REGIS - Reg. Intermediation Services 2019/1150 CS

1. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb zahrnou do svých podmínek popis technického a smluvního přístupu podnikatelských uživatelů k jakýmkoli osobním či jiným údajům, jež podnikatelští uživatelé nebo spotřebitelé poskytují pro účely používání dotčených online zprostředkovatelských služeb, nebo které jsou generovány při poskytování těchto služeb, nebo uvedou, že technický a smluvní přístup neexistuje.

2. Prostřednictvím popisu uvedeného v odstavci 1 poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb náležitě informují podnikatelské uživatele zejména o tom:

zda má poskytovatel online zprostředkovatelských služeb přístup k osobním či jiným údajům, jež podnikatelští uživatelé nebo spotřebitelé poskytují pro účely používání těchto služeb nebo které jsou generovány při poskytování těchto služeb, a pokud ano, ke kterým kategoriím těchto údajů a za jakých podmínek;

zda má podnikatelský uživatel přístup k osobním nebo jiným údajům, které poskytuje v souvislosti se svým používáním dotčených online zprostředkovatelských služeb nebo které jsou generovány při poskytování těchto služeb tomuto podnikatelskému uživateli a spotřebitelům jeho zboží nebo služeb, a pokud ano, ke kterým kategoriím těchto údajů a za jakých podmínek;

zda kromě písmene b) má podnikatelský uživatel přístup k osobním nebo jiným údajům, a to i v souhrnné formě, které jsou poskytovány nebo generovány při poskytování online zprostředkovatelských služeb všem jejich podnikatelským uživatelům a spotřebitelům, a pokud ano, ke kterým kategoriím těchto údajů a za jakých podmínek, a

zda jsou kterékoli údaje podle písmene a) poskytovány třetím stranám, a pokud poskytování těchto údajů třetím stranám není pro řádné fungování online zprostředkovatelských služeb nezbytné, informace o účelu tohoto sdílení údajů a veškerých možnostech, jak mohou podnikatelští uživatelé vyloučit toto sdílení údajů.

3. Tímto článkem není dotčeno uplatňování nařízení (EU) 2016/679, směrnice (EU) 2016/680 a směrnice 2002/58/ES.

Článek 12

Mediace

1. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb ve svých podmínkách určí dva nebo více mediátorů, s nimiž jsou ochotni spolupracovat při pokusu o dosažení dohody s podnikatelskými uživateli o mimosoudním řešení sporů mezi poskytovatelem a podnikatelským uživatelem, které vzniknou v souvislosti s poskytováním dotčených online zprostředkovatelských služeb, včetně stížností, které nemohly být vyřešeny pomocí interního systému pro vyřizování stížností uvedeného v článku 11.

Mediátory, kteří poskytují mediační služby z místa mimo Unii, mohou poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb určit pouze tehdy, pokud je zajištěno, že dotčení podnikatelští uživatelé nebudou fakticky zbaveni jakýchkoli právních záruk stanovených v právu Unie nebo členských států v důsledku toho, že mediátoři poskytují tyto služby z místa mimo Unii.

2. Mediátoři uvedení v odstavci 1 musí splňovat tyto požadavky:

a)	jsou nestranní a nezávislí;

b)	jejich mediační služby jsou cenově dostupné pro podnikatelské uživatele dotčených online zprostředkovatelských služeb;

c)	jsou schopni poskytovat své mediační služby v jazyce, v němž jsou vyhotoveny podmínky, které upravují smluvní vztah mezi poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb a dotčeným podnikatelským uživatelem;

d)	jsou snadno dostupní buď fyzicky v místě usazení nebo v místě pobytu podnikatelského uživatele, nebo dálkově s použitím komunikačních technologií;

e)	jsou schopni poskytovat své mediační služby neprodleně;

f)	dostatečně rozumí všeobecným obchodním vztahům mezi podniky, což jim umožňuje účinně přispívat k pokusům o řešení sporů.

3. Bez ohledu na dobrovolnou povahu mediace musí poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb a podnikatelští uživatelé jednat v dobré víře během jakéhokoli pokusu o mediaci v souladu s tímto článkem.

4. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nesou v každém jednotlivém případě přiměřenou část celkových nákladů na mediaci. Přiměřená část těchto celkových nákladů se určí na základě návrhu mediátora s přihlédnutím ke všem relevantním aspektům daného případu, zejména k míře opodstatněnosti nároků stran ve sporu, chování stran a vzájemném poměru velikosti a finanční síly stran.

5. Jakýmkoli pokusem o dosažení dohody prostřednictvím mediace ve věci řešení sporu v souladu s tímto článkem nejsou dotčena práva dotčených poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb a podnikatelských uživatelů zahájit soudní řízení kdykoli během mediačního řízení, před ním či po něm.

6. Pokud o to podnikatelský uživatel před zahájením mediace nebo v jejím průběhu požádá, zpřístupní mu poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb informace o fungování a efektivnosti mediace týkající se jeho činnosti.

7. Povinnost stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na poskytovatele online zprostředkovatelských služeb, kteří jsou malými podniky ve smyslu přílohy k doporučení 2003/361/ES.

Článek 13

Specializovaní mediátoři

Komise v úzké spolupráci s členskými státy vybízí poskytovatele online zprostředkovatelských služeb i organizace a sdružení, které je zastupují, k tomu, aby jednotlivě nebo společně založili jednu nebo více organizací poskytujících mediační služby, které splňují požadavky stanovené v čl. 12 odst. 2, za zvláštním účelem usnadnění mimosoudního řešení sporů s podnikatelskými uživateli, které vznikají v souvislosti s poskytováním těchto služeb, s přihlédnutím zejména k přeshraniční povaze online zprostředkovatelských služeb.

Článek 18

Přezkum

1. Do 13. ledna 2022 a poté každé tři roky Komise vyhodnotí toto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

2. První hodnocení tohoto nařízení bude provedeno zejména za účelem:

a)	posouzení dodržování povinností stanovených v článcích 3 až 10 a jejich dopadu na ekonomiku online platforem;

b)	posouzení dopadu a účinnosti veškerých zavedených kodexů chování na zlepšování spravedlnosti a transparentnosti;

c)	dalšího zkoumání problémů způsobených závislostí podnikatelských uživatelů na online zprostředkovatelských službách a problémů způsobených nekalými obchodními praktikami poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb a dále za účelem zjištění, nakolik jsou tyto praktiky stále rozšířeny;

zkoumání toho, zda konkurence mezi zbožím a službami, jež spotřebitelům nabízí podnikatelský uživatel, a zbožím a službami, jež nabízí nebo kontroluje poskytovatel online zprostředkovatelských služeb, představuje spravedlivou hospodářskou soutěž a zda poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb v této souvislosti nezneužívají privilegované údaje;

e)	posouzení účinku tohoto nařízení na případnou nerovnováhu ve vztazích mezi poskytovateli operačních systémů a jejich podnikatelskými uživateli;

f)	posouzení toho, zda oblast působnosti tohoto nařízení, zejména v souvislosti s definicí „podnikatelského uživatele“, vyhovuje v tom smyslu, že nepodporuje falešnou samostatně výdělečnou činnost.

V rámci prvního a následných hodnocení se zjistí, zda jsou zapotřebí dodatečná pravidla, včetně pravidel týkajících se vymáhání, v zájmu zajištění spravedlivého, udržitelného a důvěryhodného online podnikatelského prostředí v rámci vnitřního trhu. Komise v návaznosti na tato hodnocení přijme vhodná opatření, která mohou zahrnovat legislativní návrhy.

3. Členské státy poskytnou veškeré relevantní informace, kterými disponují a které Komise může požadovat pro účely vypracování zprávy uvedené v odstavci 1.

4. Komise při provádění hodnocení tohoto nařízení zohlední mimo jiné stanoviska a zprávy, které jí předloží expertní skupina pro sledování ekonomiky online platforem. Tam, kde je to vhodné, přihlédne rovněž k obsahu a fungování všech kodexů chování uvedených v článku 17.

Článek 19

Vstup v platnost a použitelnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Toto nařízení se použije od 12. července 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. června 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2008, s. 177.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. června 2019.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických telekomunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(9) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 3).

(11) Rozhodnutí Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 37).

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

(13) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování), (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

whereas

(23) Ukončení veškerých online zprostředkovatelských služeb a související vymazání údajů poskytnutých k využívání nebo vytvořených prostřednictvím poskytování online zprostředkovatelských služeb představuje ztrátu podstatných informací, jež by mohla mít významný dopad na podnikatelské uživatele a mohla by rovněž zhoršit jejich schopnost řádně vykonávat další práva, která jim svěřuje toto nařízení.
Poskytovatel online zprostředkovatelských služeb by proto měl dotčenému podnikatelskému uživateli poskytnout na trvalém nosiči odůvodnění nejméně 30 dní před tím, než ukončení poskytování online zprostředkovatelských služeb v plném rozsahu nabude účinnosti.
V případech, kdy právní nebo regulační povinnost vyžaduje, aby poskytovatel online zprostředkovatelských služeb ukončil danému podnikatelskému uživateli poskytování svých online zprostředkovatelských služeb v plném rozsahu, tato lhůta by se neměla uplatnit.
Stejně tak by se lhůta pro oznámení v délce 30 dní neměla uplatnit, pokud poskytovatel online zprostředkovatelských služeb uplatní právo na ukončení smlouvy podle vnitrostátních právních předpisů v souladu s právem Unie, jež umožňují okamžité ukončení smlouvy, pokud s přihlédnutím k veškerým okolnostem konkrétního případu a po zvážení zájmů obou stran nelze rozumně očekávat, že tento poskytovatel setrvá ve smluvním vztahu až do sjednané doby nebo do uplynutí výpovědní doby.
Lhůta pro oznámení v délce 30 dní by se konečně neměla uplatnit tam, kde poskytovatel online zprostředkovatelských služeb může prokázat opakované porušení podmínek.
Různé výjimky z této třicetidenní lhůty mohou zejména vyplynout v souvislosti s nelegálním či nevhodným obsahem, bezpečností zboží či služby, paděláním, podvodem, malwarem, spamem, narušením bezpečnosti údajů, jinými kybernetickými riziky, vhodností zboží nebo služby pro nezletilé.
V zájmu zajištění proporcionality by měli poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb vyloučit pouze jednotlivé zboží nebo služby podnikatelského uživatele, pokud je to přiměřené a technicky proveditelné.
Ukončení všech online zprostředkovatelských služeb představuje nejpřísnější opatření.

- = -

(24) Pořadí zboží a služeb určované poskytovateli online zprostředkovatelských služeb má významný vliv na volbu spotřebitelů, a tedy na obchodní úspěch podnikatelských uživatelů, kteří nabízejí takové zboží a služby spotřebitelům.
Jako pořadí se označuje relativní důležitost nabídek podnikatelských uživatelů nebo relevantnost připisovaná výsledkům vyhledávání v podobě, v jaké je poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatelé online vyhledávačů prezentují, uspořádají nebo oznamují, a je výsledkem uplatnění algoritmického řazení, mechanismů hodnocení či recenzí, vizuálních označení či jiných nástrojů pro zvýraznění nebo jejich kombinace.
Předvídatelností se rozumí, že poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb neurčují pořadí svévolně.
Poskytovatelé by měli proto předem uvést hlavní parametry, které určují pořadí, aby se zlepšila předvídatelnost pro podnikatelské uživatele, aby se jim umožnilo lépe porozumět fungování mechanismu určování pořadí a aby mohli porovnat postupy různých poskytovatelů v určování pořadí.
Zvláštní podmínky tohoto požadavku na transparentnost jsou důležité pro podnikatelské uživatele, neboť obnášejí určení omezeného souboru parametrů, které z potenciálně o mnoho většího souboru parametrů s vlivem na pořadí mají největší význam.
Odůvodněný popis by měl podnikatelským uživatelům pomoci zlepšit prezentaci svého zboží a služeb nebo některých inherentních vlastností tohoto zboží a služeb.
Pojmu hlavního parametru by se mělo rozumět tak, že zahrnuje jakákoli obecná kritéria, procesy, zvláštní signály začleněné do algoritmů nebo jiné úpravy či mechanismy degradace používané v souvislosti s pořadím.

- = -

(30) Pokud poskytovatel online zprostředkovatelských služeb nabízí sám určité zboží nebo služby spotřebitelům prostřednictvím vlastních online zprostředkovatelských služeb nebo tak činí prostřednictvím podnikatelského uživatele, jehož ovládá, může soutěžit přímo s jinými podnikatelskými uživateli svých online zprostředkovatelských služeb, které poskytovatel neovládá, což může poskytovatele ekonomicky motivovat a dát mu příležitost využít kontrolu nad online zprostředkovatelskou službou k tomu, aby zajistil technické a ekonomické výhody své vlastní nabídce nebo nabídce nabízené prostřednictvím jím ovládaného podnikatelského uživatele, které by mohl upřít konkurenčním podnikatelským uživatelům.
Takové chování by mohlo narušit poctivou hospodářskou soutěž a omezit možnosti volby spotřebitele.
Zejména v takových situacích je důležité, aby poskytovatel online zprostředkovatelských služeb jednal transparentně a aby, ať už prostřednictvím právních, obchodních, nebo technických prostředků, jako jsou funkce zahrnující operační systémy, poskytl náležitý popis nebo úvahy týkající se každého rozdílného zacházení, které by mohl uplatnit v souvislosti se zbožím nebo službami, jež nabízí sám, ve srovnání se zbožím a službami nabízenými podnikatelskými uživateli.
V zájmu zajištění proporcionality by se tato povinnost měla vztahovat spíše na úroveň celkových online zprostředkovatelských služeb než na úroveň jednotlivého zboží nebo služeb nabízených prostřednictvím těchto služeb.

- = -

(31) Pokud poskytovatel internetového vyhledávače nabízí sám určité zboží nebo služby spotřebitelům prostřednictvím vlastního internetového vyhledávače nebo tak činí prostřednictvím uživatele firemních internetových stránek, jehož ovládá, může soutěžit přímo s jinými uživateli firemních internetových stránek svého internetového vyhledávače, které poskytovatel neovládá.
Zejména v takových situacích je důležité, aby poskytovatel internetového vyhledávače jednal transparentně a aby, ať už prostřednictvím právních, obchodních nebo technických prostředků, poskytl popis každého rozdílného zacházení, které by mohl uplatnit v souvislosti se zbožím nebo službami, jež nabízí sám nebo prostřednictvím uživatele firemních internetových stránek, jehož ovládá, v porovnání se zbožím a službami nabízenými soutěžícími uživateli firemních internetových stránek.
V zájmu zajištění proporcionality by se tato povinnost měla vztahovat spíše na úroveň internetového vyhledávače jako takového než na úroveň jednotlivého zboží nebo služeb nabízených prostřednictvím těchto služeb.

- = -

(33) Schopnost přístupu k údajům, včetně osobních údajů, a schopnost je používat může umožnit významnou tvorbu hodnoty v ekonomice online platforem jak obecně, tak i pro zapojené podnikatelské uživatele a online zprostředkovatelské služby.
Je proto důležité, aby poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb poskytli podnikatelským uživatelům jasný popis rozsahu, povahy a podmínek jejich přístupu k určitým kategoriím údajů a jejich používání.
Popis by měl být přiměřený a mohl by spíše odkazovat na obecné podmínky přístupu, než obsahovat vyčerpávající výčet skutečných údajů nebo kategorií údajů.
Do popisu by však mohl být zahrnut rovněž výčet některých druhů skutečných údajů, které mohou být pro podnikatelské uživatele vysoce relevantní, a konkrétní podmínky přístupu k nim.
Mezi tyto údaje by mohly patřit hodnocení a recenze, které podnikatelští uživatelé nashromáždili v souvislosti s online zprostředkovatelskými službami.
Vcelku by měl popis podnikatelským uživatelům umožnit pochopit, zda mohou údaje používat ke zvýšení tvorby hodnot, a to i případným dalším využíváním datových služeb třetích stran.

- = -

(35) Z těchto požadavků nevyplývá, že by poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb museli osobní či neosobní údaje předávat svým podnikatelským uživatelům, ani že by tak činit nesměli.
Opatření v zájmu transparentnosti by však mohla přispět k většímu sdílení údajů a posílit cíle v oblasti vytvoření společného evropského datového prostoru, neboť jde o klíčový zdroj inovací a růstu.
Zpracování osobních údajů by mělo být v souladu s právním rámcem Unie pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a pro respektování soukromého života a ochranu osobních údajů v elektronických komunikacích, zejména s nařízením (EU) 2016/679 (6), směrnicí (EU) 2016/680 (7) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (8).

- = -

(37) Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by měli zajistit interní systém pro vyřizování stížností, a umožnit tak podnikatelským uživatelům, včetně těch, jimž mohlo být používání příslušných online zprostředkovatelských služeb pozastaveno nebo ukončeno, přístup k okamžitým, vhodným a účinným možnostem nápravy.
Cílem interního systému pro vyřizování stížností, který by měl být založen na zásadách transparentnosti a rovného zacházení ve stejných situacích, by mělo být zabezpečení toho, aby poskytovatel online zprostředkovatelských služeb a příslušný podnikatelský uživatel mohli podstatnou část stížností řešit dvoustraně v přiměřené lhůtě.
V průběhu vyřizování stížnosti mohou poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb ponechat v platnosti rozhodnutí, jež přijali.
Jakoukoli snahou dosáhnout dohody prostřednictvím interního mechanismu pro vyřizování stížností nejsou dotčena práva dotčených poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb nebo podnikatelských uživatelů zahájit soudní řízení kdykoli během vyřizování stížností nebo po něm.
Kromě toho by poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb měli zveřejňovat a alespoň jednou ročně ověřit informace o fungování a efektivnosti svého interního systému pro vyřizování stížností, aby podnikatelským uživatelům pomohli porozumět hlavním druhům problémů, které mohou vzniknout v souvislosti s poskytováním různých online zprostředkovatelských služeb, a možnosti dosažení rychlého a účinného dvojstranného řešení.

- = -

(45) Totožnost organizací, sdružení a veřejných subjektů, které by podle názoru členských států měly být oprávněny podat žalobu podle tohoto nařízení, by měla být sdělena Komisi.
V rámci tohoto sdělení by měly členské státy uvést konkrétní odkaz na příslušná ustanovení vnitrostátních předpisů, na jejichž základě byly organizace, sdružení nebo veřejný subjekt založeny, a případně odkaz na příslušný veřejný rejstřík, v němž jsou tyto organizace nebo sdružení zapsány.
Tato další možnost označení členskými státy by měla zajistit určitou míru právní jistoty a předvídatelnosti, na niž se podnikatelští uživatelé a uživatelé firemních internetových stránek mohou spolehnout.
Jejím cílem je zároveň také zefektivnění a zkrácení soudních řízení, což se v tomto kontextu jeví jako vhodné.
Komise by měla zajistit zveřejnění seznamu těchto organizací, sdružení a veřejných subjektů v Úředním věstníku Evropské unie.
Zařazení na tento seznam by mělo sloužit jako vyvratitelný důkaz právní způsobilosti organizace, sdružení nebo veřejného subjektu podávajících žalobu.
Vyvstanou-li v souvislosti s určitým ustanovením obavy, měl by členský stát, jenž danou organizaci, sdružení nebo veřejný subjekt určil, tyto obavy prověřit.
Organizace, sdružení a veřejné subjekty, které určitý členský stát neurčil, by měly mít možnost podat žalobu u vnitrostátního soudu, s výhradou posouzení právní způsobilosti podle kritérií stanovených v tomto nařízení.

- = -

(47) Komise by měla v úzké spolupráci s členskými státy nepřetržitě sledovat uplatňování tohoto nařízení.
V tomto kontextu by Komise měla usilovat o zřízení široké sítě pro výměnu informací díky využití příslušných expertních subjektů, středisek excelence a skupiny pro sledování ekonomiky online platforem. Členské státy by měly Komisi poskytovat na požádání veškeré relevantní informace, jimiž v této souvislosti disponují.
Toto opatření by rovněž mělo těžit z celkové posílené transparentnosti obchodních vztahů mezi podnikatelskými uživateli a poskytovateli online zprostředkovatelských služeb a mezi uživateli firemních internetových stránek a internetovými vyhledávači, jejíž dosažení si toto nařízení klade za cíl.
Za účelem účinného plnění úkolů sledování a přezkumu podle tohoto nařízení by se Komise měla snažit shromažďovat informace od poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb.
Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by měli ve vhodných případech v dobré víře spolupracovat na usnadňování shromažďování takových údajů.

- = -

keyboard_tab REGIS - Reg. Intermediation Services 2019/1150 CS

REGIS - Reg. Intermediation Services 2019/1150 CS