REGIS - Reg. Intermediation Services 2019/1150 CS

1. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb stanoví ve svých podmínkách hlavní parametry určující pořadí a důvody relativní důležitosti těchto hlavních parametrů v porovnání s ostatními parametry.

2. Poskytovatelé internetových vyhledávačů stanoví hlavní parametry, které jsou jednotlivě nebo společně nejvýznamnější při určování pořadí, a relativní důležitost těchto hlavních parametrů tak, že ve svých internetových vyhledávačích poskytnou snadno a veřejně přístupný popis v jasném a srozumitelném jazyce. Tento popis průběžně aktualizují.

3. Obsahují-li hlavní parametry možnost ovlivnit pořadí za jakoukoli přímou nebo nepřímou úplatu zaplacenou podnikatelskými uživateli nebo uživateli firemních internetových stránek dotčenému poskytovateli, tento poskytovatel rovněž uvede popis těchto možností a účinků takové úplaty na pořadí v souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 1 a 2.

4. Pokud poskytovatel internetového vyhledávače na základě oznámení třetí strany změní v konkrétním případě pořadí nebo vyřadí určitou internetovou stránku, umožní uživateli firemních internetových stránek seznámit se s obsahem daného oznámení.

5. Popis uvedený v odstavcích 1, 2 a 3 musí být dostačující, aby podnikatelským uživatelům nebo uživatelům firemních internetových stránek umožnil přiměřeně porozumět tomu, zda, a pokud ano, tak v jakém rozsahu mechanismus určování pořadí zohledňuje:

a)	vlastnosti zboží a služeb nabízených spotřebitelům prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb nebo internetových vyhledávačů;

b)	relevantnost těchto vlastností pro uvedené spotřebitele;

c)	pokud jde o internetové vyhledávače, charakteristické znaky koncepce internetové stránky používané uživateli firemních internetových stránek.

6. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb a internetových vyhledávačů nejsou při plnění požadavků tohoto článku povinni zveřejnit algoritmy ani jakékoli informace, které by s dostatečnou jistotou vedly k tomu, že by bylo možné klamat nebo poškozovat spotřebitele prostřednictvím manipulace s výsledky vyhledávání. Tímto článkem není dotčena směrnice (EU) 2016/943.

7. Pro účely snadnějšího dodržování požadavků tohoto článku poskytovateli online zprostředkovatelských služeb a poskytovateli internetových vyhledávačů a jejich snadnějšího vymáhání vydá Komise pokyny doplňující požadavky na transparentnost stanovené v tomto článku.

Článek 9

Přístup k údajům

1. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb zahrnou do svých podmínek popis technického a smluvního přístupu podnikatelských uživatelů k jakýmkoli osobním či jiným údajům, jež podnikatelští uživatelé nebo spotřebitelé poskytují pro účely používání dotčených online zprostředkovatelských služeb, nebo které jsou generovány při poskytování těchto služeb, nebo uvedou, že technický a smluvní přístup neexistuje.

2. Prostřednictvím popisu uvedeného v odstavci 1 poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb náležitě informují podnikatelské uživatele zejména o tom:

zda má poskytovatel online zprostředkovatelských služeb přístup k osobním či jiným údajům, jež podnikatelští uživatelé nebo spotřebitelé poskytují pro účely používání těchto služeb nebo které jsou generovány při poskytování těchto služeb, a pokud ano, ke kterým kategoriím těchto údajů a za jakých podmínek;

zda má podnikatelský uživatel přístup k osobním nebo jiným údajům, které poskytuje v souvislosti se svým používáním dotčených online zprostředkovatelských služeb nebo které jsou generovány při poskytování těchto služeb tomuto podnikatelskému uživateli a spotřebitelům jeho zboží nebo služeb, a pokud ano, ke kterým kategoriím těchto údajů a za jakých podmínek;

zda kromě písmene b) má podnikatelský uživatel přístup k osobním nebo jiným údajům, a to i v souhrnné formě, které jsou poskytovány nebo generovány při poskytování online zprostředkovatelských služeb všem jejich podnikatelským uživatelům a spotřebitelům, a pokud ano, ke kterým kategoriím těchto údajů a za jakých podmínek, a

zda jsou kterékoli údaje podle písmene a) poskytovány třetím stranám, a pokud poskytování těchto údajů třetím stranám není pro řádné fungování online zprostředkovatelských služeb nezbytné, informace o účelu tohoto sdílení údajů a veškerých možnostech, jak mohou podnikatelští uživatelé vyloučit toto sdílení údajů.

3. Tímto článkem není dotčeno uplatňování nařízení (EU) 2016/679, směrnice (EU) 2016/680 a směrnice 2002/58/ES.

Článek 13

Specializovaní mediátoři

Komise v úzké spolupráci s členskými státy vybízí poskytovatele online zprostředkovatelských služeb i organizace a sdružení, které je zastupují, k tomu, aby jednotlivě nebo společně založili jednu nebo více organizací poskytujících mediační služby, které splňují požadavky stanovené v čl. 12 odst. 2, za zvláštním účelem usnadnění mimosoudního řešení sporů s podnikatelskými uživateli, které vznikají v souvislosti s poskytováním těchto služeb, s přihlédnutím zejména k přeshraniční povaze online zprostředkovatelských služeb.

Článek 14

Soudní řízení vedená zastupujícími organizacemi nebo sdruženími a veřejnými subjekty

1. Organizace a sdružení, která mají oprávněný zájem na zastupování podnikatelských uživatelů nebo uživatelů firemních internetových stránek, a veřejné subjekty zřízené v členských státech mají právo podat žalobu u příslušných vnitrostátních soudů v Unii v souladu s právem členského státu, v němž je podána žaloba, znějící na ukončení nebo zákaz neplnění příslušných požadavků tohoto nařízení poskytovateli online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovateli internetových vyhledávačů.

2. Komise vybízí členské státy k tomu, aby si s dalšími členskými státy vyměňovaly osvědčené postupy a informace na základě rejstříků protiprávních jednání, která byla předmětem soudních příkazů u vnitrostátních soudů, pokud příslušné veřejné subjekty nebo orgány takové rejstříky zřídí.

3. Organizace nebo sdružení mají právo uvedené v odstavci 1 pouze tehdy, pokud splňují všechna tato kritéria:

a)	jsou řádně založeny podle práva členského státu;

b)	sledují cíle, které jsou ve společném zájmu skupiny podnikatelských uživatelů nebo uživatelů firemních internetových stránek, které trvale zastupují;

c)	jsou neziskové;

d)	na jejich rozhodování nemá nepatřičný vliv žádná třetí strana, která poskytuje financování, zejména poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nebo internetových vyhledávačů.

Za tímto účelem zveřejní organizace nebo sdružení v plném rozsahu informace o svých členech a zdroji financování.

4. Veřejné subjekty musí mít v členských státech, v nichž byly zřízeny, právo uvedené v odstavci 1, jsou-li pověřeny hájit společné zájmy podnikatelských uživatelů nebo uživatelů firemních internetových stránek nebo zajišťovat dodržování požadavků tohoto nařízení, v souladu s vnitrostátním právem dotčeného členského státu.

5. Členské státy mohou určit:

a)	organizace nebo sdružení usazené v daném členském státě, které splňují alespoň požadavky stanovené v odstavci 3, a to na jejich žádost;

b)	veřejné subjekty v nich zřízené, které splňují požadavky stanovené v odstavci 4,

kterým přiznají právo uvedené v odstavci 1. Členské státy sdělí Komisi název a účel veškerých těchto určených organizací, sdružení nebo veřejných subjektů.

6. Komise sestaví seznam organizací, sdružení a veřejných subjektů určených podle odstavce 5. Tento seznam uvádí účel těchto organizací, sdružení a veřejných subjektů. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. Změny tohoto seznamu se zveřejní bez prodlevy a aktualizovaný seznam se v každém případě sestavuje a zveřejňuje každých šest měsíců.

7. Soudy uznávají seznam uvedený v odstavci 6 jako důkaz právní způsobilosti organizace, sdružení nebo veřejného subjektu, aniž je dotčeno právo soudu zkoumat v konkrétním případě, zda účel žalobce opravňuje k podání žaloby.

8. Vyjádří-li některý členský stát nebo Komise obavy ohledně toho, zda určitá organizace nebo sdružení splňuje kritéria stanovená v odstavci 3 nebo zda veřejný subjekt splňuje kritéria stanovená v odstavci 4, členský stát, jenž danou organizaci, sdružení nebo veřejný subjekt určil v souladu s odstavcem 5, tyto obavy prověří a případně takové určení zruší, není-li splněno jedno nebo více kritérií.

9. Právem uvedeným v odstavci 1 nejsou dotčena práva podnikatelských uživatelů a uživatelů firemních internetových stránek podat jakoukoli žalobu u příslušných vnitrostátních soudů v souladu s právem členského státu, v němž je podána žaloba, která vychází z individuálních práv a směřuje k tomu, aby poskytovatel online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatel internetového vyhledávače ukončil jakékoli porušování příslušných požadavků, jež jsou stanoveny v tomto nařízení.

Článek 17

Kodexy chování

1. Komise vybízí poskytovatele online zprostředkovatelských služeb a organizace a sdružení, které je zastupují, společně s podnikatelskými uživateli, včetně malých a středních podniků, a s organizacemi, které je zastupují, aby vypracovali kodexy chování, jejichž účelem je přispět k náležitému uplatňování tohoto nařízení s přihlédnutím ke zvláštním rysům různých odvětví, v nichž jsou online zprostředkovatelské služby poskytovány, a také ke zvláštním rysům malých a středních podniků.

2. Komise vybízí poskytovatele internetových vyhledávačů a organizace a sdružení, které je zastupují, k tomu, aby vypracovali kodexy chování, jejichž specifickým účelem je přispět k náležitému uplatňování článku 5.

3. Komise vybízí poskytovatele online zprostředkovatelských služeb k tomu, aby přijali a uplatňovali odvětvové kodexy chování, pokud existují a jsou široce používány.

whereas

(11) Příklady online zprostředkovatelských služeb, na něž se vztahuje toto nařízení, by tedy měly zahrnovat online tržiště elektronického obchodování, včetně tržišť vytvářených ve spolupráci, na nichž jsou podnikatelští uživatelé aktivní, dále online služby softwarových aplikací, jako jsou obchody s aplikacemi, a online služby sociálních médií, bez ohledu na technologii, která je k poskytování těchto služeb použita.
V tomto smyslu by mohly být online zprostředkovatelské služby rovněž poskytovány prostřednictvím technologie hlasového asistenta.
Také by nemělo mít význam, zda tyto transakce mezi podnikatelskými uživateli a spotřebiteli zahrnují peněžitou platbu nebo zda jsou zčásti uzavřeny offline.
Toto nařízení by se však nemělo vztahovat na online zprostředkovatelské služby mezi subjekty na stejné úrovni bez přítomnosti podnikatelských uživatelů, čistě mezipodnikové online zprostředkovatelské služby, které nejsou nabízeny spotřebitelům, online reklamní nástroje a online reklamní výměny, které se neposkytují s cílem usnadnit zahájení přímých transakcí a které nezahrnují smluvní vztah se spotřebiteli.
Z téhož důvodu by se toto nařízení nemělo vztahovat na softwarové služby provádějící optimalizaci pro vyhledávače ani na služby související se softwarem pro blokování reklam.
Toto nařízení by se nemělo vztahovat na technické funkce a rozhraní, které jen propojují hardware a aplikace, neboť obvykle nesplňují požadavky na online zprostředkovatelské služby.
Takové funkce a rozhraní mohou být nicméně přímo propojeny s určitými online zprostředkovatelskými službami nebo vůči nim být doplňkové a je-li tomu tak, měli by příslušní poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb podléhat požadavkům na transparentnost vztahujícím se na rozdílné zacházení na základě funkcí a rozhraní.
Toto nařízení by se rovněž nemělo vztahovat na online platební služby, neboť samy o sobě nesplňují použitelné požadavky, nýbrž ve své podstatě plní spíše pomocnou úlohu při transakcích dodávky zboží a poskytování služeb dotčeným spotřebitelům.

- = -

(22) Poskytovatel online zprostředkovatelských služeb může mít oprávněné důvody rozhodnout, že omezí, pozastaví nebo ukončí poskytování svých služeb danému podnikatelskému uživateli, a to i vyřazením jednotlivého zboží nebo služeb daného podnikatelského uživatele nebo účinným odstraněním výsledků vyhledávání.
Pokud je nelze pozastavit, mohou poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb rovněž omezit jednotlivé uvádění podnikatelských uživatelů, například jejich degradací nebo negativním ovlivněním zobrazení podnikatelského uživatele (tzv.
dimming) nebo snížením jejich pořadí.
Avšak vzhledem k tomu, že taková rozhodnutí mohou značně ovlivnit zájmy dotčených podnikatelských uživatelů, mělo by být těmto uživatelům nejpozději v okamžiku, kdy omezení nebo pozastavení nabude účinnosti, poskytnuto na trvalém nosiči odůvodnění takového rozhodnutí.
Aby se minimalizoval negativní dopad těchto rozhodnutí na podnikatelské uživatele, měli by poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb také umožnit objasnění skutečností, které k tomuto rozhodnutí v rámci interního postupu pro vyřizování stížností vedly, což napomůže podnikatelskému uživateli obnovit soulad s předpisy, je-li to možné.
Pokud kromě toho poskytovatel online zprostředkovatelských služeb vezme zpět rozhodnutí omezit, pozastavit nebo ukončit poskytování služeb, například proto, že rozhodnutí bylo učiněno v omylu nebo jestliže porušení podmínek, které k tomuto rozhodnutí vedlo, nebylo učiněno ve zlé víře a bylo dostatečným způsobem napraveno, měl by poskytovatel obnovit podnikatelskému uživateli bez zbytečného odkladu služby, včetně poskytnutí přístupu k osobním nebo jiným údajům z doby před přijetím rozhodnutí.

- = -

(25) Popis hlavních parametrů určujících pořadí by měl zahrnovat také vysvětlení jakékoli možnosti podnikatelských uživatelů aktivně ovlivnit pořadí za úplatu a jejích relativních účinků. „Úplatou“ by se v tomto ohledu mohly rozumět platby, jejichž hlavním nebo výhradním cílem je dosáhnout lepšího pořadí, jakož i nepřímá úplata spočívající v tom, že podnikatelský uživatel přijme jakékoli další závazky, jejichž praktickým účinkem je dosažení lepšího pořadí, například využívání jakýchkoli doplňkových služeb nebo prémiových prvků.
Obsah popisu včetně počtu a typu hlavních parametrů se tak může výrazně lišit v závislosti na konkrétních online zprostředkovatelských službách, avšak měl by zajistit, aby podnikatelští uživatelé přiměřeně porozuměli tomu, jak mechanismus určování pořadí zohledňuje vlastnosti skutečného zboží nebo služeb, které nabízí podnikatelský uživatel, a relevantnost zvláštních online zprostředkovatelských služeb pro spotřebitele.
Jsou-li součástí obecného popisu mechanismu určování pořadí formulovaného jasným a srozumitelným jazykem příklady hlavních parametrů, které by podnikatelským uživatelům měly pomoci přiměřeně porozumět fungování mechanismu určování pořadí, mohly by zahrnovat ukazatele používané pro měření kvality zboží nebo služeb podnikatelských uživatelů, používání editorů a jejich schopnost ovlivnit pořadí tohoto zboží a služeb, rozsah vlivu úplat na pořadí, jakož i prvky, které se samotným produktem nebo službou nesouvisejí nebo s nimi souvisejí jen vzdáleně, jako jsou prezentační prvky online nabídky.

- = -

(26) Podobně má pořadí internetových stránek určované poskytovateli internetových vyhledávačů, zejména těch internetových stránek, jejichž prostřednictvím podniky nabízejí své zboží a služby spotřebitelům, významný dopad na volbu spotřebitelů a obchodní úspěch uživatelů firemních internetových stránek.
Poskytovatelé internetových vyhledávačů by měli proto poskytnout popis hlavních parametrů určujících pořadí všech indexovaných internetových stránek a relativní důležitost těchto hlavních parametrů v porovnání s jinými parametry, včetně indexovaných stránek uživatelů firemních internetových stránek a také jiných internetových stránek.
Kromě vlastností zboží a služeb a jejich relevantnosti pro spotřebitele by tento popis v případě internetových vyhledávačů měl uživatelům firemních internetových stránek rovněž umožnit přiměřeně porozumět tomu, zda, a pokud ano, v jakém rozsahu jsou zohledněny jisté charakteristické znaky koncepce použité internetové stránky, například jejich optimalizace pro zobrazení na mobilních telekomunikačních zařízeních.
Měl by rovněž obsahovat vysvětlení jakékoli možnosti uživatelů firemních internetových stránek aktivně ovlivnit pořadí za úplatu a jejích relativních účinků.
V případě, že mezi poskytovateli internetových vyhledávačů a uživateli firemních internetových stránek neexistuje smluvní vztah, měl by tento popis být dostupný pro veřejnost na zjevném a snadno přístupném místě na příslušném internetovém vyhledávači.
Oblasti internetových stránek, které od uživatelů vyžadují přihlášení nebo registraci, by v tomto ohledu za snadno přístupné a veřejně dostupné považovány být neměly.

- = -

(27) Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatelé internetových vyhledávačů by neměli mít povinnost zpřístupňovat podle tohoto nařízení podrobné informace o fungování svého mechanismu určování pořadí včetně algoritmů.
Rovněž by neměla být oslabována jejich schopnost zakročit, a to i v zájmu spotřebitelů, proti manipulaci s pořadím, které se ve zlém úmyslu dopustí třetí osoby.
Obecný popis hlavních parametrů určujících pořadí by měl tyto zájmy chránit a současně umožnit podnikatelským uživatelům a uživatelům firemních internetových stránek, aby přiměřeně porozuměli tomu, jak určování pořadí v kontextu jejich využívání konkrétních online zprostředkovatelských služeb nebo internetových vyhledávačů funguje.
Aby bylo zajištěno dosažení cíle tohoto nařízení, neměly by proto úvahy týkající se obchodních zájmů poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatelů internetových vyhledávačů nikdy vést k tomu, že bude zpřístupnění hlavních parametrů určujících pořadí odmítnuto.
V tomto ohledu by měl poskytnutý popis vycházet přinejmenším ze skutečných údajů o relevantnosti používaných parametrů určujících pořadí, i když by tímto nařízením neměla být dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 (5).

- = -

(29) Doplňkovým zbožím a službami by se mělo rozumět zboží a služby, které jsou spotřebiteli nabízeny okamžitě před dokončením transakce zahájené v rámci online zprostředkovatelských služeb, a to jako doplněk k primárnímu zboží nebo službě nabízeným podnikatelským uživatelem.
Jako doplňkové zboží a služby se označují produkty, které typicky závisí na primárním zboží či službě nebo jsou s nimi přímo spojeny, aby mohly plnit svou funkci.
Proto by z tohoto pojmu měly být vyloučeny zboží a služby, které jsou prodávány pouze nádavkem k danému primárnímu zboží nebo službám, aniž by byly svou povahou doplňkové.
Příkladem doplňkových služeb jsou služby oprav pro určité zboží nebo finanční produkty, jako je pojištění pronájmu vozidel nabízené jako doplněk k určitému zboží nebo službám nabízeným podnikatelským uživatelem.
Podobně může doplňkové zboží zahrnovat zboží, které je doplňkem určitého produktu nabízeného podnikatelským uživatelem tím, že představuje jeho aktualizaci nebo nástroj přizpůsobení vztahující se k uvedenému určitému produktu.
Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nabízející zákazníkům prostřednictvím svých online zprostředkovatelských služeb zboží a služby, které jsou doplňkové ke zboží nebo službě prodávané podnikatelským uživatelem, kteří používají jejich internetové zprostředkovatelské služby, by měli stanovit ve svých podmínkách popis druhu nabízeného doplňkového zboží a služeb.
Tento popis by měl být dostupný v podmínkách bez ohledu na to, zda je doplňkové zboží dodáváno nebo doplňková služba poskytována poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb samotným nebo třetí stranou.
Tento popis by měl být dostatečně obsáhlý, aby umožňoval podnikatelskému uživateli porozumět tomu, zda jsou zboží nebo služby prodávány jako doplňkové ke zboží nebo službě podnikatelského uživatele.
Popis by neměl nutně obsahovat určité zboží nebo službu, ale spíše druh produktu nabízeného jakožto doplněk k primárnímu produktu podnikatelského uživatele.
Dále by tento popis měl za všech okolností obsahovat, zda a za jakých podmínek může podnikatelský uživatel nabízet navíc k primárnímu zboží nebo službám, které nabízí prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb, své vlastní doplňkové zboží a služby.

- = -

(30) Pokud poskytovatel online zprostředkovatelských služeb nabízí sám určité zboží nebo služby spotřebitelům prostřednictvím vlastních online zprostředkovatelských služeb nebo tak činí prostřednictvím podnikatelského uživatele, jehož ovládá, může soutěžit přímo s jinými podnikatelskými uživateli svých online zprostředkovatelských služeb, které poskytovatel neovládá, což může poskytovatele ekonomicky motivovat a dát mu příležitost využít kontrolu nad online zprostředkovatelskou službou k tomu, aby zajistil technické a ekonomické výhody své vlastní nabídce nebo nabídce nabízené prostřednictvím jím ovládaného podnikatelského uživatele, které by mohl upřít konkurenčním podnikatelským uživatelům.
Takové chování by mohlo narušit poctivou hospodářskou soutěž a omezit možnosti volby spotřebitele.
Zejména v takových situacích je důležité, aby poskytovatel online zprostředkovatelských služeb jednal transparentně a aby, ať už prostřednictvím právních, obchodních, nebo technických prostředků, jako jsou funkce zahrnující operační systémy, poskytl náležitý popis nebo úvahy týkající se každého rozdílného zacházení, které by mohl uplatnit v souvislosti se zbožím nebo službami, jež nabízí sám, ve srovnání se zbožím a službami nabízenými podnikatelskými uživateli.
V zájmu zajištění proporcionality by se tato povinnost měla vztahovat spíše na úroveň celkových online zprostředkovatelských služeb než na úroveň jednotlivého zboží nebo služeb nabízených prostřednictvím těchto služeb.

- = -

(42) Vzhledem k tomu, že poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by měli mít vždy povinnost určit mediátory, s nimiž jsou ochotni spolupracovat, a měli by mít povinnost jednat v dobré víře během jakéhokoli pokusu o mediaci v souladu s tímto nařízením., měly by být tyto povinnosti stanoveny tak, aby se zabránilo zneužívání mediačního systému podnikatelskými uživateli.
Podnikatelští uživatelé by rovněž měli mít povinnost zúčastnit se mediace v dobré víře.
Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by neměli mít povinnost účastnit se mediačního řízení, pokud podnikatelský uživatel zahájí řízení, v jehož případě už dříve zahájil řízení ve snaze o mediaci, nebo pokud mediátor v daném případě zjistil, že daný podnikatelský uživatel nejednal v dobré víře.
Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by neměli mít povinnost účastnit se mediace s podnikatelskými uživateli, kteří mediátorovi opakovaně podali neúspěšný podnět k mediačnímu řízení.
Tyto výjimečné situace by neměly omezovat možnost podnikatelského uživatele předložit věc k mediaci, pokud – jak stanoví mediátor – předmět mediace nesouvisí s předchozími případy.

- = -

keyboard_tab REGIS - Reg. Intermediation Services 2019/1150 CS

REGIS - Reg. Intermediation Services 2019/1150 CS