keyboard_tab Clausole e vendite online Direttiva EU 2011/0083 CS

(19) Digitálním obsahem se rozumí data, která jsou vyprodukována a dodána v digitální podobě, jako jsou např.

  počítačové programy, aplikace, hry, hudba, videa či texty, bez ohledu na to, zda jsou získána stahováním, metodou streamingu, z hmotného nosiče či jiným způsobem.

  Smlouvy o poskytování digitálního obsahu by měly spadat do oblasti působnosti této směrnice.

  Pokud je digitální obsah poskytnut na hmotném nosiči, jako jsou disky CD či DVD, měl by být považován za zboží ve smyslu této směrnice.

  Obdobně jako smlouvy týkající se dodávek vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství, a tepla z dálkového vytápění, neměly by být ani smlouvy týkající se digitálního obsahu, který není poskytnut na hmotném nosiči, klasifikovány pro účely této směrnice jako kupní smlouvy ani jako smlouvy o poskytování služeb.

  V případě takových smluv by spotřebitel měl mít právo odstoupit od smlouvy, ledaže by souhlasil se zahájením jejího plnění během lhůty pro odstoupení od smlouvy a vzal na vědomí, že následkem toho ztratí právo odstoupit od dané smlouvy.

  Kromě požadovaných obecných informací by obchodníci měli spotřebitelům poskytovat informace o funkčnosti a příslušné interoperabilitě digitálního obsahu.

  Pojem funkčnosti by se měl vztahovat na způsoby, jak lze digitální obsah využívat, jako je například sledování chování spotřebitelů; měl by se rovněž vztahovat na chybějící či existující technická omezení, jako je například ochrana pomocí správy digitálních práv či regionální kódování.

  Pojem příslušná interoperabilita popisuje informace týkající se standardního hardwarového a softwarového prostředí, s nímž je digitální obsah kompatibilní, jako je například operační systém a jeho potřebná verze či určité prvky hardwaru.

  komise by měla posoudit, zda je v tomto ohledu zapotřebí další harmonizace ustanovení týkajících se digitálního obsahu, a v případě potřeby předložit legislativní návrh, jak tuto otázku řešit.

(59) komise by po konzultaci s členskými státy a zainteresovanými stranami měla hledat nejvhodnější způsob, jak zajistit, aby všichni spotřebitelé byli informováni o svých právech v místě prodeje.

(62) Je vhodné, aby komise provedla přezkum této směrnice, pokud budou zjištěny překážky pro vnitřní trh.

  komise by ve svém přezkumu měla věnovat zvláštní pozornost možnostem uděleným členským státům ponechat v platnosti nebo zavést zvláštní vnitrostátní ustanovení, a to i v určitých oblastech směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5.

  dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (15) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25.

  května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží (16).

  Uvedený přezkum by mohl vést k návrhu komise na změnu této směrnice; uvedený návrh by mohl zahrnovat změny jiných právních předpisů týkajících se ochrany spotřebitele, které odrážejí závazek vyplývající ze strategie spotřebitelské politiky komise, jímž je přezkum stávajícího acquis Unie s cílem dosáhnout vysoké společné úrovně ochrany spotřebitele.