search


keyboard_tab REGIS - Reg. Intermediation Services 2019/1150 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2019/1150 CS cercato: 'nařízení' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl




whereas nařízení:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 938

 

Článek 1

Předmět a rozsah

1.   Účelem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením pravidel k zajištění toho, aby podnikatelským uživatelům online zprostředkovatelských služeb a uživatelům firemních internetových stránek byla ve vztahu k internetovým vyhledávačům poskytnuta náležitá transparentnost, spravedlnost a možnosti účinné nápravy.

2.   Toto nařízení se vztahuje na online zprostředkovatelské služby a internetové vyhledávače poskytované, nebo nabízené k poskytnutí, podnikatelským uživatelům a uživatelům firemních internetových stránek, kteří jsou usazeni nebo mají místo pobytu v Unii a kteří prostřednictvím těchto online zprostředkovatelských služeb nebo internetových vyhledávačů nabízejí zboží nebo služby spotřebitelům nacházejícím se v Unii, bez ohledu na místo usazení nebo místo pobytu poskytovatelů takových služeb a bez ohledu na právo, které by jinak bylo rozhodné.

3.   Toto nařízení se nevztahuje na online platební služby nebo online reklamní nástroje nebo online reklamní výměny, které nejsou poskytovány s cílem usnadnit zahájení přímých transakcí a které nezahrnují smluvní vztah se spotřebiteli.

4.   Tímto nařízením nejsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy, které v souladu s právem Unie zakazují nebo postihují jednostranné jednání nebo nekalé obchodní praktiky, v rozsahu, v němž nejsou příslušné aspekty upraveny tímto nařízením. Toto nařízení se nedotýká vnitrostátního občanského práva, zejména práva smluvního, jako jsou pravidla platnosti, uzavírání, účinků nebo ukončení smlouvy, pokud jsou tato pravidla v souladu s právem Unie, a v rozsahu, v jakém nejsou příslušné aspekty upraveny tímto nařízením.

5.   Tímto nařízením není dotčeno právo Unie, zejména právo Unie použitelné v oblastech justiční spolupráce v občanských věcech, hospodářské soutěže, ochrany údajů, ochrany obchodního tajemství, ochrany spotřebitele, elektronického obchodování a finančních služeb.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„podnikatelským uživatelem“ jakákoli soukromá osoba jednající v rámci obchodní nebo profesní činnosti nebo jakákoli právnická osoba, která prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb nabízí zboží nebo služby spotřebitelům za účelem, který lze považovat za jejich obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

2)

„online zprostředkovatelskými službami“ služby, které splňují všechna tato kritéria:

a)

představují služby informační společnosti ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (12);

b)

umožňují podnikatelským uživatelům nabízet zboží nebo služby spotřebitelům s cílem usnadnit zahájení přímých transakcí mezi těmito podnikatelskými uživateli a spotřebiteli, bez ohledu na to, kde jsou tyto transakce nakonec uzavřeny;

c)

jsou poskytovány podnikatelským uživatelům na základě smluvních vztahů mezi poskytovatelem těchto služeb a podnikatelskými uživateli, kteří nabízejí zboží nebo služby spotřebitelům;

3)

„poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje, nebo nabízí k poskytnutí, online zprostředkovatelské služby podnikatelským uživatelům;

4)

„spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, která jedná za účelem, který nelze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

5)

„internetovým vyhledávačem“ digitální služba, která uživatelům umožňuje vkládat dotazy za účelem vyhledávání v zásadě na všech internetových stránkách nebo na všech internetových stránkách v určitém jazyce na základě dotazu na jakékoli téma v podobě klíčového slova, hlasové žádosti, sousloví nebo jiného zadání a která poskytuje výsledky v jakémkoli formátu, v nichž lze nalézt informace související s požadovaným obsahem;

6)

„poskytovatelem internetového vyhledávače“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje nebo nabízí k poskytnutí internetové vyhledávače spotřebitelům;

7)

„uživatelem firemních internetových stránek“ každá fyzická nebo právnická osoba, která používá online rozhraní, tj. jakýkoli software, včetně internetových stránek nebo jejich části a aplikací, včetně mobilních aplikací, k nabízení zboží nebo služeb spotřebitelům za účelem, který lze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

8)

„pořadím“ relativní důležitost připisovaná zboží nebo službám nabízeným prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb nebo relevantnost připisovaná výsledkům vyhledávání internetovými vyhledávači, jak je poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatelé internetových vyhledávačů prezentují, uspořádávají nebo sdělují, bez ohledu na technické prostředky používané pro takovou prezentaci, uspořádání nebo sdělení;

9)

„ovládáním“ vlastnictví nebo schopnost vykonávat rozhodující vliv na podnik ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (13);

10)

„podmínkami“ všechny podmínky nebo specifikace bez ohledu na jejich název nebo formu, kterými se řídí smluvní vztah mezi poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb a jeho podnikatelskými uživateli a které jednostranně stanoví poskytovatel online zprostředkovatelských služeb; otázka, zda došlo k jednostrannému stanovení podmínek, se zodpoví na základě celkového posouzení, pro které nejsou relativní velikost dotčených stran nebo skutečnost, že došlo k jednání nebo že určitá ustanovení podmínek mohla být předmětem takového jednání a mohla být sjednána společně příslušným poskytovatelem a podnikatelským uživatelem, samy o sobě rozhodující;

11)

„doplňkovým zbožím a službami“ zboží a služby, které spotřebiteli nabízí podnikatelský uživatel prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb před dokončením transakce zahájené v rámci online zprostředkovatelských služeb navíc k primárnímu zboží nebo službě a jako doplněk k nim;

12)

„mediací“ jakékoli formální řízení, jak je vymezeno v čl. 3 písm. a) směrnice 2008/52/ES;

13)

„trvalým nosičem“ jakýkoli nástroj, který umožňuje podnikatelským uživatelům ukládat informace určené jim osobně způsobem vhodným pro jejich budoucí použití a po dobu přiměřenou jejich účelu a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu.

Článek 9

Přístup k údajům

1.   Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb zahrnou do svých podmínek popis technického a smluvního přístupu podnikatelských uživatelů k jakýmkoli osobním či jiným údajům, jež podnikatelští uživatelé nebo spotřebitelé poskytují pro účely používání dotčených online zprostředkovatelských služeb, nebo které jsou generovány při poskytování těchto služeb, nebo uvedou, že technický a smluvní přístup neexistuje.

2.   Prostřednictvím popisu uvedeného v odstavci 1 poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb náležitě informují podnikatelské uživatele zejména o tom:

a)

zda má poskytovatel online zprostředkovatelských služeb přístup k osobním či jiným údajům, jež podnikatelští uživatelé nebo spotřebitelé poskytují pro účely používání těchto služeb nebo které jsou generovány při poskytování těchto služeb, a pokud ano, ke kterým kategoriím těchto údajů a za jakých podmínek;

b)

zda má podnikatelský uživatel přístup k osobním nebo jiným údajům, které poskytuje v souvislosti se svým používáním dotčených online zprostředkovatelských služeb nebo které jsou generovány při poskytování těchto služeb tomuto podnikatelskému uživateli a spotřebitelům jeho zboží nebo služeb, a pokud ano, ke kterým kategoriím těchto údajů a za jakých podmínek;

c)

zda kromě písmene b) má podnikatelský uživatel přístup k osobním nebo jiným údajům, a to i v souhrnné formě, které jsou poskytovány nebo generovány při poskytování online zprostředkovatelských služeb všem jejich podnikatelským uživatelům a spotřebitelům, a pokud ano, ke kterým kategoriím těchto údajů a za jakých podmínek, a

d)

zda jsou kterékoli údaje podle písmene a) poskytovány třetím stranám, a pokud poskytování těchto údajů třetím stranám není pro řádné fungování online zprostředkovatelských služeb nezbytné, informace o účelu tohoto sdílení údajů a veškerých možnostech, jak mohou podnikatelští uživatelé vyloučit toto sdílení údajů.

3.   Tímto článkem není dotčeno uplatňování nařízení (EU) 2016/679, směrnice (EU) 2016/680 a směrnice 2002/58/ES.

Článek 11

Interní systém pro vyřizování stížností

1.   Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb zřídí interní systém pro vyřizování stížností podnikatelských uživatelů.

Tento interní systém pro vyřizování stížností musí být pro podnikatelské uživatele snadno přístupný a bezplatný a musí zajistit, že stížnosti budou vyřízeny v přiměřené lhůtě. Musí být založen na zásadách transparentnosti a rovného zacházení ve stejných situacích a řešit stížnosti způsobem, který je přiměřený jejich důležitosti a složitosti. Musí podnikatelským uživatelům umožnit podávat přímo u dotčeného poskytovatele stížnosti týkající se těchto otázek:

a)

domnělého neplnění závazků stanovených v tomto nařízení takovým poskytovatelem, které se dotýká podnikatelského uživatele, který stížnost podal (dále jen „stěžovatel“);

b)

technické problémy, které přímo souvisejí s poskytováním online zprostředkovatelských služeb a které se dotýkají stěžovatele;

c)

opatření nebo chování takového poskytovatele, které souvisejí přímo s poskytováním online zprostředkovatelských služeb a které se dotýkají stěžovatele.

2.   Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb musí jako součást svého interního systému pro vyřizování stížností:

a)

náležitě posoudit podané stížnosti a navazující opatření, která možná budou muset přijmout ve věci stížnosti, aby vznesenou otázku náležitě vyřešili;

b)

vyřizovat stížnosti rychle a účinně s přihlédnutím k důležitosti a složitosti vznesené otázky;

c)

individualizovaným způsobem oznámit stěžovateli výsledek interního procesu vyřizování stížnosti v jasném a srozumitelném jazyce.

3.   Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb uvedou ve svých podmínkách veškeré relevantní informace o přístupu k jejich internímu systému pro vyřizování stížností a o jeho fungování.

4.   Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb sestaví informace o fungování a efektivnosti svého interního systému pro vyřizování stížností a veřejnosti k nim zajistí snadný přístup. Ověřují tyto informace alespoň jednou ročně a aktualizují je v případě, že jsou potřebné významné změny.

Tyto informace obsahují celkový počet podaných stížností, hlavní druhy stížností, průměrnou dobu potřebnou na jejich vyřízení a souhrnné informace o výsledku stížností.

5.   Tento článek se nevztahuje na poskytovatele online zprostředkovatelských služeb, kteří jsou malými podniky ve smyslu přílohy k doporučení Komise 2003/361/ES.

Článek 14

Soudní řízení vedená zastupujícími organizacemi nebo sdruženími a veřejnými subjekty

1.   Organizace a sdružení, která mají oprávněný zájem na zastupování podnikatelských uživatelů nebo uživatelů firemních internetových stránek, a veřejné subjekty zřízené v členských státech mají právo podat žalobu u příslušných vnitrostátních soudů v Unii v souladu s právem členského státu, v němž je podána žaloba, znějící na ukončení nebo zákaz neplnění příslušných požadavků tohoto nařízení poskytovateli online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovateli internetových vyhledávačů.

2.   Komise vybízí členské státy k tomu, aby si s dalšími členskými státy vyměňovaly osvědčené postupy a informace na základě rejstříků protiprávních jednání, která byla předmětem soudních příkazů u vnitrostátních soudů, pokud příslušné veřejné subjekty nebo orgány takové rejstříky zřídí.

3.   Organizace nebo sdružení mají právo uvedené v odstavci 1 pouze tehdy, pokud splňují všechna tato kritéria:

a)

jsou řádně založeny podle práva členského státu;

b)

sledují cíle, které jsou ve společném zájmu skupiny podnikatelských uživatelů nebo uživatelů firemních internetových stránek, které trvale zastupují;

c)

jsou neziskové;

d)

na jejich rozhodování nemá nepatřičný vliv žádná třetí strana, která poskytuje financování, zejména poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nebo internetových vyhledávačů.

Za tímto účelem zveřejní organizace nebo sdružení v plném rozsahu informace o svých členech a zdroji financování.

4.   Veřejné subjekty musí mít v členských státech, v nichž byly zřízeny, právo uvedené v odstavci 1, jsou-li pověřeny hájit společné zájmy podnikatelských uživatelů nebo uživatelů firemních internetových stránek nebo zajišťovat dodržování požadavků tohoto nařízení, v souladu s vnitrostátním právem dotčeného členského státu.

5.   Členské státy mohou určit:

a)

organizace nebo sdružení usazené v daném členském státě, které splňují alespoň požadavky stanovené v odstavci 3, a to na jejich žádost;

b)

veřejné subjekty v nich zřízené, které splňují požadavky stanovené v odstavci 4,

kterým přiznají právo uvedené v odstavci 1. Členské státy sdělí Komisi název a účel veškerých těchto určených organizací, sdružení nebo veřejných subjektů.

6.   Komise sestaví seznam organizací, sdružení a veřejných subjektů určených podle odstavce 5. Tento seznam uvádí účel těchto organizací, sdružení a veřejných subjektů. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. Změny tohoto seznamu se zveřejní bez prodlevy a aktualizovaný seznam se v každém případě sestavuje a zveřejňuje každých šest měsíců.

7.   Soudy uznávají seznam uvedený v odstavci 6 jako důkaz právní způsobilosti organizace, sdružení nebo veřejného subjektu, aniž je dotčeno právo soudu zkoumat v konkrétním případě, zda účel žalobce opravňuje k podání žaloby.

8.   Vyjádří-li některý členský stát nebo Komise obavy ohledně toho, zda určitá organizace nebo sdružení splňuje kritéria stanovená v odstavci 3 nebo zda veřejný subjekt splňuje kritéria stanovená v odstavci 4, členský stát, jenž danou organizaci, sdružení nebo veřejný subjekt určil v souladu s odstavcem 5, tyto obavy prověří a případně takové určení zruší, není-li splněno jedno nebo více kritérií.

9.   Právem uvedeným v odstavci 1 nejsou dotčena práva podnikatelských uživatelů a uživatelů firemních internetových stránek podat jakoukoli žalobu u příslušných vnitrostátních soudů v souladu s právem členského státu, v němž je podána žaloba, která vychází z individuálních práv a směřuje k tomu, aby poskytovatel online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatel internetového vyhledávače ukončil jakékoli porušování příslušných požadavků, jež jsou stanoveny v tomto nařízení.

Článek 15

Vymáhání

1.   Každý členský stát zajistí přiměřené a účinné vymáhání tohoto nařízení.

2.   Členské státy stanoví pravidla pro ukládání opatření za porušení tohoto nařízení a zajistí jejich uplatňování. Tato opatření musí být účinná, přiměřená a odrazující.

Článek 16

Sledování

Komise v úzké spolupráci s členskými státy důkladně sleduje dopad tohoto nařízení na vztahy mezi online zprostředkovatelskými službami a jejich podnikatelskými uživateli a mezi internetovými vyhledávači a uživateli firemních internetových stránek. Za tímto účelem shromažďuje relevantní informace s cílem sledovat změny v těchto vztazích, a to i prováděním příslušných studií. Členské státy pomáhají Komisi tím, že jí na požádání poskytují veškeré relevantní shromážděné informace včetně informací o konkrétních případech. Pro účely tohoto článku a článku 18 může Komise usilovat o shromáždění informací od poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb.

Článek 17

Kodexy chování

1.   Komise vybízí poskytovatele online zprostředkovatelských služeb a organizace a sdružení, které je zastupují, společně s podnikatelskými uživateli, včetně malých a středních podniků, a s organizacemi, které je zastupují, aby vypracovali kodexy chování, jejichž účelem je přispět k náležitému uplatňování tohoto nařízení s přihlédnutím ke zvláštním rysům různých odvětví, v nichž jsou online zprostředkovatelské služby poskytovány, a také ke zvláštním rysům malých a středních podniků.

2.   Komise vybízí poskytovatele internetových vyhledávačů a organizace a sdružení, které je zastupují, k tomu, aby vypracovali kodexy chování, jejichž specifickým účelem je přispět k náležitému uplatňování článku 5.

3.   Komise vybízí poskytovatele online zprostředkovatelských služeb k tomu, aby přijali a uplatňovali odvětvové kodexy chování, pokud existují a jsou široce používány.

Článek 18

Přezkum

1.   Do 13. ledna 2022 a poté každé tři roky Komise vyhodnotí toto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

2.   První hodnocení tohoto nařízení bude provedeno zejména za účelem:

a)

posouzení dodržování povinností stanovených v článcích 3 až 10 a jejich dopadu na ekonomiku online platforem;

b)

posouzení dopadu a účinnosti veškerých zavedených kodexů chování na zlepšování spravedlnosti a transparentnosti;

c)

dalšího zkoumání problémů způsobených závislostí podnikatelských uživatelů na online zprostředkovatelských službách a problémů způsobených nekalými obchodními praktikami poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb a dále za účelem zjištění, nakolik jsou tyto praktiky stále rozšířeny;

d)

zkoumání toho, zda konkurence mezi zbožím a službami, jež spotřebitelům nabízí podnikatelský uživatel, a zbožím a službami, jež nabízí nebo kontroluje poskytovatel online zprostředkovatelských služeb, představuje spravedlivou hospodářskou soutěž a zda poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb v této souvislosti nezneužívají privilegované údaje;

e)

posouzení účinku tohoto nařízení na případnou nerovnováhu ve vztazích mezi poskytovateli operačních systémů a jejich podnikatelskými uživateli;

f)

posouzení toho, zda oblast působnosti tohoto nařízení, zejména v souvislosti s definicí „podnikatelského uživatele“, vyhovuje v tom smyslu, že nepodporuje falešnou samostatně výdělečnou činnost.

V rámci prvního a následných hodnocení se zjistí, zda jsou zapotřebí dodatečná pravidla, včetně pravidel týkajících se vymáhání, v zájmu zajištění spravedlivého, udržitelného a důvěryhodného online podnikatelského prostředí v rámci vnitřního trhu. Komise v návaznosti na tato hodnocení přijme vhodná opatření, která mohou zahrnovat legislativní návrhy.

3.   Členské státy poskytnou veškeré relevantní informace, kterými disponují a které Komise může požadovat pro účely vypracování zprávy uvedené v odstavci 1.

4.   Komise při provádění hodnocení tohoto nařízení zohlední mimo jiné stanoviska a zprávy, které jí předloží expertní skupina pro sledování ekonomiky online platforem. Tam, kde je to vhodné, přihlédne rovněž k obsahu a fungování všech kodexů chování uvedených v článku 17.

Článek 19

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Toto nařízení se použije od 12. července 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. června 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2008, s. 177.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. června 2019.

(3)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

(4)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

(6)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických telekomunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(9)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 3).

(11)  Rozhodnutí Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 37).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

(13)  nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování), (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).


whereas





keyboard_arrow_down