search

keyboard_tab Digital Service Act 2022/2065 CS

 BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2022/2065 CS cercato: 'níž' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index níž:


whereas níž:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 1781

 

Článek 20

Interní systém pro vyřizování stížností

1.   Poskytovatelé online platforem poskytnou příjemcům služby, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení, po dobu nejméně šesti měsíců ode dne přijetí rozhodnutí uvedeného v tomto odstavci přístup k účinnému internímu systému pro vyřizování stížností, který umožňuje podávat elektronicky a bezplatně stížnosti proti rozhodnutí přijatému poskytovatelem online platformy na základě obdrženého oznámení nebo proti níže uvedeným rozhodnutím přijatým poskytovatelem online platformy z toho důvodu, že informace poskytnuté příjemci představují nezákonný obsah nebo nejsou slučitelné s jejich smluvními podmínkami:

a)

rozhodnutí o tom, zda odstranit dané informace či k nim znemožnit přístup nebo omezit jejich viditelnost, či nikoliv;

b)

rozhodnutí o tom, zda pozastavit či ukončit poskytování služby příjemcům, a to zcela nebo částečně, či nikoliv;

c)

rozhodnutí o tom, zda pozastavit či ukončit účty příjemců, či nikoliv;

d)

rozhodnutí o tom, zda pozastavit, ukončit nebo jinak omezit schopnost zpeněžit informace poskytnuté příjemci, či nikoliv.

2.   Doba nejméně šesti měsíců uvedená v odstavci 1 tohoto článku začíná běžet dnem, kdy je příjemce služby informován o rozhodnutí v souladu s čl. 16 odst. 5 nebo článkem 17.

3.   Poskytovatelé online platforem zajistí, aby jejich interní systémy pro vyřizování stížností byly snadno přístupné a uživatelsky přívětivé a aby umožňovaly a usnadňovaly podávání dostatečně přesných a náležitě odůvodněných stížností.

4.   Poskytovatelé online platforem vyřizují stížnosti podané prostřednictvím jejich interního systému pro vyřizování stížností včas, nediskriminačně, s náležitou péčí a nesvévolně. Pokud stížnost obsahuje dostatečné důvody k tomu, aby poskytovatel online platformy dospěl k závěru, že jeho rozhodnutí nepodnikat žádné kroky na základě oznámení je neodůvodněné, nebo že informace, jichž se stížnost týká, nejsou nezákonné ani neslučitelné s jeho smluvními podmínkami, nebo pokud obsahuje informace, z nichž vyplývá, že jednání stěžovatele neodůvodňuje přijaté opatření, rozhodnutí uvedené v odstavci 1 bez zbytečného odkladu zruší.

5.   Poskytovatelé online platforem bez zbytečného odkladu sdělí stěžovatelům své odůvodněné rozhodnutí o informacích, jichž se stížnost týká, a o možnosti mimosoudního řešení sporu podle článku 21 a o jiných dostupných možnostech nápravy.

6.   Poskytovatelé online platforem zajistí, aby rozhodnutí podle odstavce 5 byla přijímána pod dohledem adekvátně kvalifikovaných zaměstnanců, a nikoli výhradně na základě automatizovaných postupů.

Článek 21

Mimosoudní řešení sporů

1.   Příjemci služby, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení, jimž jsou určena rozhodnutí uvedená v čl. 20 odst. 1, mohou zvolit kterýkoli ze subjektů pro mimosoudní řešení sporů, který byl certifikován v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, aby urovnal spory týkající se těchto rozhodnutí včetně stížností, jež nebyly vyřešeny prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností zmíněného v uvedeném článku.

Poskytovatelé online platforem zajistí, aby informace o možnosti příjemců služby mít přístup k mimosoudnímu řešení sporů, jak je uvedeno v prvním pododstavci, byly snadno přístupné na jejich online rozhraní a byly jasné a uživatelsky vstřícné.

Prvním pododstavcem není dotčeno právo dotčeného příjemce služby zahájit v kterékoli fázi řízení, kterými napadne tato rozhodnutí poskytovatelů online platforem u soudu v souladu s rozhodným právem.

2.   Obě strany v dobré víře spolupracují s vybraným certifikovaným subjektem pro mimosoudní řešení sporů za účelem urovnání sporu.

Poskytovatelé online platforem mohou odmítnout spolupráci s tímto orgánem pro mimosoudní řešení sporů, pokud již byl urovnán spor týkající se stejných informací a stejných důvodů údajné nezákonnosti obsahu nebo jeho neslučitelnosti se smluvními podmínkami.

Certifikovaný subjekt pro mimosoudní řešení sporů nemá pravomoc uložit stranám závazné řešení sporu.

3.   Koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je subjekt pro mimosoudní řešení sporů usazen, tento subjekt certifikuje na dobu nejvýše pěti let s možností prodloužení na jeho žádost, pokud subjekt prokáže, že splňuje všechny níže uvedené podmínky:

a)

je nestranný a nezávislý, a to i finančně, na poskytovatelích online platforem i na příjemcích dané služby poskytované poskytovateli online platforem, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení;

b)

má potřebné odborné znalosti, pokud jde o problematiku jedné či více oblastí nezákonného obsahu nebo pokud jde o uplatňování a vymáhání smluvních podmínek jednoho či více typů online platforem, jež subjektu umožňují účinně přispět k řešení sporu;

c)

jeho členové jsou odměňováni způsobem, který není spojen s výsledkem řízení;

d)

umožňuje snadný přístup k mimosoudnímu řešení sporů prostřednictvím elektronických komunikačních technologií a umožňuje zahájit řešení sporu a podat požadované podpůrné dokumenty online;

e)

je schopen vyřešit spor rychlým, účinným a nákladově efektivním způsobem a alespoň v jednom z úředních jazyků orgánů Unie;

f)

mimosoudní řešení sporu probíhá v souladu s jasným a spravedlivým jednacím řádem, který je snadno a veřejně přístupný a který je v souladu s použitelným právem, včetně požadavků tohoto článku.

Koordinátor digitálních služeb v relevantních případech v osvědčení upřesní:

a)

konkrétní problematiku, jež je předmětem odborných znalostí subjektu, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. b), a

b)

úřední jazyk nebo jazyky orgánů Unie, v nichž je subjekt schopen řešit spory, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. e).

4.   Certifikované subjekty pro mimosoudní urovnávání sporů každoročně podávají zprávu koordinátorovi digitálních služeb, který je certifikoval, o svém fungování, ve které uvedou přinejmenším počet sporů, které jim byly předloženy, informace o výsledcích těchto sporů, průměrnou dobu potřebnou k vyřešení sporu a zjištěné nedostatky či potíže. Na žádost koordinátora digitálních služeb poskytnou další informace.

Koordinátoři digitálních služeb každé dva roky vypracují zprávu o fungování subjektů pro mimosoudní urovnávání sporů, které certifikovali. Tato zpráva zejména:

a)

uvede počet sporů, které každý certifikovaný subjekt pro mimosoudní urovnávání sporů každoročně obdržel;

b)

uvede výsledky řízení u těchto subjektů a průměrnou dobu potřebnou k vyřešení sporu;

c)

uvede a vysvětlí zjištěné systémové nebo odvětvové nedostatky či potíže v souvislosti s fungováním těchto subjektů;

d)

uvede osvědčené postupy týkající se uvedeného fungování;

e)

uvede doporučení, jak případně zlepšit uvedené fungování.

Certifikované subjekty pro mimosoudní řešení sporů svá rozhodnutí dotčeným stranám poskytnou v přiměřené lhůtě, nejpozději však 90 kalendářních dnů po dni obdržení stížnosti. V případě velmi komplikovaných sporů může certifikovaný subjekt pro mimosoudní urovnávání sporů dle vlastního uvážení lhůtu 90 kalendářních dnů prodloužit o dodatečnou dobu nepřesahující 90 dnů, avšak nejvýše na celkovou dobu 180 dnů.

5.   Pokud subjekt pro mimosoudní řešení sporů rozhodne spor ve prospěch příjemce služby, včetně osoby nebo subjektu, které podaly oznámení, uhradí poskytovatel online platformy veškeré poplatky účtované subjektem pro mimosoudní řešení sporů a nahradí uvedenému příjemci, včetně osoby nebo subjektu, veškeré jiné přiměřené výdaje, které v souvislosti s řešením sporu zaplatil. Pokud subjekt pro mimosoudní řešení sporů rozhodne spor ve prospěch poskytovatele online platformy, nemusí příjemce služby, včetně osoby nebo subjektu, hradit žádné poplatky nebo jiné výdaje, jež poskytovatel online platformy v souvislosti s řešením sporu zaplatil nebo má zaplatit, ledaže subjekt pro mimosoudní řešení sporů zjistí, že uvedený příjemce jednal prokazatelně ve zlém úmyslu.

Poplatky, které subjekt pro mimosoudní řešení sporů účtuje poskytovatelům online platforem za vyřešení sporu, musí být přiměřené a v žádném případě nesmějí překročit náklady mu vzniklé. Pro příjemce služby musí být řešení sporu bezplatné nebo za nominální poplatek.

Certifikované subjekty pro mimosoudní řešení sporů informují dotčeného příjemce služby, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení, a poskytovatele online platformy o poplatcích nebo mechanismech používaných ke stanovení poplatků předtím, než se zapojí do řešení sporu.

6.   Členské státy mohou zřídit subjekty pro mimosoudní řešení sporů pro účely odstavce 1 nebo podpořit činnost některých či všech subjektů pro mimosoudní řešení sporů, které certifikovaly v souladu s odstavcem 3.

Členské státy zajistí, aby žádná z činností, které uskuteční podle prvního pododstavce tohoto odstavce, neměla vliv na schopnost jejich koordinátorů digitálních služeb certifikovat dotčené subjekty v souladu s odstavcem 3.

7.   Koordinátor digitálních služeb, který subjekt pro mimosoudní řešení sporů certifikoval, tuto certifikaci odejme, pokud na základě šetření z vlastního podnětu nebo na základě informací obdržených od třetích stran zjistí, že tento subjekt již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 3. Před odnětím certifikace poskytne koordinátor digitálních služeb tomuto subjektu možnost vyjádřit se ke zjištěním vyplývajícím z jeho šetření a k jeho úmyslu odejmout mu certifikaci.

8.   Koordinátoři digitálních služeb oznámí Komisi subjekty pro mimosoudní řešení sporů, které certifikovali podle odstavce 3, včetně případných specifikací podle druhého pododstavce zmíněného odstavce, jakož i subjekty pro mimosoudní řešení sporů, jimž certifikaci odňali. Komise zveřejní seznam těchto subjektů včetně případných specifikací na vyhrazených internetových stránkách, jež jsou snadno přístupné, a průběžně ho aktualizuje.

9.   Tímto článkem není dotčena směrnice 2013/11/EU a postupy a subjekty alternativního řešení sporů, jež mají na základě uvedené směrnice spotřebitelé k dispozici.

Článek 33

Velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače

1.   Tento oddíl se vztahuje na online platformy a internetové vyhledávače, které mají průměrný měsíční počet aktivních příjemců služby v Unii nejméně 45 milionům a které jsou určeny jako velmi velké online platformy nebo velmi velké internetové vyhledávače podle odstavce 4.

2.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými upraví průměrný měsíční počet aktivních příjemců služby v Unii uvedený v odstavci 1, pokud se počet obyvatel Unie zvýší nebo sníží nejméně o 5 % v porovnání s počtem obyvatel v roce 2020, nebo pokud již byl upraven aktem v přenesené pravomoci, s počtem obyvatel v roce, v němž byl přijat poslední akt v přenesené pravomoci. V takovém případě upraví počet tak, aby odpovídal 10 % obyvatelstva Unie v roce, ve kterém přijme příslušný akt v přenesené pravomoci, se zaokrouhlením nahoru nebo dolů, aby bylo možné počet vyjádřit v milionech.

3.   Komise může po konzultaci se sborem přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterým doplní toto nařízení stanovením metodiky pro výpočet průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců služby v Unii pro účely odstavce 1 tohoto článku a čl. 24 odst. 2 s cílem zajistit, aby tato metodika zohledňovala vývoj trhu a technologií.

4.   Komise po konzultaci s členským státem usazení nebo po zohlednění informací poskytnutých koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení v souladu s čl. 24 odst. 4 přijme rozhodnutí, kterým určí jako velmi velkou online platformu nebo velmi velký internetový vyhledávač pro účely tohoto nařízení každou online platformu nebo internetový vyhledávač, které mají průměrný měsíční počet aktivních příjemců služby nejméně rovný počtu uvedenému v odstavci 1 tohoto článku. Komise přijme své rozhodnutí na základě údajů oznámených poskytovatelem online platformy nebo internetového vyhledávače podle čl. 24 odst. 2, informací vyžádaných podle čl. 24 odst. 3 nebo jakýchkoli jiných údajů, které jí jsou dostupné.

Skutečnost, že poskytovatel online platformy nebo internetového vyhledávače nedodržel čl. 24 odst. 2 nebo nevyhověl žádosti koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise podle čl. 24 odst. 3, nebrání Komisi v tom, aby tohoto poskytovatele určila jako poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače podle tohoto odstavce.

Pokud Komise své rozhodnutí zakládá na jiných informacích, které jsou jí dostupné, podle prvního pododstavce tohoto odstavce nebo na dodatečných informacích vyžádaných podle čl. 24 odst. 3, poskytne dotčenému poskytovateli online platformy nebo internetového vyhledávače lhůtu deseti pracovních dnů, aby předložil své stanovisko k předběžným zjištěním Komise a k jejímu úmyslu určit online platformu nebo internetový vyhledávač jako velmi velkou online platformu nebo jako velmi velký internetový vyhledávač. Komise toto stanovisko řádně zohlední.

Pokud dotčený poskytovatel online platformy nebo internetového vyhledávače podle třetího pododstavce své stanovisko neposkytne, nebrání to Komisi, aby na základě jiných jí dostupných údajů takovou online platformu nebo takový internetový vyhledávač určila jako velmi velkou online platformu nebo jako velmi velký internetový vyhledávač.

5.   Komise určení ukončí, pokud během nepřerušeného období jednoho roku daná online platforma nebo daný internetový vyhledávač nemají průměrný měsíční počet aktivních příjemců služby nejméně rovný počtu uvedenému v odstavci 1.

6.   Komise bez zbytečného odkladu oznámí svá rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 dotčenému poskytovateli online platformy nebo internetového vyhledávače, sboru a koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení.

Komise zajistí zveřejnění seznamu určených velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů v Úředním věstníku Evropské unie a průběžně tento seznam aktualizuje. Povinnosti stanovené v tomto oddíle se na dotčené velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače začnou nebo přestanou vztahovat čtyři měsíce po oznámení dotčenému poskytovateli uvedeném v prvním pododstavci.

Článek 36

Mechanismus reakce na krize

1.   V případě krize může Komise na základě doporučení sboru přijmout rozhodnutí, v němž po jednom nebo několika poskytovatelích velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů požaduje, aby přijali jedno či více z těchto opatření:

a)

aby posoudili, zda fungování a využívání jejich služeb významně přispívá nebo pravděpodobně významně přispívá k závažné hrozbě uvedené v odstavci 2, a pokud ano, do jaké míry a jakým způsobem;

b)

aby určili a uplatňovali konkrétní, účinná a přiměřená opatření, jako jsou opatření stanovená v čl. 35 odst. 1 nebo čl. 48 odst. 2, s cílem předcházet závažné hrozbě zjištěné podle písmene a) tohoto pododstavce, odstranit ji nebo omezit;

c)

aby do určitého data podali Komisi zprávu nebo jí v pravidelných intervalech uvedených v rozhodnutí podávali zprávy o posouzeních podle písmene a), o přesném obsahu, provádění a kvalitativním i kvantitativním dopadu konkrétních opatření přijatých podle písmene b) a o jakýchkoli dalších otázkách, které s těmito posouzeními nebo opatřeními souvisejí, jak je uvedeno v rozhodnutí.

Při určování a uplatňování opatření podle prvního pododstavce písm. b) poskytovatel nebo poskytovatelé služeb náležitě zohlední závažnost vážného ohrožení uvedeného v odstavci 2, naléhavost opatření a nastalé nebo potenciální důsledky pro práva a oprávněné zájmy všech dotčených stran, včetně možnosti nesouladu opatření se základními právy zakotvenými v Listině.

2.   Pro účely tohoto článku se má za to, že došlo ke krizi, když mimořádné okolnosti vedou k vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví v Unii nebo v jejích podstatných částech.

3.   Při přijímání rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 Komise zajistí, aby byly splněny všechny tyto požadavky:

a)

kroky vyžadované rozhodnutím jsou nezbytně nutné, odůvodněné a přiměřené, zejména s ohledem na závažnost vážného ohrožení uvedeného v odstavci 2, naléhavost opatření a nastalé nebo potenciální důsledky pro práva a oprávněné zájmy všech dotčených stran, včetně možnosti nesouladu opatření se základními právy zakotvenými v Listině;

b)

rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být konkrétní opatření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) přijata, zejména s ohledem na naléhavost těchto opatření a na dobu potřebnou k jejich přípravě a provedení;

c)

opatření požadovaná rozhodnutím jsou omezena na dobu, které nepřesahuje tři měsíce.

4.   Po přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 provede Komise bez zbytečného odkladu všechny tyto kroky:

a)

rozhodnutí oznámí poskytovateli nebo poskytovatelům, jimž je určeno;

b)

zpřístupní rozhodnutí veřejnosti a

c)

informuje o rozhodnutí sbor, vyzve jej, aby se k němu vyjádřil, a průběžně jej informuje o dalším vývoji v souvislosti s tímto rozhodnutím.

5.   Volba konkrétních opatření, která mají být přijata podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a podle odst. 7 druhého pododstavce, zůstává na poskytovateli nebo poskytovatelích, na něž se rozhodnutí Komise vztahuje.

6.   Komise se z vlastního podnětu nebo na žádost poskytovatele může zapojit do dialogu s poskytovatelem s cílem určit, zda jsou s ohledem na konkrétní okolnosti poskytovatele zamýšlená nebo provedená opatření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) účinná a přiměřená z hlediska dosažení sledovaných cílů. Komise zejména zajistí, aby opatření, jež poskytovatel služeb přijal podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b), splňovala požadavky uvedené v odst. 3 písm. a) a c).

7.   Komise monitoruje uplatňování konkrétních opatření přijatých na základě rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 tohoto článku na základě zpráv podle prvního pododstavce písm. c) uvedeného odstavce a veškerých dalších relevantních informací, včetně informací, které si případně vyžádá podle článku 40 nebo článku 67; přihlíží při tom k vývoji krize. Komise podává o tomto monitorování pravidelně zprávy sboru, a to alespoň jednou za měsíc.

Pokud se Komise domnívá, že zamýšlená nebo provedená konkrétní opatření podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nejsou účinná nebo přiměřená, může po konzultaci se sborem přijmout rozhodnutí, kterým poskytovatele požádá, aby určení nebo uplatňování těchto konkrétních opatření přezkoumal.

8.   Je-li to s ohledem na vývoj krize vhodné, může Komise na základě doporučení sboru změnit rozhodnutí uvedené v odstavci 1 nebo v odst. 7 druhém pododstavci tak, že:

a)

zruší rozhodnutí a případně požaduje, aby velmi velká online platforma nebo velmi velký internetový vyhledávač přestaly uplatňovat opatření určená a prováděná podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nebo podle odst. 7 druhého pododstavce, zejména pokud již pro taková opatření neexistují důvody;

b)

prodlouží lhůtu uvedenou v odst. 3 písm. c) nejvýše o tři měsíce;

c)

přihlédne ke zkušenostem získaným při uplatňování opatření, zejména k možnému nesouladu opatření se základními právy zakotvenými v Listině.

9.   Požadavky odstavců 1 až 6 se vztahují na rozhodnutí a jeho změny uvedené v tomto článku.

10.   Komise v nejvyšší míře zohledňuje doporučení sboru vydaná podle tohoto článku.

11.   Po přijetí rozhodnutí v souladu s tímto článkem a v každém případě tři měsíce po skončení krize podává Komise Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu o uplatňování konkrétních opatření přijatých na základě těchto rozhodnutí.

Článek 37

Nezávislý audit

1.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů se nejméně jednou ročně na vlastní náklady podrobí nezávislým auditům za účelem posouzení dodržování:

a)

povinností stanovených v kapitole III;

b)

veškerých závazků přijatých na základě kodexů chování uvedených v článcích 45 a 46 a krizových protokolů uvedených v článku 48.

2.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů spolupracují s organizacemi provádějícími audity podle tohoto článku a poskytují jim pomoc nezbytnou k tomu, aby mohly tyto audity provádět účinně, efektivně a včas, mimo jiné tak, že jim umožní přístup ke všem relevantním údajům a prostorám a zodpovídají písemné i ústní otázky. Nesmějí bránit provádění auditu ani je nepřiměřeně ovlivňovat nebo oslabovat.

Informacím získaným v souvislosti s audity od poskytovatelů velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů a třetích stran tyto audity zajistí odpovídající úroveň důvěrnosti a profesního tajemství, a to i po ukončení auditů. Splnění tohoto požadavku však nesmí nepříznivě ovlivnit provádění auditů ani jiných ustanovení tohoto nařízení, zejména ustanovení o transparentnosti, dohledu a vymáhání. Je-li to nezbytné pro účely podávání zpráv o transparentnosti podle čl. 42 odst. 4, přiloží se ke zprávě o auditu a zprávě o provádění auditu podle odstavců 4 a 6 tohoto článku verze, které neobsahují žádné informace, jež by mohly být důvodně považovány za důvěrné.

3.   Audity podle odstavce 1 provádějí organizace, které:

a)

jsou nezávislé na dotčeném poskytovateli velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a na jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, a nejsou s nimi ve střetu zájmů; zejména:

i)

v období dvanácti měsíců před zahájením auditu neposkytly dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače ani jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, žádné neauditorské služby týkající se auditovaných záležitostí a zavázaly se, že takové služby neposkytnou ani během dvanácti měsíců následujících po dokončení auditu;

ii)

neposkytují již dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače ani jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, auditorské služby podle tohoto článku po dobu delší než deset po sobě následujících let;

iii)

neprovádějí audit za poplatky, které jsou závislé na výsledku auditu;

b)

mají prokázané odborné znalosti v oblasti řízení rizik, technickou způsobilost a kapacity;

c)

mají prokázanou objektivitu a profesní etiku, jež vychází zejména z dodržování profesních kodexů nebo vhodných norem.

4.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů zajistí, aby organizace, které audity provádějí, vyhotovily pro každý audit zprávu o auditu. Uvedená zpráva musí být odůvodněna a vyhotovena písemně a musí obsahovat alespoň:

a)

název, adresu a kontaktní místo poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, kterého se audit týká, a kontrolované období;

b)

název a adresu organizace nebo organizací provádějících audit;

c)

prohlášení o zájmech;

d)

popis konkrétních kontrolovaných prvků a použité metodiky;

e)

popis a shrnutí hlavních zjištění vyplývajících z auditu;

f)

seznam třetích stran, které byly v rámci auditu konzultovány;

g)

výrok auditora ohledně toho, zda poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, kterého se audit týká, plnil povinnosti a závazky uvedené v odstavci 1, a to kladný, kladný s připomínkami, nebo záporný;

h)

není-li výrok auditora kladný, operativní doporučení týkající se konkrétních opatření k dosažení souladu a doporučený časový rámec k dosažení souladu.

5.   Pokud nebyla organizace provádějící audit schopna provést audit určitých konkrétních prvků nebo vydat na základě svých šetření výrok auditora, zahrne zpráva o auditu vysvětlení okolností a důvodů, proč zmíněné prvky nemohly být předmětem auditu.

6.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, kteří obdrží zprávu o auditu, jež není kladná, náležitě zohlední jim určená operativní doporučení za účelem přijetí potřebných opatření k jejich provedení. Do jednoho měsíce od obdržení těchto doporučení přijmou zprávu o provedení doporučení auditu, v níž tato opatření uvedou. Pokud operativní doporučení neprovedou, zdůvodní ve zprávě o provedení doporučení auditu, proč tak neučinili, a uvedou veškerá alternativní opatření, která přijali k nápravě zjištěných případů nesouladu.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými doplní toto nařízení stanovením pravidel nezbytných pro provádění auditů podle tohoto článku, zejména pokud jde o nezbytná pravidla týkající se procesních kroků, metodik auditů a šablon pro podávání zpráv o auditech prováděných podle tohoto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci zohledňují dobrovolné auditorské standardy uvedené v čl. 44 odst. 1 písm. e).

Článek 39

Další požadavky na transparentnost reklamy na internetu

1.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, kteří na svých online rozhraních prezentují reklamu, sestaví a prostřednictvím spolehlivého nástroje, jenž umožňuje vyhledávání na základě více kritérií, a rozhraní pro programování aplikací zveřejní ve zvláštní části svého online rozhraní archiv obsahující informace uvedené v odstavci 2, jež budou dostupné po celou dobu, během níž prezentují reklamu, a po dobu jednoho roku od okamžiku, kdy byla reklama na jejich online rozhraních prezentována naposledy. Poskytovatelé velmi velkých online platforem zajistí, aby archiv neobsahoval žádné osobní údaje příjemců služby, jimž reklama byla či mohla být prezentována, a vynaloží přiměřené úsilí na to, aby tyto informace byly přesné a úplné.

2.   Archiv obsahuje přinejmenším všechny tyto informace:

a)

obsah reklamy, včetně názvu výrobku, služby nebo značky a předmětu reklamy;

b)

fyzickou nebo právnickou osobu, jejímž jménem je reklama prezentována;

c)

fyzickou nebo právnickou osobu, která za reklamu zaplatila, pokud se liší od osoby uvedené v písmenu b);

d)

dobu, během níž byla reklama prezentována;

e)

to, zda měla být reklama prezentována výslovně jedné či více konkrétním skupinám příjemců služby, a pokud ano, hlavní parametry použité za tímto účelem, včetně případných hlavních parametrů použitých k vyloučení jedné nebo více takových konkrétních skupin;

f)

obchodní sdělení zveřejněná na velmi velkých online platformách a určená podle čl. 26 odst. 2;

g)

celkový počet oslovených příjemců služby a v relevantních případech souhrnné počty rozdělené podle členského státu na skupinu či skupiny příjemců, jimž byla reklama cíleně určena.

3.   Jestliže poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače odstranil konkrétní reklamu nebo k ní znemožnil přístup z důvodu údajné nezákonnosti nebo neslučitelnosti s jeho smluvními podmínkami, archiv informace uvedené v odst. 2 písm. a), b) a c) neobsahuje. V takovém případě archiv obsahuje pro konkrétní dotčenou reklamu informace uvedené v čl. 17 odst. 3 písm. a) až e) nebo v čl. 9 odst. 2 písm. a) bodě i), podle okolností.

Komise může po konzultaci se sborem, s relevantními prověřenými výzkumnými pracovníky uvedenými v článku 40 a s veřejností vydat pokyny týkající se struktury, organizace a funkcí archivů popsaných v tomto článku.

Článek 40

Přístup k údajům a kontrola

1.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů poskytnou koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení nebo Komisi na jejich odůvodněnou žádost a v přiměřené lhůtě stanovené v této žádosti přístup k údajům, které jsou nezbytné pro monitorování a posuzování souladu s tímto nařízením.

2.   Koordinátoři digitálních služeb a Komise využijí údaje zpřístupněné podle odstavce 1 pouze pro účely monitorování a posuzování souladu s tímto nařízením a řádně zohledňují práva a zájmy dotčených poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a příjemců služby, včetně ochrany osobních údajů, ochrany důvěrných informací, zejména obchodních tajemství, a zachování bezpečnosti jejich služby.

3.   Pro účely odstavce 1 vysvětlí poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů na žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise koncepci, logiku fungování a testování svých algoritmických systémů, včetně doporučovacích systémů.

4.   Na odůvodněnou žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů v přiměřené lhůtě stanovené v žádosti umožní přístup k údajům prověřeným výzkumným pracovníkům, kteří splňují požadavky stanovené v odstavci 8 tohoto článku, a to výhradně za účelem provádění výzkumu, který přispívá k odhalení, zjištění a pochopení systémových rizik v Unii stanovených v souladu s čl. 34 odst. 1 a k posouzení přiměřenosti, účinnosti a dopadů opatření ke zmírnění rizik podle článku 35.

5.   Do patnácti dnů od obdržení žádosti podle odstavce 4 mohou poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů požádat koordinátora digitálních služeb v zemi usazení o změnu žádosti, pokud se domnívají, že přístup k požadovaným údajům nemohou poskytnout z jednoho z těchto dvou důvodů:

a)

nemají k dotčeným údajům přístup;

b)

poskytnutí přístupu k dotčeným údajům povede ke značnému oslabení bezpečnosti jejich služby nebo ochrany důvěrných informací, zejména obchodního tajemství.

6.   Žádosti o změnu podle odstavce 5 musí obsahovat návrhy na jeden či více alternativních způsobů, jimiž lze poskytnout přístup k požadovaným údajům, či na jiné údaje, které jsou vhodné a dostatečné pro účely žádosti.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení rozhodne o žádosti o změnu do patnácti dnů a sdělí poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače své rozhodnutí a případně pozměněnou žádost a novou lhůtu, v níž má být žádosti vyhověno.

7.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů usnadňují a poskytují přístup k údajům podle odstavců 1 a 4 prostřednictvím vhodných rozhraní stanovených v žádosti, včetně online databází nebo rozhraní pro programování aplikací.

8.   Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení udělí výzkumným pracovníkům na jejich řádně odůvodněnou žádost status „prověřených výzkumných pracovníků“ pro účely zvláštního výzkumu uvedeného v žádosti a podá poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače odůvodněnou žádost o přístup k údajům podle odstavce 4, pokud tito výzkumní pracovníci prokáží, že splňují všechny tyto podmínky:

a)

jsou členy výzkumné organizace ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2019/790;

b)

nemají obchodní zájmy;

c)

jejich žádost obsahuje informace o financování výzkumu;

d)

jsou schopni vyhovět v souvislosti s každou žádostí zvláštním požadavkům v oblasti bezpečnosti a důvěrnosti údajů a chránit osobní údaje a ve své žádosti popíší vhodná technická a organizační opatření, která za tímto účelem přijali;

e)

jejich žádost prokazuje, že jejich přístup k údajům a požadované lhůty jsou nezbytné a přiměřené pro účely jejich výzkumu a že očekávané výsledky tohoto výzkumu přispějí k účelům stanoveným v odstavci 4;

f)

plánované výzkumné činnosti budou prováděny pro účely stanovené v odstavci 4;

g)

zaváží se, že v přiměřené době po dokončení výzkumu a s přihlédnutím k právům a zájmům příjemců dotčené služby v souladu s nařízením (EU) 2016/679 bezplatně zpřístupní výsledky svého výzkumu veřejnosti.

Když koordinátor digitálních služeb v zemi usazení obdrží žádost podle tohoto odstavce, informuje o tom Komisi a sbor.

9.   Výzkumní pracovníci mohou svou žádost rovněž podat koordinátorovi digitálních služeb členského státu výzkumné organizace, jejímiž jsou členy. Po obdržení žádosti podle tohoto odstavce provede koordinátor digitálních služeb počáteční posouzení, zda příslušní výzkumní pracovníci splňují všechny podmínky stanovené v odstavci 8. Následně zašle žádost spolu s podklady předloženými dotyčnými výzkumnými pracovníky a své počáteční posouzení koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení. Ten přijme bez zbytečného odkladu rozhodnutí o udělení statusu prověřeného výzkumného pracovníka.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení uvedené počáteční posouzení řádně zohlední, nicméně konečné rozhodnutí o tom, zda výzkumnému pracovníkovi udělí status prověřeného výzkumného pracovníka, spadá podle odstavce 8 do jeho pravomoci.

10.   Koordinátor digitálních služeb, který udělil status prověřeného výzkumného pracovníka a vydal ve prospěch prověřeného výzkumného pracovníka odůvodněnou žádost o přístup k údajům poskytovatelům velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, vydá rozhodnutí o ukončení přístupu, pokud na základě šetření buď z vlastního podnětu, nebo na základě informací získaných od třetích stran rozhodne, že prověřený výzkumný pracovník již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 8, a o tomto rozhodnutí informuje dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače. Před ukončením přístupu umožní koordinátor digitálních služeb danému prověřenému výzkumnému pracovníkovi, aby se ke zjištěním vyplývajícím z provedeného šetření a k jeho úmyslu ukončit přístup vyjádřil.

11.   Koordinátoři digitálních služeb v zemi usazení sdělí sboru jména a kontaktní údaje fyzických osob nebo subjektů, kterým udělili status „prověřeného výzkumného pracovníka“ v souladu s odstavcem 8, jakož i účel výzkumu, pro který byla žádost podána nebo, pokud ukončili přístup k údajům v souladu s odstavcem 10, uvědomí o tom sbor.

12.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů umožní výzkumným pracovníkům, kteří splňují podmínky stanovené v odst. 8 prvním pododstavci písm. b), c), d) a e) a kteří používají údaje výhradně k provádění výzkumu, jenž přispívá k odhalení, zjištění a pochopení systémových rizik v Unii podle čl. 34 odst. 1, a to včetně výzkumných pracovníků, kteří jsou členy neziskových subjektů, organizací a sdružení, přístup k údajům veřejně přístupným v jejich online rozhraní bez zbytečného odkladu, a kde je to technicky možné, v reálném čase.

13.   Komise po konzultaci se sborem přijme akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení, kterými se stanoví technické podmínky, za nichž mají poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů sdílet údaje podle odstavců 1 a 4, a účely, k nimž lze údaje použít. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví zvláštní podmínky, za kterých může ke sdílení údajů s výzkumnými pracovníky docházet v souladu s nařízením (EU) 2016/679, jakož i příslušné objektivní ukazatele, postupy a v případě potřeby nezávislé poradní mechanismy na podporu sdílení údajů, s přihlédnutím k právům a zájmům poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a příjemců dotčené služby, včetně ochrany důvěrných informací, zejména obchodního tajemství, a zachování bezpečnosti jejich služby.

Článek 51

Pravomoci koordinátorů digitálních služeb

1.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb následující vyšetřovací pravomoci s ohledem na jednání poskytovatelů zprostředkovatelských služeb spadajících do pravomoci jejich členského státu:

a)

pravomoc požadovat, aby tito poskytovatelé a jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které si mohou být vědomy informací o údajném porušení tohoto nařízení, včetně organizací provádějících audity podle článku 37 a čl. 75 odst. 2, poskytli tyto informace bez zbytečného odkladu;

b)

pravomoc provádět kontroly nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě o nařízení kontrol v prostorách, které tito poskytovatelé či osoby využívají pro účely související s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, nebo požádat jiné orgány veřejné moci o provedení těchto kontrol za účelem přezkoumání, zabavení, pořízení nebo získání kopií informací týkajících se údajného protiprávního jednání v jakékoli formě, bez ohledu na paměťové médium;

c)

pravomoc požádat kteréhokoli zaměstnance či zástupce těchto poskytovatelů nebo osob o podání vysvětlení k jakýmkoli informacím týkajícím se údajného protiprávního jednání a odpovědi s jejich souhlasem jakýmikoli technickými prostředky zaznamenat.

2.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb tyto donucovací pravomoci vůči poskytovatelům zprostředkovatelských služeb spadajícím do pravomoci jejich členského státu:

a)

pravomoc přijímat závazky nabídnuté těmito poskytovateli ve vztahu k dodržování tohoto nařízení a učinit tyto závazky právně závaznými;

b)

pravomoc nařídit ukončení protiprávního jednání a ve vhodných případech uložit nápravná opatření, která jsou úměrná takovému protiprávnímu jednání a nezbytná k jeho účinnému ukončení, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

c)

pravomoc uložit za nedodržení tohoto nařízení, a to i za nesplnění vyšetřovacích příkazů vydaných podle odstavce 1 tohoto článku, pokuty v souladu s článkem 52, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

d)

pravomoc uložit podle článku 52 penále s cílem zajistit ukončení protiprávního jednání v souladu s příkazem vydaným podle písmene b) tohoto pododstavce nebo za nesplnění vyšetřovacích příkazů vydaných podle odstavce 1 tohoto článku, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

e)

pravomoc přijímat předběžná opatření s cílem zabránit riziku závažné újmy, nebo požádat příslušný vnitrostátní justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil.

Co se týká prvního pododstavce písm. c) a d), mají koordinátoři digitálních služeb donucovací pravomoci stanovené v těchto ustanoveních rovněž vůči jiným osobám uvedeným v odstavci 1, pokud jde o neplnění příkazů, které jim byly vydány podle zmíněného odstavce. Tyto donucovací pravomoci uplatní až poté, co těmto jiným osobám včas poskytli veškeré relevantní informace o zmíněných příkazech, včetně příslušné lhůty, pokut nebo penále, jež lze uložit za jejich nedodržení, a možností nápravy.

3.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb ve vztahu k poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, kteří spadají do pravomoci jejich členského státu, poté co byly za účelem ukončení protiprávního jednání vyčerpány všechny ostatní pravomoci podle tohoto článku a toto protiprávní jednání nebylo napraveno nebo pokračuje a způsobuje závažnou újmu, jíž nelze zabránit výkonem jiných pravomocí dostupných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, rovněž pravomoc přijmout tato opatření:

a)

požadovat, aby řídící orgán dotyčných poskytovatelů bez zbytečného odkladu situaci přezkoumal a přijal a předložil akční plán obsahující nezbytná opatření k ukončení protiprávního jednání, zajistil provedení těchto opatření poskytovatelem a podal zprávu o přijatých opatřeních;

b)

pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb nesplnil dostatečně požadavky uvedené v písmenu a), že protiprávní jednání nebylo napraveno a způsobuje závažnou újmu a že toto protiprávní jednání představuje trestný čin ohrožující život nebo bezpečnost osob, požádat příslušný justiční orgán jeho členského státu, aby nařídil dočasné omezení přístupu příjemců služby, s níž protiprávní jednání souvisí, nebo, pouze není-li toto technicky možné, omezení přístupu k online rozhraní poskytovatele zprostředkovatelských služeb, na němž k protiprávnímu jednání dochází.

Vyjma případu, kdy jedná na žádost Komise podle článku 82, vyzve koordinátor digitálních služeb před podáním žádosti uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce zúčastněné strany k podání písemných připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než dva týdny, popíše opatření, která hodlá požadovat, a uvede zamýšleného adresáta nebo adresáty těchto opatření. Poskytovatel zprostředkovatelských služeb, zamýšlený adresát nebo adresáti a jakákoli jiná třetí strana, která prokáže oprávněný zájem, se mohou zúčastnit řízení u příslušného justičního orgánu. Nařízená opatření musí být úměrná povaze, závažnosti, opakování a době trvání protiprávního jednání a nesmějí nepatřičně omezovat přístup příjemců dotčené služby k legálním informacím.

Omezení přístupu platí po dobu čtyř týdnů, přičemž příslušný justiční orgán může ve svém příkazu koordinátorovi digitálních služeb povolit prodloužení této lhůty o stejně dlouhé doby; justiční orgán stanoví maximální počet těchto prodloužení lhůty. Koordinátor digitálních služeb prodlouží lhůtu pouze tehdy, pokud se s přihlédnutím k právům a zájmům všech stran, kterých se toto omezení týká, a všem relevantním okolnostem, včetně informací, které mu případně poskytnou poskytovatel zprostředkovatelských služeb, adresát nebo adresáti opatření a jakákoli jiná třetí strana, která prokázala oprávněný zájem, domnívá, že jsou splněny obě tyto podmínky:

a)

poskytovatel zprostředkovatelských služeb nepřijal potřebná opatření k ukončení protiprávního jednání;

b)

dočasné omezení neomezuje nepatřičně přístup příjemců služby k legálním informacím s ohledem na počet dotčených příjemců na případnou existenci adekvátních a snadno dostupných alternativ.

Pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že podmínky stanovené v třetím pododstavci písm. a) a b) jsou splněny, ale lhůtu podle třetího pododstavce nemůže dále prodloužit, podá příslušnému justičnímu orgánu novou žádost podle prvního pododstavce písm. b).

4.   Pravomocemi uvedenými v odstavcích 1, 2 a 3 není dotčen oddíl 3.

5.   Opatření přijatá koordinátory digitálních služeb při výkonu jejich pravomocí uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 musí být účinná, odrazující a přiměřená, zejména s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání či údajného protiprávního jednání, jehož se tato opatření týkají, jakož i s ohledem na případné ekonomické, technické a provozní možnosti dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb.

6.   Členské státy stanoví konkrétní pravidla a postupy pro výkon pravomocí podle odstavců 1, 2 a 3 a zajistí, aby jakýkoli výkon těchto pravomocí podléhal náležitým zárukám stanoveným v použitelném vnitrostátním právu v souladu s Listinou a obecnými zásadami práva Unie. Tato opatření musí být zejména přijímána výlučně v souladu s právem na respektování soukromého života a právem na obhajobu, včetně práva být slyšen a na přístup ke spisu, a s výhradou práva všech dotčených stran na účinnou právní ochranu.

Článek 71

Závazky

1.   Pokud během řízení podle tohoto oddílu dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače nabídne závazky týkající se zajištění souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení, může Komise rozhodnutím učinit tyto závazky právně závaznými pro tohoto poskytovatele a prohlásit, že neexistují další důvody pro přijetí opatření.

2.   Komise může na žádost nebo z vlastního podnětu znovu zahájit řízení:

a)

pokud došlo k podstatné změně některé skutečnosti, na níž bylo rozhodnutí založeno;

b)

pokud dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače jedná v rozporu se svými závazky, nebo

c)

pokud se rozhodnutí zakládalo na neúplných, nesprávných či zavádějících informacích, které poskytl dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiná osoba uvedená v čl. 67 odst. 1.

3.   Domnívá-li se Komise, že závazky nabídnuté dotčeným poskytovatelem velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače nemohou zajistit účinné dodržování příslušných ustanovení tohoto nařízení, zamítne je v odůvodněném stanovisku, kterým se řízení ukončuje.

Článek 79

Právo být slyšen a právo na přístup ke spisu

1.   Před přijetím rozhodnutí podle čl. 73 odst. 1, článku 74 nebo článku 76 poskytne Komise dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné osobě uvedené v čl. 67 odst. 1 možnost slyšení ohledně:

a)

předběžných zjištění Komise, včetně jakékoli záležitosti, k níž Komise vznesla námitky, a

b)

opatření, která Komise hodlá přijmout s ohledem na předběžná zjištění uvedená v písmenu a).

2.   Dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiná osoba uvedená v čl. 67 odst. 1 mohou podat připomínky k předběžným zjištěním Komise v přiměřené lhůtě stanovené Komisí v jejích předběžných zjištěních, která nesmí být kratší než čtrnáct dnů.

3.   Komise založí svá rozhodnutí pouze na námitkách, ke kterým se mohly dotčené strany vyjádřit.

4.   Při řízení se plně dodrží právo dotčených stran na obhajobu. Strany mají právo na přístup ke spisu Komise za podmínek sjednané dohody o zpřístupnění informací, s výhradou oprávněného zájmu dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače či jiné dotčené osoby na ochraně jejich obchodního tajemství. V případě neshody mezi stranami má Komise pravomoc přijímat rozhodnutí, v nichž jsou takové podmínky zpřístupnění stanoveny. Právo na přístup ke spisu Komise se nevztahuje na důvěrné údaje a interní dokumenty Komise, sboru, koordinátorů digitálních služeb, jiných příslušných orgánů nebo jiných orgánů veřejné moci členských států. Právo na přístup se zejména nevztahuje na korespondenci mezi Komisí a těmito orgány. Nic v tomto odstavci nebrání Komisi zveřejňovat a užívat informace nezbytné k prokázání protiprávního jednání.

5.   Informace získané podle článků 67, 68 a 69 se použijí pouze pro účely tohoto nařízení.

Článek 81

Přezkum Soudním dvorem Evropské unie

V souladu s článkem 261 Smlouvy o fungování EU má Soudní dvůr Evropské unie neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, kterými Komise uložila pokuty nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.


whereas
keyboard_arrow_down