Data Act 2023/2854 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2023/2854 CS cercato: 'lhůtě' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl

expand index lhůtě:

3 Článek 13 Nepřiměřená smluvní ujednání jednostranně uložená jinému podniku

2 Článek 33 Základní požadavky týkající se interoperability dat, mechanismů a služeb sdílení dat a společných evropských datových prostorů

2 Článek 36 Základní požadavky týkající se inteligentních smluv pro realizaci dohod o sdílení dat

1 Článek 37 Příslušné orgány a datoví koordinátoři

1 Článek 45 Výkon přenesené pravomoci

whereas lhůtě:

definitions:

cloud tag:

and the number of total unique words without stopwords is: 1354

Článek 10

Řešení sporů

1. Uživatelé, držitelé dat a příjemci dat mají přístup k subjektům pro řešení sporů certifikovaným v souladu s odstavcem 5 tohoto článku za účelem řešení sporů podle čl. 4 odst. 3 a 9 a čl. 5 odst. 12 jakož i sporů týkajících se přiměřených a nediskriminačních podmínek a transparentního způsobu zpřístupňování dat v souladu s touto kapitolou a kapitolou IV.

2. Subjekty pro řešení sporů dotčené strany informují o poplatcích nebo mechanismech používaných ke stanovení poplatků předtím, než tyto strany požádají o rozhodnutí.

3. V případě sporů předložených subjektům pro řešení sporů podle čl. 4 odst. 3 a 9 a čl. 5 odst. 12, pokud subjekt pro řešení sporů rozhodne spor ve prospěch uživatele nebo příjemce dat, hradí držitel dat veškeré poplatky účtované subjektem pro řešení sporů a uhradí uživateli nebo příjemci dat veškeré další přiměřené výdaje, které jim v souvislosti s řešením sporu vznikly. Pokud subjekt pro řešení sporů rozhodne spor ve prospěch držitele dat, uživatel nebo příjemce dat není povinen hradit žádné poplatky nebo jiné výdaje, které držitel dat zaplatil nebo má zaplatit v souvislosti s řešením sporu, ledaže subjekt pro řešení sporů shledá, že uživatel nebo příjemce dat zjevně nejednal v dobré víře.

4. Zákazníci a poskytovatelé služeb zpracování dat mají přístup k subjektům pro řešení sporů certifikovaným v souladu s odstavcem 5 tohoto článku za účelem urovnávání sporů týkajících se porušení práv zákazníků a povinností poskytovatelů služeb zpracování dat v souladu s články 23 až 31.

5. Členský stát, v němž je subjekt pro řešení sporů usazen, tento subjekt na jeho žádost certifikuje, pokud tento subjekt prokáže, že splňuje všechny tyto podmínky:

a)	je nestranný a nezávislý a při vydávání rozhodnutí se řídí jasným, nediskriminačním a spravedlivým jednacím řádem;

b)	má potřebné odborné znalosti, zejména pokud jde o stanovení spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, včetně kompenzace za zpřístupňování dat a transparentní způsob tohoto zpřístupňování, jež subjektu umožní tyto podmínky účinně stanovit;

c)	je snadno přístupný prostřednictvím elektronických komunikačních technologií;

d)	je schopen přijímat rozhodnutí rychle, účinně a nákladově efektivně alespoň v jednom z úředních jazyků Unie.

6. Členské státy oznámí Komisi subjekty pro řešení sporů certifikované v souladu s odstavcem 5. Komise zveřejní seznam těchto subjektů na zvláštních internetových stránkách a průběžně jej aktualizuje.

7. Subjekty pro řešení sporů se odmítnou zabývat žádostí o vyřešení sporu, který již byl předložen jinému subjektu pro řešení sporů nebo soudu členského státu.

8. Subjekty pro řešení sporů poskytnou stranám možnost, aby v přiměřené lhůtě vyjádřily svá stanoviska k záležitostem, které jim tyto strany předložily. V této souvislosti poskytnou subjekty pro řešení sporů každé ze stran podání druhé strany sporu a veškerá prohlášení odborníků. Stranám musí být dána možnost vyjádřit se k těmto podáním a prohlášením.

9. Subjekty pro řešení sporů vydají rozhodnutí ve věcech, které jim byly předloženy, do 90 dnů od podání žádosti podle odstavců 1 a 4. Toto rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně nebo na trvalém nosiči a musí být opatřeno odůvodněním.

10. Subjekty pro řešení sporů vypracovávají a zveřejňují výroční zprávy o činnosti. Tyto výroční zprávy zahrnují zejména následující obecné informace:

a)	agregace výsledků sporů;

b)	průměrná doba na vyřešení sporů;

c)	nejběžnější důvody sporů mezi stranami.

11. V zájmu usnadnění výměny informací a osvědčených postupů se může subjekt pro řešení sporů rozhodnout, že ve zprávě podle odstavce 10 uvede doporučení, jak se vyhnout problémům nebo jak je vyřešit.

12. Rozhodnutí subjektu pro řešení sporů je pro strany závazné pouze tehdy, pokud strany před zahájením řízení o řešení sporu výslovně souhlasily s jeho závaznou povahou.

13. Tímto článkem není dotčeno právo stran domáhat se účinné právní ochrany před soudem členského státu.

Článek 13

Nepřiměřená smluvní ujednání jednostranně uložená jinému podniku

1. Smluvní ujednání týkající se přístupu k datům a jejich využívání nebo odpovědnosti a prostředků nápravy v případě porušení nebo zániku povinností souvisejících s daty, kterou určitý podnik jednostranně uložil jinému podniku, není pro posledně uvedený podnik závazné, pokud je nepřiměřené.

2. Smluvní ujednání, které odráží závazná ustanovení práva Unie, nebo ustanovení práva Unie, která by se použila, pokud by smluvní ujednání danou záležitost neupravovalo, se nepovažuje za nepřiměřené.

3. Smluvní ujednání je nepřiměřené, pokud je takové povahy, že se jeho použití v rozporu se zásadami dobré víry a poctivého jednání podstatně odchyluje od poctivých obchodních zvyklostí v oblasti přístupu k datům a jejich využívání.

4. Smluvní ujednání je pro účely odstavce 3 nepřiměřené, zejména pokud má za cíl nebo účinek:

a)	vyloučit nebo omezit odpovědnost strany, která jednostranně uložila smluvní ujednání, za úmyslné jednání nebo hrubou nedbalost;

b)	vyloučit prostředky nápravy, které má k dispozici strana, jíž bylo smluvní ujednání jednostranně uloženo, v případě neplnění smluvních závazků nebo odpovědnosti strany, která tuto podmínku jednostranně uložila v případě porušení těchto závazků;

c)	poskytnout smluvní straně, která smluvní ujednání jednostranně uložila, výlučné právo určit, zda jsou poskytnutá data v souladu se smlouvou, nebo vykládat některé ze smluvních ujednání.

5. Smluvní ujednání se pro účely odstavce 3 považuje za nepřiměřené, má-li za cíl nebo účinek:

a)	neúměrně omezovat prostředky nápravy v případě neplnění smluvních závazků nebo odpovědnost v případě porušení těchto povinností nebo rozšířit odpovědnost podniku, jemuž bylo toto smluvní ujednání jednostranně uloženo;

umožnit straně, která toto smluvní ujednání jednostranně uložila, přístup k datům druhé smluvní strany a jejich využívání způsobem, který významně poškozuje oprávněné zájmy druhé smluvní strany, zejména pokud tato data obsahují citlivé obchodní údaje nebo jsou chráněna obchodním tajemstvím nebo právy duševního vlastnictví;

bránit straně, které bylo smluvní ujednání jednostranně uloženo, používat data, která tato strana poskytla nebo vytvořila během doby platnosti smlouvy, nebo omezit použití takových dat do té míry, že tato strana není oprávněna dotčená data adekvátně používat, získat k nim přístup nebo je kontrolovat či zhodnotit;

d)	bránit straně, které bylo smluvní ujednání jednostranně uloženo, ukončit dohodu v přiměřené lhůtě;

e)	bránit straně, které bylo smluvní ujednání jednostranně uloženo, získat kopii dat, která tato strana poskytla nebo vytvořila během doby platnosti smlouvy nebo v přiměřené lhůtě po jejím ukončení;

umožnit straně, která smluvní ujednání jednostranně uložila, ukončit smlouvu s nepřiměřeně krátkou výpovědní lhůtou s přihlédnutím k přiměřené možnosti druhé smluvní strany přejít na alternativní a srovnatelnou službu a k finanční újmě způsobené takovým ukončením, s výjimkou případů, kdy k tomu existují závažné důvody;

umožnit straně, která smluvní ujednání jednostranně uložila, aby podstatně změnila cenu stanovenou ve smlouvě nebo jakoukoli jinou podstatnou podmínku týkající se povahy, formátu, kvality nebo množství dat, která mají být sdílena, aniž byly ve smlouvě pro případ takové změny uvedeny platný důvod a právo druhé strany smlouvu ukončit.

Prvním pododstavcem písm. g) nejsou dotčena smluvní ujednání, kterými si strana, která toto smluvní ujednání jednostranně uložila, vyhrazuje právo jednostranně změnit smluvní ujednání smlouvy uzavřené na dobu neurčitou, a to za předpokladu, že v uvedené smlouvě je uveden platný důvod této jednostranné změny, že strana, která toto ujednání jednostranně uložila, je povinna oznámit v přiměřené lhůtě druhé smluvní straně jakoukoli takovou zamýšlenou změnu a že druhá smluvní strana může smlouvu v případě takové změny bezplatně ukončit.

6. Smluvní ujednání se považuje za jednostranně uložené ve smyslu tohoto článku, pokud bylo uloženo jednou smluvní stranou a druhá smluvní strana nebyla schopna ovlivnit jeho obsah navzdory pokusu o něm vyjednávat. Smluvní strana, která smluvní ujednání uložila, nese důkazní břemeno, pokud jde o prokázání toho, že dané smluvní ujednání nebylo uloženo jednostranně. Smluvní strana, která sporné smluvní ujednání předložila, nemůže tvrdit, že se jedná o nepřiměřené smluvní ujednání.

7. Je-li nepřiměřené smluvní ujednání oddělitelné od ostatních smluvních ujednání, jsou tato ostatní smluvní ujednání závazná.

8. Tento článek se nevztahuje na smluvní ujednání vymezující hlavní předmět smlouvy nebo na adekvátnost ceny za data poskytnutá výměnou.

9. Strany smlouvy, na kterou se vztahuje odstavec 1, nesmějí vyloučit použití tohoto článku, odchýlit se od něj nebo měnit jeho účinky.

KAPITOLA V

ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ DAT SUBJEKTŮM VEŘEJNÉHO SEKTORU, KOMISI, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE A SUBJEKTŮM UNIE NA ZÁKLADĚ VÝJIMEČNÉ POTŘEBY

Článek 33

Základní požadavky týkající se interoperability dat, mechanismů a služeb sdílení dat a společných evropských datových prostorů

1. Účastníci v datových prostorech, kteří nabízejí data nebo datové služby jiným účastníkům, musí splňovat následující základní požadavky pro usnadnění interoperability dat, mechanismů a služeb sdílení dat a společných evropských datových prostorů, které jsou účelovými nebo odvětvovými interoperabilními rámci společných norem a postupů pro sdílení nebo společné zpracování dat mimo jiné za účelem vývoje nových produktů a služeb, vědeckého výzkumu nebo iniciativ občanské společnosti:

a)	obsah datového souboru, omezení použití, licence, metodika sběru dat, kvalita dat a nejistota musí být dostatečně popsány, případně i ve strojově čitelném formátu, aby příjemce mohl data nalézt, získat k nim přístup a využívat je;

b)	datové struktury, datové formáty, slovníky, klasifikační systémy, taxonomie a seznamy kódů, jsou-li k dispozici, musí být popsány srozumitelnou formou, která je veřejně dostupná;

technické prostředky pro přístup k datům, jako jsou aplikační programovací rozhraní, a podmínky jejich používání a kvalita služeb musí být dostatečně popsány, aby umožnily automatický přístup k datům a přenos dat mezi stranami, a to i nepřetržitě, prostřednictvím hromadného stahování nebo v reálném čase ve strojově čitelném formátu, pokud je to technicky proveditelné a nebrání to správnému fungování připojeného výrobku;

d)	případně musí být poskytnuty prostředky umožňující interoperabilitu nástrojů pro automatizaci realizace dohod o sdílení dat, jako jsou inteligentní smlouvy.

Tyto požadavky mohou mít obecnou povahu nebo se mohou týkat konkrétních odvětví, přičemž se plně zohlední vzájemný vztah s požadavky vyplývajícími z jiných ustanovení unijního nebo vnitrostátního práva.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45 tohoto nařízení za účelem doplnění tohoto nařízení dalším upřesněním základních požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku ve vztahu k těm požadavkům, které ze své podstaty nemohou přinést zamýšlený účinek, pokud nejsou dále upřesněny v závazných právních aktech Unie, a to i s náležitým ohledem na technologický a tržní vývoj.

Při přijímání aktů v přenesené pravomoci Komise zohlední doporučení Evropského sboru pro datové inovace v souladu s čl. 42 písm. c) bodem iii).

3. Má se za to, že účastníci v datových prostorech, kteří nabízejí data nebo datové služby jiným účastníkům datových prostorů, které splňují harmonizované normy nebo jejich části, odkazy na něž jsou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, splňují základní požadavky stanovené v odstavci 1 v rozsahu, v jakém se uvedené harmonizované nebo jejich části na tyto požadavky vztahují.

4. Komise na základě článku 10 nařízení (EU) č. 1025/2012 požádá jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování harmonizovaných norem, které splňují základní požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

5. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout společné specifikace vztahující se na některé nebo všechny základní požadavky stanovené v odstavci 1, pokud jsou splněny tyto podmínky:

Komise podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 požádala jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování harmonizované normy, která splňuje základní požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku a:

i)	tato žádost nebyla přijata,

ii)	harmonizované normy, které tuto žádost řeší, nejsou dodány ve lhůtě stanovené v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012, nebo

iii)	harmonizované normy této žádosti nevyhovují; a

b)	odkaz na harmonizované normy vztahující se na příslušné základní požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku není zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie podle nařízení (EU) č. 1025/2012 a neočekává se, že tento odkaz bude v přiměřené lhůtě zveřejněn.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 2.

6. Před vypracováním návrhu prováděcího aktu podle odstavce 5 tohoto článku Komise informuje výbor uvedený v článku 22 nařízení (EU) č. 1025/2012 o tom, že se domnívá, že podmínky uvedené v odstavci 5 tohoto článku byly splněny.

7. Při vypracování návrhu prováděcího aktu podle odstavce 5 zohlední Komise doporučení Evropského sboru pro datové inovace a názory dalších příslušných subjektů nebo skupin odborníků a řádně konzultuje všechny příslušné zúčastněné strany.

8. Má se za to, že účastníci v datových prostorech, kteří nabízejí data nebo datové služby jiným účastníkům v datových prostorech, které splňují společné specifikace stanovené prováděcími akty uvedenými v odstavci 5 nebo jejich části, splňují základní požadavky stanovené v odstavci 1 v rozsahu, v jakém se uvedené společné specifikace nebo jejich části na tyto požadavky vztahují.

9. Pokud evropská normalizační organizace přijme harmonizovanou normu a navrhne Komisi, aby na ni zveřejnila odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, posoudí Komise tuto harmonizovanou normu v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012. Pokud je odkaz na harmonizovanou normu zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, Komise zruší prováděcí akty uvedené v odstavci 5 tohoto článku nebo jejich části, které se týkají stejných základních požadavků jako požadavky uvedené v této harmonizované normě.

10. Pokud se členský stát domnívá, že určitá společná specifikace zcela nesplňuje základní požadavky stanovené v odstavci 1, informuje o tom Komisi s uvedením podrobného vysvětlení. Komise toto podrobné vysvětlení posoudí a případně může změnit prováděcí akt, který dotyčnou společnou specifikaci stanoví.

11. Komise může přijmout pokyny s přihlédnutím k návrhu Evropského sboru pro datové inovace v souladu s čl. 30 písm. h) nařízení (EU) 2022/868, kterým se stanoví interoperabilní rámce společných norem a postupů pro fungování společných evropských datových prostorů.

Článek 36

Základní požadavky týkající se inteligentních smluv pro realizaci dohod o sdílení dat

1. Dodavatel aplikace využívající inteligentní smlouvy, nebo neexistuje-li, osoba, jejíž obchodní, podnikatelská nebo profesní činnost zahrnuje využívání inteligentních smluv pro jiné strany v souvislosti s prováděním dohody nebo její části za účelem zpřístupnění dat, zajistí, aby tyto inteligentní smlouvy splňovaly tyto základní požadavky:

a)	robustnost a kontrola přístupu: zajištění toho, aby inteligentní smlouva byla navržena tak, aby nabízela mechanismy kontroly přístupu a velmi vysoký stupeň robustnosti s cílem zabránit funkčním chybám a odolávat manipulaci třetími stranami;

b)	bezpečné ukončení a přerušení: zajištění toho, aby existoval mechanismus pro ukončení trvající realizace transakcí a aby inteligentní smlouva zahrnovala interní funkce, které mohou obnovit nebo dát pokyn k ukončení nebo přerušení operace, zejména aby se zabránilo budoucím náhodným realizacím;

archivace dat a kontinuita: zajištění toho, aby v případech, kdy musí být inteligentní smlouva ukončena nebo deaktivována, byla k dispozici možnost archivovat údaje o transakcích, logiku a kód inteligentní smlouvy za účelem vedení záznamů o operacích provedených s daty v minulosti (auditovatelnost);

d)	kontrola přístupu: zajištění toho, že inteligentní smlouva je chráněna prostřednictvím přísných mechanismů kontroly přístupu na úrovni správy a inteligentní smlouvy; a

e)	soudržnost: zajištění souladu s podmínkami dohody o sdílení dat, kterou inteligentní smlouva provádí.

2. Dodavatel inteligentní smlouvy, nebo neexistuje-li, osoba, jejíž obchodní, podnikatelská nebo profesní činnost zahrnuje využívání inteligentních smluv pro jiné strany v rámci provádění dohody o zpřístupnění dat nebo její části, provede posouzení shody s cílem splnit základní požadavky stanovené v odstavci 1 a při splnění uvedených požadavků vydá EU prohlášení o shodě.

3. Vypracováním EU prohlášení o shodě dodavatel aplikace využívající inteligentní smlouvy, nebo neexistuje-li, osoba, jejíž obchodní, podnikatelská nebo profesní činnost zahrnuje využívání inteligentních smluv pro jiné strany v rámci provádění dohody o zpřístupnění dat, nebo její části, odpovídá za splnění základních požadavků stanovených v odstavci 1.

4. Má se za to, že inteligentní smlouva, která splňuje harmonizované normy nebo jejich příslušné části, na něž jsou zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, je v souladu se základními požadavky stanovenými v odstavci 1 v rozsahu, v jakém se tyto harmonizované normy nebo jejich části na tyto požadavky vztahují.

5. Komise podle článku 10 nařízení (EU) č. 1025/2012 požádá jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování harmonizovaných norem, které splňují základní požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

6. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout společné specifikace vztahující se na některé nebo všechny základní požadavky stanovené v odstavci 1, pokud jsou splněny tyto podmínky:

i)	tato žádost nebyla přijata,

ii)	harmonizované normy, které tuto žádost řeší, nejsou dodány ve lhůtě stanovené v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012, nebo

iii)	harmonizované normy žádosti nevyhovují; a

b)	odkaz na harmonizované normy vztahující se na příslušné základní požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku není zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie podle nařízení (EU) č. 1025/2012 a neočekává se, že tento odkaz bude v přiměřené lhůtě zveřejněn.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 2.

7. Před vypracováním návrhu prováděcího aktu podle odstavce 6 tohoto článku informuje Komise výbor uvedený v článku 22 nařízení (EU) č. 1025/2012 o tom, že se domnívá, že podmínky uvedené v odstavci 6 tohoto článku byly splněny.

8. Při vypracování návrhu prováděcího aktu podle odstavce 6 tohoto článku, zohlední Komise doporučení Evropského sboru pro datové inovace a názory dalších příslušných subjektů nebo skupin odborníků a řádně konzultuje všechny příslušné zúčastněné strany.

9. Má se za to, že dodavatel inteligentní smlouvy, nebo neexistuje-li, osoba, jejíž obchodní, podnikatelská nebo profesní činnost zahrnuje využívání inteligentních smluv pro jiné strany v rámci plnění dohody o zpřístupnění dat, nebo její části, které splňují společné specifikace stanovené jedním nebo více prováděcími akty uvedenými v odstavci 6 nebo jejich části, splňuje základní požadavky stanovené v odstavci 1, v rozsahu, v jakém se tyto společné specifikace nebo jejich části na tyto požadavky vztahují.

10. Pokud evropská normalizační organizace přijme harmonizovanou normu a navrhne Komisi, aby na ni zveřejnila odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, posoudí Komise tuto harmonizovanou normu v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012. Pokud je odkaz na harmonizovanou normu uveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, Komise zruší prováděcí akty uvedené v odstavci 6 tohoto článku nebo jejich části, které se týkají stejných základních požadavků jako požadavky uvedené v této harmonizované normě.

11. Pokud se členský stát domnívá, že určitá společná specifikace zcela nesplňuje základní požadavky stanovené v odstavci 1, informuje o tom Komisi s uvedením podrobného vysvětlení. Komise toto podrobné vysvětlení posoudí a případně může změnit prováděcí akt, který dotyčnou společnou specifikaci stanoví.

KAPITOLA IX

PROVÁDĚNÍ A VYMÁHÁNÍ

Článek 37

Příslušné orgány a datoví koordinátoři

1. Každý členský stát určí jeden či několik příslušných orgánů odpovědných za uplatňování a vymáhání tohoto nařízení (dále jen „příslušné orgány“). Členské státy mohou zřídit jeden nebo několik nových orgánů nebo využít stávající orgány.

2. Pokud členský stát určí více než jeden příslušný orgán, určí jeden z nich jakožto datového koordinátora, jehož úkolem je usnadňovat spolupráci mezi příslušnými orgány a pomáhat subjektům spadajícím do oblasti působnosti tohoto nařízení ve všech záležitostech souvisejících s jeho uplatňováním a vymáháním. Příslušné orgány při plnění úkolů a výkonu pravomocí, které jim byly svěřeny podle odstavce 5, vzájemně spolupracují.

3. Pokud jde o ochranu osobních údajů, odpovídají za monitorování uplatňování tohoto nařízení dozorové úřady odpovědné za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679. Kapitoly VI a VII nařízení (EU) 2016/679 se použijí obdobně.

Evropský inspektor ochrany údajů odpovídá za monitorování uplatňování tohoto nařízení v rozsahu, v němž se týká Komise, Evropské centrální banky nebo subjektů Unie. Obdobně se v příslušných případech použije článek 62 nařízení (EU) 2018/1725.

Úkoly a pravomoci dozorových úřadů uvedené v tomto odstavci se vykonávají ve vztahu ke zpracování osobních údajů.

4. Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku,

a)	pokud jde o otázky přístupu k datům a jejich používání v rámci konkrétních odvětví týkající se uplatňování tohoto nařízení, musí být respektována pravomoc odvětvových orgánů;

b)	příslušný orgán odpovědný za uplatňování a vymáhání článků 23 až 31 a článků 34 a 35 musí mít zkušenosti v oblasti dat a služeb elektronických komunikací.

5. Členské státy zajistí, aby úkoly a pravomoci příslušných orgánů byly jasně vymezeny a zahrnovaly:

a)	zvyšování datové gramotnosti a informovanosti uživatelů a subjektů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení o právech a povinnostech podle tohoto nařízení;

vyřizování stížností podaných na základě údajného porušení tohoto nařízení, včetně porušení v souvislosti s obchodním tajemstvím, a v náležité míře prošetření předmětu stížnosti a pravidelné informování stěžovatelů, je-li to na místě v souladu s vnitrostátními právními předpisy, o vývoji a výsledku šetření v přiměřené lhůtě, zejména v případech, kdy je nezbytné další šetření nebo koordinace s jiným příslušným orgánem;

c)	provádění šetření záležitostí, které se týkají uplatňování tohoto nařízení, mimo jiné na základě informací obdržených od jiného příslušného orgánu či jiného orgánu veřejné moci;

d)	ukládání účinných, přiměřených a odrazujících finančních sankcí, které mohou zahrnovat penále a sankce se zpětným účinkem, nebo zahájení soudního řízení o uložení pokut;

e)	monitorování technologického a relevantního komerčního vývoje, který je relevantní pro zpřístupňování a využívání dat;

spolupráci s příslušnými orgány jiných členských států a případně s Komisí nebo Evropským sborem pro datové inovace s cílem zajistit jednotné a efektivní uplatňování tohoto nařízení, včetně výměny všech relevantních informací elektronickými prostředky bez zbytečného odkladu, i pokud jde o odstavec 10 tohoto článku;

spolupráci s relevantními příslušnými orgány odpovědnými za provádění jiných unijních nebo vnitrostátních právních aktů, včetně orgánů příslušných v oblasti dat a služeb elektronických komunikací, s dozorovým úřadem odpovědným za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679 nebo s odvětvovými orgány s cílem zajistit, aby bylo toto nařízení vymáháno v souladu s ostatními právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy;

h)	spolupráci s relevantními příslušnými orgány s cílem zajistit, aby články 23 až 31 a články 34 a 35 byly vymáhány v souladu s ostatními právními předpisy Unie a samoregulací vztahujícími se na poskytovatele služeb zpracování dat;

i)	zajištění toho, aby poplatky za změnu poskytovatele služeb byly zrušeny v souladu s článkem 29;

j)	posuzování žádostí o data podaných podle kapitoly V.

Je-li určen datový koordinátor, usnadňuje spolupráci uvedenou v písmenech f), g) a h) prvního pododstavce a na žádost příslušných orgánů je těmto orgánům nápomocen.

6. Datový koordinátor, pokud jím byl určen některý příslušný orgán:

a)	působí jako jednotné kontaktní místo pro veškeré záležitosti související s uplatňováním tohoto nařízení;

b)	zajišťuje, aby žádosti o zpřístupnění dat podané subjekty veřejného sektoru v případě výjimečné potřeby podle kapitoly V byly veřejně dostupné online a podporuje uzavírání dobrovolných dohod o sdílení dat mezi subjekty veřejného sektoru a držiteli dat;

c)	každoročně informuje Komisi o zamítnutých žádostech oznámených podle čl. 4 odst. 2 a 8 a čl. 5 odst. 11.

7. Členské státy oznámí Komisi názvy příslušných orgánů a jejich úkoly a pravomoci a případně název datového koordinátora. Komise vede veřejný rejstřík těchto orgánů.

8. Při vykonávání svých úkolů a pravomocí v souladu s tímto nařízením jsou příslušné orgány nestranné a nepodléhají žádnému vnějšímu vlivu, ať již přímému, či nepřímému, a nevyžadují ani nepřijímají pokyny týkající se jednotlivých případů od jakéhokoli jiného orgánu veřejné správy či soukromého subjektu.

9. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly k dispozici dostatečné lidské a technické zdroje a relevantní odborné znalosti nezbytné k účinnému plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.

10. Subjekty spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení podléhají pravomoci členského státu, v němž je subjekt usazen. Pokud je subjekt usazen ve více než jednom členském státě, má se za to, že spadá do pravomoci členského státu, v němž má hlavní provozovnu, tj. v němž má subjekt své správní ústředí nebo sídlo, z nichž jsou vykonávány hlavní finanční funkce a provozní kontrola.

11. Každý subjekt spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, který zpřístupňuje připojené výrobky nebo nabízí služby v Unii a který není usazen v Unii, určí svého právního zástupce v jednom z členských států.

12. Za účelem zajištění souladu s tímto nařízením pověří subjekt spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, který zpřístupňuje připojené výrobky nebo nabízí služby v Unii, právního zástupce, na něhož se budou příslušné orgány obracet ohledně veškerých otázek týkajících se uvedeného subjektu, a to navíc k tomuto subjektu nebo namísto něho. Uvedený právní zástupce spolupracuje s příslušnými orgány a na požádání poskytne, s cílem zajistit soulad s tímto nařízením, komplexní informace o opatřeních a ustanoveních, která přijal subjekt spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, který zpřístupňuje připojené výrobky nebo nabízí služby v Unii.

13. Má se za to, že subjekt spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, který zpřístupňuje nebo nabízí připojené výrobky nebo nabízí služby v Unii, spadá do pravomoci členského státu, v němž se nachází jeho právní zástupce. Tím, že subjekt určí svého právního zástupce, nejsou dotčeny jeho odpovědnost a jakékoli právní kroky, které by mohly být podniknuty proti tomuto subjektu. Dokud subjekt neurčí právního zástupce v souladu s tímto článkem, spadá tento subjekt pro účely zajištění uplatňování a vymáhání tohoto nařízení případně do pravomoci všech členských států. Kterýkoli příslušný orgán může vykonávat svou pravomoc, včetně uložení účinných, přiměřených a odrazujících sankcí, pokud daný subjekt není předmětem donucovacího řízení podle tohoto nařízení ohledně týchž skutečností ze strany jiného příslušného orgánu.

14. Příslušné orgány mají pravomoc požadovat od uživatelů, držitelů dat nebo příjemců dat nebo jejich právních zástupců, kteří spadají do pravomoci jejich členského státu, veškeré informace nezbytné k ověření souladu s tímto nařízením. Každá žádost o informace musí být přiměřená plnění příslušného úkolu a musí být odůvodněna.

15. Pokud příslušný orgán v jednom členském státě žádá o pomoc nebo donucovací opatření u příslušného orgánu v jiném členském státě, předloží odůvodněnou žádost. Po obdržení takové žádosti poskytne příslušný orgán bez zbytečného odkladu odpověď, v níž uvede opatření, která byla nebo mají být přijata.

16. Příslušné orgány dodržují zásady důvěrnosti a profesního a obchodního tajemství a chrání osobní údaje v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem. Veškeré informace vyměňované v souvislosti s žádostí o pomoc, která byla poskytnuta podle tohoto článku, se použijí pouze v souvislosti se záležitostí, v níž bylo o pomoc požádáno.

Článek 45

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 29 odst. 7 a 33 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 11. ledna 2024.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 29 odst. 7 a čl. 33 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 29 odst. 7 nebo čl. 33 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

whereas

keyboard_tab Data Act 2023/2854 CS

Data Act 2023/2854 CS