Data Act 2023/2854 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2023/2854 CS cercato: 'předávání' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl

expand index předávání:

1 Článek 2 Definice

1 Článek 5 Právo uživatele sdílet data se třetími stranami

1 Článek 19 Povinnosti subjektů veřejného sektoru, Komise, Evropské centrální banky a subjektů Unie

1 Článek 25 Smluvní ujednání týkající se změny poskytovatele

3 Článek 28 Smluvní povinnosti týkající se transparentnosti mezinárodního přístupu a předávání

3 Článek 32 Mezinárodní přístup orgánů veřejné správy a předávání

whereas předávání:

definitions:

cloud tag:

and the number of total unique words without stopwords is: 1694

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„daty“ veškeré digitální záznamy jednání, skutečností nebo informací a všechny soubory takových jednání, skutečností nebo informací, včetně záznamů v podobě zvukové, vizuální nebo audiovizuální nahrávky;

2)	„metadaty“ strukturovaný popis obsahu nebo používání dat usnadňující vyhledávání nebo používání těchto dat;

3)	„osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

4)	„neosobními údaji“ údaje jiné než osobní údaje;

„připojeným výrobkem“ předmět, který získává, vytváří nebo shromažďuje data o svém použití nebo prostředí, je schopen přenášet data z výrobku prostřednictvím služby elektronických komunikací, fyzického připojení nebo přístupu na zařízení a jehož hlavní funkcí není uchovávání, zpracování nebo předávání dat jménem osob jiných než je uživatel;

„související službou“ digitální služba jiná než služba elektronických komunikací, včetně softwaru, která je v době koupě, pronájmu nebo leasingu spojena s připojeným výrobkem takovým způsobem, že by její absence bránila připojenému výrobku plnit jednu nebo více jeho funkcí, nebo která je k připojenému výrobku následně připojena výrobcem nebo třetí stranou za účelem doplnění, aktualizace nebo úpravy funkcí připojeného výrobku;

„zpracováním“ jakákoli operace nebo soubor operací s daty nebo soubory dat, prováděné pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jejich zpřístupnění jinými prostředky, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení;

„službou zpracování dat“ digitální služba poskytnutá zákazníkovi, která mu umožňuje na vyžádání odkudkoli síťový přístup ke sdílenému úložišti konfigurovatelných, rozšiřitelných a přizpůsobitelných výpočetních zdrojů centralizované, distribuované nebo vysoce distribuované povahy, přičemž tato služba může být poskytnuta a uvolněna rychle s minimálními nároky na řízení nebo interakci s poskytovatelem služby;

9)	„stejným druhem služby“ soubor služeb zpracování dat, které mají tentýž primární cíl, model služby zpracování dat a hlavní funkce;

10)	„službou zprostředkování dat“ služba zprostředkování dat ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2022/868;

11)	„subjektem údajů“ subjekt údajů uvedený v čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

12)	„uživatelem“ fyzická nebo právnická osoba, která vlastní připojený výrobek nebo na kterou byla smluvně převedena dočasná práva na používání tohoto připojeného výrobku nebo která přijímá související služby;

13)

„držitelem dat“ fyzická nebo právnická osoba, která má v souladu s tímto nařízením, použitelným právem Unie nebo vnitrostátními právními předpisy přijatými v souladu s právem Unie právo nebo povinnost používat a zpřístupňovat data, včetně dat z výrobků nebo dat ze související služby, která získala nebo vytvořila během poskytování související služby, je-li to smluvně dohodnuto;

14)

„příjemcem dat“ fyzická nebo právnická osoba, která jedná za účelem, který souvisí s její obchodní činností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, jiná než uživatel připojeného výrobku nebo související služby, jíž držitel dat zpřístupňuje data, včetně třetí strany na žádost uživatele podanou držiteli dat nebo v souladu s právní povinností podle práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s právem Unie;

15)	„daty z výrobků“ data vytvořená používáním připojeného výrobku, která výrobce navrhl tak, aby je uživatel, držitel dat nebo třetí strana, případně včetně výrobce, mohli z výrobku získat prostřednictvím služby elektronických komunikací, fyzickým připojením nebo přístupem na zařízení;

16)	„daty ze související služby“ data představující digitalizaci činností uživatelů nebo událostí souvisejících s připojeným výrobkem, která jsou zaznamenána úmyslně uživatelem nebo jsou vytvořena jako vedlejší produkt činnosti uživatele během poskytování související služby poskytovatelem;

17)	„snadno dostupnými daty“ data z výrobků a data ze související služby, která držitel dat oprávněně získá nebo může oprávněně získat z připojeného výrobku nebo související služby bez nepřiměřeného úsilí přesahujícího rámec jednoduché operace;

18)	„obchodním tajemstvím“ obchodní tajemství ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2016/943;

19)	„vlastníkem obchodního tajemství“ vlastník obchodního tajemství ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice (EU) 2016/943;

20)	„profilováním“ profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679;

21)	„zpřístupněním na trhu“ dodání připojeného výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, a to za úplatu či bezplatně;

22)	„uvedením na trh“ první zpřístupnění připojeného výrobku na trhu Unie;

23)	„spotřebitelem“ jakákoliv fyzická osoba, která jedná za účelem, jejž nelze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

24)	„podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, která v souvislosti se smlouvami a postupy, na něž se vztahuje toto nařízení, jedná za účelem, který souvisí s její obchodní činností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním;

25)	„malým podnikem“ malý podnik ve smyslu čl. 2 odst. 2 přílohy doporučení 2003/361/ES.

26)	„mikropodnikem“ mikropodnik ve smyslu čl. 2 odst. 3 přílohy doporučení 2003/361/ES;

27)	„subjekty Unie“ instituce a jiné subjekty Unie zřízené akty přijatými na základě Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, nebo podle těchto aktů;

28)	„subjektem veřejného sektoru“ celostátní, regionální nebo místní orgány členských států, veřejnoprávní subjekt členského státu nebo sdružení tvořené jedním nebo více takovými orgány nebo jedním nebo více takovými veřejnoprávními subjekty;

29)

„krizovou situací“ výjimečná časově omezená situace, jako je mimořádná situace v oblasti veřejného zdraví, mimořádná situace v důsledku přírodních katastrof a závažná katastrofa způsobená člověkem, včetně závažného incidentu v oblasti kybernetické bezpečnosti, která má negativní dopad na obyvatelstvo Unie, členského státu nebo jeho části, s rizikem závažných a trvalých důsledků pro životní podmínky nebo hospodářskou či finanční stabilitu nebo podstatné a bezprostřední zhoršení hospodářských aktiv v Unii nebo v relevantním členském státě, a která je určena nebo úředně vyhlášena v souladu s příslušnými postupy podle unijního nebo vnitrostátního práva;

30)	„zákazníkem“ fyzická nebo právnická osoba, která vstoupila do smluvního vztahu s poskytovatelem služeb zpracování dat s cílem využít jednu nebo více služeb zpracování dat;

31)	„virtuálními asistenty“ software, který dokáže zpracovávat požadavky, úkoly nebo otázky, a to i na základě zvukových, písemných vstupů, gest nebo pohybů, a který na základě těchto požadavků, úkolů nebo otázek poskytuje přístup k dalším službám nebo ovládání funkcí připojených výrobků;

32)	„digitálními aktivy“ prvky v digitální podobě, včetně aplikací, pro něž má zákazník právo na užívání, nezávisle na smluvním vztahu se službou zpracování dat, již hodlá změnit;

33)	„místní infrastrukturou informačních a komunikačních technologií“ infrastruktura informačních a komunikačních technologií a výpočetní zdroje vlastněné, pronajaté nebo pronajaté prostřednictvím leasingu zákazníkem, umístěné v datovém centru zákazníka a provozované zákazníkem nebo třetí stranou;

34)

„změnou poskytovatele“ proces zahrnující zdrojového poskytovatele služeb zpracování dat, zákazníka služby zpracování dat a tam, kde je to relevantní, cílového poskytovatele služeb zpracování dat, při němž zákazník služby zpracování dat změní užívání jedné služby zpracování dat na užívání jiné služby zpracování dat stejného druhu služby nebo jiné služby, které nabízí jiný poskytovatel služeb zpracování dat, nebo přejde na místní infrastrukturu informačních a komunikačních technologií mimo jiné prostřednictvím extrakce, transformace a nahrávání dat;

35)

„poplatky za přesun dat“ poplatky, které jsou zákazníkům účtovány za extrakci jejich dat prostřednictvím sítě z infrastruktury informačních a komunikačních technologií poskytovatele služeb zpracování dat do systémů jiného poskytovatele nebo do místní infrastruktury informačních a komunikačních technologií;

36)

„poplatky za změnu poskytovatele“ poplatky jiné než standardní poplatky za služby nebo sankce za předčasné ukončení smlouvy, které poskytovatel zpracování dat účtuje zákazníkovi za úkony, které toto nařízení ukládá za přechod do systému jiného poskytovatele služeb zpracování dat nebo na místní infrastrukturu informačních a komunikačních technologií, včetně poplatků za přesun dat;

37)

„funkční rovnocenností“ obnovení, na základě exportovatelných dat a digitálních aktiv zákazníka, minimální úrovně funkčnosti v prostředí nové služby zpracování dat, jež je stejným druhem služby, po dokončení procesu změny poskytovatele, kde cílová služba zpracování dat pro sdílené funkce poskytnuté zákazníkovi na základě smlouvy poskytuje v reakci na tentýž vstup ve své podstatě srovnatelný výsledek;

38)

„exportovatelnými daty“ pro účely článků 23 až 31 a článku 35 vstupní a výstupní data včetně metadat, která přímo nebo nepřímo vytváří nebo spoluvytváří zákazník při používání služby zpracování dat, s výjimkou aktiv nebo dat poskytovatele služby zpracování dat nebo třetí strany chráněných právem duševního vlastnictví nebo představujících obchodní tajemství;

39)	„inteligentní smlouvou“ počítačový program používaný pro automatizované plnění dohody nebo její části s využitím posloupnosti elektronických datových záznamů a zajišťující jejich integritu a přesnost jejich chronologického pořadí;

40)	„interoperabilitou“ schopnost dvou nebo více datových prostorů nebo komunikačních sítí, systémů, připojených výrobků, aplikací nebo komponent vyměňovat si a používat data za účelem plnění svých funkcí;

41)	„otevřenou specifikací pro interoperabilitu“ technická specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií, která je zaměřena na výkon a na dosažení interoperability mezi službami zpracování dat;

42)	„společnými specifikacemi“ dokument jiný než norma, který obsahuje technická řešení sloužící jako nástroj pro plnění některých požadavků a povinností stanovených v tomto nařízení;

43)	„harmonizovanou normou“ harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;

KAPITOLA II

SDÍLENÍ DAT MEZI PODNIKY A SPOTŘEBITELI A MEZI PODNIKY NAVZÁJEM

Článek 5

Právo uživatele sdílet data se třetími stranami

1. Na žádost uživatele nebo strany jednající jménem uživatele zpřístupní držitel dat bez zbytečného odkladu snadno dostupná data, včetně relevantních metadat nezbytných pro interpretaci a využívání těchto dat, třetí straně, a to ve stejné kvalitě, jaká je dostupná držiteli dat, snadným a bezpečným způsobem, bezplatně pro uživatele, v komplexním, strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu, a je-li to relevantní a technicky proveditelné, nepřetržitě a v reálném čase. Držitel zpřístupní data třetí straně v souladu s články 8 a 9.

2. Odstavec 1 se nepoužije na snadno dostupná data v souvislosti s testováním nových připojených výrobků, látek nebo postupů, které dosud nebyly uvedeny na trh, pokud není jejich použití třetí stranou smluvně povoleno.

3. Žádný podnik označený jako strážce přístupu podle článku 3 nařízení (EU) 2022/1925 není způsobilou třetí stranou podle tohoto článku, a nesmí proto:

a)	požadovat po uživateli nebo jej komerčně motivovat jakýmkoli způsobem, včetně poskytnutí peněžní nebo jakékoli jiné kompenzace, aby zpřístupnil některé z jeho služeb data, která získal na základě žádosti podle čl. 4 odst. 1;

b)	požadovat po uživateli nebo jej komerčně motivovat k tomu, aby podal držiteli dat žádost o zpřístupnění dat některé z jeho služeb podle odstavce 1 tohoto článku;

c)	přijímat od uživatele data, která uživatel získal na základě žádosti podle čl. 4 odst. 1.

4. Za účelem ověření, zda lze fyzickou nebo právnickou osobu považovat za uživatele nebo třetí stranu pro účely odstavce 1 se od uživatele nebo třetí strany nesmí vyžadovat, aby poskytli jakékoli informace nad rámec toho, co je nezbytné. Držitelé dat neuchovávají žádné informace o přístupu třetí strany k požadovaným datům nad rámec toho, co je nezbytné pro řádné vyřízení žádosti třetí strany o přístup a pro bezpečnost a údržbu datové infrastruktury.

5. Třetí strana nesmí použít nátlak nebo zneužít nedostatky v technické infrastruktuře držitele dat určené k ochraně dat za účelem získání přístupu k datům.

6. Držitel dat nesmí použít žádná snadno dostupná data k získání poznatků o hospodářské situaci třetí strany nebo o jejích aktivech, výrobních metodách nebo používání výrobku nebo související služby třetí stranou jiným způsobem, který by mohl narušit obchodní postavení třetí strany na trzích, na nichž působí, ledaže k takovému použití třetí strana udělila povolení a je z technického hlediska schopna toto povolení kdykoli snadno odejmout.

7. Pokud uživatel není subjektem údajů, jehož osobní údaje jsou předmětem žádosti, zpřístupní držitel dat jakékoli osobní údaje vytvořené používáním připojeného výrobku nebo související služby, třetím osobám pouze tehdy, existuje-li platný právní základ pro zpracování podle článku 6 nařízení (EU) 2016/679 a pokud jsou v příslušných případech splněny podmínky článku 9 uvedeného nařízení a čl. 5 odst. 3 směrnice 2002/58/ES.

8. Pokud se držitel dat a třetí strana nedohodnou na opatřeních pro předávání dat, tato skutečnost nenarušuje, nebrání ani nezasahuje do výkonu práv subjektu údajů podle nařízení (EU) 2016/679, a zejména práva na přenositelnost údajů podle článku 20 uvedeného nařízení.

9. Obchodní tajemství se zachovává a zpřístupní se třetím stranám pouze v rozsahu nezbytně nutném ke splnění účelu dohodnutého mezi uživatelem a třetí stranou. Držitel dat, nebo pokud se jedná o rozdílné osoby, vlastník obchodního tajemství, určí data, která jsou chráněna jako obchodní tajemství, včetně relevantních metadat, a dohodne se třetí stranou veškerá přiměřená technická a organizační opatření nezbytná k zachování důvěrnosti sdílených dat, jako jsou vzorová smluvní ujednání, dohody o důvěrnosti, přísné přístupové protokoly, technické normy a uplatňování kodexů chování.

10. Pokud neexistuje dohoda o nezbytných opatřeních uvedených v odstavci 9 tohoto článku, nebo pokud třetí strana dohodnutá opatření podle odstavce 9 tohoto článku neprovede nebo narušuje důvěrnost obchodního tajemství, může držitel dat sdílení dat označených jako obchodní tajemství dočasně odmítnout nebo případně pozastavit. Rozhodnutí držitele dat musí být řádně odůvodněno a poskytnuto písemně třetí straně bez zbytečného odkladu. V takových případech držitel dat příslušnému orgánu určenému podle článku 37 oznámí, že sdílení dat dočasně odmítl nebo pozastavil, a identifikuje opatření, jež nebyla dohodnuta nebo provedena, a případně u kterých obchodních tajemství byla narušena jejich důvěrnost.

11. Za výjimečných okolností, pokud držitel dat, který je vlastníkem obchodního tajemství, může prokázat, že je vysoce pravděpodobné, že v důsledku vyzrazení obchodního tajemství utrpí vážnou hospodářskou újmu, a to navzdory technickým a organizačním opatřením přijatým třetí stranou podle odstavce 9 tohoto článku, může tento držitel dat v jednotlivých případech žádost o přístup k dotčeným konkrétním datům odmítnout. Toto prokázání musí být řádně odůvodněno na základě objektivních faktů, zejména vymahatelnosti ochrany obchodního tajemství ve třetích zemích, povahy a míry důvěrnosti vyžádaných dat a jedinečnosti a novosti připojeného výrobku, a musí být poskytnuto písemně třetí straně bez zbytečného odkladu. Pokud držitel dat odmítne sdílet data podle tohoto odstavce, oznámí to příslušnému orgánu určenému podle článku 37.

12. Aniž je dotčeno právo třetí strany domáhat se nápravy u soudu členského státu, smí třetí strana, která si přeje napadnout rozhodnutí, jímž držitel dat dočasně odmítl nebo pozastavil sdílení dat podle odstavců 10 a 11:

a)	podat v souladu s čl. 37 odst. 5 písm. b) stížnost příslušnému orgánu, který bez zbytečného odkladu rozhodne, zda a za jakých podmínek má být sdílení dat zahájeno nebo obnoveno; nebo

b)	se s držitelem dat dohodnout, že věc postoupí subjektu pro řešení sporů v souladu s čl. 10 odst. 1.

13. Právem uvedeným v odstavci 1 nesmějí být nepříznivě dotčena práva subjektů údajů podle použitelných unijních a vnitrostátních právních předpisů o ochraně údajů.

Článek 19

Povinnosti subjektů veřejného sektoru, Komise, Evropské centrální banky a subjektů Unie

1. Subjekt veřejného sektoru, Komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie, které obdržely data na základě žádosti podané podle článku 14:

a)	nepoužijí data způsobem neslučitelným s účelem, pro který byla vyžádána;

b)	musí mít zavedena technická a organizační opatření, která zachovávají důvěrnost a integritu požadovaných dat a bezpečnost předávání dat, zejména osobních údajů, a zaručují práva a svobody subjektů údajů;

vymažou data, jakmile již nejsou nezbytná pro uvedený účel, a bez zbytečného odkladu informují držitele dat a fyzické osoby nebo organizace, které data obdržely podle čl. 21 odst. 1, o tom, že data byla vymazána, ledaže je archivace dat vyžadována v souladu s právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy o přístupu veřejnosti k dokumentům v souvislosti s povinnostmi týkajícími se transparentnosti.

2. Subjekt veřejného sektoru, Komise, Evropská centrální banka, subjekt Unie nebo třetí strana přijímající data podle této kapitoly nesmí:

a)	použít data ani poznatky o hospodářské situaci, aktivech a výrobních nebo provozních metodách držitele dat k vývoji nebo zlepšení připojeného výrobku nebo související služby, které konkurují připojenému výrobku nebo související službě držitele dat;

b)	sdílet data s jinou třetí stranou pro kterýkoli z účelů uvedených v písmenu a).

3. Zpřístupnění obchodních tajemství subjektu veřejného sektoru, Komisi, Evropské centrální bance nebo subjektu Unie se vyžaduje pouze v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení účelu žádosti podle článku 15. V takovém případě držitel dat nebo, pokud jsou rozdílnými osobami, vlastník obchodního tajemství, identifikuje data, která jsou chráněna jako obchodní tajemství, a to i v příslušných metadatech. Daný subjekt veřejného sektoru, Komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie přijmou před zpřístupněním obchodního tajemství veškerá nezbytná a vhodná technická a organizační opatření k zachování důvěrnosti obchodního tajemství, včetně případného použití vzorových smluvních ujednání, technických norem a uplatňování kodexů chování.

4. Subjekt veřejného sektoru, Komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie odpovídají za bezpečnost dat, která obdrží.

Článek 25

Smluvní ujednání týkající se změny poskytovatele

1. Práva zákazníka a povinnosti poskytovatele služeb zpracování dat v souvislosti se změnou poskytovatele těchto služeb nebo případně s přechodem do místní infrastruktury informačních a komunikačních technologií musí být jasně stanoveny v písemné smlouvě. Poskytovatel služeb zpracování dat tuto smlouvu zákazníkovi zpřístupní před podpisem způsobem, který mu umožňuje smlouvu si uložit a reprodukovat.

2. Aniž je dotčena směrnice (EU) 2019/770, musí smlouva podle odstavce 1 tohoto článku obsahovat alespoň:

ustanovení umožňující zákazníkovi na požádání přejít na jinou službu zpracování dat nabízenou jiným poskytovatelem služeb zpracování dat nebo přenést veškerá exportovatelná data a digitální aktiva do místní infrastruktury informačních a komunikačních technologií, a to bez zbytečného prodlení, avšak nejpozději do konce povinného maximálního přechodného období v délce 30 kalendářních dnů, jež začne po uplynutí maximální výpovědní lhůty uvedené v písmenu d), během něhož je smlouva o poskytování služeb nadále platná a během něhož poskytovatel služeb zpracování dat:

i)	poskytne zákazníkovi a třetím stranám schváleným zákazníkem přiměřenou pomoc v procesu změny poskytovatele;

ii)	jedná s náležitou péčí s cílem zachovat kontinuitu činnosti a pokračuje v poskytování funkcí nebo služeb podle smlouvy;

iii)	poskytuje jasné informace o známých rizicích pro kontinuitu poskytování funkcí nebo služeb ze strany původního poskytovatele služeb zpracování dat;

iv)	zajistí, aby byla v průběhu celého procesu změny poskytovatele zachována vysoká úroveň bezpečnosti, zejména bezpečnost dat během jejich předávání a soustavná bezpečnost dat během doby zachování a zpřístupnění uvedené v písmenu g), v souladu s použitelným unijním nebo vnitrostátním právem;

b)	povinnost poskytovatele služeb zpracování dat podporovat zákazníkovu strategii pro odchod relevantní pro smluvně zajištěné služby, a to i poskytováním všech relevantních informací;

ustanovení o tom, že se smlouva považuje za ukončenou a že je toto ukončení zákazníkovi oznámeno, a to v jednom z těchto případů:

i)	v příslušných případech po úspěšném dokončení procesu změny poskytovatele;

ii)	na konci maximální výpovědní lhůty uvedené v písmenu d) v případě, že si zákazník nepřeje změnit poskytovatele, ale po ukončení služby si přeje vymazat svá exportovatelná data a digitální aktiva;

d)	maximální výpovědní lhůtu pro zahájení procesu změny poskytovatele, která nesmí přesáhnout dva měsíce;

e)	podrobnou specifikaci všech kategorií dat a digitálních aktiv, která lze během procesu změny poskytovatele přenést, včetně přinejmenším všech exportovatelných dat;

vyčerpávající specifikaci kategorií dat specifických pro vnitřní fungování služby zpracování dat poskytovatele, která mají být vyňata z exportovatelných dat podle písmene e) tohoto odstavce, pokud existuje riziko porušení obchodního tajemství poskytovatele; za předpokladu, že tyto výjimky nesmějí bránit procesu změny poskytovatele služeb zpracování dat stanovenému v článku 23 ani jej zdržovat;

g)	minimální období pro zachování a zpřístupnění dat v délce nejméně 30 kalendářních dnů, počínaje uplynutím přechodného období dohodnutého mezi zákazníkem a poskytovatelem služeb zpracování dat v souladu s písmenem a) tohoto odstavce a odstavcem 4;

ustanovení zaručující úplné vymazání všech exportovatelných dat a digitálních aktiv vytvořených přímo zákazníkem nebo přímo souvisejících se zákazníkem po uplynutí lhůty pro zachování a zpřístupnění dat uvedené v písmenu g) nebo po uplynutí jiné dohodnuté lhůty k pozdějšímu datu, než je datum lhůty pro zachování a zpřístupnění dat stanovené v písmenu g), za předpokladu, že byl proces změny poskytovatele úspěšně dokončen;

i)	poplatky za změnu poskytovatele, které mohou poskytovatelé služeb zpracování dat účtovat v souladu s článkem 29.

3. Smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat ustanovení o tom, že zákazník může poskytovateli služeb zpracování dat oznámit své rozhodnutí provést po uplynutí maximální výpovědní lhůty uvedené v odst. 2 písm. d) jeden nebo více z těchto kroků:

a)	přejít k jinému poskytovateli služeb zpracování dat, v kterémžto případě zákazník o tomto poskytovateli uvede nezbytné údaje;

b)	přejít do místní infrastruktury informačních a komunikačních technologií;

c)	vymazat svá exportovatelná data a digitální aktiva.

4. Pokud je povinné maximální přechodné období stanovené v odst. 2 písm. a) technicky neproveditelné, poskytovatel služeb zpracování dat informuje zákazníka do 14 pracovních dnů od podání žádosti o změnu poskytovatele, přičemž tuto technickou neproveditelnost řádně odůvodní a uvede alternativní přechodné období, které nesmí přesáhnout sedm měsíců. V souladu s odstavcem 1 musí být během případného alternativního přechodného období zajištěna kontinuita služeb.

5. Aniž je dotčen odstavec 4, smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat ustanovení, na jejichž základě má zákazník právo přechodné období jednou prodloužit o dobu, kterou považuje za vhodnější pro své účely.

Článek 28

Smluvní povinnosti týkající se transparentnosti mezinárodního přístupu a předávání

1. Poskytovatelé služeb zpracování dat zpřístupní na svých internetových stránkách tyto informace, které průběžně aktualizují:

a)	jurisdikce, které podléhá infrastruktura informačních a komunikačních technologií použitá pro zpracování dat jejich jednotlivých služeb;

obecný popis technických, organizačních a smluvních opatření, která poskytovatel služeb zpracování dat přijal, aby zabránil mezinárodnímu přístupu orgánů veřejné správy k neosobním údajům uchovávaným v Unii nebo v jejich předávání, pokud by takový přístup či předávání mohly být v rozporu s unijními nebo vnitrostátními právními předpisy příslušného členského státu.

2. Odkazy na internetové stránky uvedené v odstavci 1 se uvedou ve smlouvách týkajících se všech služeb zpracování dat, které poskytovatelé služeb zpracování dat nabízejí.

Článek 32

Mezinárodní přístup orgánů veřejné správy a předávání

1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 nebo 3, přijmou poskytovatelé služeb zpracování dat veškerá adekvátní technická, organizační a právní opatření, včetně smluv, aby zabránili přístupu orgánů veřejné správy k neosobním údajům uchovávaným v Unii a jejich předávání na mezinárodní úrovni a úrovni třetích zemí, pokud by takové předávání nebo přístup mohly být v rozporu s unijními nebo vnitrostátními právními předpisy příslušného členského státu.

2. Jakékoli rozhodnutí či rozsudek soudu třetí země a jakékoli rozhodnutí správního orgánu třetí země, jež po poskytovateli služeb zpracování dat požadují předání nebo zpřístupnění neosobních údajů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení uchovávaných v Unii, jsou jakýmkoli způsobem uznatelné nebo vymahatelné, pouze pokud vycházejí z mezinárodní dohody, například smlouvy o vzájemné právní pomoci, která je v platnosti mezi žádající třetí zemí a Unií, nebo dohody mezi žádající třetí zemí a členským státem.

3. V případě neexistence mezinárodní dohody uvedené v odstavci 2, pokud je poskytovatel služeb zpracování dat adresátem rozhodnutí či rozsudku soudu třetí země nebo rozhodnutí správního orgánu třetí země, které jim ukládá předat neosobní údaje z Unie či umožnit přístup k neosobním údajům uchovávaným v Unii spadajícím do oblasti působnosti tohoto nařízení, a v případě vyhovění takovému rozhodnutí by hrozilo, že by adresát jednal v rozporu s unijními právními předpisy nebo s vnitrostátními právními předpisy příslušného členského státu, pak může dojít k předání takových údajů dotyčnému orgánu třetí země nebo k umožnění přístupu tohoto orgánu k nim pouze pokud:

a)	systém dotyčné třetí země požaduje stanovení důvodů a proporcionality takového rozhodnutí či rozsudku a požaduje, aby takové rozhodnutí či rozsudek byly specifické povahy, například prokázáním dostatečné vazby na určité podezřelé osoby nebo protiprávní jednání;

b)	odůvodněná námitka adresáta rozhodnutí podléhá přezkumu příslušného soudu třetí země; a

c)	příslušný soud třetí země, který dané rozhodnutí nebo rozsudek vydal nebo provádí přezkum rozhodnutí správního orgánu, má podle práva této třetí země pravomoc řádně zohlednit příslušné právní zájmy poskytovatele údajů chráněných unijním právem či vnitrostátním právem příslušného členského státu.

Adresát rozhodnutí či rozsudku si může vyžádat stanovisko příslušného vnitrostátního subjektu nebo orgánu příslušného pro mezinárodní spolupráci v právních záležitostech s cílem určit, zda jsou podmínky stanovené v prvním pododstavci splněny, zejména pokud se domnívá, že se rozhodnutí může týkat obchodního tajemství a jiných obchodně citlivých dat, jakož i obsahu chráněného právy duševního vlastnictví, nebo že dané předání může vést k opětovné identifikaci. Příslušný vnitrostátní subjekt nebo orgán může konzultovat Komisi. Pokud se adresát domnívá, že dané rozhodnutí může mít dopad na zájmy Unie nebo jejích členských států v oblasti národní bezpečnosti nebo obrany, vyžádá si stanovisko příslušného vnitrostátního subjektu nebo orgánu s cílem určit, zda se požadovaná data dotýkají zájmů Unie nebo jejích členských států v oblasti národní bezpečnosti nebo obrany. Neobdrží-li adresát odpověď do jednoho měsíce nebo dospěje-li příslušný subjekt nebo orgán ve svém stanovisku k závěru, že podmínky uvedené v prvním pododstavci nejsou splněny, může adresát žádost o předání neosobních údajů nebo přístup k nim z těchto důvodů odmítnout.

Evropský sbor pro datové inovace uvedený v článku 42 předkládá Komisi doporučení a je jí nápomocen při vypracovávání pokynů pro posuzování toho, zda jsou podmínky stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce splněny.

4. Jsou-li podmínky stanovené v odstavci 2 nebo 3 splněny, poskytovatel služeb zpracování dat poskytne v reakci na žádost minimální přípustné množství dat na základě přiměřeného výkladu dané žádosti poskytovatelem nebo příslušným subjektem nebo orgánem uvedeným v odstavci 3 druhém pododstavci.

5. Poskytovatel služeb zpracování dat před vyhověním uvedené žádosti informuje zákazníka o existenci žádosti orgánu třetí země o přístup k jeho datům, s výjimkou případů, kdy je účelem žádosti prosazování práva, a pokud je to nezbytné k zajištění účinnosti prosazování práva.

KAPITOLA VIII

INTEROPERABILITA

Článek 50

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 12. září 2025.

Povinnost vyplývající z čl. 3 odst. 1 se vztahuje na připojené výrobky a s nimi související služby uvedené na trh po dni 12. září 2026.

Kapitola III se vztahuje pouze na povinnosti zpřístupnit data podle práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s právem Unie, které vstoupí v platnost po 12. září 2025.

Kapitola IV se použije na smlouvy uzavřené po 12. září 2025.

Kapitola IV se použije od 12. září 2027 na smlouvy uzavřené dne 12. září 2025 nebo před tímto datem, pokud tyto smlouvy:

a)	jsou uzavřeny na dobu neurčitou nebo

b)	pozbydou platnosti nejdříve 10 let od dne 11. ledna 2024

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. prosince 2023

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

P. NAVARRO RÍOS

(1) Úř. věst. C 402, 19.10.2022, s. 5.

(2) Úř. věst. C 365, 23.9.2022, s. 18.

(3) Úř. věst. C 375, 30.9.2022, s. 112.

(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. listopadu 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. listopadu 2023.

(5) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(9) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu online (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 79).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (akt o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 ze dne 12. července 2023 o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení (Úř. věst. L 191, 28.7.2023, s. 118).

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1544 ze dne ne 12. července 2023, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro určování určených provozoven a jmenování zástupců za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení (Úř. věst. L 191, 28.7.2023, s. 181).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 ze dne 30. května 2022 o evropské správě dat a o změně nařízení (EU) 2018/1724 (akt o správě dat) (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 1).

(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).

(25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).

(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1).

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 59).

(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 1).

(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011 (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 1).

(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(35) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).

(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 1).

(37) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1).

(38) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2854/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)

whereas

keyboard_tab Data Act 2023/2854 CS

Data Act 2023/2854 CS