Contratti di vendita di beni conformi 2019/0771 CS

2. Pro účely této směrnice se za kupní smlouvy považují i smlouvy mezi spotřebitelem a prodávajícím týkající se dodání zboží, které má být teprve vyrobeno nebo zhotoveno.

3. Tato směrnice se nepoužije na smlouvy o poskytování digitálního obsahu nebo digitálních služeb. Použije se však na digitální obsah nebo digitální služby, které jsou ve zboží ve smyslu čl. 2 písm. 5) bodu b) obsaženy nebo s ním jsou propojeny a které jsou podle kupní smlouvy poskytovány s tímto zbožím bez ohledu na to, zda tento digitální obsah nebo tuto digitální službu poskytuje prodávající nebo třetí strana. Pokud vzniknou pochybnosti o tom, zda je poskytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby, které jsou ve zboží obsaženy nebo s ním propojeny, součástí kupní smlouvy, má se za to, že se na digitální obsah nebo digitální službu kupní smlouva vztahuje.

4. Tato směrnice se nepoužije na:

a)	jakýkoli hmotný nosič, který slouží výhradně jako nosič digitálního obsahu;

b)	zboží, které se prodává na základě výkonu rozhodnutí nebo jiných soudních opatření.

5. Členské státy mohou z oblasti působnosti této směrnice vyloučit smlouvy o prodeji:

a)	použitého zboží, které je prodáváno ve veřejné dražbě;

b)	živých zvířat.

V případě uvedeném v písmenu a) musí být spotřebitelům snadno dostupné jasné a vyčerpávající informace, že se práva vyplývající z této směrnice neuplatňují.

6. Touto směrnicí není dotčena možnost členských států upravovat aspekty obecného smluvního práva, například pravidla uzavírání, platnosti, neplatnosti nebo účinku smluv, včetně důsledků ukončení smlouvy, pokud tato směrnice tyto aspekty obecného smluvního práva neupravuje, nebo právo na náhradu újmy.

7. Touto směrnicí není dotčena možnost členských států povolit spotřebitelům zvolit si konkrétní prostředek nápravy, pokud se nesoulad zboží projeví během doby po dodání, která není delší než 30 dní. Touto směrnicí nejsou navíc dotčena ani vnitrostátní pravidla, která nejsou specifická pro spotřebitelské smlouvy a která stanoví specifické prostředky nápravy pro některé druhy vad skrytých v době uzavření kupní smlouvy.

Článek 5

Soulad zboží

Aniž je dotčen článek 9, prodávající dodá spotřebiteli zboží, které splňuje požadavky stanovené v článcích 6, 7 a 8.

Článek 6

Subjektivní požadavky na soulad

Aby bylo zboží v souladu s kupní smlouvou, musí v příslušných případech zejména:

a)	odpovídat popisem, druhem, množstvím a kvalitou požadavkům v kupní smlouvě a vykazovat funkčnost, kompatibilitu, interoperabilitu a jiné vlastnosti podle požadavků v kupní smlouvě;

b)	být vhodné pro jakýkoli konkrétní účel, pro nějž jej spotřebitel požaduje, o kterém spotřebitel informoval prodávajícího nejpozději v době uzavření kupní smlouvy a se kterým prodávající souhlasil;

c)	být dodáno s veškerým příslušenstvím a s veškerými pokyny, včetně návodu k instalaci, jak je stanoveno v kupní smlouvě, a

d)	být dodáno s aktualizacemi, jak je stanoveno v kupní smlouvě.

Článek 7

Objektivní požadavky na soulad

1. Kromě toho, že splňuje veškeré subjektivní požadavky na soulad, musí zboží:

a)	být vhodné k účelům, pro které by se zboží stejného druhu obvykle použilo, s případným přihlédnutím ke stávajícímu unijnímu a vnitrostátnímu právu, technickým normám, nebo pokud takové technické normy neexistují, k použitelným kodexům chování daného odvětví;

b)	v příslušných případech odpovídat kvalitou a popisem vzorku nebo modelu, který prodávající spotřebiteli poskytl před uzavřením smlouvy;

c)	v příslušných případech být dodáno spolu s takovým příslušenstvím, včetně obalu, návodu k instalaci nebo jiných pokynů, jejichž obdržení může spotřebitel rozumně očekávat; a

být v množství a mít kvalitu a další vlastnosti, a to i z hlediska trvanlivosti, funkčnosti, kompatibility a bezpečnosti, které jsou obvyklé pro zboží stejného druhu a které může spotřebitel rozumně očekávat vzhledem k povaze zboží a s přihlédnutím k jakémukoli veřejnému prohlášení učiněnému prodávajícím nebo v jeho zastoupení nebo jinými osobami v dřívějších fázích řetězce transakcí, včetně výrobce, zejména v reklamě nebo v označení.

2. Prodávající není vázán veřejným prohlášením uvedeným v odst. 1 písm. d), pokud prodávající prokáže, že:

a)	prodávající si nebyl a ani si nemohl být rozumně vědom daného veřejného prohlášení;

b)	v době uzavření smlouvy bylo toto veřejné prohlášení opraveno stejným nebo srovnatelným způsobem, jakým bylo učiněno; nebo

c)	rozhodnutí o koupi nemohlo být tímto veřejným vyjádřením ovlivněno.

3. V případě zboží s digitálními prvky prodávající zajistí, aby byl spotřebitel informován o aktualizacích, včetně aktualizací zabezpečení, které jsou nezbytné pro uvedení tohoto zboží do souladu, a aby mu byly tyto aktualizace poskytovány po celou dobu:

a)	kterou může spotřebitel rozumně očekávat vzhledem k druhu a účelu zboží a digitálních prvků a s přihlédnutím k okolnostem a povaze smlouvy, pokud se kupní smlouva stanoví jediný úkon poskytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby; nebo

b)	uvedenou v čl. 10 odst. 2, případně odst. 5, pokud kupní smlouva zajišťuje nepřetržité poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby po určitou dobu.

4. Pokud spotřebitel nenainstaluje aktualizace poskytnuté v souladu s odstavcem 3 v přiměřené době, prodávající neodpovídá za jakýkoli nesoulad, který vznikl pouze v souvislosti s chybějící příslušnou aktualizací, za předpokladu, že:

a)	prodávající spotřebitele informoval o dostupnosti aktualizace a o důsledcích nenainstalování aktualizace pro spotřebitele; a

b)	skutečnost, že spotřebitel aktualizaci nenainstaloval nebo ji nainstaloval nesprávně, nebyla způsobena nedostatky v návodu k instalaci poskytnutém spotřebiteli.

5. Podmínky souladu ve smyslu odstavců 1 nebo 3 jsou splněny, pokud byl spotřebitel v době uzavření kupní smlouvy výslovně informován, že se určitá vlastnost zboží odchyluje od objektivních požadavků na soulad stanovených v odstavcích 1 nebo 3, a pokud spotřebitel při uzavření kupní smlouvy s touto odchylkou vyjádřil výslovný a zvláštní souhlas.

Článek 10

Odpovědnost prodávajícího

1. Prodávající je odpovědný spotřebiteli za jakýkoliv nesoulad, který existuje v době dodání zboží a který se projeví do dvou let od doby dodání. Aniž je dotčen čl. 7 odst. 3, tento odstavec se rovněž vztahuje na zboží s digitálními prvky.

2. Pokud v případě zboží s digitálními prvky kupní smlouva zajišťuje nepřetržité poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby po určitou dobu, odpovídá prodávající i za jakýkoli nesoulad digitálního obsahu nebo digitální služby, který nastane nebo se projeví do dvou let od okamžiku dodání zboží s digitálními prvky. Pokud smlouva zajišťuje nepřetržité poskytování po dobu delší než dva roky, odpovídá prodávající za jakýkoli nesoulad digitálního obsahu nebo digitální služby, který se projeví nebo nastane během doby, po kterou mají být podle kupní smlouvy digitální obsah nebo digitální služba poskytovány.

3. Členské státy mohou ponechat v platnosti nebo zavést delší lhůty, než jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2.

4. Podléhají-li podle vnitrostátního práva prostředky nápravy podle článku 13 rovněž promlčecí lhůtě, členské státy zajistí, aby tato promlčecí lhůta umožnovala spotřebiteli uplatnit prostředky nápravy stanovené v článku 13 v případě nesouladu, za který odpovídá prodávající podle odstavců 1 a 2 a který se projeví během doby uvedené v těchto odstavcích.

5. Bez ohledu na odstavce 1 a 2 tohoto článku mohou členské státy ponechat v platnosti nebo zavést pouze promlčecí lhůtu pro prostředky nápravy podle článku 13. Členské státy zajistí, aby tato promlčecí lhůta umožňovala spotřebiteli uplatnit prostředky nápravy stanovené v článku 13 v případě nesouladu, za který odpovídá prodávající podle odstavců 1 a 2 a který se projeví během doby uvedené v těchto odstavcích.

6. Členské státy mohou stanovit, že v případě použitého zboží mají prodávající a spotřebitel možnost dohodnout se na smluvních podmínkách nebo dohodách s kratší dobou odpovědnosti nebo promlčecí lhůtou, než je uvedeno v odstavcích 1, 2 a 5, jež však nesmějí být kratší než jeden rok.

Článek 11

Důkazní břemeno

1. Jakýkoli nesoulad, který se projeví v průběhu jednoho roku od okamžiku dodání zboží, se považuje za nesoulad, který existoval již v okamžiku dodání zboží, pokud není prokázán opak nebo pokud není tato domněnka neslučitelná s povahou zboží nebo s povahou nesouladu. Tento odstavec se rovněž vztahuje na zboží s digitálními prvky.

2. Namísto jednoročního období stanoveného v odstavci 1 mohou členské státy ponechat v platnosti nebo zavést období dvou let od okamžiku dodání zboží.

3. Stanoví-li v případě zboží s digitálními prvky kupní smlouva nepřetržité poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby po určitou dobu, nese důkazní břemeno v otázce, zda byly digitální obsah nebo digitální služba během doby uvedené v čl. 10 odst. 2 v souladu, prodávající, a to pro nesoulad, jenž se projeví během doby uvedené ve zmíněném článku.

Článek 17

Obchodní záruky

1. Jakákoli obchodní záruka je pro poskytovatele záruky závazná podle podmínek stanovených v prohlášení o obchodní záruce a související reklamě, jež jsou dostupné v době před uzavřením smlouvy nebo během jejího uzavírání. Za podmínek stanovených v tomto článku, a aniž jsou dotčeny jakékoli jiné platné právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy, pokud výrobce nabídne spotřebiteli na určitou dobu obchodní záruku na trvanlivost určitého zboží, odpovídá výrobce přímo spotřebiteli po celou dobu obchodní záruky na trvanlivost pro účely opravy nebo výměny zboží podle článku 14. Výrobce může spotřebiteli nabídnout příznivější podmínky v prohlášení o obchodní záruce na trvanlivost.

Jsou-li podmínky uvedené v prohlášení o obchodní záruce pro spotřebitele méně příznivé než podmínky stanovené v související reklamě, je obchodní záruka závazná podle podmínek stanovených v reklamě týkající se obchodní záruky, ledaže byla související reklama před uzavřením kupní smlouvy opravena stejným nebo srovnatelným způsobem, jakým byla sdělena.

2. Prohlášení o obchodní záruce se spotřebiteli poskytne na trvalém nosiči nejpozději v době dodání zboží. Prohlášení o obchodní záruce musí být sepsáno jasným a srozumitelným jazykem. Musí zahrnovat tyto prvky:

a)	jasné uvedení toho, že spotřebitel má v případě nesouladu zboží zákonný nárok na bezplatnou nápravu prodávajícím a že tato náprava není obchodní zárukou dotčena;

b)	jméno a adresu poskytovatele záruky;

c)	postup, který má spotřebitel použít k uplatnění obchodní záruky;

d)	označení zboží, na něž se obchodní záruka vztahuje; a

e)	podmínky obchodní záruky.

3. Nesouladem s ustanovením odstavce 2 není dotčena závazná povaha obchodní záruky pro poskytovatele záruky.

4. Členské státy mohou stanovit pravidla pro další aspekty týkající se obchodních záruk, které nejsou tímto článkem upraveny, včetně pravidel týkajících se jazyka nebo jazyků, v nichž má být prohlášení o obchodní záruce spotřebiteli poskytnuto.

whereas

(6) Pravidla Unie použitelná na prodej zboží jsou stále roztříštěná, ačkoli pravidla týkající se podmínek dodání, požadavky na informace poskytované před uzavřením smlouvy a právo odstoupit od smlouvy (v případě smluv uzavřených na dálku nebo mimo obchodní prostory) již byly plně harmonizovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (3).
Další zásadní smluvní prvky, jako jsou požadavky na soulad se smlouvou, prostředky nápravy v případě nesouladu se smlouvou a hlavní podmínky pro jejich uplatnění, jsou v současnosti předmětem minimální harmonizace podle směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES (4). Členským státům bylo povoleno jít nad rámec norem Unie a zavádět nebo ponechat v platnosti pravidla, která zajišťují dosažení ještě vyšší úrovně ochrany spotřebitele.
Při zavádění těchto pravidel řešily různé prvky v různém rozsahu.
Vnitrostátní ustanovení, kterými se provádí směrnice 1999/44/ES, se proto dnes značně liší, pokud jde o zásadní prvky, jako je existence či neexistence hierarchie prostředků nápravy.

- = -

(11) Tato směrnice doplňuje směrnici 2011/83/EU.
Zatímco směrnice 2011/83/EU stanoví zejména požadavky na informace poskytované před uzavřením smlouvy, právo odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory a pravidla týkající se dodání zboží a přechod rizika, zavádí tato směrnice pravidla týkající se souladu zboží se smlouvou, prostředky nápravy v případě nesouladu a podmínky pro jejich uplatnění.

- = -

(14) Pojem „zboží“ podle této směrnice by měl zahrnovat též „zboží s digitálními prvky“, a proto by měl označovat též jakýkoli digitální obsah či digitální službu, jež jsou v tomto zboží obsaženy nebo s ním jsou propojeny, a to takovým způsobem, že by nepřítomnost digitálního obsahu či digitální služby bránila tomu, aby dané zboží plnilo své funkce.
Digitálním obsahem, který je ve zboží obsažen nebo s ním propojen, mohou být jakákoli data, která jsou vytvořena a dodána v digitální podobě, například operační systémy, aplikace nebo jakýkoli jiný software.
Digitální obsah může být v okamžiku uzavření kupní smlouvy již předem nainstalován nebo nainstalován dodatečně, pokud je to v této smlouvě stanoveno.
Digitální služby propojené se zbožím mohou zahrnovat služby, jež umožňují vytváření, zpracovávání, uchovávání dat v digitální podobě nebo přístup k nim, například software jako služba nabízená v prostředí cloud computingu, průběžné poskytování dat o dopravě v navigačním systému nebo průběžné poskytování individuálně uzpůsobených tréninkových plánů u chytrých hodinek.

- = -

(15) Tato směrnice by se měla vztahovat na smlouvy o prodeji zboží, včetně zboží s digitálními prvky, pokud by nepřítomnost digitálního obsahu či digitální služby, které jsou ve zboží obsaženy nebo s ním propojeny, bránila tomu, aby dané zboží plnilo své funkce, a pokud jsou digitální obsah nebo služba poskytovány se zbožím podle smlouvy o prodeji tohoto zboží.
Zda je poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby, které jsou ve zboží obsaženy nebo s ním propojeny, součástí kupní smlouvy s prodávajícím, by mělo záviset na obsahu této smlouvy.
To by se mělo týkat rovněž digitálního obsahu nebo digitálních služeb obsažených ve zboží nebo s ním propojených, jejichž poskytování je ve smlouvě výslovně požadováno.
To by se mělo vztahovat i na kupní smlouvy, které lze chápat tak, že zahrnují poskytnutí konkrétního digitálního obsahu nebo konkrétní digitální služby, protože tento digitální obsah nebo digitální služba jsou běžnou součástí zboží stejného druhu a spotřebitel by je mohl rozumně očekávat vzhledem k povaze tohoto zboží a s ohledem na jakékoli veřejné prohlášení učiněné prodávajícím nebo v jeho zastoupení nebo jinými osobami v předchozích článcích řetězce transakcí, včetně výrobce.
Pokud by například bylo v reklamě uvedeno, že chytrá televize obsahuje určitou video aplikaci, tato video aplikace by měla být součástí kupní smlouvy.
To platí bez ohledu na to, zda jsou digitální obsah nebo digitální služba předem nainstalovány ve vlastním zboží, nebo zda je nutné je následně stáhnout do jiného zařízení, a jsou tedy se zbožím pouze propojené.
Chytrý telefon by mohl být například dodáván se standardizovanou předem nainstalovanou aplikací poskytnutou na základě kupní smlouvy, jako je například aplikace budíku nebo fotoaparátu.
Jiným příkladem by mohly být chytré hodinky.
V tomto případě by hodinky samotné byly zbožím s digitálními prvky, jež může plnit své funkce pouze s aplikací, která je poskytnuta na základě kupní smlouvy, avšak kterou si spotřebitel musí stáhnout do chytrého telefonu.
V tomto případě by aplikace byla oním propojeným digitálním prvkem.
To by mělo platit i tehdy, pokud digitální obsah nebo digitální službu, které jsou ve zboží obsaženy nebo s ním propojeny, neposkytuje sám prodávající, nýbrž poskytuje je podle kupní smlouvy třetí strana.
S cílem předejít nejistotě prodávajících i spotřebitelů by se v případě pochybností o tom, zda je poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby součástí kupní smlouvy, měla použít pravidla této směrnice.
Kromě toho by určení dvoustranného smluvního vztahu mezi prodávajícím a spotřebitelem, jehož součástí je poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby, které jsou ve zboží obsaženy nebo s ním propojeny, nemělo být dotčeno pouhou skutečností, že k tomu, aby mohl spotřebitel digitální obsah nebo digitální službu využívat, musí vyslovit souhlas s licenční smlouvou uzavřenou se třetí stranou.

- = -

(19) Touto směrnicí by neměla být dotčena svoboda členských států umožnit spotřebitelům zvolit si určitý prostředek nápravy, pokud se nesoulad zboží projeví krátce po dodání, totiž vnitrostátní právní předpisy, stanovující právo spotřebitele odmítnout vadné zboží a považovat smlouvu za vypovězenou nebo žádat o okamžitou výměnu, a to v určité krátké lhůtě po dodání zboží, jež by neměla být delší než 30 dní.

- = -

(25) V zájmu zajištění jasnosti, pokud jde o to, co může spotřebitel očekávat a za co je prodávající odpovědný v případě nedodání toho, co se očekává, je nutné plně harmonizovat pravidla pro určení souladu zboží.
Veškeré odkazy v této směrnici na soulad by se měly týkat souladu zboží s kupní smlouvou.
V zájmu ochrany oprávněných zájmů obou stran kupní smlouvy by měl být soulad posuzován na základě subjektivních i objektivních požadavků na soulad.

- = -

(26) Zboží by tudíž mělo splňovat požadavky, na kterých se prodávající se spotřebitelem dohodli v kupní smlouvě.
Mezi tyto požadavky může patřit mimo jiné množství, kvalita, druh a popis zboží, jeho vhodnost pro určitý účel, jakož i dodání zboží s dohodnutým příslušenstvím a s veškerými návody.
Požadavky kupní smlouvy by měly zahrnovat i požadavky plynoucí z informací poskytovaných před uzavřením smlouvy, které jsou podle směrnice 2011/83/EU nedílnou součástí kupní smlouvy.

- = -

(29) Aby bylo zboží v souladu, mělo by splňovat nejen subjektivní požadavky na soulad, nýbrž také objektivní požadavky na soulad stanovené touto směrnicí.
Soulad by měl být posuzován mimo jiné s ohledem na účel, pro který by se zboží stejného druhu obvykle použilo, na to, zda je dodáno spolu s příslušenstvím a návody, jejichž obdržení může spotřebitel rozumně očekávat, nebo zda odpovídá vzorku nebo modelu, který prodávající spotřebiteli poskytl.
Zboží by rovněž mělo mít takovou kvalitu a vlastnosti, které jsou obvyklé pro zboží stejného druhu a které může spotřebitel rozumně očekávat vzhledem k povaze zboží a s ohledem na jakékoli veřejné prohlášení učiněné prodávajícím nebo v jeho zastoupení nebo jinými osobami v předchozích článcích řetězce.

- = -

(31) V případě zboží s digitálními prvky, u něhož jsou digitální obsah či digitální služba, jež jsou ve zboží obsaženy nebo s ním propojeny, poskytovány v rámci jediného poskytnutí, je prodávající v zásadě odpovědný pouze za nesoulad existující v době dodání.
Povinnost poskytovat aktualizace by však měla zohledňovat skutečnost, že se digitální prostředí jakéhokoli takového zboží neustále mění.
Proto jsou aktualizace nezbytným nástrojem k zajištění toho, aby mohlo zboží fungovat stejným způsobem jako v době dodání.
Na rozdíl od tradičního zboží není zboží s digitálními prvky zcela odděleno od sféry prodávajícího, neboť prodávající nebo třetí osoba poskytující digitální obsah nebo digitální službu podle kupní smlouvy může zboží aktualizovat na dálku, obvykle prostřednictvím internetu.
Jsou-li tudíž digitální obsah nebo digitální služba poskytovány v rámci jediného poskytnutí, měl by být prodávající odpovědný za poskytnutí aktualizací nezbytných k zachování souladu zboží s digitálními prvky po dobu, kterou může spotřebitel rozumně očekávat, i když zboží v době dodání bylo v souladu.
Doba, po kterou může spotřebitel rozumně očekávat obdržení aktualizací, by měla být posouzena na základě druhu a účelu zboží a digitálních prvků a s ohledem na okolnosti a povahu kupní smlouvy.
Spotřebitel obvykle očekává dodávání aktualizací alespoň po dobu, po kterou je prodávající odpovědný za nesoulad se smlouvou, nicméně v některých případech může spotřebitel rozumně očekávat obdržení aktualizací po delší dobu, a to zejména v případě bezpečnostních aktualizací.
V jiných případech, například pokud jde o zboží s digitálními prvky, jejichž účel je omezen na určitou dobu, by povinnost prodávajícího poskytovat aktualizace měla být obvykle omezena na tuto dobu.

- = -

(33) Podle této směrnice by prodávající měl mít povinnost dodat spotřebiteli zboží, které je v době dodání v souladu.
V případě nesouladu, který existoval v době dodání, by prodávající měli mít možnost využít náhradní díly, aby tak splnili svou povinnost opravit zboží.
Přestože by tato směrnice neměla jako objektivní požadavek na soulad zavádět povinnost prodávajících zajišťovat dostupnost náhradních dílů po určitou dobu, neměla by se dotýkat jiných ustanovení vnitrostátního práva, jež prodávajícímu, výrobci nebo jiným osobám v řetězci transakcí ukládají povinnost zajistit dostupnost náhradních dílů nebo povinnost spotřebitele o této dostupnosti informovat.

- = -

(37) Zvýšení právní jistoty jak pro spotřebitele, tak pro prodávající vyžaduje, aby se jasně určil dobu, kdy se má posoudit soulad zboží se smlouvou.
Rozhodnou dobou pro posouzení souladu zboží by měla být doba, kdy je zboží dodáno.
To by mělo platit i pro zboží, které obsahuje digitální obsah či digitální službu poskytovanou v rámci jediného poskytnutí, nebo je s takovým digitálním obsahem či digitální službou propojeno.
Avšak mají-li být digitální obsah nebo digitální služba, jež jsou ve zboží obsaženy nebo s ním propojeny, poskytovány průběžně po určitou dobu, neměl by být dobou pro stanovení souladu tohoto prvku digitálního obsahu nebo digitální služby jeden určitý okamžik, ale určité období začínající okamžikem dodání.
Z důvodů právní jistoty by toto období mělo být stejné jako období, po které je prodávající odpovědný za nesoulad.

- = -

(38) Tato směrnice by neměla upravovat význam pojmu „dodání“, což by mělo být ponecháno na vnitrostátním právu.
Zejména to platí pro otázku, co musí prodávající udělat, aby splnil svou povinnost dodat zboží.
Kromě toho nejsou odkazy na dobu dodání v této směrnici dotčena pravidla pro přechod rizika, jak jsou stanovena ve směrnici 2011/83/EU a odpovídajícím způsobem provedena ve vnitrostátním právu členských států.

- = -

(39) Zboží s digitálními prvky by mělo být považováno za dodané spotřebiteli tehdy, jestliže byla dodána fyzická složka zboží a zároveň se uskutečnil jediný úkon poskytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby nebo bylo zahájeno nepřetržité poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby po určitou dobu.
To znamená, že by měl prodávající rovněž zajistit dostupnost digitálního obsahu nebo digitální služby spotřebiteli nebo mu je zpřístupnit takovým způsobem, aby se tento digitální obsah nebo digitální služba, případně jakýkoli prostředek vhodný pro jejich stažení nebo pro přístup k nim, ocitly v dosahu spotřebitele a prodávající nemusel podnikat žádné další kroky k tomu, aby mohl spotřebitel digitální obsah nebo digitální službu používat v souladu se smlouvou, například poskytnutím odkazu nebo možnosti stažení.
Pokud tedy byla fyzická složka dodána dříve, měla by rozhodnou dobou pro stanovení souladu být doba, kdy dojde k poskytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby.
Tak lze zajistit jednotný počátek doby odpovědnosti pro fyzickou složku na jedné straně i pro digitální prvek na straně druhé.
Navíc v mnoha případech není spotřebitel schopen odhalit vadu fyzické složky před tím, než jsou mu poskytnuty digitální obsah nebo digitální služba.

- = -

(45) V průběhu jednoho roku nebo ve lhůtě dvou let, pokud si členské státy zvolí možnost uplatňovat dvouletou lhůtu, by spotřebitel měl pouze prokázat, že zboží není v souladu se smlouvou, aniž by také musel prokazovat, že nesoulad se smlouvou v rozhodné době pro stanovení souladu skutečně existoval.
K vyvrácení tvrzení spotřebitele by prodávající musel prokázat, že nesoulad v této době neexistoval.
Předpoklad, že nesoulad v době rozhodné pro stanovení souladu existoval, navíc může být v některých případech neslučitelný s povahou zboží nebo povahou nesouladu.
V prvním případě by mohlo jít například o zboží, které se ze své povahy kazí, jako jsou výrobky podléhající zkáze, například květiny, nebo zboží určené k jednorázovému použití.
Ve druhém případě by se mohlo jednat například o nesoulad, který může být pouze důsledkem jednání spotřebitele nebo zjevné vnější příčiny, k nimž došlo po dodání zboží spotřebiteli.
Stanoví-li v případě zboží s digitálními prvky smlouva nepřetržité poskytování digitálního obsahu nebo digitální služby, neměl by mít spotřebitel povinnost prokazovat, že digitální obsah nebo digitální služba nebyly v souladu během období rozhodného pro stanovení souladu.
K vyvrácení tvrzení spotřebitele by prodávající musel prokázat, že digitální obsah nebo digitální služba byly během této doby v souladu.

- = -

(49) Prodávající by měl mít možnost uvedení zboží do souladu odmítnout, nejsou-li oprava a výměna zboží možné nebo by prodávajícímu způsobily nepřiměřené náklady.
Totéž by mělo platit, pokud je nemožná buď oprava, nebo výměna, přičemž alternativní opravný prostředek by prodávajícímu způsobil nepřiměřené náklady.
Nachází-li se například zboží jinde, než kam bylo původně dodáno, mohly by být náklady na zaslání a přepravu pro prodávajícího nepřiměřené.

- = -

(56) Tato směrnice by neměla stanovit, kde mají být povinnosti dlužníka splněny.
Proto by neměla vymezovat, kde se nachází místo dodání, ani určovat, kde by se měla uskutečnit oprava nebo výměna; a tyto otázky by měly být ponechány na vnitrostátním právu.

- = -

keyboard_tab Contratti di vendita di beni conformi 2019/0771 CS

Contratti di vendita di beni conformi 2019/0771 CS