search

keyboard_tab Digital Service Act 2022/2065 CS

 BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2022/2065 CS cercato: 'hlas' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl


expand index hlas:


whereas hlas:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 1311

 

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„službou informační společnosti“ služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535;

b)

„příjemcem služby“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která využívá zprostředkovatelskou službu, zejména pro vyhledávání či zpřístupňování informací;

c)

„spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, která jedná za účelem nesouvisejícím s jejím obchodem, živností, řemeslem anebo výkonem jejího povolání;

d)

„nabízením služeb v Unii“ umožnění fyzickým nebo právnickým osobám v jednom nebo více členských státech využívat služby poskytovatele zprostředkovatelských služeb, který má podstatné spojení s Unií;

e)

„podstatným spojením s Unií“ spojení poskytovatele zprostředkovatelských služeb s Unií vyplývající buď z jeho usazení v Unii, nebo z konkrétních skutkových kritérií, jakými jsou:

—

významný počet příjemců služby v jednom či více členských státech ve vztahu k počtu obyvatel tohoto státu nebo těchto států nebo

—

zacílení činností na jeden nebo více členských států;

f)

„obchodníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba bez ohledu na to, zda je v soukromém či veřejném vlastnictví, která jedná, a to i prostřednictvím jiné osoby jednající jejím jménem nebo na její účet, za účelem souvisejícím s jejím podnikáním, živností, řemeslem či povoláním;

g)

„zprostředkovatelskou službou“ některá z těchto služeb informační společnosti:

i)

služba „prostého přenosu“ spočívající v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti nebo ve zprostředkování přístupu ke komunikační síti;

ii)

služba „ukládání do mezipaměti“ spočívající v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti a zahrnující automatické dočasné přechodné ukládání informací, které slouží pouze pro co nejúčinnější následný přenos informací jiným příjemcům na jejich žádost;

iii)

„hostingová“ služba spočívající v ukládání informací poskytovaných příjemcem služby na jeho žádost;

h)

„nezákonným obsahem“ jakékoli informace, které samy o sobě nebo ve vztahu k určité činnosti, včetně prodeje zboží nebo poskytování služeb, nejsou v souladu s právem Unie nebo právem některého členského státu, které je v souladu s právem Unie, bez ohledu na přesný předmět či povahu tohoto práva;

i)

„online platformou“ hostingová služba, která na žádost příjemce služby ukládá a veřejně šíří informace, ledaže je tato činnost nepodstatným a pouze pomocným prvkem jiné služby nebo nepodstatnou funkcí hlavní služby a z objektivních a technických důvodů ji nelze používat bez této jiné služby a integrace tohoto prvku nebo této funkce do této jiné služby není prostředkem k obcházení použitelnosti tohoto nařízení;

j)

„internetovým vyhledávačem“ zprostředkovatelská služba, která uživatelům umožňuje vkládat dotazy za účelem vyhledávání v zásadě na všech internetových stránkách nebo na všech internetových stránkách v určitém jazyce na základě dotazu na jakékoli téma v podobě klíčového slova, hlasové žádosti, sousloví nebo jiného zadání a která poskytuje výsledky v jakémkoli formátu, v nichž lze nalézt informace související s požadovaným obsahem;

k)

„veřejným šířením“ zpřístupňování informací na žádost příjemce služby, který informace poskytl, potenciálně neomezenému počtu třetích stran;

l)

„smlouvou uzavřenou na dálku“ smlouva uzavřená na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2011/83/EU;

m)

„online rozhraním“ jakýkoli software, včetně internetových stránek nebo jejich částí a aplikací, a to i mobilních;

n)

„koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení“ koordinátor digitálních služeb v členském státě, ve kterém se nachází hlavní provozovna poskytovatele zprostředkovatelské služby nebo ve kterém má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce;

o)

„koordinátorem digitálních služeb v zemi určení“ koordinátor digitálních služeb v členském státě, v němž je zprostředkovatelská služba poskytována;

p)

„aktivním příjemcem online platformy“ příjemce služby, který online platformu využívá buď tím, že požádá o umístění informace na online platformu, nebo tím, že je vystaven informaci umístěné na online platformě a šířené prostřednictvím jejího online rozhraní;

q)

„aktivním příjemcem internetového vyhledávače“ příjemce služby, který zadal dotaz v internetovém vyhledávači a je vystaven informacím indexovaným a prezentovaným na jeho online rozhraní;

r)

„reklamou“ informace určené k propagaci sdělení určité právnické nebo fyzické osoby bez ohledu na to, zda má komerční, nebo nekomerční účel, prezentované online platformou na jejím online rozhraní za odměnu výslovně za účelem propagace těchto informací;

s)

„doporučovacím systémem“ plně či částečně automatizovaný systém, který online platforma používá k navrhování určitých informací příjemcům služby na svém online rozhraní nebo k upřednostňování těchto informací, mimo jiné jako výsledek vyhledávání iniciovaného příjemcem služby nebo na základě jiného způsobu stanovení relativního pořadí či významu zobrazovaných informací;

t)

„moderováním obsahu“ činnosti, ať již automatizované, či nikoli, prováděné poskytovateli zprostředkovatelských služeb, zejména za účelem odhalení a určení nezákonného obsahu nebo informací, které nejsou slučitelné s jejich smluvními podmínkami, jež poskytli příjemci služby, a za účelem zjednání nápravy, včetně přijatých opatření, která mají dopad na dostupnost, viditelnost a přístupnost tohoto nezákonného obsahu či informací, jako je přiřazení horší pozice ve vyhledávání, omezení zpeněžitelnosti, znemožnění přístupu k nezákonnému obsahu nebo informacím či jejich odstranění, anebo která ovlivňují schopnost příjemců služby poskytovat tyto informace, jako je zrušení či pozastavení účtu příjemce;

u)

„smluvními podmínkami“ veškerá smluvní ustanovení bez ohledu na jejich název či formu, která upravují smluvní vztah mezi poskytovatelem zprostředkovatelských služeb a příjemci služby;

v)

„osobami se zdravotním postižením“ osoby se zdravotním postižením ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (38);

w)

„obchodním sdělením“ obchodní sdělení ve smyslu čl. 2 písm. f) směrnice 2000/31/ES;

x)

„obratem“ částka nabytá podnikem ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (39).

KAPITOLA II

ODPOVĚDNOST POSKYTOVATELŮ ZPROSTŘEDKOVATELSKÝCH SLUŽEB

Článek 41

Útvar zajišťování souladu

1.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů zřídí útvar zajišťování souladu, který je nezávislý na jejich provozních útvarech a který tvoří jedna či více osob pověřených zajišťováním souladu, včetně vedoucího útvaru zajišťování souladu. Tento útvar zajišťování souladu musí mít dostatečnou pravomoc, postavení a zdroje a musí mít přístup k řídícímu orgánu poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, aby mohl monitorovat, jak poskytovatel zajišťuje soulad s tímto nařízením.

2.   Řídící orgán poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače zajistí, aby osoby pověřené zajišťováním souladu měly odborné kvalifikace, znalosti, zkušenosti a schopnosti nezbytné pro plnění úkolů uvedených v odstavci 3.

Řídící orgán poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače zajistí, aby vedoucí útvaru zajišťování souladu byl nezávislým vedoucím pracovníkem se zvláštní odpovědností za zajišťování souladu.

Vedoucí útvaru zajišťování souladu se zodpovídá přímo řídícímu orgánu poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače a může vyjadřovat znepokojení a varovat řídící orgán v případě, že na tohoto poskytovatele mají nebo mohou mít dopad rizika uvedená v článku 34 nebo nesoulad s tímto nařízením, aniž jsou dotčeny povinnosti řídícího orgánu v jeho dozorčích a řídicích funkcích.

Vedoucího útvaru zajišťování souladu nelze odvolat bez předchozího souhlasu řídícího orgánu poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače.

3.   Osoby pověřené zajišťováním souladu vykonávají tyto úkoly:

a)

spolupracují pro účely tohoto nařízení s koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení a s Komisí;

b)

zajišťují, aby byla určena a řádně nahlášena všechna rizika uvedená v článku 34 a aby byla přijata rozumná, přiměřená a účinná opatření ke zmírnění rizik podle článku 35;

c)

organizují činnosti poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače v souvislosti s nezávislým auditem podle článku 37 a dohlížejí na ně;

d)

informují vedení a zaměstnance poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače o relevantních povinnostech podle tohoto nařízení a radí jim v tomto ohledu;

e)

monitorují, zda poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače plní své povinnosti podle tohoto nařízení;

f)

monitorují, zda poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače plní případné závazky přijaté v rámci kodexů chování podle článků 45 a 46 nebo krizových protokolů podle článku 48.

4.   Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů sdělí jméno a kontaktní údaje vedoucího útvaru zajišťování souladu koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi.

5.   Řídící orgán poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače vymezí mechanismy správy a řízení poskytovatele, které zajišťují nezávislost útvaru zajišťování souladu a zahrnují rozdělení povinností v rámci organizace poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, předcházení střetům zájmů a řádné řízení systémových rizik určených podle článku 34; uvedený řídící orgán na tyto mechanismy dohlíží a nese odpovědnost za jejich provádění.

6.   Řídící orgán schvaluje a pravidelně, alespoň jednou ročně, přezkoumává strategie a politiky pro přijímání, řízení, monitorování a zmírňování rizik určených podle článku 34, jimž je nebo by mohly být velmi velká online platforma nebo velmi velký internetový vyhledávač vystaveny.

7.   Řídící orgán věnuje dostatek času zvážení opatření souvisejících s řízením rizik. Na rozhodnutích týkajících se řízení rizik se aktivně podílí a zajišťuje, aby byly na řízení rizik určených v souladu s článkem 34 přiděleny odpovídající zdroje.

Článek 51

Pravomoci koordinátorů digitálních služeb

1.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb následující vyšetřovací pravomoci s ohledem na jednání poskytovatelů zprostředkovatelských služeb spadajících do pravomoci jejich členského státu:

a)

pravomoc požadovat, aby tito poskytovatelé a jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které si mohou být vědomy informací o údajném porušení tohoto nařízení, včetně organizací provádějících audity podle článku 37 a čl. 75 odst. 2, poskytli tyto informace bez zbytečného odkladu;

b)

pravomoc provádět kontroly nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě o nařízení kontrol v prostorách, které tito poskytovatelé či osoby využívají pro účely související s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, nebo požádat jiné orgány veřejné moci o provedení těchto kontrol za účelem přezkoumání, zabavení, pořízení nebo získání kopií informací týkajících se údajného protiprávního jednání v jakékoli formě, bez ohledu na paměťové médium;

c)

pravomoc požádat kteréhokoli zaměstnance či zástupce těchto poskytovatelů nebo osob o podání vysvětlení k jakýmkoli informacím týkajícím se údajného protiprávního jednání a odpovědi s jejich souhlasem jakýmikoli technickými prostředky zaznamenat.

2.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb tyto donucovací pravomoci vůči poskytovatelům zprostředkovatelských služeb spadajícím do pravomoci jejich členského státu:

a)

pravomoc přijímat závazky nabídnuté těmito poskytovateli ve vztahu k dodržování tohoto nařízení a učinit tyto závazky právně závaznými;

b)

pravomoc nařídit ukončení protiprávního jednání a ve vhodných případech uložit nápravná opatření, která jsou úměrná takovému protiprávnímu jednání a nezbytná k jeho účinnému ukončení, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

c)

pravomoc uložit za nedodržení tohoto nařízení, a to i za nesplnění vyšetřovacích příkazů vydaných podle odstavce 1 tohoto článku, pokuty v souladu s článkem 52, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

d)

pravomoc uložit podle článku 52 penále s cílem zajistit ukončení protiprávního jednání v souladu s příkazem vydaným podle písmene b) tohoto pododstavce nebo za nesplnění vyšetřovacích příkazů vydaných podle odstavce 1 tohoto článku, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

e)

pravomoc přijímat předběžná opatření s cílem zabránit riziku závažné újmy, nebo požádat příslušný vnitrostátní justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil.

Co se týká prvního pododstavce písm. c) a d), mají koordinátoři digitálních služeb donucovací pravomoci stanovené v těchto ustanoveních rovněž vůči jiným osobám uvedeným v odstavci 1, pokud jde o neplnění příkazů, které jim byly vydány podle zmíněného odstavce. Tyto donucovací pravomoci uplatní až poté, co těmto jiným osobám včas poskytli veškeré relevantní informace o zmíněných příkazech, včetně příslušné lhůty, pokut nebo penále, jež lze uložit za jejich nedodržení, a možností nápravy.

3.   Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení, mají koordinátoři digitálních služeb ve vztahu k poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, kteří spadají do pravomoci jejich členského státu, poté co byly za účelem ukončení protiprávního jednání vyčerpány všechny ostatní pravomoci podle tohoto článku a toto protiprávní jednání nebylo napraveno nebo pokračuje a způsobuje závažnou újmu, jíž nelze zabránit výkonem jiných pravomocí dostupných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, rovněž pravomoc přijmout tato opatření:

a)

požadovat, aby řídící orgán dotyčných poskytovatelů bez zbytečného odkladu situaci přezkoumal a přijal a předložil akční plán obsahující nezbytná opatření k ukončení protiprávního jednání, zajistil provedení těchto opatření poskytovatelem a podal zprávu o přijatých opatřeních;

b)

pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb nesplnil dostatečně požadavky uvedené v písmenu a), že protiprávní jednání nebylo napraveno a způsobuje závažnou újmu a že toto protiprávní jednání představuje trestný čin ohrožující život nebo bezpečnost osob, požádat příslušný justiční orgán jeho členského státu, aby nařídil dočasné omezení přístupu příjemců služby, s níž protiprávní jednání souvisí, nebo, pouze není-li toto technicky možné, omezení přístupu k online rozhraní poskytovatele zprostředkovatelských služeb, na němž k protiprávnímu jednání dochází.

Vyjma případu, kdy jedná na žádost Komise podle článku 82, vyzve koordinátor digitálních služeb před podáním žádosti uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce zúčastněné strany k podání písemných připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než dva týdny, popíše opatření, která hodlá požadovat, a uvede zamýšleného adresáta nebo adresáty těchto opatření. Poskytovatel zprostředkovatelských služeb, zamýšlený adresát nebo adresáti a jakákoli jiná třetí strana, která prokáže oprávněný zájem, se mohou zúčastnit řízení u příslušného justičního orgánu. Nařízená opatření musí být úměrná povaze, závažnosti, opakování a době trvání protiprávního jednání a nesmějí nepatřičně omezovat přístup příjemců dotčené služby k legálním informacím.

Omezení přístupu platí po dobu čtyř týdnů, přičemž příslušný justiční orgán může ve svém příkazu koordinátorovi digitálních služeb povolit prodloužení této lhůty o stejně dlouhé doby; justiční orgán stanoví maximální počet těchto prodloužení lhůty. Koordinátor digitálních služeb prodlouží lhůtu pouze tehdy, pokud se s přihlédnutím k právům a zájmům všech stran, kterých se toto omezení týká, a všem relevantním okolnostem, včetně informací, které mu případně poskytnou poskytovatel zprostředkovatelských služeb, adresát nebo adresáti opatření a jakákoli jiná třetí strana, která prokázala oprávněný zájem, domnívá, že jsou splněny obě tyto podmínky:

a)

poskytovatel zprostředkovatelských služeb nepřijal potřebná opatření k ukončení protiprávního jednání;

b)

dočasné omezení neomezuje nepatřičně přístup příjemců služby k legálním informacím s ohledem na počet dotčených příjemců na případnou existenci adekvátních a snadno dostupných alternativ.

Pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že podmínky stanovené v třetím pododstavci písm. a) a b) jsou splněny, ale lhůtu podle třetího pododstavce nemůže dále prodloužit, podá příslušnému justičnímu orgánu novou žádost podle prvního pododstavce písm. b).

4.   Pravomocemi uvedenými v odstavcích 1, 2 a 3 není dotčen oddíl 3.

5.   Opatření přijatá koordinátory digitálních služeb při výkonu jejich pravomocí uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 musí být účinná, odrazující a přiměřená, zejména s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání či údajného protiprávního jednání, jehož se tato opatření týkají, jakož i s ohledem na případné ekonomické, technické a provozní možnosti dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb.

6.   Členské státy stanoví konkrétní pravidla a postupy pro výkon pravomocí podle odstavců 1, 2 a 3 a zajistí, aby jakýkoli výkon těchto pravomocí podléhal náležitým zárukám stanoveným v použitelném vnitrostátním právu v souladu s Listinou a obecnými zásadami práva Unie. Tato opatření musí být zejména přijímána výlučně v souladu s právem na respektování soukromého života a právem na obhajobu, včetně práva být slyšen a na přístup ke spisu, a s výhradou práva všech dotčených stran na účinnou právní ochranu.

Článek 59

Postoupení Komisi

1.   Nedojde-li k příslušnému sdělení ve lhůtě stanovené v čl. 58 odst. 5, pokud sbor nesouhlasí s posouzením nebo s přijatými či plánovanými opatřeními podle čl. 58 odst. 5, nebo v případech uvedených v čl. 60 odst. 3, může sbor věc postoupit Komisi, přičemž jí poskytne všechny relevantní informace. To zahrnuje přinejmenším žádost nebo doporučení podané koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení, posouzení provedené tímto koordinátorem digitálních služeb, důvody, které vedly k nesouhlasu, a veškeré dodatečné informace na podporu postoupení.

2.   Komise věc posoudí do dvou měsíců od jejího postoupení podle odstavce 1 poté, co uskuteční konzultace s koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení.

3.   Domnívá-li se Komise podle odstavce 2 tohoto článku, že posouzení nebo přijatá či plánovaná vyšetřovací nebo donucovací opatření podle čl. 58 odst. 5 nestačí k zajištění účinného vymáhání nebo jsou jinak neslučitelná s tímto nařízením, sdělí svůj názor koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a sboru a požádá koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, aby věc přezkoumal.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení přijme nezbytná vyšetřovací nebo donucovací opatření k zajištění souladu s tímto nařízením, přičemž co nejvíce zohlední názor Komise a její žádost o přezkum. Do dvou měsíců od obdržení této žádosti informuje Komisi, jakož i žádajícího koordinátora digitálních služeb nebo sbor, který přijal opatření podle čl. 58 odst. 1 nebo 2, o přijatých opatřeních.

Článek 60

Společná vyšetřování

1.   Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení může zahájit a vést společná vyšetřování za účasti jednoho nebo více dalších dotčených koordinátorů digitálních služeb:

a)

z vlastního podnětu, za účelem vyšetřování údajného porušování tohoto nařízení určitým poskytovatelem zprostředkovatelských služeb působícím v několika členských státech, nebo

b)

na doporučení sboru jednajícího na žádost nejméně tří koordinátorů digitálních služeb, kteří tvrdí na základě důvodného podezření, že dochází k protiprávnímu jednání určitého poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jež má dopad na příjemce služby v jejich členských státech.

2.   Kterýkoli koordinátor digitálních služeb, jenž prokáže, že má legitimní zájem na tom, zapojit se do společného vyšetřování podle odstavce 1, o to může požádat. Společné vyšetřování se uzavře do tří měsíců od svého zahájení, nedohodnou-li se účastníci jinak.

Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení sdělí všem koordinátorům digitálních služeb, Komisi a sboru své předběžné stanovisko k údajnému protiprávnímu jednání nejpozději jeden měsíc po uplynutí lhůty uvedené v prvním pododstavci. V předběžném stanovisku se zohlední názory všech ostatních koordinátorů digitálních služeb, kteří jsou zapojeni do společného vyšetřování. Uvedou se v něm případně donucovací opatření, jež mají být přijata.

3.   Sbor může věc postoupit Komisi podle článku 59, pokud:

a)

koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nesdělil své předběžné stanovisko ve lhůtě stanovené v odstavci 2 tohoto článku;

b)

sbor zásadně nesouhlasí s předběžným stanoviskem koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, nebo

c)

koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nezahájil neprodleně v návaznosti na doporučení sboru společné vyšetřování podle odst. 1 písm. b) tohoto článku.

4.   Při vedení společného vyšetřování spolupracují zúčastnění koordinátoři digitálních služeb v dobré víře a přihlížejí k případným námětům koordinátora digitálních služeb v zemi usazení a doporučení sboru. Koordinátoři digitálních služeb v zemi určení, kteří se účastní společného vyšetřování, jsou oprávněni na žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo po konzultaci s ním vykonávat své vyšetřovací pravomoci uvedené v čl. 51 odst. 1 ve vztahu k poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, jichž se údajné protiprávní jednání týká, pokud jde o informace a prostory nacházející se na jejich území.

Oddíl 3

Evropský sbor pro digitální služby

Článek 62

Struktura sboru

1.   Sbor se skládá z koordinátorů digitálních služeb, které zastupují úředníci na vysoké úrovni. Neurčí-li jeden nebo více z členských států koordinátora digitálních služeb, není tím plnění úkolů podle tohoto nařízení sborem dotčeno. Účastníky sboru mohou být společně s koordinátory digitálních služeb i jiné příslušné orgány pověřené konkrétními operativními úkoly v souvislosti s uplatňováním a vymáháním tohoto nařízení, pokud tak stanoví vnitrostátní právo. Ostatní vnitrostátní orgány mohou být přizvány na zasedání, projednávají-li se otázky, které jsou pro ně relevantní.

2.   Sboru předsedá Komise. Komise svolává zasedání a připravuje pořad jednání v souladu s úkoly sboru podle tohoto nařízení a s jeho jednacím řádem. Pokud je sbor požádán, aby přijal doporučení podle tohoto nařízení, okamžitě tuto žádost zpřístupní dalším koordinátorům digitálních služeb prostřednictvím systému pro sdílení informací stanoveného v článku 85.

3.   Každý členský stát má jeden hlas. Komise nemá hlasovací práva.

Sbor přijímá své akty prostou většinou. Při přijímání doporučení určeného Komisi podle čl. 36 odst. 1 prvního pododstavce hlasuje sbor do 48 hodin od předložení žádosti předsedy sboru.

4.   Komise poskytuje činnostem sboru podle tohoto nařízení administrativní a analytickou podporu.

5.   Sbor může na svá zasedání pozvat odborníky a pozorovatele a může spolupracovat s ostatními institucemi, jinými subjekty a poradními skupinami Unie a případně rovněž s externími odborníky. Sbor výsledky této spolupráce zveřejňuje.

6.   Sbor může vést konzultace se zúčastněnými stranami a výsledky těchto konzultací zveřejňuje.

7.   Se souhlasem Komise přijme sbor svůj jednací řád.

Článek 68

Pravomoc provádět výslechy a pořizovat výpovědi

1.   Za účelem plnění úkolů svěřených jí v tomto oddíle může Komise vyslechnout jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která s výslechem souhlasí, k získání informací týkajících se předmětu vyšetřování v souvislosti s podezřením na protiprávní jednání. Komise je oprávněna tento výslech zaznamenat vhodnými technickými prostředky.

2.   Pokud je výslech uvedený v odstavci 1 prováděn mimo prostory Komise, informuje o tom Komise koordinátora digitálních služeb členského státu, na jehož území se výslech koná. Pokud o to uvedený koordinátor digitálních služeb požádá, mohou jeho úředníci při výslechu pomáhat úředníkům a dalším doprovázejícím osobám zmocněným Komisí.

Článek 72

Monitorovací kroky

1.   Za účelem plnění úkolů svěřených jí v tomto oddíle může Komise přijmout nezbytná opatření k monitorování účinného provádění a dodržování tohoto nařízení poskytovateli velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů. Komise jim může rovněž nařídit, aby umožnili přístup ke svým databázím a algoritmům a aby podali příslušná vysvětlení. Tato opatření mohou zahrnovat uložení povinnosti poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače uchovávat všechny dokumenty, které jsou považovány za nezbytné k posouzení toho, zda tento poskytovatel toto nařízení provádí a dodržuje povinnosti v něm stanovené.

2.   Mezi opatření podle odstavce 1 může patřit jmenování nezávislých externích odborníků a auditorů, jakož i odborníků a auditorů z příslušných vnitrostátních orgánů, pokud s tím dotčený orgán souhlasí, kteří jsou Komisi nápomocni při monitorování účinného provádění a dodržování příslušných ustanovení tohoto nařízení a kteří Komisi poskytují zvláštní odborné znalosti či vědomosti.

Článek 82

Žádosti o omezení přístupu a spolupráce s vnitrostátními soudy

1.   Pokud byly k ukončení porušování tohoto nařízení využity všechny pravomoci podle tohoto oddílu a protiprávní jednání přetrvává a způsobuje závažnou újmu, jíž nelze zabránit výkonem jiných pravomocí dostupných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, může Komise požádat koordinátora digitálních služeb v zemi usazení dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, aby jednal podle čl. 51 odst. 3.

Před podáním této žádosti koordinátorovi digitálních služeb vyzve Komise zúčastněné strany k podání písemných připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než 14 pracovních dní, popíše opatření, která hodlá požadovat, a určí zamýšleného adresáta nebo adresáty.

2.   Vyžaduje-li to soudržné uplatňování tohoto nařízení, může Komise z vlastního podnětu podat příslušnému justičnímu orgánu uvedenému v čl. 51 odst. 3 písemné připomínky. Se souhlasem dotyčného justičního orgánu může podat také ústní vyjádření.

Komise může výlučně pro účely přípravy svých vyjádření požádat příslušný justiční orgán členského státu, aby jí zaslal nebo zajistil zaslání všech dokumentů nezbytných pro posouzení případu.

3.   Pokud vnitrostátní soud rozhoduje o záležitosti, která je již předmětem rozhodnutí přijatého Komisí podle tohoto nařízení, nepřijme žádné rozhodnutí, které by bylo s uvedeným rozhodnutím Komise v rozporu. Vnitrostátní soudy se rovněž vyvarují rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím, jehož přijetí Komise zvažuje v řízení zahájeném podle tohoto nařízení. Za tímto účelem může vnitrostátní soud posoudit, zda je nezbytné, aby své řízení přerušil. Tím není dotčen článek 267 Smlouvy o fungování EU.


whereas
keyboard_arrow_down