search


keyboard_tab REGIS - Reg. Intermediation Services 2019/1150 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2019/1150 CS cercato: 'smyslu' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl
 

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„podnikatelským uživatelem“ jakákoli soukromá osoba jednající v rámci obchodní nebo profesní činnosti nebo jakákoli právnická osoba, která prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb nabízí zboží nebo služby spotřebitelům za účelem, který lze považovat za jejich obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

2)

„online zprostředkovatelskými službami“ služby, které splňují všechna tato kritéria:

a)

představují služby informační společnosti ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (12);

b)

umožňují podnikatelským uživatelům nabízet zboží nebo služby spotřebitelům s cílem usnadnit zahájení přímých transakcí mezi těmito podnikatelskými uživateli a spotřebiteli, bez ohledu na to, kde jsou tyto transakce nakonec uzavřeny;

c)

jsou poskytovány podnikatelským uživatelům na základě smluvních vztahů mezi poskytovatelem těchto služeb a podnikatelskými uživateli, kteří nabízejí zboží nebo služby spotřebitelům;

3)

„poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje, nebo nabízí k poskytnutí, online zprostředkovatelské služby podnikatelským uživatelům;

4)

„spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, která jedná za účelem, který nelze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

5)

„internetovým vyhledávačem“ digitální služba, která uživatelům umožňuje vkládat dotazy za účelem vyhledávání v zásadě na všech internetových stránkách nebo na všech internetových stránkách v určitém jazyce na základě dotazu na jakékoli téma v podobě klíčového slova, hlasové žádosti, sousloví nebo jiného zadání a která poskytuje výsledky v jakémkoli formátu, v nichž lze nalézt informace související s požadovaným obsahem;

6)

„poskytovatelem internetového vyhledávače“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje nebo nabízí k poskytnutí internetové vyhledávače spotřebitelům;

7)

„uživatelem firemních internetových stránek“ každá fyzická nebo právnická osoba, která používá online rozhraní, tj. jakýkoli software, včetně internetových stránek nebo jejich části a aplikací, včetně mobilních aplikací, k nabízení zboží nebo služeb spotřebitelům za účelem, který lze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

8)

„pořadím“ relativní důležitost připisovaná zboží nebo službám nabízeným prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb nebo relevantnost připisovaná výsledkům vyhledávání internetovými vyhledávači, jak je poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatelé internetových vyhledávačů prezentují, uspořádávají nebo sdělují, bez ohledu na technické prostředky používané pro takovou prezentaci, uspořádání nebo sdělení;

9)

„ovládáním“ vlastnictví nebo schopnost vykonávat rozhodující vliv na podnik ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (13);

10)

„podmínkami“ všechny podmínky nebo specifikace bez ohledu na jejich název nebo formu, kterými se řídí smluvní vztah mezi poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb a jeho podnikatelskými uživateli a které jednostranně stanoví poskytovatel online zprostředkovatelských služeb; otázka, zda došlo k jednostrannému stanovení podmínek, se zodpoví na základě celkového posouzení, pro které nejsou relativní velikost dotčených stran nebo skutečnost, že došlo k jednání nebo že určitá ustanovení podmínek mohla být předmětem takového jednání a mohla být sjednána společně příslušným poskytovatelem a podnikatelským uživatelem, samy o sobě rozhodující;

11)

„doplňkovým zbožím a službami“ zboží a služby, které spotřebiteli nabízí podnikatelský uživatel prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb před dokončením transakce zahájené v rámci online zprostředkovatelských služeb navíc k primárnímu zboží nebo službě a jako doplněk k nim;

12)

„mediací“ jakékoli formální řízení, jak je vymezeno v čl. 3 písm. a) směrnice 2008/52/ES;

13)

„trvalým nosičem“ jakýkoli nástroj, který umožňuje podnikatelským uživatelům ukládat informace určené jim osobně způsobem vhodným pro jejich budoucí použití a po dobu přiměřenou jejich účelu a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu.

Článek 11

Interní systém pro vyřizování stížností

1.   Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb zřídí interní systém pro vyřizování stížností podnikatelských uživatelů.

Tento interní systém pro vyřizování stížností musí být pro podnikatelské uživatele snadno přístupný a bezplatný a musí zajistit, že stížnosti budou vyřízeny v přiměřené lhůtě. Musí být založen na zásadách transparentnosti a rovného zacházení ve stejných situacích a řešit stížnosti způsobem, který je přiměřený jejich důležitosti a složitosti. Musí podnikatelským uživatelům umožnit podávat přímo u dotčeného poskytovatele stížnosti týkající se těchto otázek:

a)

domnělého neplnění závazků stanovených v tomto nařízení takovým poskytovatelem, které se dotýká podnikatelského uživatele, který stížnost podal (dále jen „stěžovatel“);

b)

technické problémy, které přímo souvisejí s poskytováním online zprostředkovatelských služeb a které se dotýkají stěžovatele;

c)

opatření nebo chování takového poskytovatele, které souvisejí přímo s poskytováním online zprostředkovatelských služeb a které se dotýkají stěžovatele.

2.   Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb musí jako součást svého interního systému pro vyřizování stížností:

a)

náležitě posoudit podané stížnosti a navazující opatření, která možná budou muset přijmout ve věci stížnosti, aby vznesenou otázku náležitě vyřešili;

b)

vyřizovat stížnosti rychle a účinně s přihlédnutím k důležitosti a složitosti vznesené otázky;

c)

individualizovaným způsobem oznámit stěžovateli výsledek interního procesu vyřizování stížnosti v jasném a srozumitelném jazyce.

3.   Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb uvedou ve svých podmínkách veškeré relevantní informace o přístupu k jejich internímu systému pro vyřizování stížností a o jeho fungování.

4.   Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb sestaví informace o fungování a efektivnosti svého interního systému pro vyřizování stížností a veřejnosti k nim zajistí snadný přístup. Ověřují tyto informace alespoň jednou ročně a aktualizují je v případě, že jsou potřebné významné změny.

Tyto informace obsahují celkový počet podaných stížností, hlavní druhy stížností, průměrnou dobu potřebnou na jejich vyřízení a souhrnné informace o výsledku stížností.

5.   Tento článek se nevztahuje na poskytovatele online zprostředkovatelských služeb, kteří jsou malými podniky ve smyslu přílohy k doporučení Komise 2003/361/ES.

Článek 12

Mediace

1.   Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb ve svých podmínkách určí dva nebo více mediátorů, s nimiž jsou ochotni spolupracovat při pokusu o dosažení dohody s podnikatelskými uživateli o mimosoudním řešení sporů mezi poskytovatelem a podnikatelským uživatelem, které vzniknou v souvislosti s poskytováním dotčených online zprostředkovatelských služeb, včetně stížností, které nemohly být vyřešeny pomocí interního systému pro vyřizování stížností uvedeného v článku 11.

Mediátory, kteří poskytují mediační služby z místa mimo Unii, mohou poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb určit pouze tehdy, pokud je zajištěno, že dotčení podnikatelští uživatelé nebudou fakticky zbaveni jakýchkoli právních záruk stanovených v právu Unie nebo členských států v důsledku toho, že mediátoři poskytují tyto služby z místa mimo Unii.

2.   Mediátoři uvedení v odstavci 1 musí splňovat tyto požadavky:

a)

jsou nestranní a nezávislí;

b)

jejich mediační služby jsou cenově dostupné pro podnikatelské uživatele dotčených online zprostředkovatelských služeb;

c)

jsou schopni poskytovat své mediační služby v jazyce, v němž jsou vyhotoveny podmínky, které upravují smluvní vztah mezi poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb a dotčeným podnikatelským uživatelem;

d)

jsou snadno dostupní buď fyzicky v místě usazení nebo v místě pobytu podnikatelského uživatele, nebo dálkově s použitím komunikačních technologií;

e)

jsou schopni poskytovat své mediační služby neprodleně;

f)

dostatečně rozumí všeobecným obchodním vztahům mezi podniky, což jim umožňuje účinně přispívat k pokusům o řešení sporů.

3.   Bez ohledu na dobrovolnou povahu mediace musí poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb a podnikatelští uživatelé jednat v dobré víře během jakéhokoli pokusu o mediaci v souladu s tímto článkem.

4.   Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nesou v každém jednotlivém případě přiměřenou část celkových nákladů na mediaci. Přiměřená část těchto celkových nákladů se určí na základě návrhu mediátora s přihlédnutím ke všem relevantním aspektům daného případu, zejména k míře opodstatněnosti nároků stran ve sporu, chování stran a vzájemném poměru velikosti a finanční síly stran.

5.   Jakýmkoli pokusem o dosažení dohody prostřednictvím mediace ve věci řešení sporu v souladu s tímto článkem nejsou dotčena práva dotčených poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb a podnikatelských uživatelů zahájit soudní řízení kdykoli během mediačního řízení, před ním či po něm.

6.   Pokud o to podnikatelský uživatel před zahájením mediace nebo v jejím průběhu požádá, zpřístupní mu poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb informace o fungování a efektivnosti mediace týkající se jeho činnosti.

7.   Povinnost stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na poskytovatele online zprostředkovatelských služeb, kteří jsou malými podniky ve smyslu přílohy k doporučení 2003/361/ES.

Článek 18

Přezkum

1.   Do 13. ledna 2022 a poté každé tři roky Komise vyhodnotí toto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

2.   První hodnocení tohoto nařízení bude provedeno zejména za účelem:

a)

posouzení dodržování povinností stanovených v článcích 3 až 10 a jejich dopadu na ekonomiku online platforem;

b)

posouzení dopadu a účinnosti veškerých zavedených kodexů chování na zlepšování spravedlnosti a transparentnosti;

c)

dalšího zkoumání problémů způsobených závislostí podnikatelských uživatelů na online zprostředkovatelských službách a problémů způsobených nekalými obchodními praktikami poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb a dále za účelem zjištění, nakolik jsou tyto praktiky stále rozšířeny;

d)

zkoumání toho, zda konkurence mezi zbožím a službami, jež spotřebitelům nabízí podnikatelský uživatel, a zbožím a službami, jež nabízí nebo kontroluje poskytovatel online zprostředkovatelských služeb, představuje spravedlivou hospodářskou soutěž a zda poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb v této souvislosti nezneužívají privilegované údaje;

e)

posouzení účinku tohoto nařízení na případnou nerovnováhu ve vztazích mezi poskytovateli operačních systémů a jejich podnikatelskými uživateli;

f)

posouzení toho, zda oblast působnosti tohoto nařízení, zejména v souvislosti s definicí „podnikatelského uživatele“, vyhovuje v tom smyslu, že nepodporuje falešnou samostatně výdělečnou činnost.

V rámci prvního a následných hodnocení se zjistí, zda jsou zapotřebí dodatečná pravidla, včetně pravidel týkajících se vymáhání, v zájmu zajištění spravedlivého, udržitelného a důvěryhodného online podnikatelského prostředí v rámci vnitřního trhu. Komise v návaznosti na tato hodnocení přijme vhodná opatření, která mohou zahrnovat legislativní návrhy.

3.   Členské státy poskytnou veškeré relevantní informace, kterými disponují a které Komise může požadovat pro účely vypracování zprávy uvedené v odstavci 1.

4.   Komise při provádění hodnocení tohoto nařízení zohlední mimo jiné stanoviska a zprávy, které jí předloží expertní skupina pro sledování ekonomiky online platforem. Tam, kde je to vhodné, přihlédne rovněž k obsahu a fungování všech kodexů chování uvedených v článku 17.


whereas









keyboard_arrow_down