search

keyboard_tab Digital Service Act 2022/2065 CS

 BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2022/2065 CS cercato: 'této' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index této:


whereas této:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 1707

 

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„službou informační společnosti“ služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535;

b)

„příjemcem služby“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která využívá zprostředkovatelskou službu, zejména pro vyhledávání či zpřístupňování informací;

c)

„spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, která jedná za účelem nesouvisejícím s jejím obchodem, živností, řemeslem anebo výkonem jejího povolání;

d)

„nabízením služeb v Unii“ umožnění fyzickým nebo právnickým osobám v jednom nebo více členských státech využívat služby poskytovatele zprostředkovatelských služeb, který má podstatné spojení s Unií;

e)

„podstatným spojením s Unií“ spojení poskytovatele zprostředkovatelských služeb s Unií vyplývající buď z jeho usazení v Unii, nebo z konkrétních skutkových kritérií, jakými jsou:

—

významný počet příjemců služby v jednom či více členských státech ve vztahu k počtu obyvatel tohoto státu nebo těchto států nebo

—

zacílení činností na jeden nebo více členských států;

f)

„obchodníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba bez ohledu na to, zda je v soukromém či veřejném vlastnictví, která jedná, a to i prostřednictvím jiné osoby jednající jejím jménem nebo na její účet, za účelem souvisejícím s jejím podnikáním, živností, řemeslem či povoláním;

g)

„zprostředkovatelskou službou“ některá z těchto služeb informační společnosti:

i)

služba „prostého přenosu“ spočívající v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti nebo ve zprostředkování přístupu ke komunikační síti;

ii)

služba „ukládání do mezipaměti“ spočívající v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti a zahrnující automatické dočasné přechodné ukládání informací, které slouží pouze pro co nejúčinnější následný přenos informací jiným příjemcům na jejich žádost;

iii)

„hostingová“ služba spočívající v ukládání informací poskytovaných příjemcem služby na jeho žádost;

h)

„nezákonným obsahem“ jakékoli informace, které samy o sobě nebo ve vztahu k určité činnosti, včetně prodeje zboží nebo poskytování služeb, nejsou v souladu s právem Unie nebo právem některého členského státu, které je v souladu s právem Unie, bez ohledu na přesný předmět či povahu tohoto práva;

i)

„online platformou“ hostingová služba, která na žádost příjemce služby ukládá a veřejně šíří informace, ledaže je tato činnost nepodstatným a pouze pomocným prvkem jiné služby nebo nepodstatnou funkcí hlavní služby a z objektivních a technických důvodů ji nelze používat bez této jiné služby a integrace tohoto prvku nebo této funkce do této jiné služby není prostředkem k obcházení použitelnosti tohoto nařízení;

j)

„internetovým vyhledávačem“ zprostředkovatelská služba, která uživatelům umožňuje vkládat dotazy za účelem vyhledávání v zásadě na všech internetových stránkách nebo na všech internetových stránkách v určitém jazyce na základě dotazu na jakékoli téma v podobě klíčového slova, hlasové žádosti, sousloví nebo jiného zadání a která poskytuje výsledky v jakémkoli formátu, v nichž lze nalézt informace související s požadovaným obsahem;

k)

„veřejným šířením“ zpřístupňování informací na žádost příjemce služby, který informace poskytl, potenciálně neomezenému počtu třetích stran;

l)

„smlouvou uzavřenou na dálku“ smlouva uzavřená na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2011/83/EU;

m)

„online rozhraním“ jakýkoli software, včetně internetových stránek nebo jejich částí a aplikací, a to i mobilních;

n)

„koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení“ koordinátor digitálních služeb v členském státě, ve kterém se nachází hlavní provozovna poskytovatele zprostředkovatelské služby nebo ve kterém má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce;

o)

„koordinátorem digitálních služeb v zemi určení“ koordinátor digitálních služeb v členském státě, v němž je zprostředkovatelská služba poskytována;

p)

„aktivním příjemcem online platformy“ příjemce služby, který online platformu využívá buď tím, že požádá o umístění informace na online platformu, nebo tím, že je vystaven informaci umístěné na online platformě a šířené prostřednictvím jejího online rozhraní;

q)

„aktivním příjemcem internetového vyhledávače“ příjemce služby, který zadal dotaz v internetovém vyhledávači a je vystaven informacím indexovaným a prezentovaným na jeho online rozhraní;

r)

„reklamou“ informace určené k propagaci sdělení určité právnické nebo fyzické osoby bez ohledu na to, zda má komerční, nebo nekomerční účel, prezentované online platformou na jejím online rozhraní za odměnu výslovně za účelem propagace těchto informací;

s)

„doporučovacím systémem“ plně či částečně automatizovaný systém, který online platforma používá k navrhování určitých informací příjemcům služby na svém online rozhraní nebo k upřednostňování těchto informací, mimo jiné jako výsledek vyhledávání iniciovaného příjemcem služby nebo na základě jiného způsobu stanovení relativního pořadí či významu zobrazovaných informací;

t)

„moderováním obsahu“ činnosti, ať již automatizované, či nikoli, prováděné poskytovateli zprostředkovatelských služeb, zejména za účelem odhalení a určení nezákonného obsahu nebo informací, které nejsou slučitelné s jejich smluvními podmínkami, jež poskytli příjemci služby, a za účelem zjednání nápravy, včetně přijatých opatření, která mají dopad na dostupnost, viditelnost a přístupnost tohoto nezákonného obsahu či informací, jako je přiřazení horší pozice ve vyhledávání, omezení zpeněžitelnosti, znemožnění přístupu k nezákonnému obsahu nebo informacím či jejich odstranění, anebo která ovlivňují schopnost příjemců služby poskytovat tyto informace, jako je zrušení či pozastavení účtu příjemce;

u)

„smluvními podmínkami“ veškerá smluvní ustanovení bez ohledu na jejich název či formu, která upravují smluvní vztah mezi poskytovatelem zprostředkovatelských služeb a příjemci služby;

v)

„osobami se zdravotním postižením“ osoby se zdravotním postižením ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (38);

w)

„obchodním sdělením“ obchodní sdělení ve smyslu čl. 2 písm. f) směrnice 2000/31/ES;

x)

„obratem“ částka nabytá podnikem ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (39).

KAPITOLA II

ODPOVĚDNOST POSKYTOVATELŮ ZPROSTŘEDKOVATELSKÝCH SLUŽEB

Článek 14

Smluvní podmínky

1.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb uvedou ve svých smluvních podmínkách informace o veškerých omezeních, která uplatňují v souvislosti s využíváním jejich služby s ohledem na informace poskytnuté příjemci služeb. Mezi tyto informace patří informace o veškerých zásadách, postupech, opatřeních a nástrojích používaných za účelem moderování obsahu, včetně rozhodování založeného na algoritmech a lidského přezkumu, jakož i o pravidlech postupu v jejich interním systému pro vyřizování stížností. Tyto informace se vyjádří srozumitelnou, jasnou, snadno pochopitelnou, uživatelsky vstřícnou a jednoznačnou formou a zveřejní ve snadno přístupném a strojově čitelném formátu.

2.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb informují příjemce služby o každé významné změně smluvních podmínek.

3.   Pokud je zprostředkovatelská služba primárně zaměřena na nezletilé osoby nebo je jimi převážně využívána, vysvětlí poskytovatel této zprostředkovatelské služby podmínky a jakákoli omezení jejího využívání způsobem, kterému nezletilé osoby rozumějí.

4.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb postupují při uplatňování a vymáhání omezení uvedených v odstavci 1 objektivně, přiměřeně a s náležitou péčí, přičemž patřičně přihlížejí k právům a oprávněným zájmům všech dotčených stran, včetně základních práv příjemců služby, například svobody projevu, svobody a plurality médií a jiných základních práv a svobod, jak jsou zakotvena v Listině.

5.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů poskytnou příjemcům služeb stručné, snadno přístupné a strojově čitelné shrnutí smluvních podmínek, včetně dostupných nápravných opatření a mechanismů pro zjednávání nápravy, v jasném a jednoznačném znění.

6.   Velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače ve smyslu článku 33 zveřejní své smluvní podmínky v úředních jazycích všech členských států, ve kterých poskytují své služby.

Článek 22

Důvěryhodní oznamovatelé

1.   Poskytovatelé online platforem přijmou nezbytná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby oznámením podaným důvěryhodnými oznamovateli v rámci jejich stanovené odborné působnosti prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 16 byla dána přednost a aby byla vyřízena a bylo o nich rozhodnuto bez zbytečného odkladu.

2.   Status „důvěryhodných oznamovatelů“ podle tohoto nařízení uděluje na žádost, již může podat jakýkoli subjekt, koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je žadatel usazen, a to žadateli, který prokáže, že splňuje všechny tyto podmínky:

a)

má zvláštní odborné znalosti a způsobilost pro účely odhalování, určování a oznamování nezákonného obsahu;

b)

není závislý na žádném poskytovateli online platforem;

c)

vykonává činnosti za účelem podávání oznámení důsledně, přesně a objektivně.

3.   Důvěryhodní oznamovatelé zveřejňují nejméně jednou ročně snadno srozumitelné a podrobné zprávy o oznámeních podaných v souladu s článkem 16 během příslušného období. V této zprávě uvedou alespoň počet oznámení rozčleněných do kategorií podle:

a)

totožnosti poskytovatele hostingových služeb,

b)

druhu oznámeného údajně nezákonného obsahu,

c)

opatření přijatých poskytovatelem.

Tyto zprávy obsahují vysvětlení postupů zavedených k zajištění toho, aby si důvěryhodný oznamovatel zachoval svou nezávislost.

Důvěryhodní oznamovatelé zasílají tyto zprávy koordinátorovi digitálních služeb a zpřístupní je veřejnosti. Informace v těchto zprávách nesmějí zahrnovat osobní údaje.

4.   Koordinátoři digitálních služeb sdělí Komisi a sboru názvy, poštovní adresy a e-mailové adresy subjektů, jimž v souladu s odstavcem 2 udělili status důvěryhodného oznamovatele nebo jimž tento status pozastavili v souladu s odstavcem 6, či odňali v souladu s odstavcem 7.

5.   Komise zveřejní informace uvedené v odstavci 4 ve veřejně přístupné databázi ve snadno přístupném a strojově čitelném formátu a tuto databázi aktualizuje.

6.   Má-li poskytovatel online platforem informace nasvědčující tomu, že důvěryhodný oznamovatel podal prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 16 významný počet nedostatečně přesných, nepřesných nebo náležitě neodůvodněných oznámení, včetně informací shromážděných v souvislosti s vyřizováním stížností prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností podle čl. 20 odst. 4, sdělí tyto informace koordinátorovi digitálních služeb, který dotčenému subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, a poskytne potřebná vysvětlení a podklady. Pokud koordinátor digitálních služeb po obdržení informací od poskytovatele online platforem dospěje k názoru, že existují oprávněné důvody pro zahájení vyšetřování, pozastaví status důvěryhodného oznamovatele po dobu vyšetřování. Toto vyšetřování proběhne bez zbytečného odkladu.

7.   Koordinátor digitálních služeb, který subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, tento status odejme, pokud na základě šetření z vlastního podnětu nebo informací obdržených od třetích stran, včetně informací poskytnutých poskytovatelem online platforem podle odstavce 6, zjistí, že dotyčný subjekt již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2. Před odnětím statusu poskytne koordinátor digitálních služeb danému subjektu možnost vyjádřit se ke zjištěním vyplývajícím z jeho šetření a k jeho úmyslu odejmout mu status důvěryhodného oznamovatele.

8.   Komise po konzultaci se sborem v případě nutnosti vydá pokyny nápomocné poskytovatelům online platforem a koordinátorům digitálních služeb při uplatňování odstavců 2, 6 a 7.

Článek 24

Informační povinnosti poskytovatelů online platforem v souvislosti s transparentností

1.   Vedle informací uvedených v článku 15 uvedou poskytovatelé online platforem ve zprávách podle zmíněného článku informace o:

a)

počtu sporů předložených subjektům pro mimosoudní řešení sporů podle článku 21, výsledcích řešení sporu a střední době potřebné pro provedení postupů řešení sporů, jakož i o podílu sporů, u nichž poskytovatel online platformy provedl rozhodnutí daného subjektu;

b)

počtu pozastavení uložených podle článku 23 s rozlišením pozastavení kvůli poskytování zjevně nezákonného obsahu, podávání zjevně nepodložených oznámení a podávání zjevně nepodložených stížností.

2.   Do 17. února 2023 a alespoň každých šest měsíců poté zveřejňují poskytovatelé pro každou online platformu nebo internetový vyhledávač ve veřejně přístupné části svého online rozhraní informace o průměrném měsíčním počtu aktivních příjemců služby v Unii, který se vypočítá jako průměr za období předchozích šesti měsíců a v souladu s metodikou stanovenou v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 33 odst. 3, pokud byly přijaty.

3.   Poskytovatelé online platforem nebo internetových vyhledávačů sdělí koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi na jejich žádost a bez zbytečného odkladu informace uvedené v odstavci 2 aktualizované k okamžiku podání této žádosti. Dotyčný koordinátor digitálních služeb nebo Komise mohou poskytovatele online platformy nebo internetového vyhledávače požádat o poskytnutí dodatečných informací týkajících se výpočtu uvedeného ve zmíněném odstavci, včetně vysvětlení a odůvodnění ve vztahu k použitým údajům. Tyto informace nesmějí obsahovat osobní údaje.

4.   Má-li koordinátor digitálních služeb v zemi usazení důvody se na základě informací obdržených podle odstavců 2 a 3 tohoto článku domnívat, že poskytovatel online platforem nebo internetových vyhledávačů splňuje prahovou hodnotu průměrných měsíčních aktivních příjemců služby v Unii stanovenou v čl. 33 odst. 1, informuje o tom Komisi.

5.   Poskytovatelé online platforem předloží Komisi bez zbytečného odkladu rozhodnutí a odůvodnění uvedená v čl. 17 odst. 1, aby byla zařazena do veřejně přístupné, strojově čitelné databáze spravované Komisí. Poskytovatelé online platforem zajistí, aby předložené informace neobsahovaly osobní údaje.

6.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví šablony týkající se formy, obsahu a dalších prvků zpráv podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

Článek 40

Přístup k údajům a kontrola

1.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů poskytnou koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení nebo Komisi na jejich odůvodněnou žádost a v přiměřené lhůtě stanovené v této žádosti přístup k údajům, které jsou nezbytné pro monitorování a posuzování souladu s tímto nařízením.

2.   Koordinátoři digitálních služeb a Komise využijí údaje zpřístupněné podle odstavce 1 pouze pro účely monitorování a posuzování souladu s tímto nařízením a řádně zohledňují práva a zájmy dotčených poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a příjemců služby, včetně ochrany osobních údajů, ochrany důvěrných informací, zejména obchodních tajemství, a zachování bezpečnosti jejich služby.

3.   Pro účely odstavce 1 vysvětlí poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů na žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise koncepci, logiku fungování a testování svých algoritmických systémů, včetně doporučovacích systémů.

4.   Na odůvodněnou žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů v přiměřené lhůtě stanovené v žádosti umožní přístup k údajům prověřeným výzkumným pracovníkům, kteří splňují požadavky stanovené v odstavci 8 tohoto článku, a to výhradně za účelem provádění výzkumu, který přispívá k odhalení, zjištění a pochopení systémových rizik v Unii stanovených v souladu s čl. 34 odst. 1 a k posouzení přiměřenosti, účinnosti a dopadů opatření ke zmírnění rizik podle článku 35.

5.   Do patnácti dnů od obdržení žádosti podle odstavce 4 mohou poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů požádat koordinátora digitálních služeb v zemi usazení o změnu žádosti, pokud se domnívají, že přístup k požadovaným údajům nemohou poskytnout z jednoho z těchto dvou důvodů:

a)

nemají k dotčeným údajům přístup;

b)

poskytnutí přístupu k dotčeným údajům povede ke značnému oslabení bezpečnosti jejich služby nebo ochrany důvěrných informací, zejména obchodního tajemství.

6.   Žádosti o změnu podle odstavce 5 musí obsahovat návrhy na jeden či více alternativních způsobů, jimiž lze poskytnout přístup k požadovaným údajům, či na jiné údaje, které jsou vhodné a dostatečné pro účely žádosti.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení rozhodne o žádosti o změnu do patnácti dnů a sdělí poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače své rozhodnutí a případně pozměněnou žádost a novou lhůtu, v níž má být žádosti vyhověno.

7.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů usnadňují a poskytují přístup k údajům podle odstavců 1 a 4 prostřednictvím vhodných rozhraní stanovených v žádosti, včetně online databází nebo rozhraní pro programování aplikací.

8.   Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení udělí výzkumným pracovníkům na jejich řádně odůvodněnou žádost status „prověřených výzkumných pracovníků“ pro účely zvláštního výzkumu uvedeného v žádosti a podá poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače odůvodněnou žádost o přístup k údajům podle odstavce 4, pokud tito výzkumní pracovníci prokáží, že splňují všechny tyto podmínky:

a)

jsou členy výzkumné organizace ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2019/790;

b)

nemají obchodní zájmy;

c)

jejich žádost obsahuje informace o financování výzkumu;

d)

jsou schopni vyhovět v souvislosti s každou žádostí zvláštním požadavkům v oblasti bezpečnosti a důvěrnosti údajů a chránit osobní údaje a ve své žádosti popíší vhodná technická a organizační opatření, která za tímto účelem přijali;

e)

jejich žádost prokazuje, že jejich přístup k údajům a požadované lhůty jsou nezbytné a přiměřené pro účely jejich výzkumu a že očekávané výsledky tohoto výzkumu přispějí k účelům stanoveným v odstavci 4;

f)

plánované výzkumné činnosti budou prováděny pro účely stanovené v odstavci 4;

g)

zaváží se, že v přiměřené době po dokončení výzkumu a s přihlédnutím k právům a zájmům příjemců dotčené služby v souladu s nařízením (EU) 2016/679 bezplatně zpřístupní výsledky svého výzkumu veřejnosti.

Když koordinátor digitálních služeb v zemi usazení obdrží žádost podle tohoto odstavce, informuje o tom Komisi a sbor.

9.   Výzkumní pracovníci mohou svou žádost rovněž podat koordinátorovi digitálních služeb členského státu výzkumné organizace, jejímiž jsou členy. Po obdržení žádosti podle tohoto odstavce provede koordinátor digitálních služeb počáteční posouzení, zda příslušní výzkumní pracovníci splňují všechny podmínky stanovené v odstavci 8. Následně zašle žádost spolu s podklady předloženými dotyčnými výzkumnými pracovníky a své počáteční posouzení koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení. Ten přijme bez zbytečného odkladu rozhodnutí o udělení statusu prověřeného výzkumného pracovníka.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení uvedené počáteční posouzení řádně zohlední, nicméně konečné rozhodnutí o tom, zda výzkumnému pracovníkovi udělí status prověřeného výzkumného pracovníka, spadá podle odstavce 8 do jeho pravomoci.

10.   Koordinátor digitálních služeb, který udělil status prověřeného výzkumného pracovníka a vydal ve prospěch prověřeného výzkumného pracovníka odůvodněnou žádost o přístup k údajům poskytovatelům velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, vydá rozhodnutí o ukončení přístupu, pokud na základě šetření buď z vlastního podnětu, nebo na základě informací získaných od třetích stran rozhodne, že prověřený výzkumný pracovník již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 8, a o tomto rozhodnutí informuje dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače. Před ukončením přístupu umožní koordinátor digitálních služeb danému prověřenému výzkumnému pracovníkovi, aby se ke zjištěním vyplývajícím z provedeného šetření a k jeho úmyslu ukončit přístup vyjádřil.

11.   Koordinátoři digitálních služeb v zemi usazení sdělí sboru jména a kontaktní údaje fyzických osob nebo subjektů, kterým udělili status „prověřeného výzkumného pracovníka“ v souladu s odstavcem 8, jakož i účel výzkumu, pro který byla žádost podána nebo, pokud ukončili přístup k údajům v souladu s odstavcem 10, uvědomí o tom sbor.

12.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů umožní výzkumným pracovníkům, kteří splňují podmínky stanovené v odst. 8 prvním pododstavci písm. b), c), d) a e) a kteří používají údaje výhradně k provádění výzkumu, jenž přispívá k odhalení, zjištění a pochopení systémových rizik v Unii podle čl. 34 odst. 1, a to včetně výzkumných pracovníků, kteří jsou členy neziskových subjektů, organizací a sdružení, přístup k údajům veřejně přístupným v jejich online rozhraní bez zbytečného odkladu, a kde je to technicky možné, v reálném čase.

13.   Komise po konzultaci se sborem přijme akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení, kterými se stanoví technické podmínky, za nichž mají poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů sdílet údaje podle odstavců 1 a 4, a účely, k nimž lze údaje použít. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví zvláštní podmínky, za kterých může ke sdílení údajů s výzkumnými pracovníky docházet v souladu s nařízením (EU) 2016/679, jakož i příslušné objektivní ukazatele, postupy a v případě potřeby nezávislé poradní mechanismy na podporu sdílení údajů, s přihlédnutím k právům a zájmům poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a příjemců dotčené služby, včetně ochrany důvěrných informací, zejména obchodního tajemství, a zachování bezpečnosti jejich služby.

Článek 51

Pravomoci koordinátorů digitálních služeb

1.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb následující vyšetřovací pravomoci s ohledem na jednání poskytovatelů zprostředkovatelských služeb spadajících do pravomoci jejich členského státu:

a)

pravomoc požadovat, aby tito poskytovatelé a jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které si mohou být vědomy informací o údajném porušení tohoto nařízení, včetně organizací provádějících audity podle článku 37 a čl. 75 odst. 2, poskytli tyto informace bez zbytečného odkladu;

b)

pravomoc provádět kontroly nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě o nařízení kontrol v prostorách, které tito poskytovatelé či osoby využívají pro účely související s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, nebo požádat jiné orgány veřejné moci o provedení těchto kontrol za účelem přezkoumání, zabavení, pořízení nebo získání kopií informací týkajících se údajného protiprávního jednání v jakékoli formě, bez ohledu na paměťové médium;

c)

pravomoc požádat kteréhokoli zaměstnance či zástupce těchto poskytovatelů nebo osob o podání vysvětlení k jakýmkoli informacím týkajícím se údajného protiprávního jednání a odpovědi s jejich souhlasem jakýmikoli technickými prostředky zaznamenat.

2.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb tyto donucovací pravomoci vůči poskytovatelům zprostředkovatelských služeb spadajícím do pravomoci jejich členského státu:

a)

pravomoc přijímat závazky nabídnuté těmito poskytovateli ve vztahu k dodržování tohoto nařízení a učinit tyto závazky právně závaznými;

b)

pravomoc nařídit ukončení protiprávního jednání a ve vhodných případech uložit nápravná opatření, která jsou úměrná takovému protiprávnímu jednání a nezbytná k jeho účinnému ukončení, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

c)

pravomoc uložit za nedodržení tohoto nařízení, a to i za nesplnění vyšetřovacích příkazů vydaných podle odstavce 1 tohoto článku, pokuty v souladu s článkem 52, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

d)

pravomoc uložit podle článku 52 penále s cílem zajistit ukončení protiprávního jednání v souladu s příkazem vydaným podle písmene b) tohoto pododstavce nebo za nesplnění vyšetřovacích příkazů vydaných podle odstavce 1 tohoto článku, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

e)

pravomoc přijímat předběžná opatření s cílem zabránit riziku závažné újmy, nebo požádat příslušný vnitrostátní justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil.

Co se týká prvního pododstavce písm. c) a d), mají koordinátoři digitálních služeb donucovací pravomoci stanovené v těchto ustanoveních rovněž vůči jiným osobám uvedeným v odstavci 1, pokud jde o neplnění příkazů, které jim byly vydány podle zmíněného odstavce. Tyto donucovací pravomoci uplatní až poté, co těmto jiným osobám včas poskytli veškeré relevantní informace o zmíněných příkazech, včetně příslušné lhůty, pokut nebo penále, jež lze uložit za jejich nedodržení, a možností nápravy.

3.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb ve vztahu k poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, kteří spadají do pravomoci jejich členského státu, poté co byly za účelem ukončení protiprávního jednání vyčerpány všechny ostatní pravomoci podle tohoto článku a toto protiprávní jednání nebylo napraveno nebo pokračuje a způsobuje závažnou újmu, jíž nelze zabránit výkonem jiných pravomocí dostupných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, rovněž pravomoc přijmout tato opatření:

a)

požadovat, aby řídící orgán dotyčných poskytovatelů bez zbytečného odkladu situaci přezkoumal a přijal a předložil akční plán obsahující nezbytná opatření k ukončení protiprávního jednání, zajistil provedení těchto opatření poskytovatelem a podal zprávu o přijatých opatřeních;

b)

pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb nesplnil dostatečně požadavky uvedené v písmenu a), že protiprávní jednání nebylo napraveno a způsobuje závažnou újmu a že toto protiprávní jednání představuje trestný čin ohrožující život nebo bezpečnost osob, požádat příslušný justiční orgán jeho členského státu, aby nařídil dočasné omezení přístupu příjemců služby, s níž protiprávní jednání souvisí, nebo, pouze není-li toto technicky možné, omezení přístupu k online rozhraní poskytovatele zprostředkovatelských služeb, na němž k protiprávnímu jednání dochází.

Vyjma případu, kdy jedná na žádost Komise podle článku 82, vyzve koordinátor digitálních služeb před podáním žádosti uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce zúčastněné strany k podání písemných připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než dva týdny, popíše opatření, která hodlá požadovat, a uvede zamýšleného adresáta nebo adresáty těchto opatření. Poskytovatel zprostředkovatelských služeb, zamýšlený adresát nebo adresáti a jakákoli jiná třetí strana, která prokáže oprávněný zájem, se mohou zúčastnit řízení u příslušného justičního orgánu. Nařízená opatření musí být úměrná povaze, závažnosti, opakování a době trvání protiprávního jednání a nesmějí nepatřičně omezovat přístup příjemců dotčené služby k legálním informacím.

Omezení přístupu platí po dobu čtyř týdnů, přičemž příslušný justiční orgán může ve svém příkazu koordinátorovi digitálních služeb povolit prodloužení této lhůty o stejně dlouhé doby; justiční orgán stanoví maximální počet těchto prodloužení lhůty. Koordinátor digitálních služeb prodlouží lhůtu pouze tehdy, pokud se s přihlédnutím k právům a zájmům všech stran, kterých se toto omezení týká, a všem relevantním okolnostem, včetně informací, které mu případně poskytnou poskytovatel zprostředkovatelských služeb, adresát nebo adresáti opatření a jakákoli jiná třetí strana, která prokázala oprávněný zájem, domnívá, že jsou splněny obě tyto podmínky:

a)

poskytovatel zprostředkovatelských služeb nepřijal potřebná opatření k ukončení protiprávního jednání;

b)

dočasné omezení neomezuje nepatřičně přístup příjemců služby k legálním informacím s ohledem na počet dotčených příjemců na případnou existenci adekvátních a snadno dostupných alternativ.

Pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že podmínky stanovené v třetím pododstavci písm. a) a b) jsou splněny, ale lhůtu podle třetího pododstavce nemůže dále prodloužit, podá příslušnému justičnímu orgánu novou žádost podle prvního pododstavce písm. b).

4.   Pravomocemi uvedenými v odstavcích 1, 2 a 3 není dotčen oddíl 3.

5.   Opatření přijatá koordinátory digitálních služeb při výkonu jejich pravomocí uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 musí být účinná, odrazující a přiměřená, zejména s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání či údajného protiprávního jednání, jehož se tato opatření týkají, jakož i s ohledem na případné ekonomické, technické a provozní možnosti dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb.

6.   Členské státy stanoví konkrétní pravidla a postupy pro výkon pravomocí podle odstavců 1, 2 a 3 a zajistí, aby jakýkoli výkon těchto pravomocí podléhal náležitým zárukám stanoveným v použitelném vnitrostátním právu v souladu s Listinou a obecnými zásadami práva Unie. Tato opatření musí být zejména přijímána výlučně v souladu s právem na respektování soukromého života a právem na obhajobu, včetně práva být slyšen a na přístup ke spisu, a s výhradou práva všech dotčených stran na účinnou právní ochranu.

Článek 57

Vzájemná pomoc

1.   Koordinátoři digitálních služeb a Komise úzce spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc za účelem jednotného a účinného uplatňování tohoto nařízení. Vzájemná pomoc zahrnuje zejména výměnu informací v souladu s tímto článkem a povinnost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení informovat všechny koordinátory digitálních služeb v zemi určení, sbor a Komisi o zahájení vyšetřování a o úmyslu přijmout konečné rozhodnutí, včetně jeho posouzení, ve vztahu ke konkrétnímu poskytovateli zprostředkovatelských služeb.

2.   Pro účely vyšetřování může koordinátor digitálních služeb v zemi usazení požádat jiné koordinátory digitálních služeb, aby mu poskytli konkrétní informace, které mají k dispozici, o konkrétním poskytovateli zprostředkovatelských služeb nebo aby vykonali své vyšetřovací pravomoci uvedené v čl. 51 odst. 1 ve vztahu ke konkrétním informacím nacházejícím se v jejich členském státě. Koordinátor digitálních služeb, který tuto žádost obdrží, může do jejího vyřizování ve vhodných případech zapojit jiné příslušné orgány nebo jiné orgány veřejné moci dotyčného členského státu.

3.   Koordinátor digitálních služeb, který obdrží žádost podle odstavce 2, této žádosti vyhoví a bez zbytečného odkladu a nejpozději dva měsíce po jejím obdržení informuje koordinátora digitálních služeb v zemi usazení o přijatých opatřeních, ledaže:

a)

rozsah nebo předmět žádosti není s ohledem na účely vyšetřování dostatečně přesný, důvodný nebo přiměřený, nebo

b)

koordinátor digitálních služeb, který obdržel žádost, ani žádný jiný příslušný orgán nebo jiný orgán veřejné moci v daném členském státě nemají požadované informace k dispozici, ani k nim nemohou získat přístup, nebo

c)

není možné žádosti vyhovět, aniž by došlo k porušení práva Unie nebo vnitrostátního práva.

Koordinátor digitálních služeb, který žádost obdržel, odůvodní její zamítnutí tak, že poskytne odůvodněnou odpověď ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci.

Článek 59

Postoupení Komisi

1.   Nedojde-li k příslušnému sdělení ve lhůtě stanovené v čl. 58 odst. 5, pokud sbor nesouhlasí s posouzením nebo s přijatými či plánovanými opatřeními podle čl. 58 odst. 5, nebo v případech uvedených v čl. 60 odst. 3, může sbor věc postoupit Komisi, přičemž jí poskytne všechny relevantní informace. To zahrnuje přinejmenším žádost nebo doporučení podané koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení, posouzení provedené tímto koordinátorem digitálních služeb, důvody, které vedly k nesouhlasu, a veškeré dodatečné informace na podporu postoupení.

2.   Komise věc posoudí do dvou měsíců od jejího postoupení podle odstavce 1 poté, co uskuteční konzultace s koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení.

3.   Domnívá-li se Komise podle odstavce 2 tohoto článku, že posouzení nebo přijatá či plánovaná vyšetřovací nebo donucovací opatření podle čl. 58 odst. 5 nestačí k zajištění účinného vymáhání nebo jsou jinak neslučitelná s tímto nařízením, sdělí svůj názor koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a sboru a požádá koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, aby věc přezkoumal.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení přijme nezbytná vyšetřovací nebo donucovací opatření k zajištění souladu s tímto nařízením, přičemž co nejvíce zohlední názor Komise a její žádost o přezkum. Do dvou měsíců od obdržení této žádosti informuje Komisi, jakož i žádajícího koordinátora digitálních služeb nebo sbor, který přijal opatření podle čl. 58 odst. 1 nebo 2, o přijatých opatřeních.

Článek 62

Struktura sboru

1.   Sbor se skládá z koordinátorů digitálních služeb, které zastupují úředníci na vysoké úrovni. Neurčí-li jeden nebo více z členských států koordinátora digitálních služeb, není tím plnění úkolů podle tohoto nařízení sborem dotčeno. Účastníky sboru mohou být společně s koordinátory digitálních služeb i jiné příslušné orgány pověřené konkrétními operativními úkoly v souvislosti s uplatňováním a vymáháním tohoto nařízení, pokud tak stanoví vnitrostátní právo. Ostatní vnitrostátní orgány mohou být přizvány na zasedání, projednávají-li se otázky, které jsou pro ně relevantní.

2.   Sboru předsedá Komise. Komise svolává zasedání a připravuje pořad jednání v souladu s úkoly sboru podle tohoto nařízení a s jeho jednacím řádem. Pokud je sbor požádán, aby přijal doporučení podle tohoto nařízení, okamžitě tuto žádost zpřístupní dalším koordinátorům digitálních služeb prostřednictvím systému pro sdílení informací stanoveného v článku 85.

3.   Každý členský stát má jeden hlas. Komise nemá hlasovací práva.

Sbor přijímá své akty prostou většinou. Při přijímání doporučení určeného Komisi podle čl. 36 odst. 1 prvního pododstavce hlasuje sbor do 48 hodin od předložení žádosti předsedy sboru.

4.   Komise poskytuje činnostem sboru podle tohoto nařízení administrativní a analytickou podporu.

5.   Sbor může na svá zasedání pozvat odborníky a pozorovatele a může spolupracovat s ostatními institucemi, jinými subjekty a poradními skupinami Unie a případně rovněž s externími odborníky. Sbor výsledky této spolupráce zveřejňuje.

6.   Sbor může vést konzultace se zúčastněnými stranami a výsledky těchto konzultací zveřejňuje.

7.   Se souhlasem Komise přijme sbor svůj jednací řád.

Článek 82

Žádosti o omezení přístupu a spolupráce s vnitrostátními soudy

1.   Pokud byly k ukončení porušování tohoto nařízení využity všechny pravomoci podle tohoto oddílu a protiprávní jednání přetrvává a způsobuje závažnou újmu, jíž nelze zabránit výkonem jiných pravomocí dostupných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, může Komise požádat koordinátora digitálních služeb v zemi usazení dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, aby jednal podle čl. 51 odst. 3.

Před podáním této žádosti koordinátorovi digitálních služeb vyzve Komise zúčastněné strany k podání písemných připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než 14 pracovních dní, popíše opatření, která hodlá požadovat, a určí zamýšleného adresáta nebo adresáty.

2.   Vyžaduje-li to soudržné uplatňování tohoto nařízení, může Komise z vlastního podnětu podat příslušnému justičnímu orgánu uvedenému v čl. 51 odst. 3 písemné připomínky. Se souhlasem dotyčného justičního orgánu může podat také ústní vyjádření.

Komise může výlučně pro účely přípravy svých vyjádření požádat příslušný justiční orgán členského státu, aby jí zaslal nebo zajistil zaslání všech dokumentů nezbytných pro posouzení případu.

3.   Pokud vnitrostátní soud rozhoduje o záležitosti, která je již předmětem rozhodnutí přijatého Komisí podle tohoto nařízení, nepřijme žádné rozhodnutí, které by bylo s uvedeným rozhodnutím Komise v rozporu. Vnitrostátní soudy se rovněž vyvarují rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím, jehož přijetí Komise zvažuje v řízení zahájeném podle tohoto nařízení. Za tímto účelem může vnitrostátní soud posoudit, zda je nezbytné, aby své řízení přerušil. Tím není dotčen článek 267 Smlouvy o fungování EU.

Článek 84

Profesní tajemství

Aniž je dotčena výměna a použití informací uvedených v této kapitole, Komise, sbor, příslušné orgány členských států a jejich příslušní úředníci, zaměstnanci a jiné osoby pracující pod dohledem těchto orgánů a jakákoli jiná zapojená fyzická nebo právnická osoba, včetně auditorů a odborníků jmenovaných podle čl. 72 odst. 2, nesdělí informace, které jimi byly získány nebo sdíleny podle tohoto nařízení a na něž se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství.

Článek 87

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Přenesení pravomoci uvedené v článcích 24, 33, 37, 40 a 43 je svěřeno Komisi na pět let počínaje 16. listopadu 2022. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 24, 33, 37, 40 a 43 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 24, 33, 37, 40 a 43 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.


whereas
keyboard_arrow_down