search

keyboard_tab Digital Service Act 2022/2065 CS

 BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2022/2065 CS cercato: 'určení' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index určení:


whereas určení:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 1709

 

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„službou informační společnosti“ služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535;

b)

„příjemcem služby“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která využívá zprostředkovatelskou službu, zejména pro vyhledávání či zpřístupňování informací;

c)

„spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, která jedná za účelem nesouvisejícím s jejím obchodem, živností, řemeslem anebo výkonem jejího povolání;

d)

„nabízením služeb v Unii“ umožnění fyzickým nebo právnickým osobám v jednom nebo více členských státech využívat služby poskytovatele zprostředkovatelských služeb, který má podstatné spojení s Unií;

e)

„podstatným spojením s Unií“ spojení poskytovatele zprostředkovatelských služeb s Unií vyplývající buď z jeho usazení v Unii, nebo z konkrétních skutkových kritérií, jakými jsou:

—

významný počet příjemců služby v jednom či více členských státech ve vztahu k počtu obyvatel tohoto státu nebo těchto států nebo

—

zacílení činností na jeden nebo více členských států;

f)

„obchodníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba bez ohledu na to, zda je v soukromém či veřejném vlastnictví, která jedná, a to i prostřednictvím jiné osoby jednající jejím jménem nebo na její účet, za účelem souvisejícím s jejím podnikáním, živností, řemeslem či povoláním;

g)

„zprostředkovatelskou službou“ některá z těchto služeb informační společnosti:

i)

služba „prostého přenosu“ spočívající v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti nebo ve zprostředkování přístupu ke komunikační síti;

ii)

služba „ukládání do mezipaměti“ spočívající v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti a zahrnující automatické dočasné přechodné ukládání informací, které slouží pouze pro co nejúčinnější následný přenos informací jiným příjemcům na jejich žádost;

iii)

„hostingová“ služba spočívající v ukládání informací poskytovaných příjemcem služby na jeho žádost;

h)

„nezákonným obsahem“ jakékoli informace, které samy o sobě nebo ve vztahu k určité činnosti, včetně prodeje zboží nebo poskytování služeb, nejsou v souladu s právem Unie nebo právem některého členského státu, které je v souladu s právem Unie, bez ohledu na přesný předmět či povahu tohoto práva;

i)

„online platformou“ hostingová služba, která na žádost příjemce služby ukládá a veřejně šíří informace, ledaže je tato činnost nepodstatným a pouze pomocným prvkem jiné služby nebo nepodstatnou funkcí hlavní služby a z objektivních a technických důvodů ji nelze používat bez této jiné služby a integrace tohoto prvku nebo této funkce do této jiné služby není prostředkem k obcházení použitelnosti tohoto nařízení;

j)

„internetovým vyhledávačem“ zprostředkovatelská služba, která uživatelům umožňuje vkládat dotazy za účelem vyhledávání v zásadě na všech internetových stránkách nebo na všech internetových stránkách v určitém jazyce na základě dotazu na jakékoli téma v podobě klíčového slova, hlasové žádosti, sousloví nebo jiného zadání a která poskytuje výsledky v jakémkoli formátu, v nichž lze nalézt informace související s požadovaným obsahem;

k)

„veřejným šířením“ zpřístupňování informací na žádost příjemce služby, který informace poskytl, potenciálně neomezenému počtu třetích stran;

l)

„smlouvou uzavřenou na dálku“ smlouva uzavřená na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2011/83/EU;

m)

„online rozhraním“ jakýkoli software, včetně internetových stránek nebo jejich částí a aplikací, a to i mobilních;

n)

„koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení“ koordinátor digitálních služeb v členském státě, ve kterém se nachází hlavní provozovna poskytovatele zprostředkovatelské služby nebo ve kterém má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce;

o)

„koordinátorem digitálních služeb v zemi určení“ koordinátor digitálních služeb v členském státě, v němž je zprostředkovatelská služba poskytována;

p)

„aktivním příjemcem online platformy“ příjemce služby, který online platformu využívá buď tím, že požádá o umístění informace na online platformu, nebo tím, že je vystaven informaci umístěné na online platformě a šířené prostřednictvím jejího online rozhraní;

q)

„aktivním příjemcem internetového vyhledávače“ příjemce služby, který zadal dotaz v internetovém vyhledávači a je vystaven informacím indexovaným a prezentovaným na jeho online rozhraní;

r)

„reklamou“ informace určené k propagaci sdělení určité právnické nebo fyzické osoby bez ohledu na to, zda má komerční, nebo nekomerční účel, prezentované online platformou na jejím online rozhraní za odměnu výslovně za účelem propagace těchto informací;

s)

„doporučovacím systémem“ plně či částečně automatizovaný systém, který online platforma používá k navrhování určitých informací příjemcům služby na svém online rozhraní nebo k upřednostňování těchto informací, mimo jiné jako výsledek vyhledávání iniciovaného příjemcem služby nebo na základě jiného způsobu stanovení relativního pořadí či významu zobrazovaných informací;

t)

„moderováním obsahu“ činnosti, ať již automatizované, či nikoli, prováděné poskytovateli zprostředkovatelských služeb, zejména za účelem odhalení a určení nezákonného obsahu nebo informací, které nejsou slučitelné s jejich smluvními podmínkami, jež poskytli příjemci služby, a za účelem zjednání nápravy, včetně přijatých opatření, která mají dopad na dostupnost, viditelnost a přístupnost tohoto nezákonného obsahu či informací, jako je přiřazení horší pozice ve vyhledávání, omezení zpeněžitelnosti, znemožnění přístupu k nezákonnému obsahu nebo informacím či jejich odstranění, anebo která ovlivňují schopnost příjemců služby poskytovat tyto informace, jako je zrušení či pozastavení účtu příjemce;

u)

„smluvními podmínkami“ veškerá smluvní ustanovení bez ohledu na jejich název či formu, která upravují smluvní vztah mezi poskytovatelem zprostředkovatelských služeb a příjemci služby;

v)

„osobami se zdravotním postižením“ osoby se zdravotním postižením ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (38);

w)

„obchodním sdělením“ obchodní sdělení ve smyslu čl. 2 písm. f) směrnice 2000/31/ES;

x)

„obratem“ částka nabytá podnikem ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (39).

KAPITOLA II

ODPOVĚDNOST POSKYTOVATELŮ ZPROSTŘEDKOVATELSKÝCH SLUŽEB

Článek 10

Příkazy k poskytnutí informací

1.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb po obdržení příkazu k poskytnutí určitých informací o jednom či více konkrétních jednotlivých příjemcích služby, který vydaly příslušné vnitrostátní justiční nebo správní orgány na základě platného práva Unie nebo vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie, bez zbytečného odkladu informují orgán, který příkaz vydal, nebo kterýkoliv jiný orgán uvedený v příkazu o jeho obdržení a o jeho provedení, přičemž upřesní, zda a kdy byl příkaz proveden.

2.   Členské státy zajistí, aby v případě, že je příkaz uvedený v odstavci 1 předán poskytovateli, splňoval alespoň tyto podmínky:

a)

uvedený příkaz obsahuje tyto prvky:

i)

odkaz na právní základ příkazu v právu Unie nebo ve vnitrostátním právu;

ii)

informace označující orgán, který příkaz vydal;

iii)

jasné informace umožňující poskytovateli zprostředkovatelských služeb identifikovat konkrétního příjemce nebo konkrétní příjemce, o nichž jsou informace požadovány, například jedno nebo více jmen účtu nebo jedinečné identifikátory;

iv)

odůvodnění s vysvětlením, k jakému účelu jsou informace požadovány a proč je požadavek na poskytnutí informací nezbytný a přiměřený k určení toho, zda příjemci zprostředkovatelských služeb dodržují platné právo Unie nebo vnitrostátní právo, které je v souladu s právem Unie, ledaže takové odůvodnění nelze poskytnout z důvodů souvisejících s prevencí, vyšetřováním, odhalováním a stíháním trestných činů;

v)

informace o mechanismech pro zjednávání nápravy, jež mají k dispozici dotčený poskytovatel a příjemci služby;

vi)

v relevantních případech informace o tom, který orgán má obdržet informace o provedení příkazu;

b)

uvedený příkaz vyžaduje pouze to, aby poskytovatel poskytl informace, které byly získány pro účely poskytování služby a které má ve své moci;

c)

uvedený příkaz je předán v jednom z jazyků uvedených poskytovatelem zprostředkovatelských služeb podle čl. 11 odst. 3 nebo v jiném úředním jazyce členských států, na němž se dohodl orgán vydávající příkaz a poskytovatel, a je zaslán na elektronické kontaktní místo určené tímto poskytovatelem v souladu s článkem 11; není-li příkaz vypracován v jazyce uvedeném poskytovatelem zprostředkovatelských služeb nebo v jiném vzájemně dohodnutém jazyce, může být předán v jazyce orgánu, jenž příkaz vydal, je-li k němu připojen překlad přinejmenším prvků uvedených v písmenech a) a b) tohoto odstavce do tohoto uvedeného či vzájemně dohodnutého jazyka.

3.   Orgán, který příkaz vydal, nebo případně orgán uvedený v příkazu, jej předá společně s veškerými informacemi o provedení uvedeného příkazu, které obdržel od poskytovatele zprostředkovatelských služeb, koordinátorovi digitálních služeb z členského státu vydávajícího orgánu.

4.   Po obdržení příkazu od justičního nebo správního orgánu koordinátor digitálních služeb dotčeného členského státu předá bez zbytečného odkladu kopii příkazů uvedených v odstavci 1 všem ostatním koordinátorům digitálních služeb prostřednictvím systému zřízeného v souladu s článkem 85.

5.   Nejpozději k okamžiku provedení příkazu, nebo k okamžiku, jejž ve svém příkazu případně uvedl vydávající orgán, poskytovatelé zprostředkovatelských služeb informují dotčeného příjemce služby o obdrženém příkazu a o jeho provedení. Tyto informace poskytnuté příjemci služby obsahují odůvodnění a dostupné možnosti nápravy v souladu s odstavcem 2.

6.   Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto článku není dotčeno vnitrostátní občanské a trestní právo procesní.

KAPITOLA III

POVINNOSTI NÁLEŽITÉ PÉČE PRO TRANSPARENTNÍ A BEZPEČNÉ ONLINE PROSTŘEDÍ

ODDÍL 1

Ustanovení vztahující se na všechny poskytovatele zprostředkovatelských služeb

Článek 26

Reklama na online platformách

1.   Poskytovatelé online platforem, kteří na svých online rozhraních prezentují reklamu, zajistí, aby příjemci služby mohli u každé konkrétní reklamy prezentované každému jednotlivému příjemci jasně, stručně a jednoznačně a v reálném čase určit:

a)

skutečnost, že informace jsou reklamou, a to i prostřednictvím viditelných označení, která mohou být v souladu s normami podle článku 44;

b)

fyzickou nebo právnickou osobu, jejímž jménem je reklama prezentována;

c)

fyzickou nebo právnickou osobu, která za reklamu zaplatila, pokud se liší od osoby uvedené v písmenu b);

d)

smysluplné informace přímo a snadno dostupné z reklamy o hlavních parametrech použitých k určení příjemce, jemuž je reklama prezentována, a případně jak tyto parametry změnit.

2.   Poskytovatelé online platforem poskytují příjemcům služby funkci, která umožňuje oznámit, zda obsah, který poskytují, představuje nebo obsahuje obchodní sdělení.

Pokud příjemce služby předloží prohlášení podle tohoto odstavce, poskytovatel online platformy zajistí, aby ostatní příjemci služby mohli jasně, jednoznačně a v reálném čase určit, a to i prostřednictvím viditelných označení, jež mohou být v souladu s normami podle článku 44, že obsah poskytnutý příjemcem služby představuje nebo obsahuje obchodní sdělení, jak je popsáno v tomto prohlášení.

3.   Poskytovatelé online platforem nesmějí prezentovat reklamy příjemcům služby na základě profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679, jež se opírá o zvláštní kategorie osobních údajů uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

Článek 33

Velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače

1.   Tento oddíl se vztahuje na online platformy a internetové vyhledávače, které mají průměrný měsíční počet aktivních příjemců služby v Unii nejméně 45 milionům a které jsou určeny jako velmi velké online platformy nebo velmi velké internetové vyhledávače podle odstavce 4.

2.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými upraví průměrný měsíční počet aktivních příjemců služby v Unii uvedený v odstavci 1, pokud se počet obyvatel Unie zvýší nebo sníží nejméně o 5 % v porovnání s počtem obyvatel v roce 2020, nebo pokud již byl upraven aktem v přenesené pravomoci, s počtem obyvatel v roce, v němž byl přijat poslední akt v přenesené pravomoci. V takovém případě upraví počet tak, aby odpovídal 10 % obyvatelstva Unie v roce, ve kterém přijme příslušný akt v přenesené pravomoci, se zaokrouhlením nahoru nebo dolů, aby bylo možné počet vyjádřit v milionech.

3.   Komise může po konzultaci se sborem přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterým doplní toto nařízení stanovením metodiky pro výpočet průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců služby v Unii pro účely odstavce 1 tohoto článku a čl. 24 odst. 2 s cílem zajistit, aby tato metodika zohledňovala vývoj trhu a technologií.

4.   Komise po konzultaci s členským státem usazení nebo po zohlednění informací poskytnutých koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení v souladu s čl. 24 odst. 4 přijme rozhodnutí, kterým určí jako velmi velkou online platformu nebo velmi velký internetový vyhledávač pro účely tohoto nařízení každou online platformu nebo internetový vyhledávač, které mají průměrný měsíční počet aktivních příjemců služby nejméně rovný počtu uvedenému v odstavci 1 tohoto článku. Komise přijme své rozhodnutí na základě údajů oznámených poskytovatelem online platformy nebo internetového vyhledávače podle čl. 24 odst. 2, informací vyžádaných podle čl. 24 odst. 3 nebo jakýchkoli jiných údajů, které jí jsou dostupné.

Skutečnost, že poskytovatel online platformy nebo internetového vyhledávače nedodržel čl. 24 odst. 2 nebo nevyhověl žádosti koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise podle čl. 24 odst. 3, nebrání Komisi v tom, aby tohoto poskytovatele určila jako poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače podle tohoto odstavce.

Pokud Komise své rozhodnutí zakládá na jiných informacích, které jsou jí dostupné, podle prvního pododstavce tohoto odstavce nebo na dodatečných informacích vyžádaných podle čl. 24 odst. 3, poskytne dotčenému poskytovateli online platformy nebo internetového vyhledávače lhůtu deseti pracovních dnů, aby předložil své stanovisko k předběžným zjištěním Komise a k jejímu úmyslu určit online platformu nebo internetový vyhledávač jako velmi velkou online platformu nebo jako velmi velký internetový vyhledávač. Komise toto stanovisko řádně zohlední.

Pokud dotčený poskytovatel online platformy nebo internetového vyhledávače podle třetího pododstavce své stanovisko neposkytne, nebrání to Komisi, aby na základě jiných jí dostupných údajů takovou online platformu nebo takový internetový vyhledávač určila jako velmi velkou online platformu nebo jako velmi velký internetový vyhledávač.

5.   Komise určení ukončí, pokud během nepřerušeného období jednoho roku daná online platforma nebo daný internetový vyhledávač nemají průměrný měsíční počet aktivních příjemců služby nejméně rovný počtu uvedenému v odstavci 1.

6.   Komise bez zbytečného odkladu oznámí svá rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 dotčenému poskytovateli online platformy nebo internetového vyhledávače, sboru a koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení.

Komise zajistí zveřejnění seznamu určených velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů v Úředním věstníku Evropské unie a průběžně tento seznam aktualizuje. Povinnosti stanovené v tomto oddíle se na dotčené velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače začnou nebo přestanou vztahovat čtyři měsíce po oznámení dotčenému poskytovateli uvedeném v prvním pododstavci.

Článek 35

Zmírňování rizik

1.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů zavedou rozumná, přiměřená a účinná zmírňující opatření přizpůsobená konkrétním systémovým rizikům určeným podle článku 34, se zvláštním ohledem na dopady těchto opatření na základní práva. Mezi tato opatření patří v příslušných případech:

a)

úprava koncepce, prvků nebo fungování jejich služeb, včetně jejich online rozhraní;

b)

úprava jejich smluvních podmínek a jejich vymáhání;

c)

úprava postupů při moderování obsahu, včetně rychlosti a kvality oznámení o zpracování souvisejících s konkrétními druhy nezákonného obsahu, a případně urychlené odstranění oznámeného obsahu nebo znemožnění přístupu k němu, zejména pokud jde o nezákonné nenávistné projevy nebo kybernetické násilí, jakož i úprava veškerých relevantních rozhodovacích procesů a zdrojů vyhrazených pro moderování obsahu;

d)

testování a úprava jejich algoritmických systémů, včetně jejich doporučovacích systémů;

e)

úprava jejich reklamních systémů a přijetí cílených opatření zaměřených na omezení nebo úpravu prezentace reklam ve spojení se službou, kterou poskytují;

f)

posílení interních postupů, zdrojů, testování, dokumentace nebo dohledu nad veškerými jejich činnostmi s ohledem konkrétně na odhalování systémových rizik;

g)

zahájení nebo úprava spolupráce s důvěryhodnými oznamovateli podle článku 22 a provádění rozhodnutí subjektů pro mimosoudní řešení sporů podle článku 21;

h)

zahájení nebo úprava spolupráce s jinými poskytovateli online platforem nebo internetových vyhledávačů prostřednictvím kodexů chování uvedených v článku 45 nebo krizových protokolů podle článku 48;

i)

přijetí opatření ke zvýšení informovanosti a přizpůsobení jejich online rozhraní, aby příjemci služby obdrželi více informací;

j)

přijetí cílených opatření na ochranu práv dítěte, včetně nástrojů ověřování věku a rodičovské kontroly, případně nástrojů, jejichž cílem je pomoci nezletilým osobám signalizovat zneužívání nebo získat podporu;

k)

zajištění toho, aby informace, ať už představuje vytvořený nebo manipulovaný obrazový, zvukový nebo video obsah, který se znatelně podobá existujícím osobám, objektům, místům nebo jiným subjektům či událostem a který by se určité osobě mohl nepravdivě jevit jako autentický nebo pravdivý, byla při prezentaci na jejich online rozhraních rozpoznatelná díky viditelným označením, a dále poskytnutí snadno použitelné funkce, která příjemcům služby umožní takovou informaci označit.

2.   Sbor ve spolupráci s Komisí zveřejňuje jednou ročně komplexní zprávy. Tyto zprávy obsahují:

a)

určení a posouzení nejvýznamnějších a opakujících se systémových rizik hlášených poskytovateli velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů nebo zjištěných prostřednictvím jiných informačních zdrojů, zejména zdrojů poskytnutých v souladu s články 39, 40 a 42;

b)

osvědčené postupy, kterými mohou poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů zjištěná systémová rizika zmírnit.

Tyto zprávy uvádějí systémová rizika rozdělená podle členských států, v nichž se vyskytla, a za Unii jako celek.

3.   Komise ve spolupráci s koordinátory digitálních služeb může vydat pokyny k uplatňování odstavce 1 s ohledem na konkrétní rizika, zejména představit osvědčené postupy a doporučit možná opatření, přičemž náležitě zohlední možné dopady takových opatření na základní práva všech dotčených stran, jak jsou zakotvena v Listině. Při přípravě těchto pokynů uspořádá Komise veřejné konzultace.

Článek 36

Mechanismus reakce na krize

1.   V případě krize může Komise na základě doporučení sboru přijmout rozhodnutí, v němž po jednom nebo několika poskytovatelích velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů požaduje, aby přijali jedno či více z těchto opatření:

a)

aby posoudili, zda fungování a využívání jejich služeb významně přispívá nebo pravděpodobně významně přispívá k závažné hrozbě uvedené v odstavci 2, a pokud ano, do jaké míry a jakým způsobem;

b)

aby určili a uplatňovali konkrétní, účinná a přiměřená opatření, jako jsou opatření stanovená v čl. 35 odst. 1 nebo čl. 48 odst. 2, s cílem předcházet závažné hrozbě zjištěné podle písmene a) tohoto pododstavce, odstranit ji nebo omezit;

c)

aby do určitého data podali Komisi zprávu nebo jí v pravidelných intervalech uvedených v rozhodnutí podávali zprávy o posouzeních podle písmene a), o přesném obsahu, provádění a kvalitativním i kvantitativním dopadu konkrétních opatření přijatých podle písmene b) a o jakýchkoli dalších otázkách, které s těmito posouzeními nebo opatřeními souvisejí, jak je uvedeno v rozhodnutí.

Při určování a uplatňování opatření podle prvního pododstavce písm. b) poskytovatel nebo poskytovatelé služeb náležitě zohlední závažnost vážného ohrožení uvedeného v odstavci 2, naléhavost opatření a nastalé nebo potenciální důsledky pro práva a oprávněné zájmy všech dotčených stran, včetně možnosti nesouladu opatření se základními právy zakotvenými v Listině.

2.   Pro účely tohoto článku se má za to, že došlo ke krizi, když mimořádné okolnosti vedou k vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví v Unii nebo v jejích podstatných částech.

3.   Při přijímání rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 Komise zajistí, aby byly splněny všechny tyto požadavky:

a)

kroky vyžadované rozhodnutím jsou nezbytně nutné, odůvodněné a přiměřené, zejména s ohledem na závažnost vážného ohrožení uvedeného v odstavci 2, naléhavost opatření a nastalé nebo potenciální důsledky pro práva a oprávněné zájmy všech dotčených stran, včetně možnosti nesouladu opatření se základními právy zakotvenými v Listině;

b)

rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být konkrétní opatření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) přijata, zejména s ohledem na naléhavost těchto opatření a na dobu potřebnou k jejich přípravě a provedení;

c)

opatření požadovaná rozhodnutím jsou omezena na dobu, které nepřesahuje tři měsíce.

4.   Po přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 provede Komise bez zbytečného odkladu všechny tyto kroky:

a)

rozhodnutí oznámí poskytovateli nebo poskytovatelům, jimž je určeno;

b)

zpřístupní rozhodnutí veřejnosti a

c)

informuje o rozhodnutí sbor, vyzve jej, aby se k němu vyjádřil, a průběžně jej informuje o dalším vývoji v souvislosti s tímto rozhodnutím.

5.   Volba konkrétních opatření, která mají být přijata podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a podle odst. 7 druhého pododstavce, zůstává na poskytovateli nebo poskytovatelích, na něž se rozhodnutí Komise vztahuje.

6.   Komise se z vlastního podnětu nebo na žádost poskytovatele může zapojit do dialogu s poskytovatelem s cílem určit, zda jsou s ohledem na konkrétní okolnosti poskytovatele zamýšlená nebo provedená opatření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) účinná a přiměřená z hlediska dosažení sledovaných cílů. Komise zejména zajistí, aby opatření, jež poskytovatel služeb přijal podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b), splňovala požadavky uvedené v odst. 3 písm. a) a c).

7.   Komise monitoruje uplatňování konkrétních opatření přijatých na základě rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 tohoto článku na základě zpráv podle prvního pododstavce písm. c) uvedeného odstavce a veškerých dalších relevantních informací, včetně informací, které si případně vyžádá podle článku 40 nebo článku 67; přihlíží při tom k vývoji krize. Komise podává o tomto monitorování pravidelně zprávy sboru, a to alespoň jednou za měsíc.

Pokud se Komise domnívá, že zamýšlená nebo provedená konkrétní opatření podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nejsou účinná nebo přiměřená, může po konzultaci se sborem přijmout rozhodnutí, kterým poskytovatele požádá, aby určení nebo uplatňování těchto konkrétních opatření přezkoumal.

8.   Je-li to s ohledem na vývoj krize vhodné, může Komise na základě doporučení sboru změnit rozhodnutí uvedené v odstavci 1 nebo v odst. 7 druhém pododstavci tak, že:

a)

zruší rozhodnutí a případně požaduje, aby velmi velká online platforma nebo velmi velký internetový vyhledávač přestaly uplatňovat opatření určená a prováděná podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nebo podle odst. 7 druhého pododstavce, zejména pokud již pro taková opatření neexistují důvody;

b)

prodlouží lhůtu uvedenou v odst. 3 písm. c) nejvýše o tři měsíce;

c)

přihlédne ke zkušenostem získaným při uplatňování opatření, zejména k možnému nesouladu opatření se základními právy zakotvenými v Listině.

9.   Požadavky odstavců 1 až 6 se vztahují na rozhodnutí a jeho změny uvedené v tomto článku.

10.   Komise v nejvyšší míře zohledňuje doporučení sboru vydaná podle tohoto článku.

11.   Po přijetí rozhodnutí v souladu s tímto článkem a v každém případě tři měsíce po skončení krize podává Komise Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu o uplatňování konkrétních opatření přijatých na základě těchto rozhodnutí.

Článek 43

Poplatek za dohled

1.   Komise účtuje poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů po jejich určení podle článku 33 roční poplatek za dohled.

2.   Celková výše ročních poplatků za dohled pokrývá odhadované náklady, které Komisi vzniknou v souvislosti s jejími úkoly v oblasti dohledu podle tohoto nařízení, zejména náklady spojené s určováním podle článku 33, se zřízením, údržbou a provozem databáze podle čl. 24 odst. 5 a se systémem sdílení informací podle článku 85, s postoupeními podle článku 59, s podporou sboru podle článku 62 a s úkoly v oblasti dohledu podle článku 56 a kapitoly IV oddílu 4.

3.   Poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů se každoročně účtuje poplatek za dohled za každou službu, pro kterou byli určeni podle článku 33.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví výši ročního poplatku pro každého poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače. Při jejich přijímání Komise použije metodiku stanovenou v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 4 tohoto článku a dodržuje zásady stanovené v odstavci 5 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

4.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými stanoví podrobnou metodiku a postupy pro:

a)

stanovení odhadovaných nákladů uvedených v odstavci 2;

b)

stanovení jednotlivých ročních poplatků za dohled uvedených v odst. 5 písm. b) a c);

c)

stanovení maximálního celkového limitu definovaného v odst. 5 písm. c) a

d)

podrobná opatření nezbytná k provádění plateb.

Při příjímání těchto aktů v přenesené pravomoci dodržuje Komise zásady stanovené v odstavci 5 tohoto článku.

5.   Prováděcí akt uvedený v odstavci 3 a akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 4 dodržují tyto zásady:

a)

odhad celkové výše ročního poplatku za dohled zohledňuje náklady vzniklé v předchozím roce;

b)

roční poplatek za dohled je úměrný průměrnému měsíčnímu počtu aktivních příjemců v Unii každé velmi velké online platformy nebo každého velmi velkého internetového vyhledávače určeného podle článku 33;

c)

celková výše ročního poplatku za dohled účtovaného danému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého vyhledávače nepřekračuje v žádném případě 0,05 % jeho celosvětového ročního čistého příjmu v předchozím účetním období.

6.   Jednotlivé roční poplatky za dohled účtované podle odstavce 1 tohoto článku představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (41).

7.   Komise podává každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o celkové výši nákladů vzniklých při plnění úkolů podle tohoto nařízení a o celkové výši jednotlivých ročních poplatků za dohled účtovaných v předchozím roce.

Oddíl 6

Ostatní ustanovení týkající se povinností náležité péče

Článek 48

Krizové protokoly

1.   Sbor může Komisi doporučit, aby iniciovala vypracování dobrovolných krizových protokolů v souladu s odstavci 2, 3 a 4 k řešení krizových situací. Tyto situace jsou přísně omezeny na mimořádné okolnosti s dopadem na veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví.

2.   Komise provozovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů a případně i dalším provozovatelům online platforem nebo internetových vyhledávačů poskytuje podněty a pomoc k tomu, aby se účastnili vypracovávání, testování a uplatňování krizových protokolů. Komise usiluje o zajištění toho, aby tyto krizové protokoly obsahovaly jedno či více následujících opatření:

a)

viditelné zobrazování informací o krizové situaci poskytnutých orgány členských států nebo na úrovni Unie nebo, v závislosti na okolnostech krize, jinými příslušnými spolehlivými subjekty;

b)

zajištění toho, aby poskytovatel zprostředkovatelských služeb určil konkrétní kontaktní místo pro řešení krize; v relevantních případech se může jednat o elektronické kontaktní místo podle článku 11 nebo, v případě poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, o osobu pověřenou zajišťováním souladu podle článku 41;

c)

přizpůsobení případných zdrojů určených na plnění povinností stanovených v článcích 16, 20, 22, 23 a 35 potřebám vzniklým v důsledku krizové situace.

3.   Komise do vypracovávání a testování krizových protokolů a dohledu nad jejich uplatňováním zapojí orgány členských států, je-li to vhodné, a může také zapojit instituce a jiné subjekty Unie. Je-li to nutné a vhodné, může Komise do vypracování krizových protokolů zapojit rovněž organizace občanské společnosti nebo jiné příslušné organizace.

4.   Komise usiluje o zajištění toho, aby krizové protokoly jednoznačně stanovily všechny tyto prvky:

a)

zvláštní parametry pro určení toho, co představuje danou mimořádnou okolnost, jíž se má krizový protokol zabývat, a sledované cíle;

b)

úlohu každého účastníka a opatření, která mají účastníci zavést při přípravě a po aktivaci krizového protokolu;

c)

jednoznačný postup určení, kdy má být krizový protokol aktivován;

d)

jednoznačný postup určení lhůty pro přijetí opatření po aktivaci krizového protokolu, což je přísně omezeno na to, co je nezbytné k řešení dotčených konkrétních mimořádných okolností;

e)

záruky zabývající se případnými nepříznivými dopady na výkon základních práv zakotvených v Listině, zejména svobody projevu, svobody informací a zákazu diskriminace;

f)

postup informování veřejnosti o přijatých opatřeních, jejich době trvání a výsledcích po ukončení krizové situace.

5.   Pokud se Komise domnívá, že krizový protokol danou krizovou situaci účinně neřeší nebo nezaručuje výkon základních práv, jak je uvedeno v odst. 4 písm. e), požádá účastníky o revizi krizového protokolu, včetně přijetí dodatečných opatření.

KAPITOLA IV

PROVÁDĚNÍ, SPOLUPRÁCE, SANKCE A VYMÁHÁNÍ

ODDÍL 1

Příslušné orgány a koordinátoři digitálních služeb

Článek 57

Vzájemná pomoc

1.   Koordinátoři digitálních služeb a Komise úzce spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc za účelem jednotného a účinného uplatňování tohoto nařízení. Vzájemná pomoc zahrnuje zejména výměnu informací v souladu s tímto článkem a povinnost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení informovat všechny koordinátory digitálních služeb v zemi určení, sbor a Komisi o zahájení vyšetřování a o úmyslu přijmout konečné rozhodnutí, včetně jeho posouzení, ve vztahu ke konkrétnímu poskytovateli zprostředkovatelských služeb.

2.   Pro účely vyšetřování může koordinátor digitálních služeb v zemi usazení požádat jiné koordinátory digitálních služeb, aby mu poskytli konkrétní informace, které mají k dispozici, o konkrétním poskytovateli zprostředkovatelských služeb nebo aby vykonali své vyšetřovací pravomoci uvedené v čl. 51 odst. 1 ve vztahu ke konkrétním informacím nacházejícím se v jejich členském státě. Koordinátor digitálních služeb, který tuto žádost obdrží, může do jejího vyřizování ve vhodných případech zapojit jiné příslušné orgány nebo jiné orgány veřejné moci dotyčného členského státu.

3.   Koordinátor digitálních služeb, který obdrží žádost podle odstavce 2, této žádosti vyhoví a bez zbytečného odkladu a nejpozději dva měsíce po jejím obdržení informuje koordinátora digitálních služeb v zemi usazení o přijatých opatřeních, ledaže:

a)

rozsah nebo předmět žádosti není s ohledem na účely vyšetřování dostatečně přesný, důvodný nebo přiměřený, nebo

b)

koordinátor digitálních služeb, který obdržel žádost, ani žádný jiný příslušný orgán nebo jiný orgán veřejné moci v daném členském státě nemají požadované informace k dispozici, ani k nim nemohou získat přístup, nebo

c)

není možné žádosti vyhovět, aniž by došlo k porušení práva Unie nebo vnitrostátního práva.

Koordinátor digitálních služeb, který žádost obdržel, odůvodní její zamítnutí tak, že poskytne odůvodněnou odpověď ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci.

Článek 58

Přeshraniční spolupráce mezi koordinátory digitálních služeb

1.   Pokud Komise nezahájila vyšetřování týkající se stejného údajného porušování, má-li koordinátor digitálních služeb v zemi určení důvodné podezření, že poskytovatel zprostředkovatelské služby porušil toto nařízení způsobem, jenž nepříznivě ovlivňuje příjemce služby v členském státě dotyčného koordinátora digitálních služeb, může požádat koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, aby záležitost posoudil a přijal potřebná vyšetřovací a donucovací opatření k zajištění souladu s tímto nařízením.

2.   Pokud Komise nezahájila vyšetřování týkající se stejného údajného porušování na žádost nejméně tří koordinátorů digitálních služeb v zemích určení, kteří mají důvodné podezření, že konkrétní poskytovatel zprostředkovatelských služeb porušil toto nařízení způsobem, jenž má nepříznivý dopad na příjemce služby v jejich členských státech, může sbor koordinátora digitálních služeb v zemi usazení požádat, aby záležitost posoudil a přijal potřebná vyšetřovací a donucovací opatření k zajištění souladu s tímto nařízením.

3.   Žádost podle odstavce 1 nebo 2 musí být řádně odůvodněna a obsahovat alespoň tyto informace:

a)

kontaktní místo dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb podle článku 11;

b)

popis příslušných skutečností, dotčená ustanovení tohoto nařízení a důvody, proč má koordinátor digitálních služeb, který žádost podal, nebo sbor podezření, že poskytovatel porušil toto nařízení, včetně popisu nepříznivých dopadů údajného porušování;

c)

jakékoli jiné informace, které koordinátor digitálních služeb, který žádost podal, nebo sbor považuje za důležité, včetně případných informací shromážděných z vlastního podnětu nebo návrhů konkrétních vyšetřovacích a donucovacích opatření, která mají být přijata, a to i předběžných opatření.

4.   Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení v co nejvyšší míře zohlední žádost podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku. Pokud usoudí, že nemá k dispozici dostatečné informace, aby mohl na základě žádosti jednat, a má důvod se domnívat, že by koordinátor digitálních služeb, který žádost podal, nebo sbor mohli dodatečné informace poskytnout, může si tyto informace buď vyžádat v souladu s článkem 57, nebo může zahájit společné vyšetřování podle čl. 60 odst. 1 zahrnující alespoň žádajícího koordinátora digitálních služeb. V tom případě se běh lhůty stanovené v odstavci 5 tohoto článku pozastaví do doby, než budou tyto dodatečné informace poskytnuty nebo než bude zamítnuta výzva k účasti na společném vyšetřování.

5.   Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení bez zbytečného odkladu a v každém případě do dvou měsíců od obdržení žádosti podle odstavců 1 nebo 2 sdělí koordinátorovi digitálních služeb, který žádost podal, a sboru posouzení údajného protiprávního jednání a vysvětlení vyšetřovacích a donucovacích opatření, jež byla ve vztahu k tomuto jednání přijata nebo jsou plánována za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.

Článek 60

Společná vyšetřování

1.   Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení může zahájit a vést společná vyšetřování za účasti jednoho nebo více dalších dotčených koordinátorů digitálních služeb:

a)

z vlastního podnětu, za účelem vyšetřování údajného porušování tohoto nařízení určitým poskytovatelem zprostředkovatelských služeb působícím v několika členských státech, nebo

b)

na doporučení sboru jednajícího na žádost nejméně tří koordinátorů digitálních služeb, kteří tvrdí na základě důvodného podezření, že dochází k protiprávnímu jednání určitého poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jež má dopad na příjemce služby v jejich členských státech.

2.   Kterýkoli koordinátor digitálních služeb, jenž prokáže, že má legitimní zájem na tom, zapojit se do společného vyšetřování podle odstavce 1, o to může požádat. Společné vyšetřování se uzavře do tří měsíců od svého zahájení, nedohodnou-li se účastníci jinak.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení sdělí všem koordinátorům digitálních služeb, Komisi a sboru své předběžné stanovisko k údajnému protiprávnímu jednání nejpozději jeden měsíc po uplynutí lhůty uvedené v prvním pododstavci. V předběžném stanovisku se zohlední názory všech ostatních koordinátorů digitálních služeb, kteří jsou zapojeni do společného vyšetřování. Uvedou se v něm případně donucovací opatření, jež mají být přijata.

3.   Sbor může věc postoupit Komisi podle článku 59, pokud:

a)

koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nesdělil své předběžné stanovisko ve lhůtě stanovené v odstavci 2 tohoto článku;

b)

sbor zásadně nesouhlasí s předběžným stanoviskem koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, nebo

c)

koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nezahájil neprodleně v návaznosti na doporučení sboru společné vyšetřování podle odst. 1 písm. b) tohoto článku.

4.   Při vedení společného vyšetřování spolupracují zúčastnění koordinátoři digitálních služeb v dobré víře a přihlížejí k případným námětům koordinátora digitálních služeb v zemi usazení a doporučení sboru. Koordinátoři digitálních služeb v zemi určení, kteří se účastní společného vyšetřování, jsou oprávněni na žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo po konzultaci s ním vykonávat své vyšetřovací pravomoci uvedené v čl. 51 odst. 1 ve vztahu k poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, jichž se údajné protiprávní jednání týká, pokud jde o informace a prostory nacházející se na jejich území.

Oddíl 3

Evropský sbor pro digitální služby

Článek 63

Úkoly sboru

1.   Je-li to nezbytné k plnění cílů stanovených v čl. 61 odst. 2, sbor zejména:

a)

podporuje koordinaci společných vyšetřování;

b)

podporuje příslušné orgány při analýze zpráv o auditech velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a výsledků těchto auditů, jež mají být předány podle tohoto nařízení;

c)

vydává koordinátorům digitálních služeb stanoviska, doporučení nebo rady v souladu s tímto nařízením, zejména s přihlédnutím k volnému pohybu služeb poskytovatelů zprostředkovatelských služeb;

d)

radí Komisi ohledně opatření uvedených v článku 66 a vydává stanoviska o velmi velkých online platformách nebo velmi velkých internetových vyhledávačích v souladu s tímto nařízením;

e)

podporuje a prosazuje vypracování a provádění evropských norem, pokynů, zpráv, šablon a kodexů chování ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, jak je stanoveno v tomto nařízení, mimo jiné vydáváním stanovisek nebo doporučení k záležitostem týkajícím se článku 44, jakož i určení nově se objevujících otázek s ohledem na záležitosti, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

2.   Koordinátoři digitálních služeb a v příslušných případech jiné příslušné orgány, jež se neřídí jim určenými stanovisky, žádostmi nebo doporučeními přijatými sborem, odůvodní toto rozhodnutí, včetně vysvětlení týkající se vyšetřování, činností a opatření, která provedli, při podávání zpráv podle tohoto nařízení nebo případně při přijímání svých příslušných rozhodnutí.

Oddíl 4

Dohled, vyšetřování, vymáhání a monitorování ve vztahu k poskytovatelům velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů


whereas
keyboard_arrow_down