Data Act 2023/2854 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2023/2854 CS cercato: 'komise' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl

expand index komise:

whereas komise:

definitions:

cloud tag:

and the number of total unique words without stopwords is: 2218

Článek 9

Kompenzace za zpřístupnění dat

1. Jakákoli kompenzace za zpřístupnění dat ve vztazích mezi podniky dohodnutá mezi držitelem dat a příjemcem dat musí být nediskriminační a přiměřená a může zahrnovat marži.

2. Držitel dat a příjemce dat v rámci dohody o kompenzaci zohlední zejména:

a)	náklady vzniklé v souvislosti se zpřístupněním dat, zejména včetně nákladů nezbytných na formátování dat, jejich šíření elektronickými prostředky a jejich uchovávání;

b)	případné investice do shromažďování a vytváření dat, s přihlédnutím k tomu, zda k získání, vytvoření nebo shromáždění dotčených dat přispěly jiné strany.

3. Kompenzace uvedená v odstavci 1 může rovněž záviset na objemu, formátu a povaze dat.

4. Je-li příjemcem dat malý nebo střední podnik nebo nezisková výzkumná organizace, a pokud tento příjemce dat nemá partnerské podniky nebo propojené podniky, které nelze považovat za malé nebo střední podniky, nesmí dohodnutá kompenzace přesáhnout náklady uvedené v odst. 2 písm. a).

5. komise přijme pokyny pro výpočet přiměřené kompenzace, přičemž zohlední doporučení Evropského sboru pro datové inovace uvedeného v článku 42.

6. Tento článek nebrání tomu, aby jiné právo Unie nebo vnitrostátní právní předpisy přijaté v souladu s právními předpisy Unie kompenzaci za zpřístupnění dat vyloučily nebo stanovily nižší kompenzaci.

7. Držitel dat poskytne příjemci dat dostatečně podrobné informace, které stanoví základ pro výpočet kompenzace, aby příjemce dat mohl posoudit, zda jsou splněny požadavky stanovené v odstavcích 1 až 4.

Článek 10

Řešení sporů

1. Uživatelé, držitelé dat a příjemci dat mají přístup k subjektům pro řešení sporů certifikovaným v souladu s odstavcem 5 tohoto článku za účelem řešení sporů podle čl. 4 odst. 3 a 9 a čl. 5 odst. 12 jakož i sporů týkajících se přiměřených a nediskriminačních podmínek a transparentního způsobu zpřístupňování dat v souladu s touto kapitolou a kapitolou IV.

2. Subjekty pro řešení sporů dotčené strany informují o poplatcích nebo mechanismech používaných ke stanovení poplatků předtím, než tyto strany požádají o rozhodnutí.

3. V případě sporů předložených subjektům pro řešení sporů podle čl. 4 odst. 3 a 9 a čl. 5 odst. 12, pokud subjekt pro řešení sporů rozhodne spor ve prospěch uživatele nebo příjemce dat, hradí držitel dat veškeré poplatky účtované subjektem pro řešení sporů a uhradí uživateli nebo příjemci dat veškeré další přiměřené výdaje, které jim v souvislosti s řešením sporu vznikly. Pokud subjekt pro řešení sporů rozhodne spor ve prospěch držitele dat, uživatel nebo příjemce dat není povinen hradit žádné poplatky nebo jiné výdaje, které držitel dat zaplatil nebo má zaplatit v souvislosti s řešením sporu, ledaže subjekt pro řešení sporů shledá, že uživatel nebo příjemce dat zjevně nejednal v dobré víře.

4. Zákazníci a poskytovatelé služeb zpracování dat mají přístup k subjektům pro řešení sporů certifikovaným v souladu s odstavcem 5 tohoto článku za účelem urovnávání sporů týkajících se porušení práv zákazníků a povinností poskytovatelů služeb zpracování dat v souladu s články 23 až 31.

5. Členský stát, v němž je subjekt pro řešení sporů usazen, tento subjekt na jeho žádost certifikuje, pokud tento subjekt prokáže, že splňuje všechny tyto podmínky:

a)	je nestranný a nezávislý a při vydávání rozhodnutí se řídí jasným, nediskriminačním a spravedlivým jednacím řádem;

b)	má potřebné odborné znalosti, zejména pokud jde o stanovení spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, včetně kompenzace za zpřístupňování dat a transparentní způsob tohoto zpřístupňování, jež subjektu umožní tyto podmínky účinně stanovit;

c)	je snadno přístupný prostřednictvím elektronických komunikačních technologií;

d)	je schopen přijímat rozhodnutí rychle, účinně a nákladově efektivně alespoň v jednom z úředních jazyků Unie.

6. Členské státy oznámí Komisi subjekty pro řešení sporů certifikované v souladu s odstavcem 5. komise zveřejní seznam těchto subjektů na zvláštních internetových stránkách a průběžně jej aktualizuje.

7. Subjekty pro řešení sporů se odmítnou zabývat žádostí o vyřešení sporu, který již byl předložen jinému subjektu pro řešení sporů nebo soudu členského státu.

8. Subjekty pro řešení sporů poskytnou stranám možnost, aby v přiměřené lhůtě vyjádřily svá stanoviska k záležitostem, které jim tyto strany předložily. V této souvislosti poskytnou subjekty pro řešení sporů každé ze stran podání druhé strany sporu a veškerá prohlášení odborníků. Stranám musí být dána možnost vyjádřit se k těmto podáním a prohlášením.

9. Subjekty pro řešení sporů vydají rozhodnutí ve věcech, které jim byly předloženy, do 90 dnů od podání žádosti podle odstavců 1 a 4. Toto rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně nebo na trvalém nosiči a musí být opatřeno odůvodněním.

10. Subjekty pro řešení sporů vypracovávají a zveřejňují výroční zprávy o činnosti. Tyto výroční zprávy zahrnují zejména následující obecné informace:

a)	agregace výsledků sporů;

b)	průměrná doba na vyřešení sporů;

c)	nejběžnější důvody sporů mezi stranami.

11. V zájmu usnadnění výměny informací a osvědčených postupů se může subjekt pro řešení sporů rozhodnout, že ve zprávě podle odstavce 10 uvede doporučení, jak se vyhnout problémům nebo jak je vyřešit.

12. Rozhodnutí subjektu pro řešení sporů je pro strany závazné pouze tehdy, pokud strany před zahájením řízení o řešení sporu výslovně souhlasily s jeho závaznou povahou.

13. Tímto článkem není dotčeno právo stran domáhat se účinné právní ochrany před soudem členského státu.

Článek 14

Povinnost zpřístupnit data na základě výjimečné potřeby

Pokud subjekt veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie prokáže výjimečnou potřebu použít určitá data podle článku 15, včetně příslušných metadat nezbytných pro interpretaci a využívání těchto dat, za účelem plnění svých zákonných povinností ve veřejném zájmu, držitelé dat, kteří jsou právnickými osobami jinými než subjekty veřejného sektoru a kteří mají uvedená data v držení, je na základě řádně odůvodněné žádosti zpřístupní.

Článek 15

Výjimečná potřeba použít data

1. Výjimečná potřeba použít určitá data ve smyslu této kapitoly je omezena z hlediska času a rozsahu a má se za to, že existuje, pouze nastane-li některá z následujících situací:

a)	pokud jsou požadovaná data nezbytná pro reakci na krizovou situaci a subjekt veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie nejsou schopny tato data včas a efektivně získat za rovnocenných podmínek alternativními prostředky;

za okolností, na něž se nevztahuje písmeno a), a pouze pokud jde o neosobní údaje, pokud:

subjekt veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie jedná na základě unijního nebo vnitrostátního práva a identifikoval konkrétní data, jejichž nedostatek mu brání v plnění konkrétního úkolu prováděného ve veřejném zájmu, který je výslovně stanoven zákonem, jako je vypracování oficiálních statistik nebo zmírňování krizové situace nebo zotavení z ní; a

ii)

subjekt veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie vyčerpaly všechny ostatní prostředky, které mají k dispozici k získání těchto dat, včetně zakoupení neosobních údajů na trhu nabídkou tržních sazeb nebo využitím stávajících povinností zpřístupnit data, nebo přijetím nových legislativních opatření, která by mohla zaručit včasnou dostupnost dat.

2. Ustanovení odst. 1 písm. b) se nevztahuje na mikropodniky a malé podniky.

3. Povinnost prokázat, že subjekt veřejného sektoru nebyl schopen získat neosobní údaje jejich zakoupením na trhu, se nevztahuje na případy, kdy konkrétním úkolem prováděným ve veřejném zájmu je vypracování oficiálních statistik a kdy vnitrostátní právní předpisy koupi těchto dat nepovolují.

Článek 17

Žádosti o zpřístupnění dat

1. V případě žádosti o data podle článku 14 subjekt veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie:

a)	specifikuje, jaká data jsou vyžadována, včetně příslušných metadat nezbytných pro interpretaci a využívání těchto dat;

b)	prokáže, že jsou splněny podmínky nezbytné pro existenci výjimečné potřeby podle článku 15, pro jejíž účely se o data žádá;

c)	vysvětlí účel žádosti, zamýšlené použití požadovaných dat, případně i třetí stranou v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, dobu trvání tohoto použití a případně, jak má zpracování osobních údajů řešit danou výjimečnou potřebu;

d)	pokud možno specifikuje, kdy se očekává vymazání dat všemi stranami, které k nim mají přístup;

e)	zdůvodní výběr držitele dat, kterému je žádost adresována;

f)	uvede případné další subjekty veřejného sektoru nebo Komisi, Evropskou centrální banku nebo subjekty Unie a třetí strany, s nimiž mají být požadovaná data sdílena;

g)	pokud jsou požadovány osobní údaje, upřesní veškerá technická a organizační opatření nezbytná a přiměřená k provedení zásad ochrany dat a jejich nezbytných záruk, jako je úroveň agregace nebo pseudonymizace, a zda může držitel dat před zpřístupněním dat provést anonymizaci;

h)	uvede právní ustanovení, které žádajícímu subjektu veřejného sektoru, Komisi, Evropské centrální bance nebo subjektu Unie stanoví konkrétní úkol prováděný ve veřejném zájmu, který je relevantní pro žádost o dotyčná data;

i)	stanoví lhůtu, v níž mají být data zpřístupněna a lhůtu podle čl. 18 odst. 2, v níž může držitel dat žádost odmítnout nebo požádat o její změnu;

j)	vynaloží veškeré úsilí, aby se zabránilo tomu, že by vyhovění žádosti o data vedlo ke vzniku odpovědnosti držitelů dat za porušení unijního nebo vnitrostátního práva.

2. Žádost o data podaná podle odstavce 1 tohoto článku:

a)	musí být vyhotovena písemně a formulována jasným, výstižným a jednoduchým jazykem, který je pro držitele dat srozumitelný;

b)	musí být konkrétní, pokud jde o požadovaný druh dat, a odpovídat datům, nad nimiž má držitel dat v době žádosti kontrolu;

c)	musí být přiměřená výjimečné potřebě a řádně odůvodněna, pokud jde o granularitu a objem požadovaných dat a četnost přístupu k požadovaným datům;

d)	musí respektovat legitimní cíle držitele dat se závazkem zajistit ochranu obchodního tajemství v souladu s čl. 19 odst. 3, jakož i náklady a úsilí potřebné ke zpřístupnění dat;

e)	musí požadovat neosobní údaje, a pouze pokud se prokáže, že to nepostačuje k reakci na výjimečnou potřebu použít data v souladu s čl. 15 odst. 1 písm. a), požadovat osobní údaje v pseudonymizované podobě a uvádět technická a organizační opatření, která budou přijata na ochranu těchto údajů;

f)	musí informovat držitele dat o sankcích, které příslušný orgán určený podle článku 37 může uložit podle článku 40 v případě nevyhovění žádosti;

pokud je žádost podána subjektem veřejného sektoru, musí být předána datovému koordinátorovi uvedenému v článku 37 členského státu, v němž je usazen žádající subjekt veřejného sektoru, který žádost bez zbytečného odkladu zveřejní online, ledaže se datový koordinátor domnívá, že by takové zpřístupnění představovalo riziko pro veřejnou bezpečnost.

h)	pokud je žádost podána Komisí, Evropskou centrální bankou nebo subjektem Unie, musí být zpřístupněna on-line bez zbytečného odkladu;

i)	pokud jsou požadovány osobní údaje, musí být bez zbytečného odkladu oznámena dozorovému úřadu odpovědnému za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679 v členském státě, v němž je subjekt veřejného sektoru usazen.

Evropská centrální banka a subjekty Unie informují o svých žádostech Komisi.

3. Subjekt veřejného sektoru nebo komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie nezpřístupní data získaná podle této kapitoly pro opakované použití ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2022/868 nebo čl. 2 bodu 11 směrnice (EU) 2019/1024. Nařízení (EU) 2022/868 a směrnice (EU) 2019/1024 se nevztahují na data v držení subjektů veřejného sektoru získaná podle této kapitoly.

4. Odstavec 3 tohoto článku nebrání subjektu veřejného sektoru nebo Komisi, Evropské centrální bance nebo subjektu Unie, aby si vyměňovaly data získaná podle této kapitoly s jiným subjektem veřejného sektoru nebo Komisí, Evropskou centrální bankou nebo subjektem Unie za účelem plnění úkolů podle článku 15 uvedených v žádosti v souladu s odst. 1 písm. f) tohoto článku nebo zpřístupnily data třetí straně v případech, kdy na základě veřejně dostupné dohody této třetí straně zadaly technické kontroly nebo jiné funkce. Povinnosti subjektů veřejného sektoru podle článku 19, zejména záruky ohledně zachování důvěrnosti obchodního tajemství, se vztahují i na tyto třetí strany. Pokud subjekt veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie předává nebo zpřístupňuje data podle tohoto odstavce, uvědomí o tom bez zbytečného odkladu držitele dat, od něhož byla data získána.

5. Pokud se držitel dat domnívá, že předáním nebo zpřístupněním dat byla porušena jeho práva podle této kapitoly, může podat stížnost u příslušného orgánu členského státu, v němž je držitel dat usazen, určeného podle článku 37.

6. komise vypracuje vzor pro žádosti podle tohoto článku.

Článek 18

Vyhovění žádostem o data

1. Držitel dat, který obdrží žádost o zpřístupnění dat podle této kapitoly, zpřístupní data žádajícímu subjektu veřejného sektoru, Komisi, Evropské centrální bance nebo subjektu Unie bez zbytečného odkladu, přičemž zohlední nezbytná technická, organizační a právní opatření.

2. Aniž jsou dotčeny zvláštní potřeby týkající se dostupnosti dat vymezené v unijním nebo vnitrostátním právu, může držitel dat žádost o zpřístupnění dat podle této kapitoly bez zbytečného odkladu a v každém případě nejpozději do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti o data nezbytná pro reakci na krizovou situaci a bez zbytečného odkladu a v každém případě nejpozději do 30 pracovních dnů od obdržení takové žádosti v jiných případech výjimečné potřeby odmítnout nebo požádat o její změnu, a to z některého z těchto důvodů:

a)	držitel dat nemá nad požadovanými daty kontrolu;

b)	podobná žádost za stejným účelem byla již dříve podána jiným subjektem veřejného sektoru nebo Komisí, Evropskou centrální bankou nebo subjektem Unie a držiteli dat nebylo oznámeno vymazání dat podle čl. 19 odst. 1 písm. c);

c)	žádost nesplňuje podmínky stanovené v čl. 17 odst. 1 a 2.

3. Pokud se držitel dat rozhodne žádost odmítnout nebo požádat o její změnu v souladu s odst. 2 písm. b), uvede totožnost subjektu veřejného sektoru nebo komise, Evropské centrální banky nebo subjektu Unie, které dříve žádost za stejným účelem podaly.

4. Pokud požadovaná data zahrnují osobní údaje, držitel dat data řádně anonymizuje, ledaže vyhovění žádosti o zpřístupnění dat subjektu veřejného sektoru nebo Komisi, Evropské centrální bance nebo subjektu Unie vyžaduje zpřístupnění osobních údajů. V takovém případě držitel dat data pseudonymizuje.

5. Pokud si subjekt veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie přejí napadnout odmítnutí držitele dat poskytnout požadovaná data nebo pokud si držitel dat přeje žádost napadnout a záležitost nelze vyřešit vhodnou změnou žádosti, předloží se záležitost příslušnému orgánu členského státu, v němž je držitel dat usazen, určenému podle článku 37.

Článek 19

Povinnosti subjektů veřejného sektoru, komise, Evropské centrální banky a subjektů Unie

1. Subjekt veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie, které obdržely data na základě žádosti podané podle článku 14:

a)	nepoužijí data způsobem neslučitelným s účelem, pro který byla vyžádána;

b)	musí mít zavedena technická a organizační opatření, která zachovávají důvěrnost a integritu požadovaných dat a bezpečnost předávání dat, zejména osobních údajů, a zaručují práva a svobody subjektů údajů;

vymažou data, jakmile již nejsou nezbytná pro uvedený účel, a bez zbytečného odkladu informují držitele dat a fyzické osoby nebo organizace, které data obdržely podle čl. 21 odst. 1, o tom, že data byla vymazána, ledaže je archivace dat vyžadována v souladu s právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy o přístupu veřejnosti k dokumentům v souvislosti s povinnostmi týkajícími se transparentnosti.

2. Subjekt veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka, subjekt Unie nebo třetí strana přijímající data podle této kapitoly nesmí:

a)	použít data ani poznatky o hospodářské situaci, aktivech a výrobních nebo provozních metodách držitele dat k vývoji nebo zlepšení připojeného výrobku nebo související služby, které konkurují připojenému výrobku nebo související službě držitele dat;

b)	sdílet data s jinou třetí stranou pro kterýkoli z účelů uvedených v písmenu a).

3. Zpřístupnění obchodních tajemství subjektu veřejného sektoru, Komisi, Evropské centrální bance nebo subjektu Unie se vyžaduje pouze v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení účelu žádosti podle článku 15. V takovém případě držitel dat nebo, pokud jsou rozdílnými osobami, vlastník obchodního tajemství, identifikuje data, která jsou chráněna jako obchodní tajemství, a to i v příslušných metadatech. Daný subjekt veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie přijmou před zpřístupněním obchodního tajemství veškerá nezbytná a vhodná technická a organizační opatření k zachování důvěrnosti obchodního tajemství, včetně případného použití vzorových smluvních ujednání, technických norem a uplatňování kodexů chování.

4. Subjekt veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie odpovídají za bezpečnost dat, která obdrží.

Článek 20

Kompenzace v případech výjimečné potřeby

1. Držitelé dat jiní než mikropodniky a malé podniky zpřístupní data nezbytná pro reakci na krizovou situaci podle čl. 15 odst. 1 písm. a) bezplatně. Subjekt veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie, které data obdržely, poskytnou držiteli dat veřejné uznání, pokud o to držitel požádá.

2. Držitel dat má za zpřístupnění dat v souladu s žádostí podanou podle čl. 15 odst. 1 písm. b) nárok na spravedlivou kompenzaci. Tato kompenzace musí pokrýt technické a organizační náklady vynaložené na vyhovění žádosti, případně včetně nákladů na anonymizaci, pseudonymizaci, agregaci a technickou úpravu, navýšené o přiměřenou marži. Na žádost subjektu veřejného sektoru, komise, Evropské centrální banky nebo subjektu Unie poskytne držitel dat informace o základu pro výpočet nákladů a přiměřené marže.

3. Odstavec 2 se vztahuje rovněž na případy, kdy mikropodniky a malé podniky vznášejí nárok na kompenzaci za zpřístupnění dat.

4. Držitelé dat nejsou oprávněni požadovat kompenzaci za zpřístupnění dat v souladu s žádostí podanou podle čl. 15 odst. 1 písm. b), pokud je konkrétním úkolem prováděném ve veřejném zájmu vypracování oficiálních statistik a pokud vnitrostátní právní předpisy neumožňují nákup dat. Členské státy oznámí Komisi případy, kdy vnitrostátní právní předpisy nákup dat pro vypracování oficiálních statistik neumožňují.

5. Pokud subjekt veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie s výší kompenzace požadované držitelem dat nesouhlasí, mohou podat stížnost příslušnému orgánu členského státu, v němž je držitel dat usazen, určenému podle článku 37.

Článek 21

Sdílení dat získaných v souvislosti s výjimečnou potřebou s výzkumnými organizacemi nebo statistickými orgány

1. Subjekt veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie mají právo sdílet data, která obdržely podle této kapitoly:

a)	s fyzickými osobami nebo organizacemi za účelem provádění vědeckého výzkumu nebo analýz slučitelných s účelem, pro který byla data vyžádána; nebo

b)	s vnitrostátními statistickými úřady a Eurostatem pro vypracování oficiálních statistik.

2. Fyzické osoby nebo organizace, které obdrží data podle odstavce 1, musí jednat na neziskovém základě nebo v rámci poslání ve veřejném zájmu uznaného unijním nebo vnitrostátním právem. Nezahrnují organizace pod významným vlivem obchodních podniků, který pravděpodobně povede k přednostnímu přístupu k výsledkům výzkumu.

3. Fyzické osoby nebo organizace přijímající data podle odstavce 1 tohoto článku musí splňovat stejné povinnosti, které se vztahují na subjekty veřejného sektoru, Komisi, Evropskou centrální banku nebo subjekty Unie podle čl. 17 odst. 3 a článku 19.

4. Bez ohledu na čl. 19 odst. 1 písm. c) mohou fyzické osoby nebo organizace přijímající data podle odstavce 1 tohoto článku uchovávat obdržená data pro účel, pro který byla vyžádána, po dobu až šesti měsíců od výmazu dat subjekty veřejného sektoru, Komisí, Evropskou centrální bankou a subjekty Unie.

5. Pokud subjekt veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie hodlají předat nebo zpřístupnit data podle odstavce 1 tohoto článku, oznámí to bez zbytečného odkladu držiteli dat, od něhož data obdržely, přičemž uvedou totožnost a kontaktní údaje organizace nebo fyzické osoby, která data obdržela, účel předání nebo zpřístupnění dat, dobu, po kterou mají být data používána, a přijatá technická ochranná a organizační opatření, včetně případů, kdy se jedná o osobní údaje nebo obchodní tajemství. Pokud držitel dat s předáním nebo zpřístupněním dat nesouhlasí, může podat stížnost u příslušného orgánu členského státu, v němž je držitel dat usazen, určeného podle článku 37.

Článek 22

Vzájemná pomoc a přeshraniční spolupráce

1. Subjekty veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka a subjekty Unie spolupracují a vzájemně si pomáhají konzistentním způsobem při provádění této kapitoly.

2. Žádná data vyměňovaná v souvislosti s pomocí, o kterou bylo požádáno, a která byla poskytnuta podle odstavce 1, nesmí být použita způsobem, který je v rozporu s účelem, k němuž byla vyžádána.

3. Pokud subjekt veřejného sektoru hodlá žádat o data držitele dat usazeného v jiném členském státě, oznámí svůj záměr nejprve příslušnému orgánu tohoto členského státu určenému podle článku 37. Tento požadavek se vztahuje i na žádosti komise, Evropské centrální banky a subjektů Unie. Žádost posoudí příslušný orgán členského státu, v němž je držitel dat usazen.

4. Po posouzení žádosti s ohledem na požadavky stanovené v článku 17 přijme dotyčný příslušný orgán bez zbytečného odkladu jedno z těchto opatření:

předá žádost držiteli dat a případně sdělí žádajícímu subjektu veřejného sektoru, Komisi, Evropské centrální bance nebo subjektu Unie, zda je třeba spolupracovat se subjekty veřejného sektoru členského státu, v němž je držitel dat usazen, s cílem snížit administrativní zátěž pro držitele dat při vyhovění žádosti;

b)	zamítne žádost na základě řádně opodstatněných důvodů v souladu s touto kapitolou;

Tam, kde je to relevantní, před jakýmkoli dalším úkonem, jako je například opětovné podání žádosti, zohlední subjekty veřejného sektoru, komise, Evropská centrální banka a subjekty Unie, rady a důvody poskytnuté dotyčným příslušným orgánem podle prvního pododstavce.

KAPITOLA VI

ZMĚNA POSKYTOVATELE SLUŽEB ZPRACOVÁNÍ DAT

Článek 33

Základní požadavky týkající se interoperability dat, mechanismů a služeb sdílení dat a společných evropských datových prostorů

1. Účastníci v datových prostorech, kteří nabízejí data nebo datové služby jiným účastníkům, musí splňovat následující základní požadavky pro usnadnění interoperability dat, mechanismů a služeb sdílení dat a společných evropských datových prostorů, které jsou účelovými nebo odvětvovými interoperabilními rámci společných norem a postupů pro sdílení nebo společné zpracování dat mimo jiné za účelem vývoje nových produktů a služeb, vědeckého výzkumu nebo iniciativ občanské společnosti:

a)	obsah datového souboru, omezení použití, licence, metodika sběru dat, kvalita dat a nejistota musí být dostatečně popsány, případně i ve strojově čitelném formátu, aby příjemce mohl data nalézt, získat k nim přístup a využívat je;

b)	datové struktury, datové formáty, slovníky, klasifikační systémy, taxonomie a seznamy kódů, jsou-li k dispozici, musí být popsány srozumitelnou formou, která je veřejně dostupná;

technické prostředky pro přístup k datům, jako jsou aplikační programovací rozhraní, a podmínky jejich používání a kvalita služeb musí být dostatečně popsány, aby umožnily automatický přístup k datům a přenos dat mezi stranami, a to i nepřetržitě, prostřednictvím hromadného stahování nebo v reálném čase ve strojově čitelném formátu, pokud je to technicky proveditelné a nebrání to správnému fungování připojeného výrobku;

d)	případně musí být poskytnuty prostředky umožňující interoperabilitu nástrojů pro automatizaci realizace dohod o sdílení dat, jako jsou inteligentní smlouvy.

Tyto požadavky mohou mít obecnou povahu nebo se mohou týkat konkrétních odvětví, přičemž se plně zohlední vzájemný vztah s požadavky vyplývajícími z jiných ustanovení unijního nebo vnitrostátního práva.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45 tohoto nařízení za účelem doplnění tohoto nařízení dalším upřesněním základních požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku ve vztahu k těm požadavkům, které ze své podstaty nemohou přinést zamýšlený účinek, pokud nejsou dále upřesněny v závazných právních aktech Unie, a to i s náležitým ohledem na technologický a tržní vývoj.

Při přijímání aktů v přenesené pravomoci komise zohlední doporučení Evropského sboru pro datové inovace v souladu s čl. 42 písm. c) bodem iii).

3. Má se za to, že účastníci v datových prostorech, kteří nabízejí data nebo datové služby jiným účastníkům datových prostorů, které splňují harmonizované normy nebo jejich části, odkazy na něž jsou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, splňují základní požadavky stanovené v odstavci 1 v rozsahu, v jakém se uvedené harmonizované nebo jejich části na tyto požadavky vztahují.

4. komise na základě článku 10 nařízení (EU) č. 1025/2012 požádá jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování harmonizovaných norem, které splňují základní požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

5. komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout společné specifikace vztahující se na některé nebo všechny základní požadavky stanovené v odstavci 1, pokud jsou splněny tyto podmínky:

komise podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 požádala jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování harmonizované normy, která splňuje základní požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku a:

i)	tato žádost nebyla přijata,

ii)	harmonizované normy, které tuto žádost řeší, nejsou dodány ve lhůtě stanovené v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012, nebo

iii)	harmonizované normy této žádosti nevyhovují; a

b)	odkaz na harmonizované normy vztahující se na příslušné základní požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku není zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie podle nařízení (EU) č. 1025/2012 a neočekává se, že tento odkaz bude v přiměřené lhůtě zveřejněn.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 2.

6. Před vypracováním návrhu prováděcího aktu podle odstavce 5 tohoto článku komise informuje výbor uvedený v článku 22 nařízení (EU) č. 1025/2012 o tom, že se domnívá, že podmínky uvedené v odstavci 5 tohoto článku byly splněny.

7. Při vypracování návrhu prováděcího aktu podle odstavce 5 zohlední komise doporučení Evropského sboru pro datové inovace a názory dalších příslušných subjektů nebo skupin odborníků a řádně konzultuje všechny příslušné zúčastněné strany.

8. Má se za to, že účastníci v datových prostorech, kteří nabízejí data nebo datové služby jiným účastníkům v datových prostorech, které splňují společné specifikace stanovené prováděcími akty uvedenými v odstavci 5 nebo jejich části, splňují základní požadavky stanovené v odstavci 1 v rozsahu, v jakém se uvedené společné specifikace nebo jejich části na tyto požadavky vztahují.

9. Pokud evropská normalizační organizace přijme harmonizovanou normu a navrhne Komisi, aby na ni zveřejnila odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, posoudí komise tuto harmonizovanou normu v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012. Pokud je odkaz na harmonizovanou normu zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, komise zruší prováděcí akty uvedené v odstavci 5 tohoto článku nebo jejich části, které se týkají stejných základních požadavků jako požadavky uvedené v této harmonizované normě.

10. Pokud se členský stát domnívá, že určitá společná specifikace zcela nesplňuje základní požadavky stanovené v odstavci 1, informuje o tom Komisi s uvedením podrobného vysvětlení. komise toto podrobné vysvětlení posoudí a případně může změnit prováděcí akt, který dotyčnou společnou specifikaci stanoví.

11. komise může přijmout pokyny s přihlédnutím k návrhu Evropského sboru pro datové inovace v souladu s čl. 30 písm. h) nařízení (EU) 2022/868, kterým se stanoví interoperabilní rámce společných norem a postupů pro fungování společných evropských datových prostorů.

Článek 35

Interoperabilita služeb zpracování dat

1. Otevřené specifikace pro interoperabilitu a harmonizované normy pro interoperabilitu služeb zpracování dat:

a)	musí dosahovat, pokud je to technicky proveditelné, interoperability mezi různými službami zpracování dat, které pokrývají stejný druh služby;

b)	musí zvyšovat přenositelnost digitálních aktiv mezi různými službami zpracování dat, které se vztahují na stejný druh služby;

c)	pokud je to technicky proveditelné, musí usnadňovat funkční rovnocennost mezi různými službami zpracování dat uvedenými v čl. 30 odst. 1, které pokrývají stejný druh služby;

d)	nesmí mít nepříznivý dopad na bezpečnost a integritu služeb zpracování dat a dat;

e)	musí být navrženy tak, aby umožňovaly technický pokrok a začlenění nových funkcí a inovací do služeb zpracování dat.

2. Otevřené specifikace pro interoperabilitu a harmonizované normy pro interoperabilitu služeb zpracování dat musí adekvátně řešit:

a)	aspekty interoperability cloudových služeb, pokud jde o interoperabilitu přenosu, syntaktickou interoperabilitu, sémantickou interoperabilitu dat, behaviorální interoperabilitu a interoperabilitu politik;

b)	aspekty přenositelnosti dat uložených na cloudu, pokud jde o syntaktickou přenositelnost dat, sémantickou přenositelnost dat a přenositelnost datové politiky;

c)	aspekty cloudové aplikace týkající se syntaktické přenositelnosti aplikací, přenositelnosti instrukcí aplikací, přenositelnosti metadat aplikací, přenositelnosti chování aplikací a přenositelnosti aplikační politiky.

3. Otevřené specifikace pro interoperabilitu musí být v souladu s přílohou II nařízení (EU) č. 1025/2012.

4. Po zohlednění relevantních mezinárodních a evropských norem a samoregulačních iniciativ může komise v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 požádat jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování harmonizovaných norem, které splňují základní požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

5. komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout společné specifikace na základě otevřených specifikací interoperability zahrnujících všechny základní požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2.

6. Při vypracování návrhu prováděcího aktu podle odstavce 5 tohoto článku zohlední komise názory relevantních příslušných orgánů uvedených v čl. 37 odst. 5 písm. h) a dalších příslušných subjektů nebo skupin odborníků a řádně konzultuje všechny příslušné zúčastněné strany.

7. Pokud se členský stát domnívá, že určitá společná specifikace zcela nesplňuje základní požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2, informuje o tom Komisi s uvedením podrobného vysvětlení. komise toto podrobné vysvětlení posoudí a případně může změnit prováděcí akt, který dotyčnou společnou specifikaci stanoví.

8. Pro účely čl. 30 odst. 3 komise prostřednictvím prováděcích aktů zveřejní odkazy na harmonizované normy a společné specifikace v centrálním registru norem Unie pro interoperabilitu služeb zpracování dat.

9. Prováděcí akty uvedené v tomto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 2.

Článek 36

Základní požadavky týkající se inteligentních smluv pro realizaci dohod o sdílení dat

1. Dodavatel aplikace využívající inteligentní smlouvy, nebo neexistuje-li, osoba, jejíž obchodní, podnikatelská nebo profesní činnost zahrnuje využívání inteligentních smluv pro jiné strany v souvislosti s prováděním dohody nebo její části za účelem zpřístupnění dat, zajistí, aby tyto inteligentní smlouvy splňovaly tyto základní požadavky:

a)	robustnost a kontrola přístupu: zajištění toho, aby inteligentní smlouva byla navržena tak, aby nabízela mechanismy kontroly přístupu a velmi vysoký stupeň robustnosti s cílem zabránit funkčním chybám a odolávat manipulaci třetími stranami;

b)	bezpečné ukončení a přerušení: zajištění toho, aby existoval mechanismus pro ukončení trvající realizace transakcí a aby inteligentní smlouva zahrnovala interní funkce, které mohou obnovit nebo dát pokyn k ukončení nebo přerušení operace, zejména aby se zabránilo budoucím náhodným realizacím;

archivace dat a kontinuita: zajištění toho, aby v případech, kdy musí být inteligentní smlouva ukončena nebo deaktivována, byla k dispozici možnost archivovat údaje o transakcích, logiku a kód inteligentní smlouvy za účelem vedení záznamů o operacích provedených s daty v minulosti (auditovatelnost);

d)	kontrola přístupu: zajištění toho, že inteligentní smlouva je chráněna prostřednictvím přísných mechanismů kontroly přístupu na úrovni správy a inteligentní smlouvy; a

e)	soudržnost: zajištění souladu s podmínkami dohody o sdílení dat, kterou inteligentní smlouva provádí.

2. Dodavatel inteligentní smlouvy, nebo neexistuje-li, osoba, jejíž obchodní, podnikatelská nebo profesní činnost zahrnuje využívání inteligentních smluv pro jiné strany v rámci provádění dohody o zpřístupnění dat nebo její části, provede posouzení shody s cílem splnit základní požadavky stanovené v odstavci 1 a při splnění uvedených požadavků vydá EU prohlášení o shodě.

3. Vypracováním EU prohlášení o shodě dodavatel aplikace využívající inteligentní smlouvy, nebo neexistuje-li, osoba, jejíž obchodní, podnikatelská nebo profesní činnost zahrnuje využívání inteligentních smluv pro jiné strany v rámci provádění dohody o zpřístupnění dat, nebo její části, odpovídá za splnění základních požadavků stanovených v odstavci 1.

4. Má se za to, že inteligentní smlouva, která splňuje harmonizované normy nebo jejich příslušné části, na něž jsou zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, je v souladu se základními požadavky stanovenými v odstavci 1 v rozsahu, v jakém se tyto harmonizované normy nebo jejich části na tyto požadavky vztahují.

5. komise podle článku 10 nařízení (EU) č. 1025/2012 požádá jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování harmonizovaných norem, které splňují základní požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

6. komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout společné specifikace vztahující se na některé nebo všechny základní požadavky stanovené v odstavci 1, pokud jsou splněny tyto podmínky:

i)	tato žádost nebyla přijata,

ii)	harmonizované normy, které tuto žádost řeší, nejsou dodány ve lhůtě stanovené v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012, nebo

iii)	harmonizované normy žádosti nevyhovují; a

b)	odkaz na harmonizované normy vztahující se na příslušné základní požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku není zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie podle nařízení (EU) č. 1025/2012 a neočekává se, že tento odkaz bude v přiměřené lhůtě zveřejněn.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 2.

7. Před vypracováním návrhu prováděcího aktu podle odstavce 6 tohoto článku informuje komise výbor uvedený v článku 22 nařízení (EU) č. 1025/2012 o tom, že se domnívá, že podmínky uvedené v odstavci 6 tohoto článku byly splněny.

8. Při vypracování návrhu prováděcího aktu podle odstavce 6 tohoto článku, zohlední komise doporučení Evropského sboru pro datové inovace a názory dalších příslušných subjektů nebo skupin odborníků a řádně konzultuje všechny příslušné zúčastněné strany.

9. Má se za to, že dodavatel inteligentní smlouvy, nebo neexistuje-li, osoba, jejíž obchodní, podnikatelská nebo profesní činnost zahrnuje využívání inteligentních smluv pro jiné strany v rámci plnění dohody o zpřístupnění dat, nebo její části, které splňují společné specifikace stanovené jedním nebo více prováděcími akty uvedenými v odstavci 6 nebo jejich části, splňuje základní požadavky stanovené v odstavci 1, v rozsahu, v jakém se tyto společné specifikace nebo jejich části na tyto požadavky vztahují.

10. Pokud evropská normalizační organizace přijme harmonizovanou normu a navrhne Komisi, aby na ni zveřejnila odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, posoudí komise tuto harmonizovanou normu v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012. Pokud je odkaz na harmonizovanou normu uveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, komise zruší prováděcí akty uvedené v odstavci 6 tohoto článku nebo jejich části, které se týkají stejných základních požadavků jako požadavky uvedené v této harmonizované normě.

11. Pokud se členský stát domnívá, že určitá společná specifikace zcela nesplňuje základní požadavky stanovené v odstavci 1, informuje o tom Komisi s uvedením podrobného vysvětlení. komise toto podrobné vysvětlení posoudí a případně může změnit prováděcí akt, který dotyčnou společnou specifikaci stanoví.

KAPITOLA IX

PROVÁDĚNÍ A VYMÁHÁNÍ

Článek 37

Příslušné orgány a datoví koordinátoři

1. Každý členský stát určí jeden či několik příslušných orgánů odpovědných za uplatňování a vymáhání tohoto nařízení (dále jen „příslušné orgány“). Členské státy mohou zřídit jeden nebo několik nových orgánů nebo využít stávající orgány.

2. Pokud členský stát určí více než jeden příslušný orgán, určí jeden z nich jakožto datového koordinátora, jehož úkolem je usnadňovat spolupráci mezi příslušnými orgány a pomáhat subjektům spadajícím do oblasti působnosti tohoto nařízení ve všech záležitostech souvisejících s jeho uplatňováním a vymáháním. Příslušné orgány při plnění úkolů a výkonu pravomocí, které jim byly svěřeny podle odstavce 5, vzájemně spolupracují.

3. Pokud jde o ochranu osobních údajů, odpovídají za monitorování uplatňování tohoto nařízení dozorové úřady odpovědné za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679. Kapitoly VI a VII nařízení (EU) 2016/679 se použijí obdobně.

Evropský inspektor ochrany údajů odpovídá za monitorování uplatňování tohoto nařízení v rozsahu, v němž se týká komise, Evropské centrální banky nebo subjektů Unie. Obdobně se v příslušných případech použije článek 62 nařízení (EU) 2018/1725.

Úkoly a pravomoci dozorových úřadů uvedené v tomto odstavci se vykonávají ve vztahu ke zpracování osobních údajů.

4. Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku,

a)	pokud jde o otázky přístupu k datům a jejich používání v rámci konkrétních odvětví týkající se uplatňování tohoto nařízení, musí být respektována pravomoc odvětvových orgánů;

b)	příslušný orgán odpovědný za uplatňování a vymáhání článků 23 až 31 a článků 34 a 35 musí mít zkušenosti v oblasti dat a služeb elektronických komunikací.

5. Členské státy zajistí, aby úkoly a pravomoci příslušných orgánů byly jasně vymezeny a zahrnovaly:

a)	zvyšování datové gramotnosti a informovanosti uživatelů a subjektů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení o právech a povinnostech podle tohoto nařízení;

vyřizování stížností podaných na základě údajného porušení tohoto nařízení, včetně porušení v souvislosti s obchodním tajemstvím, a v náležité míře prošetření předmětu stížnosti a pravidelné informování stěžovatelů, je-li to na místě v souladu s vnitrostátními právními předpisy, o vývoji a výsledku šetření v přiměřené lhůtě, zejména v případech, kdy je nezbytné další šetření nebo koordinace s jiným příslušným orgánem;

c)	provádění šetření záležitostí, které se týkají uplatňování tohoto nařízení, mimo jiné na základě informací obdržených od jiného příslušného orgánu či jiného orgánu veřejné moci;

d)	ukládání účinných, přiměřených a odrazujících finančních sankcí, které mohou zahrnovat penále a sankce se zpětným účinkem, nebo zahájení soudního řízení o uložení pokut;

e)	monitorování technologického a relevantního komerčního vývoje, který je relevantní pro zpřístupňování a využívání dat;

spolupráci s příslušnými orgány jiných členských států a případně s Komisí nebo Evropským sborem pro datové inovace s cílem zajistit jednotné a efektivní uplatňování tohoto nařízení, včetně výměny všech relevantních informací elektronickými prostředky bez zbytečného odkladu, i pokud jde o odstavec 10 tohoto článku;

spolupráci s relevantními příslušnými orgány odpovědnými za provádění jiných unijních nebo vnitrostátních právních aktů, včetně orgánů příslušných v oblasti dat a služeb elektronických komunikací, s dozorovým úřadem odpovědným za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679 nebo s odvětvovými orgány s cílem zajistit, aby bylo toto nařízení vymáháno v souladu s ostatními právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy;

h)	spolupráci s relevantními příslušnými orgány s cílem zajistit, aby články 23 až 31 a články 34 a 35 byly vymáhány v souladu s ostatními právními předpisy Unie a samoregulací vztahujícími se na poskytovatele služeb zpracování dat;

i)	zajištění toho, aby poplatky za změnu poskytovatele služeb byly zrušeny v souladu s článkem 29;

j)	posuzování žádostí o data podaných podle kapitoly V.

Je-li určen datový koordinátor, usnadňuje spolupráci uvedenou v písmenech f), g) a h) prvního pododstavce a na žádost příslušných orgánů je těmto orgánům nápomocen.

6. Datový koordinátor, pokud jím byl určen některý příslušný orgán:

a)	působí jako jednotné kontaktní místo pro veškeré záležitosti související s uplatňováním tohoto nařízení;

b)	zajišťuje, aby žádosti o zpřístupnění dat podané subjekty veřejného sektoru v případě výjimečné potřeby podle kapitoly V byly veřejně dostupné online a podporuje uzavírání dobrovolných dohod o sdílení dat mezi subjekty veřejného sektoru a držiteli dat;

c)	každoročně informuje Komisi o zamítnutých žádostech oznámených podle čl. 4 odst. 2 a 8 a čl. 5 odst. 11.

7. Členské státy oznámí Komisi názvy příslušných orgánů a jejich úkoly a pravomoci a případně název datového koordinátora. komise vede veřejný rejstřík těchto orgánů.

8. Při vykonávání svých úkolů a pravomocí v souladu s tímto nařízením jsou příslušné orgány nestranné a nepodléhají žádnému vnějšímu vlivu, ať již přímému, či nepřímému, a nevyžadují ani nepřijímají pokyny týkající se jednotlivých případů od jakéhokoli jiného orgánu veřejné správy či soukromého subjektu.

9. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly k dispozici dostatečné lidské a technické zdroje a relevantní odborné znalosti nezbytné k účinnému plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.

10. Subjekty spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení podléhají pravomoci členského státu, v němž je subjekt usazen. Pokud je subjekt usazen ve více než jednom členském státě, má se za to, že spadá do pravomoci členského státu, v němž má hlavní provozovnu, tj. v němž má subjekt své správní ústředí nebo sídlo, z nichž jsou vykonávány hlavní finanční funkce a provozní kontrola.

11. Každý subjekt spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, který zpřístupňuje připojené výrobky nebo nabízí služby v Unii a který není usazen v Unii, určí svého právního zástupce v jednom z členských států.

12. Za účelem zajištění souladu s tímto nařízením pověří subjekt spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, který zpřístupňuje připojené výrobky nebo nabízí služby v Unii, právního zástupce, na něhož se budou příslušné orgány obracet ohledně veškerých otázek týkajících se uvedeného subjektu, a to navíc k tomuto subjektu nebo namísto něho. Uvedený právní zástupce spolupracuje s příslušnými orgány a na požádání poskytne, s cílem zajistit soulad s tímto nařízením, komplexní informace o opatřeních a ustanoveních, která přijal subjekt spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, který zpřístupňuje připojené výrobky nebo nabízí služby v Unii.

13. Má se za to, že subjekt spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, který zpřístupňuje nebo nabízí připojené výrobky nebo nabízí služby v Unii, spadá do pravomoci členského státu, v němž se nachází jeho právní zástupce. Tím, že subjekt určí svého právního zástupce, nejsou dotčeny jeho odpovědnost a jakékoli právní kroky, které by mohly být podniknuty proti tomuto subjektu. Dokud subjekt neurčí právního zástupce v souladu s tímto článkem, spadá tento subjekt pro účely zajištění uplatňování a vymáhání tohoto nařízení případně do pravomoci všech členských států. Kterýkoli příslušný orgán může vykonávat svou pravomoc, včetně uložení účinných, přiměřených a odrazujících sankcí, pokud daný subjekt není předmětem donucovacího řízení podle tohoto nařízení ohledně týchž skutečností ze strany jiného příslušného orgánu.

14. Příslušné orgány mají pravomoc požadovat od uživatelů, držitelů dat nebo příjemců dat nebo jejich právních zástupců, kteří spadají do pravomoci jejich členského státu, veškeré informace nezbytné k ověření souladu s tímto nařízením. Každá žádost o informace musí být přiměřená plnění příslušného úkolu a musí být odůvodněna.

15. Pokud příslušný orgán v jednom členském státě žádá o pomoc nebo donucovací opatření u příslušného orgánu v jiném členském státě, předloží odůvodněnou žádost. Po obdržení takové žádosti poskytne příslušný orgán bez zbytečného odkladu odpověď, v níž uvede opatření, která byla nebo mají být přijata.

16. Příslušné orgány dodržují zásady důvěrnosti a profesního a obchodního tajemství a chrání osobní údaje v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem. Veškeré informace vyměňované v souvislosti s žádostí o pomoc, která byla poskytnuta podle tohoto článku, se použijí pouze v souvislosti se záležitostí, v níž bylo o pomoc požádáno.

Článek 40

Sankce

1. Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2. Členské státy do dne 12. září 2025 oznámí tyto sankce a opatření Komisi a neprodleně jí oznámí všechny jejich následné změny. komise pravidelně aktualizuje a vede snadno přístupný veřejný rejstřík těchto opatření.

3. Členské státy při ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení zohlední doporučení Evropského sboru pro datové inovace a zejména tyto aspekty:

a)	povaha, závažnost, rozsah a doba trvání porušení;

b)	opatření přijatá porušitelem ke zmírnění nebo nápravě škody způsobené porušením;

c)	veškerá předchozí porušení ze strany porušitele;

d)	finanční prospěch, který porušitel v důsledku porušení získal, či ztráty, kterým zamezil, pokud tyto zisky nebo ztráty mohou být věrohodně zjištěny;

e)	jakákoli jiná přitěžující nebo polehčující okolnost vztahující se k danému o případu;

f)	roční obrat porušitele v předchozím účetním období v Unii.

4. Za porušení povinností stanovených v kapitolách II, III a V tohoto nařízení mohou dozorové úřady odpovědné za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679 v rámci svých pravomocí uložit správní pokuty v souladu s článkem 83 nařízení (EU) 2016/679 až do výše uvedené v čl. 83 odst. 5 uvedeného nařízení.

5. Za porušení povinností stanovených v kapitole V tohoto nařízení může Evropský inspektor ochrany údajů v rámci svých pravomocí uložit správní pokuty v souladu s článkem 66 nařízení (EU) 2018/1725 až do výše uvedené v čl. 66 odst. 3 uvedeného nařízení.

Článek 41

Vzorová smluvní ujednání a standardní smluvní ustanovení

S cílem pomoci stranám při vypracovávání a sjednávání smluv se spravedlivými, přiměřenými a nediskriminačními smluvními právy a povinnostmi před dne 12. září 2025 komise vypracuje a doporučí nezávazná vzorová smluvní ujednání týkající se přístupu k datům a jejich používání, včetně podmínek týkajících se přiměřené kompenzace a ochrany obchodního tajemství, a nezávazná standardní smluvní ustanovení pro smlouvy o cloud computingu.

Článek 45

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 29 odst. 7 a 33 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 11. ledna 2024.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 29 odst. 7 a čl. 33 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 29 odst. 7 nebo čl. 33 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 49

Hodnocení a přezkum

1. Do dne 12. září 2028 provede komise hodnocení tohoto nařízení a předloží zprávu o hlavních zjištěních plynoucích z tohoto hodnocení Evropskému parlamentu a Radě, jakož i Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Hodnocení posoudí zejména:

situace, které je třeba považovat za situace výjimečné potřeby pro účely článku 15 tohoto nařízení a uplatňování kapitoly V tohoto nařízení v praxi, zejména zkušenosti s uplatňováním kapitoly V tohoto nařízení subjekty veřejného sektoru, Komisí, Evropskou centrální bankou a subjekty Unie; počet a výsledky řízení zahájených u příslušného orgánu podle čl. 18 odst. 5 v souvislosti s uplatňováním kapitoly V tohoto nařízení, jak je oznámí příslušné orgány, dopad jiných povinností stanovených v unijním nebo vnitrostátním právu pro účely vyhovění žádostem o přístup k informacím; dopad dobrovolných mechanismů sdílení dat, jako jsou mechanismy zavedené organizacemi pro datový altruismus uznané podle nařízení (EU) 2022/868, na plnění cílů kapitoly V tohoto nařízení a úlohu osobních údajů v souvislosti s článkem 15 tohoto nařízení, včetně vývoje technologií zvyšujících ochranu soukromí;

b)	dopad tohoto nařízení na využívání dat v ekonomice, včetně inovací v oblasti dat, postupů zpeněžení dat a služeb zprostředkování dat, jakož i na sdílení dat v rámci společných evropských datových prostorů;

c)	dostupnost a využívání různých kategorií a druhů dat;

d)	vyloučení určitých kategorií podniků jako příjemců podle článku 5;

e)	absenci jakéhokoli dopadu na práva duševního vlastnictví;

f)	dopad na obchodní tajemství, včetně ochrany před neoprávněným získáním, použitím a zpřístupněním, jakož i dopad mechanismu umožňujícího držiteli dat zamítnout žádost uživatele podle čl. 4 odst. 8 a čl. 5 odst. 11při zohlednění v rámci možností jakékoli revize směrnice (EU) 2016/943;

g)	zda je seznam nepřiměřených smluvních ujednání uvedený v článku 13 aktuální s ohledem na nové obchodní praktiky a rychlé tempo inovací na trhu;

h)	změny smluvních praktik poskytovatelů služeb zpracování dat a to, zda vedou k dostatečnému souladu s článkem 25;

i)	snížení poplatků účtovaných poskytovateli služeb zpracování dat za změnu poskytovatele v souladu s postupným rušením poplatků za změnu poskytovatele v souladu s článkem 29;

j)	vzájemnou interakci tohoto nařízení s jinými právními akty Unie relevantními pro ekonomiku založenou na datech;

k)	předcházení protiprávnímu přístupu orgánů státní správy k neosobním údajům;

l)	efektivitu režimu vymáhání požadovaného podle článku 37;

m)	dopady tohoto nařízení na malé a střední podniky s ohledem na jejich inovační schopnost a dostupnost služeb zpracování dat pro evropské uživatele, jakož i zátěž spojenou s plněním nových povinností.

2. Do dne 12. září 2028 provede komise hodnocení tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o hlavních zjištěních plynoucích z tohoto hodnocení. V hodnocení se posoudí dopad článků 23 až 31 a článků 34 a 35, zejména pokud jde o tvorbu cen a rozmanitost služeb zpracování dat nabízených v rámci Unie, se zvláštním zaměřením na poskytovatele z řad malých a středních podniků.

3. Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování zpráv uvedených v odstavcích 1 a 2.

4. komise může na základě zpráv uvedených v odstavcích 1 a 2 případně předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.

Článek 50

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 12. září 2025.

Povinnost vyplývající z čl. 3 odst. 1 se vztahuje na připojené výrobky a s nimi související služby uvedené na trh po dni 12. září 2026.

Kapitola III se vztahuje pouze na povinnosti zpřístupnit data podle práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s právem Unie, které vstoupí v platnost po 12. září 2025.

Kapitola IV se použije na smlouvy uzavřené po 12. září 2025.

Kapitola IV se použije od 12. září 2027 na smlouvy uzavřené dne 12. září 2025 nebo před tímto datem, pokud tyto smlouvy:

a)	jsou uzavřeny na dobu neurčitou nebo

b)	pozbydou platnosti nejdříve 10 let od dne 11. ledna 2024

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. prosince 2023

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

P. NAVARRO RÍOS

(1) Úř. věst. C 402, 19.10.2022, s. 5.

(2) Úř. věst. C 365, 23.9.2022, s. 18.

(3) Úř. věst. C 375, 30.9.2022, s. 112.

(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. listopadu 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. listopadu 2023.

(5) Doporučení komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(9) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu online (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 79).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (akt o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 ze dne 12. července 2023 o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení (Úř. věst. L 191, 28.7.2023, s. 118).

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1544 ze dne ne 12. července 2023, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro určování určených provozoven a jmenování zástupců za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení (Úř. věst. L 191, 28.7.2023, s. 181).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 ze dne 30. května 2022 o evropské správě dat a o změně nařízení (EU) 2018/1724 (akt o správě dat) (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 1).

(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).

(25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).

(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1).

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 59).

(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 1).

(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011 (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 1).

(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(35) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).

(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 1).

(37) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1).

(38) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2854/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)

whereas

keyboard_tab Data Act 2023/2854 CS

Data Act 2023/2854 CS