Digital Service Act 2022/2065 CS

1. Po obdržení příkazu k přijetí opatření proti jedné nebo více určitým položkám nezákonného obsahu, který vydaly příslušné vnitrostátní justiční nebo správní orgány na základě platného práva Unie nebo vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie, poskytovatelé zprostředkovatelských služeb bez zbytečného odkladu informují orgán, který příkaz vydal, nebo kterýkoli jiný orgán uvedený v příkazu o jeho případném provedení, přičemž upřesní, zda a kdy byl příkaz proveden.

2. Členské státy zajistí, aby příkaz uvedený v odstavci 1 při předání poskytovateli splňoval alespoň tyto podmínky:

uvedený příkaz obsahuje tyto prvky:

i)	odkaz na právní základ příkazu v právu Unie nebo ve vnitrostátním právu;

ii)	odůvodnění s vysvětlením toho, proč dané informace představují nezákonný obsah, s odkazem na jedno či více konkrétních ustanovení práva Unie či vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie;

iii)	informace označující orgán, který příkaz vydal;

iv)	jasné informace umožňující poskytovateli zprostředkovatelských služeb identifikovat a lokalizovat dotčený nezákonný obsah, například jednu či více přesných adres URL, a v případě potřeby další informace;

v)	informace o mechanismech pro zjednávání nápravy, jež mají k dispozici poskytovatel zprostředkovatelské služby a příjemce služby, který obsah poskytl;

vi)	v relevantních případech informaci o tom, který orgán má obdržet informace o provedení příkazu;

b)	územní působnost uvedeného příkazu na základě platných pravidel práva Unie a vnitrostátního práva, včetně Listiny, a v relevantních případech obecných zásad mezinárodního práva se omezuje na to, co je nezbytně nutné k dosažení jeho cíle;

uvedený příkaz je předán v jednom z jazyků uvedených poskytovatelem zprostředkovatelských služeb podle čl. 11 odst. 3 nebo v jiném úředním jazyce členských států, na němž se dohodl orgán vydávající příkaz a uvedený poskytovatel, a je zaslán na elektronické kontaktní místo určené tímto poskytovatelem v souladu s článkem 11; není-li příkaz vypracován v jazyce uvedeném poskytovatelem zprostředkovatelských služeb nebo v jiném vzájemně dohodnutém jazyce, může být předán v jazyce orgánu, jenž příkaz vydal, je-li k němu připojen překlad přinejmenším prvků uvedených v písmenech a) a b) tohoto odstavce do tohoto uvedeného či vzájemně dohodnutého jazyka.

3. Orgán, který příkaz vydal, nebo případně orgán uvedený v příkazu jej předá společně s veškerými informacemi o provedení uvedeného příkazu, jež obdržel od poskytovatele zprostředkovatelských služeb, koordinátorovi digitálních služeb z členského státu vydávajícího orgánu.

4. Po obdržení příkazu od justičního nebo správního orgánu koordinátor digitálních služeb dotčeného členského státu předá bez zbytečného odkladu kopii příkazů uvedených v odstavci 1 všem ostatním koordinátorům digitálních služeb prostřednictvím systému zřízeného v souladu s článkem 85.

5. Nejpozději k okamžiku provedení příkazu nebo k okamžiku, jejž ve svém příkazu případně uvedl vydávající orgán, poskytovatelé zprostředkovatelských služeb informují dotčeného příjemce služby o obdrženém příkazu a o jeho provedení. Tyto informace poskytnuté příjemci služby obsahují odůvodnění, dostupné možnosti nápravy a popis územní působnosti příkazu v souladu s odstavcem 2.

6. Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto článku není dotčeno vnitrostátní občanské a trestní právo procesní.

Článek 10

Příkazy k poskytnutí informací

1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb po obdržení příkazu k poskytnutí určitých informací o jednom či více konkrétních jednotlivých příjemcích služby, který vydaly příslušné vnitrostátní justiční nebo správní orgány na základě platného práva Unie nebo vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie, bez zbytečného odkladu informují orgán, který příkaz vydal, nebo kterýkoliv jiný orgán uvedený v příkazu o jeho obdržení a o jeho provedení, přičemž upřesní, zda a kdy byl příkaz proveden.

2. Členské státy zajistí, aby v případě, že je příkaz uvedený v odstavci 1 předán poskytovateli, splňoval alespoň tyto podmínky:

uvedený příkaz obsahuje tyto prvky:

i)	odkaz na právní základ příkazu v právu Unie nebo ve vnitrostátním právu;

ii)	informace označující orgán, který příkaz vydal;

iii)	jasné informace umožňující poskytovateli zprostředkovatelských služeb identifikovat konkrétního příjemce nebo konkrétní příjemce, o nichž jsou informace požadovány, například jedno nebo více jmen účtu nebo jedinečné identifikátory;

iv)

odůvodnění s vysvětlením, k jakému účelu jsou informace požadovány a proč je požadavek na poskytnutí informací nezbytný a přiměřený k určení toho, zda příjemci zprostředkovatelských služeb dodržují platné právo Unie nebo vnitrostátní právo, které je v souladu s právem Unie, ledaže takové odůvodnění nelze poskytnout z důvodů souvisejících s prevencí, vyšetřováním, odhalováním a stíháním trestných činů;

v)	informace o mechanismech pro zjednávání nápravy, jež mají k dispozici dotčený poskytovatel a příjemci služby;

vi)	v relevantních případech informace o tom, který orgán má obdržet informace o provedení příkazu;

b)	uvedený příkaz vyžaduje pouze to, aby poskytovatel poskytl informace, které byly získány pro účely poskytování služby a které má ve své moci;

uvedený příkaz je předán v jednom z jazyků uvedených poskytovatelem zprostředkovatelských služeb podle čl. 11 odst. 3 nebo v jiném úředním jazyce členských států, na němž se dohodl orgán vydávající příkaz a poskytovatel, a je zaslán na elektronické kontaktní místo určené tímto poskytovatelem v souladu s článkem 11; není-li příkaz vypracován v jazyce uvedeném poskytovatelem zprostředkovatelských služeb nebo v jiném vzájemně dohodnutém jazyce, může být předán v jazyce orgánu, jenž příkaz vydal, je-li k němu připojen překlad přinejmenším prvků uvedených v písmenech a) a b) tohoto odstavce do tohoto uvedeného či vzájemně dohodnutého jazyka.

3. Orgán, který příkaz vydal, nebo případně orgán uvedený v příkazu, jej předá společně s veškerými informacemi o provedení uvedeného příkazu, které obdržel od poskytovatele zprostředkovatelských služeb, koordinátorovi digitálních služeb z členského státu vydávajícího orgánu.

5. Nejpozději k okamžiku provedení příkazu, nebo k okamžiku, jejž ve svém příkazu případně uvedl vydávající orgán, poskytovatelé zprostředkovatelských služeb informují dotčeného příjemce služby o obdrženém příkazu a o jeho provedení. Tyto informace poskytnuté příjemci služby obsahují odůvodnění a dostupné možnosti nápravy v souladu s odstavcem 2.

6. Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto článku není dotčeno vnitrostátní občanské a trestní právo procesní.

KAPITOLA III

POVINNOSTI NÁLEŽITÉ PÉČE PRO TRANSPARENTNÍ A BEZPEČNÉ ONLINE PROSTŘEDÍ

ODDÍL 1

Ustanovení vztahující se na všechny poskytovatele zprostředkovatelských služeb

Článek 11

Kontaktní místa pro orgány členských států, Komisi a sbor

1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb určí jednotné kontaktní místo, aby jim umožnilo přímo komunikovat elektronickými prostředky s orgány členských států, Komisí a sborem uvedeným v článku 61 za účelem uplatňování tohoto nařízení.

2. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zveřejní informace nezbytné pro snadnou identifikaci jejich jednotných kontaktních míst a komunikaci s nimi. Tyto informace musí být snadno přístupné a být průběžně aktualizovány.

3. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb uvedou v informacích podle odstavce 2 úřední jazyk nebo jazyky členských států, které lze vedle jazyka, kterému obecně rozumí co nejvyšší počet občanů Unie, použít při komunikaci s jejich kontaktními místy a mezi kterými je alespoň jeden z úředních jazyků členského státu, v němž má poskytovatel zprostředkovatelských služeb hlavní provozovnu nebo ve kterém má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce.

Článek 15

Informační povinnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb v souvislosti s transparentností

1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zveřejní alespoň jednou ročně ve strojově čitelném formátu snadno přístupné, jednoznačné a snadno srozumitelné zprávy o veškerém moderování obsahu, které prováděli v příslušném období. Tyto zprávy obsahují v relevantních případech zejména:

v případě poskytovatelů zprostředkovatelských služeb informace o počtu příkazů obdržených od orgánů členských států, včetně příkazů vydaných podle článků 9 a 10, v rozdělení podle druhu daného nezákonného obsahu, o členském státě vydávajícím daný příkaz a o střední době potřebné k informování orgánu vydávajícího daný příkaz nebo jakéhokoliv jiného orgánu uvedeného v příkazu o jeho obdržení a k provedení daného příkazu;

v případě poskytovatelů hostingových služeb informace o počtu oznámení podaných v souladu s článkem 16 v rozdělení podle druhu daného údajného nezákonného obsahu, o počtu oznámení podaných důvěryhodnými oznamovateli, o veškerých opatřeních přijatých na základě těchto oznámení s rozlišením, zda bylo opatření přijato na základě právních předpisů, nebo smluvních podmínek poskytovatele, o počtu oznámení zpracovaných výhradně automatizovanými postupy a o střední době potřebné pro přijetí příslušného opatření;

v případě poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, smysluplné a srozumitelné informace o moderování obsahu z vlastního podnětu poskytovatele, včetně využívání automatizovaných nástrojů, o opatřeních přijatých k poskytnutí odborné přípravy a pomoci osobám pověřeným moderováním obsahu, o počtu a druhu přijatých opatření, která ovlivňují dostupnost, viditelnost a přístupnost informací poskytnutých příjemci služby, a o možnosti příjemců poskytovat informace prostřednictvím služby a o jiných souvisejících omezeních služby; oznamované informace se dělí podle druhu nezákonného obsahu nebo porušení smluvních podmínek poskytovatele služby, podle metody odhalení a podle druhu uplatněných omezení;

v případě poskytovatelů zprostředkovatelských služeb informace o počtu stížností obdržených prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností v souladu se smluvními podmínkami poskytovatele a u poskytovatelů online platforem také v souladu s článkem 20, o základu těchto stížností, o rozhodnutích přijatých s ohledem na tyto stížnosti, o střední době potřebné pro vydání dotyčných rozhodnutí a o počtu případů, kdy byla tato rozhodnutí zrušena;

e)	informace o veškerém využívání automatizovaných postupů za účelem moderování obsahu, včetně kvalitativního popisu, uvedení přesných účelů, ukazatelů přesnosti a možné míry chybovosti automatizovaných postupů používaných při plnění těchto účelů a o veškerých používaných zárukách.

2. Odstavec 1 tohoto článku se nevztahuje na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, kteří jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu doporučení 2003/361/ES a kteří nejsou velmi velkými online platformami ve smyslu článku 33 tohoto nařízení.

3. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví šablony týkající se formy, obsahu a dalších prvků zpráv podle odstavce 1 tohoto článku, včetně harmonizace vykazovaných období. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

Oddíl 2

Další ustanovení vztahující se na poskytovatele hostingových služeb, včetně online platforem

Článek 17

Odůvodnění

1. Poskytovatelé hostingových služeb poskytnou všem dotčeným příjemcům služby jasné a konkrétní odůvodnění kteréhokoli z následujících omezení uloženého z důvodu, že informace poskytnuté příjemcem služby mají nezákonný obsah nebo jsou neslučitelné s jejich smluvními podmínkami:

a)	veškerá omezení viditelnosti konkrétních informací poskytnutých příjemcem služby, včetně odstranění obsahu, znemožnění přístupu k obsahu nebo přiřazení horší pozice tomuto obsahu ve vyhledávání;

b)	pozastavení, ukončení nebo jiné omezení peněžních plateb;

c)	úplné nebo částečné pozastavení nebo ukončení poskytování služby;

d)	pozastavení nebo zrušení účtu příjemce služby.

2. Odstavec 1 se použije pouze tehdy, jsou-li poskytovateli známy příslušné elektronické kontaktní údaje. Použije se nejpozději ode dne, kdy je omezení uloženo, a bez ohledu na to, proč a jak bylo toto omezení uloženo.

Odstavec 1 se nepoužije, pokud se jedná o klamavý obchodní obsah ve velkém objemu.

3. Odůvodnění uvedené v odstavci 1 obsahuje alespoň tyto informace:

informace, zda rozhodnutí obnáší odstranění informací, znemožnění přístupu k nim, přiřazení horší pozice ve vyhledávání, omezení jejich viditelnosti nebo pozastavení či ukončení peněžních plateb souvisejících s těmito informacemi či ukládá jiná opatření podle odstavce 1 v souvislosti s těmito informacemi, a v relevantních případech územní působnost tohoto rozhodnutí a jeho dobu platnosti;

b)	skutečnosti a okolnosti, z nichž rozhodnutí vychází, v relevantních případech včetně informací, zda bylo rozhodnutí přijato na základě oznámení podaného podle článku 16 nebo na základě dobrovolného šetření z vlastního podnětu, a je-li to nezbytně nutné, identitu oznamovatele;

c)	v relevantních případech informace o použití automatizovaných postupů při přijímání rozhodnutí, včetně informace, zda bylo rozhodnutí přijato s ohledem na obsah zjištěný či identifikovaný automatizovanými postupy;

d)	týká-li se rozhodnutí údajně nezákonného obsahu, odkaz na příslušný právní základ a vysvětlení, proč se informace z tohoto důvodu pokládají za nezákonný obsah;

e)	jestliže se rozhodnutí zakládá na údajné neslučitelnosti informací se smluvními podmínkami poskytovatele hostingových služeb, odkaz na příslušný smluvní základ a vysvětlení, proč se informace pokládají za neslučitelné s příslušným(i) ustanovením(i);

f)	jasné a uživatelsky vstřícné informace o možnostech nápravy, které má příjemce služby s ohledem na rozhodnutí k dispozici, zejména prostřednictvím případných interních mechanismů vyřizování stížností, mimosoudního řešení sporů a soudní nápravy.

4. Informace poskytnuté poskytovatelem hostingových služeb v souladu s tímto článkem musí být jasné, snadno srozumitelné a co nejpřesnější a nejkonkrétnější s ohledem na okolnosti. Informace musí být zejména takové, aby dotčenému příjemci služby přiměřeně umožnily účinně uplatnit dostupné možnosti nápravy uvedené v odst. 3 písm. f).

5. Tento článek se nevztahuje na příkazy podle článku 9.

Článek 21

Mimosoudní řešení sporů

1. Příjemci služby, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení, jimž jsou určena rozhodnutí uvedená v čl. 20 odst. 1, mohou zvolit kterýkoli ze subjektů pro mimosoudní řešení sporů, který byl certifikován v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, aby urovnal spory týkající se těchto rozhodnutí včetně stížností, jež nebyly vyřešeny prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností zmíněného v uvedeném článku.

Poskytovatelé online platforem zajistí, aby informace o možnosti příjemců služby mít přístup k mimosoudnímu řešení sporů, jak je uvedeno v prvním pododstavci, byly snadno přístupné na jejich online rozhraní a byly jasné a uživatelsky vstřícné.

Prvním pododstavcem není dotčeno právo dotčeného příjemce služby zahájit v kterékoli fázi řízení, kterými napadne tato rozhodnutí poskytovatelů online platforem u soudu v souladu s rozhodným právem.

2. Obě strany v dobré víře spolupracují s vybraným certifikovaným subjektem pro mimosoudní řešení sporů za účelem urovnání sporu.

Poskytovatelé online platforem mohou odmítnout spolupráci s tímto orgánem pro mimosoudní řešení sporů, pokud již byl urovnán spor týkající se stejných informací a stejných důvodů údajné nezákonnosti obsahu nebo jeho neslučitelnosti se smluvními podmínkami.

Certifikovaný subjekt pro mimosoudní řešení sporů nemá pravomoc uložit stranám závazné řešení sporu.

3. Koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je subjekt pro mimosoudní řešení sporů usazen, tento subjekt certifikuje na dobu nejvýše pěti let s možností prodloužení na jeho žádost, pokud subjekt prokáže, že splňuje všechny níže uvedené podmínky:

a)	je nestranný a nezávislý, a to i finančně, na poskytovatelích online platforem i na příjemcích dané služby poskytované poskytovateli online platforem, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení;

b)	má potřebné odborné znalosti, pokud jde o problematiku jedné či více oblastí nezákonného obsahu nebo pokud jde o uplatňování a vymáhání smluvních podmínek jednoho či více typů online platforem, jež subjektu umožňují účinně přispět k řešení sporu;

c)	jeho členové jsou odměňováni způsobem, který není spojen s výsledkem řízení;

d)	umožňuje snadný přístup k mimosoudnímu řešení sporů prostřednictvím elektronických komunikačních technologií a umožňuje zahájit řešení sporu a podat požadované podpůrné dokumenty online;

e)	je schopen vyřešit spor rychlým, účinným a nákladově efektivním způsobem a alespoň v jednom z úředních jazyků orgánů Unie;

f)	mimosoudní řešení sporu probíhá v souladu s jasným a spravedlivým jednacím řádem, který je snadno a veřejně přístupný a který je v souladu s použitelným právem, včetně požadavků tohoto článku.

Koordinátor digitálních služeb v relevantních případech v osvědčení upřesní:

a)	konkrétní problematiku, jež je předmětem odborných znalostí subjektu, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. b), a

b)	úřední jazyk nebo jazyky orgánů Unie, v nichž je subjekt schopen řešit spory, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. e).

4. Certifikované subjekty pro mimosoudní urovnávání sporů každoročně podávají zprávu koordinátorovi digitálních služeb, který je certifikoval, o svém fungování, ve které uvedou přinejmenším počet sporů, které jim byly předloženy, informace o výsledcích těchto sporů, průměrnou dobu potřebnou k vyřešení sporu a zjištěné nedostatky či potíže. Na žádost koordinátora digitálních služeb poskytnou další informace.

Koordinátoři digitálních služeb každé dva roky vypracují zprávu o fungování subjektů pro mimosoudní urovnávání sporů, které certifikovali. Tato zpráva zejména:

a)	uvede počet sporů, které každý certifikovaný subjekt pro mimosoudní urovnávání sporů každoročně obdržel;

b)	uvede výsledky řízení u těchto subjektů a průměrnou dobu potřebnou k vyřešení sporu;

c)	uvede a vysvětlí zjištěné systémové nebo odvětvové nedostatky či potíže v souvislosti s fungováním těchto subjektů;

d)	uvede osvědčené postupy týkající se uvedeného fungování;

e)	uvede doporučení, jak případně zlepšit uvedené fungování.

Certifikované subjekty pro mimosoudní řešení sporů svá rozhodnutí dotčeným stranám poskytnou v přiměřené lhůtě, nejpozději však 90 kalendářních dnů po dni obdržení stížnosti. V případě velmi komplikovaných sporů může certifikovaný subjekt pro mimosoudní urovnávání sporů dle vlastního uvážení lhůtu 90 kalendářních dnů prodloužit o dodatečnou dobu nepřesahující 90 dnů, avšak nejvýše na celkovou dobu 180 dnů.

5. Pokud subjekt pro mimosoudní řešení sporů rozhodne spor ve prospěch příjemce služby, včetně osoby nebo subjektu, které podaly oznámení, uhradí poskytovatel online platformy veškeré poplatky účtované subjektem pro mimosoudní řešení sporů a nahradí uvedenému příjemci, včetně osoby nebo subjektu, veškeré jiné přiměřené výdaje, které v souvislosti s řešením sporu zaplatil. Pokud subjekt pro mimosoudní řešení sporů rozhodne spor ve prospěch poskytovatele online platformy, nemusí příjemce služby, včetně osoby nebo subjektu, hradit žádné poplatky nebo jiné výdaje, jež poskytovatel online platformy v souvislosti s řešením sporu zaplatil nebo má zaplatit, ledaže subjekt pro mimosoudní řešení sporů zjistí, že uvedený příjemce jednal prokazatelně ve zlém úmyslu.

Poplatky, které subjekt pro mimosoudní řešení sporů účtuje poskytovatelům online platforem za vyřešení sporu, musí být přiměřené a v žádném případě nesmějí překročit náklady mu vzniklé. Pro příjemce služby musí být řešení sporu bezplatné nebo za nominální poplatek.

Certifikované subjekty pro mimosoudní řešení sporů informují dotčeného příjemce služby, včetně osob nebo subjektů, které podaly oznámení, a poskytovatele online platformy o poplatcích nebo mechanismech používaných ke stanovení poplatků předtím, než se zapojí do řešení sporu.

6. Členské státy mohou zřídit subjekty pro mimosoudní řešení sporů pro účely odstavce 1 nebo podpořit činnost některých či všech subjektů pro mimosoudní řešení sporů, které certifikovaly v souladu s odstavcem 3.

Členské státy zajistí, aby žádná z činností, které uskuteční podle prvního pododstavce tohoto odstavce, neměla vliv na schopnost jejich koordinátorů digitálních služeb certifikovat dotčené subjekty v souladu s odstavcem 3.

7. Koordinátor digitálních služeb, který subjekt pro mimosoudní řešení sporů certifikoval, tuto certifikaci odejme, pokud na základě šetření z vlastního podnětu nebo na základě informací obdržených od třetích stran zjistí, že tento subjekt již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 3. Před odnětím certifikace poskytne koordinátor digitálních služeb tomuto subjektu možnost vyjádřit se ke zjištěním vyplývajícím z jeho šetření a k jeho úmyslu odejmout mu certifikaci.

8. Koordinátoři digitálních služeb oznámí Komisi subjekty pro mimosoudní řešení sporů, které certifikovali podle odstavce 3, včetně případných specifikací podle druhého pododstavce zmíněného odstavce, jakož i subjekty pro mimosoudní řešení sporů, jimž certifikaci odňali. Komise zveřejní seznam těchto subjektů včetně případných specifikací na vyhrazených internetových stránkách, jež jsou snadno přístupné, a průběžně ho aktualizuje.

9. Tímto článkem není dotčena směrnice 2013/11/EU a postupy a subjekty alternativního řešení sporů, jež mají na základě uvedené směrnice spotřebitelé k dispozici.

Článek 22

Důvěryhodní oznamovatelé

1. Poskytovatelé online platforem přijmou nezbytná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby oznámením podaným důvěryhodnými oznamovateli v rámci jejich stanovené odborné působnosti prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 16 byla dána přednost a aby byla vyřízena a bylo o nich rozhodnuto bez zbytečného odkladu.

2. Status „důvěryhodných oznamovatelů“ podle tohoto nařízení uděluje na žádost, již může podat jakýkoli subjekt, koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je žadatel usazen, a to žadateli, který prokáže, že splňuje všechny tyto podmínky:

a)	má zvláštní odborné znalosti a způsobilost pro účely odhalování, určování a oznamování nezákonného obsahu;

b)	není závislý na žádném poskytovateli online platforem;

c)	vykonává činnosti za účelem podávání oznámení důsledně, přesně a objektivně.

3. Důvěryhodní oznamovatelé zveřejňují nejméně jednou ročně snadno srozumitelné a podrobné zprávy o oznámeních podaných v souladu s článkem 16 během příslušného období. V této zprávě uvedou alespoň počet oznámení rozčleněných do kategorií podle:

a)	totožnosti poskytovatele hostingových služeb,

b)	druhu oznámeného údajně nezákonného obsahu,

c)	opatření přijatých poskytovatelem.

Tyto zprávy obsahují vysvětlení postupů zavedených k zajištění toho, aby si důvěryhodný oznamovatel zachoval svou nezávislost.

Důvěryhodní oznamovatelé zasílají tyto zprávy koordinátorovi digitálních služeb a zpřístupní je veřejnosti. Informace v těchto zprávách nesmějí zahrnovat osobní údaje.

4. Koordinátoři digitálních služeb sdělí Komisi a sboru názvy, poštovní adresy a e-mailové adresy subjektů, jimž v souladu s odstavcem 2 udělili status důvěryhodného oznamovatele nebo jimž tento status pozastavili v souladu s odstavcem 6, či odňali v souladu s odstavcem 7.

5. Komise zveřejní informace uvedené v odstavci 4 ve veřejně přístupné databázi ve snadno přístupném a strojově čitelném formátu a tuto databázi aktualizuje.

6. Má-li poskytovatel online platforem informace nasvědčující tomu, že důvěryhodný oznamovatel podal prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 16 významný počet nedostatečně přesných, nepřesných nebo náležitě neodůvodněných oznámení, včetně informací shromážděných v souvislosti s vyřizováním stížností prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností podle čl. 20 odst. 4, sdělí tyto informace koordinátorovi digitálních služeb, který dotčenému subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, a poskytne potřebná vysvětlení a podklady. Pokud koordinátor digitálních služeb po obdržení informací od poskytovatele online platforem dospěje k názoru, že existují oprávněné důvody pro zahájení vyšetřování, pozastaví status důvěryhodného oznamovatele po dobu vyšetřování. Toto vyšetřování proběhne bez zbytečného odkladu.

7. Koordinátor digitálních služeb, který subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, tento status odejme, pokud na základě šetření z vlastního podnětu nebo informací obdržených od třetích stran, včetně informací poskytnutých poskytovatelem online platforem podle odstavce 6, zjistí, že dotyčný subjekt již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2. Před odnětím statusu poskytne koordinátor digitálních služeb danému subjektu možnost vyjádřit se ke zjištěním vyplývajícím z jeho šetření a k jeho úmyslu odejmout mu status důvěryhodného oznamovatele.

8. Komise po konzultaci se sborem v případě nutnosti vydá pokyny nápomocné poskytovatelům online platforem a koordinátorům digitálních služeb při uplatňování odstavců 2, 6 a 7.

Článek 23

Opatření a ochrana proti zneužití

1. Poskytovatelé online platforem na přiměřenou dobu a po vydání předchozího upozornění pozastaví poskytování svých služeb příjemcům, kteří často poskytují zjevně nezákonný obsah.

2. Poskytovatelé online platforem na přiměřenou dobu a po vydání předchozího upozornění pozastaví vyřizování oznámení a stížností podaných prostřednictvím mechanismů oznamování a přijímání opatření podle článku 16 nebo interních systémů pro vyřizování stížností podle článku 20 osobami nebo subjekty či stěžovateli, kteří často podávají zjevně neodůvodněné oznámení nebo stížnosti.

3. Při rozhodování o pozastavení poskytovatelé online platforem v každém jednotlivém případě a včas, objektivně a s náležitou péčí posoudí, zda se příjemce služby, osoba, subjekt nebo stěžovatel dopouští zneužívání, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, přičemž zohlední všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, které jsou zřejmé z informací, jež má poskytovatel online platforem k dispozici. Mezi uvedené okolnosti patří alespoň:

a)	absolutní počty položek zjevně nezákonného obsahu nebo zjevně nepodložených oznámení či stížností podaných v určitém období;

b)	jejich relativní podíl ve vztahu k celkovému počtu poskytnutých informací či podaných oznámení v určitém období;

c)	závažnost zneužití, včetně povahy nezákonného obsahu, a důsledků takového zneužití;

d)	úmysl příjemce služby, osoby, subjektu nebo stěžovatele, je-li možné jej vyvodit.

4. Poskytovatelé online platforem ve svých smluvních podmínkách jasně a podrobně stanoví svou politiku s ohledem na zneužití uvedené v odstavcích 1 a 2 a uvedou příklady skutečností a okolností, jež zohledňují při posuzování toho, zda určité chování představuje zneužití, a doby případného pozastavení.

Článek 24

Informační povinnosti poskytovatelů online platforem v souvislosti s transparentností

1. Vedle informací uvedených v článku 15 uvedou poskytovatelé online platforem ve zprávách podle zmíněného článku informace o:

a)	počtu sporů předložených subjektům pro mimosoudní řešení sporů podle článku 21, výsledcích řešení sporu a střední době potřebné pro provedení postupů řešení sporů, jakož i o podílu sporů, u nichž poskytovatel online platformy provedl rozhodnutí daného subjektu;

b)	počtu pozastavení uložených podle článku 23 s rozlišením pozastavení kvůli poskytování zjevně nezákonného obsahu, podávání zjevně nepodložených oznámení a podávání zjevně nepodložených stížností.

2. Do 17. února 2023 a alespoň každých šest měsíců poté zveřejňují poskytovatelé pro každou online platformu nebo internetový vyhledávač ve veřejně přístupné části svého online rozhraní informace o průměrném měsíčním počtu aktivních příjemců služby v Unii, který se vypočítá jako průměr za období předchozích šesti měsíců a v souladu s metodikou stanovenou v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 33 odst. 3, pokud byly přijaty.

3. Poskytovatelé online platforem nebo internetových vyhledávačů sdělí koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi na jejich žádost a bez zbytečného odkladu informace uvedené v odstavci 2 aktualizované k okamžiku podání této žádosti. Dotyčný koordinátor digitálních služeb nebo Komise mohou poskytovatele online platformy nebo internetového vyhledávače požádat o poskytnutí dodatečných informací týkajících se výpočtu uvedeného ve zmíněném odstavci, včetně vysvětlení a odůvodnění ve vztahu k použitým údajům. Tyto informace nesmějí obsahovat osobní údaje.

4. Má-li koordinátor digitálních služeb v zemi usazení důvody se na základě informací obdržených podle odstavců 2 a 3 tohoto článku domnívat, že poskytovatel online platforem nebo internetových vyhledávačů splňuje prahovou hodnotu průměrných měsíčních aktivních příjemců služby v Unii stanovenou v čl. 33 odst. 1, informuje o tom Komisi.

5. Poskytovatelé online platforem předloží Komisi bez zbytečného odkladu rozhodnutí a odůvodnění uvedená v čl. 17 odst. 1, aby byla zařazena do veřejně přístupné, strojově čitelné databáze spravované Komisí. Poskytovatelé online platforem zajistí, aby předložené informace neobsahovaly osobní údaje.

6. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví šablony týkající se formy, obsahu a dalších prvků zpráv podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88.

Článek 27

Transparentnost doporučovacích systémů

1. Poskytovatelé online platforem, které používají doporučovací systémy, uvedou ve svých smluvních podmínkách jasně a srozumitelně vyjádřené hlavní parametry, které jsou v jejich doporučovacích systémech používány, a případné možnosti příjemců služby tyto hlavní parametry měnit či ovlivňovat.

2. Hlavní parametry uvedené v odstavci 1 vysvětlí, proč jsou příjemci služby navrhovány určité informace. Zahrnují alespoň:

a)	kritéria, která jsou nejvýznamnější pro určování informací navrhovaných příjemci služby;

b)	důvody relativního významu těchto parametrů.

3. Je-li k dispozici více možností podle odstavce 1 pro doporučovací systémy, které určují relativní pořadí informací prezentovaných příjemcům služby, poskytnou poskytovatelé online platforem také funkci, která příjemci služby umožní kdykoliv si vybrat a změnit preferovanou možnost. Tato funkce musí být přímo a snadno přístupná z konkrétní části online rozhraní dané online platformy, kde se jsou dané informace upřednostňovány.

Článek 30

Sledovatelnost obchodníků

1. Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku zajistí, aby obchodníci mohli využívat tyto online platformy k propagaci sdělení či k nabízení výrobků nebo služeb spotřebitelům usazeným v Unii pouze tehdy, pokud před využitím jejich služeb k těmto účelům získaly následující informace, nakolik jsou u daného obchodníka relevantní:

a)	jméno, poštovní adresu, telefonní číslo a e-mailovou adresu obchodníka;

b)	kopii dokladu totožnosti obchodníka či jinou elektronickou identifikaci, jak je vymezena v článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (40);

c)	údaje o platebním účtu obchodníka;

d)	je-li obchodník zapsán v obchodním nebo podobném veřejném rejstříku, obchodní rejstřík, v němž je obchodník zapsán, a jeho registrační číslo nebo rovnocenný prostředek identifikace v tomto rejstříku;

e)	autocertifikaci obchodníka, kterou se zavazuje nabízet pouze výrobky nebo služby, jež jsou v souladu s použitelným právem Unie.

2. Po obdržení informací uvedených v odstavci 1 a předtím, než dotčenému obchodníkovi dovolí využívat svých služeb, vynaloží poskytovatel online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku maximální úsilí a posoudí, zda jsou informace uvedené v odst. 1 písm. a) až e) spolehlivé a úplné; využije k tomu jakékoli volně dostupné oficiální online databáze nebo online rozhraní zpřístupněné členskými státy nebo Unií nebo požádá obchodníka, aby poskytl podklady ze spolehlivých zdrojů. Pro účely tohoto nařízení odpovídají obchodníci za správnost poskytnutých informací.

Pokud jde o obchodníky, kteří již využívají služeb poskytovatelů online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku pro účely uvedené v odstavci 1 k 17. únoru 2024, vynaloží poskytovatelé maximální úsilí, aby uvedené informace od dotčených obchodníků získali do dvanácti měsíců. Pokud dotčení obchodníci tyto informace v uvedené lhůtě neposkytnou, poskytovatelé jim přeruší poskytování svých služeb, dokud jim obchodníci veškeré informace neposkytnou.

3. Pokud poskytovatel online platformy, která spotřebitelům umožňuje uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, získá dostatek údajů nebo má důvod se domnívat, že některá z informací uvedených v odstavci 1, které byly získány od dotčeného obchodníka, je nepřesná či neúplná nebo není aktuální, požádá ho, aby situaci napravil neprodleně nebo ve lhůtě stanovené právem Unie či vnitrostátním právem.

Pokud obchodník zmíněné informace neopraví či nedoplní, pozastaví mu poskytovatel online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, urychleně poskytování své služby v souvislosti s nabídkou výrobků nebo služeb spotřebitelům usazeným v Unii, dokud obchodník jeho žádosti plně nevyhoví.

4. Aniž je dotčen článek 4 nařízení (EU) 2019/1150, pokud poskytovatel online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku odmítne umožnit některému obchodníkovi, aby využíval jeho službu podle odstavce 1 tohoto článku, nebo poskytování své služby pozastaví podle odstavce 3 tohoto článku, má dotčený obchodník právo podat stížnost, jak je stanoveno v článcích 20 a 21 tohoto nařízení.

5. Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku uchovávají informace získané podle odstavců 1 a 2 bezpečným způsobem po dobu šesti měsíců po ukončení svého smluvního vztahu s dotčeným obchodníkem. Následně informace vymaží.

6. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, poskytovatel online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku sdělí informace třetím stranám pouze tehdy, vyžaduje-li se to v souladu s použitelným právem, včetně příkazů uvedených v článku 10 a příkazů vydaných příslušnými orgány členských států nebo Komisí při plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení.

7. Poskytovatel online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku zpřístupní informace uvedené v odst. 1 písm. a), d) a e) příjemcům služby na svých online platformách v jasné, snadno přístupné a srozumitelné formě. Tyto informace se zpřístupní alespoň na online rozhraní online platformy, kde je prezentována informace o produktu či službě.

Článek 31

Zajišťování souladu s předpisy již od stadia návrhu

1. Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku zajistí, aby jejich online rozhraní bylo navrženo a uspořádáno způsobem, který obchodníkům umožní plnit své povinnosti plynoucí z použitelného práva Unie týkající se předsmluvních informací a informací o souladu výrobků s předpisy a bezpečnosti výrobků.

Dotčený poskytovatel zejména zajistí, aby toto online rozhraní umožnilo obchodníkům poskytovat informace zahrnující jméno, poštovní adresu, telefonní číslo a e-mailovou adresu hospodářského subjektu ve smyslu čl. 3 bodu 13 nařízení (EU) 2019/1020 a jiných právních předpisů Unie.

2. Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku zajistí, aby jejich online rozhraní bylo navrženo a uspořádáno způsobem, který obchodníkům umožní poskytovat alespoň:

a)	informace nezbytné pro jasnou a jednoznačnou identifikaci výrobků nebo služeb propagovaných či nabízených spotřebitelům v Unii prostřednictvím služeb poskytovatelů;

b)	jakýkoliv znak identifikující obchodníka, například ochrannou známku, symbol nebo logo, a

c)	informace o případných označeních a značkách podle použitelného práva Unie v oblasti bezpečnosti výrobků a souladu výrobků s předpisy.

3. Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku vyvinou maximální úsilí, aby posoudili, zda tito obchodníci poskytli informace uvedené v odstavcích 1 a 2 předtím, než jim na nich umožní nabízet výrobky či služby. Poté, co poskytovatel umožní obchodníkovi nabízet výrobky či služby na jeho online platformě umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, vyvine přiměřené úsilí, aby v jakékoli oficiální, volně přístupné a strojově čitelné online databázi nebo online rozhraní náhodně ověřil, zda nebyly nabízené výrobky nebo služby označeny za nezákonné.

Článek 36

Mechanismus reakce na krize

1. V případě krize může Komise na základě doporučení sboru přijmout rozhodnutí, v němž po jednom nebo několika poskytovatelích velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů požaduje, aby přijali jedno či více z těchto opatření:

a)	aby posoudili, zda fungování a využívání jejich služeb významně přispívá nebo pravděpodobně významně přispívá k závažné hrozbě uvedené v odstavci 2, a pokud ano, do jaké míry a jakým způsobem;

b)	aby určili a uplatňovali konkrétní, účinná a přiměřená opatření, jako jsou opatření stanovená v čl. 35 odst. 1 nebo čl. 48 odst. 2, s cílem předcházet závažné hrozbě zjištěné podle písmene a) tohoto pododstavce, odstranit ji nebo omezit;

aby do určitého data podali Komisi zprávu nebo jí v pravidelných intervalech uvedených v rozhodnutí podávali zprávy o posouzeních podle písmene a), o přesném obsahu, provádění a kvalitativním i kvantitativním dopadu konkrétních opatření přijatých podle písmene b) a o jakýchkoli dalších otázkách, které s těmito posouzeními nebo opatřeními souvisejí, jak je uvedeno v rozhodnutí.

Při určování a uplatňování opatření podle prvního pododstavce písm. b) poskytovatel nebo poskytovatelé služeb náležitě zohlední závažnost vážného ohrožení uvedeného v odstavci 2, naléhavost opatření a nastalé nebo potenciální důsledky pro práva a oprávněné zájmy všech dotčených stran, včetně možnosti nesouladu opatření se základními právy zakotvenými v Listině.

2. Pro účely tohoto článku se má za to, že došlo ke krizi, když mimořádné okolnosti vedou k vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví v Unii nebo v jejích podstatných částech.

3. Při přijímání rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 Komise zajistí, aby byly splněny všechny tyto požadavky:

kroky vyžadované rozhodnutím jsou nezbytně nutné, odůvodněné a přiměřené, zejména s ohledem na závažnost vážného ohrožení uvedeného v odstavci 2, naléhavost opatření a nastalé nebo potenciální důsledky pro práva a oprávněné zájmy všech dotčených stran, včetně možnosti nesouladu opatření se základními právy zakotvenými v Listině;

b)	rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být konkrétní opatření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) přijata, zejména s ohledem na naléhavost těchto opatření a na dobu potřebnou k jejich přípravě a provedení;

c)	opatření požadovaná rozhodnutím jsou omezena na dobu, které nepřesahuje tři měsíce.

4. Po přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 provede Komise bez zbytečného odkladu všechny tyto kroky:

a)	rozhodnutí oznámí poskytovateli nebo poskytovatelům, jimž je určeno;

b)	zpřístupní rozhodnutí veřejnosti a

c)	informuje o rozhodnutí sbor, vyzve jej, aby se k němu vyjádřil, a průběžně jej informuje o dalším vývoji v souvislosti s tímto rozhodnutím.

5. Volba konkrétních opatření, která mají být přijata podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a podle odst. 7 druhého pododstavce, zůstává na poskytovateli nebo poskytovatelích, na něž se rozhodnutí Komise vztahuje.

6. Komise se z vlastního podnětu nebo na žádost poskytovatele může zapojit do dialogu s poskytovatelem s cílem určit, zda jsou s ohledem na konkrétní okolnosti poskytovatele zamýšlená nebo provedená opatření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) účinná a přiměřená z hlediska dosažení sledovaných cílů. Komise zejména zajistí, aby opatření, jež poskytovatel služeb přijal podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b), splňovala požadavky uvedené v odst. 3 písm. a) a c).

7. Komise monitoruje uplatňování konkrétních opatření přijatých na základě rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 tohoto článku na základě zpráv podle prvního pododstavce písm. c) uvedeného odstavce a veškerých dalších relevantních informací, včetně informací, které si případně vyžádá podle článku 40 nebo článku 67; přihlíží při tom k vývoji krize. Komise podává o tomto monitorování pravidelně zprávy sboru, a to alespoň jednou za měsíc.

Pokud se Komise domnívá, že zamýšlená nebo provedená konkrétní opatření podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nejsou účinná nebo přiměřená, může po konzultaci se sborem přijmout rozhodnutí, kterým poskytovatele požádá, aby určení nebo uplatňování těchto konkrétních opatření přezkoumal.

8. Je-li to s ohledem na vývoj krize vhodné, může Komise na základě doporučení sboru změnit rozhodnutí uvedené v odstavci 1 nebo v odst. 7 druhém pododstavci tak, že:

a)	zruší rozhodnutí a případně požaduje, aby velmi velká online platforma nebo velmi velký internetový vyhledávač přestaly uplatňovat opatření určená a prováděná podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nebo podle odst. 7 druhého pododstavce, zejména pokud již pro taková opatření neexistují důvody;

b)	prodlouží lhůtu uvedenou v odst. 3 písm. c) nejvýše o tři měsíce;

c)	přihlédne ke zkušenostem získaným při uplatňování opatření, zejména k možnému nesouladu opatření se základními právy zakotvenými v Listině.

9. Požadavky odstavců 1 až 6 se vztahují na rozhodnutí a jeho změny uvedené v tomto článku.

10. Komise v nejvyšší míře zohledňuje doporučení sboru vydaná podle tohoto článku.

11. Po přijetí rozhodnutí v souladu s tímto článkem a v každém případě tři měsíce po skončení krize podává Komise Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu o uplatňování konkrétních opatření přijatých na základě těchto rozhodnutí.

Článek 37

Nezávislý audit

1. Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů se nejméně jednou ročně na vlastní náklady podrobí nezávislým auditům za účelem posouzení dodržování:

a)	povinností stanovených v kapitole III;

b)	veškerých závazků přijatých na základě kodexů chování uvedených v článcích 45 a 46 a krizových protokolů uvedených v článku 48.

2. Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů spolupracují s organizacemi provádějícími audity podle tohoto článku a poskytují jim pomoc nezbytnou k tomu, aby mohly tyto audity provádět účinně, efektivně a včas, mimo jiné tak, že jim umožní přístup ke všem relevantním údajům a prostorám a zodpovídají písemné i ústní otázky. Nesmějí bránit provádění auditu ani je nepřiměřeně ovlivňovat nebo oslabovat.

Informacím získaným v souvislosti s audity od poskytovatelů velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů a třetích stran tyto audity zajistí odpovídající úroveň důvěrnosti a profesního tajemství, a to i po ukončení auditů. Splnění tohoto požadavku však nesmí nepříznivě ovlivnit provádění auditů ani jiných ustanovení tohoto nařízení, zejména ustanovení o transparentnosti, dohledu a vymáhání. Je-li to nezbytné pro účely podávání zpráv o transparentnosti podle čl. 42 odst. 4, přiloží se ke zprávě o auditu a zprávě o provádění auditu podle odstavců 4 a 6 tohoto článku verze, které neobsahují žádné informace, jež by mohly být důvodně považovány za důvěrné.

3. Audity podle odstavce 1 provádějí organizace, které:

jsou nezávislé na dotčeném poskytovateli velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů a na jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, a nejsou s nimi ve střetu zájmů; zejména:

v období dvanácti měsíců před zahájením auditu neposkytly dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače ani jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, žádné neauditorské služby týkající se auditovaných záležitostí a zavázaly se, že takové služby neposkytnou ani během dvanácti měsíců následujících po dokončení auditu;

ii)	neposkytují již dotčenému poskytovateli velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače ani jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, auditorské služby podle tohoto článku po dobu delší než deset po sobě následujících let;

iii)	neprovádějí audit za poplatky, které jsou závislé na výsledku auditu;

b)	mají prokázané odborné znalosti v oblasti řízení rizik, technickou způsobilost a kapacity;

c)	mají prokázanou objektivitu a profesní etiku, jež vychází zejména z dodržování profesních kodexů nebo vhodných norem.

4. Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů zajistí, aby organizace, které audity provádějí, vyhotovily pro každý audit zprávu o auditu. Uvedená zpráva musí být odůvodněna a vyhotovena písemně a musí obsahovat alespoň:

a)	název, adresu a kontaktní místo poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, kterého se audit týká, a kontrolované období;

b)	název a adresu organizace nebo organizací provádějících audit;

c)	prohlášení o zájmech;

d)	popis konkrétních kontrolovaných prvků a použité metodiky;

e)	popis a shrnutí hlavních zjištění vyplývajících z auditu;

f)	seznam třetích stran, které byly v rámci auditu konzultovány;

g)	výrok auditora ohledně toho, zda poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, kterého se audit týká, plnil povinnosti a závazky uvedené v odstavci 1, a to kladný, kladný s připomínkami, nebo záporný;

h)	není-li výrok auditora kladný, operativní doporučení týkající se konkrétních opatření k dosažení souladu a doporučený časový rámec k dosažení souladu.

5. Pokud nebyla organizace provádějící audit schopna provést audit určitých konkrétních prvků nebo vydat na základě svých šetření výrok auditora, zahrne zpráva o auditu vysvětlení okolností a důvodů, proč zmíněné prvky nemohly být předmětem auditu.

6. Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, kteří obdrží zprávu o auditu, jež není kladná, náležitě zohlední jim určená operativní doporučení za účelem přijetí potřebných opatření k jejich provedení. Do jednoho měsíce od obdržení těchto doporučení přijmou zprávu o provedení doporučení auditu, v níž tato opatření uvedou. Pokud operativní doporučení neprovedou, zdůvodní ve zprávě o provedení doporučení auditu, proč tak neučinili, a uvedou veškerá alternativní opatření, která přijali k nápravě zjištěných případů nesouladu.

7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými doplní toto nařízení stanovením pravidel nezbytných pro provádění auditů podle tohoto článku, zejména pokud jde o nezbytná pravidla týkající se procesních kroků, metodik auditů a šablon pro podávání zpráv o auditech prováděných podle tohoto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci zohledňují dobrovolné auditorské standardy uvedené v čl. 44 odst. 1 písm. e).

Článek 38

Doporučovací systémy

Vedle požadavků stanovených v článku 27 poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů, kteří používají doporučovací systémy, poskytnou pro každý svůj doporučovací systém alespoň jednu možnost, která není založena na profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679.

Článek 41

Útvar zajišťování souladu

1. Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů zřídí útvar zajišťování souladu, který je nezávislý na jejich provozních útvarech a který tvoří jedna či více osob pověřených zajišťováním souladu, včetně vedoucího útvaru zajišťování souladu. Tento útvar zajišťování souladu musí mít dostatečnou pravomoc, postavení a zdroje a musí mít přístup k řídícímu orgánu poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, aby mohl monitorovat, jak poskytovatel zajišťuje soulad s tímto nařízením.

2. Řídící orgán poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače zajistí, aby osoby pověřené zajišťováním souladu měly odborné kvalifikace, znalosti, zkušenosti a schopnosti nezbytné pro plnění úkolů uvedených v odstavci 3.

Řídící orgán poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače zajistí, aby vedoucí útvaru zajišťování souladu byl nezávislým vedoucím pracovníkem se zvláštní odpovědností za zajišťování souladu.

Vedoucí útvaru zajišťování souladu se zodpovídá přímo řídícímu orgánu poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače a může vyjadřovat znepokojení a varovat řídící orgán v případě, že na tohoto poskytovatele mají nebo mohou mít dopad rizika uvedená v článku 34 nebo nesoulad s tímto nařízením, aniž jsou dotčeny povinnosti řídícího orgánu v jeho dozorčích a řídicích funkcích.

Vedoucího útvaru zajišťování souladu nelze odvolat bez předchozího souhlasu řídícího orgánu poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače.

3. Osoby pověřené zajišťováním souladu vykonávají tyto úkoly:

a)	spolupracují pro účely tohoto nařízení s koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení a s Komisí;

b)	zajišťují, aby byla určena a řádně nahlášena všechna rizika uvedená v článku 34 a aby byla přijata rozumná, přiměřená a účinná opatření ke zmírnění rizik podle článku 35;

c)	organizují činnosti poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače v souvislosti s nezávislým auditem podle článku 37 a dohlížejí na ně;

d)	informují vedení a zaměstnance poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače o relevantních povinnostech podle tohoto nařízení a radí jim v tomto ohledu;

e)	monitorují, zda poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače plní své povinnosti podle tohoto nařízení;

f)	monitorují, zda poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače plní případné závazky přijaté v rámci kodexů chování podle článků 45 a 46 nebo krizových protokolů podle článku 48.

4. Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů sdělí jméno a kontaktní údaje vedoucího útvaru zajišťování souladu koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi.

5. Řídící orgán poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače vymezí mechanismy správy a řízení poskytovatele, které zajišťují nezávislost útvaru zajišťování souladu a zahrnují rozdělení povinností v rámci organizace poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, předcházení střetům zájmů a řádné řízení systémových rizik určených podle článku 34; uvedený řídící orgán na tyto mechanismy dohlíží a nese odpovědnost za jejich provádění.

6. Řídící orgán schvaluje a pravidelně, alespoň jednou ročně, přezkoumává strategie a politiky pro přijímání, řízení, monitorování a zmírňování rizik určených podle článku 34, jimž je nebo by mohly být velmi velká online platforma nebo velmi velký internetový vyhledávač vystaveny.

7. Řídící orgán věnuje dostatek času zvážení opatření souvisejících s řízením rizik. Na rozhodnutích týkajících se řízení rizik se aktivně podílí a zajišťuje, aby byly na řízení rizik určených v souladu s článkem 34 přiděleny odpovídající zdroje.

Článek 42

Informační povinnosti v souvislosti s transparentností

1. Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů zveřejní zprávy uvedené v článku 15 nejpozději dva měsíce po dni použitelnosti podle čl. 33 odst. 6 druhého pododstavce a poté alespoň každých šest měsíců.

2. Zprávy podle odstavce 1 tohoto článku zveřejněné poskytovateli velmi velkých online platforem musí vedle informací uvedených v článku 15 a čl. 24 odst. 1 obsahovat:

informace o lidských zdrojích, které poskytovatel velmi velkých online platforem věnuje moderování obsahu v souvislosti se službou nabízenou v Unii, vykazované za každý relevantní úřední jazyk členských států, včetně plnění povinností stanovených v článcích 16 a 22 a plnění povinností stanovených v článku 20;

b)	informace o kvalifikaci a jazykové znalosti osob vykonávajících činnosti uvedené v písmenu a) a o odborné přípravě a podpoře poskytované těmto pracovníkům;

c)	případně ukazatele přesnosti a související informace uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. e) vykazované za každý úřední jazyk členských států.

Zprávy se zveřejňují v alespoň jednom z úředních jazyků členských států.

3. Vedle informací uvedených v čl. 24 odst. 2 zahrnou poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů do zpráv podle odstavce 1 tohoto článku informace o průměrném měsíčním počtu příjemců služby za každý členský stát.

4. Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů předají koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi bez zbytečného odkladu po dokončení a veřejně zpřístupní nejpozději tři měsíce po obdržení každé zprávy o auditu podle čl. 37 odst. 4:

a)	zprávu s výsledky posouzení rizik podle článku 34;

b)	zvláštní zmírňující opatření zavedená podle čl. 35 odst. 1;

c)	zprávu o auditu podle čl. 37 odst. 4;

d)	zprávu o provedení doporučení auditu podle čl. 37 odst. 6;

e)	informace o případných konzultacích, které vedl poskytovatel na podporu posouzení rizik a koncipování opatření ke zmírnění rizik.

5. Jestliže se poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače domnívá, že by zveřejnění informací podle odstavce 4 mohlo vést ke zpřístupnění jeho důvěrných informací nebo důvěrných informací příjemců služby, způsobit významné oslabení bezpečnosti jeho služby, narušit veřejnou bezpečnost či poškodit příjemce, může tyto informace ze zpráv zpřístupňovaných veřejnosti odstranit. V takovém případě předá úplné zprávy koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi a připojí odůvodnění odstranění příslušných informací ze zpráv, které jsou přístupné veřejnosti.

Článek 44

Normy

1. Komise konzultuje se sborem a podporuje a prosazuje vypracování a provádění dobrovolných norem stanovených příslušnými evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi alespoň pro:

a)	elektronická podávání oznámení podle článku 16;

b)	šablony, koncepci a procesní normy pro uživatelsky vstřícnou komunikaci s příjemci služby o omezeních vyplývajících ze smluvních podmínek a jejich změn;

c)	elektronická podávání oznámení důvěryhodnými oznamovateli podle článku 22, a to i prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací;

d)	zvláštní rozhraní, včetně rozhraní pro programování aplikací, pro snadnější plnění povinností stanovených v článcích 39 a 40;

e)	audity velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů podle článku 37;

f)	interoperabilitu archivů reklam podle čl. 39 odst. 2;

g)	předávání údajů mezi zprostředkovateli reklamy na podporu povinností týkajících se transparentnosti podle čl. 26 odst. 1 písm. b), c) a d);

h)	technická opatření umožňující dodržování povinností týkajících se reklamy obsažených v tomto nařízení, včetně povinností týkajících se viditelného označení reklam a obchodních sdělení uvedených v článku 26;

i)	rozhraní pro volbu a prezentaci informací o hlavních parametrech různých typů doporučovacích systémů v souladu s články 27 a 38;

j)	normy pro cílená opatření na ochranu nezletilých osob na internetu.

2. Komise podporuje aktualizaci norem s ohledem na technologický rozvoj a chování příjemců dotčených služeb. Relevantní informace o aktualizaci norem musí být veřejně dostupné a snadno přístupné.

Článek 46

Kodexy chování týkající se reklamy na internetu

1. Komise poskytuje podněty a pomoc k vypracování dobrovolných kodexů chování na úrovni Unie poskytovateli online platforem a jinými relevantními poskytovateli služeb, jako jsou poskytovatelé služeb zprostředkování reklamy na internetu, jiní aktéři zapojení do hodnotového řetězce programatické reklamy nebo organizace zastupující příjemce služby a organizace občanské společnosti nebo příslušné orgány, s cílem přispět k další transparentnosti pro subjekty v hodnotovém řetězci reklamy na internetu nad rámec požadavků stanovených v článcích 26 a 39.

2. Komise usiluje o zajištění toho, aby se kodexy chování zasazovaly o účinný přenos informací, který plně zohledňuje práva a zájmy všech zúčastněných stran, a o konkurenční, transparentní a spravedlivé prostředí reklamy na internetu v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, zejména v oblasti hospodářské soutěže a ochrany soukromí a osobních údajů. Komise usiluje o zajištění toho, aby kodexy chování řešily alespoň:

a)	předávání informací, které mají k dispozici poskytovatelé služeb zprostředkování reklamy na internetu, příjemcům služby ohledně požadavků stanovených v čl. 26 odst. 1 písm. b), c) a d);

b)	předávání informací, které mají k dispozici poskytovatelé služeb zprostředkování reklamy na internetu, archivům podle článku 39;

c)	smysluplné informace o zpeněžování údajů.

3. Komise vybídne k vypracování kodexů chování do 18. února 2025 a k zahájení jejich uplatňování nejpozději do 18. srpna 2025.

4. Komise vybízí všechny subjekty v hodnotovém řetězci reklamy na internetu uvedené v odstavci 1, aby závazky uvedené v kodexech chování schválily a dodržovaly.

Článek 47

Kodexy chování týkající se přístupnosti

1. Komise poskytuje podněty a pomoc k vypracování kodexů chování na úrovni Unie se zapojením poskytovatelů online platforem a dalších relevantních poskytovatelů služeb, organizací zastupujících příjemce služby a organizací občanské společnosti nebo příslušných orgánů s cílem podpořit plné a účinné rovnoprávné zapojení tím, že zlepší přístup ke službám online, které díky svému výchozímu konceptu nebo následné úpravě reagují na zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením.

2. Komise usiluje o to, aby kodexy chování sledovaly cíl zajistit, aby tyto služby byly přístupné v souladu s unijním a vnitrostátním právem, a maximalizovat tak jejich předvídatelné použití osobami se zdravotním postižením. Komise usiluje o zajištění toho, aby kodexy chování řešily alespoň:

a)	navrhování a úpravy služeb takovým způsobem, aby byly přístupné osobám se zdravotním postižením tím, že budou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní;

b)	vysvětlení, jak služby splňují platné požadavky na přístupnost, a zpřístupnění těchto informací veřejnosti způsobem přístupným pro osoby se zdravotním postižením;

c)	zpřístupnění informací, formulářů a opatření poskytovaných podle tohoto nařízení takovým způsobem, aby byly snadno dohledatelné, snadno srozumitelné a přístupné pro osoby se zdravotním postižením.

3. Komise vybídne k vypracování kodexů chování do 18. února 2025 a jejich uplatňování od 18. srpna 2025.

Článek 58

Přeshraniční spolupráce mezi koordinátory digitálních služeb

1. Pokud Komise nezahájila vyšetřování týkající se stejného údajného porušování, má-li koordinátor digitálních služeb v zemi určení důvodné podezření, že poskytovatel zprostředkovatelské služby porušil toto nařízení způsobem, jenž nepříznivě ovlivňuje příjemce služby v členském státě dotyčného koordinátora digitálních služeb, může požádat koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, aby záležitost posoudil a přijal potřebná vyšetřovací a donucovací opatření k zajištění souladu s tímto nařízením.

2. Pokud Komise nezahájila vyšetřování týkající se stejného údajného porušování na žádost nejméně tří koordinátorů digitálních služeb v zemích určení, kteří mají důvodné podezření, že konkrétní poskytovatel zprostředkovatelských služeb porušil toto nařízení způsobem, jenž má nepříznivý dopad na příjemce služby v jejich členských státech, může sbor koordinátora digitálních služeb v zemi usazení požádat, aby záležitost posoudil a přijal potřebná vyšetřovací a donucovací opatření k zajištění souladu s tímto nařízením.

3. Žádost podle odstavce 1 nebo 2 musí být řádně odůvodněna a obsahovat alespoň tyto informace:

a)	kontaktní místo dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb podle článku 11;

b)	popis příslušných skutečností, dotčená ustanovení tohoto nařízení a důvody, proč má koordinátor digitálních služeb, který žádost podal, nebo sbor podezření, že poskytovatel porušil toto nařízení, včetně popisu nepříznivých dopadů údajného porušování;

c)	jakékoli jiné informace, které koordinátor digitálních služeb, který žádost podal, nebo sbor považuje za důležité, včetně případných informací shromážděných z vlastního podnětu nebo návrhů konkrétních vyšetřovacích a donucovacích opatření, která mají být přijata, a to i předběžných opatření.

4. Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení v co nejvyšší míře zohlední žádost podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku. Pokud usoudí, že nemá k dispozici dostatečné informace, aby mohl na základě žádosti jednat, a má důvod se domnívat, že by koordinátor digitálních služeb, který žádost podal, nebo sbor mohli dodatečné informace poskytnout, může si tyto informace buď vyžádat v souladu s článkem 57, nebo může zahájit společné vyšetřování podle čl. 60 odst. 1 zahrnující alespoň žádajícího koordinátora digitálních služeb. V tom případě se běh lhůty stanovené v odstavci 5 tohoto článku pozastaví do doby, než budou tyto dodatečné informace poskytnuty nebo než bude zamítnuta výzva k účasti na společném vyšetřování.

5. Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení bez zbytečného odkladu a v každém případě do dvou měsíců od obdržení žádosti podle odstavců 1 nebo 2 sdělí koordinátorovi digitálních služeb, který žádost podal, a sboru posouzení údajného protiprávního jednání a vysvětlení vyšetřovacích a donucovacích opatření, jež byla ve vztahu k tomuto jednání přijata nebo jsou plánována za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.

Článek 65

Vymáhání povinností poskytovatelů velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů

1. Pro účely vyšetřování, zda poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů dodržují povinnosti stanovené v tomto nařízení, může Komise vykonávat vyšetřovací pravomoci stanovené v tomto oddíle ještě před zahájením řízení podle čl. 66 odst. 2. Tyto pravomoci může vykonat z vlastního podnětu, nebo na základě žádosti podle odstavce 2 tohoto článku.

2. Má-li koordinátor digitálních služeb důvodné podezření, že poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače porušil ustanovení kapitoly III oddílu 5 nebo systematicky porušoval některé z ustanovení tohoto nařízení způsobem, který má závažný dopad na příjemce v jeho členském státě, může prostřednictvím systému pro sdílení informací podle článku 85 podat Komisi žádost o posouzení dané záležitosti.

3. Žádost podle odstavce 2 musí být řádně odůvodněna a uvádět alespoň:

a)	kontaktní místo dotčeného poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, jak je stanoveno v článku 11;

popis relevantních skutečností, dotčená ustanovení tohoto nařízení a důvody, proč má koordinátor digitálních služeb, který žádost podal, podezření, že dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače porušil toto nařízení, včetně popisu skutečností, které ukazují systémovou povahu údajného protiprávního jednání;

c)	jakékoli další informace, které koordinátor digitálních služeb, který žádost podal, považuje za relevantní, případně včetně informací shromážděných z jeho vlastního podnětu.

whereas

keyboard_tab Digital Service Act 2022/2065 CS

Digital Service Act 2022/2065 CS