Data Act 2023/2854 CS

c)	zpřístupňování dat subjektům veřejného sektoru, Komisi, Evropské centrální bance nebo subjektům Unie držiteli dat, pokud jsou uvedená data výjimečně zapotřebí pro splnění specifického úkolu prováděného ve veřejném zájmu;

d)	usnadnění změny poskytovatele mezi službami zpracování dat;

e)	zavedení záruk proti nezákonnému přístupu třetích stran k neosobním údajům a

f)	vypracování norem interoperability pro přístup k datům, přenos dat a jejich využívání.

2. Toto nařízení se vztahuje na osobní i neosobní údaje, včetně následujících druhů dat v následujících souvislostech:

a)	kapitola II se vztahuje na data, s výjimkou obsahu, týkající se výkonnosti, používání a prostředí připojených výrobků a souvisejících služeb;

b)	kapitola III se vztahuje na veškerá data soukromého sektoru, na něž se vztahují zákonné povinnosti sdílení dat;

c)	kapitola IV se vztahuje na veškerá data soukromého sektoru, která jsou přístupná a využívaná na základě smluv mezi podniky;

d)	kapitola V se vztahuje na veškerá data soukromého sektoru se zaměřením na neosobní údaje;

e)	kapitola VI se vztahuje na veškerá data a služby zpracovávané poskytovateli služeb zpracování dat;

f)	kapitola VII se vztahuje na veškeré neosobní údaje, které mají v Unii v držení poskytovatelé služeb zpracování dat.

3. Toto nařízení se vztahuje na:

a)	výrobce připojených výrobků uvedených na trh v Unii a poskytovatele souvisejících služeb, a to bez ohledu na místo usazení těchto výrobců a poskytovatelů;

b)	uživatele připojených výrobků nebo souvisejících služeb v Unii, jak jsou uvedeny v písmenu a),

c)	držitele dat, bez ohledu na jejich místo usazení, kteří zpřístupňují data příjemcům dat v Unii;

d)	příjemce dat v Unii, kterým jsou data zpřístupněna;

e)	subjekty veřejného sektoru, Komisi, Evropskou centrální banku a subjekty Unie, které žádají držitele dat o zpřístupnění dat, pokud jsou uvedená data výjimečně zapotřebí pro vykonání specifického úkolu ve veřejném zájmu, a držitele dat, kteří tato data poskytují v reakci na takovou žádost;

f)	poskytovatele služeb zpracování dat, bez ohledu na jejich místo usazení, kteří tyto služby poskytují zákazníkům v Unii;

g)	účastníky v datových prostorech a prodejce aplikací využívajících inteligentní smlouvy a osoby, jejichž obchodní, podnikatelská nebo profesní činnost zahrnuje zavádění inteligentních smluv pro jiné osoby v souvislosti s realizací dohody.

4. Odkazy na připojené výrobky nebo související služby v tomto nařízení zahrnují rovněž virtuální asistenty, pokud jsou používáni k interakci s připojeným výrobkem či související službou.

5. Tímto nařízením nejsou dotčeny unijní a vnitrostátní právní předpisy o ochraně osobních údajů, soukromí a důvěrného charakteru sdělení a integrity koncového zařízení, které se použijí na osobní údaje zpracovávané v souvislosti s právy a povinnostmi stanovenými v tomto nařízení, zejména nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a směrnice 2002/58/ES, ani pravomoci a kompetence dozorových úřadů a práva subjektů údajů. Pokud jsou uživatelé subjekty údajů, doplňují práva stanovená v kapitole II tohoto nařízení práva na přístup subjektů údajů a práva na přenositelnost údajů podle článků 15 a 20 nařízení (EU) 2016/679. V případě rozporu mezi tímto nařízením a unijními právními předpisy o ochraně osobních údajů nebo soukromí nebo vnitrostátními právními předpisy přijatými v souladu s těmito právními předpisy Unie mají přednost příslušné unijní nebo vnitrostátní právní předpisy o ochraně osobních údajů nebo soukromí.

6. Toto nařízení se nevztahuje na dobrovolná ujednání o výměně dat mezi soukromými a veřejnými subjekty, zejména na dobrovolná ujednání o sdílení dat, ani taková ujednání neomezuje.

Tímto nařízením nejsou dotčeny unijní ani vnitrostátní právní akty, které upravují sdílení dat, přístup k nim a jejich využívání pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, nebo pro účely celní a daňové, zejména nařízení (EU) 2021/784, (EU) 2022/2065 a (EU) 2023/1543 a směrnice (EU) 2023/1544 nebo mezinárodní spolupráce v této oblasti. Toto nařízení se nevztahuje na shromažďování, sdílení a využívání dat nebo přístup k datům podle nařízení (EU) 2015/847 a směrnice (EU) 2015/849. Toto nařízení se nevztahuje na oblasti, které nespadají do oblasti působnosti práva Unie, a v žádném případě se nedotýká pravomocí členských států v oblasti veřejné bezpečnosti, obrany nebo národní bezpečnosti, a to bez ohledu na typ subjektu pověřeného členskými státy plněním úkolů souvisejících s těmito pravomocemi, ani jejich pravomoci chránit jiné základní funkce státu, včetně zajištění územní celistvosti státu a udržování veřejného pořádku. Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států týkající se celní a daňové správy ani zdraví a bezpečnosti občanů.

7. Toto nařízení doplňuje samoregulační přístup podle nařízení (EU) 2018/1807 obecně použitelnými povinnostmi týkajícími se změny poskytovatele cloudových služeb.

8. Tímto nařízením nejsou dotčeny právní akty Unie ani vnitrostátní právní předpisy na ochranu práv duševního vlastnictví, zejména směrnic 2001/29/ES, 2004/48/ES a (EU) 2019/790.

9. Toto nařízení doplňuje právo Unie, jehož cílem je podpora zájmů spotřebitelů a zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů, ochrana jejich zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů, včetně směrnic 93/13/EHS, 2005/29/ES a 2011/83/EU, které jím není dotčeno.

10. Toto nařízení nevylučuje uzavírání dobrovolných smluv o sdílení dat, včetně smluv uzavřených na recipročním základě, které nejsou protiprávní a které splňují požadavky stanovené v tomto nařízení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„daty“ veškeré digitální záznamy jednání, skutečností nebo informací a všechny soubory takových jednání, skutečností nebo informací, včetně záznamů v podobě zvukové, vizuální nebo audiovizuální nahrávky;

2)	„metadaty“ strukturovaný popis obsahu nebo používání dat usnadňující vyhledávání nebo používání těchto dat;

3)	„osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

4)	„neosobními údaji“ údaje jiné než osobní údaje;

„připojeným výrobkem“ předmět, který získává, vytváří nebo shromažďuje data o svém použití nebo prostředí, je schopen přenášet data z výrobku prostřednictvím služby elektronických komunikací, fyzického připojení nebo přístupu na zařízení a jehož hlavní funkcí není uchovávání, zpracování nebo předávání dat jménem osob jiných než je uživatel;

„související službou“ digitální služba jiná než služba elektronických komunikací, včetně softwaru, která je v době koupě, pronájmu nebo leasingu spojena s připojeným výrobkem takovým způsobem, že by její absence bránila připojenému výrobku plnit jednu nebo více jeho funkcí, nebo která je k připojenému výrobku následně připojena výrobcem nebo třetí stranou za účelem doplnění, aktualizace nebo úpravy funkcí připojeného výrobku;

„zpracováním“ jakákoli operace nebo soubor operací s daty nebo soubory dat, prováděné pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jejich zpřístupnění jinými prostředky, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení;

„službou zpracování dat“ digitální služba poskytnutá zákazníkovi, která mu umožňuje na vyžádání odkudkoli síťový přístup ke sdílenému úložišti konfigurovatelných, rozšiřitelných a přizpůsobitelných výpočetních zdrojů centralizované, distribuované nebo vysoce distribuované povahy, přičemž tato služba může být poskytnuta a uvolněna rychle s minimálními nároky na řízení nebo interakci s poskytovatelem služby;

9)	„stejným druhem služby“ soubor služeb zpracování dat, které mají tentýž primární cíl, model služby zpracování dat a hlavní funkce;

10)	„službou zprostředkování dat“ služba zprostředkování dat ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2022/868;

11)	„subjektem údajů“ subjekt údajů uvedený v čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

12)	„uživatelem“ fyzická nebo právnická osoba, která vlastní připojený výrobek nebo na kterou byla smluvně převedena dočasná práva na používání tohoto připojeného výrobku nebo která přijímá související služby;

13)

„držitelem dat“ fyzická nebo právnická osoba, která má v souladu s tímto nařízením, použitelným právem Unie nebo vnitrostátními právními předpisy přijatými v souladu s právem Unie právo nebo povinnost používat a zpřístupňovat data, včetně dat z výrobků nebo dat ze související služby, která získala nebo vytvořila během poskytování související služby, je-li to smluvně dohodnuto;

14)

„příjemcem dat“ fyzická nebo právnická osoba, která jedná za účelem, který souvisí s její obchodní činností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, jiná než uživatel připojeného výrobku nebo související služby, jíž držitel dat zpřístupňuje data, včetně třetí strany na žádost uživatele podanou držiteli dat nebo v souladu s právní povinností podle práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s právem Unie;

15)	„daty z výrobků“ data vytvořená používáním připojeného výrobku, která výrobce navrhl tak, aby je uživatel, držitel dat nebo třetí strana, případně včetně výrobce, mohli z výrobku získat prostřednictvím služby elektronických komunikací, fyzickým připojením nebo přístupem na zařízení;

16)	„daty ze související služby“ data představující digitalizaci činností uživatelů nebo událostí souvisejících s připojeným výrobkem, která jsou zaznamenána úmyslně uživatelem nebo jsou vytvořena jako vedlejší produkt činnosti uživatele během poskytování související služby poskytovatelem;

17)	„snadno dostupnými daty“ data z výrobků a data ze související služby, která držitel dat oprávněně získá nebo může oprávněně získat z připojeného výrobku nebo související služby bez nepřiměřeného úsilí přesahujícího rámec jednoduché operace;

18)	„obchodním tajemstvím“ obchodní tajemství ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2016/943;

19)	„vlastníkem obchodního tajemství“ vlastník obchodního tajemství ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice (EU) 2016/943;

20)	„profilováním“ profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679;

21)	„zpřístupněním na trhu“ dodání připojeného výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, a to za úplatu či bezplatně;

22)	„uvedením na trh“ první zpřístupnění připojeného výrobku na trhu Unie;

23)	„spotřebitelem“ jakákoliv fyzická osoba, která jedná za účelem, jejž nelze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

24)	„podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, která v souvislosti se smlouvami a postupy, na něž se vztahuje toto nařízení, jedná za účelem, který souvisí s její obchodní činností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním;

25)	„malým podnikem“ malý podnik ve smyslu čl. 2 odst. 2 přílohy doporučení 2003/361/ES.

26)	„mikropodnikem“ mikropodnik ve smyslu čl. 2 odst. 3 přílohy doporučení 2003/361/ES;

27)	„subjekty Unie“ instituce a jiné subjekty Unie zřízené akty přijatými na základě Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, nebo podle těchto aktů;

28)	„subjektem veřejného sektoru“ celostátní, regionální nebo místní orgány členských států, veřejnoprávní subjekt členského státu nebo sdružení tvořené jedním nebo více takovými orgány nebo jedním nebo více takovými veřejnoprávními subjekty;

29)

„krizovou situací“ výjimečná časově omezená situace, jako je mimořádná situace v oblasti veřejného zdraví, mimořádná situace v důsledku přírodních katastrof a závažná katastrofa způsobená člověkem, včetně závažného incidentu v oblasti kybernetické bezpečnosti, která má negativní dopad na obyvatelstvo Unie, členského státu nebo jeho části, s rizikem závažných a trvalých důsledků pro životní podmínky nebo hospodářskou či finanční stabilitu nebo podstatné a bezprostřední zhoršení hospodářských aktiv v Unii nebo v relevantním členském státě, a která je určena nebo úředně vyhlášena v souladu s příslušnými postupy podle unijního nebo vnitrostátního práva;

30)	„zákazníkem“ fyzická nebo právnická osoba, která vstoupila do smluvního vztahu s poskytovatelem služeb zpracování dat s cílem využít jednu nebo více služeb zpracování dat;

31)	„virtuálními asistenty“ software, který dokáže zpracovávat požadavky, úkoly nebo otázky, a to i na základě zvukových, písemných vstupů, gest nebo pohybů, a který na základě těchto požadavků, úkolů nebo otázek poskytuje přístup k dalším službám nebo ovládání funkcí připojených výrobků;

32)	„digitálními aktivy“ prvky v digitální podobě, včetně aplikací, pro něž má zákazník právo na užívání, nezávisle na smluvním vztahu se službou zpracování dat, již hodlá změnit;

33)	„místní infrastrukturou informačních a komunikačních technologií“ infrastruktura informačních a komunikačních technologií a výpočetní zdroje vlastněné, pronajaté nebo pronajaté prostřednictvím leasingu zákazníkem, umístěné v datovém centru zákazníka a provozované zákazníkem nebo třetí stranou;

34)

„změnou poskytovatele“ proces zahrnující zdrojového poskytovatele služeb zpracování dat, zákazníka služby zpracování dat a tam, kde je to relevantní, cílového poskytovatele služeb zpracování dat, při němž zákazník služby zpracování dat změní užívání jedné služby zpracování dat na užívání jiné služby zpracování dat stejného druhu služby nebo jiné služby, které nabízí jiný poskytovatel služeb zpracování dat, nebo přejde na místní infrastrukturu informačních a komunikačních technologií mimo jiné prostřednictvím extrakce, transformace a nahrávání dat;

35)

„poplatky za přesun dat“ poplatky, které jsou zákazníkům účtovány za extrakci jejich dat prostřednictvím sítě z infrastruktury informačních a komunikačních technologií poskytovatele služeb zpracování dat do systémů jiného poskytovatele nebo do místní infrastruktury informačních a komunikačních technologií;

36)

„poplatky za změnu poskytovatele“ poplatky jiné než standardní poplatky za služby nebo sankce za předčasné ukončení smlouvy, které poskytovatel zpracování dat účtuje zákazníkovi za úkony, které toto nařízení ukládá za přechod do systému jiného poskytovatele služeb zpracování dat nebo na místní infrastrukturu informačních a komunikačních technologií, včetně poplatků za přesun dat;

37)

„funkční rovnocenností“ obnovení, na základě exportovatelných dat a digitálních aktiv zákazníka, minimální úrovně funkčnosti v prostředí nové služby zpracování dat, jež je stejným druhem služby, po dokončení procesu změny poskytovatele, kde cílová služba zpracování dat pro sdílené funkce poskytnuté zákazníkovi na základě smlouvy poskytuje v reakci na tentýž vstup ve své podstatě srovnatelný výsledek;

38)

„exportovatelnými daty“ pro účely článků 23 až 31 a článku 35 vstupní a výstupní data včetně metadat, která přímo nebo nepřímo vytváří nebo spoluvytváří zákazník při používání služby zpracování dat, s výjimkou aktiv nebo dat poskytovatele služby zpracování dat nebo třetí strany chráněných právem duševního vlastnictví nebo představujících obchodní tajemství;

39)	„inteligentní smlouvou“ počítačový program používaný pro automatizované plnění dohody nebo její části s využitím posloupnosti elektronických datových záznamů a zajišťující jejich integritu a přesnost jejich chronologického pořadí;

40)	„interoperabilitou“ schopnost dvou nebo více datových prostorů nebo komunikačních sítí, systémů, připojených výrobků, aplikací nebo komponent vyměňovat si a používat data za účelem plnění svých funkcí;

41)	„otevřenou specifikací pro interoperabilitu“ technická specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií, která je zaměřena na výkon a na dosažení interoperability mezi službami zpracování dat;

42)	„společnými specifikacemi“ dokument jiný než norma, který obsahuje technická řešení sloužící jako nástroj pro plnění některých požadavků a povinností stanovených v tomto nařízení;

43)	„harmonizovanou normou“ harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;

KAPITOLA II

SDÍLENÍ DAT MEZI PODNIKY A SPOTŘEBITELI A MEZI PODNIKY NAVZÁJEM

Článek 5

Právo uživatele sdílet data se třetími stranami

1. Na žádost uživatele nebo strany jednající jménem uživatele zpřístupní držitel dat bez zbytečného odkladu snadno dostupná data, včetně relevantních metadat nezbytných pro interpretaci a využívání těchto dat, třetí straně, a to ve stejné kvalitě, jaká je dostupná držiteli dat, snadným a bezpečným způsobem, bezplatně pro uživatele, v komplexním, strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu, a je-li to relevantní a technicky proveditelné, nepřetržitě a v reálném čase. Držitel zpřístupní data třetí straně v souladu s články 8 a 9.

2. Odstavec 1 se nepoužije na snadno dostupná data v souvislosti s testováním nových připojených výrobků, látek nebo postupů, které dosud nebyly uvedeny na trh, pokud není jejich použití třetí stranou smluvně povoleno.

3. Žádný podnik označený jako strážce přístupu podle článku 3 nařízení (EU) 2022/1925 není způsobilou třetí stranou podle tohoto článku, a nesmí proto:

a)	požadovat po uživateli nebo jej komerčně motivovat jakýmkoli způsobem, včetně poskytnutí peněžní nebo jakékoli jiné kompenzace, aby zpřístupnil některé z jeho služeb data, která získal na základě žádosti podle čl. 4 odst. 1;

b)	požadovat po uživateli nebo jej komerčně motivovat k tomu, aby podal držiteli dat žádost o zpřístupnění dat některé z jeho služeb podle odstavce 1 tohoto článku;

c)	přijímat od uživatele data, která uživatel získal na základě žádosti podle čl. 4 odst. 1.

4. Za účelem ověření, zda lze fyzickou nebo právnickou osobu považovat za uživatele nebo třetí stranu pro účely odstavce 1 se od uživatele nebo třetí strany nesmí vyžadovat, aby poskytli jakékoli informace nad rámec toho, co je nezbytné. Držitelé dat neuchovávají žádné informace o přístupu třetí strany k požadovaným datům nad rámec toho, co je nezbytné pro řádné vyřízení žádosti třetí strany o přístup a pro bezpečnost a údržbu datové infrastruktury.

5. Třetí strana nesmí použít nátlak nebo zneužít nedostatky v technické infrastruktuře držitele dat určené k ochraně dat za účelem získání přístupu k datům.

6. Držitel dat nesmí použít žádná snadno dostupná data k získání poznatků o hospodářské situaci třetí strany nebo o jejích aktivech, výrobních metodách nebo používání výrobku nebo související služby třetí stranou jiným způsobem, který by mohl narušit obchodní postavení třetí strany na trzích, na nichž působí, ledaže k takovému použití třetí strana udělila povolení a je z technického hlediska schopna toto povolení kdykoli snadno odejmout.

7. Pokud uživatel není subjektem údajů, jehož osobní údaje jsou předmětem žádosti, zpřístupní držitel dat jakékoli osobní údaje vytvořené používáním připojeného výrobku nebo související služby, třetím osobám pouze tehdy, existuje-li platný právní základ pro zpracování podle článku 6 nařízení (EU) 2016/679 a pokud jsou v příslušných případech splněny podmínky článku 9 uvedeného nařízení a čl. 5 odst. 3 směrnice 2002/58/ES.

8. Pokud se držitel dat a třetí strana nedohodnou na opatřeních pro předávání dat, tato skutečnost nenarušuje, nebrání ani nezasahuje do výkonu práv subjektu údajů podle nařízení (EU) 2016/679, a zejména práva na přenositelnost údajů podle článku 20 uvedeného nařízení.

9. Obchodní tajemství se zachovává a zpřístupní se třetím stranám pouze v rozsahu nezbytně nutném ke splnění účelu dohodnutého mezi uživatelem a třetí stranou. Držitel dat, nebo pokud se jedná o rozdílné osoby, vlastník obchodního tajemství, určí data, která jsou chráněna jako obchodní tajemství, včetně relevantních metadat, a dohodne se třetí stranou veškerá přiměřená technická a organizační opatření nezbytná k zachování důvěrnosti sdílených dat, jako jsou vzorová smluvní ujednání, dohody o důvěrnosti, přísné přístupové protokoly, technické normy a uplatňování kodexů chování.

10. Pokud neexistuje dohoda o nezbytných opatřeních uvedených v odstavci 9 tohoto článku, nebo pokud třetí strana dohodnutá opatření podle odstavce 9 tohoto článku neprovede nebo narušuje důvěrnost obchodního tajemství, může držitel dat sdílení dat označených jako obchodní tajemství dočasně odmítnout nebo případně pozastavit. Rozhodnutí držitele dat musí být řádně odůvodněno a poskytnuto písemně třetí straně bez zbytečného odkladu. V takových případech držitel dat příslušnému orgánu určenému podle článku 37 oznámí, že sdílení dat dočasně odmítl nebo pozastavil, a identifikuje opatření, jež nebyla dohodnuta nebo provedena, a případně u kterých obchodních tajemství byla narušena jejich důvěrnost.

11. Za výjimečných okolností, pokud držitel dat, který je vlastníkem obchodního tajemství, může prokázat, že je vysoce pravděpodobné, že v důsledku vyzrazení obchodního tajemství utrpí vážnou hospodářskou újmu, a to navzdory technickým a organizačním opatřením přijatým třetí stranou podle odstavce 9 tohoto článku, může tento držitel dat v jednotlivých případech žádost o přístup k dotčeným konkrétním datům odmítnout. Toto prokázání musí být řádně odůvodněno na základě objektivních faktů, zejména vymahatelnosti ochrany obchodního tajemství ve třetích zemích, povahy a míry důvěrnosti vyžádaných dat a jedinečnosti a novosti připojeného výrobku, a musí být poskytnuto písemně třetí straně bez zbytečného odkladu. Pokud držitel dat odmítne sdílet data podle tohoto odstavce, oznámí to příslušnému orgánu určenému podle článku 37.

12. Aniž je dotčeno právo třetí strany domáhat se nápravy u soudu členského státu, smí třetí strana, která si přeje napadnout rozhodnutí, jímž držitel dat dočasně odmítl nebo pozastavil sdílení dat podle odstavců 10 a 11:

a)	podat v souladu s čl. 37 odst. 5 písm. b) stížnost příslušnému orgánu, který bez zbytečného odkladu rozhodne, zda a za jakých podmínek má být sdílení dat zahájeno nebo obnoveno; nebo

b)	se s držitelem dat dohodnout, že věc postoupí subjektu pro řešení sporů v souladu s čl. 10 odst. 1.

13. Právem uvedeným v odstavci 1 nesmějí být nepříznivě dotčena práva subjektů údajů podle použitelných unijních a vnitrostátních právních předpisů o ochraně údajů.

Článek 6

Povinnosti třetích stran přijímajících data na žádost uživatele

1. Třetí strana zpracovává data, která jí byla zpřístupněna podle článku 5, pouze pro účely a za podmínek dohodnutých s uživatelem v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy o ochraně osobních údajů, včetně ochrany práv subjektu údajů, pokud jde o osobní údaje. Třetí strana vymaže data, jakmile již nejsou pro smluvně dohodnutý účel nezbytná, ledaže je s uživatelem ohledně neosobních údajů dohodnuto jinak.

2. Třetí strana nesmí:

nepřiměřeně ztěžovat volby uživatele nebo výkon práv podle článku 5 a tohoto článku uživatelem, včetně toho, že by uživateli nabízela volbu jiným než neutrálním způsobem, nebo na uživatele vyvíjela nátlak, klamala ho či s ním manipulovala, a to ani prostřednictvím uživatelského digitálního rozhraní nebo jeho části;

b)	bez ohledu na čl. 22 odst. 2 písm. a) a c) nařízení (EU) 2016/679 používat získaná data k profilování, není-li to nezbytné k poskytnutí služby požadované uživatelem;

c)	zpřístupňovat data, která obdrží, jiné třetí straně, ledaže jsou data zpřístupněna na základě smlouvy s uživatelem, a za předpokladu, že jiná třetí strana přijme veškerá nezbytná opatření dohodnutá mezi držitelem dat a třetí stranou k zachování důvěrnosti obchodního tajemství;

d)	zpřístupňovat data, která obdrží, podniku označenému jako strážce přístupu podle článku 3 nařízení (EU) 2022/1925;

využívat data, která obdrží, k vývoji výrobku, který konkuruje připojenému výrobku, z něhož zpřístupněná data pocházejí, nebo je za tímto účelem sdílet s jinou třetí stranou; třetí strany rovněž nesmějí používat žádné neosobní údaje z výrobků nebo ze souvisejících služeb, které jim byly zpřístupněny, k získání poznatků o hospodářské situaci, aktivech a výrobních metodách držitele dat nebo o jejich používání držitelem dat;

f)	používat data, která obdrží, způsobem, který má nepříznivý dopad na bezpečnost připojeného výrobku nebo související službu;

g)	nepřihlédnout ke zvláštním opatřením dohodnutým s držitelem dat nebo vlastníkem obchodního tajemství podle čl. 5 odst. 9 a narušit důvěrnost obchodního tajemství;

h)	bránit uživateli, jenž je spotřebitelem, a to i na základě smlouvy, v tom, aby data, která obdrží, zpřístupnil jiným stranám.

Článek 9

Kompenzace za zpřístupnění dat

1. Jakákoli kompenzace za zpřístupnění dat ve vztazích mezi podniky dohodnutá mezi držitelem dat a příjemcem dat musí být nediskriminační a přiměřená a může zahrnovat marži.

2. Držitel dat a příjemce dat v rámci dohody o kompenzaci zohlední zejména:

a)	náklady vzniklé v souvislosti se zpřístupněním dat, zejména včetně nákladů nezbytných na formátování dat, jejich šíření elektronickými prostředky a jejich uchovávání;

b)	případné investice do shromažďování a vytváření dat, s přihlédnutím k tomu, zda k získání, vytvoření nebo shromáždění dotčených dat přispěly jiné strany.

3. Kompenzace uvedená v odstavci 1 může rovněž záviset na objemu, formátu a povaze dat.

4. Je-li příjemcem dat malý nebo střední podnik nebo nezisková výzkumná organizace, a pokud tento příjemce dat nemá partnerské podniky nebo propojené podniky, které nelze považovat za malé nebo střední podniky, nesmí dohodnutá kompenzace přesáhnout náklady uvedené v odst. 2 písm. a).

5. Komise přijme pokyny pro výpočet přiměřené kompenzace, přičemž zohlední doporučení Evropského sboru pro datové inovace uvedeného v článku 42.

6. Tento článek nebrání tomu, aby jiné právo Unie nebo vnitrostátní právní předpisy přijaté v souladu s právními předpisy Unie kompenzaci za zpřístupnění dat vyloučily nebo stanovily nižší kompenzaci.

7. Držitel dat poskytne příjemci dat dostatečně podrobné informace, které stanoví základ pro výpočet kompenzace, aby příjemce dat mohl posoudit, zda jsou splněny požadavky stanovené v odstavcích 1 až 4.

Článek 10

Řešení sporů

1. Uživatelé, držitelé dat a příjemci dat mají přístup k subjektům pro řešení sporů certifikovaným v souladu s odstavcem 5 tohoto článku za účelem řešení sporů podle čl. 4 odst. 3 a 9 a čl. 5 odst. 12 jakož i sporů týkajících se přiměřených a nediskriminačních podmínek a transparentního způsobu zpřístupňování dat v souladu s touto kapitolou a kapitolou IV.

2. Subjekty pro řešení sporů dotčené strany informují o poplatcích nebo mechanismech používaných ke stanovení poplatků předtím, než tyto strany požádají o rozhodnutí.

3. V případě sporů předložených subjektům pro řešení sporů podle čl. 4 odst. 3 a 9 a čl. 5 odst. 12, pokud subjekt pro řešení sporů rozhodne spor ve prospěch uživatele nebo příjemce dat, hradí držitel dat veškeré poplatky účtované subjektem pro řešení sporů a uhradí uživateli nebo příjemci dat veškeré další přiměřené výdaje, které jim v souvislosti s řešením sporu vznikly. Pokud subjekt pro řešení sporů rozhodne spor ve prospěch držitele dat, uživatel nebo příjemce dat není povinen hradit žádné poplatky nebo jiné výdaje, které držitel dat zaplatil nebo má zaplatit v souvislosti s řešením sporu, ledaže subjekt pro řešení sporů shledá, že uživatel nebo příjemce dat zjevně nejednal v dobré víře.

4. Zákazníci a poskytovatelé služeb zpracování dat mají přístup k subjektům pro řešení sporů certifikovaným v souladu s odstavcem 5 tohoto článku za účelem urovnávání sporů týkajících se porušení práv zákazníků a povinností poskytovatelů služeb zpracování dat v souladu s články 23 až 31.

5. Členský stát, v němž je subjekt pro řešení sporů usazen, tento subjekt na jeho žádost certifikuje, pokud tento subjekt prokáže, že splňuje všechny tyto podmínky:

a)	je nestranný a nezávislý a při vydávání rozhodnutí se řídí jasným, nediskriminačním a spravedlivým jednacím řádem;

b)	má potřebné odborné znalosti, zejména pokud jde o stanovení spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, včetně kompenzace za zpřístupňování dat a transparentní způsob tohoto zpřístupňování, jež subjektu umožní tyto podmínky účinně stanovit;

c)	je snadno přístupný prostřednictvím elektronických komunikačních technologií;

d)	je schopen přijímat rozhodnutí rychle, účinně a nákladově efektivně alespoň v jednom z úředních jazyků Unie.

6. Členské státy oznámí Komisi subjekty pro řešení sporů certifikované v souladu s odstavcem 5. Komise zveřejní seznam těchto subjektů na zvláštních internetových stránkách a průběžně jej aktualizuje.

7. Subjekty pro řešení sporů se odmítnou zabývat žádostí o vyřešení sporu, který již byl předložen jinému subjektu pro řešení sporů nebo soudu členského státu.

8. Subjekty pro řešení sporů poskytnou stranám možnost, aby v přiměřené lhůtě vyjádřily svá stanoviska k záležitostem, které jim tyto strany předložily. V této souvislosti poskytnou subjekty pro řešení sporů každé ze stran podání druhé strany sporu a veškerá prohlášení odborníků. Stranám musí být dána možnost vyjádřit se k těmto podáním a prohlášením.

9. Subjekty pro řešení sporů vydají rozhodnutí ve věcech, které jim byly předloženy, do 90 dnů od podání žádosti podle odstavců 1 a 4. Toto rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně nebo na trvalém nosiči a musí být opatřeno odůvodněním.

10. Subjekty pro řešení sporů vypracovávají a zveřejňují výroční zprávy o činnosti. Tyto výroční zprávy zahrnují zejména následující obecné informace:

a)	agregace výsledků sporů;

b)	průměrná doba na vyřešení sporů;

c)	nejběžnější důvody sporů mezi stranami.

11. V zájmu usnadnění výměny informací a osvědčených postupů se může subjekt pro řešení sporů rozhodnout, že ve zprávě podle odstavce 10 uvede doporučení, jak se vyhnout problémům nebo jak je vyřešit.

12. Rozhodnutí subjektu pro řešení sporů je pro strany závazné pouze tehdy, pokud strany před zahájením řízení o řešení sporu výslovně souhlasily s jeho závaznou povahou.

13. Tímto článkem není dotčeno právo stran domáhat se účinné právní ochrany před soudem členského státu.

Článek 11

Technická ochranná opatření v případě neoprávněného použití nebo zpřístupnění dat

1. Držitel dat může uplatnit vhodná technická ochranná opatření, včetně inteligentních smluv a šifrování, aby zabránil neoprávněnému přístupu k datům, včetně metadat, a zajistil soulad s články 4, 5, 6, 8 a 9, jakož i s dohodnutými smluvními ujednáními pro zpřístupňování dat. Tato technická ochranná opatření nesmí diskriminovat mezi příjemci dat nebo omezovat právo uživatele na získání kopie dat, vyhledání dat, použití dat nebo přístup k nim nebo na poskytnutí dat třetím stranám podle článku 5 nebo jakékoli právo třetí strany podle unijního práva nebo vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s právem Unie. Uživatelé a třetí strany nesmí tato technická ochranná opatření měnit ani odstraňovat, ledaže s tím držitel dat souhlasil.

2. V situacích uvedených v odstavci 3 třetí strana nebo příjemce dat bez zbytečného odkladu vyhoví žádostem držitele dat a případně vlastníka obchodního tajemství, nebo uživatele, pokud nejsou toutéž osobou, aby:

a)	vymazali data zpřístupněná držitelem dat a veškeré jejich kopie;

ukončili výrobu, nabízení nebo uvádění na trh či používání zboží, odvozených dat nebo služeb vytvořených na základě znalostí získaných prostřednictvím těchto dat nebo dovoz, vývoz nebo skladování zboží porušujícího právo pro tyto účely a zničili jakékoli zboží porušující právo, pokud existuje vážné riziko, že protiprávní použití těchto dat způsobí držiteli dat, vlastníkovi obchodního tajemství nebo uživateli významnou újmu, nebo pokud by takové opatření nebylo nepřiměřené s ohledem na zájmy držitele dat, vlastníka obchodního tajemství nebo uživatele;

c)	informovali uživatele o neoprávněném použití nebo zpřístupnění dat a o opatřeních přijatých k ukončení neoprávněného používání nebo zpřístupnění dat;

d)	odškodnili stranu, která byla poškozena zneužitím nebo zpřístupněním těchto neoprávněně získaných nebo použitých dat.

3. Odstavec 2 se použije, pokud třetí strana nebo příjemce dat:

a)	pro účely získání dat poskytli držiteli dat nepravdivé informace, použili klamavé prostředky či nátlak nebo zneužili mezery v technické infrastruktuře držitele dat určené k ochraně dat,

b)	použili zpřístupněná data k neoprávněným účelům, včetně vývoje konkurenčního připojeného produktu ve smyslu čl. 6 odst. 2 písm. e),

c)	neoprávněně zpřístupnili data jiné straně,

d)	nezachovali technická a organizační opatření dohodnutá podle čl. 5 odst. 9, nebo

e)	změnili nebo odstranili technická ochranná opatření uplatňovaná držitelem dat podle odstavce 1 tohoto článku bez souhlasu držitele dat.

4. Odstavec 2 se použije rovněž, pokud uživatel změní nebo odstraní technická ochranná opatření uplatňovaná držitelem dat nebo nezachová technická a organizační opatření přijatá uživatelem po dohodě s držitelem dat nebo, pokud jsou rozdílnými osobami, vlastníkem obchodního tajemství, za účelem ochrany obchodního tajemství, nebo se uvedený odstavec použije i na jakoukoli jinou stranu, která obdržela data od uživatele v rozporu s tímto nařízením.

5. Pokud příjemce dat poruší čl. 6 odst. 2 písm. a) nebo b), mají uživatelé stejná práva jako držitelé dat podle odstavce 2 tohoto článku.

Článek 13

Nepřiměřená smluvní ujednání jednostranně uložená jinému podniku

1. Smluvní ujednání týkající se přístupu k datům a jejich využívání nebo odpovědnosti a prostředků nápravy v případě porušení nebo zániku povinností souvisejících s daty, kterou určitý podnik jednostranně uložil jinému podniku, není pro posledně uvedený podnik závazné, pokud je nepřiměřené.

2. Smluvní ujednání, které odráží závazná ustanovení práva Unie, nebo ustanovení práva Unie, která by se použila, pokud by smluvní ujednání danou záležitost neupravovalo, se nepovažuje za nepřiměřené.

3. Smluvní ujednání je nepřiměřené, pokud je takové povahy, že se jeho použití v rozporu se zásadami dobré víry a poctivého jednání podstatně odchyluje od poctivých obchodních zvyklostí v oblasti přístupu k datům a jejich využívání.

4. Smluvní ujednání je pro účely odstavce 3 nepřiměřené, zejména pokud má za cíl nebo účinek:

a)	vyloučit nebo omezit odpovědnost strany, která jednostranně uložila smluvní ujednání, za úmyslné jednání nebo hrubou nedbalost;

b)	vyloučit prostředky nápravy, které má k dispozici strana, jíž bylo smluvní ujednání jednostranně uloženo, v případě neplnění smluvních závazků nebo odpovědnosti strany, která tuto podmínku jednostranně uložila v případě porušení těchto závazků;

c)	poskytnout smluvní straně, která smluvní ujednání jednostranně uložila, výlučné právo určit, zda jsou poskytnutá data v souladu se smlouvou, nebo vykládat některé ze smluvních ujednání.

5. Smluvní ujednání se pro účely odstavce 3 považuje za nepřiměřené, má-li za cíl nebo účinek:

a)	neúměrně omezovat prostředky nápravy v případě neplnění smluvních závazků nebo odpovědnost v případě porušení těchto povinností nebo rozšířit odpovědnost podniku, jemuž bylo toto smluvní ujednání jednostranně uloženo;

umožnit straně, která toto smluvní ujednání jednostranně uložila, přístup k datům druhé smluvní strany a jejich využívání způsobem, který významně poškozuje oprávněné zájmy druhé smluvní strany, zejména pokud tato data obsahují citlivé obchodní údaje nebo jsou chráněna obchodním tajemstvím nebo právy duševního vlastnictví;

bránit straně, které bylo smluvní ujednání jednostranně uloženo, používat data, která tato strana poskytla nebo vytvořila během doby platnosti smlouvy, nebo omezit použití takových dat do té míry, že tato strana není oprávněna dotčená data adekvátně používat, získat k nim přístup nebo je kontrolovat či zhodnotit;

d)	bránit straně, které bylo smluvní ujednání jednostranně uloženo, ukončit dohodu v přiměřené lhůtě;

e)	bránit straně, které bylo smluvní ujednání jednostranně uloženo, získat kopii dat, která tato strana poskytla nebo vytvořila během doby platnosti smlouvy nebo v přiměřené lhůtě po jejím ukončení;

umožnit straně, která smluvní ujednání jednostranně uložila, ukončit smlouvu s nepřiměřeně krátkou výpovědní lhůtou s přihlédnutím k přiměřené možnosti druhé smluvní strany přejít na alternativní a srovnatelnou službu a k finanční újmě způsobené takovým ukončením, s výjimkou případů, kdy k tomu existují závažné důvody;

umožnit straně, která smluvní ujednání jednostranně uložila, aby podstatně změnila cenu stanovenou ve smlouvě nebo jakoukoli jinou podstatnou podmínku týkající se povahy, formátu, kvality nebo množství dat, která mají být sdílena, aniž byly ve smlouvě pro případ takové změny uvedeny platný důvod a právo druhé strany smlouvu ukončit.

Prvním pododstavcem písm. g) nejsou dotčena smluvní ujednání, kterými si strana, která toto smluvní ujednání jednostranně uložila, vyhrazuje právo jednostranně změnit smluvní ujednání smlouvy uzavřené na dobu neurčitou, a to za předpokladu, že v uvedené smlouvě je uveden platný důvod této jednostranné změny, že strana, která toto ujednání jednostranně uložila, je povinna oznámit v přiměřené lhůtě druhé smluvní straně jakoukoli takovou zamýšlenou změnu a že druhá smluvní strana může smlouvu v případě takové změny bezplatně ukončit.

6. Smluvní ujednání se považuje za jednostranně uložené ve smyslu tohoto článku, pokud bylo uloženo jednou smluvní stranou a druhá smluvní strana nebyla schopna ovlivnit jeho obsah navzdory pokusu o něm vyjednávat. Smluvní strana, která smluvní ujednání uložila, nese důkazní břemeno, pokud jde o prokázání toho, že dané smluvní ujednání nebylo uloženo jednostranně. Smluvní strana, která sporné smluvní ujednání předložila, nemůže tvrdit, že se jedná o nepřiměřené smluvní ujednání.

7. Je-li nepřiměřené smluvní ujednání oddělitelné od ostatních smluvních ujednání, jsou tato ostatní smluvní ujednání závazná.

8. Tento článek se nevztahuje na smluvní ujednání vymezující hlavní předmět smlouvy nebo na adekvátnost ceny za data poskytnutá výměnou.

9. Strany smlouvy, na kterou se vztahuje odstavec 1, nesmějí vyloučit použití tohoto článku, odchýlit se od něj nebo měnit jeho účinky.

KAPITOLA V

ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ DAT SUBJEKTŮM VEŘEJNÉHO SEKTORU, KOMISI, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE A SUBJEKTŮM UNIE NA ZÁKLADĚ VÝJIMEČNÉ POTŘEBY

Článek 17

Žádosti o zpřístupnění dat

1. V případě žádosti o data podle článku 14 subjekt veřejného sektoru, Komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie:

a)	specifikuje, jaká data jsou vyžadována, včetně příslušných metadat nezbytných pro interpretaci a využívání těchto dat;

b)	prokáže, že jsou splněny podmínky nezbytné pro existenci výjimečné potřeby podle článku 15, pro jejíž účely se o data žádá;

c)	vysvětlí účel žádosti, zamýšlené použití požadovaných dat, případně i třetí stranou v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, dobu trvání tohoto použití a případně, jak má zpracování osobních údajů řešit danou výjimečnou potřebu;

d)	pokud možno specifikuje, kdy se očekává vymazání dat všemi stranami, které k nim mají přístup;

e)	zdůvodní výběr držitele dat, kterému je žádost adresována;

f)	uvede případné další subjekty veřejného sektoru nebo Komisi, Evropskou centrální banku nebo subjekty Unie a třetí strany, s nimiž mají být požadovaná data sdílena;

g)	pokud jsou požadovány osobní údaje, upřesní veškerá technická a organizační opatření nezbytná a přiměřená k provedení zásad ochrany dat a jejich nezbytných záruk, jako je úroveň agregace nebo pseudonymizace, a zda může držitel dat před zpřístupněním dat provést anonymizaci;

h)	uvede právní ustanovení, které žádajícímu subjektu veřejného sektoru, Komisi, Evropské centrální bance nebo subjektu Unie stanoví konkrétní úkol prováděný ve veřejném zájmu, který je relevantní pro žádost o dotyčná data;

i)	stanoví lhůtu, v níž mají být data zpřístupněna a lhůtu podle čl. 18 odst. 2, v níž může držitel dat žádost odmítnout nebo požádat o její změnu;

j)	vynaloží veškeré úsilí, aby se zabránilo tomu, že by vyhovění žádosti o data vedlo ke vzniku odpovědnosti držitelů dat za porušení unijního nebo vnitrostátního práva.

2. Žádost o data podaná podle odstavce 1 tohoto článku:

a)	musí být vyhotovena písemně a formulována jasným, výstižným a jednoduchým jazykem, který je pro držitele dat srozumitelný;

b)	musí být konkrétní, pokud jde o požadovaný druh dat, a odpovídat datům, nad nimiž má držitel dat v době žádosti kontrolu;

c)	musí být přiměřená výjimečné potřebě a řádně odůvodněna, pokud jde o granularitu a objem požadovaných dat a četnost přístupu k požadovaným datům;

d)	musí respektovat legitimní cíle držitele dat se závazkem zajistit ochranu obchodního tajemství v souladu s čl. 19 odst. 3, jakož i náklady a úsilí potřebné ke zpřístupnění dat;

e)	musí požadovat neosobní údaje, a pouze pokud se prokáže, že to nepostačuje k reakci na výjimečnou potřebu použít data v souladu s čl. 15 odst. 1 písm. a), požadovat osobní údaje v pseudonymizované podobě a uvádět technická a organizační opatření, která budou přijata na ochranu těchto údajů;

f)	musí informovat držitele dat o sankcích, které příslušný orgán určený podle článku 37 může uložit podle článku 40 v případě nevyhovění žádosti;

pokud je žádost podána subjektem veřejného sektoru, musí být předána datovému koordinátorovi uvedenému v článku 37 členského státu, v němž je usazen žádající subjekt veřejného sektoru, který žádost bez zbytečného odkladu zveřejní online, ledaže se datový koordinátor domnívá, že by takové zpřístupnění představovalo riziko pro veřejnou bezpečnost.

h)	pokud je žádost podána Komisí, Evropskou centrální bankou nebo subjektem Unie, musí být zpřístupněna on-line bez zbytečného odkladu;

i)	pokud jsou požadovány osobní údaje, musí být bez zbytečného odkladu oznámena dozorovému úřadu odpovědnému za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679 v členském státě, v němž je subjekt veřejného sektoru usazen.

Evropská centrální banka a subjekty Unie informují o svých žádostech Komisi.

3. Subjekt veřejného sektoru nebo Komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie nezpřístupní data získaná podle této kapitoly pro opakované použití ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2022/868 nebo čl. 2 bodu 11 směrnice (EU) 2019/1024. Nařízení (EU) 2022/868 a směrnice (EU) 2019/1024 se nevztahují na data v držení subjektů veřejného sektoru získaná podle této kapitoly.

4. Odstavec 3 tohoto článku nebrání subjektu veřejného sektoru nebo Komisi, Evropské centrální bance nebo subjektu Unie, aby si vyměňovaly data získaná podle této kapitoly s jiným subjektem veřejného sektoru nebo Komisí, Evropskou centrální bankou nebo subjektem Unie za účelem plnění úkolů podle článku 15 uvedených v žádosti v souladu s odst. 1 písm. f) tohoto článku nebo zpřístupnily data třetí straně v případech, kdy na základě veřejně dostupné dohody této třetí straně zadaly technické kontroly nebo jiné funkce. Povinnosti subjektů veřejného sektoru podle článku 19, zejména záruky ohledně zachování důvěrnosti obchodního tajemství, se vztahují i na tyto třetí strany. Pokud subjekt veřejného sektoru, Komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie předává nebo zpřístupňuje data podle tohoto odstavce, uvědomí o tom bez zbytečného odkladu držitele dat, od něhož byla data získána.

5. Pokud se držitel dat domnívá, že předáním nebo zpřístupněním dat byla porušena jeho práva podle této kapitoly, může podat stížnost u příslušného orgánu členského státu, v němž je držitel dat usazen, určeného podle článku 37.

6. Komise vypracuje vzor pro žádosti podle tohoto článku.

Článek 22

Vzájemná pomoc a přeshraniční spolupráce

1. Subjekty veřejného sektoru, Komise, Evropská centrální banka a subjekty Unie spolupracují a vzájemně si pomáhají konzistentním způsobem při provádění této kapitoly.

2. Žádná data vyměňovaná v souvislosti s pomocí, o kterou bylo požádáno, a která byla poskytnuta podle odstavce 1, nesmí být použita způsobem, který je v rozporu s účelem, k němuž byla vyžádána.

3. Pokud subjekt veřejného sektoru hodlá žádat o data držitele dat usazeného v jiném členském státě, oznámí svůj záměr nejprve příslušnému orgánu tohoto členského státu určenému podle článku 37. Tento požadavek se vztahuje i na žádosti Komise, Evropské centrální banky a subjektů Unie. Žádost posoudí příslušný orgán členského státu, v němž je držitel dat usazen.

4. Po posouzení žádosti s ohledem na požadavky stanovené v článku 17 přijme dotyčný příslušný orgán bez zbytečného odkladu jedno z těchto opatření:

předá žádost držiteli dat a případně sdělí žádajícímu subjektu veřejného sektoru, Komisi, Evropské centrální bance nebo subjektu Unie, zda je třeba spolupracovat se subjekty veřejného sektoru členského státu, v němž je držitel dat usazen, s cílem snížit administrativní zátěž pro držitele dat při vyhovění žádosti;

b)	zamítne žádost na základě řádně opodstatněných důvodů v souladu s touto kapitolou;

Tam, kde je to relevantní, před jakýmkoli dalším úkonem, jako je například opětovné podání žádosti, zohlední subjekty veřejného sektoru, Komise, Evropská centrální banka a subjekty Unie, rady a důvody poskytnuté dotyčným příslušným orgánem podle prvního pododstavce.

KAPITOLA VI

ZMĚNA POSKYTOVATELE SLUŽEB ZPRACOVÁNÍ DAT

Článek 23

Odstranění překážek bránících účinné změně poskytovatele

Poskytovatelé služeb zpracování dat přijmou opatření stanovená v článcích 25, 26, 27, 29 a 30, aby zákazníkům umožnili přejít na službu zpracování dat pokrývající službu stejného druhu, kterou poskytuje jiný poskytovatel služeb zpracování dat, nebo na místní infrastrukturu informačních a komunikačních technologií, nebo případně využívat více poskytovatelů služeb zpracování dat současně. Poskytovatelé služeb zpracování dat zejména nevytvářejí a případně odstraní předobchodní, obchodní, technické, smluvní a organizační překážky, které zákazníkům brání v:

a)	ukončení smlouvy o službách zpracování dat po uplynutí maximální výpovědní lhůty a úspěšném dokončení procesu změny poskytovatele v souladu s článkem 25;

b)	uzavírání nových smluv s jiným poskytovatelem služeb zpracování dat týkajících se stejného druhu služby;

c)	přenosu exportovatelných dat zákazníka a digitálních aktiv k jinému poskytovateli služeb zpracování dat nebo na místní infrastrukturu informačních a komunikačních technologií, a to i poté, co využili nabídky bezplatných služeb;

d)	dosažení funkční rovnocennosti při používání nové služby zpracování dat v prostředí informačních a komunikačních technologií jiného poskytovatele služeb zpracování dat pokrývajících službu stejného druhu v souladu s článkem 24;

e)	oddělení služeb zpracování dat uvedených v čl. 30 odst. 1 od jiných služeb zpracování dat poskytovaných poskytovatelem služeb zpracování dat, je-li to technicky proveditelné.

Článek 25

Smluvní ujednání týkající se změny poskytovatele

1. Práva zákazníka a povinnosti poskytovatele služeb zpracování dat v souvislosti se změnou poskytovatele těchto služeb nebo případně s přechodem do místní infrastruktury informačních a komunikačních technologií musí být jasně stanoveny v písemné smlouvě. Poskytovatel služeb zpracování dat tuto smlouvu zákazníkovi zpřístupní před podpisem způsobem, který mu umožňuje smlouvu si uložit a reprodukovat.

2. Aniž je dotčena směrnice (EU) 2019/770, musí smlouva podle odstavce 1 tohoto článku obsahovat alespoň:

ustanovení umožňující zákazníkovi na požádání přejít na jinou službu zpracování dat nabízenou jiným poskytovatelem služeb zpracování dat nebo přenést veškerá exportovatelná data a digitální aktiva do místní infrastruktury informačních a komunikačních technologií, a to bez zbytečného prodlení, avšak nejpozději do konce povinného maximálního přechodného období v délce 30 kalendářních dnů, jež začne po uplynutí maximální výpovědní lhůty uvedené v písmenu d), během něhož je smlouva o poskytování služeb nadále platná a během něhož poskytovatel služeb zpracování dat:

i)	poskytne zákazníkovi a třetím stranám schváleným zákazníkem přiměřenou pomoc v procesu změny poskytovatele;

ii)	jedná s náležitou péčí s cílem zachovat kontinuitu činnosti a pokračuje v poskytování funkcí nebo služeb podle smlouvy;

iii)	poskytuje jasné informace o známých rizicích pro kontinuitu poskytování funkcí nebo služeb ze strany původního poskytovatele služeb zpracování dat;

iv)	zajistí, aby byla v průběhu celého procesu změny poskytovatele zachována vysoká úroveň bezpečnosti, zejména bezpečnost dat během jejich předávání a soustavná bezpečnost dat během doby zachování a zpřístupnění uvedené v písmenu g), v souladu s použitelným unijním nebo vnitrostátním právem;

b)	povinnost poskytovatele služeb zpracování dat podporovat zákazníkovu strategii pro odchod relevantní pro smluvně zajištěné služby, a to i poskytováním všech relevantních informací;

ustanovení o tom, že se smlouva považuje za ukončenou a že je toto ukončení zákazníkovi oznámeno, a to v jednom z těchto případů:

i)	v příslušných případech po úspěšném dokončení procesu změny poskytovatele;

ii)	na konci maximální výpovědní lhůty uvedené v písmenu d) v případě, že si zákazník nepřeje změnit poskytovatele, ale po ukončení služby si přeje vymazat svá exportovatelná data a digitální aktiva;

d)	maximální výpovědní lhůtu pro zahájení procesu změny poskytovatele, která nesmí přesáhnout dva měsíce;

e)	podrobnou specifikaci všech kategorií dat a digitálních aktiv, která lze během procesu změny poskytovatele přenést, včetně přinejmenším všech exportovatelných dat;

vyčerpávající specifikaci kategorií dat specifických pro vnitřní fungování služby zpracování dat poskytovatele, která mají být vyňata z exportovatelných dat podle písmene e) tohoto odstavce, pokud existuje riziko porušení obchodního tajemství poskytovatele; za předpokladu, že tyto výjimky nesmějí bránit procesu změny poskytovatele služeb zpracování dat stanovenému v článku 23 ani jej zdržovat;

g)	minimální období pro zachování a zpřístupnění dat v délce nejméně 30 kalendářních dnů, počínaje uplynutím přechodného období dohodnutého mezi zákazníkem a poskytovatelem služeb zpracování dat v souladu s písmenem a) tohoto odstavce a odstavcem 4;

ustanovení zaručující úplné vymazání všech exportovatelných dat a digitálních aktiv vytvořených přímo zákazníkem nebo přímo souvisejících se zákazníkem po uplynutí lhůty pro zachování a zpřístupnění dat uvedené v písmenu g) nebo po uplynutí jiné dohodnuté lhůty k pozdějšímu datu, než je datum lhůty pro zachování a zpřístupnění dat stanovené v písmenu g), za předpokladu, že byl proces změny poskytovatele úspěšně dokončen;

i)	poplatky za změnu poskytovatele, které mohou poskytovatelé služeb zpracování dat účtovat v souladu s článkem 29.

3. Smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat ustanovení o tom, že zákazník může poskytovateli služeb zpracování dat oznámit své rozhodnutí provést po uplynutí maximální výpovědní lhůty uvedené v odst. 2 písm. d) jeden nebo více z těchto kroků:

a)	přejít k jinému poskytovateli služeb zpracování dat, v kterémžto případě zákazník o tomto poskytovateli uvede nezbytné údaje;

b)	přejít do místní infrastruktury informačních a komunikačních technologií;

c)	vymazat svá exportovatelná data a digitální aktiva.

4. Pokud je povinné maximální přechodné období stanovené v odst. 2 písm. a) technicky neproveditelné, poskytovatel služeb zpracování dat informuje zákazníka do 14 pracovních dnů od podání žádosti o změnu poskytovatele, přičemž tuto technickou neproveditelnost řádně odůvodní a uvede alternativní přechodné období, které nesmí přesáhnout sedm měsíců. V souladu s odstavcem 1 musí být během případného alternativního přechodného období zajištěna kontinuita služeb.

5. Aniž je dotčen odstavec 4, smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat ustanovení, na jejichž základě má zákazník právo přechodné období jednou prodloužit o dobu, kterou považuje za vhodnější pro své účely.

Článek 30

Technické aspekty změny poskytovatele

1. Poskytovatelé služeb zpracování dat, které se týkají rozšiřitelných a přizpůsobitelných výpočetních zdrojů omezených na infrastrukturní prvky, jako jsou servery, sítě a virtuální zdroje nezbytné pro provoz infrastruktury, které však neposkytují přístup k provozním službám, softwaru a aplikacím, které jsou uloženy, jinak zpracovávány nebo nasazeny na těchto infrastrukturních prvcích, přijmou v souladu s článkem 27 veškerá přiměřená opatření, jež mají k dispozici, s cílem umožnit, aby zákazník po přechodu na službu pokrývající stejný druh služby dosáhl při využívání cílové služby zpracování dat funkční rovnocennosti. Zdrojový poskytovatel služeb zpracování dat tomuto procesu změny poskytovatele napomáhá poskytováním kapacit, vhodných informací, dokumentace, technické podpory a případně nezbytných nástrojů.

2. Poskytovatelé služeb zpracování dat, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, zpřístupní otevřená rozhraní ve stejném rozsahu všem svým zákazníkům a dotčeným cílovým poskytovatelům služeb bezplatně, aby usnadnili proces změny poskytovatele. Tato rozhraní obsahují dostatečné informace o dotčené službě, které umožní vývoj softwaru pro komunikaci s danými službami pro účely přenositelnosti a interoperability dat.

3. U služeb zpracování dat, které nejsou uvedeny v odstavci 1 tohoto článku, poskytovatelé služeb zpracování dat zajistí kompatibilitu se společnými specifikacemi založenými na otevřených specifikacích pro interoperabilitu nebo harmonizovaných normách pro interoperabilitu nejdříve 12 měsíců poté, co byly odkazy na tyto společné specifikace nebo harmonizované normy pro interoperabilitu služeb zpracování dat zveřejněny v centrálním registru norem Unie pro interoperabilitu služeb zpracování dat v návaznosti na zveřejnění příslušných prováděcích aktů v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s čl. 35 odst. 8.

4. Poskytovatelé služeb zpracování dat, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1 tohoto článku, aktualizují online rejstřík uvedený v čl. 26 písm. b) v souladu se svými povinnostmi podle odstavce 3 tohoto článku.

5. V případě přechodu na služby stejného druhu, pro něž nebyly podle čl. 35 odst. 8 v centrálním registru norem Unie pro interoperabilitu služeb zpracování dat zveřejněny společné specifikace nebo harmonizované normy pro interoperabilitu uvedené v odstavci 3 tohoto článku, provede poskytovatel služeb zpracování dat na žádost zákazníka export veškerých exportovatelných dat ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu.

6. Poskytovatelé služeb zpracování dat nejsou povinni vyvíjet nové technologie nebo služby či zpřístupňovat nebo předávat zákazníkovi nebo jinému poskytovateli služeb zpracování dat digitální aktiva, jež jsou chráněna právy duševního vlastnictví nebo představují obchodní tajemství, ani ohrozit bezpečnost a integritu služby zákazníka nebo jiného poskytovatele.

Článek 33

Základní požadavky týkající se interoperability dat, mechanismů a služeb sdílení dat a společných evropských datových prostorů

1. Účastníci v datových prostorech, kteří nabízejí data nebo datové služby jiným účastníkům, musí splňovat následující základní požadavky pro usnadnění interoperability dat, mechanismů a služeb sdílení dat a společných evropských datových prostorů, které jsou účelovými nebo odvětvovými interoperabilními rámci společných norem a postupů pro sdílení nebo společné zpracování dat mimo jiné za účelem vývoje nových produktů a služeb, vědeckého výzkumu nebo iniciativ občanské společnosti:

a)	obsah datového souboru, omezení použití, licence, metodika sběru dat, kvalita dat a nejistota musí být dostatečně popsány, případně i ve strojově čitelném formátu, aby příjemce mohl data nalézt, získat k nim přístup a využívat je;

b)	datové struktury, datové formáty, slovníky, klasifikační systémy, taxonomie a seznamy kódů, jsou-li k dispozici, musí být popsány srozumitelnou formou, která je veřejně dostupná;

technické prostředky pro přístup k datům, jako jsou aplikační programovací rozhraní, a podmínky jejich používání a kvalita služeb musí být dostatečně popsány, aby umožnily automatický přístup k datům a přenos dat mezi stranami, a to i nepřetržitě, prostřednictvím hromadného stahování nebo v reálném čase ve strojově čitelném formátu, pokud je to technicky proveditelné a nebrání to správnému fungování připojeného výrobku;

d)	případně musí být poskytnuty prostředky umožňující interoperabilitu nástrojů pro automatizaci realizace dohod o sdílení dat, jako jsou inteligentní smlouvy.

Tyto požadavky mohou mít obecnou povahu nebo se mohou týkat konkrétních odvětví, přičemž se plně zohlední vzájemný vztah s požadavky vyplývajícími z jiných ustanovení unijního nebo vnitrostátního práva.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45 tohoto nařízení za účelem doplnění tohoto nařízení dalším upřesněním základních požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku ve vztahu k těm požadavkům, které ze své podstaty nemohou přinést zamýšlený účinek, pokud nejsou dále upřesněny v závazných právních aktech Unie, a to i s náležitým ohledem na technologický a tržní vývoj.

Při přijímání aktů v přenesené pravomoci Komise zohlední doporučení Evropského sboru pro datové inovace v souladu s čl. 42 písm. c) bodem iii).

3. Má se za to, že účastníci v datových prostorech, kteří nabízejí data nebo datové služby jiným účastníkům datových prostorů, které splňují harmonizované normy nebo jejich části, odkazy na něž jsou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, splňují základní požadavky stanovené v odstavci 1 v rozsahu, v jakém se uvedené harmonizované nebo jejich části na tyto požadavky vztahují.

4. Komise na základě článku 10 nařízení (EU) č. 1025/2012 požádá jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování harmonizovaných norem, které splňují základní požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

5. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout společné specifikace vztahující se na některé nebo všechny základní požadavky stanovené v odstavci 1, pokud jsou splněny tyto podmínky:

Komise podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 požádala jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování harmonizované normy, která splňuje základní požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku a:

i)	tato žádost nebyla přijata,

ii)	harmonizované normy, které tuto žádost řeší, nejsou dodány ve lhůtě stanovené v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012, nebo

iii)	harmonizované normy této žádosti nevyhovují; a

b)	odkaz na harmonizované normy vztahující se na příslušné základní požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku není zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie podle nařízení (EU) č. 1025/2012 a neočekává se, že tento odkaz bude v přiměřené lhůtě zveřejněn.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 2.

6. Před vypracováním návrhu prováděcího aktu podle odstavce 5 tohoto článku Komise informuje výbor uvedený v článku 22 nařízení (EU) č. 1025/2012 o tom, že se domnívá, že podmínky uvedené v odstavci 5 tohoto článku byly splněny.

7. Při vypracování návrhu prováděcího aktu podle odstavce 5 zohlední Komise doporučení Evropského sboru pro datové inovace a názory dalších příslušných subjektů nebo skupin odborníků a řádně konzultuje všechny příslušné zúčastněné strany.

8. Má se za to, že účastníci v datových prostorech, kteří nabízejí data nebo datové služby jiným účastníkům v datových prostorech, které splňují společné specifikace stanovené prováděcími akty uvedenými v odstavci 5 nebo jejich části, splňují základní požadavky stanovené v odstavci 1 v rozsahu, v jakém se uvedené společné specifikace nebo jejich části na tyto požadavky vztahují.

9. Pokud evropská normalizační organizace přijme harmonizovanou normu a navrhne Komisi, aby na ni zveřejnila odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, posoudí Komise tuto harmonizovanou normu v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012. Pokud je odkaz na harmonizovanou normu zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, Komise zruší prováděcí akty uvedené v odstavci 5 tohoto článku nebo jejich části, které se týkají stejných základních požadavků jako požadavky uvedené v této harmonizované normě.

10. Pokud se členský stát domnívá, že určitá společná specifikace zcela nesplňuje základní požadavky stanovené v odstavci 1, informuje o tom Komisi s uvedením podrobného vysvětlení. Komise toto podrobné vysvětlení posoudí a případně může změnit prováděcí akt, který dotyčnou společnou specifikaci stanoví.

11. Komise může přijmout pokyny s přihlédnutím k návrhu Evropského sboru pro datové inovace v souladu s čl. 30 písm. h) nařízení (EU) 2022/868, kterým se stanoví interoperabilní rámce společných norem a postupů pro fungování společných evropských datových prostorů.

Článek 36

Základní požadavky týkající se inteligentních smluv pro realizaci dohod o sdílení dat

1. Dodavatel aplikace využívající inteligentní smlouvy, nebo neexistuje-li, osoba, jejíž obchodní, podnikatelská nebo profesní činnost zahrnuje využívání inteligentních smluv pro jiné strany v souvislosti s prováděním dohody nebo její části za účelem zpřístupnění dat, zajistí, aby tyto inteligentní smlouvy splňovaly tyto základní požadavky:

a)	robustnost a kontrola přístupu: zajištění toho, aby inteligentní smlouva byla navržena tak, aby nabízela mechanismy kontroly přístupu a velmi vysoký stupeň robustnosti s cílem zabránit funkčním chybám a odolávat manipulaci třetími stranami;

b)	bezpečné ukončení a přerušení: zajištění toho, aby existoval mechanismus pro ukončení trvající realizace transakcí a aby inteligentní smlouva zahrnovala interní funkce, které mohou obnovit nebo dát pokyn k ukončení nebo přerušení operace, zejména aby se zabránilo budoucím náhodným realizacím;

archivace dat a kontinuita: zajištění toho, aby v případech, kdy musí být inteligentní smlouva ukončena nebo deaktivována, byla k dispozici možnost archivovat údaje o transakcích, logiku a kód inteligentní smlouvy za účelem vedení záznamů o operacích provedených s daty v minulosti (auditovatelnost);

d)	kontrola přístupu: zajištění toho, že inteligentní smlouva je chráněna prostřednictvím přísných mechanismů kontroly přístupu na úrovni správy a inteligentní smlouvy; a

e)	soudržnost: zajištění souladu s podmínkami dohody o sdílení dat, kterou inteligentní smlouva provádí.

2. Dodavatel inteligentní smlouvy, nebo neexistuje-li, osoba, jejíž obchodní, podnikatelská nebo profesní činnost zahrnuje využívání inteligentních smluv pro jiné strany v rámci provádění dohody o zpřístupnění dat nebo její části, provede posouzení shody s cílem splnit základní požadavky stanovené v odstavci 1 a při splnění uvedených požadavků vydá EU prohlášení o shodě.

3. Vypracováním EU prohlášení o shodě dodavatel aplikace využívající inteligentní smlouvy, nebo neexistuje-li, osoba, jejíž obchodní, podnikatelská nebo profesní činnost zahrnuje využívání inteligentních smluv pro jiné strany v rámci provádění dohody o zpřístupnění dat, nebo její části, odpovídá za splnění základních požadavků stanovených v odstavci 1.

4. Má se za to, že inteligentní smlouva, která splňuje harmonizované normy nebo jejich příslušné části, na něž jsou zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, je v souladu se základními požadavky stanovenými v odstavci 1 v rozsahu, v jakém se tyto harmonizované normy nebo jejich části na tyto požadavky vztahují.

5. Komise podle článku 10 nařízení (EU) č. 1025/2012 požádá jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování harmonizovaných norem, které splňují základní požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

6. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout společné specifikace vztahující se na některé nebo všechny základní požadavky stanovené v odstavci 1, pokud jsou splněny tyto podmínky:

i)	tato žádost nebyla přijata,

ii)	harmonizované normy, které tuto žádost řeší, nejsou dodány ve lhůtě stanovené v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012, nebo

iii)	harmonizované normy žádosti nevyhovují; a

b)	odkaz na harmonizované normy vztahující se na příslušné základní požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku není zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie podle nařízení (EU) č. 1025/2012 a neočekává se, že tento odkaz bude v přiměřené lhůtě zveřejněn.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 2.

7. Před vypracováním návrhu prováděcího aktu podle odstavce 6 tohoto článku informuje Komise výbor uvedený v článku 22 nařízení (EU) č. 1025/2012 o tom, že se domnívá, že podmínky uvedené v odstavci 6 tohoto článku byly splněny.

8. Při vypracování návrhu prováděcího aktu podle odstavce 6 tohoto článku, zohlední Komise doporučení Evropského sboru pro datové inovace a názory dalších příslušných subjektů nebo skupin odborníků a řádně konzultuje všechny příslušné zúčastněné strany.

9. Má se za to, že dodavatel inteligentní smlouvy, nebo neexistuje-li, osoba, jejíž obchodní, podnikatelská nebo profesní činnost zahrnuje využívání inteligentních smluv pro jiné strany v rámci plnění dohody o zpřístupnění dat, nebo její části, které splňují společné specifikace stanovené jedním nebo více prováděcími akty uvedenými v odstavci 6 nebo jejich části, splňuje základní požadavky stanovené v odstavci 1, v rozsahu, v jakém se tyto společné specifikace nebo jejich části na tyto požadavky vztahují.

10. Pokud evropská normalizační organizace přijme harmonizovanou normu a navrhne Komisi, aby na ni zveřejnila odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, posoudí Komise tuto harmonizovanou normu v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012. Pokud je odkaz na harmonizovanou normu uveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, Komise zruší prováděcí akty uvedené v odstavci 6 tohoto článku nebo jejich části, které se týkají stejných základních požadavků jako požadavky uvedené v této harmonizované normě.

11. Pokud se členský stát domnívá, že určitá společná specifikace zcela nesplňuje základní požadavky stanovené v odstavci 1, informuje o tom Komisi s uvedením podrobného vysvětlení. Komise toto podrobné vysvětlení posoudí a případně může změnit prováděcí akt, který dotyčnou společnou specifikaci stanoví.

KAPITOLA IX

PROVÁDĚNÍ A VYMÁHÁNÍ

Článek 37

Příslušné orgány a datoví koordinátoři

1. Každý členský stát určí jeden či několik příslušných orgánů odpovědných za uplatňování a vymáhání tohoto nařízení (dále jen „příslušné orgány“). Členské státy mohou zřídit jeden nebo několik nových orgánů nebo využít stávající orgány.

2. Pokud členský stát určí více než jeden příslušný orgán, určí jeden z nich jakožto datového koordinátora, jehož úkolem je usnadňovat spolupráci mezi příslušnými orgány a pomáhat subjektům spadajícím do oblasti působnosti tohoto nařízení ve všech záležitostech souvisejících s jeho uplatňováním a vymáháním. Příslušné orgány při plnění úkolů a výkonu pravomocí, které jim byly svěřeny podle odstavce 5, vzájemně spolupracují.

3. Pokud jde o ochranu osobních údajů, odpovídají za monitorování uplatňování tohoto nařízení dozorové úřady odpovědné za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679. Kapitoly VI a VII nařízení (EU) 2016/679 se použijí obdobně.

Evropský inspektor ochrany údajů odpovídá za monitorování uplatňování tohoto nařízení v rozsahu, v němž se týká Komise, Evropské centrální banky nebo subjektů Unie. Obdobně se v příslušných případech použije článek 62 nařízení (EU) 2018/1725.

Úkoly a pravomoci dozorových úřadů uvedené v tomto odstavci se vykonávají ve vztahu ke zpracování osobních údajů.

4. Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku,

a)	pokud jde o otázky přístupu k datům a jejich používání v rámci konkrétních odvětví týkající se uplatňování tohoto nařízení, musí být respektována pravomoc odvětvových orgánů;

b)	příslušný orgán odpovědný za uplatňování a vymáhání článků 23 až 31 a článků 34 a 35 musí mít zkušenosti v oblasti dat a služeb elektronických komunikací.

5. Členské státy zajistí, aby úkoly a pravomoci příslušných orgánů byly jasně vymezeny a zahrnovaly:

a)	zvyšování datové gramotnosti a informovanosti uživatelů a subjektů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení o právech a povinnostech podle tohoto nařízení;

vyřizování stížností podaných na základě údajného porušení tohoto nařízení, včetně porušení v souvislosti s obchodním tajemstvím, a v náležité míře prošetření předmětu stížnosti a pravidelné informování stěžovatelů, je-li to na místě v souladu s vnitrostátními právními předpisy, o vývoji a výsledku šetření v přiměřené lhůtě, zejména v případech, kdy je nezbytné další šetření nebo koordinace s jiným příslušným orgánem;

c)	provádění šetření záležitostí, které se týkají uplatňování tohoto nařízení, mimo jiné na základě informací obdržených od jiného příslušného orgánu či jiného orgánu veřejné moci;

d)	ukládání účinných, přiměřených a odrazujících finančních sankcí, které mohou zahrnovat penále a sankce se zpětným účinkem, nebo zahájení soudního řízení o uložení pokut;

e)	monitorování technologického a relevantního komerčního vývoje, který je relevantní pro zpřístupňování a využívání dat;

spolupráci s příslušnými orgány jiných členských států a případně s Komisí nebo Evropským sborem pro datové inovace s cílem zajistit jednotné a efektivní uplatňování tohoto nařízení, včetně výměny všech relevantních informací elektronickými prostředky bez zbytečného odkladu, i pokud jde o odstavec 10 tohoto článku;

spolupráci s relevantními příslušnými orgány odpovědnými za provádění jiných unijních nebo vnitrostátních právních aktů, včetně orgánů příslušných v oblasti dat a služeb elektronických komunikací, s dozorovým úřadem odpovědným za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679 nebo s odvětvovými orgány s cílem zajistit, aby bylo toto nařízení vymáháno v souladu s ostatními právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy;

h)	spolupráci s relevantními příslušnými orgány s cílem zajistit, aby články 23 až 31 a články 34 a 35 byly vymáhány v souladu s ostatními právními předpisy Unie a samoregulací vztahujícími se na poskytovatele služeb zpracování dat;

i)	zajištění toho, aby poplatky za změnu poskytovatele služeb byly zrušeny v souladu s článkem 29;

j)	posuzování žádostí o data podaných podle kapitoly V.

Je-li určen datový koordinátor, usnadňuje spolupráci uvedenou v písmenech f), g) a h) prvního pododstavce a na žádost příslušných orgánů je těmto orgánům nápomocen.

6. Datový koordinátor, pokud jím byl určen některý příslušný orgán:

a)	působí jako jednotné kontaktní místo pro veškeré záležitosti související s uplatňováním tohoto nařízení;

b)	zajišťuje, aby žádosti o zpřístupnění dat podané subjekty veřejného sektoru v případě výjimečné potřeby podle kapitoly V byly veřejně dostupné online a podporuje uzavírání dobrovolných dohod o sdílení dat mezi subjekty veřejného sektoru a držiteli dat;

c)	každoročně informuje Komisi o zamítnutých žádostech oznámených podle čl. 4 odst. 2 a 8 a čl. 5 odst. 11.

7. Členské státy oznámí Komisi názvy příslušných orgánů a jejich úkoly a pravomoci a případně název datového koordinátora. Komise vede veřejný rejstřík těchto orgánů.

8. Při vykonávání svých úkolů a pravomocí v souladu s tímto nařízením jsou příslušné orgány nestranné a nepodléhají žádnému vnějšímu vlivu, ať již přímému, či nepřímému, a nevyžadují ani nepřijímají pokyny týkající se jednotlivých případů od jakéhokoli jiného orgánu veřejné správy či soukromého subjektu.

9. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly k dispozici dostatečné lidské a technické zdroje a relevantní odborné znalosti nezbytné k účinnému plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.

10. Subjekty spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení podléhají pravomoci členského státu, v němž je subjekt usazen. Pokud je subjekt usazen ve více než jednom členském státě, má se za to, že spadá do pravomoci členského státu, v němž má hlavní provozovnu, tj. v němž má subjekt své správní ústředí nebo sídlo, z nichž jsou vykonávány hlavní finanční funkce a provozní kontrola.

11. Každý subjekt spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, který zpřístupňuje připojené výrobky nebo nabízí služby v Unii a který není usazen v Unii, určí svého právního zástupce v jednom z členských států.

12. Za účelem zajištění souladu s tímto nařízením pověří subjekt spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, který zpřístupňuje připojené výrobky nebo nabízí služby v Unii, právního zástupce, na něhož se budou příslušné orgány obracet ohledně veškerých otázek týkajících se uvedeného subjektu, a to navíc k tomuto subjektu nebo namísto něho. Uvedený právní zástupce spolupracuje s příslušnými orgány a na požádání poskytne, s cílem zajistit soulad s tímto nařízením, komplexní informace o opatřeních a ustanoveních, která přijal subjekt spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, který zpřístupňuje připojené výrobky nebo nabízí služby v Unii.

13. Má se za to, že subjekt spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, který zpřístupňuje nebo nabízí připojené výrobky nebo nabízí služby v Unii, spadá do pravomoci členského státu, v němž se nachází jeho právní zástupce. Tím, že subjekt určí svého právního zástupce, nejsou dotčeny jeho odpovědnost a jakékoli právní kroky, které by mohly být podniknuty proti tomuto subjektu. Dokud subjekt neurčí právního zástupce v souladu s tímto článkem, spadá tento subjekt pro účely zajištění uplatňování a vymáhání tohoto nařízení případně do pravomoci všech členských států. Kterýkoli příslušný orgán může vykonávat svou pravomoc, včetně uložení účinných, přiměřených a odrazujících sankcí, pokud daný subjekt není předmětem donucovacího řízení podle tohoto nařízení ohledně týchž skutečností ze strany jiného příslušného orgánu.

14. Příslušné orgány mají pravomoc požadovat od uživatelů, držitelů dat nebo příjemců dat nebo jejich právních zástupců, kteří spadají do pravomoci jejich členského státu, veškeré informace nezbytné k ověření souladu s tímto nařízením. Každá žádost o informace musí být přiměřená plnění příslušného úkolu a musí být odůvodněna.

15. Pokud příslušný orgán v jednom členském státě žádá o pomoc nebo donucovací opatření u příslušného orgánu v jiném členském státě, předloží odůvodněnou žádost. Po obdržení takové žádosti poskytne příslušný orgán bez zbytečného odkladu odpověď, v níž uvede opatření, která byla nebo mají být přijata.

16. Příslušné orgány dodržují zásady důvěrnosti a profesního a obchodního tajemství a chrání osobní údaje v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem. Veškeré informace vyměňované v souvislosti s žádostí o pomoc, která byla poskytnuta podle tohoto článku, se použijí pouze v souvislosti se záležitostí, v níž bylo o pomoc požádáno.

Článek 38

Právo podat stížnost

1. Aniž jsou dotčeny jakékoli jiné správní nebo soudní opravné prostředky, mají fyzické a právnické osoby právo podat samostatně nebo případně společně stížnost u příslušného orgánu v členském státě svého obvyklého bydliště, místa výkonu práce nebo usazení, pokud se domnívají, že byla porušena jejich práva podle tohoto nařízení. Datový koordinátor na požádání poskytne fyzickým a právnickým osobám veškeré informace nezbytné pro podání jejich stížností u relevantního příslušného orgánu.

2. Příslušný orgán, u něhož byla stížnost podána, informuje stěžovatele v souladu s vnitrostátními právními předpisy o pokroku v řešení stížnosti a o přijatém rozhodnutí.

3. Příslušné orgány spolupracují za účelem efektivního a včasného vyřizování a řešení stížností, včetně výměny všech relevantních informací elektronickými prostředky, bez zbytečného odkladu. Touto spoluprací nejsou dotčeny mechanismy spolupráce stanovené v kapitolách VI a VII nařízení (EU) 2016/679 a v nařízení (EU) 2017/2394.

Článek 39

Právo na účinnou soudní ochranu

1. Bez ohledu na jakékoli správní nebo jiné mimosoudní prostředky nápravy má každá dotčená fyzická nebo právnická osoba právo na účinnou soudní ochranu, pokud jde o právně závazná rozhodnutí přijatá příslušnými orgány.

2. Pokud příslušný orgán na stížnost nereaguje, má každá dotčená fyzická nebo právnická osoba v souladu s vnitrostátním právem buď právo na účinnou soudní ochranu, nebo právo na přezkum nestranným orgánem s příslušnými odbornými znalostmi.

3. Řízení podle tohoto článku se zahajuje u soudů členského státu, v němž se nachází příslušný orgán, vůči němuž opravný prostředek směřuje, a to jednotlivě nebo případně kolektivně prostřednictvím zástupců jedné nebo více fyzických nebo právnických osob.

whereas

keyboard_tab Data Act 2023/2854 CS

Data Act 2023/2854 CS