search


keyboard_tab Digital Service Act 2022/2065 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2022/2065 CS cercato: 'oddíl' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index oddíl:


whereas oddíl:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 2070

 

Článek 15

Informační povinnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb v souvislosti s transparentností

1.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zveřejní alespoň jednou ročně ve strojově čitelném formátu snadno přístupné, jednoznačné a snadno srozumitelné zprávy o veškerém moderování obsahu, které prováděli v příslušném období. Tyto zprávy obsahují v relevantních případech zejména:

a)

v případě poskytovatelů zprostředkovatelských služeb informace o počtu příkazů obdržených od orgánů členských států, včetně příkazů vydaných podle článků 9 a 10, v rozdělení podle druhu daného nezákonného obsahu, o členském státě vydávajícím daný příkaz a o střední době potřebné k informování orgánu vydávajícího daný příkaz nebo jakéhokoliv jiného orgánu uvedeného v příkazu o jeho obdržení a k provedení daného příkazu;

b)

v případě poskytovatelů hostingových služeb informace o počtu oznámení podaných v souladu s článkem 16 v rozdělení podle druhu daného údajného nezákonného obsahu, o počtu oznámení podaných důvěryhodnými oznamovateli, o veškerých opatřeních přijatých na základě těchto oznámení s rozlišením, zda bylo opatření přijato na základě právních předpisů, nebo smluvních podmínek poskytovatele, o počtu oznámení zpracovaných výhradně automatizovanými postupy a o střední době potřebné pro přijetí příslušného opatření;

c)

v případě poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, smysluplné a srozumitelné informace o moderování obsahu z vlastního podnětu poskytovatele, včetně využívání automatizovaných nástrojů, o opatřeních přijatých k poskytnutí odborné přípravy a pomoci osobám pověřeným moderováním obsahu, o počtu a druhu přijatých opatření, která ovlivňují dostupnost, viditelnost a přístupnost informací poskytnutých příjemci služby, a o možnosti příjemců poskytovat informace prostřednictvím služby a o jiných souvisejících omezeních služby; oznamované informace se dělí podle druhu nezákonného obsahu nebo porušení smluvních podmínek poskytovatele služby, podle metody odhalení a podle druhu uplatněných omezení;

d)

v případě poskytovatelů zprostředkovatelských služeb informace o počtu stížností obdržených prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností v souladu se smluvními podmínkami poskytovatele a u poskytovatelů online platforem také v souladu s článkem 20, o základu těchto stížností, o rozhodnutích přijatých s ohledem na tyto stížnosti, o střední době potřebné pro vydání dotyčných rozhodnutí a o počtu případů, kdy byla tato rozhodnutí zrušena;

e)

informace o veškerém využívání automatizovaných postupů za účelem moderování obsahu, včetně kvalitativního popisu, uvedení přesných účelů, ukazatelů přesnosti a možné míry chybovosti automatizovaných postupů používaných při plnění těchto účelů a o veškerých používaných zárukách.

2.   Odstavec 1 tohoto článku se nevztahuje na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, kteří jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu doporučení 2003/361/ES a kteří nejsou velmi velkými online platformami ve smyslu článku 33 tohoto nařízení.

3.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví šablony týkající se formy, obsahu a dalších prvků zpráv podle odstavce 1 tohoto článku, včetně harmonizace vykazovaných období. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

oddíl 2

Další ustanovení vztahující se na poskytovatele hostingových služeb, včetně online platforem

Článek 18

Oznámení podezření na trestné činy

1.   Pokud se poskytovatel hostingových služeb dozví informace vedoucí k podezření, že došlo, dochází nebo pravděpodobně dojde k trestnému činu ohrožujícímu život či bezpečnost osoby či osob, neprodleně o svém podezření informuje donucovací nebo justiční orgány dotčeného členského státu či členských států a poskytne veškeré dostupné relevantní informace.

2.   Nemůže-li poskytovatel hostingových služeb s přiměřenou jistotou dotčený členský stát určit, informuje donucovací orgány členského státu, v němž je usazen nebo v němž má bydliště či je usazen jeho právní zástupce, či vyrozumí Europol, nebo obojí.

Pro účely tohoto článku je dotčeným členským státem členský stát, v němž podle podezření došlo, dochází, nebo pravděpodobně dojde k trestnému činu, nebo členský stát, v němž má bydliště či se nachází podezřelý pachatel, nebo členský stát, v němž má bydliště či se nachází oběť údajného trestného činu.

oddíl 3

Další ustanovení vztahující se na poskytovatele online platforem

Článek 19

Vynětí mikropodniků a malých podniků

1.   Tento oddíl se s výjimkou čl. 24 odst. 3 nevztahuje na poskytovatele online platforem, kteří jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu doporučení 2003/361/ES.

Tento oddíl se s výjimkou čl. 24 odst. 3 nevztahuje na poskytovatele online platforem, kteří měli v minulosti postavení mikropodniku nebo malého podniku ve smyslu doporučení 2003/361/ES, a to po dobu dvanácti měsíců po ztrátě tohoto postavení v souladu s čl. 4 odst. 2 uvedeného doporučení, pokud nejsou velmi velkými online platformami podle článku 33.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se tento oddíl vztahuje na poskytovatele online platforem, které byly určeny jako velmi velké online platformy podle článku 33, bez ohledu na to, zda jsou mikropodniky nebo malými podniky.

Článek 28

Ochrana nezletilých osob na internetu

1.   Poskytovatelé online platforem přístupných nezletilým osobám zavedou vhodná a přiměřená opatření, kterými zajistí vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob v rámci svých služeb.

2.   Poskytovatelé online platforem nesmějí na svém rozhraní prezentovat reklamy založené na profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679 za použití osobních údajů příjemce služby, pokud si jsou s přiměřenou jistotou vědomi toho, že příjemcem služby je nezletilá osoba.

3.   Dodržování povinností uvedených v tomto článku nezavazuje poskytovatele online platforem k tomu, aby zpracovávali další osobní údaje s cílem posoudit, zda je příjemcem služby nezletilá osoba.

4.   Komise po konzultaci se sborem může vydat pokyny, které poskytovatelům online platforem pomohou při uplatňování odstavce 1.

oddíl 4

Další ustanovení týkající se poskytovatelů online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku

Článek 29

Vynětí mikropodniků a malých podniků

1.   Tento oddíl se nevztahuje na ty poskytovatele online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, kteří jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu doporučení 2003/361/ES.

Tento oddíl se nevztahuje na ty poskytovatele online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, kteří měli v minulosti postavení mikropodniku nebo malého podniku ve smyslu doporučení 2003/361/ES, a to po dobu dvanácti měsíců po ztrátě tohoto postavení podle čl. 4 odst. 2 uvedeného doporučení, pokud nejsou velmi velkými online platformami podle článku 33.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se tento oddíl vztahuje na poskytovatele online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat smlouvy na dálku s obchodníky, které byly určeny jako velmi velké online platformy podle článku 33, bez ohledu na to, zda jsou mikropodniky nebo malými podniky.

Článek 32

Právo na informace

1.   Pokud se poskytovatel online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku dozví, bez ohledu na použité prostředky, že obchodník nabízel prostřednictvím svých služeb spotřebitelům v Unii nezákonný výrobek nebo službu, informuje, pokud má jejich kontaktní údaje, spotřebitele, kteří si nezákonný výrobek nebo službu prostřednictvím jeho služeb koupili, o:

a)

skutečnosti, že výrobek nebo služba jsou nezákonné;

b)

totožnosti obchodníka a

c)

jakýchkoli relevantních prostředcích nápravy.

Povinnost stanovená v prvním pododstavci se vztahuje pouze na nákup nezákonných výrobků nebo pořízení nezákonných služeb, k nimž došlo během posledních šesti měsíců předcházejících okamžiku, v němž se poskytovatel o nezákonnosti dozvěděl.

2.   Pokud poskytovatel online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku nemá v situaci uvedené v odstavci 1 kontaktní údaje všech dotčených spotřebitelů, zveřejní na svém online rozhraní snadno dostupné informace o nezákonném výrobku nebo službě, totožnosti obchodníka a jakýchkoli relevantních prostředcích nápravy.

oddíl 5

Další povinnosti poskytovatelů velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů týkající se řízení systémových rizik

Článek 33

Velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače

1.   Tento oddíl se vztahuje na online platformy a internetové vyhledávače, které mají průměrný měsíční počet aktivních příjemců služby v Unii nejméně 45 milionům a které jsou určeny jako velmi velké online platformy nebo velmi velké internetové vyhledávače podle odstavce 4.

2.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými upraví průměrný měsíční počet aktivních příjemců služby v Unii uvedený v odstavci 1, pokud se počet obyvatel Unie zvýší nebo sníží nejméně o 5 % v porovnání s počtem obyvatel v roce 2020, nebo pokud již byl upraven aktem v přenesené pravomoci, s počtem obyvatel v roce, v němž byl přijat poslední akt v přenesené pravomoci. V takovém případě upraví počet tak, aby odpovídal 10 % obyvatelstva Unie v roce, ve kterém přijme příslušný akt v přenesené pravomoci, se zaokrouhlením nahoru nebo dolů, aby bylo možné počet vyjádřit v milionech.

3.   Komise může po konzultaci se sborem přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterým doplní toto nařízení stanovením metodiky pro výpočet průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců služby v Unii pro účely odstavce 1 tohoto článku a čl. 24 odst. 2 s cílem zajistit, aby tato metodika zohledňovala vývoj trhu a technologií.

4.   Komise po konzultaci s členským státem usazení nebo po zohlednění informací poskytnutých koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení v souladu s čl. 24 odst. 4 přijme rozhodnutí, kterým určí jako velmi velkou online platformu nebo velmi velký internetový vyhledávač pro účely tohoto nařízení každou online platformu nebo internetový vyhledávač, které mají průměrný měsíční počet aktivních příjemců služby nejméně rovný počtu uvedenému v odstavci 1 tohoto článku. Komise přijme své rozhodnutí na základě údajů oznámených poskytovatelem online platformy nebo internetového vyhledávače podle čl. 24 odst. 2, informací vyžádaných podle čl. 24 odst. 3 nebo jakýchkoli jiných údajů, které jí jsou dostupné.

Skutečnost, že poskytovatel online platformy nebo internetového vyhledávače nedodržel čl. 24 odst. 2 nebo nevyhověl žádosti koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise podle čl. 24 odst. 3, nebrání Komisi v tom, aby tohoto poskytovatele určila jako poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače podle tohoto odstavce.

Pokud Komise své rozhodnutí zakládá na jiných informacích, které jsou jí dostupné, podle prvního pododstavce tohoto odstavce nebo na dodatečných informacích vyžádaných podle čl. 24 odst. 3, poskytne dotčenému poskytovateli online platformy nebo internetového vyhledávače lhůtu deseti pracovních dnů, aby předložil své stanovisko k předběžným zjištěním Komise a k jejímu úmyslu určit online platformu nebo internetový vyhledávač jako velmi velkou online platformu nebo jako velmi velký internetový vyhledávač. Komise toto stanovisko řádně zohlední.

Pokud dotčený poskytovatel online platformy nebo internetového vyhledávače podle třetího pododstavce své stanovisko neposkytne, nebrání to Komisi, aby na základě jiných jí dostupných údajů takovou online platformu nebo takový internetový vyhledávač určila jako velmi velkou online platformu nebo jako velmi velký internetový vyhledávač.

5.   Komise určení ukončí, pokud během nepřerušeného období jednoho roku daná online platforma nebo daný internetový vyhledávač nemají průměrný měsíční počet aktivních příjemců služby nejméně rovný počtu uvedenému v odstavci 1.

6.   Komise bez zbytečného odkladu oznámí svá rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 dotčenému poskytovateli online platformy nebo internetového vyhledávače, sboru a koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení.

Komise zajistí zveřejnění seznamu určených velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů v Úředním věstníku Evropské unie a průběžně tento seznam aktualizuje. Povinnosti stanovené v tomto oddíle se na dotčené velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače začnou nebo přestanou vztahovat čtyři měsíce po oznámení dotčenému poskytovateli uvedeném v prvním pododstavci.

Článek 43

Poplatek za dohled

1.   Komise účtuje poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů po jejich určení podle článku 33 roční poplatek za dohled.

2.   Celková výše ročních poplatků za dohled pokrývá odhadované náklady, které Komisi vzniknou v souvislosti s jejími úkoly v oblasti dohledu podle tohoto nařízení, zejména náklady spojené s určováním podle článku 33, se zřízením, údržbou a provozem databáze podle čl. 24 odst. 5 a se systémem sdílení informací podle článku 85, s postoupeními podle článku 59, s podporou sboru podle článku 62 a s úkoly v oblasti dohledu podle článku 56 a kapitoly IV oddílu 4.

3.   Poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů se každoročně účtuje poplatek za dohled za každou službu, pro kterou byli určeni podle článku 33.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví výši ročního poplatku pro každého poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače. Při jejich přijímání Komise použije metodiku stanovenou v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 4 tohoto článku a dodržuje zásady stanovené v odstavci 5 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

4.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými stanoví podrobnou metodiku a postupy pro:

a)

stanovení odhadovaných nákladů uvedených v odstavci 2;

b)

stanovení jednotlivých ročních poplatků za dohled uvedených v odst. 5 písm. b) a c);

c)

stanovení maximálního celkového limitu definovaného v odst. 5 písm. c) a

d)

podrobná opatření nezbytná k provádění plateb.

Při příjímání těchto aktů v přenesené pravomoci dodržuje Komise zásady stanovené v odstavci 5 tohoto článku.

5.   Prováděcí akt uvedený v odstavci 3 a akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 4 dodržují tyto zásady:

a)

odhad celkové výše ročního poplatku za dohled zohledňuje náklady vzniklé v předchozím roce;

b)

roční poplatek za dohled je úměrný průměrnému měsíčnímu počtu aktivních příjemců v Unii každé velmi velké online platformy nebo každého velmi velkého internetového vyhledávače určeného podle článku 33;

c)

celková výše ročního poplatku za dohled účtovaného danému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého vyhledávače nepřekračuje v žádném případě 0,05 % jeho celosvětového ročního čistého příjmu v předchozím účetním období.

6.   Jednotlivé roční poplatky za dohled účtované podle odstavce 1 tohoto článku představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (41).

7.   Komise podává každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o celkové výši nákladů vzniklých při plnění úkolů podle tohoto nařízení a o celkové výši jednotlivých ročních poplatků za dohled účtovaných v předchozím roce.

oddíl 6

Ostatní ustanovení týkající se povinností náležité péče

Článek 51

Pravomoci koordinátorů digitálních služeb

1.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb následující vyšetřovací pravomoci s ohledem na jednání poskytovatelů zprostředkovatelských služeb spadajících do pravomoci jejich členského státu:

a)

pravomoc požadovat, aby tito poskytovatelé a jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které si mohou být vědomy informací o údajném porušení tohoto nařízení, včetně organizací provádějících audity podle článku 37 a čl. 75 odst. 2, poskytli tyto informace bez zbytečného odkladu;

b)

pravomoc provádět kontroly nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě o nařízení kontrol v prostorách, které tito poskytovatelé či osoby využívají pro účely související s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, nebo požádat jiné orgány veřejné moci o provedení těchto kontrol za účelem přezkoumání, zabavení, pořízení nebo získání kopií informací týkajících se údajného protiprávního jednání v jakékoli formě, bez ohledu na paměťové médium;

c)

pravomoc požádat kteréhokoli zaměstnance či zástupce těchto poskytovatelů nebo osob o podání vysvětlení k jakýmkoli informacím týkajícím se údajného protiprávního jednání a odpovědi s jejich souhlasem jakýmikoli technickými prostředky zaznamenat.

2.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb tyto donucovací pravomoci vůči poskytovatelům zprostředkovatelských služeb spadajícím do pravomoci jejich členského státu:

a)

pravomoc přijímat závazky nabídnuté těmito poskytovateli ve vztahu k dodržování tohoto nařízení a učinit tyto závazky právně závaznými;

b)

pravomoc nařídit ukončení protiprávního jednání a ve vhodných případech uložit nápravná opatření, která jsou úměrná takovému protiprávnímu jednání a nezbytná k jeho účinnému ukončení, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

c)

pravomoc uložit za nedodržení tohoto nařízení, a to i za nesplnění vyšetřovacích příkazů vydaných podle odstavce 1 tohoto článku, pokuty v souladu s článkem 52, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

d)

pravomoc uložit podle článku 52 penále s cílem zajistit ukončení protiprávního jednání v souladu s příkazem vydaným podle písmene b) tohoto pododstavce nebo za nesplnění vyšetřovacích příkazů vydaných podle odstavce 1 tohoto článku, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

e)

pravomoc přijímat předběžná opatření s cílem zabránit riziku závažné újmy, nebo požádat příslušný vnitrostátní justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil.

Co se týká prvního pododstavce písm. c) a d), mají koordinátoři digitálních služeb donucovací pravomoci stanovené v těchto ustanoveních rovněž vůči jiným osobám uvedeným v odstavci 1, pokud jde o neplnění příkazů, které jim byly vydány podle zmíněného odstavce. Tyto donucovací pravomoci uplatní až poté, co těmto jiným osobám včas poskytli veškeré relevantní informace o zmíněných příkazech, včetně příslušné lhůty, pokut nebo penále, jež lze uložit za jejich nedodržení, a možností nápravy.

3.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb ve vztahu k poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, kteří spadají do pravomoci jejich členského státu, poté co byly za účelem ukončení protiprávního jednání vyčerpány všechny ostatní pravomoci podle tohoto článku a toto protiprávní jednání nebylo napraveno nebo pokračuje a způsobuje závažnou újmu, jíž nelze zabránit výkonem jiných pravomocí dostupných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, rovněž pravomoc přijmout tato opatření:

a)

požadovat, aby řídící orgán dotyčných poskytovatelů bez zbytečného odkladu situaci přezkoumal a přijal a předložil akční plán obsahující nezbytná opatření k ukončení protiprávního jednání, zajistil provedení těchto opatření poskytovatelem a podal zprávu o přijatých opatřeních;

b)

pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb nesplnil dostatečně požadavky uvedené v písmenu a), že protiprávní jednání nebylo napraveno a způsobuje závažnou újmu a že toto protiprávní jednání představuje trestný čin ohrožující život nebo bezpečnost osob, požádat příslušný justiční orgán jeho členského státu, aby nařídil dočasné omezení přístupu příjemců služby, s níž protiprávní jednání souvisí, nebo, pouze není-li toto technicky možné, omezení přístupu k online rozhraní poskytovatele zprostředkovatelských služeb, na němž k protiprávnímu jednání dochází.

Vyjma případu, kdy jedná na žádost Komise podle článku 82, vyzve koordinátor digitálních služeb před podáním žádosti uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce zúčastněné strany k podání písemných připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než dva týdny, popíše opatření, která hodlá požadovat, a uvede zamýšleného adresáta nebo adresáty těchto opatření. Poskytovatel zprostředkovatelských služeb, zamýšlený adresát nebo adresáti a jakákoli jiná třetí strana, která prokáže oprávněný zájem, se mohou zúčastnit řízení u příslušného justičního orgánu. Nařízená opatření musí být úměrná povaze, závažnosti, opakování a době trvání protiprávního jednání a nesmějí nepatřičně omezovat přístup příjemců dotčené služby k legálním informacím.

Omezení přístupu platí po dobu čtyř týdnů, přičemž příslušný justiční orgán může ve svém příkazu koordinátorovi digitálních služeb povolit prodloužení této lhůty o stejně dlouhé doby; justiční orgán stanoví maximální počet těchto prodloužení lhůty. Koordinátor digitálních služeb prodlouží lhůtu pouze tehdy, pokud se s přihlédnutím k právům a zájmům všech stran, kterých se toto omezení týká, a všem relevantním okolnostem, včetně informací, které mu případně poskytnou poskytovatel zprostředkovatelských služeb, adresát nebo adresáti opatření a jakákoli jiná třetí strana, která prokázala oprávněný zájem, domnívá, že jsou splněny obě tyto podmínky:

a)

poskytovatel zprostředkovatelských služeb nepřijal potřebná opatření k ukončení protiprávního jednání;

b)

dočasné omezení neomezuje nepatřičně přístup příjemců služby k legálním informacím s ohledem na počet dotčených příjemců na případnou existenci adekvátních a snadno dostupných alternativ.

Pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že podmínky stanovené v třetím pododstavci písm. a) a b) jsou splněny, ale lhůtu podle třetího pododstavce nemůže dále prodloužit, podá příslušnému justičnímu orgánu novou žádost podle prvního pododstavce písm. b).

4.   Pravomocemi uvedenými v odstavcích 1, 2 a 3 není dotčen oddíl 3.

5.   Opatření přijatá koordinátory digitálních služeb při výkonu jejich pravomocí uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 musí být účinná, odrazující a přiměřená, zejména s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání či údajného protiprávního jednání, jehož se tato opatření týkají, jakož i s ohledem na případné ekonomické, technické a provozní možnosti dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb.

6.   Členské státy stanoví konkrétní pravidla a postupy pro výkon pravomocí podle odstavců 1, 2 a 3 a zajistí, aby jakýkoli výkon těchto pravomocí podléhal náležitým zárukám stanoveným v použitelném vnitrostátním právu v souladu s Listinou a obecnými zásadami práva Unie. Tato opatření musí být zejména přijímána výlučně v souladu s právem na respektování soukromého života a právem na obhajobu, včetně práva být slyšen a na přístup ke spisu, a s výhradou práva všech dotčených stran na účinnou právní ochranu.

Článek 55

Zprávy o činnosti

1.   Koordinátoři digitálních služeb vypracovávají výroční zprávy o své činnosti podle tohoto nařízení, jež uvádějí mimo jiné počet stížností obdržených podle článku 53 a přehled následných opatření. Tyto zprávy zveřejní ve strojově čitelném formátu, s výhradou použitelných pravidel o důvěrnosti informací podle článku 84, a předají je Komisi a sboru.

2.   Výroční zpráva obsahuje mimo jiné tyto informace:

a)

počet a předmět příkazů k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a příkazů k poskytnutí informací, které byly vydány podle článků 9 a 10 vnitrostátním justičním nebo správním orgánem členského státu dotčeného koordinátora digitálních služeb;

b)

provedení těchto příkazů, jak bylo koordinátorovi digitálních služeb sděleno podle článků 9 a 10.

3.   Pokud členský stát určil podle článku 49 několik příslušných orgánů, zajistí, aby koordinátor digitálních služeb vypracoval jednu zprávu týkající se činností všech příslušných orgánů a aby obdržel od ostatních dotčených příslušných orgánů veškeré relevantní informace a podporu, kterou k tomu potřebuje.

oddíl 2

Pravomoci, koordinované vyšetřování a mechanismy jednotnosti

Článek 56

Pravomoci

1.   Členský stát, v němž se nachází hlavní provozovna poskytovatele zprostředkovatelských služeb, má výlučnou pravomoc dohlížet na dodržování tohoto nařízení a vymáhat je, s výjimkou pravomocí stanovených v odstavcích 2, 3 a 4.

2.   Komise má výlučnou pravomoc dohlížet na dodržování kapitoly III oddílu 5 a vymáhat je.

3.   Komise má pravomoci dohlížet na dodržování jiných ustanovení, než je kapitola III oddíl 5, a vymáhat je vůči poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů.

4.   Jestliže Komise nezahájila řízení ohledně stejného protiprávního jednání, má členský stát, v němž se nachází hlavní provozovna poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, ve vztahu k těmto poskytovatelům pravomoc dohlížet na dodržování tohoto nařízení, kromě těch, které jsou stanoveny v kapitole III oddíle 5, a vymáhat je.

5.   Členské státy a Komise dohlížejí na dodržování tohoto nařízení a vymáhají je v úzké spolupráci.

6.   Pokud poskytovatel zprostředkovatelských služeb nemá provozovnu v Unii, má členský stát, v němž má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce, nebo Komise v souladu s odstavci 1 a 4 tohoto článku pravomoc dohlížet na dodržování tohoto nařízení a vymáhat je.

7.   Pokud poskytovatel zprostředkovatelských služeb nejmenuje právního zástupce v souladu s článkem 13, mají pravomoc dohlížet na dodržování tohoto nařízení a vymáhat je v souladu s tímto článkem všechny členské státy a v případě poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače Komise.

Pokud má koordinátor digitálních služeb v úmyslu vykonat pravomoci podle tohoto odstavce, oznámí to všem ostatním koordinátorům digitálních služeb a Komisi a zajistí, aby byly dodrženy platné záruky poskytované Listinou, zejména s cílem zabránit tomu, aby bylo stejné jednání postiženo za porušení povinností stanovených v tomto nařízení více než jednou. Pokud má Komise v úmyslu vykonat své pravomoci podle tohoto odstavce, oznámí to všem ostatním koordinátorům digitálních služeb. Po oznámení podle tohoto odstavce nezahájí jiné členské státy řízení ohledně stejného protiprávního jednání, jaké je uvedeno v oznámení.

Článek 60

Společná vyšetřování

1.   Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení může zahájit a vést společná vyšetřování za účasti jednoho nebo více dalších dotčených koordinátorů digitálních služeb:

a)

z vlastního podnětu, za účelem vyšetřování údajného porušování tohoto nařízení určitým poskytovatelem zprostředkovatelských služeb působícím v několika členských státech, nebo

b)

na doporučení sboru jednajícího na žádost nejméně tří koordinátorů digitálních služeb, kteří tvrdí na základě důvodného podezření, že dochází k protiprávnímu jednání určitého poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jež má dopad na příjemce služby v jejich členských státech.

2.   Kterýkoli koordinátor digitálních služeb, jenž prokáže, že má legitimní zájem na tom, zapojit se do společného vyšetřování podle odstavce 1, o to může požádat. Společné vyšetřování se uzavře do tří měsíců od svého zahájení, nedohodnou-li se účastníci jinak.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení sdělí všem koordinátorům digitálních služeb, Komisi a sboru své předběžné stanovisko k údajnému protiprávnímu jednání nejpozději jeden měsíc po uplynutí lhůty uvedené v prvním pododstavci. V předběžném stanovisku se zohlední názory všech ostatních koordinátorů digitálních služeb, kteří jsou zapojeni do společného vyšetřování. Uvedou se v něm případně donucovací opatření, jež mají být přijata.

3.   Sbor může věc postoupit Komisi podle článku 59, pokud:

a)

koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nesdělil své předběžné stanovisko ve lhůtě stanovené v odstavci 2 tohoto článku;

b)

sbor zásadně nesouhlasí s předběžným stanoviskem koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, nebo

c)

koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nezahájil neprodleně v návaznosti na doporučení sboru společné vyšetřování podle odst. 1 písm. b) tohoto článku.

4.   Při vedení společného vyšetřování spolupracují zúčastnění koordinátoři digitálních služeb v dobré víře a přihlížejí k případným námětům koordinátora digitálních služeb v zemi usazení a doporučení sboru. Koordinátoři digitálních služeb v zemi určení, kteří se účastní společného vyšetřování, jsou oprávněni na žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo po konzultaci s ním vykonávat své vyšetřovací pravomoci uvedené v čl. 51 odst. 1 ve vztahu k poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, jichž se údajné protiprávní jednání týká, pokud jde o informace a prostory nacházející se na jejich území.

oddíl 3

Evropský sbor pro digitální služby

Článek 63

Úkoly sboru

1.   Je-li to nezbytné k plnění cílů stanovených v čl. 61 odst. 2, sbor zejména:

a)

podporuje koordinaci společných vyšetřování;

b)

podporuje příslušné orgány při analýze zpráv o auditech velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a výsledků těchto auditů, jež mají být předány podle tohoto nařízení;

c)

vydává koordinátorům digitálních služeb stanoviska, doporučení nebo rady v souladu s tímto nařízením, zejména s přihlédnutím k volnému pohybu služeb poskytovatelů zprostředkovatelských služeb;

d)

radí Komisi ohledně opatření uvedených v článku 66 a vydává stanoviska o velmi velkých online platformách nebo velmi velkých internetových vyhledávačích v souladu s tímto nařízením;

e)

podporuje a prosazuje vypracování a provádění evropských norem, pokynů, zpráv, šablon a kodexů chování ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, jak je stanoveno v tomto nařízení, mimo jiné vydáváním stanovisek nebo doporučení k záležitostem týkajícím se článku 44, jakož i určení nově se objevujících otázek s ohledem na záležitosti, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

2.   Koordinátoři digitálních služeb a v příslušných případech jiné příslušné orgány, jež se neřídí jim určenými stanovisky, žádostmi nebo doporučeními přijatými sborem, odůvodní toto rozhodnutí, včetně vysvětlení týkající se vyšetřování, činností a opatření, která provedli, při podávání zpráv podle tohoto nařízení nebo případně při přijímání svých příslušných rozhodnutí.

oddíl 4

Dohled, vyšetřování, vymáhání a monitorování ve vztahu k poskytovatelům velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů

Článek 65

Vymáhání povinností poskytovatelů velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů

1.   Pro účely vyšetřování, zda poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů dodržují povinnosti stanovené v tomto nařízení, může Komise vykonávat vyšetřovací pravomoci stanovené v tomto oddíle ještě před zahájením řízení podle čl. 66 odst. 2. Tyto pravomoci může vykonat z vlastního podnětu, nebo na základě žádosti podle odstavce 2 tohoto článku.

2.   Má-li koordinátor digitálních služeb důvodné podezření, že poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače porušil ustanovení kapitoly III oddílu 5 nebo systematicky porušoval některé z ustanovení tohoto nařízení způsobem, který má závažný dopad na příjemce v jeho členském státě, může prostřednictvím systému pro sdílení informací podle článku 85 podat Komisi žádost o posouzení dané záležitosti.

3.   Žádost podle odstavce 2 musí být řádně odůvodněna a uvádět alespoň:

a)

kontaktní místo dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, jak je stanoveno v článku 11;

b)

popis relevantních skutečností, dotčená ustanovení tohoto nařízení a důvody, proč má koordinátor digitálních služeb, který žádost podal, podezření, že dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače porušil toto nařízení, včetně popisu skutečností, které ukazují systémovou povahu údajného protiprávního jednání;

c)

jakékoli další informace, které koordinátor digitálních služeb, který žádost podal, považuje za relevantní, případně včetně informací shromážděných z jeho vlastního podnětu.

Článek 67

Žádosti o informace

1.   Za účelem plnění úkolů, které jí jsou svěřeny podle tohoto oddílu, může Komise prostou žádostí nebo rozhodnutím požádat, aby dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače a jakákoli jiná fyzická nebo právnická osoba jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, kteří si mohou být vědomi informací o podezření na protiprávní jednání, včetně organizací provádějících audity podle článku 37 a čl. 75 odst. 2, poskytly tyto informace v přiměřené lhůtě.

2.   Při podání prosté žádosti o informace dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné osobě uvedené v odstavci 1 tohoto článku Komise uvede právní základ a účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou vyžadovány, stanoví lhůtu, ve které mají být poskytnuty, a uvede pokuty stanovené článkem 74 za poskytnutí nepřesných, neúplných nebo zavádějících informací.

3.   Pokud Komise požaduje, aby dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiná osoba uvedená v odstavci 1 tohoto článku poskytli informace na základě rozhodnutí, uvede právní základ a účel žádosti, upřesní, jaké informace požaduje, a stanoví lhůtu, ve které mají být tyto informace poskytnuty. Uvede také pokuty podle článku 74 a uvede nebo uloží penále podle článku 76. Dále uvede právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie.

4.   Požadované informace poskytnou dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiná osoba uvedená v odstavci 1 sami nebo je jejich jménem poskytnou jejich zástupci, a pokud jsou právnickou osobou, společností nebo podnikem nebo pokud nemají-li právní subjektivitu, poskytnou je osoby, které jsou podle zákona nebo stanov oprávněny je zastupovat. Za své klienty mohou sdělit informace řádně zmocnění právníci. Klienti však nesou i nadále plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nepravdivé či zavádějící.

5.   Na žádost Komise poskytnou koordinátoři digitálních služeb a jiné příslušné orgány Komisi veškeré nezbytné informace, aby mohla plnit povinnosti svěřené jí v tomto oddíle.

6.   Po odeslání prosté žádosti nebo rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku zašle Komise bez zbytečného odkladu jejich kopii koordinátorům digitálních služeb prostřednictvím systému pro sdílení informací uvedeného v článku 85.

Článek 68

Pravomoc provádět výslechy a pořizovat výpovědi

1.   Za účelem plnění úkolů svěřených jí v tomto oddíle může Komise vyslechnout jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která s výslechem souhlasí, k získání informací týkajících se předmětu vyšetřování v souvislosti s podezřením na protiprávní jednání. Komise je oprávněna tento výslech zaznamenat vhodnými technickými prostředky.

2.   Pokud je výslech uvedený v odstavci 1 prováděn mimo prostory Komise, informuje o tom Komise koordinátora digitálních služeb členského státu, na jehož území se výslech koná. Pokud o to uvedený koordinátor digitálních služeb požádá, mohou jeho úředníci při výslechu pomáhat úředníkům a dalším doprovázejícím osobám zmocněným Komisí.

Článek 69

Pravomoc provádět kontroly

1.   Za účelem plnění úkolů svěřených jí v tomto oddíle může Komise provádět veškeré nezbytné kontroly v prostorách dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné osoby uvedené v čl. 67 odst. 1.

2.   Úředníci a jiné doprovázející osoby zmocněné Komisí k provedení kontroly jsou oprávněni:

a)

vstupovat do všech prostor, na všechny pozemky a do všech dopravních prostředků dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné dotčené osoby;

b)

kontrolovat účetní knihy a jiné záznamy související s poskytováním dotčené služby bez ohledu na paměťové médium, na němž jsou uloženy;

c)

pořizovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z těchto knih či jiných záznamů;

d)

požadovat, aby poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače nebo jiná dotčená osoba poskytli přístup ke své organizaci, fungování, IT systému, algoritmům, nakládání s údaji a obchodním praktikám a podali k nim vysvětlení, a tato vysvětlení zaznamenat nebo zdokumentovat;

e)

zapečetit jakékoli prostory používané pro účely související s obchodem, podnikáním, řemeslem nebo povoláním dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné dotčené osoby, jakož i knihy nebo jiné záznamy, na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné;

f)

požádat jakéhokoli zástupce nebo zaměstnance dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné dotčené osoby o vysvětlení skutečností nebo dokumentů týkajících se předmětu a účelu kontroly a zaznamenat odpovědi;

g)

položit jakémukoli takovému zástupci nebo zaměstnanci dotazy týkající se předmětu a účelu kontroly a zaznamenat odpovědi.

3.   Kontroly lze provádět rovněž s pomocí auditorů nebo odborníků jmenovaných Komisí podle čl. 72 odst. 2, jakož i koordinátora digitálních služeb nebo příslušných vnitrostátních orgánů členského státu, na jehož území je kontrola prováděna.

4.   Pokud jsou požadované účetní knihy nebo jiné záznamy související s poskytováním dotčené služby neúplné nebo pokud jsou odpovědi na položené otázky podle odstavce 2 tohoto článku nepřesné, neúplné nebo zavádějící, vykonají úředníci a další doprovázející osoby zmocněné Komisí k provedení kontroly své pravomoci na základě písemného pověření, které upřesňuje předmět a účel kontroly a sankce stanovené v článcích 74 a 76. S dostatečným předstihem před kontrolou informuje Komise o plánované kontrole koordinátora digitálních služeb členského státu, na jehož území má být kontrola provedena.

5.   Během kontrol mohou úředníci a další doprovázející osoby pověřené Komisí, auditoři a odborníci jmenovaní Komisí, koordinátor digitálních služeb nebo jiné příslušné orgány členského státu, na jehož území se kontrola provádí, požadovat, aby dotčený poskytovatel velmi velké online platformy či velmi velkého internetového vyhledávače nebo jiná dotčená osoba podali vysvětlení o své organizaci, fungování, informačním systému, algoritmech, nakládání s údaji a obchodní činnosti, a mohou klást otázky jejich klíčovým zaměstnancům.

6.   Dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiná dotčená fyzická nebo právnická osoba se musí podrobit kontrole nařízené rozhodnutím Komise. V rozhodnutí se uvede předmět a účel kontroly, stanoví datum jejího zahájení a uvedou sankce podle článků 74 a 76 a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie. Komise před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje koordinátora digitálních služeb členského státu, na jehož území má být kontrola provedena.

7.   Úředníci příslušného orgánu členského státu a další osoby pověřené nebo jmenované koordinátorem digitálních služeb v členském státě, na jehož území má být kontrola provedena, jsou na žádost koordinátora digitálních služeb nebo Komise aktivně nápomocni úředníkům a dalším doprovázejícím osobám pověřeným Komisí k provedení kontroly. Za tímto účelem mají pravomoci uvedené v odstavci 2.

8.   Pokud úředníci a další doprovázející osoby pověřené Komisí zjistí, že se dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiná dotčená osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, poskytne jim členský stát, na jehož území má být kontrola provedena, na jejich žádost a v souladu s vnitrostátním právem daného členského státu nezbytnou pomoc, včetně, je-li to podle tohoto vnitrostátního práva vhodné, donucovacích opatření přijatých příslušným donucovacím orgánem, aby jim umožnil kontrolu provést.

9.   Pokud pomoc stanovená v odstavci 8 vyžaduje v souladu s vnitrostátním právem svolení vnitrostátního justičního orgánu dotčeného členského státu, požádá o toto svolení koordinátor digitálních služeb dotčeného členského státu na žádost úředníků a dalších doprovázejících osob zmocněných Komisí. O toto svolení lze rovněž požádat jako o preventivní opatření.

10.   Pokud je podána žádost o svolení podle odstavce 9, ověří vnitrostátní justiční orgán, jemuž byla věc předložena, zda je rozhodnutí Komise o nařízení kontroly pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při provádění tohoto ověření může vnitrostátní justiční orgán požádat Komisi přímo nebo prostřednictvím koordinátorů digitálních služeb dotčeného členského státu o podrobné vysvětlení, obzvláště o důvodech, na jejichž základě má Komise podezření z porušení tohoto nařízení, o závažnosti údajného protiprávního jednání a o povaze zapojení dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače nebo jiné dotčené osoby do porušení tohoto nařízení. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí zpochybnit nezbytnost kontroly ani požadovat informace ze spisu Komise. Zákonnost rozhodnutí Komise přezkoumává pouze Soudní dvůr Evropské unie.

Článek 71

Závazky

1.   Pokud během řízení podle tohoto oddílu dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače nabídne závazky týkající se zajištění souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení, může Komise rozhodnutím učinit tyto závazky právně závaznými pro tohoto poskytovatele a prohlásit, že neexistují další důvody pro přijetí opatření.

2.   Komise může na žádost nebo z vlastního podnětu znovu zahájit řízení:

a)

pokud došlo k podstatné změně některé skutečnosti, na níž bylo rozhodnutí založeno;

b)

pokud dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače jedná v rozporu se svými závazky, nebo

c)

pokud se rozhodnutí zakládalo na neúplných, nesprávných či zavádějících informacích, které poskytl dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiná osoba uvedená v čl. 67 odst. 1.

3.   Domnívá-li se Komise, že závazky nabídnuté dotčeným poskytovatelem velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače nemohou zajistit účinné dodržování příslušných ustanovení tohoto nařízení, zamítne je v odůvodněném stanovisku, kterým se řízení ukončuje.

Článek 72

Monitorovací kroky

1.   Za účelem plnění úkolů svěřených jí v tomto oddíle může Komise přijmout nezbytná opatření k monitorování účinného provádění a dodržování tohoto nařízení poskytovateli velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů. Komise jim může rovněž nařídit, aby umožnili přístup ke svým databázím a algoritmům a aby podali příslušná vysvětlení. Tato opatření mohou zahrnovat uložení povinnosti poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače uchovávat všechny dokumenty, které jsou považovány za nezbytné k posouzení toho, zda tento poskytovatel toto nařízení provádí a dodržuje povinnosti v něm stanovené.

2.   Mezi opatření podle odstavce 1 může patřit jmenování nezávislých externích odborníků a auditorů, jakož i odborníků a auditorů z příslušných vnitrostátních orgánů, pokud s tím dotčený orgán souhlasí, kteří jsou Komisi nápomocni při monitorování účinného provádění a dodržování příslušných ustanovení tohoto nařízení a kteří Komisi poskytují zvláštní odborné znalosti či vědomosti.

Článek 75

Posílený dohled nad nápravnými opatřeními v případě porušení povinností stanovených v kapitole III oddíle 5

1.   Při přijímání rozhodnutí podle článku 73 v souvislosti s porušením některého ustanovení kapitoly III oddílu 5 poskytovatelem velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače využije Komise systém posíleného dohledu stanovený v tomto článku. Zohlední při tom co nejvíce jakákoli stanoviska sboru podle tohoto článku.

2.   V rozhodnutí uvedeném v článku 73 Komise požaduje, aby dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače v přiměřené lhůtě stanovené v daném rozhodnutí vypracoval a oznámil koordinátorům digitálních služeb, Komisi a sboru akční plán, v němž stanoví nezbytná opatření dostatečná k ukončení nebo nápravě protiprávního jednání. Tato opatření musí zahrnovat závazek provést v souladu s čl. 37 odst. 3 a 4 nezávislý audit provádění ostatních opatření s upřesněním totožnosti auditorů, jakož i metodiky, načasování a následných opatření auditu. Opatření mohou rovněž případně zahrnovat závazek dodržování příslušného kodexu chování, jak je stanoveno v článku 45.

3.   Do jednoho měsíce od obdržení akčního plánu sdělí sbor Komisi své stanovisko k němu. Do jednoho měsíce od obdržení tohoto stanoviska Komise rozhodne, zda jsou opatření stanovená v akčním plánu dostatečná k ukončení nebo nápravě protiprávního jednání, a stanoví přiměřenou lhůtu pro jeho provedení. V uvedeném rozhodnutí zohlední případný závazek dodržovat příslušné kodexy chování. Komise provádění akčního programu následně monitoruje. Za tímto účelem předá dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače zprávu o auditu Komisi bez zbytečného odkladu, jakmile bude k dispozici, a průběžně ji informuje o krocích podniknutých při provádění akčního plánu. Je-li to pro toto monitorování nezbytné, může Komise požadovat, aby jí dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače poskytl v přiměřené lhůtě stanovené Komisí dodatečné informace.

Komise průběžně informuje sbor a koordinátory digitálních služeb o provádění akčního plánu a o jeho monitorování.

4.   Komise může přijmout nezbytná opatření v souladu s tímto nařízením, zejména s čl. 76 odst. 1 písm. e) a čl. 82 odst. 1, pokud:

a)

dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače nepředloží ve stanovené lhůtě žádný akční plán, zprávu o auditu, nezbytné aktualizace nebo jakékoli další požadované informace;

b)

Komise navrhovaný akční plán odmítne, protože se domnívá, že opatření v něm stanovená nejsou k ukončení nebo nápravě protiprávního jednání dostatečná, nebo

c)

Komise se na základě zprávy o auditu, veškerých poskytnutých aktualizací nebo doplňujících informací nebo jakýchkoli jiných relevantních informací, které má k dispozici, domnívá, že provádění akčního plánu nestačí k ukončení nebo nápravě protiprávního jednání.

Článek 82

Žádosti o omezení přístupu a spolupráce s vnitrostátními soudy

1.   Pokud byly k ukončení porušování tohoto nařízení využity všechny pravomoci podle tohoto oddílu a protiprávní jednání přetrvává a způsobuje závažnou újmu, jíž nelze zabránit výkonem jiných pravomocí dostupných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, může Komise požádat koordinátora digitálních služeb v zemi usazení dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, aby jednal podle čl. 51 odst. 3.

Před podáním této žádosti koordinátorovi digitálních služeb vyzve Komise zúčastněné strany k podání písemných připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než 14 pracovních dní, popíše opatření, která hodlá požadovat, a určí zamýšleného adresáta nebo adresáty.

2.   Vyžaduje-li to soudržné uplatňování tohoto nařízení, může Komise z vlastního podnětu podat příslušnému justičnímu orgánu uvedenému v čl. 51 odst. 3 písemné připomínky. Se souhlasem dotyčného justičního orgánu může podat také ústní vyjádření.

Komise může výlučně pro účely přípravy svých vyjádření požádat příslušný justiční orgán členského státu, aby jí zaslal nebo zajistil zaslání všech dokumentů nezbytných pro posouzení případu.

3.   Pokud vnitrostátní soud rozhoduje o záležitosti, která je již předmětem rozhodnutí přijatého Komisí podle tohoto nařízení, nepřijme žádné rozhodnutí, které by bylo s uvedeným rozhodnutím Komise v rozporu. Vnitrostátní soudy se rovněž vyvarují rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím, jehož přijetí Komise zvažuje v řízení zahájeném podle tohoto nařízení. Za tímto účelem může vnitrostátní soud posoudit, zda je nezbytné, aby své řízení přerušil. Tím není dotčen článek 267 Smlouvy o fungování EU.

Článek 83

Prováděcí akty týkající se zásahu Komise

V souvislosti se zásahem Komise podle tohoto oddílu může Komise přijmout prováděcí akty týkající se praktických opatření ohledně:

a)

řízení podle článků 69 a 72;

b)

slyšení stanoveného v článku 79;

c)

sjednané dohody o zpřístupnění informací stanovené v článku 79.

Před přijetím jakýchkoli opatření podle prvního pododstavce tohoto článku zveřejní Komise jeho návrh a vyzve všechny zúčastněné strany k předložení připomínek ve lhůtě, kterou v uvedeném návrhu určí a která nesmí být kratší než jeden měsíc. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

oddíl 5

Společná ustanovení o vymáhání

Článek 86

Zastoupení

1.   Aniž je dotčena směrnice (EU) 2020/1828 nebo jakýkoli jiný druh zastoupení podle vnitrostátního práva, mají příjemci zprostředkovatelských služeb přinejmenším právo pověřit určitý subjekt, organizaci nebo sdružení, aby práva, která jim byla udělena tímto nařízením, vykonávaly jejich jménem, pokud tento subjekt, organizace nebo sdružení splňují všechny tyto podmínky:

a)

provádějí svou činnost na neziskovém základě;

b)

jsou řádně zřízeny podle práva členského státu;

c)

k jejich statutárním cílům patří oprávněný zájem na zajištění dodržování tohoto nařízení.

2.   Poskytovatelé online platforem přijmou nezbytná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby stížnosti podané subjekty, organizacemi nebo sdruženími uvedenými v odstavci 1 tohoto článku jménem příjemců služby prostřednictvím mechanismů uvedených v čl. 20 odst. 1 byly vyřízeny a bylo o nich rozhodnuto přednostně a bez zbytečného odkladu.

oddíl 6

Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

Článek 91

Přezkum

1.   Do 18. února 2027 Komise zhodnotí možný dopad tohoto nařízení na rozvoj a hospodářský růst malých a středních podniků a podá o tom zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Do 17. listopadu 2025 Komise zhodnotí a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o:

a)

uplatňování článku 33, včetně rozsahu poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, na které se vztahují povinnosti stanovené v kapitole III oddíle 5;

b)

vzájemném působení tohoto nařízení s jinými právními akty, zejména s akty uvedenými v čl. 2 odst. 3 a 4.

2.   Do 17. listopadu 2027 a poté každých pět let zhodnotí Komise toto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Tato zpráva se zabývá zejména:

a)

uplatňováním odst. 1 druhého pododstavce písm. a) a b);

b)

příspěvkem tohoto nařízení k prohloubení a účinnému fungování vnitřního trhu se zprostředkovatelskými službami, zejména pokud jde o přeshraniční poskytování digitálních služeb;

c)

uplatňováním článků 13, 16, 20, 21, 45 a 46;

d)

rozsahem povinností pro malé podniky a mikropodniky;

e)

účinností mechanismů dohledu a vymáhání;

f)

dopadem na dodržování práva na svobodu projevu a svobodu informací.

3.   Bude-li to vhodné, přiloží se ke zprávě uvedené v odstavcích 1 a 2 návrh změny tohoto nařízení.

4.   Komise ve zprávě uvedené v odstavci 2 tohoto článku rovněž vyhodnotí výroční zprávy o činnosti, které poskytli Komisi a sboru podle čl. 55 odst. 1 koordinátoři digitálních služeb.

5.   Pro účely odstavce 2 zašlou členské státy a sbor Komisi na žádost informace.

6.   Při provádění hodnocení uvedených v odstavci 2 zohlední Komise postoje a zjištění Evropského parlamentu, Rady a dalších relevantních subjektů nebo zdrojů a věnuje zvláštní pozornost malým a středním podnikům a situaci subjektů, jež nově vstoupily na trh.

7.   Do 18. února 2027 posoudí Komise po konzultaci se sborem fungování sboru a uplatňování článku 43 a podá o tom zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, přičemž zohlední první roky uplatňování tohoto nařízení. Na základě příslušných zjištění a s maximálním zřetelem ke stanovisku sboru ke zprávě případně připojí návrh na změnu tohoto nařízení, pokud jde o strukturu sboru.

Článek 93

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Toto nařízení se použije ode dne 17. února 2024.

Ustanovení čl. 24 odst. 2, 3 a 6, čl. 33 odst. 3 až 6, čl. 37 odst. 7, čl. 40 odst. 13, článku 43 a kapitoly IV oddílů 4, 5 a 6 se však použijí ode dne 16. listopadu 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 19. října 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

M. BEK


(1)  Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 70.

(2)  Úř. věst. C 440, 29.10.2021, s. 67.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. října 2022.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 ze dne 20. června 2019 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, změně nařízení (ES) č. 1907/2006 a zrušení nařízení (EU) č. 98/2013 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu online (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 79).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1232 ze dne 14. července 2021 o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES, pokud jde o používání technologií poskytovateli interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech ke zpracování osobních a jiných údajů pro účely boje proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line (Úř. věst. L 274, 30.7.2021, s. 41).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 1).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63).

(19)  Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(25)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1).

(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(30)  Směrnice Rady (EU) 2021/514 ze dne 22. března 2021, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (Úř. věst. L 104, 25.3.2021, s. 1).

(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).

(32)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1).

(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(35)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(37)  Úř. věst. C 149, 27.4.2021, s. 3.

(38)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

(39)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(40)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

(41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).



whereas









keyboard_arrow_down