předměty ochrany a která:

a)

představuje jednotlivou položku v rámci periodicky zveřejňované nebo pravidelně aktualizované publikace pod týmž názvem, jako jsou noviny nebo časopis s obecnou či speciální tématikou;

b)

má za cíl poskytovat veřejnosti informace z oblasti zpravodajství nebo jiných témat a

c)

je zveřejněna v jakémkoli médiu z podnětu, na redakční odpovědnost a pod kontrolou poskytovatele služeb.

Periodické publikace vydávané pro vědecké či akademické účely, jako jsou vědecké časopisy, se nepovažují za tiskové publikace pro účely této směrnice;

5)

„službou informační společnosti“ služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535;

6)

„poskytovatelem služeb pro sdílení obsahu online“ poskytovatel služby informační společnosti, jehož hlavním účelem nebo jedním z hlavních účelů je uchovávat velký počet děl chráněných autorským právem nebo jiných předmětů ochrany nahrávaných jeho uživateli a zpřístupňovat je veřejnosti, přičemž poskytovatel tato díla a jiné předměty ochrany uspořádává a propaguje za účelem zisku.

Poskytovatelé služeb, jako jsou neziskové online encyklopedie, nezisková vzdělávací a vědecká úložiště, platformy pro vývoj a sdílení softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, poskytovatelé služeb elektronických komunikací ve smyslu směrnice (EU) 2018/1972, online tržiště a mezipodnikové cloudové služby a cloudové služby, které uživatelům umožňují nahrávat obsah pro vlastní potřebu, se nepovažují za „poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online“ ve smyslu této směrnice.

HLAVA II

OPATŘENÍ PRO PŘIZPŮSOBENÍ VÝJIMEK A OMEZENÍ DIGITÁLNÍMU A PŘESHRANIČNÍMU PROSTŘEDÍ

Článek 4

Výjimky a omezení pro vytěžování textů a dat

1.   Členské státy stanoví výjimku z práv nebo omezení práv stanovených v čl. 5 písm. a) a v čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES, v článku 2 směrnice 2001/29/ES, v čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2009/24/ES a v čl. 15 odst. 1 této směrnice pro rozmnoženiny a extrakce zhotovené za účelem vytěžování textů a dat z děl nebo jiných předmětů ochrany, k nimž mají zákonný přístup.

2.   Rozmnoženiny a extrakce zhotovené podle odstavce 1 smějí být uchovávány pouze po dobu nezbytnou pro účely vytěžování textů a dat.

3.   Výjimka nebo omezení podle odstavce 1 se použijí pod podmínkou, že si nositelé práv výslovně nevyhradili užití děl a jiných předmětů ochrany podle uvedeného odstavce vhodným způsobem, jako jsou strojově čitelné prostředky v případě obsahu zpřístupněného veřejnosti online.

4.   Tímto článkem není dotčeno uplatňování článku 3 této směrnice.

Článek 5

Užití děl a jiných předmětů ochrany při digitálních a přeshraničních výukových činnostech

1.   Členské státy stanoví výjimku z práv nebo omezení práv stanovených v čl. 5 písm. a), b), d) a e) a v čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES, v článcích 2 a 3 směrnice 2001/29/ES, v čl. 4 odst. 1 směrnice 2009/24/ES a v čl. 15 odst. 1 této směrnice, aby bylo povoleno digitální užití děl a jiných předmětů ochrany výlučně při vyučování pro ilustrační účel v rozsahu odůvodněném sledovaným nekomerčním účelem, pokud toto užití:

a)

probíhá na zodpovědnost vzdělávacího zařízení v jeho prostorách nebo na jiných místech nebo prostřednictvím zabezpečeného elektronického prostředí přístupného pouze žákům nebo studentům a vyučujícím vzdělávacího zařízení a

b)

je doplněno uvedením zdroje včetně jména autora, je-li to možné.

2.   Bez ohledu na čl. 7 odst. 1 mohou členské státy stanovit, že výjimka nebo omezení přijaté podle odstavce 1 tohoto článku se neuplatní vůbec nebo se neuplatní na konkrétní způsoby užití nebo typy děl či jiných předmětů ochrany, jako je materiál primárně určený pro vzdělávací trh nebo notové zápisy, pokud jsou na trhu snadno dostupné vhodné licence povolující úkony uvedené v odstavci 1 tohoto článku a odpovídající potřebám a specifickým rysům vzdělávacích zařízení.

Členské státy, které se rozhodnou využít prvního pododstavce tohoto odstavce, přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly licence povolující úkony uvedené v odstavci 1 tohoto článku náležité dostupné a viditelné pro vzdělávací zařízení.

3.   Má se za to, že k užití děl a jiných předmětů ochrany výlučně při vyučování pro ilustrační účel prostřednictvím zabezpečených elektronických prostředí, prováděnému v souladu s vnitrostátními právními předpisy přijatými na základě tohoto článku, dochází pouze v členském státě, v němž se vzdělávací zařízení nachází.

4.   Členské státy mohou stanovit spravedlivou odměnu pro nositele práv v případě užití jejich děl nebo jiných předmětů ochrany podle odstavce 1.

Článek 8

Užití děl a jiných předmětů ochrany nedostupných na trhu institucemi kulturního dědictví

1.   Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy mohly v souladu se svými pověřeními od nositelů práv uzavírat jménem svých členů nevýhradní licence pro nekomerční účely s institucemi kulturního dědictví na rozmnožování a rozšiřování děl nebo jiných předmětů ochrany, které nejsou dostupné na trhu a které se trvale nacházejí ve sbírkách těchto institucí, a na jejich sdělování nebo zpřístupňování veřejnosti, bez ohledu na to, zda nositelé práv, na něž se tyto licence vztahují, pověřili organizaci kolektivní správy, za těchto podmínek:

a)

v organizaci kolektivní správy jsou na základě svých pověření dostatečně zastoupeni nositelé práv k příslušnému typu děl nebo jiných předmětů ochrany a práv, která jsou předmětem licence, a

b)

všem nositelům práv je zaručeno rovné zacházení s ohledem na podmínky licence.

2.   Členské státy stanoví výjimku z práv nebo omezení práv stanovených v čl. 5 písm. a), b), d) a e) a v čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES, v článcích 2 a 3 směrnice 2001/29/ES, v čl. 4 odst. 1 směrnice 2009/24/ES a v čl. 15 odst. 1 této směrnice s cílem umožnit institucím kulturního dědictví, aby díla nebo jiné předměty ochrany, které nejsou dostupné na trhu a které se trvale nacházejí v jejich sbírkách, zpřístupňovaly pro nekomerční účely za těchto podmínek:

a)

je uvedeno jméno autora nebo jiného identifikovatelného nositele práv, je-li to možné, a

b)

tato díla nebo jiné předměty ochrany jsou zpřístupněny na nekomerčních internetových stránkách.

3.   Členské státy stanoví, že výjimka nebo omezení uvedené v odstavci 2 se vztahují pouze na typy děl nebo jiných předmětů ochrany, pro něž neexistuje žádná organizace kolektivní správy splňující podmínku stanovenou v odst. 1 písm. a).

4.   Členské státy stanoví, že všichni nositelé práv mohou kdykoli snadno a účinně vyloučit svá díla nebo jiné předměty ochrany z mechanismu poskytování licencí uvedeného v odstavci 1 nebo z uplatnění výjimky nebo omezení podle odstavce 2, buď obecně, nebo ve zvláštních případech, a to i po uzavření licence nebo po zahájení daného užití.

5.   Dílo nebo jiný předmět ochrany se považují za nedostupné na trhu, pokud lze poté, co bylo vynaloženo přiměřené úsilí ke zjištění jejich dostupnosti veřejnosti, v dobré víře předpokládat, že celé dílo nebo jiný předmět ochrany nejsou dostupné veřejnosti v běžné obchodní síti.

Členské státy mohou stanovit zvláštní požadavky, jako je konečné datum, pro určování toho, zda lze na díla nebo jiné předměty ochrany poskytnout licenci v souladu s odstavcem 1 nebo zda mohou být užívána na základě výjimky nebo omezení podle odstavce 2. Tyto požadavky nesmějí překračovat rámec toho, co je nezbytné a přiměřené, a nesmějí vylučovat možnost stanovit, že je sbírka děl nebo jiných předmětů ochrany jako celek nedostupná na trhu, lze-li důvodně předpokládat, že všechna díla nebo jiné předměty ochrany jsou nedostupné na trhu.

6.   Členské státy stanoví, že o licenci podle odstavce 1 se žádá u organizace kolektivní správy považované za reprezentativní pro členský stát, v němž se instituce kulturního dědictví nachází.

7.   Tento článek se nevztahuje na sbírky děl nebo jiných předmětů ochrany nedostupných na trhu, pokud bylo po vynaložení přiměřeného úsilí podle odstavce 5 zjištěno, že tyto sbírky jsou převážně složeny z:

a)

děl nebo jiných předmětů ochrany jiných než kinematografických nebo audiovizuálních děl, které byly poprvé vydány, nebo nebyly-li vydány, poprvé odvysílány ve třetí zemi;

b)

kinematografických nebo audiovizuálních děl, jejichž producenti mají sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi, nebo

c)

děl nebo jiných předmětů ochrany vytvořených státními příslušníky třetích zemí, nebylo-li možné ani po vynaložení přiměřeného úsilí určit členský stát nebo třetí zemi podle písmen a) a b).

Odchylně od prvního pododstavce se tento článek použije, jsou-li v organizaci kolektivní správy dostatečně zastoupeni nositelé práv dané třetí země ve smyslu odst. 1 písm. a).

Článek 10

Propagační opatření

1.   Členské státy zajistí, aby informace poskytnuté institucemi kulturního dědictví, organizacemi kolektivní správy nebo příslušnými veřejnými orgány pro účely identifikace děl nebo jiných předmětů ochrany, které nejsou dostupné na trhu a na které se vztahuje licence poskytnutá v souladu s čl. 8 odst. 1 nebo které byly užity na základě výjimky nebo omezení podle čl. 8 odst. 2, jakož i informace o možnosti volby pro nositele práv podle čl. 8 odst. 4, a jakmile jsou k dispozici a je-li to relevantní, informace o stranách licenční smlouvy, pokrytých územích a způsobech užití byly trvale, snadno a účinně zpřístupněny na jediném veřejném online portálu po dobu nejméně šesti měsíců předtím, než budou díla nebo jiné předměty ochrany rozšiřovány, sdělovány veřejnosti nebo zpřístupňovány veřejnosti v souladu s licencí nebo na základě výjimky nebo omezení.

Portál zřizuje a spravuje Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví v souladu s nařízením (EU) č. 386/2012.

2.   Pokud je to nezbytné pro zajištění všeobecné informovanosti nositelů práv, členské státy přijmou další vhodná propagační opatření o možnosti organizací kolektivní správy uzavírat licence na díla nebo jiné předměty ochrany v souladu s článkem 8, poskytnutých licencích, užitích na základě výjimky nebo omezení podle čl. 8 odst. 2 a možnosti volby pro nositele práv podle čl. 8 odst. 4.

Vhodná propagační opatření podle prvního pododstavce tohoto odstavce se přijmou v členském státě, v němž je zažádáno o licenci podle čl. 8 odst. 1, nebo v případě užití na základě výjimky nebo omezení podle čl. 8 odst. 2 v členském státě, v němž se instituce kulturního dědictví nachází. Existují-li důvody se domnívat, například na základě původu děl nebo jiných předmětů ochrany, že informovanost nositelů práv by mohla být účinněji zvýšena v jiných členských státech nebo ve třetích zemích, zahrnují tato propagační opatření rovněž tyto členské státy a třetí země.

Článek 12

Kolektivní licence s rozšířenou působností

1.   Pokud jde o užití na jejich území a s výhradou záruk stanovených v tomto článku, mohou členské státy stanovit, že uzavře-li organizace kolektivní správy, na kterou se vztahují vnitrostátní pravidla provádějící směrnici 2014/26/EU, v souladu se svým pověřením od nositelů práv licenční smlouvu o užití děl nebo jiných předmětů ochrany:

a)

může se použitelnost této smlouvy rozšířit na práva nositelů práv, kteří organizaci kolektivní správy nepověřili zastupováním prostřednictvím postoupení, licence nebo jiného smluvního ujednání, nebo

b)

organizace má ve vztahu k této smlouvě zákonné pověření zastupovat nositele práv nebo se má za to, že zastupuje nositele práv, kteří ji příslušným způsobem nepověřili.

2.   Členské státy zajistí, aby byl mechanismus poskytování licencí uvedený v odstavci 1 uplatňován pouze v přesně vymezených oblastech užití, v nichž je individuální získávání svolení od nositelů práv zpravidla náročné a obtížně proveditelné do té míry, že se požadovaná licenční transakce stává nepravděpodobnou z důvodu povahy užití nebo typů děl nebo jiných předmětů ochrany. Členské státy zajistí, aby tento mechanismus poskytování licencí chránil oprávněné zájmy nositelů práv.

3.   Pro účely odstavce 1 členské státy stanoví tyto záruky:

a)

v organizaci kolektivní správy jsou na základě svého pověření dostatečně zastoupeni nositelé práv v příslušném typu děl nebo jiných předmětů ochrany a práv, která jsou předmětem licence pro daný členský stát;

b)

všem nositelům práv je zaručeno rovné zacházení, mimo jiné s ohledem na podmínky licence;

c)

nositelé práv, kteří organizaci poskytující licenci nepověřili, mohou kdykoli snadno a účinně vyloučit svá díla nebo jiné předměty ochrany z mechanismu poskytování licencí zavedeného v souladu s tímto článkem a

d)

počínaje od přiměřené doby před zahájením užití děl nebo jiných předmětů ochrany jsou přijata vhodná propagační opatření s cílem informovat nositele práv o možnosti organizace kolektivní správy udílet licence na díla a jiné předměty ochrany, o tom, že udílení licencí probíhá v souladu s tímto článkem, jakož i o možnosti volby pro nositele práv uvedené v písmeni c). Propagační opatření musí být účinná, aniž by bylo nutné informovat každého nositele práv individuálně.

4.   Tímto článkem není dotčeno použití mechanismů kolektivního poskytování licencí s rozšířenou působností v souladu s jinými právními předpisy Unie, včetně ustanovení umožňujících výjimky nebo omezení.

Tento článek se nevztahuje na povinnou kolektivní správu práv.

Na mechanismus poskytování licencí podle tohoto článku se použije článek 7 směrnice 2014/26/EU.

5.   Pokud členský stát stanoví ve svém vnitrostátním právu mechanismus poskytování licencí v souladu s tímto článkem, informuje Komisi o působnosti odpovídajících vnitrostátních předpisů, o účelu a typech licencí, které lze podle nich poskytnout, o kontaktních údajích organizací, které poskytují licence v souladu s dotyčným mechanismem poskytování licencí, a o způsobu, jakým lze získat informace o poskytování licencí a o možnosti volby pro nositele práv uvedené v odst. 3 písm. c). Komise tyto informace zveřejní.

6.   Na základě informací obdržených v souladu s odstavcem 5 tohoto článku a konzultací s kontaktním výborem zřízeným čl. 12 odst. 3 směrnice 2001/29/ES předloží Komise do 10. dubna 2021 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o využívání mechanismů poskytování licencí uvedených v odstavci 1 tohoto článku v Unii, o jejich vlivu na udělování licencí a na nositele práv, včetně nositelů práv, kteří nejsou členy organizace poskytující licenci nebo kteří jsou státními příslušníky či rezidenty jiného členského státu, o jejich účinnosti při usnadňování šíření kulturního obsahu a o jejich dopadu na vnitřní trh, včetně přeshraničního poskytování služeb a hospodářské soutěže. K této zprávě Komise případně připojí legislativní návrh, mimo jiné s ohledem na přeshraniční účinky těchto vnitrostátních mechanismů.

KAPITOLA 3

Přístup k audiovizuálním dílům na platformách videa na vyžádání a jejich dostupnost

Článek 17

Užití chráněného obsahu poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online

1.   Členské státy stanoví, že poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online provádějí sdělení veřejnosti nebo zpřístupnění veřejnosti pro účely této směrnice, pokud poskytují veřejnosti přístup k dílům chráněným autorským právem nebo jiným předmětům ochrany nahraným svými uživateli.

Poskytovatel služeb pro sdílení obsahu online je proto povinen získat od nositelů práv uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice 2001/29/ES svolení ke sdělení nebo zpřístupnění děl nebo jiných předmětů ochrany veřejnosti, například uzavřením licenční smlouvy.

2.   Členské státy stanoví, že pokud poskytovatel služeb pro sdílení obsahu online získal svolení, například uzavřením licenční smlouvy, vztahuje se toto povolení rovněž na úkony prováděné uživateli služeb, na něž se vztahuje článek 3 směrnice 2001/29/ES, pokud nejednají v rámci podnikatelské činnosti a pokud jejich činnost nevytváří významné příjmy.

3.   Pokud poskytovatel služeb pro sdílení obsahu online provádí sdělení nebo zpřístupnění veřejnosti za podmínek stanovených v této směrnici, nevztahuje se na situace, na něž se vztahuje tento článek, omezení odpovědnosti podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2000/31/ES.

Prvním pododstavcem tohoto odstavce není dotčena možnost použít čl. 14 odst. 1 směrnice 2000/31/ES na tyto poskytovatele služeb pro účely nespadající do oblasti působnosti této směrnice.

4.   Pokud není svolení poskytnuto, odpovídá poskytovatel služeb pro sdílení obsahu online za neoprávněná sdělení nebo zpřístupnění děl chráněných autorským právem a jiných předmětů ochrany veřejnosti, pokud neprokáže, že:

a)

vynaložil veškeré úsilí k získání svolení a

b)

v souladu s vysokými odvětvovými standardy odborné péče vynaložil veškeré úsilí k zajištění nedostupnosti konkrétních děl a jiných předmětů ochrany, o nichž mu nositelé práv poskytli relevantní a nezbytné informace, a v každém případě

c)

ihned poté, co od nositelů práv obdržel dostatečně odůvodněné oznámení, znemožnil přístup k oznámeným dílům nebo jiným předmětům ochrany nebo je odstranil ze svých internetových stránek a vynaložil veškeré úsilí k zamezení jejich budoucímu nahrání v souladu s písmenem b).

5.   Při určování, zda poskytovatel služby splnil své povinnosti podle odstavce 4, a s ohledem na zásadu proporcionality se zohlední mimo jiné:

a)

druh a rozsah služeb, jejich cílové publikum a typ děl a jiných předmětů ochrany nahraných uživateli služby a

b)

dostupnost vhodných a účinných prostředků a jejich náklady pro poskytovatele služeb.

6.   Členské státy stanoví, že odpovědnost poskytovatelů služeb pro sdílení obsahu online, jejichž služby dosud byly k dispozici veřejnosti v Unii po dobu kratší tří let a kteří mají roční obrat nižší než 10 milionů EUR, vypočtený v souladu s doporučením Komise 2003/361/ES (20), podle odstavce 4 je omezena na dodržení podmínek uvedených v odst. 4 písm. a) a na povinnost ihned poté, co obdrží dostatečně odůvodněné oznámení, znemožnit přístup k oznámeným dílům nebo jiným předmětům ochrany nebo je odstranit ze svých internetových stránek.

Pokud průměrný měsíční počet jedinečných návštěvníků těchto poskytovatelů služeb vypočtený na základě předchozího kalendářního roku překročí 5 milionů, mají rovněž povinnost prokázat, že vynaložili veškeré úsilí k zamezení dalšímu nahrávání oznámených děl a jiných předmětů ochrany, o nichž nositelé práv poskytli relevantní a nezbytné informace.

7.   Spolupráce mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli práv nesmí vést k omezování dostupnosti děl nebo jiných předmětů ochrany nahraných uživateli, které neporušují autorské právo a práva s ním související, včetně případů, kdy se na tato díla nebo jiné předměty ochrany vztahuje výjimka nebo omezení.

Členské státy zajistí, aby uživatelé služeb pro sdílení obsahu online v každém členském státě mohli při nahrávání a zpřístupňování obsahu vytvořeného uživateli služeb pro sdílení obsahu online využívat kteroukoli z těchto existujících výjimek či omezení:

a)

citace, kritika, recenze;

b)

užití pro účely karikatury, parodie nebo pastiše.

8.   Uplatňování tohoto článku nesmí vést k žádným obecným povinnostem v oblasti dohledu.

Členské státy stanoví, že poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online poskytnou nositelům práv na jejich žádost přiměřené informace o fungování svých postupů s ohledem na spolupráci uvedenou v odstavci 4, a pokud byly mezi poskytovateli služeb a nositeli práv uzavřeny licenční smlouvy, informace o užití obsahu, na nějž se tyto smlouvy vztahují.

9.   Členské státy stanoví, že poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online musí zavést účinné a rychlé mechanismy pro stížnosti a nápravu, které uživatelé jejich služeb budou moci využívat v případě sporů týkajících se znemožnění přístupu k jimi nahraným dílům nebo jiným předmětům ochrany nebo jejich odstranění.

Pokud nositelé práv požádají o znemožnění přístupu k jejich konkrétním dílům nebo jiným předmětům ochrany nebo o jejich odstranění, musí svou žádost řádně odůvodnit. Stížnosti podané v rámci mechanismu stanoveného v prvním pododstavci jsou vyřizovány bez zbytečného odkladu a rozhodnutí o znemožnění přístupu k nahranému obsahu nebo o jeho odstranění podléhají přezkumu člověkem. Členské státy rovněž zajistí, aby pro řešení sporů byly k dispozici mimosoudní nápravné mechanismy. Tyto mechanismy musí umožňovat nestranné řešení sporů a nesmějí uživateli bránit ve využití právní ochrany, kterou mu poskytuje vnitrostátní právo, aniž jsou dotčena práva uživatelů na účinnou soudní ochranu. Členské státy zejména zajistí, aby uživatelé měli přístup k soudu nebo jinému příslušnému justičnímu orgánu za účelem uplatnění výjimky z autorského práva a práv s ním souvisejících nebo jejich omezení.

Tato směrnice se nedotýká oprávněných způsobů užití, jako je užití na základě výjimek nebo omezení stanovených právem Unie, a nesmí vést k identifikaci jednotlivých uživatelů ani ke zpracování osobních údajů jinak než v souladu se směrnicí 2002/58/ES a nařízením (EU) 2016/679.

Poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online informují své uživatele prostřednictvím svých obchodních podmínek o tom, že uživatelé mohou užívat díla a jiné předměty ochrany na základě výjimek z autorského práva a práv s ním souvisejících nebo omezení těchto práv stanovených v právu Unie.

10.   Od 6. června 2019 uspořádá Komise ve spolupráci s členskými státy dialogy se zúčastněnými stranami o osvědčených postupech spolupráce mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli práv. Komise po konzultaci s poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online, nositeli práv, organizacemi uživatelů a jinými relevantními zúčastněnými stranami a s ohledem na výsledky dialogů se zúčastněnými stranami vydá pokyny pro uplatňování tohoto článku, zejména pokud jde o spolupráci uvedenou v odstavci 4. Při diskusi o osvědčených postupech by měla být mimo jiné věnována zvláštní pozornost nutnosti zajistit rovnováhu mezi základními právy a uplatňováním výjimek a omezení. Pro účely těchto dialogů se zúčastněnými stranami mají organizace uživatelů přístup k přiměřeným informacím od poskytovatelů služeb pro sdílení obsahu online o fungování jejich postupů podle odstavce 4.

KAPITOLA 3

Spravedlivá odměna ve smlouvách s autory a výkonnými umělci o užívání jejich děl či výkonů

Článek 24

Změny směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES

1.   Směrnice 96/9/ES se mění takto:

a)

v čl. 6 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

 užívání databáze výlučně při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, je-li uveden zdroj, v rozsahu odůvodněném sledovaným nekomerčním účelem, aniž jsou dotčeny výjimky a omezení stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 (*1);

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).“;"

b)

v článku 9 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

 jde-li o vytěžování při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, je-li uveden zdroj, v rozsahu odůvodněném sledovaným nekomerčním účelem, aniž jsou dotčeny výjimky a omezení stanovené ve směrnici (EU) 2019/790;“.

2.   Směrnice 2001/29/ES se mění takto:

a)

v čl. 5 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

 u zvláštních úkonů rozmnožování uskutečněných veřejně přístupnými knihovnami, vzdělávacími zařízeními nebo muzei nebo archivy, které nesledují přímý ani nepřímý hospodářský nebo obchodní prospěch, aniž jsou dotčeny výjimky a omezení stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 (*2);

(*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).“"

b)

v čl. 5 odst. 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

 užití pouze při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, pokud je uveden zdroj včetně jména autora, je-li to možné, v rozsahu odůvodněném sledovaným nekomerčním účelem, aniž jsou dotčeny výjimky a omezení stanovené ve směrnici (EU) 2019/790;“

c)

v čl. 12 odst. 4 se doplňují nové body, které znějí:

„e)

hodnotit dopad provedení směrnice (EU) 2019/790 na fungování vnitřního trhu a upozorňovat na případné obtíže při tomto provádění;

f)

usnadňovat výměnu informací o relevantním vývoji právních předpisů a judikatury, jakož i o praktickém uplatňování opatření přijatých členskými státy k provedení směrnice (EU) 2019/790;

g)

projednávat jakékoli jiné otázky vyplývající z uplatňování směrnice (EU) 2019/790“

whereas
keyboard_arrow_down