keyboard_tab Digital Market Act 2022/1925 CS
BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf
- 1 Článek 1 Předmět a oblast působnosti
- 1 Článek 12 Aktualizace povinností strážců přístupu
- 1 Článek 27 Informace od třetích stran
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
KAPITOLA II
STRÁŽCI PŘÍSTUPU
KAPITOLA III
PRAKTIKY STRÁŽCŮ PŘÍSTUPU, KTERÉ OMEZUJÍ OTEVŘENOST HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽI NEBO JSOU NEKALÉ
KAPITOLA IV
ŠETŘENÍ TRHU
KAPITOLA V
PRAVOMOCI V OBLASTI VYŠETŘOVÁNÍ, PROSAZOVÁNÍ A SLEDOVÁNÍ
KAPITOLA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
- nebo 23
- přístupu 17
- povinnosti 16
- nařízení 13
- platforem 12
- tohoto 11
- služby 10
- služeb 8
- pravomoci 8
- které 7
- hospodářské 7
- v přenesené 7
- službami 6
- praktiky 6
- pokud 6
- podle 6
- strážce 6
- hlavní 6
- akty 6
- odst 5
- strážci 5
- stanovené 5
- uvedené 5
- uživatelům 5
- hlavních 5
- zajistit 5
- v čl 5
- trhu 5
- která 5
- jsou 5
- podnikatelským 4
- rozšíření 4
- jako 4
- smyslu 4
- čl 4
- jež 4
- vztahuje 4
- směrnice 4
- uvedená 4
- uživatelů 4
- článku 4
- tyto 4
- mají 4
- podniků 4
- v souladu 4
- za účelem 4
- soutěži 4
- pravomoc 3
- svěřena 3
- komisi 3
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Účelem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením harmonizovaných pravidel zajišťujících pro všechny podniky spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví v celé Unii, kde působí strážci přístupu, ve prospěch podnikatelských i koncových uživatelů.
2. Toto nařízení se vztahuje na hlavní služby platforem, které poskytují nebo nabízejí strážci přístupu podnikatelským uživatelům usazeným v Unii nebo koncovým uživatelům usazeným nebo nacházejícím se v Unii, bez ohledu na místo usazení nebo sídlo strážců přístupu a bez ohledu na právo, kterým by se jinak řídilo poskytování takové služby.
3. Toto nařízení se nevztahuje na trhy související:
| a) | se sítěmi elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/1972; |
| b) | se službami elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/1972 jinými než souvisejícími s interpersonálními komunikačními službami nezávislými na číslech. |
4. Pokud jde o interpersonální komunikační služby ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice (EU) 2018/1972, nejsou tímto nařízením dotčeny pravomoci a odpovědnosti svěřené vnitrostátním regulačním a jiným příslušným orgánům na základě článku 61 uvedené směrnice.
5. S cílem zamezit roztříštění vnitřního trhu členské státy neukládají strážcům přístupu další povinnosti prostřednictvím právních a správních předpisů či opatření za účelem zajištění spravedlivých trhů otevřených hospodářské soutěži. Žádné ustanovení tohoto nařízení nebrání členským státům ukládat podnikům, včetně podniků poskytujících hlavní služby platforem, povinnosti v souvislosti s otázkami, jež spadají mimo působnost tohoto nařízení, pokud jsou takové povinnosti slučitelné s právem Unie a nevyplývají ze skutečnosti, že dotčené podniky mají postavení strážce přístupu ve smyslu tohoto nařízení.
6. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU. Rovněž jím není dotčeno uplatňování:
| a) | vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících protisoutěžní dohody, rozhodnutí sdružení podniků, jednání ve vzájemné shodě a zneužívání dominantního postavení; |
| b) | vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících jiné formy jednostranného jednání v rozsahu, v jakém se uplatňují na jiné podniky, než jsou strážci přístupu, nebo pokud znamenají uložení dalších povinností strážcům přístupu; a |
| c) | nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (23) a vnitrostátních předpisů týkajících se kontroly spojování podniků. |
7. Vnitrostátní orgány nepřijmou rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí podle tohoto nařízení. Komise a členské státy úzce spolupracují a koordinují svá opatření v oblasti vymáhání na základě zásad stanovených v článcích 37 a 38.
Článek 12
Aktualizace povinností strážců přístupu
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o povinnosti stanovené v článcích 5 a 6. Tyto akty v přenesené pravomoci musí vycházet ze šetření trhu podle článku 19, které identifikuje potřebu zajistit, aby byly uvedené povinnosti stále aktuální, a bylo tak možné řešit praktiky, jež omezují otevřenost hospodářské soutěž hlavních služeb platforem nebo jsou nekalé, stejným způsobem jako praktiky, na které se vztahují povinnosti stanovené v článcích 5 a 6.
2. Oblast působnosti aktu v přenesené pravomoci přijatého v souladu s odstavcem 1 se týká pouze:
| a) | rozšíření povinnosti, která se vztahuje pouze na některé hlavní služby platforem, i na další hlavní služby platforem uvedené v čl. 2 bodě 2; |
| b) | rozšíření povinnosti, z níž mají prospěch určití podnikatelští nebo koncoví uživatelé tak, aby z ní měli prospěch i další podnikatelští nebo koncoví uživatelé; |
| c) | upřesnění způsobu, jakým mají strážci přístupu plnit povinnosti stanovené v článcích 5 a 6 s cílem zajistit jejich účinné dodržování; |
| d) | rozšíření povinnosti, která se vztahuje pouze na určité služby poskytované společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu, i na jiné služby poskytované společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu; |
| e) | rozšíření povinnosti, která se uplatňuje pouze ve vztahu k určitým druhům dat, na další druhy dat; |
| f) | doplnění dalších podmínek, pokud určitá povinnost ukládá určité podmínky týkající se chování strážce přístupu; nebo |
| g) | uplatnění povinnosti, kterou se řídí vztah mezi několika hlavními službami platformy strážce přístupu, na vztah mezi určitou hlavní službou platformy a jinými službami strážce přístupu. |
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem změny tohoto nařízení, pokud jde o seznam základních funkcí vymezených v čl. 7 odst. 2 doplněním nebo odstraněním funkcí interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech.
Tyto akty v přenesené pravomoci musí vycházet ze šetření trhu podle článku 19, které identifikuje potřebu zajistit, aby byly uvedené povinnosti stále aktuální, a bylo tak možné řešit praktiky, jež omezují otevřenou soutěž hlavních služeb platforem nebo jsou nekalé, stejným způsobem jako praktiky, na které se vztahují povinnosti stanovené v článku 7.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o povinnosti podle článku 7, upřesněním způsobu, jakým mají být tyto povinnosti plněny s cílem zajistit jejich účinné dodržování. Tyto akty v přenesené pravomoci musí vycházet ze šetření trhu podle článku 19, které identifikuje potřebu zajistit, aby byly uvedené povinnosti stále aktuální, a bylo tak možné řešit praktiky, jež omezují otevřenou soutěž hlavních služeb platforem nebo jsou nekalé, stejným způsobem jako praktiky, na které se vztahují povinnosti stanovené v článku 7.
5. Praktika uvedená v odstavcích 1, 3 a 4 se považuje za omezující otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži či za nekalou, pokud:
| a) | tato praktika je použita strážci přístupu a je schopna bránit inovacím a omezovat podnikatelským a koncovým uživatelům možnost výběru, protože:
|
| b) | existuje nerovnováha mezi právy a povinnostmi podnikatelských uživatelů a strážce přístupu získává oproti podnikatelským uživatelům výhodu, která je nepřiměřená službě, již tento strážce přístupu poskytuje uvedeným podnikatelským uživatelům. |
Článek 27
Informace od třetích stran
1. Jakákoli třetí strana, včetně podnikatelských uživatelů, konkurentů a koncových uživatelů hlavních služeb platforem uvedených v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9, jakož i jejich zástupců, může informovat vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 nebo přímo Komisi o veškerých praktikách nebo chování strážců přístupu, na něž se vztahuje oblast působnosti tohoto nařízení.
2. Vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 a Komise mohou zcela dle vlastního uvážení přijmout vhodná opatření, avšak nemají povinnost vždy v návaznosti na obdržené informace konat.
3. Pokud má na základě informací obdržených podle odstavce 1 tohoto článku vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 za to, že mohlo nastat porušení tohoto nařízení, předá tuto informaci Komisi.
whereas