search


keyboard_tab REGIS - Reg. Intermediation Services 2019/1150 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2019/1150 CS cercato: 'rozsahu' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl
 

Článek 1

Předmět a rozsah

1.   Účelem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením pravidel k zajištění toho, aby podnikatelským uživatelům online zprostředkovatelských služeb a uživatelům firemních internetových stránek byla ve vztahu k internetovým vyhledávačům poskytnuta náležitá transparentnost, spravedlnost a možnosti účinné nápravy.

2.   Toto nařízení se vztahuje na online zprostředkovatelské služby a internetové vyhledávače poskytované, nebo nabízené k poskytnutí, podnikatelským uživatelům a uživatelům firemních internetových stránek, kteří jsou usazeni nebo mají místo pobytu v Unii a kteří prostřednictvím těchto online zprostředkovatelských služeb nebo internetových vyhledávačů nabízejí zboží nebo služby spotřebitelům nacházejícím se v Unii, bez ohledu na místo usazení nebo místo pobytu poskytovatelů takových služeb a bez ohledu na právo, které by jinak bylo rozhodné.

3.   Toto nařízení se nevztahuje na online platební služby nebo online reklamní nástroje nebo online reklamní výměny, které nejsou poskytovány s cílem usnadnit zahájení přímých transakcí a které nezahrnují smluvní vztah se spotřebiteli.

4.   Tímto nařízením nejsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy, které v souladu s právem Unie zakazují nebo postihují jednostranné jednání nebo nekalé obchodní praktiky, v rozsahu, v němž nejsou příslušné aspekty upraveny tímto nařízením. Toto nařízení se nedotýká vnitrostátního občanského práva, zejména práva smluvního, jako jsou pravidla platnosti, uzavírání, účinků nebo ukončení smlouvy, pokud jsou tato pravidla v souladu s právem Unie, a v rozsahu, v jakém nejsou příslušné aspekty upraveny tímto nařízením.

5.   Tímto nařízením není dotčeno právo Unie, zejména právo Unie použitelné v oblastech justiční spolupráce v občanských věcech, hospodářské soutěže, ochrany údajů, ochrany obchodního tajemství, ochrany spotřebitele, elektronického obchodování a finančních služeb.

Článek 3

Podmínky

1.   Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb zajistí, aby jejich podmínky:

a)

byly sepsány v jasném a srozumitelném jazyce;

b)

byly snadno dostupné pro podnikatelské uživatele ve všech fázích jejich obchodního vztahu s poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb, včetně předsmluvní fáze;

c)

stanovily důvody pro rozhodnutí zcela nebo zčásti pozastavit, ukončit nebo jakkoli jinak omezit poskytování jejich online zprostředkovatelských služeb podnikatelským uživatelům;

d)

zahrnovaly informace o jakýchkoli dodatečných distribučních kanálech a potenciálních přidružených programech, jejichž prostřednictvím mohou poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb uvádět na trh zboží a služby nabízené podnikatelskými uživateli;

e)

obsahovaly všeobecné informace o účincích podmínek na práva duševního vlastnictví podnikatelských uživatelů a jejich kontrolu nad těmito právy.

2.   Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb oznámí na trvalém nosiči dotčeným podnikatelským uživatelům jakékoli navržené změny svých podmínek.

Navržené změny nelze provést dříve, než uplyne lhůta pro oznámení, která je rozumná a přiměřená povaze a rozsahu zamýšlených změn a jejich důsledků pro dotčeného podnikatelského uživatele. Tato lhůta pro oznámení činí nejméně 15 dnů ode dne, kdy poskytovatel online zprostředkovatelských služeb dotčeným podnikatelským uživatelům navržené změny oznámí. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb lhůtu pro oznámení prodlouží, je-li to nezbytné pro to, aby měli podnikatelští uživatelé dostatek času pro technické či obchodní úpravy umožňující přizpůsobit se těmto změnám.

Dotčený podnikatelský uživatel má právo ukončit smlouvu s poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb před skončením lhůty pro oznámení. Toto ukončení nabude účinnosti do 15 dnů od obdržení oznámení podle prvního pododstavce, pokud se na smlouvu neuplatní kratší lhůta.

Dotčený podnikatelský uživatel může kdykoli po oznámení podle prvního pododstavce buď písemným prohlášením, nebo jiným jednoznačným potvrzujícím jednáním upustit od lhůty pro oznámení uvedené ve druhém pododstavci.

Během lhůty pro oznámení se nabídka nového zboží nebo služeb učiněná prostřednictvím příslušných online zprostředkovatelských služeb považuje za jiné jednoznačné potvrzující jednání, jímž se upouští od lhůty pro oznámení, s výjimkou případů, kdy rozumná a přiměřená lhůta pro oznámení činí více než 15 dnů, protože změny podmínek vyžadují, aby podnikatelský uživatel provedl významné technické úpravy svého zboží nebo služeb. V těchto případech není nabídka nového zboží či služeb učiněná podnikatelským uživatelem automaticky považována za upuštění od lhůty pro oznámení.

3.   Podmínky nebo jejich jednotlivá ustanovení, které nesplňují požadavky odstavce 1, jakož i změny podmínek, které poskytovatel online zprostředkovatelských služeb provedl v rozporu s odstavcem 2, jsou neplatné.

4.   Lhůta pro oznámení stanovená v odst. 2 druhém pododstavci se nepoužije, pokud poskytovatel online zprostředkovatelských služeb musí:

a)

na základě právní nebo regulační povinnosti změnit své podmínky takovým způsobem, který mu neumožňuje dodržet lhůtu pro oznámení uvedenou v odst. 2 druhém pododstavci;

b)

výjimečně změnit své podmínky s cílem čelit neočekávanému a bezprostředně hrozícímu nebezpečí spojenému s ochranou online zprostředkovatelských služeb, spotřebitelů či podnikatelských uživatelů před podvodem, malwarem, spamem, porušením zabezpečení údajů nebo jinými kybernetickými riziky.

5.   Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb zajistí, aby byla identita podnikatelského uživatele poskytujícího zboží a služby prostřednictvím online zprostředkovatelské služby jasně viditelná.

Článek 5

Pořadí

1.   Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb stanoví ve svých podmínkách hlavní parametry určující pořadí a důvody relativní důležitosti těchto hlavních parametrů v porovnání s ostatními parametry.

2.   Poskytovatelé internetových vyhledávačů stanoví hlavní parametry, které jsou jednotlivě nebo společně nejvýznamnější při určování pořadí, a relativní důležitost těchto hlavních parametrů tak, že ve svých internetových vyhledávačích poskytnou snadno a veřejně přístupný popis v jasném a srozumitelném jazyce. Tento popis průběžně aktualizují.

3.   Obsahují-li hlavní parametry možnost ovlivnit pořadí za jakoukoli přímou nebo nepřímou úplatu zaplacenou podnikatelskými uživateli nebo uživateli firemních internetových stránek dotčenému poskytovateli, tento poskytovatel rovněž uvede popis těchto možností a účinků takové úplaty na pořadí v souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 1 a 2.

4.   Pokud poskytovatel internetového vyhledávače na základě oznámení třetí strany změní v konkrétním případě pořadí nebo vyřadí určitou internetovou stránku, umožní uživateli firemních internetových stránek seznámit se s obsahem daného oznámení.

5.   Popis uvedený v odstavcích 1, 2 a 3 musí být dostačující, aby podnikatelským uživatelům nebo uživatelům firemních internetových stránek umožnil přiměřeně porozumět tomu, zda, a pokud ano, tak v jakém rozsahu mechanismus určování pořadí zohledňuje:

a)

vlastnosti zboží a služeb nabízených spotřebitelům prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb nebo internetových vyhledávačů;

b)

relevantnost těchto vlastností pro uvedené spotřebitele;

c)

pokud jde o internetové vyhledávače, charakteristické znaky koncepce internetové stránky používané uživateli firemních internetových stránek.

6.   Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb a internetových vyhledávačů nejsou při plnění požadavků tohoto článku povinni zveřejnit algoritmy ani jakékoli informace, které by s dostatečnou jistotou vedly k tomu, že by bylo možné klamat nebo poškozovat spotřebitele prostřednictvím manipulace s výsledky vyhledávání. Tímto článkem není dotčena směrnice (EU) 2016/943.

7.   Pro účely snadnějšího dodržování požadavků tohoto článku poskytovateli online zprostředkovatelských služeb a poskytovateli internetových vyhledávačů a jejich snadnějšího vymáhání vydá Komise pokyny doplňující požadavky na transparentnost stanovené v tomto článku.

Článek 14

Soudní řízení vedená zastupujícími organizacemi nebo sdruženími a veřejnými subjekty

1.   Organizace a sdružení, která mají oprávněný zájem na zastupování podnikatelských uživatelů nebo uživatelů firemních internetových stránek, a veřejné subjekty zřízené v členských státech mají právo podat žalobu u příslušných vnitrostátních soudů v Unii v souladu s právem členského státu, v němž je podána žaloba, znějící na ukončení nebo zákaz neplnění příslušných požadavků tohoto nařízení poskytovateli online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovateli internetových vyhledávačů.

2.   Komise vybízí členské státy k tomu, aby si s dalšími členskými státy vyměňovaly osvědčené postupy a informace na základě rejstříků protiprávních jednání, která byla předmětem soudních příkazů u vnitrostátních soudů, pokud příslušné veřejné subjekty nebo orgány takové rejstříky zřídí.

3.   Organizace nebo sdružení mají právo uvedené v odstavci 1 pouze tehdy, pokud splňují všechna tato kritéria:

a)

jsou řádně založeny podle práva členského státu;

b)

sledují cíle, které jsou ve společném zájmu skupiny podnikatelských uživatelů nebo uživatelů firemních internetových stránek, které trvale zastupují;

c)

jsou neziskové;

d)

na jejich rozhodování nemá nepatřičný vliv žádná třetí strana, která poskytuje financování, zejména poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nebo internetových vyhledávačů.

Za tímto účelem zveřejní organizace nebo sdružení v plném rozsahu informace o svých členech a zdroji financování.

4.   Veřejné subjekty musí mít v členských státech, v nichž byly zřízeny, právo uvedené v odstavci 1, jsou-li pověřeny hájit společné zájmy podnikatelských uživatelů nebo uživatelů firemních internetových stránek nebo zajišťovat dodržování požadavků tohoto nařízení, v souladu s vnitrostátním právem dotčeného členského státu.

5.   Členské státy mohou určit:

a)

organizace nebo sdružení usazené v daném členském státě, které splňují alespoň požadavky stanovené v odstavci 3, a to na jejich žádost;

b)

veřejné subjekty v nich zřízené, které splňují požadavky stanovené v odstavci 4,

kterým přiznají právo uvedené v odstavci 1. Členské státy sdělí Komisi název a účel veškerých těchto určených organizací, sdružení nebo veřejných subjektů.

6.   Komise sestaví seznam organizací, sdružení a veřejných subjektů určených podle odstavce 5. Tento seznam uvádí účel těchto organizací, sdružení a veřejných subjektů. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. Změny tohoto seznamu se zveřejní bez prodlevy a aktualizovaný seznam se v každém případě sestavuje a zveřejňuje každých šest měsíců.

7.   Soudy uznávají seznam uvedený v odstavci 6 jako důkaz právní způsobilosti organizace, sdružení nebo veřejného subjektu, aniž je dotčeno právo soudu zkoumat v konkrétním případě, zda účel žalobce opravňuje k podání žaloby.

8.   Vyjádří-li některý členský stát nebo Komise obavy ohledně toho, zda určitá organizace nebo sdružení splňuje kritéria stanovená v odstavci 3 nebo zda veřejný subjekt splňuje kritéria stanovená v odstavci 4, členský stát, jenž danou organizaci, sdružení nebo veřejný subjekt určil v souladu s odstavcem 5, tyto obavy prověří a případně takové určení zruší, není-li splněno jedno nebo více kritérií.

9.   Právem uvedeným v odstavci 1 nejsou dotčena práva podnikatelských uživatelů a uživatelů firemních internetových stránek podat jakoukoli žalobu u příslušných vnitrostátních soudů v souladu s právem členského státu, v němž je podána žaloba, která vychází z individuálních práv a směřuje k tomu, aby poskytovatel online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatel internetového vyhledávače ukončil jakékoli porušování příslušných požadavků, jež jsou stanoveny v tomto nařízení.

Článek 19

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Toto nařízení se použije od 12. července 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. června 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2008, s. 177.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. června 2019.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických telekomunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(9)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 3).

(11)  Rozhodnutí Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 37).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

(13)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování), (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).


whereas





keyboard_arrow_down