Data Act 2023/2854 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2023/2854 CS cercato: 'dobu' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl

expand index dobu:

2 Článek 7 Rozsah povinností sdílení dat mezi podniky a spotřebiteli a mezi podniky navzájem

1 Článek 13 Nepřiměřená smluvní ujednání jednostranně uložená jinému podniku

2 Článek 21 Sdílení dat získaných v souvislosti s výjimečnou potřebou s výzkumnými organizacemi nebo statistickými orgány

1 Článek 25 Smluvní ujednání týkající se změny poskytovatele

1 Článek 31 Specifický režim pro některé služby zpracování dat

1 Článek 45 Výkon přenesené pravomoci

whereas dobu:

definitions:

cloud tag:

and the number of total unique words without stopwords is: 1333

Článek 7

Rozsah povinností sdílení dat mezi podniky a spotřebiteli a mezi podniky navzájem

1. Povinnosti této kapitoly se nevztahují na data vytvořená používáním připojených výrobků, jež vyrobily nebo navrhly mikropodniky nebo malé podniky, nebo používáním souvisejících služeb poskytovaných takovými podniky, pokud tento podnik nemá partnerský podnik nebo propojený podnik ve smyslu článku 3 přílohy doporučení 2003/361/ES, který nelze považovat za mikropodnik nebo malý podnik, a v případě, kdy mikropodnik nebo malý podnik není subdodavatelsky pověřen výrobou nebo navržením připojeného výrobku nebo poskytováním související služby.

Totéž platí pro data vytvořená používáním připojených výrobků, jež podnik, který lze považovat za střední podnik ve smyslu článku 2 přílohy doporučení 2003/361/ES, vyrobil, nebo souvisejících služeb, jež tento podnik poskytl, po dobu kratší než jeden rok, nebo pro připojené výrobky po dobu jednoho roku od data, kdy byly středním podnikem uvedeny na trh.

2. Žádné smluvní ujednání, které v neprospěch uživatele vylučuje uplatnění práv uživatele podle této kapitoly, odchyluje se od nich nebo mění jejich účinek, není pro uživatele závazné.

KAPITOLA III

POVINNOSTI DRŽITELŮ DAT, KTEŘÍ MAJÍ POVINNOST ZPŘÍSTUPNIT DATA PODLE PRÁVA UNIE

Článek 13

Nepřiměřená smluvní ujednání jednostranně uložená jinému podniku

1. Smluvní ujednání týkající se přístupu k datům a jejich využívání nebo odpovědnosti a prostředků nápravy v případě porušení nebo zániku povinností souvisejících s daty, kterou určitý podnik jednostranně uložil jinému podniku, není pro posledně uvedený podnik závazné, pokud je nepřiměřené.

2. Smluvní ujednání, které odráží závazná ustanovení práva Unie, nebo ustanovení práva Unie, která by se použila, pokud by smluvní ujednání danou záležitost neupravovalo, se nepovažuje za nepřiměřené.

3. Smluvní ujednání je nepřiměřené, pokud je takové povahy, že se jeho použití v rozporu se zásadami dobré víry a poctivého jednání podstatně odchyluje od poctivých obchodních zvyklostí v oblasti přístupu k datům a jejich využívání.

4. Smluvní ujednání je pro účely odstavce 3 nepřiměřené, zejména pokud má za cíl nebo účinek:

a)	vyloučit nebo omezit odpovědnost strany, která jednostranně uložila smluvní ujednání, za úmyslné jednání nebo hrubou nedbalost;

b)	vyloučit prostředky nápravy, které má k dispozici strana, jíž bylo smluvní ujednání jednostranně uloženo, v případě neplnění smluvních závazků nebo odpovědnosti strany, která tuto podmínku jednostranně uložila v případě porušení těchto závazků;

c)	poskytnout smluvní straně, která smluvní ujednání jednostranně uložila, výlučné právo určit, zda jsou poskytnutá data v souladu se smlouvou, nebo vykládat některé ze smluvních ujednání.

5. Smluvní ujednání se pro účely odstavce 3 považuje za nepřiměřené, má-li za cíl nebo účinek:

a)	neúměrně omezovat prostředky nápravy v případě neplnění smluvních závazků nebo odpovědnost v případě porušení těchto povinností nebo rozšířit odpovědnost podniku, jemuž bylo toto smluvní ujednání jednostranně uloženo;

umožnit straně, která toto smluvní ujednání jednostranně uložila, přístup k datům druhé smluvní strany a jejich využívání způsobem, který významně poškozuje oprávněné zájmy druhé smluvní strany, zejména pokud tato data obsahují citlivé obchodní údaje nebo jsou chráněna obchodním tajemstvím nebo právy duševního vlastnictví;

bránit straně, které bylo smluvní ujednání jednostranně uloženo, používat data, která tato strana poskytla nebo vytvořila během doby platnosti smlouvy, nebo omezit použití takových dat do té míry, že tato strana není oprávněna dotčená data adekvátně používat, získat k nim přístup nebo je kontrolovat či zhodnotit;

d)	bránit straně, které bylo smluvní ujednání jednostranně uloženo, ukončit dohodu v přiměřené lhůtě;

e)	bránit straně, které bylo smluvní ujednání jednostranně uloženo, získat kopii dat, která tato strana poskytla nebo vytvořila během doby platnosti smlouvy nebo v přiměřené lhůtě po jejím ukončení;

umožnit straně, která smluvní ujednání jednostranně uložila, ukončit smlouvu s nepřiměřeně krátkou výpovědní lhůtou s přihlédnutím k přiměřené možnosti druhé smluvní strany přejít na alternativní a srovnatelnou službu a k finanční újmě způsobené takovým ukončením, s výjimkou případů, kdy k tomu existují závažné důvody;

umožnit straně, která smluvní ujednání jednostranně uložila, aby podstatně změnila cenu stanovenou ve smlouvě nebo jakoukoli jinou podstatnou podmínku týkající se povahy, formátu, kvality nebo množství dat, která mají být sdílena, aniž byly ve smlouvě pro případ takové změny uvedeny platný důvod a právo druhé strany smlouvu ukončit.

Prvním pododstavcem písm. g) nejsou dotčena smluvní ujednání, kterými si strana, která toto smluvní ujednání jednostranně uložila, vyhrazuje právo jednostranně změnit smluvní ujednání smlouvy uzavřené na dobu neurčitou, a to za předpokladu, že v uvedené smlouvě je uveden platný důvod této jednostranné změny, že strana, která toto ujednání jednostranně uložila, je povinna oznámit v přiměřené lhůtě druhé smluvní straně jakoukoli takovou zamýšlenou změnu a že druhá smluvní strana může smlouvu v případě takové změny bezplatně ukončit.

6. Smluvní ujednání se považuje za jednostranně uložené ve smyslu tohoto článku, pokud bylo uloženo jednou smluvní stranou a druhá smluvní strana nebyla schopna ovlivnit jeho obsah navzdory pokusu o něm vyjednávat. Smluvní strana, která smluvní ujednání uložila, nese důkazní břemeno, pokud jde o prokázání toho, že dané smluvní ujednání nebylo uloženo jednostranně. Smluvní strana, která sporné smluvní ujednání předložila, nemůže tvrdit, že se jedná o nepřiměřené smluvní ujednání.

7. Je-li nepřiměřené smluvní ujednání oddělitelné od ostatních smluvních ujednání, jsou tato ostatní smluvní ujednání závazná.

8. Tento článek se nevztahuje na smluvní ujednání vymezující hlavní předmět smlouvy nebo na adekvátnost ceny za data poskytnutá výměnou.

9. Strany smlouvy, na kterou se vztahuje odstavec 1, nesmějí vyloučit použití tohoto článku, odchýlit se od něj nebo měnit jeho účinky.

KAPITOLA V

ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ DAT SUBJEKTŮM VEŘEJNÉHO SEKTORU, KOMISI, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE A SUBJEKTŮM UNIE NA ZÁKLADĚ VÝJIMEČNÉ POTŘEBY

Článek 17

Žádosti o zpřístupnění dat

1. V případě žádosti o data podle článku 14 subjekt veřejného sektoru, Komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie:

a)	specifikuje, jaká data jsou vyžadována, včetně příslušných metadat nezbytných pro interpretaci a využívání těchto dat;

b)	prokáže, že jsou splněny podmínky nezbytné pro existenci výjimečné potřeby podle článku 15, pro jejíž účely se o data žádá;

c)	vysvětlí účel žádosti, zamýšlené použití požadovaných dat, případně i třetí stranou v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, dobu trvání tohoto použití a případně, jak má zpracování osobních údajů řešit danou výjimečnou potřebu;

d)	pokud možno specifikuje, kdy se očekává vymazání dat všemi stranami, které k nim mají přístup;

e)	zdůvodní výběr držitele dat, kterému je žádost adresována;

f)	uvede případné další subjekty veřejného sektoru nebo Komisi, Evropskou centrální banku nebo subjekty Unie a třetí strany, s nimiž mají být požadovaná data sdílena;

g)	pokud jsou požadovány osobní údaje, upřesní veškerá technická a organizační opatření nezbytná a přiměřená k provedení zásad ochrany dat a jejich nezbytných záruk, jako je úroveň agregace nebo pseudonymizace, a zda může držitel dat před zpřístupněním dat provést anonymizaci;

h)	uvede právní ustanovení, které žádajícímu subjektu veřejného sektoru, Komisi, Evropské centrální bance nebo subjektu Unie stanoví konkrétní úkol prováděný ve veřejném zájmu, který je relevantní pro žádost o dotyčná data;

i)	stanoví lhůtu, v níž mají být data zpřístupněna a lhůtu podle čl. 18 odst. 2, v níž může držitel dat žádost odmítnout nebo požádat o její změnu;

j)	vynaloží veškeré úsilí, aby se zabránilo tomu, že by vyhovění žádosti o data vedlo ke vzniku odpovědnosti držitelů dat za porušení unijního nebo vnitrostátního práva.

2. Žádost o data podaná podle odstavce 1 tohoto článku:

a)	musí být vyhotovena písemně a formulována jasným, výstižným a jednoduchým jazykem, který je pro držitele dat srozumitelný;

b)	musí být konkrétní, pokud jde o požadovaný druh dat, a odpovídat datům, nad nimiž má držitel dat v době žádosti kontrolu;

c)	musí být přiměřená výjimečné potřebě a řádně odůvodněna, pokud jde o granularitu a objem požadovaných dat a četnost přístupu k požadovaným datům;

d)	musí respektovat legitimní cíle držitele dat se závazkem zajistit ochranu obchodního tajemství v souladu s čl. 19 odst. 3, jakož i náklady a úsilí potřebné ke zpřístupnění dat;

e)	musí požadovat neosobní údaje, a pouze pokud se prokáže, že to nepostačuje k reakci na výjimečnou potřebu použít data v souladu s čl. 15 odst. 1 písm. a), požadovat osobní údaje v pseudonymizované podobě a uvádět technická a organizační opatření, která budou přijata na ochranu těchto údajů;

f)	musí informovat držitele dat o sankcích, které příslušný orgán určený podle článku 37 může uložit podle článku 40 v případě nevyhovění žádosti;

pokud je žádost podána subjektem veřejného sektoru, musí být předána datovému koordinátorovi uvedenému v článku 37 členského státu, v němž je usazen žádající subjekt veřejného sektoru, který žádost bez zbytečného odkladu zveřejní online, ledaže se datový koordinátor domnívá, že by takové zpřístupnění představovalo riziko pro veřejnou bezpečnost.

h)	pokud je žádost podána Komisí, Evropskou centrální bankou nebo subjektem Unie, musí být zpřístupněna on-line bez zbytečného odkladu;

i)	pokud jsou požadovány osobní údaje, musí být bez zbytečného odkladu oznámena dozorovému úřadu odpovědnému za monitorování uplatňování nařízení (EU) 2016/679 v členském státě, v němž je subjekt veřejného sektoru usazen.

Evropská centrální banka a subjekty Unie informují o svých žádostech Komisi.

3. Subjekt veřejného sektoru nebo Komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie nezpřístupní data získaná podle této kapitoly pro opakované použití ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2022/868 nebo čl. 2 bodu 11 směrnice (EU) 2019/1024. Nařízení (EU) 2022/868 a směrnice (EU) 2019/1024 se nevztahují na data v držení subjektů veřejného sektoru získaná podle této kapitoly.

4. Odstavec 3 tohoto článku nebrání subjektu veřejného sektoru nebo Komisi, Evropské centrální bance nebo subjektu Unie, aby si vyměňovaly data získaná podle této kapitoly s jiným subjektem veřejného sektoru nebo Komisí, Evropskou centrální bankou nebo subjektem Unie za účelem plnění úkolů podle článku 15 uvedených v žádosti v souladu s odst. 1 písm. f) tohoto článku nebo zpřístupnily data třetí straně v případech, kdy na základě veřejně dostupné dohody této třetí straně zadaly technické kontroly nebo jiné funkce. Povinnosti subjektů veřejného sektoru podle článku 19, zejména záruky ohledně zachování důvěrnosti obchodního tajemství, se vztahují i na tyto třetí strany. Pokud subjekt veřejného sektoru, Komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie předává nebo zpřístupňuje data podle tohoto odstavce, uvědomí o tom bez zbytečného odkladu držitele dat, od něhož byla data získána.

5. Pokud se držitel dat domnívá, že předáním nebo zpřístupněním dat byla porušena jeho práva podle této kapitoly, může podat stížnost u příslušného orgánu členského státu, v němž je držitel dat usazen, určeného podle článku 37.

6. Komise vypracuje vzor pro žádosti podle tohoto článku.

Článek 21

Sdílení dat získaných v souvislosti s výjimečnou potřebou s výzkumnými organizacemi nebo statistickými orgány

1. Subjekt veřejného sektoru, Komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie mají právo sdílet data, která obdržely podle této kapitoly:

a)	s fyzickými osobami nebo organizacemi za účelem provádění vědeckého výzkumu nebo analýz slučitelných s účelem, pro který byla data vyžádána; nebo

b)	s vnitrostátními statistickými úřady a Eurostatem pro vypracování oficiálních statistik.

2. Fyzické osoby nebo organizace, které obdrží data podle odstavce 1, musí jednat na neziskovém základě nebo v rámci poslání ve veřejném zájmu uznaného unijním nebo vnitrostátním právem. Nezahrnují organizace pod významným vlivem obchodních podniků, který pravděpodobně povede k přednostnímu přístupu k výsledkům výzkumu.

3. Fyzické osoby nebo organizace přijímající data podle odstavce 1 tohoto článku musí splňovat stejné povinnosti, které se vztahují na subjekty veřejného sektoru, Komisi, Evropskou centrální banku nebo subjekty Unie podle čl. 17 odst. 3 a článku 19.

4. Bez ohledu na čl. 19 odst. 1 písm. c) mohou fyzické osoby nebo organizace přijímající data podle odstavce 1 tohoto článku uchovávat obdržená data pro účel, pro který byla vyžádána, po dobu až šesti měsíců od výmazu dat subjekty veřejného sektoru, Komisí, Evropskou centrální bankou a subjekty Unie.

5. Pokud subjekt veřejného sektoru, Komise, Evropská centrální banka nebo subjekt Unie hodlají předat nebo zpřístupnit data podle odstavce 1 tohoto článku, oznámí to bez zbytečného odkladu držiteli dat, od něhož data obdržely, přičemž uvedou totožnost a kontaktní údaje organizace nebo fyzické osoby, která data obdržela, účel předání nebo zpřístupnění dat, dobu, po kterou mají být data používána, a přijatá technická ochranná a organizační opatření, včetně případů, kdy se jedná o osobní údaje nebo obchodní tajemství. Pokud držitel dat s předáním nebo zpřístupněním dat nesouhlasí, může podat stížnost u příslušného orgánu členského státu, v němž je držitel dat usazen, určeného podle článku 37.

Článek 25

Smluvní ujednání týkající se změny poskytovatele

1. Práva zákazníka a povinnosti poskytovatele služeb zpracování dat v souvislosti se změnou poskytovatele těchto služeb nebo případně s přechodem do místní infrastruktury informačních a komunikačních technologií musí být jasně stanoveny v písemné smlouvě. Poskytovatel služeb zpracování dat tuto smlouvu zákazníkovi zpřístupní před podpisem způsobem, který mu umožňuje smlouvu si uložit a reprodukovat.

2. Aniž je dotčena směrnice (EU) 2019/770, musí smlouva podle odstavce 1 tohoto článku obsahovat alespoň:

ustanovení umožňující zákazníkovi na požádání přejít na jinou službu zpracování dat nabízenou jiným poskytovatelem služeb zpracování dat nebo přenést veškerá exportovatelná data a digitální aktiva do místní infrastruktury informačních a komunikačních technologií, a to bez zbytečného prodlení, avšak nejpozději do konce povinného maximálního přechodného období v délce 30 kalendářních dnů, jež začne po uplynutí maximální výpovědní lhůty uvedené v písmenu d), během něhož je smlouva o poskytování služeb nadále platná a během něhož poskytovatel služeb zpracování dat:

i)	poskytne zákazníkovi a třetím stranám schváleným zákazníkem přiměřenou pomoc v procesu změny poskytovatele;

ii)	jedná s náležitou péčí s cílem zachovat kontinuitu činnosti a pokračuje v poskytování funkcí nebo služeb podle smlouvy;

iii)	poskytuje jasné informace o známých rizicích pro kontinuitu poskytování funkcí nebo služeb ze strany původního poskytovatele služeb zpracování dat;

iv)	zajistí, aby byla v průběhu celého procesu změny poskytovatele zachována vysoká úroveň bezpečnosti, zejména bezpečnost dat během jejich předávání a soustavná bezpečnost dat během doby zachování a zpřístupnění uvedené v písmenu g), v souladu s použitelným unijním nebo vnitrostátním právem;

b)	povinnost poskytovatele služeb zpracování dat podporovat zákazníkovu strategii pro odchod relevantní pro smluvně zajištěné služby, a to i poskytováním všech relevantních informací;

ustanovení o tom, že se smlouva považuje za ukončenou a že je toto ukončení zákazníkovi oznámeno, a to v jednom z těchto případů:

i)	v příslušných případech po úspěšném dokončení procesu změny poskytovatele;

ii)	na konci maximální výpovědní lhůty uvedené v písmenu d) v případě, že si zákazník nepřeje změnit poskytovatele, ale po ukončení služby si přeje vymazat svá exportovatelná data a digitální aktiva;

d)	maximální výpovědní lhůtu pro zahájení procesu změny poskytovatele, která nesmí přesáhnout dva měsíce;

e)	podrobnou specifikaci všech kategorií dat a digitálních aktiv, která lze během procesu změny poskytovatele přenést, včetně přinejmenším všech exportovatelných dat;

vyčerpávající specifikaci kategorií dat specifických pro vnitřní fungování služby zpracování dat poskytovatele, která mají být vyňata z exportovatelných dat podle písmene e) tohoto odstavce, pokud existuje riziko porušení obchodního tajemství poskytovatele; za předpokladu, že tyto výjimky nesmějí bránit procesu změny poskytovatele služeb zpracování dat stanovenému v článku 23 ani jej zdržovat;

g)	minimální období pro zachování a zpřístupnění dat v délce nejméně 30 kalendářních dnů, počínaje uplynutím přechodného období dohodnutého mezi zákazníkem a poskytovatelem služeb zpracování dat v souladu s písmenem a) tohoto odstavce a odstavcem 4;

ustanovení zaručující úplné vymazání všech exportovatelných dat a digitálních aktiv vytvořených přímo zákazníkem nebo přímo souvisejících se zákazníkem po uplynutí lhůty pro zachování a zpřístupnění dat uvedené v písmenu g) nebo po uplynutí jiné dohodnuté lhůty k pozdějšímu datu, než je datum lhůty pro zachování a zpřístupnění dat stanovené v písmenu g), za předpokladu, že byl proces změny poskytovatele úspěšně dokončen;

i)	poplatky za změnu poskytovatele, které mohou poskytovatelé služeb zpracování dat účtovat v souladu s článkem 29.

3. Smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat ustanovení o tom, že zákazník může poskytovateli služeb zpracování dat oznámit své rozhodnutí provést po uplynutí maximální výpovědní lhůty uvedené v odst. 2 písm. d) jeden nebo více z těchto kroků:

a)	přejít k jinému poskytovateli služeb zpracování dat, v kterémžto případě zákazník o tomto poskytovateli uvede nezbytné údaje;

b)	přejít do místní infrastruktury informačních a komunikačních technologií;

c)	vymazat svá exportovatelná data a digitální aktiva.

4. Pokud je povinné maximální přechodné období stanovené v odst. 2 písm. a) technicky neproveditelné, poskytovatel služeb zpracování dat informuje zákazníka do 14 pracovních dnů od podání žádosti o změnu poskytovatele, přičemž tuto technickou neproveditelnost řádně odůvodní a uvede alternativní přechodné období, které nesmí přesáhnout sedm měsíců. V souladu s odstavcem 1 musí být během případného alternativního přechodného období zajištěna kontinuita služeb.

5. Aniž je dotčen odstavec 4, smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat ustanovení, na jejichž základě má zákazník právo přechodné období jednou prodloužit o dobu, kterou považuje za vhodnější pro své účely.

Článek 31

Specifický režim pro některé služby zpracování dat

1. Povinnosti stanovené v čl. 23 písm. d), článku 29 a čl. 30 odst. 1 a 3 se nevztahují na služby zpracování dat, u nichž byla většina hlavních funkcí vytvořena na zakázku tak, aby vyhovovala zvláštním potřebám individuálního zákazníka, nebo u nichž byly všechny součásti vyvinuty pro potřeby individuálního zákazníka, a tyto služby zpracování dat nejsou nabízeny v širokém komerčním měřítku prostřednictvím katalogu služeb poskytovatele služeb zpracování dat.

2. Povinnosti stanovené v této kapitole se nevztahují na služby zpracování dat poskytované jako neprodukční verze pro účely testování a hodnocení a to po omezenou dobu.

3. Před uzavřením smlouvy o poskytování služeb zpracování dat uvedených v tomto článku informuje poskytovatel služeb zpracování dat potenciálního zákazníka o povinnostech podle této kapitoly, které se nepoužijí.

KAPITOLA VII

PROTIPRÁVNÍ MEZINÁRODNÍ PŘÍSTUP ORGÁNŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY K NEOSOBNÍM ÚDAJŮM A JEJICH PŘEDÁVÁNÍ

Článek 45

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 29 odst. 7 a 33 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 11. ledna 2024.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 29 odst. 7 a čl. 33 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 29 odst. 7 nebo čl. 33 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 50

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 12. září 2025.

Povinnost vyplývající z čl. 3 odst. 1 se vztahuje na připojené výrobky a s nimi související služby uvedené na trh po dni 12. září 2026.

Kapitola III se vztahuje pouze na povinnosti zpřístupnit data podle práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s právem Unie, které vstoupí v platnost po 12. září 2025.

Kapitola IV se použije na smlouvy uzavřené po 12. září 2025.

Kapitola IV se použije od 12. září 2027 na smlouvy uzavřené dne 12. září 2025 nebo před tímto datem, pokud tyto smlouvy:

a)	jsou uzavřeny na dobu neurčitou nebo

b)	pozbydou platnosti nejdříve 10 let od dne 11. ledna 2024

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. prosince 2023

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

P. NAVARRO RÍOS

(1) Úř. věst. C 402, 19.10.2022, s. 5.

(2) Úř. věst. C 365, 23.9.2022, s. 18.

(3) Úř. věst. C 375, 30.9.2022, s. 112.

(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. listopadu 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. listopadu 2023.

(5) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(9) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu online (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 79).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (akt o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 ze dne 12. července 2023 o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení (Úř. věst. L 191, 28.7.2023, s. 118).

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1544 ze dne ne 12. července 2023, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro určování určených provozoven a jmenování zástupců za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení (Úř. věst. L 191, 28.7.2023, s. 181).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 ze dne 30. května 2022 o evropské správě dat a o změně nařízení (EU) 2018/1724 (akt o správě dat) (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 1).

(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).

(25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).

(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1).

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 59).

(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 1).

(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011 (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 1).

(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(35) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).

(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 1).

(37) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1).

(38) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2854/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)

whereas

keyboard_tab Data Act 2023/2854 CS

Data Act 2023/2854 CS